Slovenský premiér Robert Fico v rozhovoru pro televizi JOJ. Robert Fico v úterý zpochybnil, že by byla v Kyjevě válka, v ukrajinské metropoli podle něho panuje naprosto normální život. Informoval o tom portál Refresher news den před Ficovou plánovanou cestou na Ukrajinu. Se svým tamním protějškem Denysem Šmyhalem se nesetká v Kyjevě, ale v Užhorodu u hranic.

Fico během výjezdního zasedání vlády ve východoslovenské Kamenici nad Cirochou odpovídal na otázky, proč se schůzka koná v Užhorodu. Řekl, že reagoval na požadavky ukrajinské strany a že je to pro něho praktické. Podle Refresher news padl také dotaz, zda se nechce jet podívat na válku v Kyjevě osobně. „A to si fakt myslíte, že je v Kyjevě válka? To jako nemyslíte vážně, doufám…,“ uvedl slovenský premiér. „Je tam absolutně normální život,“ dodal.

„Fico se vyznamenal cynickým prohlášením,“ napsala agentura Unian, která krátce před tím zveřejnila komentář experta nabádajícího Kyjev, aby se nerozhádal se slovenským premiérem, bez ohledu na jeho skandální výroky. Nad Ficovými vyjádřeními v předvečer naplánované schůzky s ukrajinským premiérem se pozastavil také deník Ukrajinska pravda. „Slova premiéra Slovenska o ‚klidném Kyjevu‘ zazněla ve stejný den, kdy Rusko podniklo další ostřelování Ukrajiny raketami. V hlavním městě byly mimo jiné poškozeny byty a auta a 22 lidí utrpělo zranění, jeden z nich je na jednotce intenzivní péče, napsal deník.

 Klíčoví představitelé z ciziny jezdí na návštěvy Kyjeva i v podmínkách pokračující ruské invaze. Naposledy tam v pondělí zavítal nový polský premiér Donald Tusk. V určitou dobu platil na celé Ukrajině, včetně Kyjeva, protiletecký poplach. V úterý Rusové na ukrajinskou metropoli zaútočili, záchranáři hlásí 22 zraněných, mezi nimi čtyři děti.

Fico se o víkendu vyslovil proti přijetí Ukrajiny do NATO a dal najevo, že tuto svoji pozici předestře taktéž během svého setkání s ukrajinským premiérem v Užhorodu. Ukrajinu označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc, a jako nereálné odmítl snahy Kyjeva osvobodit území okupovaná Ruskem. Řekl také, že Ukrajina není suverénní stát, protože je pod absolutním vlivem USA. V pondělí pak šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko řekl, že Ukrajina by měla zrušit státní návštěvy představitelů, kteří zpochybňují její suverenitu.

Bratislava po říjnovém nástupu nynější Ficovy vlády zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze slovenských státních zásob. Slovenská vláda hodlá pomáhat Ukrajině pouze dodávkami humanitární pomoci.

X X X

Fico: V ukrajinské metropoli panuje normální život, řekl Fico během výjezdního zasedání vlády ve východoslovenské Kamenici nad Cirochou, když odpovídal na otázku, proč se jeho středeční schůzka s ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem neuskuteční v Kyjevě, ale v Užhorodu u hranic.

„Fico se vyznamenal prohlášením,“ napsala agentura Unian, která krátce před tím zveřejnila komentář experta nabádajícího Kyjev, aby se nerozhádal se slovenským premiérem, bez ohledu na jeho skandální výroky.

Nad Ficovými vyjádřeními v předvečer naplánované schůzky s ukrajinským premiérem se pozastavil také deník Ukrajinska pravda.

„Slova premiéra Slovenska o ‚klidném Kyjevu‘ zazněla ve stejný den, kdy Rusko podniklo další ostřelování Ukrajiny raketami. V hlavním městě byly mimo jiné poškozeny byty a auta a 22 lidí utrpělo zranění, jeden z nich je na jednotce intenzivní péče,“ napsal deník.

Fico řekl, že reagoval na požadavky ukrajinské strany a že je to pro něj praktické. Na tiskové konferenci přitom čelil dotazu, zda se nechce jet podívat na válku v Kyjevě osobně. „A to si fakt myslíte, že v Kyjevě je válka? To jako nemyslíte vážně, doufám,“ uvedl. „Je tam absolutně normální život,“ dodal Fico, podle něhož konflikt na Ukrajině má lokalizovaný charakter.

Zahraniční státníci jezdí na návštěvy Kyjeva i v podmínkách pokračující ruské invaze na Ukrajině. Naposledy v pondělí tam zavítal nový polský premiér Donald Tusk – po určitou dobu byl přitom na celé Ukrajině, včetně Kyjeva, vyhlášen letecký poplach. V úterý Rusové na ukrajinskou metropoli zaútočili a záchranáři hlásí 22 zraněných, mezi nimi čtyři děti.

Fico se o víkendu vyslovil proti přijetí Ukrajiny do NATO, neboť by to podle něj bylo spojeno s rizikem třetí světové války. Ukrajinu zároveň označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc, a jako nereálné odmítl snahy Kyjeva osvobodit území okupovaná Ruskem.

Fico také řekl, že Ukrajina není suverénní stát, protože je pod absolutním vlivem USA. Na úterní tiskové konferenci ujistil , že je připraven se svými postoji ve středu seznámit Šmyhala.

 V pondělí šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko prohlásil, že Ukrajina by měla zrušit návštěvy zahraničních představitelů, kteří zpochybňují její suverenitu.

„Vyjádření zpochybňující suverenitu jiného státu nedlouho před plánovanou návštěvou v této zemi je nepřijatelnou červenou linií. Každý stát musí mít alespoň minimum sebeúcty,“ uvedl. „Obvykle se v takových případech návštěva zruší a ministerstvo zahraničních věcí učiní odpovídající prohlášení orientované na ochranu suverenity a cti svého státu,“ doplnil Merežko.

 

Naopak ukrajinská agentura Unian v úterý zveřejnila příspěvek nabádající nerozhádat se s Ficem, protože „úplně stačí“ maďarský premiér Viktor Orbán.

„Hovoříme-li o stanovisku Roberta Fia, tak není až tak jednoznačné. Skutečně ho sotva lze označit za proukrajinského slovenského premiéra. Ale dělá i jisté kroky, které nedovolují považovat ho jednoznačně za protiukrajinského,“ upozornil ve zprávě Unian e Jako příklad uvedl, že Fico se už v předvolební kampani vymezoval proti přijetí Ukrajiny do NATO, ale neměl námitky proti ukrajinskému členství v Evropské unii. Naopak říkal, že pro Slovensko bude výhodné, pokud Ukrajina bude členem EU.

Fico před volbami také tvrdil, že už ani jeden slovenský náboj nepůjde na Ukrajinu, ale po volbách vláda upřesnila, že to se týká bezplatné pomoci, avšak kontrakty bude respektovat. A to se týká i dodávek samohybných houfnic Zuzana a odminovacích strojů Božena. Tedy Slováci nic „nedarují“, a tím se Fico obrací na své voliče, ale odvedou práci, za kterou dostanou zaplaceno. A tím také dává signál EU, která za tyto dodávky platí. Slovensko rovněž pokračuje v poskytování humanitární pomoci.

Proto je podle Herasimčuka třeba se s Ficem setkávat a jednat, nehledě na jeho skandální prohlášení. Přinejmenším je třeba mít na zřeteli skutečnost, že Slovensko se zúčastní jednání o vstupu Ukrajiny do EU a může ovlivnit rozhodování o poskytnutí unijní finanční pomoci.

„Jiná věc je, že je třeba jasně dát najevo, kde jsme na jedné straně a kde by Slovensko mohlo překročit přípustnou mez,“ tvrdí Herasimčuk. Pokud Fico bude trvat na tvrzeních, která odporují ukrajinským zájmům, pak se lze zdržet společného prohlášení. Ale nemá smysl vyhýbat se dialogu, protože stačí Orbán, který blokuje hodně věcí a ohrožuje ukrajinskou integraci do EU a NATO, podotkl Herasimčuk.

Bez ohledu na veškerou „odpudivost Ficových prohlášení“, by podle něho nestálo za to mít ho za odpůrce. Vždyť tandem Fico-Orbán by mohl nadělat problémy, nabádá expert. Pokud Orbán získá ve Ficovi spojence v EU, situace se pro Ukrajinu může zhoršit.

Bratislava po říjnovém nástupu nynější Ficovy vlády zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze slovenských státních zásob. Slovenská vláda hodlá pomáhat Ukrajině pouze dodávkami humanitární pomoci.

