Fico napsal představitelům EU, nechce zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico se obrátil na představitele Evropské unie v otevřeném dopise kvůli tomu, že se Ukrajina rozhodla zastavit veškerý tranzit zemního plynu přes své území. Udělal to v reakci na to, že web RBK-Ukrajina s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka napsal, že Kyjev se kvůli Ficovým výrokům obrátil na evropské úřady.

 Dopis zveřejnil premiér na svém facebookovém účtu. Slovenský premiér předtím pohrozil zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského plynu na Slovensko.

Fico v dopise upozornil, že rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit plynu na Slovensko a do dalších zemí západní Evropy bylo jednostranné, bez konzultací s orgány EU nebo členskými státy, kterých se rozhodnutí dotkne.

Připomněl, že Ukrajině byly nabídnuté i jiné varianty tranzitu plynu, tedy nejen ruského, ale i ty ukrajinský prezident odmítl. Vyzval proto nejvyšší představitele EU, aby ve jménu celé unie věnovali této „bezprecedentní situaci“ náležitou pozornost a připsali jí urgentní důležitost.

Fico vyčíslil, že jednostranné zastavení tranzitu přes Ukrajinu na Slovensko připraví evropské občany, podniky a infrastrukturu o desítky miliard eur ročně, Ukrajinu pak o téměř 800 milionů eur (20,1 miliardy korun) a možnost dovozu plynu z Evropy a Slovensko přijde o více než 400 milionů eur na tranzitních poplatcích a o více než miliardu eur kvůli zvýšení ceny této komodity po zastavení tranzitu.

Rusko podle něj přijde o zhruba dvě miliardy eur, což jsou přibližně tři procenta všech ztrát způsobených 27 zemím EU. Navíc Rusko tento plyn snadno umístní na jiné trhy, čímž se výše ztrát pro Rusko může rovnat nule.

Haluščenko v ukrajinské televizi uvedl, že vláda chce, aby každý v EU dodržoval normy a předpisy, které dnes existují. „Napsal jsem dopis eurokomisaři pro energetiku, (evropské síti provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav) ENTSO-E a Energetickému společenství, abychom zajistili, že tyto otázky budou řešeny náležitě z hlediska souladu se zákonem,“ řekl ministr.

O dodržování evropských pravidel týkajících se energetiky hovořil ve svém poselství k národu v sobotu také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Pověřil jsem naše vládní činitele, aby společně s Evropskou komisí, s našimi dalšími partnery v Evropě, udělali vše pro zachování stability jednotného evropského energetického systému a pro dodržování evropských energetických pravidel,“ uvedl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident v sobotu obvinil Fica z otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina. Reagoval tak na páteční vyjádření šéfa slovenské vlády, jenž pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně přerušení dodávek elektřiny, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko.

Ukrajina, která se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, už dříve oznámila, že neplánuje od začátku nového roku prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu do Evropy prostřednictvím své sítě plynovodů. Podle Kyjeva platby za plyn pomáhají Rusku financovat jeho válečné tažení na Ukrajině. Zelenskyj v létě uvedl, že Kyjev jedná o alternativních možnostech, například o tranzitu ázerbájdžánského plynu do Evropy.

Fico mimo jiné tvrdí, že alternativní trasy by prudce zvýšily náklady a také by postihly slovenské zisky z tranzitu. Minulou neděli jednal slovenský premiér v Moskvě s Putinem, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Šéf slovenské vlády po setkání s šéfem Kremlu řekl, že pokračování dodávek ruského plynu na Slovensko bude po 1. lednu prakticky nemožné kvůli přístupu Kyjeva.

 X X X

VOLBY  V  CHORVATSKU

V prvním kole chorvatských prezidentských voleb zvítězil Milanović, ve druhém se utká s Primoracem

V prvním kole prezidentských voleb v Chorvatsku zvítězila nynější hlava státu Zoran Milanović, kandidát opozičních sociálních demokratů. Na druhém místě skončil Dragan Primorac, lékař kandidující za vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Vyplývá to z údajů zveřejněných státní volební komisí. Žádný z kandidátů ale nezískal nadpoloviční většinu. Druhé, rozhodující kolo voleb se uskuteční 12. ledna.

 Po sečtení zhruba 99,9 procenta hlasů Milanović získal 49,1 procenta hlasů. Primorac pak téměř 19,4 procenta.

Letošní prezidentské volby provází na chorvatské poměry nízká účast, hlasovat dorazilo jen 46 procent voličů. Méně lidí – necelých 44 procent – přišlo v historii této balkánské země v prvním kole volit jen v roce 2009.

O post hlavy státu usilovalo celkem osm kandidátů. Funkce prezidenta je v Chorvatsku převážně reprezentativní. Prezident nemůže vetovat zákony, pouze je může vrátit parlamentu k opětovnému projednávání, ale má právo rozhodovat o zahraniční politice, obraně a bezpečnostních otázkách a je vrchním velitelem vojenských sil.

Posledních pět let byl Milanović téměř neustále v konfliktu s premiérem Andrejem Plenkovičem (HDZ), a to kvůli chorvatské zahraniční a obranné politice, zvláště ve vztahu k válce na Ukrajině. Levicový Milanović kritizuje vojenskou pomoc Západu Ukrajině, Primorac naopak prohlásil, že „místo Chorvatska je na Západě, ne na Východě“. Jeho kandidaturu však poznamenala korupční kauza, kvůli níž minulý měsíc skončil ve vězení chorvatský ministr zdravotnictví, upozornila agentura AP.

