Slovenský premiér Robert Fico v sobotu uvedl, že příští týden svému ukrajinskému protějšku Denysu Šmyhalovi předá v Užhorodu seznam humanitární pomoci, kterou je Slovensko ochotné Ukrajincům poskytnout. V rozhlasovém rozhovoru se zároveň Fico vyslovil nejen proti dodávkám zbraní a munice napadené zemi ze skladů slovenské armády, ale také proti přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance, které hodlá vetovat.

 Ukrajinu Fico označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc a o snaze Kyjeva osvobodit území okupovaná Ruskem prohlásil, že je zcela nereálné.

Deník Ukrajinska pravda výroky komentoval jako „skandální“. „Stydím se za takového premiéra,“ řekl předák slovenské opozice Michal Šimečka.

„Jdu (na jednání se Šmyhalem) s humanitární pomocí. Potvrdím, že žádné zbraně nedostane pokud jde o slovenskou armádu a státní zásoby, a řeknu mu, že jsou věci, na které máme úplně, ale úplně jiný názor,“ prohlásil Fico.

„Pokud jde o vstup do EU, my je respektujeme, ale musí splnit podmínky, a ne že politicky vstoupí do unie země, která absolutně neplní žádné požadavky. Řeknu mu, že jsem proti členství Ukrajiny v NATO, že ho budu vetovat a blokovat, protože to je základ pro třetí světovou válku a nic jiného,“ řekl slovenský premiér.

Podle svých slov je zvědavý na ukrajinskou představu řešení konfliktu s Ruskem, protože on sám řešení nevidí. Napadení Ukrajiny označil Fico za porušení mezinárodního práva, protože nelze jen tak použít vojenskou sílu bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, a současně vybídl k hledání cesty, „jak válku ukončit, a ne jak ji dále prohlubovat“.

Fico je přesvědčen, že je nutné Ukrajině říci, že je jednou z nejzkorumpovanějších zemí na světě a nikdo neví, kolik z poskytované západní pomoci se ztratí někde v polovině cesty. A to je Ukrajina podle Ficova názoru od roku 2014 „pod totální kontrolou a vlivem Spojených států“.

„Ukrajina není suverénní, samostatná země, Ukrajina je pod absolutním vlivem Spojených států amerických – a v tomto dělá EU obrovskou chybu, že si nechce nechat suverénní pohled na Ukrajinu a souhlasí jen s tím, co říkají USA,“ poznamenal.

Válka podle slovenského premiéra musí skončit kompromisem, který bude „velmi bolestivý pro obě strany“. „Co (Ukrajinci) čekají? Že Rusové odejdou z Donbasu a Luhanska, anebo že odejdou z Krymu? Vždyť je to nereálné,“ prohlásil. Vojensky podle něj konflikt nelze vyřešit a jeho prodlužováním bude sílit postavení Ruska.

Fico se podle slovenských médií setká se Šmyhalem ve středu.

Deník Ukrajinska pravda označil Ficovy výroky za „skandální“ a upozornil, že i dříve slovenský premiér jen opakoval tvrzení ruské propagandy, že válka Ruska proti Ukrajině „nemá vojenské řešení“ a že Západ „zakázal“ Kyjevu uzavřít příměří s Ruskem po vpádu ruských vojsk, protože doufal, že mu Ukrajina – po poskytnutí západních miliard a zbraní – naservíruje zraněného ruského medvěda na talíři.

X X X

FICO  ČLENSTVÍ  UKRAJINY  V  NATO  BUDE  VETOVAT

Členství Ukrajiny v NATO budu vetovat, řekl Fico. Bratislava podle něj Kyjevu nepošle zbraně ani munici

Slovenský premiér Robert Fico v sobotu uvedl, že příští týden svému ukrajinskému protějšku Denysu Šmyhalovi předá v Užhorodu seznam humanitární pomoci, kterou je Slovensko ochotné Ukrajincům poskytnout. V rozhlasovém rozhovoru se zároveň Fico vyslovil nejen proti dodávkám zbraní a munice napadené zemi ze skladů slovenské armády, ale také proti přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance, které hodlá vetovat.

 „Jdu (na jednání se Šmyhalem) s humanitární pomocí. Potvrdím, že žádné zbraně nedostane pokud jde o slovenskou armádu a státní zásoby, a řeknu mu, že jsou věci, na které máme úplně, ale úplně jiný názor,“ prohlásil Fico v rozhovoru (od 31. minuty).

„Pokud jde o vstup do Evropské unie, my je respektujeme, ale musí splnit podmínky, a ne že politicky vstoupí do unie země, která absolutně neplní žádné požadavky. Řeknu mu, že jsem proti členství Ukrajiny v NATO, že ho budu vetovat a blokovat, protože to je základ pro třetí světovou válku a nic jiné,“ řekl slovenský premiér.

Podle svých slov je zvědavý na ukrajinskou představu řešení konfliktu s Ruskem, protože on sám řešení nevidí.

Neprohlubovat válku

Napadení Ukrajiny označil Fico za porušení mezinárodního práva, protože nelze jen tak použít vojenskou sílu bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, a současně vybídl k hledání cesty, „jak válku ukončit, a ne jak ji dále prohlubovat“.

Fico je přesvědčen, že je nutné Ukrajině říci, že je jednou z nejzkorumpovanějších zemí na světě a nikdo neví, kolik z poskytované západní pomoci se ztratí někde v polovině cesty. A to je Ukrajina podle Ficova názoru od roku 2014 „pod totální kontrolou a vlivem Spojených států“.

„Ukrajina není suverénní, samostatná země, Ukrajina je pod absolutním vlivem Spojených států amerických – a v tomto dělá EU obrovskou chybu, že si nechce nechat suverénní pohled na Ukrajinu a souhlasí jen s tím, co říkají Spojené státy,“ poznamenal.

Válka podle slovenského premiéra musí skončit kompromisem, který bude „velmi bolestivý pro obě strany“.

„Co (Ukrajinci) čekají? Že Rusové odejdou z Donbasu a Luhanska, anebo že odejdou z Krymu? Vždyť je to nereálné,“ prohlásil. Vojensky podle něj konflikt nelze vyřešit a jeho prodlužováním bude sílit postavení Ruska.

X X X

ZÁPAD  NEMÁ  MILIARDY  NA   VÁLKU,  OD  UKRAJINY  UTEKL

Ztracený Zelenskyj, ztracený Západ

 Každý máme jiný vkus. Zatímco téměř celý Západ zbožňuje Zelenského, patřím k těm, komu se jeví dlouhodobě jako hochštapler a kašpar.

Nikdo nemůže být povinen slepě podporovat nějaký zahraniční směr, když ho pokládá za nebezpečný a zcestný a naslouchat krysaři Zelenskému, tak jako v oné známé pověsti je dokladem myšlenkového úpadku současného Západu kromě čestných výjimek Orbána či Fica.

Portál politico.eu je zcela fascinován- jak jinak Zelenským a naopak nenávidí Putina, Trumpa, Orbána, případně Fica.

Nuže všeho do času.

Ve dvou článcích se Politico.eu posledních dvou dnech věnovalo právě Zelenskému.

Článek „Čína ve Švýcarsku ignoruje Zelenského“  obšírně popisuje úpěnlivé snahy Zelenského administrativy i marné snahy Západu prolomit  chlad s využitím návštěvy špiček v Davosu, kterých se účastnil jak Zelenský, tak čínský premiér Li Čhiang přítomného s mohutnou delegací. jak Zelenskému, tak i Západu jeví Čína jako klíčový most k narušení Putinovy odolné snahy porazit Ukrajinu coby nástroj Západu  k porážce Ruska.

…. „DAVOS, Švýcarsko – Ukrajinští vůdci se netajili tím, že se chtějí tento týden setkat s čínskými představiteli ve Švýcarsku, ale prezident Volodymyr Zelenskyj zamířil domů bez vytouženého setkání, což je rána Kyjevu.

Čínská delegace ve Švýcarsku měla dostatek příležitostí posedět naproti svým ukrajinským protějškům, ať už v Bernu nebo na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Jakékoli setkání by uspokojilo dlouhodobou naději Kyjeva na upřímné osobní rozhovory s vysokými představiteli Pekingu. Těsně před mezinárodním mírovým summitem ve švýcarských Alpách šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že je ne zbytné, aby se Čína připojila k mírovým rozhovorům, a naznačil, že Zelenskyj bude mít příležitost popovídat si s čínským premiérem Li Čchiangem.

Ukrajina  však neuspěla a Zelenskyj a Li nepromluvili.“

…„Je to poslední známka toho, že Čína nemá v úmyslu tlačit na ukončení války ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině. Místo toho se postavila na stranu Ruska a poskytla svým silám materiál pro vojenské použití, který udržel válečné úsilí Moskvy navzdory tlaku Západu a sankcím.“

Mimochodem, je to až úděsná neznalost nebo spíše ignorace reality ze strany západních žurnalistů, ale i politiků,  že nevnímají, jak dalece se za dva roky ještě více zpevnilo postavení Ruska, v rámci  Globálního jihu.