X X X

NEVĚŘIT  FIALOVI,   NSZ  STŘÍŽ,  POLICIE,   ŠETŘIT  MILIONY  A  MILIARDY,  KTERÉ  ZASÍLÁ  NA  UKRAJINU

NA  UKRAJINĚ  VELKÁ  KORUPCE,  MNOHO  LIDÍ  UŽ  POTRESTÁNO,  VE  VĚZENÍ

PROTESTY  ODSTRANIT  FIALU,  TVRDÍ   EXPERTI,  UŽ  MĚL  BÝT  PRYČ

SOUDCI  TĚŽKO  POMOHOU,  NESPOLÉHAT  NA  NĚ

POUČIT  SE  DEMONSTRACEMI  V  NĚMECKU

Stopy rozvědky ve „Fialově“ záložně. V kauze milionu na účtu se premiér dostal do podivně namíchané VIP společnosti

Zpočátku se zdálo, že premiér Petr Fiala (ODS) „jen“ nedopatřením zapomněl uvést v majetkovém prohlášení milion korun na kontě v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ). Jeho finanční operace však vybudila pozornost a nasvítila i další vlivné figury, jež se pohybovaly kolem ústavu, který přitom patří mezi nejmenší finanční instituce v zemi.

Z prezenčních listin k členským schůzím lze vyčíst, že do stejné peněžní instituce vstoupili někdejší prominenti občanských demokratů. Například exministr zdravotnictví Luděk Rubáš, jeho zeť a bývalý šéf poslaneckého klubu Petr Tluchoř či nedávno pravomocně odsouzený Roman Boček.

Ten v prosinci dostal podmíněný dvouletý trest za dojednávání složení poslaneckých mandátů tří rebelů ODS výměnou za pozice ve státních firmách, což vedlo k pádu vlády Petra Nečase v létě 2013.

Jak ale upozornily Lidovky.cz hned tři důvěryhodné zdroje, důležitou spojkou byl český podnikatel se syrskými kořeny Kamil Bahbouh. Loni v listopadu se stal členem správní rady společnosti Gema Art Group, která je klíčovým akcionářem záložny.

V PDZ ale působil déle, což potvrdil sám premiér, když v rozhovoru pro web Seznam Zprávy uvedl: „Pan Bahbouh mne tam přišel pozdravit a představit se mi jako člen managementu. Jinak jsem ho neznal.“ Tak vzpomínal na dobu, kdy měl v PDZ v letech 2015 až 2020 uloženy úspory.

X X X

RUSKO  SPOLÉHÁ  NA  JADERNÉ  ZBRANĚ?

Válku ukončíme atomovkou, Západ nic neudělá. Úvahy Rusů zneklidňují experty

Rusko se ve světle toho, že jeho armáda nedosáhla výrazných zisků na Ukrajině, stále více spoléhá na jaderné zbraně. Mohlo by je použít, protože vnímá neochotu Západu ho za to potrestat, varuje respektovaný Institut pro strategická studia (IISS).

„S vědomím, že Západ je opatrný a vyhýbá se riziku, Rusko může usilovat o použití nestrategických jaderných zbraní v takové míře, aby poškodilo protivníky a zabránilo vlastní porážce,“ uvádí institut. Rusko podle něj tuší, že „USA nebudou ochotny v odvetě překročit jaderný práh a mohou být ochotny konflikt předčasně ukončit“.

Nestrategické jaderné zbraně, nazývané též taktické, mají kratší dosah (do 100 km) než ty strategické. Taktické jaderné zbraně též mají menší účinek. Dělostřelecké projektily a hlavice taktických balistických raket se pohybují v pásmu od 1 kt po 200 kt tritolového ekvivalentu.

„Ruské vnímání nedostatku věrohodné vůle Západu použít jaderné zbraně nebo přijmout oběti v konfliktu dále posiluje agresivní myšlení a doktrínu Ruska v oblasti nestrategických jaderných zbraní,“ uvádí se ve zprávě institutu.

IISS naznačuje, že Rusko by mohlo sáhnout po taktických jaderných zbraních, aby eskalovalo konflikt. A to aby „zabránilo USA a NATO v angažování se“ nebo aby „přinutilo k ukončení války podle ruských podmínek“.

Podle Williama Alberquea, autora zprávy IISS, v Rusku probíhá širší diskuze ohledně použití jaderných zbraní ve světle problémů ruských sil dosáhnout rozhodujícího vítězství. „Podle jejich vlastních debat se bojí, že nás to ještě více povzbudilo, takže proto teď probíhá tato jaderná debata, kdy si myslí, že musí udělat něco jiného, aby Spojené státy ‚super vyděsili‘“.

Například Sergej Karaganov, předseda ruské Rady pro zahraniční a obrannou politiku, která radí Kremlu, navrhoval preventivní úder na evropského spojence Ukrajiny, aby západní země upustily od její podpory. „Pokud to neuděláme, může zahynout nejen Rusko, ale s největší pravděpodobností i celá lidská civilizace,“ prohlásil s tím, že USA nebudou ochotny odpovědět na ruské jaderné údery na Evropu a „obětovat Boston za Poznaň“.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv nedávno pohrozil, že Rusko nasadí jaderné zbraně, pokud Ukrajinci zaútočí západními zbraněmi na ruská odpalovací zařízení. Medveděv nicméně taková varování pronáší tak často, že už kvůli tomu čelí masivnímu posměchu. Podle západních diplomatů ale jeho postoje ukazují, jak přemýšlejí nejvyšší patra kremelských elit.

Sám ruský prezident Vladimir Putin hned v prvních dnech invaze nařídil převedení ruských jaderných sil do režimu zvláštní pohotovosti. Též varoval, že je Rusko může použít, pokud bude jeho územní celistvost narušena. Moskva nicméně čelí tlaku Pekingu, čínský prezident Si Ťin-pching údajně osobně Putina varoval před učiněním takového kroku.

Alberque tvrdí, že Moskva musí v případě taktických zbraní přijít na správnou „dávku“, aby přinutila své protivníky ke stažení, ale nevyvolala rizikový koloběh eskalace. Podle analytika takový scénář nechává „americké plánovače celou noc vzbuzené“.

Západní zpravodajci budou schopni zaznamenat četné signály, pokud by Rusko chtělo použít nástroje hromadného ničení, uvádí Alberque, jenž dříve pracoval pro Pentagon a NATO. Například jejich přesun z centrálního skladu na leteckou základnu a případně konvenční údery v blízkosti plánované cílové oblasti s úmyslem ochromit radary a protiraketovou obranu. Sám Putin by se přesunul do jaderného krytu.

X X X

ŠVÉDSKO  DO  NATO?

ZBÝVÁ  ERDOGAN  MAĎARSKO…

Turečtí poslanci schválili vstup Švédska do NATO, zbývá jen Erdogan. A Maďaři

Turecký parlament ratifikoval švédskou žádost o vstup do Severoatlantické aliance. Poté, co ji podepíše prezident Recep Tayyip Erdogan, bude mít Švédsko v Turecku hotovo a zbývat už bude jen Maďarsko. Jeho lídr Viktor Orbán pozval švédského premiéra Ulfa Kristerssona do Budapešti. Podle agentur Maďaři nechtějí být poslední, kdo žádost Švédska schválí.

„Švédsko je o krok blíž plnému členství v NATO,“ reagoval na schválení ze strany tureckého parlamentu Kristersson.

Švédsko podalo přihlášku do NATO v květnu 2022 spolu s Finskem v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Zatímco Finové do Aliance vstoupili už loni v dubnu, Švédům se to až dosud nedařilo kvůli námitkám Turecka a Maďarska. Každý zájemce o připojení k obrannému paktu totiž musí získat souhlas všech členů.

Mezi tureckými představiteli přetrvávaly výhrady, že Švédsko nepostupuje dostatečně tvrdě proti organizacím, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se například o kurdské milice YPG, Stranu kurdských pracujících (PKK) či skupiny blízké klerikovi Fethulláhovi Gülenovi, kterého turecká vláda podezírá ze zosnování neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016.

Švédsko kvůli tomu zpřísnilo své protiteroristické zákony a tvrdí, že turecké požadavky splnilo. Turci si ovšem kladli i další podmínky. Na konci loňského roku se například prezident Recep Tayyip Erdogan nechal slyšet, že by Kanada měla zrušit embargo, které uvalila na zbraně a vojenský materiál z Turecka. A ještě předtím uvedl, že by turecký parlament měl schválit žádost souběžně s tím, že americký Kongres schválí prodej amerických bojových letounů F-16 Turecku.

V parlamentu pro vstup Švédska do NATO hlasovaly Erdoganova strana AKP, její spojenci z nacionalistické strany MHP a největší opoziční strana CHP. Islamistické, další nacionalistické a levicové strany byly z různých důvodů proti. Skoro polovina poslanců se hlasování vůbec nezúčastnila.

Poté, co švédskou žádost schválili poslanci, ji nyní dostane k podpisu právě prezident Erdogan, který parlamentu ratifikaci předložil loni v říjnu. Podle agentury Reuters to bude trvat zřejmě pár dní.

Zbývají Maďaři, kteří nechtějí být poslední

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý pozval předsedu švédské vlády Ulfa Kristerssona do Budapešti. „Poslal jsem dnes dopis švédskému premiérovi Ulfovi Kristerssonovi s pozváním k návštěvě Maďarska kvůli jednání o vstupu Švédska do NATO,“ napsal. Jeho mluvčí Bertalan Havasi podle tiskové agentury MTI poznamenal, že šéfové vlád mají také jednat o posílení bilaterálních vztahů a prohloubení vzájemné důvěry.

