Viktor Orbán je nepochybně nejznámější evropský politik, který usilovně bojuje jak o ukončení války proti Rusku, ale stejně tak jednoznačně sází na spolupráci s Donaldem Trumpem. V pondělí má být definitivně ustavena frakce Patrioti pro Evropu A očekává se i vstup mohutného počtu europoslanců za francouzské Národní shromáždění.
Připomínám, že úmysl založit zároveň i novou frakci oznámili Andrej Babiš, Viktor Orbán a šéf rakouských Svobodných Herbert Kickl minulou neděli. Tyto tři subjekty mají dohromady 24 europoslanců, splňují tak jednu ze dvou klíčových podmínek pro vznik frakce (potřeba je 23 europoslanců). Dosud však neměli dostatečné zastoupení členských zemí, kterých musí pro ustavení nové politické skupiny být nejméně sedm.
Již je prakticky jasné, že se do skupiny přidá portugalská strana Chega. Naopak svou účast ve skupině odmítl slovenský Směr-SD premiéra Roberta Fica či polské Právo a spravedlnost, které se rozhodlo zůstat u Evropských konzervativců a reformistů.
Le Penová disponuje hned 30 europoslanci, což je jedna z největších delegací v EP a pro Patrioty by se jednalo o výraznou posilu. Zároveň se ale experti shodují, že by Národní sdružení chtělo být ve frakci lídrem. A nepochybně tam může panovat jistá rivalita, ale takový je život. Le Penovou by zároveň mohli následovat její nejbližší evropští partneři, kterými jsou Matteo Salvini a jeho Liga a také Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu (oba subjekty byly – stejně jako Národní sdružení – součástí Identity a demokracie.
V tomto složení by již Patrioti splňovali podmínku sedmi zemí (po započítání zmíněné Chegy), navíc by i v tomto složení měli přes šedesát europoslanců List Financial Times totiž poukazuje na to, že vzniká další frakce okolo Alternativy pro Německo, což v týdnu pro Echo24 potvrdil i šéf SPD Tomio Okamura. Jeho hnutí bylo rovněž součástí ID, avizuje ale, že se stane členem vznikající frakce Evropa suverénních národů (ESN). Patrioti a ESN by tak mohli v zásadě zcela absorbovat Identitu a demokracii.
Agentura Bloomberg upozorňuje, že lídři ID (v čele s Le Penovou) se plánují rovnou v pondělí setkat na společném ustavujícím zasedání. Na druhou zmíněnou frakci ESN by tak zřejmě zbyly jen subjekty, které se nepřidají k Patriotům, podle expertů půjde o ty největší radikály, kteří v EP jsou. Pokud by se k Patriotům přidal ještě belgický Vlámský zájem či Dánská lidová strana, které nadále zůstávají v ID nebo některý z nezařazených subjektů, mohli by se Patrioti potenciálně stát třetí nejsilnější frakcí v EP před ECR, která má po středeční ustavující schůzi k dispozici 84 mandátů.
Viktor Orbán dlouhodobě buduje vztahy jak s Vladimírem Putinem, tak i Donaldem Trumpem. A jeho rozhodný odpor proti válce na Ukrajině je všeobecně známý. Zcela určitě tuto linku neopustí a v tomto duchu se milovníci války včetně našeho Fialy mohou jenom třást.
V tomto kontextu je proto založení této frakce velkou výzvu. Navíc členy této frakce budou strany bývalých i současných předsedů vlád vlád a mimo jiné i vítěz francouzských eurovoleb europoslanec Jordan Bardella v případě, že se nestane že se nestane francouzským předsedou vlády.
V dnešní době je boj za mír to absolutně nejdůležitější, co Evropa i svět potřebuje, stejně jako návrat ke spolupráci mezi Západem a Východem, jak jsme jej znávali.
Já sám jsem nebyl voličem u eurovoleb a nesouhlasil jsem s členstvím ANO v progresivisistické a válečnické frakci Renew Emanuela Macrona.