Počínaje 1. lednem  pak připadlo  předsednictví BRICS, kteroužto organizaci před drahně lety pomáhal založit právě  Vladimír Putin připadlo Rusku a lze si představit, že setkání ekonomických i politických špiček Globálního jihu se bude konat  patrně v Kremlu a Putin jistě bude užívat. A zatímco Západ při každé události spekuluje, proč Čína, či Indie či Saudská Arábie, Irán, Jihoafrická republika jednají tak, že se to vymyká představám Západu na dodržování jeho „mezinárodního pořádku podle pravidel“, pak pochopení je velmi prosté. Partnerství v této organizaci již samo o sobě spojuje a například postavit Čínu proti Rusku mohou jenom blouznivci, ale stejně tak Irán není v zásadním sporu se Saudskou Arábií v podpoře Gazy

Politico.eu. rozhodnutí Číny nesetkat se s Ukrajinci záměrné a není výsledkem problému s plánováním. Jeden vysoce postavený americký představitel uvedl, že Peking odmítl žádost Kyjeva o schůzku v určitém okamžiku během jejich vzájemných návštěv Švýcarska. Další vysoce postavený americký představitel uvedl, že Čína odmítla jakákoli setkání poté, co ji Rusko vyzvalo, aby ukončila diplomatické styky s Ukrajinou. Oběma úředníkům, stejně jako dalším zmíněným v tomto příběhu, byla zaručena anonymita, aby mohli podrobně popsat citlivou dynamiku Politico.eu  rovněž uvedlo, že vysoký představitel Evropské uni uvedl, že blok vyzval Čínu, aby obnovila přímý kontakt se Zelenským, a poznamenal, že setkání s Li ve Švýcarsku by bylo pozitivním krokem.

Bo nestalo se Zelenskyj a Li promluvili k dobře situovanému publiku fóra a přinesli   velmi odlišné zprávy: Li představil Čínu jako bezpečné místo pro investice  a přitom si několikrát rýpl do Spojených států – zatímco Zelenskyj udeřil na Putina a shromáždil spojence na straně Ukrajiny.

A tak na Zelenského  bez čínského setkání  zůstali jen obvklí diskutéři : poradce pro národní bezpečnost  Jakem Sullivan,  ministrem zahraničí Antony Blinkenem a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Zřejmě aby se herec Zelenskyj odreagoval vypustil rádoby vtipnou pozvánku pro Donalda Trumpa do Kyjeva Můžete ukončit válku za 24 hodin?

„Ano, prosím, Donalde Trumpe – zvu vás na Ukrajinu, do Kyjeva,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru, který bude odvysílán v pátek večer s britskou televizí Channel 4 News. „Pokud dokážete zastavit válku během 24 hodin, myslím, že to bude stačit k tomu, abyste přijeli do Kyjeva, v kterýkoli den, kdy tu budu.“

Že Trump přirozeně na toto rádoby  vtipkování, nezareagoval  jistě každý soudný člověk pochopí. Vždyť už teď stačilo, že po dvou letech USA na chvíli zmrazili rok peněz pro bezedné potřeby Ukrajiny, která jako žoldácký stát, tak aby Američané tentokrát neutrpěli vojenské fiasko jako v Iráku či Afghánistánu, by bez Američanů a částečně i EU si ani neškrtli.

Sečteno a podepsáno : Zelenskyj začíná být už jenom jakýmsi trapným oleandrem. Vždyť i zpravodajství z Davosu popisuje, že nejvíce se mezi podnikateli i politiky kuloárně  diskutovalo o válce v Gaze a jejím  pokračujícím rozrůstání v konflikt na celém Blízkém Východě a ne Ukrajina.

A Zelenskyj si jistě u Trumpa ještě více zavařil…Pokud se stane Trump prezidentem, což je velká pravděpodobnost, bude mít smůlu a budou mít smůlu i všichni posluhovači Bidena.

Přeji krásný den. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

JOHNSON:  SVĚT  POTŘEBUJE  TRUMPA

Je to muž, kterého svět potřebuje, řekl o Trumpovi britský expremiér Johnson

Bývalý britský premiér Boris Johnson podpořil letošní prezidentskou kandidaturu Donalda Trumpa na prezidenta Spojených států amerických. „Svět ho potřebuje,“ uvedl a dodal, že pokud se Trump, jehož preference stále rostou, rozhodne podpořit Ukrajinu, konflikt s Ruskem by natrvalo ukončil a pro celý svět by to byla veliká výhra.

 Johnson Trumpa podpořil ve svém týdenním sloupku, který pravidelně zveřejňuje pro britský deník Daily Mail. „Jednoduše nevěřím tomu, že Trump Ukrajince zavrhne; naopak mu došlo, že s Putinem už žádná dohoda nebude možná a díky tomu pomoc Ukrajině ještě zdvojnásobí a poskytne Ukrajině to, co potřebuje k vítězství,“ uvedl Johnson. Informaci přinesl portál The Guardian.

Zároveň ve svém komentáři dodává, že nechce kritizovat Bidena ani adorovat Trumpa. Spíše podle svých slov nevěří tomu, že by republikánský kandidát, jako je Trump, zradil svou zemi a nechal Rusko mocensky triumfovat na Ukrajině. „Díky Trumpovi máme velkou šanci, že Západ bude silnější a celý svět stabilnější,“ prohlašuje Johnson.

Donald Trump však dlouhodobě kritizuje podporu, kterou USA Kyjevu poskytuje. V politických debatách zmiňuje i své dlouhodobě velmi dobré vztahy s Putinem. Právě proto současná americká administrativa, ale i vedení NATO či vláda v Kyjevě počítají s tím, že pokud do prezidentského křesla opět usedne, Spojené státy podporu Ukrajině sníží.

Současný prezident USA Joe Biden nyní naléhá na Kongres, aby schválil další balík pomoci Kyjevu ve výši 60 miliard dolarů (přes 1,3 bilionu korun). Americký portál CNN podotýká, že administrativa si uvědomuje, že jde patrně o poslední možnost, jak doručit Ukrajině nové finanční prostředky před letošními volbami v USA.

Jak se ukončuje válka

Trump se v minulosti do Bidena mnohokrát pustil právě kvůli pomoci Ukrajině a zároveň se nechal slyšet, že on sám by dokázal válku zastavit do čtyřiadvaceti hodin. Blíže ovšem nespecifikoval, jak přesně by to chtěl udělat.

Trump v jedné z republikánských debat prohlásil, že především by se setkal s Putinem a s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, neprezentoval však konkrétní plán pro dosažení míru.

„Pokud budu prezidentem, vyřeším tuto válku za jeden den, za 24 hodin,“ řekl tehdy Trump.

Na Trumpův výrok reagoval i prezident Zelenskyj. Ten pozval prezidentského kandidáta přímo na Ukrajinu, aby se sám podíval, jak válka probíhá. „Ano prosím, Donalde Trumpe, zvu vás na Ukrajinu. Pokud opravdu dokážete zastavit válku během 24 hodin, myslím, že bude stačit přijet do Kyjeva, jsem tady kdykoliv k zastižení,“ sdělil tehdy podle The Guardianu Zelenskyj.

X X X

Všichni kolem jsou zombíci. Pořád cítíme hrůzu, popisují ruští odpůrci války

Bolest, odcizení od okolí a absence radosti. Čtenáři ruského nezávislého portálu Meduza popsali, jak se změnili za dva roky války na Ukrajině. Většina z nich přitom říká, že cítí stále stejnou hrůzu jako na začátku. A protože se jejich pohled na současné dění neshoduje s většinovou ruskou společností, často i před vlastní rodinou tají, jaké čtou zprávy.

 „Je to noční můra. Všichni kolem mě jsou zombíci. Lidé nechtějí věřit ničemu jinému než tomu, co dávají na jejich zombie televizních stanicích. A čím horší jsou jejich životy, tím silněji věří, že za všechno může Amerika,“ popisuje Jurij z Petrohradu.

Říká, že sám je proti válce. „Zoufale chci pryč. Ale už jsem na to moc starý. Přestal jsem se bavit s osmdesáti procenty svých někdejších přátel, protože podporují našeho kremelského skřeta. Mám pocit, že žiji za okupace. Je příšerné uvědomit si, že nic nezměníte. Neumím si na to zvyknout,“ dodává.

Patří k patnácti čtenářům portálu Meduza, kteří na výzvu investigativních novinářů popsali, jak je změnily dva roky ruské války s Ukrajinou. Vzhledem k tomu, že Meduza už nepůsobí na ruském území a nepíše tak, jak by si ruské vedení přálo, je logické, že ani její čtenáři nepatří k fanouškům diktátora Vladimira Putina. A na dopisech, které portál zveřejnil minulý týden, je to znát.

Mnozí jsou podle svých slov pořád zhrození tak jako v únoru 2022. „Nenáviděl jsem válku, když začala, a nenávidím ji i teď. Cítím hroznou hořkost. Bojím se o sebe i své blízké. Nejen proto, že každý den hrozí, že vás pošlou do války nebo že se ocitnete pod útokem dronů, ale i kvůli tomu, co bude. Putinův gang tu nebude navěky. Velmi brzy, ať už za rok, pět let nebo deset let po nich nic nezbude,“ rozepsal se Moskvan Andrej.

„Ale mezitím budeme stále žít tady, protože je to náš domov. Ten budeme muset sdílet s omilostněnými vrahy a násilníky, které pustili a poslali na frontu spolu s Wagnerovou skupinou. Také tu pořád budou všichni ti, kteří válku podporovali a byli z ní šťastní. Děsí mě představa, co by tito lidé mohli s mým domovem provést. Děsí mě pomyšlení, jak moc je všechny nenávidím. Snažím se neztratit naději a dělat, co můžu,“ píše také.