Mluvčí švédského ministerského předsedy však agentuře Reuters řekl, že se premiér ještě nerozhodl, jak zareaguje. Ratifikace švédského vstupu uvázla v maďarském parlamentu na více než rok, přičemž Orbánovi nacionalisté tvrdí, že bezpečnost Švédska není ohrožena, a odvolávají se na podle nich neoprávněné švédské obvinění, že v Maďarsku podkopali demokracii.

Orbán ani další vysocí představitelé jeho vlády neuvedli, co po Stockholmu požadují, podotkla agentura AP. Také ona zmínila výhrady zákonodárců z Orbánovy strany Fidesz ke kritickým komentářům švédských činitelů o stavu demokracie v Maďarsku.

Šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás podle Reuters nedávno prohlásil, že Švédsko neučinilo nic pro to, aby posílilo důvěru ve vhodnost svého členství v NATO, a působí dojmem, že vstup do Aliance pro zemi není prioritou. Gulyás dále navrhl, aby se švédský ministr zahraničí nebo premiér s Budapeští „spojili a zeptali se, jaké obavy má maďarský parlament“ ohledně vstupu Švédska do NATO.

Gulyás také tvrdil, že Maďarsko se chce vyhnout tomu, aby bylo poslední zemí, která ratifikuje vstup Švédska do NATO. „Ale bez pomoci Švédska se nám to pravděpodobně nepodaří,“ uvedl. Orbánova vláda, která navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje vřelé vztahy s Moskvou, opakovaně prohlašovala, že nebude poslední, kdo švédskou žádost ratifikuje. Podle agentury Reuters má maďarský parlament nyní zimní přestávku a pracovat začne někdy v polovině února.

X  X X

První hlasy jsou pro Haleyovou. Začal souboj s Trumpem o New Hampshire

V americkém státě New Hampshire začalo hlasování při druhé zastávce procesu, kterým Republikánská strana vybírá svého kandidáta do listopadových prezidentských voleb. Exprezident Donald Trump chce potvrdit dominanci poté, co mu v souboji o stranickou nominaci z vážnějších soupeřů zbyla jen bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová.

 Podle webu televize CNN první voliči vhodili své lístky kolem půlnoci místního času v obci Dixville Notch. Všech šest si vybralo Haleyovou. Výsledky primárek by měly být jasné v noci na středu SEČ.

Prezident z let 2017 až 2021 řadu měsíců vévodí průzkumům preferencí mezi republikánskými voliči a pozici jasného favorita potvrdil minulý týden při volebních shromážděních ve státě Iowa. Podle posledních průzkumů by měl více než polovinu hlasů získat právě také v New Hampshire.

Pokud si Trump připíše další přesvědčivé vítězství, Spojené státy se opět přiblíží ke scénáři, že se v listopadu zopakuje souboj o Bílý dům mezi ním a současným prezidentem Joem Bidenem. Jeho republikánský předchůdce znovu kandiduje poté, co neuznal svou porážku v posledních volbách a loni se stal prvním obžalovaným exprezidentem v dějinách USA.

Americká média spekulují o tom, že pro republikány, kteří jej nechtějí znovu vidět v pozici prezidentského kandidáta, představuje New Hampshire poslední možnost tomuto vyústění zabránit.

Mezi jeho stoupence naopak patří Laura Averillová, která deníku The New York Times u jedné z hlasovacích místností v severovýchodním státě řekla, že Trump je „prověřený“. „Má ten správný životopis. Potřebujeme zemi uklidit. Potřebujeme dostat imigranty ven a ekonomiku zpátky, a imigranti jsou s ekonomikou spojení,“ řekla postarší žena.

Původně proti Trumpovi kandidovala více než desítka uchazečů. Někteří odstoupili už před úvodním hlasováním v Iowě, ve světle tamních výsledků pak kampaň vzdalo několik dalších včetně floridského guvernéra Rona DeSantise.

Z významnějších vyzyvatelů tak zůstala jen Haleyová, která byla za Trumpova úřadování velvyslankyní USA při OSN, v kampani se však prezentuje jako umírněnější alternativa k exprezidentovi a v posledních dnech Trumpa začala i poměrně otevřeně kritizovat.

„Buď to můžeme celé dělat jako vždycky a žít ve světě chaosu, který jsme zažili, anebo se posunout dál bez dramat, bez vendet a s výsledky pro americký lid,“ řekla na pondělním mítinku s voliči. Také vzkázala, že ze souboje s Trumpem jen tak neodstoupí, protože „v Americe korunovace neděláme“.

Primárky v New Hampshire pořádá také místní větev Demokratické strany, hlasování se však koná bez souhlasu celoamerického vedení strany. To se loni dohodlo, že souboj o prezidentskou nominaci začne tentokrát v Jižní Karolíně, a to 3. února. Primárky označilo za bezvýznamné a ohlásilo, že podle jejich výsledků se nebudou přidělovat žádní delegáti pro srpnový nominační sjezd strany.

Vnitrostranické spory nejsou jediným důvodem, proč hlasování demokratů přitahuje minimální pozornost médií. Proces je považován spíše za formalitu, neboť proti Bidenovi, který chce v 81 letech mandát obhajovat, nekandidují žádné výraznější tváře demokratického tábora.

X XX

Chtějí AfD zbavit finančních prostředků

Sociálně demokratická strana Německa (SPD) a Svobodní (FDP), resp. jejich frakce ve Spolkovém sněmu požádaly o zvláštní parlamentní rozpravu o Alternativě pro Německo (AfD), která je obviňována z „antidemokratické“ činnosti.

Záminkou jsou  zprávy ve sdělovacích prostředcích  o podzimním setkání  za účasti politiků z AfD, ale i ze spoluvládnoucí Křesťanskosociální unie (CSU), při kterém se hovořilo o deportacích imigrantů z Německa, včetně těch, kterým se podařilo získat německé občanství.  Informace o tomto setkání vyvolala minulý týden v ulicích německých měst   demonstrace odpůrců AfD.

Během parlamentní debaty Bernd Baumann, parlamentní tajemník AfD, kritikům řekl, že schůzka byla pouze „malým soukromým debatním klubem“, ale nikoli „tajným setkáním nebezpečným pro veřejnost“.

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) mezitím označila kroky AfD za „aktivní snahu o změnu hranic a šíření pohrdání demokracií a misantropií v srdci společnosti“. Varovala také, že posledním krokem je zákaz strany. Odpůrci AfD navrhují, aby se kvůli „antidemokratickému“ chování strany zvážilo odebrání dotací, na které mají parlamentní strany nárok.

Poslední pokus o zákaz strany skončil neúspěchem   v roce 2017. Cílem byla okrajová  nacionalistická Národní demokratická strana Německa (NPD), která od té doby změnila svůj název na „Heimat“ („Vlast“). Ústavní tribunál   shledal, že strana je pro politický proces natolik irelevantní, že nepředstavuje hrozbu pro demokracii, a proto ji nepostavil mimo zákon.  Christian Pestalozza, odborník na ústavní právo v Berlíně, v rozhovoru pro DW vysvětlil, že jednou z podmínek je, že daná strana bude mít v určitém okamžiku dostatečnou politickou a institucionální sílu k dosažení svých cílů.

AfD má na rozdíl od bývalé NPD parlamentní zastoupení a těší se stále větší oblibě. Průzkumy ji ukazují jako druhou sílu německé politiky, ale ve třech z šestnácti německých spolkových zemích je považována za „částečně extremistickou“.

Je zřejmě snazší připravit stranu, která je považována knkurenty za antidemokratickou,  financování z veřejných prostředků. V Německu jsou strany financovány z členských příspěvků, darů a daní. Čím více hlasů strana ve volbách získala, tím více dotací může získat ze státního rozpočtu. Za AfD, která v minulých volbách získala 12 procent. hlasů, aktuální dotace přes 10 mil. EUR.

Je třeba připomenout, že podle necelý týden starého průzkumu INSA pro Bild an Sontag  je v Německu druhou nejsilnější stranou s podporou 22 procent voličů. V čele průzkumu je blok CDU/CSU se 30 procenty.  Vládní strany naopak hluboce zaostávají: SPD a Zelení mají po 13 procentech a FDP 5 procent. Svobodní dokonce zaostávají o dva procentní body za právě vzniklým uskupením Sahry Wagenknechtové.

Za takového poměru preferencí není divu, že  snaha vypořádat se s AfD odebráním finančních nároků, je dána neschopností vládních stran porazit Alternativu v politické soutěži, server vasevec.cz

X X X

Slovenské tajné služby se dostávají do izolace?

Několik zemí s Bratislavou přestalo sdílet informace

Slovenské tajné služby se údajně dostávají do mezinárodní izolace, tvrdí to platforma investigativních novinářů VSquare a Investigativní centrum Jána Kuciaka. Zpravodajská komunita má prý obavy o budoucnost slovenské tajné služby, několik zemí s Bratislavou přestalo sdílet citlivé informace o válce na Ukrajině. Pokud bude vláda premiéra Roberta Fica pokračovat v nastaveném kurzu, hrozí podle nich Slovensku stále větší mezinárodní izolace.

 Ve článku na středoevropském investigativnímu portálu VSquare reportéři vykreslili situaci Slovenska po parlamentních volbách, kdy nastoupila vláda stran Směr, Hlas a Slovenské národní strany.

Zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku Ladislav Novák.

Podle nejmenovaného slovenského vládního úředníka je pro Ficovu vládu stěžejní dokázat Evropské unii a NATO, že Slovensko je stále důvěryhodným spojencem. Země totiž značně spoléhá na sdílení zpravodajských informací.

Přesto podle několika zdrojů z evropské bezpečnostní komunity a tajných služeb už Bratislava nedostává ty nejcitlivější zpravodajské informace. A nejen o válce na Ukrajině, ale také o aktivitách Ruska nebo Číny.

Jednou z překážek spolupráce má být poslanec ze strany Směr Tibor Gašpar. Ten by se mohl stát novým šéfem slovenské tajné služby SIS, která integruje jak domácí, tak zahraniční zpravodajství a její ředitel tak má zásadní roli v této oblasti.

Gašpar je ale obviněný hned z několika trestných činů, včetně založení zločinecké skupiny, kterou měl spoluřídit se svým příbuzným, oligarchou Norbertem Bödörem. Skupina měla před rokem 2018 údajně ovládat policii.

Gašpar je dál obviněný z podplácení vyšetřovatele, a to s cílem ovlivnit citlivé politické kauzy, a z podplácení svědka a také z nelegálního odposlechu v kavárně patřící opozičnímu politikovi. Gašpar byl za vlády Směru policejním prezidentem, odstoupil po vraždě novináře Jána Kuciaka, nyní je poslancem. Všechna zmíněná obvinění odmítá.

Vládní koalice tuto nominaci zatím najisto ještě nepotvrdila. Odborníci očekávají, že Gašparovo jméno by vyvolalo velký odpor části slovenské veřejnosti. Premiér Fico ale Gašpara označil za jednoho z nejžhavějších kandidátů na tuto pozici.

Podle opozice už mu vláda připravuje cestu. Změnila kvůli němu zákon, aby při jmenování šéfem SIS jako poslanec neztratil svůj mandát. To znamená, že po konci v čele tajné služby by se mohl vrátit zpátky do parlamentu, což je spojené i s opětovným získáním poslanecké imunity.

Členství Ukrajiny v NATO budu vetovat, řekl Fico. Bratislava podle něj Kyjevu nepošle zbraně ani munici

 Jmenování Gašpara ale může narazit na prezidentku Zuzanu Čaputovou. Ta totiž řekla, že by obviněného člověka do čela SIS nejmenovala. Vláda však může čekat na duben na změnu v paláci po prezidentských volbách, která se projeví v létě.

Podle investigativního centra Jána Kuciaka a portálu VSquare by se jmenováním Gašpara ještě prohloubila izolace Slovenska při sdílení zpravodajských informací. I proto, že Gašpar a jeho podřízení dřív údajně předávali citlivé informace přímo zločincům.

Fico navíc dál pokračuje v tvrdé rétorice vůči Ukrajině. V sobotu ji označil za zkorumpovaný stát, který není suverénní. Řekl, že při řešení války musí dojít ke kompromisu. Kyjev odpověděl, že kompromis s Ruskem možný není.

Robert Fico se má ve středu v Užhorodu setkat s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, kde se další vývoj slovensko-ukrajinských vztahů bude řešit.

X X X

Rozkol mezi přáteli. Hamás odmítá propustit ruské občany ze zajetí

Palestinská teroristická skupina Hamás odmítla požadavek Ruska propustit všechna rukojmí s ruským občanstvím, která drží v zajetí. Hamás uvedl, že Izraelcům s dvojím občanstvím svobodu dát nehodlá. Organizace označuje Rusko za „přátelský“ stát, Moskva je považována za jejího spojence.

 „Nezadrželi jsme lidi, protože jsou Rusové nebo Francouzi. Zadrželi jsme je, protože zabíjejí Palestince a jsou to izraelští vojáci,“ řekl vedoucí delegace Hamásu v Moskvě Músá abú Marzúk arabské verzi ruské propagandistické stanice RT.

Moskva v pátek oznámila, že přijala delegaci Hamásu a vyzvala hnutí k propuštění ruských zajatců. „Ruská strana zdůraznila potřebu urychleného propuštění civilistů zajatých během útoků 7. října 2023 a zadržovaných palestinskými frakcemi, včetně tří ruských občanů – A. Kozlova, A. Lobanova a A. Trufanova,“ uvedl v oficiálním prohlášení náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov.

Podle jednoho z čelných představitelů palestinské organizace Hamás odmítl ruskou žádost, protože „většina izraelských vojáků má dvojí občanství“. Tvrdí, že Izrael se snaží vzbudit dojem, že Hamás drží výlučně občany cizích států.

„Izrael jim dá cizí občanství a pak tvrdí, že to nejsou Izraelci, ale spíš, že mají odlišné občanství. Je to jako kdybychom neměli vůbec zadržené Izraelce,“ prohlásil abú Marzúk. Izrael ale nikdy netvrdil, že rukojmí s dvojím občanstvím nejsou Izraelci.

Portál The Times of Israel uvádí, že většina z 253 zajatých byli civilisté. Připomíná též, že jen okolo 10 procent izraelské populace má více občanství.

Palestinská delegace v Rusku řešila příměří mezi Izraelem a Hamásem. Podle abú Marzúka Bogdanov vyjádřil „podporu práv palestinského lidu“. Jednalo se již o druhou návštěvu Hamásu v Moskvě. O propuštění rukojmích a také o evakuaci Rusů z tou dobou zcela izolovaného Pásma Gazy jednaly obě strany už na konci října. Izrael tehdy návštěvu důrazně odsoudil.

Palestinská skupina vládnoucí v Pásmu Gazy uvádí Rusko jako „přátelskou zemi“. Ruský prezident Vladimir Putin po zahájení izraelského odvetného útoku na Gazu mluvil o selhání americké politiky na Blízkém východě a naznačil, že Západ se cíleně snaží rozdmýchávat napětí v regionu. Putin bez důkazů Západ osočuje z temných záměrů opakovaně od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Hamás Rusku poděkoval za diplomatickou podporu.

Sama Moskva ale čelí podezřením, že dodává Hamásu zbraně. Hlava ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov uvedl, že Rusové dodali Palestincům zbraně zabavené na Ukrajině jakožto dokonalý způsob, jak zakrýt své „otisky prstů“.

„Trofejní zbraně z Ukrajiny byly skutečně předány skupině Hamás. Většinou jde o pěchotní zbraně,“ uvedl Budanov. Jeho země se v konfliktu postavila za Izrael.

X X X

Chorvatští soudci a státní zástupci stávkují za vyšší platy

 Soudci v Chorvatsku dnes vstoupili do stávky za vyšší platy. Kromě naléhavých případů budou nejméně do 2. února přerušena všechna soudní řízení v první a druhé instanci. Ke stávce se připojili také státní zástupci, informovala agentura APA.

Podle chorvatské soudcovské unie (UHS) se do dnešní protestní akce zapojilo více než 80 procent soudců v zemi. V některých městech byla účast stoprocentní, uvedla agentura HINA.

Soudci, kteří stávkovali již v květnu loňského roku, jakož i státní zástupci požadují valorizaci platů a také celkovou úpravu systému odměňování pracovníků v soudnictví. Dosavadní kompromisy prosazované vládou jsou podle UHS nepřijatelné.

Ministr spravedlnosti Ivan Malenica v neděli řekl, že kabinet nepřistoupí na ultimáta a vydírání. Podle něj se platy soudců v posledních pěti letech zvyšovaly hned dvakrát, naposledy v loňském roce. Premiér Andrej Plenković dříve uvedl, že stát si soudci požadované navýšení platů v současné době nemůže dovolit, ceskajustice.cz

X X X

 Kárný senát snížil pražské soudkyni Bartákové plat o 30 procent na dva roky

  Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) snížil pražské soudkyni Jitce Bartákové plat o 30 procent na dva roky. Za průtahy v insolvenčních spisech u Krajského soudu v Praze jí hrozilo odvolání z funkce. Kárný senát nakonec uložil nejpřísnější možný peněžitý postih, ale talár jí ponechal. Bartáková tak přijde během dvou let zhruba o 1,4 milionu korun, vypočetl kárný senát.

Soudkyně se vyhlášení rozhodnutí nezúčastnila, v minulosti některé průtahy v insolvenční agendě připustila, avšak zdůraznila, že se snaží svou práci zlepšit. „Už nemám nic urgentního, všechny spisy mám vedeny ve lhůtách,“ řekla Bartáková kárnému senátu loni v prosinci.

Částečnou sebereflexi hodnotil kárný senát jako polehčující okolnost, stejně jako výkonnost soudkyně, kterou označil za „dostatečnou ve smyslu klasické školské škály hodnocení“. Senát zohlednil také své rozhodování v jiných průtahových kauzách.

Přitěžující okolností byla délka průtahů i to, že se odehrávaly v poměrně starých spisech, počínajících už v letech 2014 nebo 2015. Šestašedesátiletá Bartáková není celoživotní soudkyní, v letech 2000 až 2011 působila mimo justici, pak se zase vrátila. „Tím méně můžeme brát ohled na její údajnou sníženou výkonnost z důvodu vyššího věku, neboť věděla, do čeho jde,“ řekl předseda kárného senátu Tomáš Langášek.