X X X

 Ficův sen o mírovém jednání na Slovensku se drolí? Rusko má mnoho možností, řekl Peskov

Kyjev se obrátil na evropské úřady kvůli vyjádřením slovenského premiéra Roberta Fica, jenž pohrozil zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko. Napsal to web RBK-Ukrajina s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka, podle něhož by země Evropské unie měly dodržovat stávající pravidla. V neděli večer se na představitele Evropské unie obrátil i slovenský premiér. Upozornil, že ukrajinské rozhodnutí o pozastavení tranzitu proběhlo bez konzultací s orgány EU.

„Opravdu bychom chtěli, aby každý v EU dodržoval normy a předpisy, které dnes existují,“ uvedl v ukrajinském televizním vysílání Haluščenko. „Napsal jsem dopis eurokomisaři pro energetiku, (evropské síti provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav) ENTSO-E a Energetickému společenství, abychom zajistili, že tyto otázky budou řešeny náležitě z hlediska souladu se zákonem,“ řekl ministr.

 O dodržování evropských pravidel týkajících se energetiky hovořil ve svém poselství k národu v sobotu také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Pověřil jsem naše vládní činitele, aby společně s Evropskou komisí, s našimi dalšími partnery v Evropě, udělali vše pro zachování stability jednotného evropského energetického systému a pro dodržování evropských energetických pravidel,“ uvedl Zelenskyj.

 Na prohlášení ukrajinských politiků zareagoval v neděli slovenský premiér Robert Fico, který na svém facebookovém profilu zveřejnil dopis adresovaný představitelům Evropské unie.

V otevřeném dopise upozornil, že rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit plynu na Slovensko a do dalších zemí západní Evropy bylo jednostranné, bez konzultací s orgány EU nebo členskými státy, kterých se rozhodnutí dotkne.

Fico připomněl, že Kyjevu byly nabídnuty i jiné varianty tranzitu plynu, tedy nejen ruského, ale i ty ukrajinský prezident odmítl. Vyzval proto nejvyšší představitele EU, aby ve jménu celé unie věnovali této „bezprecedentní situaci“ náležitou pozornost a připsali jí urgentní důležitost.

Slovenský premiér vyčíslil, že jednostranné zastavení tranzitu přes Ukrajinu na Slovensko připraví evropské občany, podniky a infrastrukturu o desítky miliard eur ročně, Ukrajinu pak o téměř 800 milionů eur (20,1 miliardy Kč) a možnost dovozu plynu z Evropy.

 Slovensko přijde o více než 400 milionů eur na tranzitních poplatcích a o více než miliardu eur kvůli zvýšení ceny této komodity po zastavení tranzitu. Moskva podle něj bude tratit zhruba dvě miliardy eur, což jsou přibližně tři procenta všech ztrát způsobených 27 zemím EU. Navíc Rusko tento plyn snadno umístí na jiné trhy, čímž se výše ztrát pro zemi může rovnat nule.

Ukrajinský prezident v sobotu obvinil slovenského premiéra Fica z otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina. Reagoval tak na páteční vyjádření šéfa slovenské vlády, jenž pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně přerušení dodávek elektřiny, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko.

 X X X

EXPREMIÉR  PAROUBEK:  FICO  HÁJÍ  ZÁJMY  SLOVENSKA

 Škoda, že česká vláda na zájmy obyčejných lidí, ale také českého průmyslu, lidově řečeno z vysoka kašle. Jinak by jí muselo trápit to, že Češi platí, pokud jde o středoevropské země V4, nejvíce za plyn ze všech zemí V 4, a to konkrétně 29,70 Kč/m3 plynu. Poláci platí 19,29 Kč/m3 plynu. Slovensko 16,12 Kč/m3 plynu a Maďaři pouhopouhých 9 Kč/m3 plynu.

Z uvedených čísel je zřejmé, proč slovenský premiér Fico tak intenzivně brání dodávky zemního plynu plynovody vedoucími přes Ukrajinu na Slovensko a do Střední Evropy z Ruska. Česká vláda ale k tomu mlčí. Přitom, pokud se v celkovém mixu dodávek plynu do České republiky zvýší podíl dodávek LNG plynu z USA, anebo plynu, který k nám půjde přes Německo, můžeme očekávat výraznější nárůst cen plynu ze současných 29,70 Kč/m3 na vyšší hodnotu.

Nelze se tedy slovenskému premiéru Ficovi divit, že na nedávném summitu Evropské unie, který se zabýval případným přijetím Ukrajiny do evropských struktur (Ať už se jedná o NATO, anebo zejména v tomto případě o Evropskou unii), se vyjadřoval záporně. Není nepochopitelné ani to , že vyvolal určitý konflikt s ukrajinským prezidentem Zelenským ohledně pokračování dodávek ruského plynu přes území Ukrajiny i po 1. lednu příštího roku. Podle zatímních představ šéfů EU by dodávky ruského plynu přes Ukrajinu měly k 1. lednu 2025 skončit. Ukrajina se tak vzdává jedné miliardy eur, které nyní dostává každoročně za tranzit ruského plynu přes své území. A je jí to úplně jedno, protože jí finanční potřeby ukrajinského státu vykryjí evropské země a také Spojené státy. A mezi evropskými donátory je samozřejmě i Česká republika.