Vyzdvihuje přitom „rozumné a citlivé“ projevy některých opozičních osobností a médií. „Velmi mi to pomáhá. Jsem za ně vděčný. Jsem hrdý na veřejně známé postavy a celebrity, které se otevřeně vyslovily proti válce. Snažím se nezvyknout si na válku a nepřijít o tu animální hrůzu, kterou jsem cítil na začátku z věcí, jako byly Buča, brutalita wagnerovců nebo pád letadla, které se zřítilo na bytovku v Jejsku. Takové věci nemůžeme ani trochu brát jako normální,“ apeluje.

Po pádu vojenského letounu Su-34 na obytnou čtvrť v ruském městě Jejsk v říjnu 2022 zahynuli čtyři lidé a dalších pětadvacet utrpělo zranění. Slovy o Buči zase Andrej připomíná masakr, který na Ukrajincích spáchali ruští vojáci. Obec na předměstí Kyjeva se stala symbolem hrůz této války.

Alexandr z Moskvy zase říká, že se na začátku invaze snažil podporovat Ukrajinu. „Nechápal jsem, jak může nějaká země napadnout svého souseda. Hádal jsem se kvůli tomu s celou rodinou. Říkal jsem si, na co sakra potřebujete (asi víte, o kom mluvím) pár tisíc kilometrů území pro svou zemi navíc, když už teď jich máte miliony? Vláda mě šokovala. Ty represe. To šílenství. Ta mobilizace,“ vrací se ve vzpomínkách.

„Jenže pak se ve mně něco zlomilo. Začal jsem horlivě podporovat Rusko. Společnost si očividně pochutnala na mém mozku. A i když jsem nevěděl, o čem mluvím, přistihl jsem se, jak sleduji televizi a říkám, že (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj je feťák a Ukrajina jako země neexistuje. Pak přišla třetí vlna: Lhostejnost. Přestalo mě zajímat, kdo vyhraje, hlavně když lidé přestanou umírat pro nic za nic. Teď cítím frustraci a bolest. Je to nesmyslná válka, kterou zřejmě nikdo nevyhraje. Už mi nezasahuje do života, ale je to obrovská nepříjemnost. Ať už je konečně mír!“ žádá Alexandr.

„Necítím vůbec žádnou radost“

Na povinnou mobilizaci přitom narazila i anonymní pisatelka z města Volžsk, které leží mezi Moskvou a Jekatěrinburgem. „Válka můj život zredukovala až na úplné nic. Nevím, jak dostat svého mobilizovaného muže zpátky. Úřady mě jen odbývají. Cítím zoufalost a beznaděj! Vláda je k našim problémům hluchá. Všechno poměřují na peníze, ale ty my nepotřebujeme – potřebujeme své muže!“ vzkazuje do Moskvy.

Podle říjnového průzkumu ruského nezávislého ústavu Levada by až 70 procent Rusů podpořilo Putina, pokud by se rozhodl ukončit válku, ovšem jen za podmínky udržení dobytých území. Pokud by podmínkou míru bylo vrácení okupovaných území Ukrajině, pak by podpora klesla jen na 34 procent. I další průzkum ukázal, že se po dvou letech „třídenní speciální operace“ pohled Rusů mění. Pro zahájení mírových rozhovorů se vyslovilo 48 procent oslovených lidí, zatímco pro pokračování ve válce 39 procent z nich.

„Skoro pokaždé, když potkám milého nebo zajímavého člověka, mě jako první napadne: ‚Co když to podporuje? Co když je neutrální?‘ A pokaždé mi to zabrání v dalším sbližování s tímto člověkem,“ píše anonym z ruské metropole. Anna z Uljanovsku pak život s válkou přirovnává k velkému slimákovi, který dlí uvnitř jejího těla a postupně ji tráví, a k bažině, ze které se nemůže dostat. „Je stále těžší s tím bojovat. Předstírám, že jsem naživu,“ říká.

Ze zveřejněných dopisů se vymyká jen ten od Ruslana. Muž z Moskvy říká, že stejně jako ostatní pisatelé na začátku nenáviděl svou zemi a její lídry. Dával si vinu za to, co se dělo, a na pár měsíců odjel do ciziny. Tam však nenašel práci a nakonec se vrátil domů.

„Teď mi úplně stejně odporní připadají i nepřátelé Ruska. Ukázalo se, že v politických tahanicích mocných lidí ve světě (včetně „kolektivního Západu“) neznamenají životy Rusů ani Ukrajinců nic. Je neuvěřitelně smutné a bolestné, že všichni spěchali, aby tento mlýnek na maso nakrmili, místo aby investovali do životů a prosperity lidí. Všichni jsou ochotni utrácet miliardy rublů a životy jiných lidí za válku,“ míní. Teď už se prý stará jen o sebe a své syny a další emigraci neplánuje. „Pochybuji, že jsou ostatní země nějak výrazněji bezpečnější nebo méně cynické,“ dodává.

Jekatěrina z Novorossijsku se naopak stydí vůbec mluvit o sobě a svých problémech, když vidí, jaké potíže mají Ukrajinci. „Je to ponižující, když musíte zprávy, které čtete, a videa, která sledujete, schovávat i před vlastní rodinou,“ přiznává. Valentin z Novosibirsku pak žil až do příjezdu ruských vojsk v Kyjevě. Nyní se s manželkou potuluje po světě. Své vlasti, Rusku, prý přeje úplnou prohru. Doufá, že se zcela a bezpodmínečně vzdá. A že se jednou bude moct vrátit na Ukrajinu – vítěznou Ukrajinu, zdůrazňuje.

„Nepřizpůsobila jsem se. Každý den si znovu prožiji 24. únor 2022. Jsem v něm uvězněná, neustále sleduji a poslouchám zprávy. Necítím vůbec žádnou radost, přestože mám děti, které se se mnou dělí o své malé radosti. Ale já je necítím. Myslím na ukrajinské děti a tu černou díru, která tam je, místo toho, abych myslela na budoucnost svých dětí. Není tu v co ani komu věřit. Život bez víry či naděje nemá smysl. Je dobře, že alespoň Ukrajinci mají naději. Kéž je to zachrání, kéž to zachrání Ukrajinu,“ přeje si Žanna z Kaliningradu.

X X X

,Už nikdy rok 1933.‘ Desetitisíce Němců demonstrují proti pravicové AfD, protesty už trvají několik dní

V řadě německých měst v sobotu vyšly do ulic desetitisíce lidí protestujících proti pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD). Odpor veřejnosti k této straně vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. Přes vlnu protestů je AfD v průzkumech po konzervativní unii CDU/CSU druhou největší politickou silou v zemi.

 „Je to něco neuvěřitelného. Centrum Frankfurtu nad Mohanem je zcela plné,“ oznámila v sobotu odpoledne reportérka zpravodajské televize Welt. Počet účastníků odhadla na zhruba 35 tisíc.

O stejném počtu hovořili také pořadatelé. Policie uvedla, že před začátkem akce bylo v centru okolo sedmi tisíc lidí. Akce byly poklidné a policie žádné větší problémy nehlásila.

Už dopoledne se v nedalekém Limburgu sešlo přibližně 2800 lidí. V Erfurtu, který je metropolí Durynska, což je jedna z východoněmeckých bašt AfD, se k protestu připojilo na šest tisíc lidí.

„Nesmíme mlčet nad deportačními plány a krajně pravicovou ideologií,“ prohlásila k davu v Erfurtu jedna z řečnic.

Odkazovala tak na loňskou schůzku představitelů krajní pravice v Postupimi, jen několik kilometrů od Wannsee, kde se přesně před 82 lety, 20. ledna 1942, přední činitelé tehdejšího nacistického režimu dohodli na postupu likvidace evropských Židů.

‚Nezbytnost pro Německo‘

AfD jednání svých členů v Postupimi nijak neodsoudila, v parlamentu navíc deportace migrantů hájila jako nezbytnost pro zachování Německa.

Další protesty se v sobotu konají například v Hannoveru, Koblenzi či Berlíně | Foto: Kai Pfaffenbach | Zdroj: Reuters

V Hannoveru se podle pořadatelů sešlo 35 tisíc lidí. Demonstranty přišli podpořit dolnosaský sociálně demokratický premiér Stephan Weil a bývalý konzervativní spolkový prezident Christian Wulff.

Ten v projevu připomenul právě nacistickou konferenci ve Wannsee. „Už nikdy nesmíme dopustit, aby se v Německu diskutovalo o třídění lidí podle původu, vzhledu, náboženství, postižení nebo jakéhokoli jiného měřítka,“ řekl exprezident.

Pětinásobek účastníků

Další protesty se v sobotu konaly i v dalších městech. Podle německých médií v Karlsruhe demonstrovalo 20 tisíc lidí, v Halle 16 tisíc, v Kasselu 12 tisíc, ve Freiburgu pět tisíc a stejný počet demonstrantů se sešel také v Koblenzi.

Okolo sedmi tisíc účastníků měly demonstrace ve Wuppertalu a v Dortmundu, v Norimberku se sešlo deset tisíc lidí, v Heidelbergu sedm tisíc a v Lübecku dva tisíce. Okolo 600 lidí demonstrovalo také na fríském ostrově Sylt v Severním moři.

V pátek museli pořadatelé podobný protest v Hamburku z bezpečnostních důvodů předčasně ukončit, protože místo původně očekávaných deseti tisíc účastníků jich nakonec přišlo přes 50 tisíc.

Demonstrace proti AfD trvají již několik dní. Jejich konání opakovaně mnozí politici oceňují. Vděčnost demonstrantům vyjádřil například sociálně demokratický kancléř Olaf Scholz, který se sám takové akce v Postupimi zúčastnil.

Pochvalně o protestech hovoří mimo jiné spolušéfka vládních Zelených Ricarda Langová nebo šéf konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který je označil za signál „stop“ pro nenávist.