Kárná žaloba původně zahrnovala necelou třicítku spisů. Senát konstatoval průtahy ve 14 z nich, odehrávaly se v letech 2020 až 2023.

Bartáková působí na obchodním úseku krajského soudu od roku 2012. S průtahy měla problémy už dříve, což v roce 2021 vyústilo ve snížení platu o 15 procent na jeden rok. S nadřízenými tehdy uzavřela dohodu o vině a kárném opatření.

Po dvou letech provedlo vedení další prověrku a postupně podalo dva nové kárné návrhy, sloučené u NSS do jednoho řízení. Na dohodu už tentokrát vedení přistoupit nechtělo. Předseda krajského soudu Ljubomír Drápal v podstatě označil Bartákovou za nepolepšitelnou. Drápala v čele soudu nahradil od ledna Jiří Grygar.

Langášek dnes uvedl, že nyní je jen na Bartákové, aby do budoucna plnila své povinnosti a odstranila průtahy, pokud chce soudkyní zůstat až do sedmdesátky, kdy musí odejít kvůli věku. Zdůraznil, že průtahy nejsou žádným „kavalírským deliktem“, na který by se dalo pohlížet shovívavě. Naopak, je podstatou a jádrem činnosti soudce, aby dával průchod spravedlnosti v přiměřeném čase ceskajustice.cz

X X X

Štrasburk: Oznámit sexuální napadení bez důkazu není trestný čin pomluvy, ale svoboda projevu

   Oznámit pohlavní obtěžování na pracovišti bez důkazu nezakládá na trestný čin pomluvy. Jde o svobodu slova podle Článku 10 Úmluvy, pokud udání není veřejně šířeno. „Stát musí poskytnout přiměřenou ochranu lidem, kteří se považují za oběti a vypovídají o činech pohlavního obtěžování,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Opačný postup má odrazující účinek od oznamování mravnostních činů, uvedl soud ve Štrasburku k případu obviňujících e-mailů.

Rozsudek v případu stížnosti Allée v. Francie vyhlásil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku 18. ledna 2024.

Paní Vanessa Allée pracovala jako sekretářka náboženského sdružení v Paříži, kde byla v pracovním styku s výkonným viceprezidentem spolku panem A., synem duchovního ředitele spolku pana Ar. V roce 2015 požádala ředitele Ar o přeložení na jiné místo. Nepřála si dále spolupracovat s panem A kvůli jeho chování, které považovala za sexuální harašení.

Záležitost se na rok urovnala, ale v roce 2016 měl pan A. se sexuálním obtěžováním znovu začít. Do záležitosti se vložil manžel Vanessy Allée, který nejprve napsal sms řediteli spolku o sexuálním napadání. Ředitel navrhl, aby žena ze zaměstnání odešla a v mezidobí strávila čas na nemocenské.

Poté začala sama paní A. rozesílat e-maily. V červnu 2016 rozeslala na šest míst mail s názvem „Sexuální napadení, sexuální a morální obtěžování“. Adresátem byl kromě rodinných příslušníků A. také inspektorát práce respektive konkrétní inspektorka.

E-mail obsahoval popis situace počínaje žádostí o odsouzení „hanebného chování“ vůči ženě, informací, že oslovila inspektorát práce a konče upozorněním, že se hodlá obrátit na státní zastupitelství. „Mám v úmyslu předložit tento případ státnímu zástupci jako oběť sexuálního zneužívání, abych uplatnila svá práva….,“ uvedla s tím, že chce podepsat dohodu o výpovědi co nejrychleji, neboť si nemůže dovolit žít na nemocenské.

Dne 24. června 2016 zveřejnil manžel paní Vanessy Allée pan B. příspěvek na facebookovém účtu jednoho ze svých známých, v němž opakoval tvrzení manželky, která označil za „sexuální skandál “. Tento příspěvek, který jmenoval rodinu A. a sdružení, vyvolal silné komentáře od uživatelů facebooku. Pan B., v něm mluvil o „znásilnění “ a popsal pana A. jako „sexuálního predátora “.

Soud ji shledal vinou podle zákona o publicitě z roku 1881

Dne 1. srpna 2016 předvolal stěžovatelku a pana B. trestní soud v Paříži, kde se měli zodpovídat z veřejné pomluvy. „Stěžovatelka ve svých podáních směřujících ke zproštění obžaloby tvrdila neveřejnost sporného e-mailu a tvrdila, že využila práva, které zaměstnancům přiznává zákoník práce, udat trestné činy, jichž se stali obětí nebo svědky. Tvrdila, že se stala obětí sexuálního napadení spáchaného A. v létě 2015 a že po opakování několika epizod obtěžování v roce 2016 požádala svého manžela, aby zasáhl,“ shrnuje Evropský soud pro lidská práva obhajobu paní Vanessy Allée.

„Dne 16. ledna 2018 shledal trestní soud v Paříži stěžovatelku a B. vinnými z veřejné pomluvy jednotlivce. Připomněl, že publicita ve smyslu zákona ze dne 29. července 1881 o svobodě tisku není charakterizována, pokud byly poznámky šířeny příjemcům, kteří mezi sebou tvoří skupinu lidí spojených komunitou zájmy, avšak pouhá přítomnost příjemce mimo tuto skupinu učinila prohlášení veřejným. Soud dospěl k závěru, že předmětný email byl veřejné povahy,“ shrnuje Soud průběh řízení v Paříži.

Zájmovou komunitu netvoří manželské a bratrské pouto

Soud odsoudil paní Allée k zaplacení částky tisíc euro s odkladem a k zaplacení symbolické částky jedno euro panu A., jak pan A. žádal.

Odvolací soud v Paříži v listopadu 2018 rozsudek částečně potvrdil. Pokud jde o veřejný charakter psaní, uvedl následující: “ (…) e-mail byl určen zejména inspektorátu práce, který nepatří do komunity, která by mohla sdružovat členy stejného okruhu (…) kolem stejného zájmu. Kromě toho nevidíme, jakou zájmovou komunitu [druhý syn A.] mohl sdílet s ostatními příjemci e-mailu, protože nebylo prokázáno, že vykonával řídící funkce ve sdružení, že byl o obvinění Allée informován a tato zájmová komunita nemůže vyplývat z prostého rodinného a bratrského pouta s [A. a Ar.]. Totéž platí pro [B.], manžela paní Allée, který není členem sdružení.“

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Foto: Pxhere

Odvolací soud snížil pokutu na 500 eur, a stěžovatelce a jejímu manželovi uložil zaplatit dva tisíce eur na náklady řízení.

Může být oznámení zaměstnavateli bez důkazu pomluva?

Stěžovatelka paní Vanessa Allée se odvolala ke kasačnímu soudu. Stěžovala si zejména na porušení článku 10 Úmluvy, jakož i na její „právo na výstrahu “, které zaměstnanci přiznává francouzský zákoník práce.

Soud mimo jiné položil zásadní otázku týkající se obvinění z pohlavního obtěžování na pracovišti: „Třetí žalobní důvod nastoluje otázku vztahu trestního práva a práva sociálního ve věcech oznamování činů sexuálního napadení v zaměstnání, a zejména otázku, zda oznámení těchto skutečností zaměstnancem zaměstnavateli nebo inspektorátu práce může rovněž představovat pomluvu,“ uvedl kasační soud.

Soud uznal pomlouvačný charakter komentářů a poznamenal, že paní Allée nepředložila ani nabídku důkazu v dobré víře. Domnívala se, že šlo o legitimní cíl odhalení sexuálního napadení nebo obtěžování, které ale nebylo v žádném případě prokázáno. Neexistovalo žádné svědectví ani lékařské potvrzení

Oznamovatel obtěžování nemá oznamovat cizím lidem

Francouzský kasační soud dále rozhodl: Osoba stíhaná za pomluvu poté, co odhalila činy sexuálního nebo mravnostního obtěžování, za jehož se považuje oběť, se může zprostit trestní odpovědnosti podle článku 122-4 trestního zákoníku, pokud tyto činy oznámí, podle podmínek stanovených v článcích L. 1152-2, L. 1153 – 3 a L. 4131-1 odst. 1 zákoníku práce svému zaměstnavateli nebo orgánům odpovědným za podmínky aplikace ustanovení uvedeného v zákoníku práce.

Aby však z této příčiny trestní nezodpovědnosti mohla těžit, musí stíhaná osoba vyhradit hlášení takového jednání svému zaměstnavateli nebo orgánům odpovědným za zajištění aplikace ustanovení zákoníku práce, a nikoli jako v tomto případě, kdy hlášení adresovala lidem, kteří nemají ani jednu z těchto vlastností.

Kasační soud nařídil stěžovatelce paní Vanesse Allée zaplatit 2 500 euro za náklady řízení.

Soud: Zásah byl legitimní a na základě zákona

Mezi stranami není sporu není pochyb o tom, že odsouzení stěžovatelky za trestný čin kvůli jejímu e-mailu představuje zásah do výkonu svobody projevu stěžovatelky. Takový zásah porušuje článek 10, není-li „stanoven zákonem “, nesleduje legitimní cíl podle odstavce 2 tohoto ustanovení a není „v demokratické společnosti nezbytný “, uvedl Evropský soud pro lidská práva na úvod rozhodování.