Nelze se tedy premiéru Ficovi divit, pokud oznamuje Ukrajině, že jestliže dojde k 1.1.2025 k zastavení dodávek levného ruského plynu přes její území na Slovensko, jeho země může odpovědět zastavením dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Ukrajina bez dodávek slovenské elektrické energie i s ohledem na to, že významná část výrobní infrastruktury ukrajinské energetiky byla zničena, by se dostala do obtížné situace. Milióny obyvatel Ukrajiny, které v současné době ještě zásobuje dodávkami elektrické energie právě Slovensko by byly bez elektřiny. Je to smutné, ale představa prezidenta Zelenského, že Slováci budou sdílet bídu ukrajinského národa, do kterého jej uvrhl válkou prezident Zelenskyj, samozřejmě za velkého přispění ruského prezidenta Putina a také činitelů NATO a Evropské unie, je nepřijatelná. Ti všichni jmenovaní mohli válečnému konfliktu na Ukrajině zabránit. Přenášet důsledky války na bedra slovenského obyvatelstva, ale také českého obyvatelstva (česká vláda zatím neřekla k dané problematice nic), je něco, co vidím jako nepřijatelné.

Smutným hrdinou v celé záležitosti je český ministr zahraničních věcí Lipavský, který neopomenul využít této situace k dalšímu útoku na suverenitu Slovenska. Slováci vždycky velmi neradi přijímali jakékoli hraběcí rady, případně politické útoky z Prahy na svou politiku. Každý rozumný český politik by se proto takovéto praxi vyhnul. Ne tak ministr Lipavský, ne tak někteří členové Fialovy vlády. Praxe byla vždy taková, že politické útoky z Prahy naopak Slováky semkly ke společnému postoji. Teď si myslím, že premiér Fico hájí dobrou věc a slovenský národní zájem. Má v tom podporu jak celé vládní koalice, tak prezidenta Pellegriniho a zejména většiny Slováků.

Co je smutné na slovenské politické scéně a tamní politické praxi, je to, jakým způsobem se „bojuje“ proti premiéru Ficovi. Je proti němu prakticky dovoleno všechno, jakékoliv prostředky. Nyní jeho političtí odpůrci (řekněme si otevřeně, že je to inspirováno současnou slovenskou opozicí), zveřejnili nahrávky (nebo to, co vydávají za autentické nahrávky) z lovecké chaty, kde se Fico scházel se svými přáteli anebo s lidmi, s nimiž chtěl řešit v soukromí politické otázky. To, že bylo nařízeno policejní sledování odposlechy této lovecké chaty se zdůvodněním, že se jedná o podezření z lesního pychu (abychom tomu rozuměli, tedy z pytláctví Fica a jeho přátel), je směšné a od samého počátku odsouzeníhodné. Je to jenom ukázka toho, jaké poměry policejního státu panovaly na Slovensku předtím, nežli se stal Robert Fico opět premiérem. Tedy, za bývalých vlád slovenské pravice. Nepřekvapuje proto, že obsah hovorů na lovecké chatě je nyní zveřejňován a je zneužíván proti R. Ficovi.

 Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

 LUBOŠ  BLAHA,  EUROPOSLANEC  SLOVENKA:

 Ľuboš Blaha: AKÝ POŽIČ, TAKÝ VRÁŤ!

 Rozbesnený Zelenskyj vyhlásil Slovensku energetickú vojnu a liberálna kaviareň ďalej veselo predstiera, že hlavnou témou je nejaká chata.

Oni sú úplne odtrhnutí od reality. Tie ich nelegálne nahrávky akurát tak dokazujú, že keby sa vrátili k moci, tak tu zavedú mafiánsky systém odpočúvania opozície a zneužívania polície.

A vlastne – je tu ešte jeden problém. Najväčší na svete. Na Slovensko dôjde slávna operná diva Anna Netrebko. O tom, že je to jedna z najlepších sopranistiek na svete, nepochybuje nikto. Slniečka majú iný problém. Je totiž Ruska.

A keďže najnovšie je na Západe v móde opäť protiruský rasizmus, ako za starých Hitlerových čias, tak liberáli jančia, že na SNP dôjde spievať Ruska. No tragédia! Tak si to zhrňme. Problémom kaviarne je nenávisť voči Robertovi Ficovi a preto ho nielenže jeden z ich tábora chcel zastreliť, ale najnovšie ešte totálne vpadli do jeho súkromia a porušili všetky pravidlá právneho štátu.

A druhý problém – nenávisť proti Rusku. Až taká, že sú problémom aj speváčky. No jasné, poďme nenávidieť aj Šostakoviča a Čajkovského. Vy nekultúrne teľce! Medzitým sa Zelenskyj úplne pomiatol a chce nám vypnúť plyn. Rusku tým síce nijako zásadne neublíži, zato Slovensko pripraví o pol miliardy a ľuďom brutálne zdražie plyn.

Ale toto bratislavskú kaviareň nezaujíma. Oni mu ešte tlieskajú. Veď čo na tom, že páchajú vlastizradu a pomáhajú cudziemu tyranovi ubližovať Slovákom. Len pripomínam, že Zelenského režim čoraz viac pripomína nacistov v 45-om. Na všetkých frontoch prehráva, ale ďalej blúzni o porážke Ruska.