Hlavní protivník

Saský konzervativní premiér Michael Kretschmer v rozhovoru s nedělníkem Welt am Sonntag prohlásil, že AfD je nutné připravit o živnou půdu, jako se to podařilo v případě krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD), Německé lidové unie (DVU) a Republikánů.

Republikáni se extremistických postojů zřekli a DVU splynula s NPD, která se loni přejmenovala na Die Heimat (Vlast). Zatímco v minulosti tyto strany zaznamenaly volební úspěch, nyní stojí na okraji zájmu voličů.

Pro Kretschmera, kterého si v sobotu CDU vybrala za lídra zářijových zemských voleb v Sasku, je AfD hlavní protivník. Alternativa v průzkumech v Sasku jasně vede nad CDU, v případě výrazného neúspěchu ostatních stran by dokonce mohla sestavit jednobarevnou vládu.

X X X

V Německu lidé demonstrovali proti pravici a plánu deportace přistěhovalců

V řadě německých měst vyšly v sobotu do ulic desetitisíce lidí protestujících proti pravicově populistické Alternativě pro Německo. Odpor části veřejnosti k této straně vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém zástupci této strany a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali.

 Akce byly poklidné a policie žádné větší problémy nehlásila. I přes vlnu protestů však zůstává Alternativa pro Německo (AfD) v průzkumech veřejného mínění po konzervativní unii CDU/CSU druhou největší politickou silou v zemi.

„Je to něco neuvěřitelného. Centrum Frankfurtu nad Mohanem je zcela plné,“ oznámila v sobotu odpoledne reportérka zpravodajské televize Welt. Počet účastníků odhadla na zhruba 35 tisíc . O stejném počtu hovořili také pořadatelé. Policie uvedla, že před začátkem akce bylo v centru okolo sedm tisíc lidí.

Už dopoledne se v nedalekém Limburgu sešlo přibližně 2 800 lidí. V Erfurtu, který je metropolí Durynska, což je jedna z východoněmeckých bašt AfD, se k protestu připojilo na šest tisíc lidí. „Nesmíme mlčet nad deportačními plány a krajně pravicovou ideologií,“ prohlásila k davu v Erfurtu jedna z řečnic.

Odkazovala tak na loňskou schůzku představitelů krajní pravice v Postupimi, jen několik kilometrů od Wannsee, kde se přesně před 82 lety, 20. ledna 1942, přední činitelé tehdejšího nacistického režimu dohodli na postupu likvidace evropských Židů. AfD jednání svých členů v Postupimi nijak neodsoudila, v parlamentu navíc deportace migrantů hájila jako nezbytnost pro zachování Německa.

V Hannoveru se podle pořadatelů sešlo 35 tisíc lidí. Demonstranty přišli podpořit dolnosaský sociálně demokratický premiér Stephan Weil i bývalý konzervativní spolkový prezident Christian Wulff. Ten v projevu připomenul právě nacistickou konferenci ve Wannsee. „Už nikdy nesmíme dopustit, aby se v Německu diskutovalo o třídění lidí podle původu, vzhledu, náboženství, postižení nebo jakéhokoli jiného měřítka,“ řekl exprezident.

Další protesty se v sobotu konaly i v dalších městech. Podle německých médií v Karlsruhe demonstrovalo dvacet tisíc lidí, v Halle šestnáct tisíc, v Kasselu dvanáct tisíc, ve Freiburgu pět tisíc a stejný počet demonstrantů se sešel také v Koblenzi. Okolo sedmi tisíc účastníků měly demonstrace ve Wuppertalu a v Dortmundu, v Norimberku se sešlo deset tisíc lidí, v Heidelbergu sedm tisíc a v Lübecku dva tisíce. Okolo 600 lidí demonstrovalo také na fríském ostrově Sylt v Severním moři.

V pátek museli pořadatelé podobný protest v Hamburku z bezpečnostních důvodů předčasně ukončit, protože místo původně očekávaných deseti tisíc účastníků jich nakonec přišlo přes padesát tisíc.

Demonstrace proti AfD trvají již několik dní. Jejich konání opakovaně mnozí politici oceňují. Vděčnost demonstrantům vyjádřil například sociálně demokratický kancléř Olaf Scholz, který se sám takové akce v Postupimi zúčastnil. Pochvalně o protestech hovoří mimo jiné spolušéfka vládních Zelených Ricarda Langová nebo šéf konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který je označil za signál „stop“ pro nenávist.

zavřít ×

Saský konzervativní premiér Michael Kretschmer v rozhovoru s nedělníkem Welt am Sonntag prohlásil, že AfD je nutné připravit o živnou půdu, jako se to podařilo v případě krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD), Německé lidové unie (DVU) a Republikánů. Republikáni se extremistických postojů zřekli a DVU splynula s NPD, která se loni přejmenovala na Die Heimat (Vlast). Zatímco v minulosti tyto strany zaznamenaly volební úspěch, nyní stojí na okraji zájmu voličů.

Pro Kretschmera, kterého si CDU vybrala za lídra zářijových zemských voleb v Sasku, je AfD hlavní protivník. Alternativa v průzkumech v Sasku jasně vede nad CDU, v případě výrazného neúspěchu ostatních stran by dokonce mohla sestavit jednobarevnou vládu.

x X X

V Německu vznikne další politická strana, bude stát napravo od unie CDU/CSU

Německý ultrakonzervativní spolek WerteUnion (Unie hodnot), který vede bývalý šéf kontrarozvědky a kontroverzní člen opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Hans-Georg Maassen, se přemění v politickou stranu. V sobotu o tom rozhodli na sjezdu v Erfurtu členové spolku.

 V Německu tak po nedávném vytvoření strany někdejší vlivné představitelky postkomunistické Levice Sahry Wagenknechtové vznikne další politická formace, která bude spojena s prominentním představitelem.

Maassen dopoledne na sociální síti X uvedl, že sobota by měla být dnem položení základního kamene WerteUnion jako strany, která stojí proti každé formě neosocialismu a totalitarismu a protipožárních zdí a která posune tuto zemi opět kupředu.

Termín protipožární zeď používá konzervativní unie CDU/CSU, když hovoří o tom, že brání pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD) dostat se k moci. Unie stejně jako ostatní německé parlamentní strany s AfD spolupracovat odmítají, protože ji považují za krajně pravicovou.

Současný spolek WerteUnion o sobě sice uvádí, že sdružuje členy unie CDU/CSU a že zastává její základní konzervativní hodnoty, ve skutečnosti jsou ale vztahy mezi konzervativní stranou a spolkem napjaté. CDU/CSU a spolek nejsou nijak formálně propojeny.

Maassen na počátku ledna oznámil, že by rád spolek přeměnil ve skutečnou stranu, do které by přešla část členů CDU/CSU. Podle Bildu v Erfurtu na sobotním členském shromáždění hlasovalo pro vytvoření politické strany 95 procent účastníků. Bild, který je nejprodávanějším německým listem, rovněž uvedl, že založení strany je plánováno v únoru v Bad Godesbergu nedaleko Bonnu a že Maassen chce v září kandidovat v zemských volbách v Durynsku.

Nová strana by podle analytiků mohla oslovit nejen nespokojené členy unie CDU/CSU, ale také příznivce AfD. Na voliče AfD zacílila také nová strana nazvaná Spojenectví Sahra Wagenknechtová.

Maassen má v Německu značně kontroverzní pověst. Stranické špičky CDU ho viní z používání slovníku rasistů a konspiračních teoretiků a z poškozování strany. Kritiku vyvolaly například jeho výroky, že „hybné síly v politicko-mediálním prostoru“ prosazují „likvidační rasismus vůči bělochům“.

V jednom rozhovoru hovořil také o „rudozelené rasové doktríně“. Ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu požadoval, aby měl Berlín lepší vztahy s Moskvou. V roce 2021 neúspěšně kandidoval do Spolkového sněmu.

X X X

Britové pašovali peníze v kufrech. Do Dubaje převezli skoro tři miliardy

Britská Národní kriminální agentura si došlápla na skupinu mužů, kteří v rámci sítě na praní peněz pašovali peníze z Londýna do Dubaje. Během třiaosmdesáti letů v byznysové třídě v kufrech převezli v přepočtu takřka tři miliardy korun.

Muži na záběrech z bezpečnostních kamer na letišti Heathrow vypadají jako běžní turisté. Jen s poněkud větším množstvím zavazadel. Proto si vždy platili ty nejdražší letenky, se kterými lze do nákladového prostoru naložit více kufrů, než je běžně povoleno. Za jeden převoz si každý vydělal v přepočtu 144 tisíc korun, uvádí Národní kriminální agentura (NCA)

Peníze nejprve chytře balili do plastových pytlů, ze kterých následně vytlačili veškerý vzduch. Během jednoho letu tak zvládli převézt až milion liber. Zásilku v několika londýnských bytech jim pravidelně předávali výše postavení členové gangu. Pěšáci, kteří se s cennou zásilkou vydávali na cestu, nikdy neznali kódy ke kufrům. V Dubaji se ubytovávali v drahých hotelech, kde čekali na další instrukce. Kódy dostávali až v den předání zásilky klientovi.

Národní kriminální agentura pašeráckou síť poprvé zaregistrovala už v roce 2020, kdy v jednom z opuštěných zavazadel na dubajském letišti zaměstnanci ostrahy objevili půl milionu liber. O pár měsíců později celníci při kontrole zavazadel dvou žen zadrželi blíže neupřesněnou, ale krajně podezřelou hotovost.