Poté Soud vzal na vědomí, že paní Allée byla odsouzena na základě zákona z roku 1881 o svobodě tisku. „Francouzské soudy se nejprve domnívaly, že rozeslání sporného e-mailu lidem, kteří nejsou spojeni zájmovou komunitou a nemají oprávnění přijímat a zpracovávat výpovědi, charakterizuje publicitu komentářů a činí ustanovení zákoníku práce nepoužitelnými k osvobozenými od trestní odpovědnosti,“ uvedl ESLP.

Francouzské soudy rozhodly, že šlo o skutková tvrzení poškozující čest pana A., přičemž stěžovatelce upřely výhodu dobré víry, shrnul Soud. Soud rovněž vzal na vědomí striktní aplikaci zákoníku práce a důvodu, proč nebyla uplatněna výjimka z trestního práva. Podle Soudu za těchto okolností bylo „opatření stanoveno zákonem“, jak vyžaduje Článek 10 – právo na svobodu slova.

Evropský soud pro lidská práva seznal zásah rovněž legitimním: „Soud poznamenává, že strany souhlasí s tím, že legitimním cílem zásahu byla ochrana dobré pověsti nebo práv jiných, jmenovitě těch A.,“ stojí v rozhodnutí ESLP.

Text zaslaný šesti lidem chtěl nápravu, nebyl veřejný

Poté se ESLP zabýval rovnováhou mezi právem stěžovatelky na svobodu projevu a právem pana A. na ochranu dobré pověsti. V úvahu vzal „kontext a povahu komentářů, situaci a úmysly zúčastněné strany, počet a povahu příjemců sporného e-mailu, úroveň závažnosti útoku na pověst A jakožto i závažnost uložené sankce“.

E-mail, za který byla paní Allée trestně odsouzena, byl distribuován v napjatém kontextu pracovního a soukromého života stěžovatelky. Ve skutečnosti byl následkem neúspěšných kroků stěžovatelky a jejího manžela, který na chování A. k ní upozornil. Jak předchozí výměny názorů, tak sporný e-mail byly určeny k nápravě situace a nalezení řešení, které by stěžovatelce umožnilo nepracovat s A., vysvětlil svůj pohled ESLP.

Co se týče veřejnosti e-mailu, ESLP se s francouzskými soudy rozešel: „Příjemců e-mailu bylo pouze šest: Údajný útočník (tehdejší výkonný viceprezident zaměstnavatele), jeho dva synové (jeden z nich byl rovněž duchovním vůdcem spolku a již o obviněních věděl), generální ředitel spolku, inspektorka práce, a nakonec manžel dotyčné osoby. Z těchto šesti osob byl mimo aféru pouze druhý syn A., zatímco všichni ostatní do ní byli buď přímo či nepřímo zapojeni, nebo byli oprávněni přijímat oznámení o obtěžování,“ uvedl Soud.

„Soud má proto za to, že se jednalo o text zaslaný omezenému počtu osob, který nebyl určen k šíření veřejnosti,“ uvedl k tomu ESLP. Striktním výkladem zákona pro zproštění zaměstnance trestního obvinění však francouzské soudy seznaly veřejný charakter mailu, dodal k tomu Soud.

Soud: Nutná je ochrana těch, kteří se považují za oběť bez důkazu

Podle Soudu byly navíc „poznámky obsažené v e-mailu konstatováním skutkového stavu“. Což naznačil francouzský odvolací soud, když měl za to, že „stěžovatelce nelze v kontextu, který prožívala, vytýkat, že se živě vyjadřovala a že existují prvky umožňující zjištění skutečnosti morálního nebo dokonce sexuálního obtěžování ve vnímání, které dotyčná osoba mohla mít, na rozdíl od sexuálního napadení, jehož existenci nic neprokazovalo“.

„Samozřejmě i soukromé dokumenty distribuované omezenému počtu osob musí mít věcný základ,“ uvedl ESLP s odkazem na případ Bilan v. Chorvatsko. „Čím závažnější je tvrzení, tím pevnější musí být skutkový základ,“ dodal Soud s odkazem na případ Barata Monteiro da Costa Nogueira a Patrício Pereira v. Portugalsko.

Podle Soudu však neexistence stížnosti bez důkazů nemůže vést k charakterizaci stěžovatelčiny špatné víry. „Pokud jde o článek 10, je třeba poskytnout přiměřenou ochranu lidem, kteří vypovídají o mravnostních činech nebo činech sexuálního obtěžování, jehož se považují za oběti,“ uvedl ESLP.

Tím, že odmítly přizpůsobit okolnostem případu pojem dostatečného skutkového základu a kritéria dobré víry, uvalily vnitrostátní soudy na stěžovatelku nadměrné důkazní břemeno tak, že požadovaly, aby předložila důkazy o skutečnostech, o kterých chtěla vypovídat.

„Pokud jde o účinky komentářů stěžovatelky na pověst A., Soud neztrácí ze zřetele skutečnost, že se nejedná ani tak o samotný sporný e-mail jako o příspěvek zveřejněný na Facebooku manželem dotyčné osoby,“ uvedl Soud. Tento příspěvek na Facebooku rozpoutal diskusi a upozornil na záležitost veřejnost. Stejně jako v rozsudku Kanellopoulou, kde tisk převzal a poté přehnal a zveličil komentář pacientky k chirurgovi, Soud „usoudil, že není nutné spojovat záměry stěžovatelky a záměry senzacechtivých novin“.

Za okolností, kdy byl e-mail zaslán šesti lidem, měl jen omezený dopad na pověst údajného útočníka.

ESLP: Došlo k odrazujícímu účinku a porušení Úmluvy

Francouzský soud uložil stěžovatelce zaplatit dva tisíce euro náklady řízení a kasační soud nařídil zaplatit 2 500 euro za náklady řízení, což je považováno za uložení trestu, připomněl ESLP „Takové rozhodnutí má ze své podstaty odrazující účinek, který může dotčené osoby odradit vypovídání o tak závažných skutečnostech, jako jsou ty, které v jejich očích představují mravnostní nebo sexuální obtěžování.

„S ohledem na všechny výše uvedené úvahy dospěl Soud k závěru, že neexistuje rozumná rovnováha mezi omezením stěžovatelčina práva na svobodu projevu a sledovaným legitimním cílem. Došlo tedy k porušení článku 10 Úmluvy.,“ uzavřel Evropský soud pro lidská práva.

Jako náhradu škody přiřkl Soud paní Vanessě Allée částku 8 500 euro. Francie bude muset rovněž uhradit náklady řízení ve výši 4 250 euro. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

S odvoláním neuspěl. Agrofert vrátil dotaci, kterou Evropská komise neproplatila kvůli Babišově střetu

Ministerstvo zemědělství zamítlo odvolání Agrofertu, jehož vedení nesouhlasilo s tím, že by mělo vracet dotaci 1,6 milionu korun. Tu po jedné z dceřinek chtěl zpět zemědělský fond, protože ji kvůli střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO) odmítla proplatit Evropská komise. U úřadu vedeném lidoveckým ministrem Markem Výborným ale holding neuspěl a dceřinka Schrom Farms musela dotaci vrátit. Obrátit se ale může ještě na soud.

 Ministerstvo zemědělství zamítlo odvolání Agrofertu. Koncern ze svěřenských fondů expremiéra Andreje Babiše (ANO) nesouhlasil s tím, že po něm zemědělský fond chce vrátit dotaci zhruba 1,6 milionu korun | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Odvolání bylo zamítnuto (…). Celá částka dotace byla již ze strany společnosti vrácena,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Důvod je shodný s tím, kvůli kterému v roce 2022 rozhodl Státní zemědělský intervenční fond, instituce rozdělující v Česku dotace v zemědělství, že se peníze mají vrátit.

Přetahování o dotaci, kterou Brusel neproplatí kvůli Babišově střetu, pokračuje. Agrofert se znovu odvolal

  „Na základě závěrů auditního šetření Evropské komise týkajícího se fungování zavedených řídících a kontrolních systémů za účelem vyloučení střetu zájmů,“ zdůvodnil Bílý. Zjednodušeně tedy kvůli střetu zájmů, do kterého se podle Bruselu dostal expremiér Babiš během svého vládního angažmá.

Dceřinka koncernu Schrom Farms použila peníze na modernizaci farmy kuřat v Bílovci na Novojičínsku. Farma, která produkuje až šest milionů násadových vajec ročně, investovala do moderní technologie více než 7,7 milionu korun. O dotaci poté požádala Státní zemědělský fond, šlo o bezmála 1,6 milionu korun. Zhruba polovinu (31 tisíc eur) měl tvořit příspěvek z Bruselu.

Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský se nechtěl k rozhodnutí ministerstva vyjádřit. „Naši další strategii v tuto chvíli nebudeme komentovat,“ uvedl pouze. Společnost má totiž ještě možnost podat proti rozhodnutí správní žalobu. To ale podle informací ze soudu prozatím neučinila.