Ale tento krok Andreje Babiše je třeba rozhodně ocenit. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
Orbán o cestě na jednání s Putinem
„Nemůžete nastolit mír na Ukrajině, když sedíte v pohodlném křesle v Bruselu,“ napsal maďarský předseda vlády Viktor Orbán ve svém mikroblogu na sociální síti X před odletem do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„I když rotující předsednictví EU nemá mandát vyjednávat jménem EU, nemůžeme sedět a čekat, až válka zázračně skončí. Budeme sloužit jako důležitý nástroj pro první kroky k míru. To je přesně naše mírová mise,“ uvedl Orbán v nepochybné reakci na poměrně hysterickou reakci vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella. Ten prohlásil: „Orbán nedostal od Rady EU mandát k návštěvě Moskvy. Postoj EU vylučuje oficiální kontakty mezi EU a prezidentem Putinem . Maďarský premiér tedy EU v žádné podobě nezastupuje.“
Viktor Orbán také ve vysílání maďarské rozhlasové stanice Kossuth Rádió vyjádřil skeptický postoj ke studiím evropského veřejného mínění o Ukrajině a označil je za „manipulativní“. „Můžete číst všechny druhy výzkumů, ale poté, co se Evropa rozhodla zapojit do této války na straně Ukrajiny, je součástí války také mluvení o válce a výzkum války. To znamená, že oni (orgány EU) manipulovali. Těmto studiím mám velké potíže uvěřit, protože jsou obvykle záměrně ovlivňovány,“ tvrdí.
„Pokud pošleme peníze z Bruselu na Ukrajinu, na frontu, jaký tam bude ekonomický růst? Jak se vzpamatujeme z této zoufalé situace v oblasti evropské armády, pokud peníze nenasměrujeme do evropské ekonomiky, ale někam jinam?“ uvedl Orbán s odkazem na mínění evropské veřejnosti, server vasevec.cz
X X X
JADERNÝ VÝBUCH NA UKRAJINU, JAKO AMERIKA NA JAPONSKO?
Stále více Rusů považuje případný jaderný úder na Ukrajinu za oprávněný
Stále více Rusů by považovalo jaderný úder na Ukrajinu za oprávněný, těsná většina je však nadále proti. Vyplývá to z průzkumu, který tento týden zveřejnilo nezávislé středisko Levada.
Odpálení ruské rakety Iskander-K během vojenského cvičení na nejmenované lokalitě cvičišti v Rusku. Putin o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku rozhodl na jaře 2023. |
Zhruba každý třetí Rus se domnívá, že jaderný úder proti Ukrajině by byl oprávněný. V průzkumu Levady uvedlo deset procent dotázaných, že by takový útok byl „rozhodně“ oprávněný, dalších 24 procent uvedlo, že by byl „pravděpodobně“ oprávněný. Celkový počet podporovatelů jaderného útoku se tak za poslední rok zvýšil o pět procentních bodů.
Proti použití jaderných zbraní proti Ukrajině je 52 procent respondentů, přičemž ještě v dubnu minulého roku jich bylo 56 procent. Názor, že použití jaderných zbraní nelze ospravedlnit, je častější mezi mladými Rusy, konkrétně u 63 procent lidí ve věku 18 až 24 let.
Ruský prezident Vladimir Putin od začátku spuštění plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 několikrát hovořil o krajní možnosti použití jaderných zbraní proti Ukrajině a Západu. V posledních týdnech tato ruská rétorika ještě zesílila. Rusko a Bělorusko minulý měsíc zahájily druhou fázi cvičení s taktickými jadernými zbraněmi.
Z průzkumu Levady dále mimo jiné vyplynulo, že přibližně polovina Rusů nadále poměrně pozorně sleduje ukrajinské dění. Míra podpory akcí ruských ozbrojených sil na Ukrajině zůstává vysoká. Čtyřiačtyřicet procent je rozhodně podporuje, 33 procent spíše podporuje a jen 17 procent Rusů je nepodporuje. Osmačtyřicet procent ruských občanů dokonce uvedlo, že vojenské akce v nich vyvolávají pocit národní hrdosti.
Zároveň je ale více než polovina Rusů (58 procent) pro konání mírových jednání. Většina respondentů se přitom domnívá, že o jednání má větší zájem Rusko. Naopak 37 procent respondentů se domnívá, že je nutné pokračovat ve vojenských operacích.
X X X
VOLBY VE FRANCII
Ve Francii začalo druhé kolo voleb. Národní sdružení stojí proti všem
Francouzi v neděli od osmi hodin ráno volí v druhém kole parlamentních voleb. Podle průzkumů lze očekávat vítězství Národního sdružení, které může v krajním případě usilovat o získání většiny. Největším soupeřem mu bude levicová koalice, Macronův volební blok odejde z voleb mezi poraženými. Poslední volební místnosti se uzavřou v osm hodin večer.