Kriminalisté ze zásilek zajistili stopy DNA a otisky prstů, ty pak v databázi spojili s mužem, který už byl v jejich hledáčku pro jinou trestnou činnost. Jedna z žen se později přiznala, že do Dubaje už v minulosti peníze takto převážela, ale prošla s nimi řádnou celní kontrolou.

Špinavé peníze z prodeje drog

Vyšetřovatelům se podařilo spojit telefonní číslo a e-mail, ze kterého byly rezervovány letenky pašeračky, s dalšími podezřelými a šéfem celé skupiny v Dubaji. V úterý britský soud uznal vinnými dva pašeráky Mehdi Amarollahibiyoukiho a Aliho Al-Nawaba.

Peníze podle vyšetřování pocházely převážně z prodeje drog. Mnoho kurýrů, kteří si přivydělávali převozem peněz, v minulosti uniklo vězení. Soudy jim uložily pouze podmínku a veřejně prospěšné práce, připomíná list The Wall Street Journal.

Británie se již několik let snaží potlačit praní špinavých peněz prostřednictvím bank a obchodováním s nemovitostmi. Právníci zabývající se finanční kriminalitou tvrdí, že zpřísnění zákonů zločineckým gangům praní peněz těmito tradičními způsoby ztížilo.

Těžko využitelné jsou pro zločince i kryptoměny. Alternativou se tak stala fyzická přeprava hotovosti. Za relativně malou částku kurýři peníze převezou do jiné země, kde se vyperou a posléze se vrací už prostřednictvím tradičních převodů do Británie.

X X X

LIDOVCI  PŘED  SMRTÍ

Exministr Svoboda: Lidovci jsou v klinické smrti. Řešení je i sloučení s ODS, nejhorší je nedělat nic

Lidovci jsou nyní v klinické smrti, připustil bývalý předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS nevyloučil ani možnost, že by mohlo dojít ke sloučení této strany s ODS, které si sice on sám určitě nepřeje, ale nejhorší by bylo podle jeho slov v současné situaci „nedělat nic“.

Podle posledního volebního modelu, který zveřejnila agentura Median, podporuje KDU-ČSL pouze 2,5 procenta voličů, mají tak o dvě procenta méně než sociální demokraté i komunisté. Vítězem voleb by se podle průzkumu stalo v tuto chvíli hnutí ANO se 35 procenty, druhá by byla ODS se 13 procenty a na třetím místě by skončili Piráti s 10,5 procenta hlasů.

 Důvodem tak nízké podpory lidovců je podle Svobody fakt, že strana ztratila svou odlišnost. „Je důležité, aby se vrátila zpět ke svému tradičnímu voliči, a to není mladý liberální člověk, nýbrž osoba vyššího věku, zejména důchodci,“ vysvětlil s povzdechem, že tyto voliče straně z velké části přetáhlo hnutí ANO.

Způsob, jak je může strana získat zpět, spočívá podle Svobody ve změně jejího kurzu. „Voliče moc netrápí, kdo je předsedou nebo místopředsedou strany, zajímá je celá její politika. Volám proto po změně kurzu. Což asi samo sebou znamená i změnu vedení, ale to je doprovodný faktor,“ podotkl.

 Exministr zahraničních věcí dodal, že je potřeba vrátit se zpět ke konzervativním hodnotám. „Protože je dobré a odpovědné, aby politická strana hájila názor části společnosti, která je velmi konzervativní a potřebuje oporu,“ sdělil.

Svoboda věří, že se stranu nakonec podaří zachránit, připustil však i možnost, že by mohlo dojít k jejímu sloučení s ODS. „Já jsem sice zásadně proti tomu, protože by zanikla historická politická strana, která tu má být. Ale to nejhorší, co se může stát, je, že neuděláme nic a nebudeme ve Sněmovně, v koalici, ani ve spojení s ODS,“ poznamenal.

X X X

SPD a Trikolora si malují budoucnost: uspět ve volbách a podílet se na vládě

Hnutí SDP a strana Trikolora mají společně velkou šanci uspět ve všech třech letošních volbách, řekl na sobotním volebním sněmu neparlamentní Trikolory předseda SPD Tomio Okamura. Předsedkyně strany Zuzana Majerová, která obhájila svůj post, se chce s SPD podílet na sestavování příští vlády. Vše k tomuto cíli směřuje, řekla v sobotu ve svém projevu.

Okamura ve svém projevu na sněmu, který se koná v hotelu Olšanka na pražském Žižkově, delegátům poděkoval za vstřícnost a toleranci, se kterou vzali vážně fakt, že pokud chtějí něco změnit, musí se spojovat.

SPD a Trikolora vytvořily společnou kandidátku pro eurovolby. Povede ji někdejší europoslanec Petr Mach (SPD), který v minulosti stál v čele Svobodných. Za ním jsou na listině nynější europoslanec Ivan David (SPD) a někdejší poslankyně ODS, předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová.

Místopředseda SPD Radim Fiala na sněmu ocenil spolupráci obou stran v minulých komunálních volbách. Na volební rok jsou podle něj strany dobře připraveny a mají velmi dobrou společnou kandidátku. „Potřebujeme zvednout ze židlí lidi, kteří si myslí to samé co my, aby šli volit. Bude to složité, ale společně to v evropských volbách dokážeme,“ řekl Fiala.

Úspěch očekává i ve spolupráci obou stran v krajských volbách. „Jsem přesvědčen, že budeme nejúspěšnější v historii, že budeme součástí vládních koalic. Náš výsledek bude takový, že nás nebude možné obejít,“ doplnil s tím, že je třeba si tento úspěch odpracovat.

Majerová obhájila post šéfky

Bývalá poslankyně za ODS Zuzana Majerová v sobotu obhájila post šéfky strany. Delegáti ji zvolili na sobotním sněmu na další dva roky do čela Trikolory. Stranu vede od roku 2021. Ve volbě původně neměla protikandidáta, těsně před volbou se přihlásil předseda pražské Trikolory Václav Musílek. Po projevu svou kandidaturu stáhl. Post prvního místopředsedy obhájil Petr Štěpánek.

Hudebník a spisovatel Štěpánek kandidoval na prvního místopředsedu jediný. Řadovými místopředsedy byli znovuzvoleni Otto Černý a Josef Sláma, nově byl zvolen předseda jihomoravské Trikolory Petr Levíček.

Předsedkyně Majerová je trojkou na společné kandidátce do eurovoleb. „Beru to jako obrovský závazek,“ řekla v projevu. Zisk mandátu podle ní nebude jen skvělým výsledkem, ale i odrazovým můstkem do dalších voleb v letošním roce. „Krajské volby budou hodně důležité pro etablování Trikolory na české politické scéně,“ zdůraznila Majerová.

V projevu ocenila navázání spolupráce strany s SPD. „Všude tam, kde jsme kandidovali společně, to přineslo užitek SPD i Trikoloře,“ míní. Ve volbách se podle ní projevuje přidaná hodnota schopností domluvit se, netříštit se a táhnout za jeden provaz. Obě strany vloni uzavřely smlouvu o spolupráci ve všech volbách v roce 2024.

Majerová v projevu hovořila o hlavních tématech strany, mimo jiné zmínila, že konflikt na Ukrajině by se měl řešit diplomatickou cestou. „Trikolora je proti dodávkám dalších zbraní, konflikt nemá vojenské řešení,“ řekla. Vyjádřila se také k setrvání Česka v Evropské unii.

„Trikolora vždy podpoří veškeré iniciativy, které povedou k posílení naší národní suverenity, včetně referenda,“ uvedla. Prvním krokem by podle ní mělo být nadřazení českých zákonů nad unijní legislativu. Trikolora je také pro zachování české koruny a pro právo platit hotovostí, dodala.

Mezi hosty vystoupili také lídři společné kandidátky SPD a Trikolora do evropských voleb Mach a David nebo poslanec za německou pravicově populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) Petr Bystroň. Promluvil také odvolaný děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík.

Trikoloru založil Václav Klaus mladší v roce 2019, když byl vyloučen z ODS i z jejího poslaneckého klubu. V březnu 2021 oznámil, že opouští funkci předsedy hnutí a nebude za něj kandidovat ve sněmovních volbách. Předsednictví převzala Majerová, která v lednu 2022 post obhájila. V posledních sněmovních volbách blok Trikolora Svobodní Soukromníci získal 2,76 procenta hlasů, nepřekročil tak pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny.

X X X

Soudci odmítli evidovat docházku kvůli stravenkám, soud jejich žalobě nevyhověl

 Okresní soud v Lounech zamítl žalobu několika soudců děčínského okresního soudu, kteří se domáhali nároku na stravenky. Jejich vyplácení předseda Okresního soudu v Děčíně Jan Tichý podmínil tím, že budou elektronicky evidovat docházku do soudní budovy. Nárok na stravenku mají ti, kteří v daný den jsou v budově minimálně tři hodiny. Požadavek elektronické docházky není podle rozsudku nepřiměřený, stravenky nepředstavují hmotné zabezpečení soudce, ale je to nenárokový benefit a zaměstnavatel si může stanovit podmínky jeho vyplácení. Žalobci se chtějí odvolat.