Pokuta za Babišův střet

Dotaci, která měla být spolufinancovaná z unijních peněz, odmítla proplatit Evropská komise. Spadá totiž do období vládního angažmá Andreje Babiše, a proto podle Bruselu porušuje českou i unijní legislativu ke střetu zájmů. Kvůli tomu a dalším pochybením Komise Česku vystavila pokutu přesahující 82 milionů korun. Můžete si o tom přečíst ZDE.

SCHROM FARMS

Společnost existuje na trhu od roku 1994. V roce 2008 se stala členem koncernu Agrofert. Svou činnost vyvíjí především v Moravskoslezském kraji a po celou dobu své existence je hlavním výrobním programem výroba násadových vajec pro další chov brojlerových kuřat. Společnost v současné době hospodaří na sedmi farmách s celkovou kapacitou cca 160 tisíc kusů nosnic v rozmnožovacích chovech. Roční produkce společnosti činí 26 milionů násadových vajec, která jsou dodávána do líhní v celé České republice, na Slovensko a do Polska. Společnost hospodaří na 205 ha pozemků a má také rostlinnou výrobu.

Část z pokuty tvoří právě dotace pro Schrom Farms. Jedná se o jedinou „problémovou“ dotaci. Státní zemědělský fond totiž poté, co v Česku proběhla evropská auditní mise prověřující střet zájmů, preventivně veškeré projekty dceřinek Agrofertu pozastavil. S výjimkou této jediné.

Audit proběhl na českých úřadech na začátku roku 2019. Unijní auditoři se zaměřili na dotace pro Agrofert, které koncern čerpal v době Babišova vládního angažmá. Kontroloři došli k závěru, že tehdejší premiér byl v době, kdy seděl ve vládě, ve střetu zájmů, a koncern tak neměl na řadu dotací nárok.

Stažená žaloba

Minulá vláda pod Babišovým vedením kvůli tomu, že Evropská komise odmítla dotaci proplatit, Brusel zažalovala. Tehdy ale ještě nebyl audit ke střetu zájmů ukončen a podle soudu tak nebylo jisté, zda peníze od Komise Česko nakonec nedostane. Stížnost proto tehdy soud pozastavil.

Kabinet Petra Fialy (ODS) měl ale od počátku k Babišově střetu odmítavý postoj a několikrát avizoval, že se kvůli němu nehodlá před unijním tribunálem soudit. V září 2022 proto žalobu stáhl.

Státní zemědělský intervenční fond řešil vedle zhruba 1,6 milionu korun pro farmu další necelou třicítku dotací pro firmy z koncernu Agrofert. Ty byly kvůli auditu už před lety pozastaveny v různých fázích schvalovacího a administračního procesu.

Dohromady jde o projekty za více než půl miliardy korun, které měla Evropská unie podpořit asi 200 miliony korun. Některé firmy tak dostaly informaci o přidělení „nulové dotace“, další pak o zamítnutí, jak už dříve informoval iROZHLAS.cz. Agrofert pak kvůli tomu fond zažaloval.

X X X

Oprava budovy filozofické fakulty bude stát asi deset milionů, s financemi pomůže i ministerstvo školství

Při tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vznikly škody za zhruba deset milionů korun. Po úterní schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) to řekla děkanka fakulty Eva Lehečková. Pro opravy a obnovu akademického života na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde před Vánoci student zastřelil 14 lidí, poté i sebe a dalších 25 lidí zranil, má fakulta několik zdrojů financování.

 „Je to v řádu vyšších milionů, řekněme kolem deseti milionů, ty přímé tvrdé materiální náklady bez začlenění jakýchkoliv úprav z hlediska bezpečnosti,“ řekla Lehečková. Při policejním zásahu na fakultě bylo zničeno bezmála 140 dveří, které jsou nefunkční, aktuálně se podle děkanky opravují.

Bojovali jsme s obří bezmocí, říkají studenti UMPRUM o střelbě na fakultě. Ze svíček tvoří voskovou instalaci

  „Jedna linie se řeší s ministerstvem vnitra, kvůli tomu zásahu policie,“ řekla Lehečková. Na část škod se podle ní vážou pojistné události. Ministerstvo školství poskytne fakultě příspěvek až 20 milionů korun na odstranění materiálních škod, které vznikly v souvislosti s tragickou událostí. Finanční podpora by měla být poskytnutá na základě žádosti, kterou FF UK může podat až do 30. června 2024, uvedlo v minulosti ministerstvo.

„Jednáme o nějaké možnosti ty prostředky z ministerstva školství rozšířit na další aktivity, které nám postupně vznikají s návratem ke standardnímu životu,“ řekla Lehečková. Zmínila například zvýšenou potřebu psychosociální pomoci.

Úprava studia

Zároveň se finalizují úpravy studia, které by měly ulevit studentům fakulty. Jedná se o prodloužení maximální doby studia o půl roku, odpuštění poplatků za delší studium či možnost rozložit ročník studia do dvou let.

„Úprava studijního a zkušebního řádu už byla předložena Akademickému senátu Univerzity Karlovy a bude ji projednávat 9. února právě tak, abychom mohli k 19. únoru tuto úpravu mít finalizovanou a registrovanou ministerstvem školství,“ řekla děkanka. Týkat by se měla prodloužení maximální doby studia o půl roku.

Poplatkovou povinnost za delší studium bude upravovat opatření rektorky. „Poplatky za studium se budou odpouštět za bezprostředně následující období, které by studentovi vzniklo, pokud by byl v situaci delšího studia nad standardní dobou,“ řekla děkanka.

Nejčastěji by se mělo jednat o letní semestr. Rozložení ročníku studia do dvou let pak bude upravovat opatření děkanky, všechny úpravy by měly platit od začátku letního semestru.

Letní semestr začne podle harmonogramu akademického roku v pondělí 19. února, začátek semestru může být upravený, výuka by například mohla být distanční. Záležet bude na technickém stavu hlavní budovy.

Přízemí až třetí patro budovy by fakulta podle děkanky měla zvládnout opravit do začátku letního semestru. Čtvrté patro zůstane uzavřené pravděpodobně až do září. V jeho opravách se bude pokračovat i během výuky, podle děkanky by neměly být hlučné.

X X X

JAK  V  ZIMĚ  CHRÁNIT  SRDCE…

NĚKTEŘÍ  LÉKAŘI  NEDOPORUČUJÍ  ANÍ   ZIMNÍ  PLAVÁNÍ  V  ŘECE

5 pravidel, jak v zimě chránit srdce

Prudký pokles teplot nemusí dělat srdci dobře, zvláště pokud je nemocné. Nízké teploty jsou spojeny s výraznějšími negativními dopady na životně důležitý orgán než teploty vysoké. Mráz umí vyprovokovat zúžení koronárních tepen, srdeční arytmie i zhoršení srdečního selhání. Pokles teploty vzduchu o 10 °C může být spojen s růstem počtu srdečních příhod až o 13 %. Potíže se srdcem může způsobit i pokles atmosférického tlaku.

Kardiologové, ústy svého předsedy prof. MUDr. Petra Ošťádala, Ph.D., FESC, proto doporučují kardiakům dodržovat v zimních měsících těchto 5 jednoduchých pravidel, aby srdce ochránili:

1) Vyhněte se nadměrné fyzické zátěži venku, tedy například náročnému několikahodinovému sportování. Přizpůsobte pohyb svojí kondici.

2) Odpusťte si pobyt ve vysoké nadmořské výšce, pokud na ni nejste dlouhodobě aklimatizováni.

3) Dobře se oblečte, ideálně do materiálů, které umí odvádět pot, a zabránit tak prochladnutí, nebo naopak přehřívání organismu. Platí, že 3 slabší vrstvy oblečení jsou lepší než jedna silná.

4) Pravidelně užívejte předepsané léky, které srdce drží „na uzdě“.

5) I když má znečištěné ovzduší na srdce menší vliv než například obezita nebo kouření, kardiaci by ho neměli podceňovat. Při inverzi je srdce vystaveno mnohem větší zátěži, a proto – pokud je to možné – zůstaňte v takových podmínkách raději doma.

Mgr. Markéta Pudilová, PR Specialist

x X X

TURNAJ   TENISTŮ  V  ČR

Svaz si na dotovanou akci najímal své známé. Zákon neporušil, rozhodl úřad. Co zjišťoval, ale sdělit odmítá

Národní sportovní agentura (NSA) ukončila kontrolu, jak Český tenisový svaz naložil se státní dotací 65 milionů na pořádání finále turnaje Pohár Billie Jean Kingové v roce 2021. Radiožurnál z vyúčtování akce zjistil, že na služby spojené s jejím pořádáním si svaz najímal a platil lidi ze svého vedení nebo s vazbami na něj. Podle kontrolorů NSA ale tenisový svaz při využití dotace neporušil zákon.

 „V kontrolovaných oblastech nebylo zjištěno žádné kontrolní zjištění,“ napsal úředním jazykem bezpečnostní ředitel NSA Michal Strnad na dotaz Radiožurnálu, jak kontrola dopadla.

Z dalších otázek zaslaných podle zákona o svobodném přístupu k informacím odpověděl jen na to, že kontrola byla ukončena loni v listopadu. Na další dotazy – co konkrétně kontroloři prověřovali a jestli se zajímali také o to, koho a proč svaz najímal na organizaci dotované akce – agentura odpovědět odmítla.