A uchyľuje sa dokonca k terorizmu. Vražda ruského generála v Moskve a pokusy o ďalšie teroristické útoky – ja len, že Usáma bin Ládin to nerobil inak. Gratulujeme, Volodymyr bin Zelenskyj.

A tento teroristický režim máme podporovať? Režim, ktorý nám vyhlásil energetickú vojnu? Režim, ktorý oslavuje Banderovcov? Režim, ktorý prenasleduje opozíciu? Režim, ktorý zatvára kritikov? Režim, ktorý neumožní voľby prezidenta? Režim, ktorý vraždil nevinných ľudí na Donbase? Zelenskyj chcel otvorene korumpovať slovenského premiéra – chcel mu dať 500 miliónov za to, že Slovensko schváli členstvo Ukrajiny v NATO. Nikdy! Slovensko mafii neustupuje!

Ale toto len potvrdzuje, že Zelenskyj je obyčajný zlodej. Nielenže chce podplácať ako posledný korupčník, ale ešte aj chce podplácať ukradnutými peniazmi – ruskými aktívami. Ale jasné, tomuto kriminálnikovi treba fandiť. A útočiť na vlastný štát. Tak to dnes robia PS-kári a liberálna tlač, ktorá im slúži. Hovorím – zradcovia Slovenska!

Je najvyšší čas arogantnému Zelenskému ukázať, že u nás na Slovensku platí – aký požičaj, taký vráť. Ľuboš Blaha, (Autor je místopředsedou strany Smer-ssd a poslancem EP), server vasevec.cz

 X X X

 Zemřel bývalý prezident USA Jimmy Carter. Nositel Nobelovy ceny oslavil letos 100 let

Zemřel bývalý americký prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Jimmy Carter. Letos v říjnu mu bylo 100 let. Uvedl to podle agentury Reuters list Atlanta Journal-Constitution.

Demokrat Carter vykonával prezidentskou funkci mezi lety 1977 a 1981. V roce 1982 se svou ženou Rosalynn založil Carterovo centrum (The Carter Center), kde pracoval další čtyři desítky let. Náplní centra bylo „nastolit mír, bojovat proti nemocem a budovat naději. V roce 2002 Carter obdržel Nobelovu cenu za mír.

 X X X

 Pták zastaví podvozek? Kde byli hasiči? Havárie letadla v Muanu budí otázky

Experti oslovení agenturou Reuters pochybují o tom, že by závadu na podvozku, která v neděli zřejmě vedla k nehodě letadla v jihokorejském Muanu, mohl způsobit střet s ptákem. Zároveň si kladou otázky, proč letiště na jihozápadě Jižní Koreje nebylo na nouzové přistání lépe připraveno. Neštěstí si vyžádalo 179 mrtvých, dva členy posádky se podařilo zachránit.

 „Střetnutí s ptákem není výjimečné, problémy s podvozkem nejsou výjimečné. Střetnutí se stávají mnohem častěji, avšak typicky nevedou sama o sobě ke ztrátě letadla,“ nechal se slyšet editor specializovaného portálu Airline News Geoffrey Thomas.

„Nikdy jsem neviděl, že by střetnutí s ptákem zabránilo vysunutí podvozku,“ poznamenal zase australský odborník na bezpečnost v letectví Geoffrey Dell.

Na záběrech havárie je patrné, jak dvoumotorové letadlo bez vysunutého podvozku nestihne včas zabrzdit, sjede z ranveje a po nárazu do betonové zdi exploduje. Při nehodě zemřelo 179 lidí, přežili jen dva členové posádky.

Podle Thomase způsob pokusu o nouzové přistání stroje Boeing 737-800, který se už předtím jednou neúspěšně snažil dosednout, vyvolává řadu otázek. „Proč hasiči nepokryli přistávací dráhu pěnou? Proč nebyli přítomni, když letadlo přistálo? A proč letadlo přistálo tak daleko na dráze? A proč byla na konci dráhy cihlová zeď?“ táže se.

Thomas předpokládá, že alespoň některé z otázek pomohou zodpovědět nalezené hlasové nahrávky z kokpitu. Typicky se podle něj na přistání bez vytaženého podvozku, tedy takzvaně na břicho, jde s minimem paliva a přistává se na nejvzdálenějším konci dráhy za doprovodu hasičů.

Australský konzultant v letectví Trevor Jensen má za to, že nouzové přistání bez vytaženého podvozku nebylo plánované, protože by v takovém případě letadlo očekávali hasiči a další pohotovostní složky. Přesto mu není jasné, proč letadlo nedokázalo na přistávací dráze dostatečně zbrzdit.

 Jihokorejské úřady nehodu nadále vyšetřují. Podle svědků se krátce před ní z jednoho z motorů letadla ozval výbuch. Jen šest minut před havárií letová kontrola varovala před možnou srážkou s ptákem či ptáky. O minutu později pak pilot aerolinek Jeju Air vyslal nouzový signál mayday.