Žaloba se týkala stravenek za říjen 2022. Zástupce žalobců, soudce Štěpán Klapka v závěrečné řeči uvedl, že byla založena diskriminace mezi soudci na jednom soudu. Žalobci argumentovali tím, že soudce je soudcem 24 hodin denně. Podmínku práce minimálně tří hodin v daném dni žalobci podle Klapky splnili. Neztotožnili se pouze s tím, že místem výkonu funkce je soudní budova a že se musí podrobit elektronické evidenci, kterou považují mj. ze nezákonnou. Práce soudce se podle žalobců neodehrává jen v budově soudu. Soudci jsou přesvědčeni, že nelze nárok na stravenku odebrat.

Žalobci tvoří menší skupinu soudců, kteří se rozhodli nerespektovat interní pravidla, která jsou běžná jinde a důležitá pro chod soudu, řekl ve středu v závěrečné řeči Tichý. U děčínského soudu pracují tři desítky soudců, žalobu na Okresní soud v Děčíně podalo osm z nich. Elektronickou evidenci zavedl Tichý po svém nástupu do funkce předsedy děčínského soudu, do té doby byla pouze písemná.

Elektronická evidence docházky je podle Tichého důležitá mimo jiné z bezpečnostního hlediska, protože v případě mimořádné události lze rychle zjistit, kdo je v budově. Interní pravidla zohledňují podle Tichého specifická postavení soudců, nejsou nijak obtěžující. „Přesto se žalobci rozhodli, že to nebudou respektovat. Zarážející je to, že žalobci nerespektují pravidla a zároveň se domáhají benefitu, který je s tím spojen. Snaží se přesvědčit, že právo na stravování, tedy zaměstnanecký benefit, se týká specifického postavení soudce, že nepřiznání benefitu narušuje soudcovskou nezávislost, tak tomu není,“ řekl předseda děčínského soudu.

Veřejnosti se to líbit nebude, obává se předseda

„Zahájením tohoto řízení je ohroženo dobré jméno justice. Aby se soudci soudili o stravenky s argumentací, s jakou je uplatňována, to nám u veřejnosti neprospěje,“ konstatoval Tichý.

Stěžejní bylo podle předsedy senátu Tomáše Machytky určit, zda opatření Tichého bylo v souladu s právními předpisy a nebylo nepřiměřeným zásahem do práv soudců. Soud po dokazování dospěl k závěru, že opatření v souladu s platnými předpisy – konkrétně se zákonem o rozpočtových pravidlech a navazující, tehdy platné vyhlášky – je.

Podle Machytky soudce podle těchto předpisů musí odpracovat alespoň tři hodiny daného dne v místě výkonu funkce, aby měl nárok na stravenky. Ty jsou nenárokovým benefitem, pro jehož čerpání mohou být stanoveny vedením soudu podmínky. Tichým zavedený docházkový elektronický systém se jeví jako přirozený, méně zatěžuje soudce i správní administrativu soudu, je obvyklý i u lounského soudu a jinde, řekl Machytka.

„Evidence docházky nemůže být podkladem pro kárný postih. Je ovšem třeba mít na paměti, že v případě nároku na stravné se nejedná o hmotné zabezpečení soudce, ale toliko o poskytnutí benefitu, jehož konkrétní podmínky stanoví zaměstnavatel,“ uvedl předseda senátu Machytka. S tím, že pokud se děčínští soudci rozhodli nerespektovat tato pravidla, byla to jejich volba, s níž se vzdali i možnosti čerpat stravenkový benefit.

„Respektujeme rozhodnutí soudu, pro nás je to právní otázka, která se musí vyřešit v rámci instančního přezkumu. Je jasné, že závěr soudu prvního stupně není závěrem konečným. To, co je předmětem naší polemiky, budeme tvrdit patrně dál i v rámci odvolacího řízení. Pro nikoho z nás to není definitivní zodpovězení otázky,“ řekl soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpán Klapka. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

 Bezpečnostní rámy? Bez psychologické pomoci k ničemu, shodují se odborníci

Fyzické zábrany v podobě bezpečnostních rámů bezpečnost škol nezvýší. Podle odborníků je nutné zajistit už na základních a středních školách dostatečnou péči o duševní zdraví dětí. Rizikovým chováním, ať už jde o šikanu, drogy nebo sex, se zabývá obor primární prevence. Ministerstvo ale není schopné kvalitu programů kontrolovat.

Mohla rozsáhlá fyzická ochrana v podobě bezpečnostních rámů, turniketů či bezpečnostních dveří na kartu zabránit prosincové tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy? Podle odborníků se ukazuje, že ne. Hlavním problémem je podle nich nedostatek péče o duševní zdraví dětí, který začíná už na základních školách.

A pomoc by v tom mohla i policie. Právě s ní jednali zástupci ministerstva školství, vnitra, hasičského záchranného sboru a vysokých škol. Zásadní je proškolení pedagogů, tak aby byli schopni znalosti předat kolegům i studentům.

Fyzické zábrany v podobě detektorů a bezpečnostních rámů, případně úplné uzavření škol pro veřejnost, nejsou podle radního pro oblast školství kraje Vysočina Jan Břížďala efektivním řešením. „Nemá smysl zpřísňovat už nyní podle legislativy nastavená fungující opatření. Školy jsou veřejným prostorem, a mělo by to tak zůstat,“ uvedl.

Rámy si neumí představit ani rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. „Univerzita Karlova spolupracuje například se Zdeňkem Kalvachem, odborníkem na ochranu měkkých cílů. S ním budeme dál situaci analyzovat. Zatím se akademická obec kloní k jiným formám opatření, než jsou bezpečnostní rámy. Ty jsou mimo jiné zásahem do akademického života, plus je to hodně finančně náročné,“ míní.

Raději psychologická prevence a pomoc

Jedním z bodů jednání byla podle mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová i psychologická pomoc. „Ta se teď především směřuje na studenty a zaměstnance Univerzity Karlovy, ale také na ostatní vysoké školy,“ upřesnila.

Co je primární prevence? Podstatou školské primární prevence rizikového chování je předcházení vzniku rizikového chování u dětí, u kterých se ještě rizikové chování nevyskytlo. Třeba předcházení užití návykových látek u dětí, které dosud nejsou s drogou v kontaktu.

Právě u této pomoci by se mělo podle odborníků začít. „Musíme nastavit efektivní systém řešení prevence už na základních školách a rozšířit vzdělávací aktivity zaměřené na proškolení třídních učitelů, zejména na školách, kde nejsou obsazené podpůrné pozice – školní psycholog, speciální pedagog, které by spolu s metodiky prevence ve školách oblast primární prevence zaštiťovaly,“ dodal Břížďala.

S psychologickou prevencí školám nyní pomohou nové metodiky organizace SOFA. Podle její předsedkyně Lenky Felcmanové je důležité zabývat se dětským duševním zdravím systémově. „Situace s dětským duševním zdravím, s obtížemi, které děti mají, je závažná, podle dat Národního ústavu duševního zdraví z loňského roku projevuje 30 procent žáků znaky středně těžké až těžké úzkosti a 40 procent žáků známky středně těžké až těžké deprese, druhou nejčastější příčinou smrti Čechů do devatenácti let je sebevražda,“ připomněla.

SOFA v lednu představila dva programy. RRRR – tedy Respekt, Rozmanitost, Rovnost, Resilience – ten má dětem pomoci pracovat s vlastními emocemi a vlastním stavem. A Program prevence násilí v blízkých vztazích zaměřený na teenagery.

Oba programy prošly zkušebním testování, které prokázalo jejich účinnost. „90 procent zapojených učitelů uvedlo, že bude program RRRR využívat i po skončení testování, 96 procentům učitelů program zároveň pomohl i v podpoře jejich vlastního pocitu duševní pohody,“ řekla Felcmanová.

Program prevence násilí v blízkých vztazích zhodnotila metodička prevence Střední technické školy v Mostě Andrea Hříbalová. „Na studenty to má obrovský efekt, dvě dívky se mi svěřily s tím, že jim spolužačka přiznala, že je doma její otec bije a trvá to roky. Díky programu věděly, že mohou kamarádce pomoci, i když se ona sama bojí. Okamžitě zavolaly policii a OSPOD. Jsem na ně obrovsky pyšná,“ chválí.

Opatření se pochopitelně týkají i základních škol. „Připravujeme aktualizaci doporučení k bezpečnosti dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. V únoru svoláme pracovní setkání formou kulatého stolu za účasti odborníků z terénu,“ vysvětlila mluvčí Fojtová.

Cílem je přimět ředitele základních a středních škol, aby nebrali primární prevenci na lehkou váhu. „Je třeba školit kompetentní osoby, které si jednotlivé organizace určí – metodik prevence, speciální pedagog, školní psycholog a tak dál,“ řekl Břížďala.

Břížďala upozornil na kontrolu kvality preventivních programů a školení. „Zásadní je i pečlivé vyhodnocování kvalifikovanosti nabídek komerčních společností na školení v oblasti ochrany měkkých cílů a bezpečnostních auditů,“ míní.

Ministerstvo školství dříve mělo nástroje, kterými mohlo situaci nějakým způsobem korigovat, na začátku tisíciletí to bylo dokonce jeho prioritou. Mluvčí Fojtová říká, že do jisté míry je možné ověřit bezpečnost i dnes. „Do roku 2019 byly programy certifikované MŠMT, což byla pro realizátora a příjemce známka kvality, a také to znamená, že by měly tyto programy pokračovat v realizaci tak, jak bylo nastaveno,“ vysvětlila.

Kde se stala chyba?

Právě v roce 2019 ministr školství Robert Plaga systém hodnocení kvality preventivních programů zrušil s tím, že legislativní odbor resortu říká, že takové hodnocení resort provádět nemůže. Ministerstvo odůvodnilo pozastavení certifikací tím, že je třeba vykonat administrativní změny a následně program znovu spustí, k tomu ale dosud nedošlo.