Místo odpovědí se totiž nejprve obrátila na tenisový svaz. Ptala se ho, jestli souhlasí, aby na otázky o jeho vlastní kontrole odpověděla, nebo ne. Podle Strnada proto, aby umožnila svazu hájit jeho práva a zájmy.

Svaz agentuře odpověděl, že s poskytnutím informací Radiožurnálu nesouhlasí. Jako důvod uvedl probíhající trestní řízení. Jenže to odstartoval právě tenisový svaz tím, že podal trestní oznámení. A to se navíc netýká kontroly, ale toho, že informace o najímání lidí z vedení svazu a jejich známých se dostaly na veřejnost.

Národní sportovní agentura, jejímiž hlavními úkoly jsou rozdělovat veřejné peníze do sportu a dohlížet na jejich správné využívání, nejprve prodloužila zákonnou 15denní lhůtu na vyřízení žádosti o informace na dvojnásobek a nakonec svazu vyhověla. „Agentura neposkytne požadované informace,“ rozhodl Strnad.

‚Obstrukce a neumětelství‘

Spoluautor informačního zákona a poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek označil rozhodnutí agentury za „nesprávné“. A její postup ostře zkritizoval. „Postup agentury dělá dojem mixu vědomé obstrukce, účelového hledání zdržovacích praktik a překrucování zákona tak, aby se informace neposkytla bez ohledu na právní stav. A též neumětelství, kdy je vidět, že vyřizující pracovníci zákon neznají,“ sdělil Kužílek.

Po prostudování dokumentů prohlásil, že se NSA ani neměla obracet na svaz s výzvou, zda požadované informace o kontrole poskytnout, protože práva svazu to podle něj neomezovalo. A zamítnutí žádosti považuje také za chybné, protože odpovědi podle něj nemohly zmíněné trestní řízení nijak ohrozit.

Podobný názor má právnička organizace Transparency International Petra Audová. Podle ní měla NSA popsat, jak konkrétně může poskytnutí informace zmařit trestní řízení. „Rozhodně nestačí obecné konstatování, že nějaké trestní řízení související s danou informací probíhá,“ říká Audová.

Radiožurnál oslovil i další instituce, které prověřují nakládání s veřejnými penězi. A zjišťoval, jestli také žádají kontrolované příjemce dotací o souhlas se zveřejněním informací o kontrole. Mluvčí Národního kontrolního úřadu (NKÚ) Hana Kadečková sdělila, že úřad nic takového nedělá. „My jsme podle zákona o NKÚ povinni výsledek kontroly zveřejnit. Bez ohledu na přání kontrolované osoby,“ sdělila Kadečková.

A nedělalo to ani ministerstvo školství, které mělo na starosti rozdělování sportovních dotací a jejich kontrolu před vznikem NSA. „MŠMT výsledky kontroly na vyžádání vždy poskytlo, a pokud to bylo v interních pravidlech, kontrolovaná osoba byla o předání třetí osobě pouze informována,“ sdělila mluvčí resortu Aneta Lednová.

Statisíce pro lidi z vedení

Finálový turnaj Poháru Billie Jean Kingové se měl původně odehrát v Budapešti, jenže Maďarsko ho v květnu 2021 vzdalo kvůli pandemii covidu-19. Český tenisový svaz se pak přihlásil, že ho uspořádá. Odehrál se v Praze od 1. do 6. listopadu 2021.

Bez dotace to ale nešlo. Náklady na organizaci turnaje vyčíslil šéf svazu Ivo Kaderka na 93,3 milionu, když žádal stát o dotaci 65 milionů korun. Zbytek měly pokrýt další příjmy, například výtěžek ze vstupného. Veřejné peníze tedy tvořily dvě třetiny rozpočtu celé akce.

Radiožurnál proto zjišťoval, koho si svaz na organizaci akce najímal. Z vyúčtování, které sám svaz poslal na NSA, Radiožurnál zjistil, že například viceprezident svazu Martin Hynek dostal 130 tisíc za „poskytnutí odborných služeb – zajištění ticketingu“, člen výkonného výboru svazu Pavel Saic dostal 150 tisíc za „organizační služby“.

Čtvrt milionu svaz zaplatil za vedení účetnictví turnaje firmě Star. V ní je předsedkyní představenstva Hana Baierová, jež je zároveň finanční ředitelkou Českého tenisového svazu. Organizaci tréninků na šestidenní akci měla na starosti Kaderkova dcera Sabina Kaderková. Svaz za to podle vyúčtování zaplatil 90 tisíc korun. „Ano, pomáhala jsem při organizaci,“ potvrdila Kaderková. Víc sdělit odmítla.

Dalších 1,7 milionu získaly firmy významného tenisového funkcionáře Vojtěcha Flégla, jenž je členem dozorčí rady svazu a byl ředitelem turnaje.

Radiožurnál všechny zmíněné příjemce peněz oslovil. Na dotazy – co konkrétně při pořádání turnaje odvedli, co znamenaly „odborné“ nebo „organizační“ služby, proč si svaz najal právě je a proč jim zaplatil právě tolik – ale nikdo z nich neodpověděl.

Radiožurnál svá zjištění zveřejnil loni v květnu. Vedení tenisového svazu v říjnovém prohlášením na svém webu potvrdilo, že zmíněným lidem zadalo zakázky spojené s pořádáním akce, když zmínilo finanční ředitelku, viceprezidenta a dceru prezidenta svazu.

„Vykonávali placenou činnost v přípravě a realizaci BJK Cupu,“ stojí v prohlášení. Šéf svazu Ivo Kaderka ani generální sekretář Jakub Fastr na dotazy Radiožurnálu neodpověděli. Místo odpovědí přišlo pouze vyjádření, pod nímž byl podepsaný Český tenisový svaz.

„Vaší cílenou snahou je poškodit a skandalizovat Český tenisový svaz a konkrétní osoby vedení ČTS. Tato vaše cílená a účelová aktivita, spolu se způsobem ‚opatření si podkladů‘ (dle všeho nezákonným způsobem), vzorce vašeho chování, návodný způsob manipulativního tzv. ‚pokládání dotazů‘ atd., nás vede k rozhodnutí neodpovídat vám a nekomunikovat s vámi,“ stálo v reakci svazu.

Kontrola spíše formální

Proč svaz zadával zakázky spojené s pořádáním dotované akce lidem z vlastního vedení a svým známým, zůstává i po kontrole nejasné. Už během ní ale začátkem loňského roku tehdejší mluvčí NSA Jakub Večerka avizoval, že agentura zjišťuje spíše formální náležitosti a nemůže svazům mluvit do toho, koho si najímají.

„Jaké osoby či dodavatele služeb si pořadatelé sportovních akcí najmou, je čistě v jejich kompetenci, my v rámci kontroly zjišťujeme, jestli vykazovaná a fakturovaná činnost skutečně proběhla a je v pořádku vyúčtovaná. Národní sportovní agentura nemá jakoukoliv pravomoc diktovat sportovním organizacím, jaké osoby na kterou činnost najímají,“ řekl.

Národní sportovní agentura byla zřízena v roce 2019, aby přidělování dotací bylo efektivnější a transparentnější. Analytik Transparency International Marek Chromý už dříve Radiožurnálu řekl, že podmínky využití dotace na BJKC byly velmi volné. „Píše se v nich jen to, že svaz má státní peníze užít hospodárně a za ceny v místě a čase obvyklé,“ řekl.

Marek Pavlík z Katedry veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity podotkl, že sportovní prostředí je dlouhodobě netransparentní. „A to přispívá i k řekněme neoptimálnímu využívání dotací nebo i přímo korupci. Několik takových případů už máme z fotbalu,“ říká.

Podle Pavlíka by pomohlo, aby příjemci dotací i ti, kteří je dávají, zveřejňovali detailní informace o příspěvcích a jejich využití. „Skrze transparentnost a laickou veřejnou kontrolu by pak vznikl určitý tlak na prevenci zneužití,“ míní.

Další revize probíhá

Další hospodaření tenisového svazu ale Národní sportovní agentura ještě prověřuje. Reportéři Radiožurnálu totiž získali informace o využívání státních dotací v roce 2021 a 2022.

Například na rok 2021 dostal tenisový svaz od NSA státní dotaci přes 140 milionů korun na podporu tenisu v celém Česku. Skoro třetinu všech peněz, přes 41 milionů, poslal svaz spolku Orel Jednota Praha – Balkán, který za ně měl pořádat tenisové turnaje.

Spolek ovládá Vojtěch Flégl, je jeho starostou a ve vedení navíc sedí jeho příbuzní a známí. Flégl je ale také zároveň členem dozorčí rady Českého tenisového svazu, Rady ČTS a jedním z nejbližších spolupracovníků šéfa svazu Kaderky.

Proč dostal peníze právě tento spolek, Flégl ani Kaderka nevysvětlili a na dotazy Radiožurnálu odmítli odpovědět. Část peněz na pořádání turnajů přitom podle zjištění Radiožurnálu skončila přímo na účtech firem Flégla a jeho manželky.