 X X X

 TikTok ve dvojím ohrožení. EU zahajuje vyšetřování a USA hrozí zákazem

Nejoblíbenější sociální síť generace Z, TikTok, se ocitla v epicentru politicko-právní bitvy, která zdaleka přesahuje pouhé sdílení tanečních kreací. Americký Kongres schválil zákon, jenž nutí čínskou společnost ByteDance do 19. ledna TikTok odprodat, nebo se s ním v USA rozloučit. V sázce je 170 milionů uživatelů a národní bezpečnost, což americké úřady zdůrazňují tak důrazně, že se aplikace ocitla na pokraji regulérního exilu. Ve hře je i staronový prezident Donald Trump, který místo svého dřívějšího „zákazu navždy“ nyní volá po odkladu. Spolu s tím se rozjíždí i nejvyšší soudní mašinérie, která má rozhodnout, zda je TikTok opravdu trojským koněm Pekingu, či pouhou platformou, kde teenageři tancují a politici nahánějí voliče. Rozruch kolem TikToku ale není jen americkou specialitou – i v EU se množí obavy o bezpečnost dat a integritu voleb, zatímco čeští politici tápou, zda je pro ně větším nebezpečím zahraniční vliv, anebo ztráta platformy pro komunikaci s mladými voliči.

ByteDance versus USA – kdo z koho?

Americký Kongres letos na jaře schválil zákon, který ByteDance, čínskou mateřskou společnost TikToku, staví do prekérní situace: buď do 19. ledna prodá svou dceřinou společnost TikTok, nebo platforma v USA skončí. Důležitý fakt: TikTok má v USA zhruba 170 milionů aktivních uživatelů, což je pro představu zhruba polovina populace USA. ByteDance se ovšem brání a tvrdí, že takovýto zásah je nejen bezprecedentní, ale také protiústavní.

Důvodem k tomuto opatření jsou obavy, že TikTok sbírá obrovské množství dat o amerických uživatelích – od jejich lokace, přes přístupy k mikrofonu a kameře, až po detaily o jejich chování online. Americké ministerstvo spravedlnosti označilo TikTok za „hrozbu národní bezpečnosti nesmírné hloubky a rozsahu“. Kritici varují, že tato data mohou být sdílena s Čínskou vládou, což by mohlo ohrozit nejen soukromí občanů, ale i klíčovou infrastrukturu USA. Problém se ale neomezuje jen na data – TikTok je rovněž obviňován z možné manipulace obsahem a ovlivňování veřejného mínění.

Bezpečnostní hrozba na straně jedné, svoboda slova na straně druhé

Podle federálního soudu je zákon v souladu s ústavou. Soudci argumentovali, že první dodatek chrání svobodu slova, nikoliv však za cenu ohrožení národní bezpečnosti. Kritici to vidí jinak. „Zákaz TikToku jasně porušuje práva garantovaná prvním dodatkem pro miliony Američanů, kteří jej využívají k vyjádření a komunikaci,“ říká Patrick Toomey z Americké unie občanskych práv.

Obvinění proti TikToku nejsou podložena veřejnými důkazy. Výhrady se zakládají především na předpokladech o propojení ByteDance s Čínskou vládou. TikTok tvrdí, že data amerických uživatelů jsou uložena na serverech v USA provozovaných společností Oracle a rozhodování o obsahu probíhá lokálně. Pokud by došlo k uzavření platformy, mohlo by to ovlivnit nejen jednotlivé uživatele, ale i tisíce podnikatelů, kteří TikTok využívají jako nástroj k propagaci a obchodním činnostem.

Prosincový sled událostí

6. prosince:Federální soudci ve Washingtonu rozhodli, že zákon vyžadující prodej TikToku čínskou mateřskou firmou ByteDance je v souladu s americkou ústavou. TikTok oznámil, že se proti rozhodnutí odvolá k Nejvyššímu soudu USA

7. prosince:ByteDance a TikTok požádalyamerický odvolací soud o dočasné pozastavení platnosti zákona, který má vstoupit v platnost 19. ledna. Soud jejich žádost zamítl.

16. prosince:TikTok podal žádostk americkému Nejvyššímu soudu, aby dočasně zablokoval platnost zákona. Tím začal poslední stupeň právní bitvy, která může ovlivnit osud aplikace nejen v USA, ale i globálně.

17. prosince:Zvolený prezident Donald Trump vyzvalNejvyšší soud USA, aby platnost zákona pozastavil a poskytl jeho administrativě čas na nalezení politického řešení.

Případ TikToku tak prošel od Kongresu přes federální soudy a nyní čeká na konečné rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. Pokud tento soud platnost zákona nepotvrdí, zůstane aplikace v USA zachována. V opačném případě bude TikTok zakázán a ByteDance bude muset hledat alternativní způsoby, jak svůj produkt na americký trh znovu dostat.

Donald Trump během čtyř let svůj pohled na zákaz otočil

K situaci přidává na pikantnosti fakt, že prezident Donald Trump, který v roce 2020 usiloval o zákaz TikToku, nyní ve své kampani otočil o 180 stupňů. „Pro TikTok mám ve svém srdci vřelé místo,“ řekl s úsměvem na tiskové konferenci. Trump požádal Nejvyšší soud o odklad zákona, aby mohl po nástupu do úřadu najít politické řešení. Trump argumentuje, že „významné dohody jsou jeho specialitou“ a je schopen dosáhnout konsensu, který zachová TikTok a zároveň ochrání národní bezpečnost.

Někdo by mohl namítnout, že Trumpův manévr není nic jiného než snaha získat popularitu mezi mladými voliči. Přítěž TikToku v kampaních politických stran vzrůstá a dá se očekávat, že platforma bude dále hrát klíčovou roli v politické mobilizaci. Zároveň se však otvírá otázka, zda jsou podobné kroky dlouhodobě udržitelé.