Programy zahrnují mimo jiné prevenci šikany, workoholismu, gamblerství nebo zneužívaní drog. Adiktolog Michal Miovský byl u některých jednání, která certifikaci ukončila. Prevence je podle něj klíčem k bezpečnosti na školách.

„Když ministerstvo zdravotnictví může dělat certifikace zdravotnických zařízení, ministerstvo práce může dělat certifikace poskytovatelů sociálních služeb, tak je snad absurdní, aby ministerstvo školství nemohlo dohlížet, respektive podle mého názoru ze školského zákona vyplývá, že musí dohlížet na bezpečnost programu ve školách jakýchkoliv jak vzdělávacích, výchovných, tak i logicky preventivních,“ reagoval Miovský.

Například Praha i nadále dotuje jen konkrétní programy. „Organizace, které nestihly do roku 2019 získat certifikát a zároveň žádají o finanční podporu z Výzvy Magistrátu hlavního města Prahy, musí projít určitým ověřením kvality, kterou zajišťuje Centrum sociálních služeb Praha, kde působí lidé, kteří byli certifikátory a jsou odborníky v dané problematice,“ uvedla Fojtová.

Vedoucí pracoviště Jan Žufníček ale také poukázal na to, že problematické bývají právě spolky, které nabízejí prevenci zdarma, jelikož pro školy to znamená méně řešení a výdajů. „Organizace, které nemají ověření většinou školy osloví samy a nabídnou programy zdarma, jenže ředitelé si i takové mohou ,odškrtnout’ jako splněnou hodinu prevence,“ řekl.

Ministerstvo školství si uvědomuje závažnost situace, proto v říjnu 2023 Národní pedagogický institut zřídil pracovní skupinu, která se zabývá způsoby, kterými by v budoucnu mohl resort programy primární prevence kontrolovat. „Momentálně se skupina zabývá porovnáním standardů pro kontrolu prevence, které platily u nás, s těmi světovými,“ řekl šéf oddělení primární prevence NPI Dušan Fousek.

X X X

 Dvojice Maláčová a Stropnický: Ona po rozvodu září, on prožívá rozchod s partnerem

 Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a její poradce Matěj Stropnický spojili síly před sněmovními volbami 2021, kdy zkoušeli získat hlasy pro ČSSD. Co dnes dělají? Maláčová po rozvodu jen kvete, Stropnický neprožívá nejlepší období.

Nezvyklé spojení dlouho fungovalo a zdálo se, že spolupráce Jany Maláčové a Matěje Stropnického přinese ovoce pro skomírající ČSSD. Říkali si „hustá dvojka“ a věřili, že společnými silami dokážou sociální demokraty dostat do Sněmovny. Nakonec jejich snaha byla marná, ale Stropnický a Maláčová dál zůstali přáteli.

„Přijde mi, že Jana se nebojí jít proti mainstreamu názorů v Praze v tom liberálním prostředí. Nebojí se jít do konfrontace s Babišem ani s pravicí. S Babišem se pořád hádá, úplně o každé věci, je z ní permanentně na nervy. Nemá kauzy a já jí věřím,“ rozplýval se Stropnický, když Maláčovou hodnotil v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Také Maláčová měla pro Stropnického jen slova chvály a vždy připomínala, že obdivuje jeho myšlenky a tah na branku.

Jaké jsou osudy dvojice dnes?

Maláčová i Stropnický zůstali v kontaktu i po roce 2021. Dnes oba zažívají ale rozdílné období. Maláčová oznámila začátkem loňského roku rozpad manželství s ekonomem Alešem Chmelařem a od té doby jen kvete. Snímky, které dává na své sociální sítě dokazují, že výrazně zhubla, začala se moderně oblékat, má jiskru v očích a nedávno přiznala, že si ráda zajde na rande s někým, kdo získá její sympatie.

Exmanžel Aleš Chmelař se odstěhoval do Paříže, kde zastává post velvyslance při Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Zdá se, že Maláčová prožívá skvělé období a je to na ní vidět. Nedávno se spekulovalo, že po svém boku má novou známost, ale oficiálně nového přítele zatím nepředstavila.

Stropnický má starosti se zámkem

Matěj Stropnický zažívá naopak období, které má do ideálních dnů daleko. Podle informací deníku Blesk byl nevěrný svému příteli Danu Krejčíkovi. Mladý herec reagoval tak, že odjel z Osečan a vrátil se zpět do Prahy, kde má plno kšeftů. Na zámku, který oba muži spolu vlastní, tak zůstal sám Stropnický.

Krejčík zatím drží dohodu a nepere špinavé prádlo na veřejnosti. Když se ho redakce Prima Ženy chtěla zeptat, co bude se zámkem a jak zradu od Stropnického nese, tak se omluvil, že o soukromí nyní hovořit nechce.

 Zámek v Osečanech oba muži koupili za 12 milionů korun. Většinu financí získali od Stropnického maminky a dluh jí chtěli postupně vracet. Co bude se zámkem v Osečanech nyní, je otázkou. I když to bude bolestivé, tak Krejčík a Stropnický se musí domluvit, jak dál. Zámek je totiž spojuje dál, i když se jako partneři rozešli. Je možné, že cennou radu Stropnickému ohledně obrovské nemovitostí svému kamarádovi dá i Jana Maláčová.

X X X

 Když stát dotuje elektromobily pro firmy, ať podpoří i soukromé osoby, říká šéf asociace

Od začátku roku můžou firmy v České republice žádat o dotace na nákup elektromobilů. Na jedno auto může zvýhodnění činit až 200 tisíc korun. Vláda očekává ze strany podnikatelů velký zájem. Podpora pro soukromé osoby zatím plánovaná není, v jiných zemích Evropy ovšem funguje. Měl by český stát následovat jejich příkladu a podpořit nákup elektroaut i pro jednotlivce?

 „Vždycky uvažujeme tak, aby každá veřejná koruna byla investována co nejefektivněji. Když se podíváme na současný vozový park a na to, jak se v Česku pořizují nová auta, tak v naprosté většině je nakupuje podnikatelský sektor,“ říká vrchní ředitel sekce hospodářství na ministerstvu průmyslu a obchodu Eduard Muřický.

Stát od ledna spustil dotace na elektroauta pro firmy. Je to účinný nástroj podpory elektromobility? A neměl by pobídku rozšířit i na soukromé osoby? Diskutují Eduard Muřický a Lukáš Hataš

S výhodností dotací pro podnikatelský sektor souhlasí i ředitel Asociace pro elektromobilitu Lukáš Hataš. Subvence pro soukromé osoby by ale zahrnul do budoucích plánů.

„Vláda by měla jít směrem dlouhodobého plánu tak, aby bylo jasné, jaké podpory budou,“ myslí si.

„Chtělo by to dlouhodobější koncepci na podporu elektromobility, aby občané věděli, s čím mohou do budoucna počítat, a nemuseli každý půlrok řešit jiné podmínky,“ dodává.

Dotace pro jednotlivce zatím nejsou plánované kvůli jejich nízké efektivitě. „Elektromobil je dražší než klasické auto. S penězi, které máme k dispozici, bychom vzhledem ke koupěschopnosti občanů nedokázali uspokojit jejich poptávku,“ vysvětluje Muřický.

Vyrovnaná cena

Asociace pro elektromobilitu nicméně oceňuje i aktuální akci.

„Každá podpora elektromobilů je cenná. Elektromobily, které se prodají v letošním roce do firemního segmentu, se velmi pravděpodobně za tři až pět let dostanou i do segmentu občanů, takže podpora pro soukromníky už tam de facto je dneska nepřímo,“ analyzuje Hataš.

Dotace podle něj navíc mohou mít pozitivní vliv na cenovou politiku automobilek. „Cenová parita se začíná srovnávat a dotace tomu pomáhají, protože všichni výrobci se zvyšujícím se objemem výroby snižují své náklady na kusovou cenu,“ podotýká.

„Potřebujeme, aby se cena vyrovnala, protože provozně jsou elektromobily násobně levnější než spalovací auta,“ myslí Hataš.

Z mezinárodního srovnání vyplývá, že vliv na cenu nemusí být jenom pozitivní. „Když se podíváte na státy, které už zrušily nebo omezily podpory, tak tam vidíte následné propady prodejů až o 50 procent,“ srovnává Muřický.

„A když se podíváte na průměrné hodnoty prodaných vozů tam, kde se poskytují velkorysé dotace, tak jejich ceny jsou významně vyšší než u nás. Každá mince má dvě strany a s dotacemi nejsou spojené jen výhody,“ myslí si Muřický.

Motivace pro automobilky

Poskytování dotací podnikatelskému sektoru dává smysl i z jiných než finančních důvodů.

„V okamžiku, kdy zadotujete auto, které bude jezdit dva tisíce kilometrů za rok, jsou peníze vynaloženy neúčelně,“ upozorňuje Hataš.

„Potřebujete na silnici dostat auta, která budou jezdit desítky tisíc kilometrů za rok, anebo naopak budou sloužit někomu, kdo by si za svůj normální plat nebyl schopen běžné auto pořídit,“ říká.

Limitem dotace je její maximální výše jeden a půl milionu korun na každý vůz. Pro evropskou politiku by bylo výhodné upřednostňovat domácí značky, tím ovšem dotace podmínit nelze.

„Jsme součástí Evropské unie, máme pravidla vnitřního trhu a nemůžeme si například říct, že se budou dotovat jenom auta, která jsou vyráběna na území České republiky,“ připouští Muřický.