První odhady budou k dispozici bezprostředně po skončení hlasování, oficiální výsledky dorazí během noci na pondělí. Francie je pro parlamentní volby rozdělena do 577 jednomandátových obvodů. Celkem 76 poslanců si místo v Národním shromáždění zajistilo už v prvním kole 30. června. Ve druhém se bude rozhodovat ve zbylých 501 obvodech.
Kandidáti Národního sdružení postoupili ve 446 případech. Tři nebo čtyři kandidáti soupeří v 92 obvodech, zhruba ve 400 obvodech mají Francouzi na výběr ze dvou kandidátů. Vyhrává vždy ten, kdo získá více hlasů, bez ohledu na volební účast.
Francouzský premiér Gabriel Attal a lídr krajně levicové strany Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon po prvním kole vyzvali k odstoupení ty kandidáty z jejich politických táborů, kteří se v prvním kole ocitli na třetích místech. Chtěli tak snížit šance kandidátů krajní pravice pro druhé kolo.
Stejný pokyn svým spolustraníkům dal i šéf partaje Horizonty Édouard Philippe. Jejich výzvu uposlechlo přes 200 kandidátů, více než polovina byla z levicového bloku, asi třetina zastupovala provládní tábor.
Z průzkumu a propočtů společnosti Harris Interactive vyplývá, že Národní sdružení má šanci na zisk 190 až 220 křesel, což je výrazně méně než 289 mandátů nezbytných pro ovládnutí Národního shromáždění.
Osmadvacetiletý šéf strany a kandidát na premiéra Jordan Bardella během kampaně opakovaně uvedl, že hodlá vládnout pouze jako premiér většinové vlády. Menšinový kabinet by podle Bardelly byl bezmocný. Jeho stranická kolegyně Marine Le Penová označila možnost menšinové vlády za nepřijatelnou zradu na voličích.
Pokles očekávaných křesel pro stranu Le Penové ve srovnání se staršími průzkumy lze vysvětlit koordinovaným postupem ostatních stran proti Národnímu sdružení. Levicový blok by podle průzkumu mohl získat 159 až 183 křesel, provládní Spolu zhruba 110 až 135 mandátů.
Všechna tato čísla jsou však pouhými odhady a případné povolební koalice ovlivní i názorová rozpolcenost jednotlivých stran, které jsou součástí bloků. Premiér Attal například vyloučil vládní spolupráci se členy Mélenchonovy krajně levicové Nepoddajné Francie.
Nejasný je i postoj Republikánů, část z nich je ochotna s Le Penovou po volbách spolupracovat. Republikáni by podle posledního průzkumu mohli obsadit až 50 křesel. Rozhodující zbraní může být pro Národní sdružení i zhruba třicet poslanců za další menší strany či uskupení.
Klíčové body programůVolební program Národního sdružení klade důraz na omezení přistěhovalectví, všeobecné zpřísnění pravidel a revizi ústavy a evropských smluv. Strana chce klást Francii na první místo, vyhradit sociální dávky pro Francouze, kteří alespoň pět let pracovali, či zavést přísnějších kontroly na vnějších hranicích schengenského prostoru. Hodlá omezit zdravotní péči pro přistěhovalce jen na případy ohrožení života. Strana by také ráda změnila pravidla pro udělování občanství, které by měly automaticky získat jen děti, jež mají alespoň jednoho z rodičů Francouze. Levicový blok Nová lidová fronta v kampani slibuje růst minimální mzdy o 200 eur na 1600 eur (asi 40 tisíc korun) čistého měsíčně. Slibuje progresivnější zdanění příjmů, desetiprocentní nárůst příspěvků na bydlení nebo zastropování cen energií a základních potravin. Vládní tábor Spolu klade důraz na nutnost zastavit krajní pravici. Slibuje, že do roku 2027 nezvýší daně, prosazuje podporu Ukrajiny v boji proti ruskému agresorovi nebo navýšení obranného rozpočtu. Z ekologických témat vláda navrhuje výstavbu čtrnáct nových jaderných reaktorů, snížení použití pesticidů o polovinu do roku 2030 nebo státem podporované dlouhodobé pronájmy elektromobilů. X X X |
TLAČENICE, PANIKA, ZRANĚNÍ V JIHLAVĚ
V tlačenici na festivalu se zranilo sedm lidí, po výpadku proudu nastala panika
Několik lidí se v noci na neděli zranilo v tlačenici na festivalu v Jihlavě. Podle mluvčího krajských záchranářů Petra Janáčka skončilo sedm lidí v nemocnici s lehkým zraněním. Policie na sociální síti X uvedla, že lidé areál opouštěli v panice, když se kvůli počasí začala prohýbat střecha nafukovacího stanu.