TikTok je symbol mladé generace, ale může být i trojským čínským koněm

TikTok je dnes nejen zdrojem zábavy, ale i místem, kde vznikají kulturní trendy a probíhají politické debaty. Pro miliony mladých Američanů je tato platforma nenahraditelným prostředkem sebevyjádření. Zákaz TikToku by mohl znamenat ztrátu nejen obrovského trhu pro tvůrce obsahu, ale i destabilizaci digitální ekonomiky, která na těchto platformách staví.

Západní země, včetně USA, dnes stojí před dilematem: chránit své občany před zahraničními hrozbami nebo riskovat, že omezí jejich svobody ve jménu bezpečnosti? TikTok může být první, ale rozhodně ne poslední obětí tohoto nového digitálního boje. Představuje předěl mezi svobodným internetem a regulovanou sítí, kde budou hranice bezpečnosti a svobody teprve definovány.

V prosinci 2024 Evropská komise zahájila formální řízení proti společnosti TikTok pro podezření z porušení aktu o digitálních službách. Komise se zaměřila na rizika spojená s integritou voleb, zejména na doporučovací systémy TikToku a jeho politiky týkající se politické reklamy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Musíme chránit naše demokracie před jakýmkoli zahraničním vměšováním.“

Navzdory bezpečnostním obavám někteří evropští politici využívají TikTok k oslovení mladších voličů. Francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová a německý kancléř Olaf Scholz jsou aktivní na této platformě. Scholz při oznámení svého vstupu na TikTok uvedl: „Nebudu tančit, slibuju.“

V České republice se postoj k TikToku mezi politiky liší. Opoziční politici, jako Andrej Babiš a Alena Schillerová z hnutí ANO, platformu aktivně využívají k propagaci a komunikaci s veřejností. Schillerová uvedla, že ji natáčení na TikTok baví a pomáhá přitáhnout pozornost.

Naopak vládní představitelé byli opatrnější kvůli bezpečnostním varováním Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka však přehodnotil svůj postoj a začal TikTok využívat s cílem čelit dezinformacím: „Udělali jsme opravdu velkou strategickou chybu, když jsme se před několika lety neformálně rozhodli, že nebudeme na TikToku.“

TikTok sám podnikl kroky k zajištění integrity nadcházejících evropských voleb. Společnost oznámila zavedení volebních center v aplikaci pro každou z 27 členských zemí EU, aby uživatelé měli přístup k ověřeným informacím. Kevin Morgan, vedoucí oddělení bezpečnosti a integrity pro oblast EMEA, uvedl: „Naším cílem je zajistit, aby TikTok zůstal kreativním, bezpečným a civilizovaným místem pro naši komunitu během volebního období.“ Celkově EU v roce 2024 posílila svůj dohled nad TikTokem, aby zajistila ochranu demokratických procesů a bezpečnost uživatelů, zatímco někteří politici využívají platformu k přímé komunikaci s voliči.

Pavlína Ječmínková, ceskajustice, cz

X X X

ROZCHOD  SMOLJAKA  SE  SVĚRÁKEM

Svěrák symbolem skrblictví, tvrdí Smoljakův syn. S tátou se rozhádal kvůli majetku

Ladislav Smoljak se Zdeňkem Svěrákem mnoho let působili jako nerozlučná dvojice. Společně vytvořili nezapomenutelná komediální díla, která se často vysílají o vánočních svátcích i na Nový rok. Spojovalo je rovněž Divadlo Járy Cimrmana, které zakládali. Podle režisérova syna Filipa si ovšem v soukromí příliš nerozuměli. V osobní rovině se podle něj rozešli už na začátku devadesátých let.

Jáchyme, hoď ho do stroje! Marečku, podejte mi pero! Na samotě u lesa, Kulový blesk, Vrchní, prchni! to je stručný výčet filmů, na kterých spolupracoval tvůrčí tandem Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák.

Téměř celý život je spojovalo i Divadlo Járy Cimrmana, které založili v roce 1966. Dokonce si v Růžkových Lhoticích pořídili společně chalupu a zdálo se, že jsou skoro jako rodina.

 Byli si vzdálení, tvrdí Smoljakův syn

Zatímco Zdeněk Svěrák popisuje vztah s Ladislavem Smoljakem, od jehož narození 9. prosince uplynulo 93 let, nejen jako tvůrčí, ale také velmi přátelský, podle Smoljakova syna Filipa tomu tak nebylo a mnohé je rozdělovalo.

„Jak si byli ti dva blízcí v tvorbě a smyslu pro humor, tak byli od sebe na míle vzdálení v občanských postojích a etice. Pro řadu lidí je Svěrák symbolem skrblictví a megalomanství, což se bohužel projevilo i v jeho filmové tvorbě po odluce se Smoljakem,“ prohlásil Filip Smoljak pro CNN Prima NEWS.

Hádky kvůli společné chalupě

V osobní rovině se podle něj rozešli už začátkem devadesátých let, a to kvůli již zmiňované chalupě v Růžkových Lhoticích, kterou si společně pořídili.

„Smoljak chtěl Svěrákovi prodat svou polovinu za férovou cenu posvěcenou znalcem. Svěrák však chtěl kupovat značně pod cenou a udělal proto doslova vše, aby tu polovinu levně získal. Ano, ti dva byli velcí přátelé, dokud spolu nemuseli vyjednávat o majetku,“ míní Filip Smoljak.

Proč po revoluci žádný společný film nenatočili?