Existují ovšem nástroje, jak kupující k pořízení vozů evropských značek přimět. „Není možné dělat protekcionistické kroky, ale určitě by bylo možné motivovat správným nastavením automobilky, aby vyráběly menší auta, která na trhu dnes chybí,“ navrhuje Hataš.

Správná motivace a nástroje podpory přitom budou důležité i pro české výrobce a ekonomiku.

„Jsme země, pro kterou je automobilový průmysl klíčový. Naší snahou je udržet výrobu v České republice, takže děláme různé formy investičních pobídek a dotací pro výrobce,“ uzavírá Muřický.

X X X

ČR v rovnosti žen a mužů mezi nejhoršími v Evropě. Rozdíly jsou v platech i péči o děti

V rovných právech žen a mužů je Česko jednou z nejhorších zemí Evropy. Ukazuje to Index genderové rovnosti Evropské unie i žebříček Světového ekonomického fóra. Indexy někdy pracují se staršími informacemi, i Rada české vlády ale uznává, že se situace lepší jen pomalu.

Výplaty žen a mužů se v Česku liší poměrně výrazně. Poslední data Českého statistického úřadu jsou za třetí čtvrtletí loňského roku. Tehdy byl medián u mužů zhruba 40 tisíc korun. V případě žen přibližně 34 a půl tisíc.

Klíčovými faktory je i to, že ženy a muži pracují na různých pozicích a ženy se častěji starají o děti. Výdělky se ale liší i na stejných pracovních pozicích. Mezinárodní průzkum, do kterého se za českou stranu zapojil institut SYRI, třeba ukazuje, že v Česku muži berou za stejnou práci o 12 procent víc než ženy. A rozdíly jsou i na tabulkových pozicích, říká socioložka Alena Křížková:

„Dostaneme se na nějakých pět procent rozdílů na stejných pozicích, takže tabulky nevyřeší všechno, ale jsou rozhodně důležitým nástrojem pro rovné odměňování,“ říká socioložka Alena Křížková.

Data pochází z informačního systému o průměrném výdělku, který je sbírá každý čtvrt rok. Nejnižší rozdíly ve výplatách jsou ve Francii, kde byl takzvaný gender pay gap jen šest procent, zato v Japonsku berou muži na stejných pozicích skoro o čtvrtinu víc.

Nerovnosti podle autorů průzkumu souvisí s mateřstvím, kariérní pauzou a rozdílným postavením matek po návratu z rodičovské. V Česku totiž s dítětem zůstávají doma stále většinou ženy.

Podle dat Úřadu práce, který vyplácí rodičovské příspěvky, muži tuto dávku pobírají jen ve dvou procentech případů. Data ale nemusí reflektovat situaci, kdy se rodiče v péči třeba po roce vystřídají.

Radan Šafařík, který na Úřadu vlády vede Odbor rovnosti žen a mužů, říká, že právě nízká míra zastoupení žen ve vedoucích pozicích je největším českým nedostatkem.

„Za nás je klíčem budovat dostupnost školek a dětských skupin. Také podpora částečných úvazků a vytváření klimatu, kde bude běžné, že i muži odcházejí na rodičovskou a pečují o děti ve stejné míře jako ženy,“ dodává Šafařík.

Loňský průzkum poradenské společnosti Delloitte ukázal, že ze sta Čechů a Češek je na rozhodovacích pozicích ve firmách jen 17 žen. Je to o několik procent míň než průměr celého světa, evropský průměr je dokonce přes 30 procent.

X X X

ÚSPĚCH  TENISTKY  NOSKOVÉ

Zvládla jsem to dobře, na mé poměry, těší Noskovou po výhře nad Światekovou. Dnes už neusnu, dodává

Po čtvrt století zvítězila na Australian Open teenagerka nad světovou jedničkou. Povedlo se to Lindě Noskové, která porazila Polku Igu Światekovou 3:6, 6:3 a 6:4 a poprvé v kariéře postoupila do osmifinále grandslamu.

 X Lindo, obrovská gratulace. Výhra na centrkurtu, výhra nad světovou jedničkou a premiérový postup do osmifinále. Jak se to poslouchá?

Skvělé. Byl to pro mě neskutečný zápas. Hodně fyzicky i psychicky náročný, ale jsem ráda, že jsem ho zvládla. Bylo tam pár hodně těžkých chvil, hlavně ve třetím setu. Zvládla jsem to dobře, na mé poměry.

X Mluvila jste o kritických momentech. Co vám pomohlo, že jste se přes ně dostala?
Tu atmosféru, diváky a velikost kurtu a že jsem poprvé v tomhle kole poprvé v životě, jsem si nepřipouštěla ani na začátku. Šla jsem na kurt s tím, že to bude zápas jako každý jiný. Ne, že bych neměla co ztratit, ale že jsem tam přišla vyhrát, i když statisticky a herně je ona lepší než já. Dneska jsem to využila. Kritické momenty jsem zvládla taky dobře, že mě úplně nepřeválcovala.

X Přidali vám i fanoušci?

Myslím, že na konci už byla většina na mé straně. Myslím, že dneska nás podporovali obě víceméně rovnoměrně.

X Spousta es a nejlepší podání v závěru. Jak jste s tím spokojená?

Pomohla jsem si s tím opravdu hodně. Takhle dobrý servis jsem v zápase už nějakou chvíli neměla. Vizuálně se mi na tom kurtu hrálo dobře.

X Na co jste byla tenisově nejvíce pyšná?

Hlavně mentálně, že jsem s ní dokázala držet krok a že jsem se nehnala, jak to někdy umím, do zbytečných vítězných míčů, které nemám připravené. Hodněkrát jsem přemýšlela, jak si připravit výměnu, abych se dostala do situace, ze které by bylo lehčí zakončit. Jsem ráda, že jsem s ní udržela tempo.

X Měla jste tu dva trenéry: Tomáše Krupu a Davida Kotyzu. Jaký byl plán a co vám po utkání řekli?

Ještě na to nebyl dnes čas. Už je pozdě, nemám na to dnes asi hlavu, takže budu ráda, že se najím a půjdu na nějakou masáž. Dneska už asi neusnu, takže zítra to rozebereme. Byla jsem hlavně s trenérem Kroupou, rozehrávali jsme se před tím spolu. Pan Kotyza je tu hlavně s juniory, ale jsme ráda, že přišel na můj zápas a byl součástí toho momentu.

X Je to asi náročné zpracovat všechny ty emoce. Máte nějaký plán, jak to vše zvládnout?

Tohle je součástí toho, když se člověku něco takového povede. Chci se soustředit na další kolo a jsem zvědavá, jak budu hrát, protože jsem nikdy s Elinou Svitolinovou nehrála. Ona byla vždy můj vzor, ještě předtím, než měla dítě. Bude to další skvělý zápas a samozřejmě chci vyhrát. Myslím, že v neděli už se na dnešek vůbec nebudu soustředit.

X X X

Vlhová si při pádu v obřím slalomu v Jasné poranila kolenní vazy. Sezona pro ní skončila

Slovenská lyžařská hvězda Petra Vlhová si při pádu v domácím v obřím slalomu Světového poháru v Jasné poranila vazy v pravém koleně a sezona pro ni skončila. Po vyšetření v nemocnici v Ružomberku to na tiskové konferenci oznámil trenér osmadvacetileté olympijské šampionky ve slalomu Mauro Pini.

 Vítězka celkového hodnocení SP z roku 2021 chybovala na zledovatělé trati už v deváté brance 1. kola a po nekontrolovaném pádu skončila až v ochranných sítích.

Ze sjezdovky ji záchranáři po několikaminutovém ošetření odvezli na saních a z cílového prostoru ji okamžitě přepravili vrtulníkem do nemocnice.

„Velice nás mrzí, co se dnes stalo. Opět se potvrdilo, jak nevyzpytatelný dokáže náš sport být. Všichni v týmu uděláme maximum, aby se Petra vrátila na lyžařské svahy ještě silnější,“ uvedl Pini.

Mistryni světa v obřím slalomu z roku 2019 čeká v nejbližší době další vyšetření a konzultace u specialisty, poté se rozhodne o dalším postupu.

„Děkuju všem za obrovskou podporu. Věřím, že všechno zvládnu. Budu bojovat o co nejrychlejší návrat na lyže,“ vzkázala Vlhová z nemocnice.

X X X

Ledecká po návratu snowboard vyhrála Světový pohár v Bulharsku, Maděrová dokončila čtvrtá

Trojnásobná olympijská vítězka Ester Ledecká při návratu do snowboardového Světového poháru vyhrála v paralelním slalomu závod v Pamporovu. Do semifinále se v bulharském středisku dostala i druhá česká reprezentantka Zuzana Maděrová, která čtvrtým místem vyrovnala své maximum v seriálu.

 Ledecká potvrdila své dominantní postavení na prkně. Závodila v něm poprvé v tomto ročníku SP a hned vyhrála kvalifikaci.

Pak zvládla i všechny čtyři vyřazovací jízdy. Ve finále porazila vedoucí ženu SP Ramonu Theresii Hofmeisterovou z Německa. Maděrová, která ve čtvrtfinále porazila druhou ženu kvalifikace Lucii Dalmassovou z Itálie, v souboji o bronz těsně nestačila na Japonku Cubaki Mikiovou.

Na snowboardu se Ledecká naposledy představila loni v březnu v ročníku, v němž kvůli komplikované zlomenině klíční kosti nezávodila na lyžích. V Rogle tehdy byla druhá a v Berchtesgadenu vyhrála.