Poslední film Smoljak se Svěrákem natočili v roce 1987. Jednalo se o hořkou komedii Nejistá sezóna, která zachycovala peripetie malého amatérského divadelního souboru při přípravě nové hry a snaze o její oficiální schválení.

Při psaní scénáře vycházeli z vlastních, autentických zkušeností, které v totalitních dobách zažívali. Další společný film už nepřidali.

Nadále ovšem spolupracovali v Divadle Járy Cimrmana, a to až do Smoljakovy smrti v roce 2010. „Ve filmové tvorbě tak soudržní nebyli. Smoljak s filmařinou postupně skončil a Svěrák svého parťáka vyměnil za vlastního syna. Bohužel s koncem umělecké dvojice jedné a nástupem dvojice nové přišla filmová tvorba o unikátní styl, který byl místy nahrazen stylem kýčovitým a komerčním. Lidem se ale nová tvůrčí dvojice velmi líbila a těžko říct, zda by dvojice Smoljak – Svěrák měla se svým středoevropským smyslem pro humor šanci získat nejvyšší ocenění v Hollywoodu,“ narážel Filip Smoljak na skutečnost, že Svěrákův film Kolja, který natočil v roce 1996 se svým synem Janem, získal prvního českého Oscara.

Zdeněk Svěrák výroky Filipa Smoljaka dlouhodobě nekomentuje a distancuje se od něj i jeho bratr David Smoljak.

„Bratr si vzal do hlavy, že jeho životním úkolem je všemi prostředky bránit cimrmanovský odkaz před různými vetřelci, jako jsou všichni jeho sourozenci, Zdeněk Svěrák, Divadlo Járy Cimrmana a další… Úplně přitom ignoruje skutečnost, že táta tu zanechal nikoli jednoho, ale čtyři potomky, a že Zdeněk Svěrák není nějakým náhodným kolemjdoucím, ale zásadním spoluautorem všech Cimrmanových her, s výjimkou Vyšetřování třídní knihy. Když se dívám zpátky, vidím, že naše cesty se rozdělily po tátově smrti. Já a sestry jsme chtěli, aby vše kolem Cimrmana pokračovalo tak, jak si to táta se Zdeňkem Svěrákem domluvili, bratr se rozhodl, že začne nastavovat vlastní pravidla,“ prohlásil David Smoljak pro CNN Prima NEWS.

X X  X

Nahá žena sedala mužům ve vlaku na klín. Kvůli sexuálnímu obtěžování zasáhla německá policie

Přímo o Štědrém dni došlo v Německu k bizarnímu incidentu. V příměstském vlaku S-Bahn mezi Stuttgartem a Ludwigsburgem se 27letá žena během jízdy svlékla a obtěžovala cestující. Policie ji později zadržela v ulicích Ludwigsburgu, informoval deník Berliner Kurier.

Příměstský vlak S5 projíždějící mezi Stuttgartem a Ludwigsburgem se stal dějištěm bizarní scény. Krátce po 6:30 nastoupila do vlaku 27letá žena, která se nečekaně svlékla a začala obtěžovat především mužské osazenstvo vlaku. Podle svědků si jim sedala na klín, což vzbudilo nejen rozpačité úsměvy, ale také značnou nevoli, poznamenal deník Berliner Kurier.

 Jeden z pasažérů nakonec přivolal policii. „Žena se během jízdy plně svlékla a fyzicky narušovala osobní prostor cestujících,“ potvrdil mluvčí německé policie.

Po příjezdu vlaku do stanice Ludwigsburg ale nahá žena z vlaku zmizela a zůstalo po ní jen oblečení, napsal deník Bild. Policie proto okamžitě zahájila pátrání a nedlouho poté ji objevila, jak bez šatů – a nehledě na mrazivé počasí – kráčí ulicemi Ludwigsburgu. Po zadržení žena skončila v policejní cele. Čelí obvinění ze sexuálního obtěžování.

X X X

Počasí vylákalo do hor desetitisíce lyžařů. Ve Špindlerově Mlýně zkolabovala doprava

Až desetitisíce lyžařů vylákalo o tomto víkendu do některých horských středisek v Česku nynější počasí. Nával turistů ve Špindlerově Mlýně dokonce způsobil kolaps dopravy. Kvůli inverzi bylo sice na horách v posledních dnech často jasněji a tepleji než v nížinách, ale díky suchu podle meteorologů sníh příliš neodtával. Ve střediscích, která jsou otevřená, leží desítky centimetrů převážně technického sněhu.

Ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších dokonce nával lyžařů způsobil kolaps dopravy. Řidiči stáli v kolonách a parkoviště byla plná. Skicentrum Špindlerův Mlýn proto posílilo dopravu skibusy. V provozu je tam pět lanovek a pět vleků a přes 18 kilometrů sjezdovek. „Od pátku si přijelo užít zimu téměř 20 tisíc lyžařů,“ řekla mluvčí střediska Kateřina Přibylová.

Přes 20 tisíc lidí dorazilo také do východních Krkonoš, kde se lyžuje na Černé hoře, v Peci pod Sněžkou, Malé Úpě, Černém Dole a ve Velké Úpě. Otevřeno tam je více než 34 kilometrů sjezdovek a upravených je také 80 kilometrů běžeckých tras.

 Upozorňujeme řidiče motorových vozidel, že veškerá parkovací kapacita ve středisku Špindlerův Mlýn je aktuálně na 100 % zaplněna. Vozidla mířící do střediska již nyní stojí v kolonách. Vyzýváme návštěvniky k využití hromadné dopravy z Vrchlabí.

Tisíce lidí zamířily o víkendu do krkonošského střediska v Rokytnici nad Jizerou v Libereckém kraji, kde pro lyžaře upravili skoro šest kilometrů sjezdovek. „Kolem 11:00 nám došly parkovací kapacity, ale pomohla městská policie,“ řekl ředitel rokytnického areálu Filip Braun. V celém kraji je k dispozici téměř 30 kilometrů upravených sjezdovek a přes 200 kilometrů běžeckých stop.

„Počasí bylo nádherné, deset let takové na Vánoce nebylo, takže jsme spokojení. Měli jsme teď čtyři tisíce lidí za den na Severáku a Špičáku,“ řekl Pavel Bažant, ředitel společnosti SKI Bižu, která provozuje jizerskohorské areály v Hraběticích, Tanvaldu a Bedřichově. Na liberecký Ještěd si v každém víkendovém dnu přišlo zalyžovat až dva tisíce lidí.

Do Horského resortu Dolní Morava na Orlickoústecku přijelo za víkend čtyři tisíce až pět tisíc lidí. Lyžuje se tam na více než šesti kilometrech tratí. V Říčkách v Orlických horách lyžovalo za víkend tři tisíce až čtyři tisíce lidí.

Táhlo i Lipno či Špičák

Skiareál Lipno na jihu Čech za víkend navštívilo také až kolem pěti tisíc lyžařů. Lyžovat tam lze dohromady na 4,5 kilometru sjezdovek. Areál Kvilda navštívilo přes tisíc lidí. Na Zadově si v sobotu a v neděli zalyžovalo přes tři tisíce lidí. Kromě sjezdovek je tam upraveno i kolem deseti kilometrů tras pro běžkaře. Areál Hochficht na rakouské straně Šumavy navštívilo více než deset tisíc lyžařů, z nichž byla podle provozovatelů asi třetina Čechů.

V největším lyžařském areálu Plzeňského kraje Ski & Bike Špičák na Šumavě se lyžuje na zhruba 2,5 kilometru sjezdovek. „Každý den u nás v těchto dnech lyžuje přes tisíc lidí, což zvládáme odbavovat plynule bez front. Počasí je velmi příjemné – slunce a modrá obloha a po většinu dne kvůli inverzi taky teploty nad nulou,“ uvedl vedoucí střediska služeb Ski & Bike Špičák Jan Kasík. V okolí Železné Rudy jsou pak v provozu i areály Nad nádražím, Alpalouka, lanovka Pancíř, Weissova louka nebo Samoty. Vyjet se dá i na běžky, před Vánoci byly rolbou upraveny hlavní tratě.

Na Klínovci v Krušných horách měli lyžaři o víkendu k dispozici 15 sjezdovek s celkovou délkou 18 kilometrů. Všechny hlavní části areálu se otevřely. V okolí Božího Daru se jezdí i v areálu Novako, na Plešivci nebo v nedalekých Potůčkách. Upravené jsou i některé běžecké stopy v okolí Božího Daru a nedalekého německého Oberwiesenthalu. V Ústeckém kraji jsou v provozu střediska Klíny na Mostecku a také Alšovka na Chomutovsku.

Lyžovalo se i v Jeseníkách

Počasí vylákalo tisíce návštěvníků i do Jeseníků. „Panovalo slunečné počasí, do rána dole mrzne, nahoře je tepleji, lidé si to opravdu užívali,“ řekl provozovatel střediska v Branné na Šumpersku Rostislav Procházka. Milovníci zimních sportů naplnili na konci roku podle webových kamer také Ski Arénu Karlov, vleky v pátek spustil také areál v Přemyslově.

Návštěvnost areálů v moravskoslezské části Beskyd byla o víkendu podle provozovatelů vysoce nadprůměrná. Přírodní sníh ale chybí. Lyžuje se zatím proto jen v Bílé a Mezivodí na Frýdecko-Místecku a provoz obou areálů je omezený. „V sobotu byla návštěvnost velká, dorazilo okolo 2 500 lidí. Dnes je to podobné,“ řekl ČTK provozovatel střediska Ski Bílá Jaroslav Vrzgula.

Ve Stupavě v části Beskyd ve Zlínském kraji otevřeli od soboty další část sjezdovky a vlek. Svahy zaplnily stovky lyžařů. Lyžovalo se také v Rališce v Horní Bečvě, provoz tam zahájili v sobotu, zatím však pouze s malým vlekem a na menší sjezdovce. Zalyžovat si mohou lidé ve Zlínském kraji již také ve Ski areálu Synot Kyčerka ve Velkých Karlovicích či v areálu v Karolince. Nejdříve, 14. prosince, začala v kraji sezona na sjezdovce Horal ve Velkých Karlovicích. Na jihu Moravy dnes zahájil provoz areál v Olešnici na Blanensku a lyžuje se také v Němčičkách na Břeclavsku.

I středočeský areál Monínec o víkendu zaplnili lidé, přijelo kolem 500 lyžařů.Na Vysočině v sobotu zahájili sezonu na Harusově kopci u Nového Města na Moravě, lyžovalo se také na Čeřínku u Jihlavy. Každé středisko navštívilo za víkend několik stovek lyžařů.