V Jihlavě v sobotu končil 10. ročník Vysočina festu. Bouřky způsobily problémy, vypadla elektřina.
„Do nemocnice jsme převezli sedm lehce zraněných osob,“ řekl iDNES.cz mluvčí záchranné služby Petr Janáček. Lidé podle něj utrpěli jen lehká zranění, převážně šlo o pohmožděniny.
Stejný počet zraněných ČTK potvrdili i pořadatelé. Policie původně uvedla, že zraněných je nejméně 12. Festival ovlivnilo počasí, kvůli předpovědi bouřek pořadatelé uspíšili program, poslední kapela dohrála před půlnocí.
Počasí způsobilo problémy v Jihlavě na hudebním festivalu. Zasahovaly zde všechny složky IZS. Po výpadku proudu se začala prohýbat střecha nafukovacího stanu. Po výzvě pořadatelů k opuštění stanu se lidé panicky hrnuli ke vchodu a došlo ke zranění minimálně 12 osob.
Krátce na to podle pořadatelů silný déšť přiměl lidi schovat se v nafukovacím stanu, který se začal pod tíhou vody prohýbat. Když je pořadatelé vyzvali, aby stan opustili, v panice se hrnuli ke vchodu, kde se zranili. Lidé měli pošlapaná záda, někdo si zvrkl kotník.
Bouře podle organizátorů způsobila zhruba minutový výpadek proudu. Následně přestaly fungovat kompresory, které stan dofukovaly, informovala v neděli Česká televize.
„Byla jsem úplně na opačné straně areálu, vím jen, že tam byli hasiči a sanitky, asi se i někdo zranil,“ řekla v neděli ČTK na místě jedna z účastnic, která po ránu opouštěla stanové městečko nedaleko místa konání festivalu. V areálu mezitím začal úklid techniky, velký nafukovací stan jistil před demontáží jeřáb.
K události vyjely všechny složky integrovaného systému. Pro Vysočinu stejně jako pro většinu Čech platila v noci výstraha před bouřkami, podle informací hasičů, ale v kraji žádné jiné větší problémy bouřky nezpůsobily.
Škody za sebou zanechala silná bouře například v Praze-Braníku, kde v sobotu večer spadl strom na dva lidi. Podle záchranářů utrpěl zhruba třicetiletý muž vážný úraz hlavy, žena lehký úraz obličeje.
X X X
OSLAVA FOTBALISTŮ TURECKA
Konec Turecka na Euru: Erdogan s Özilem i zásah policie. Média tým oslavují
Zatímco turečtí fanoušci, kterých byly na Olympijském stadionu v Berlíně desetitisíce, po vedoucím gólu ve čtvrtfinále Eura proti Nizozemsku přímo šíleli nadšením, jejich prezident Recep Tayyip Erdogan jen z čestné lóže poněkud zdrženlivě tleskal a krajanům mával.
Nechybělo moc, aby turecký fotbal na šampionátu v Německu, který pro něj byl vzhledem k početné menšině v zemi tak trochu domácí, proklouzl až do semifinále. Nizozemci ale dvěma góly ve druhém poločase o parník nejzáživnější čtvrtfinálový duel otočili (2:1).
„A my všichni jsme teď naprosto zdrcení,“ soukal ze sebe kapitán poražených Hakan Calhanoglu, který se předtím na hřišti neubránil slzám.
Zdaleka nebyl sám.
Titulky tureckých médií sice v sobotu před půlnocí křičely, jak je celá země na partu fotbalistů pyšná. To byla však bezprostředně po vyřazení z turnaje pro celé mužstvo i všechny jeho zaryté fandy příliš slabá útěcha.
Turci se přece těšili na další velkou fotbalovou párty.
Jen v hlavním městě Berlíně, kde se poslední čtvrtfinále mistrovství Evropy hrálo, jich žije přes 200 tisíc. Také prezident Erdogan s manželkou Emine zrušili plánovanou návštěvu Ázerbájdžánu, aby mohli být u toho. A součástí oficiální delegace byl i bývalý německý reprezentant s tureckými kořeny Mesut Özil, který má k prezidentskému páru velmi blízko.
Před výkopem dokonce na sociální síti Instagram vyťukal jednoduchý vzkaz Hayde Türkyie čili Turecko do toho a připojil fotografii obránce Meriha Demirala, který slavil jeden ze svých osmifinálových gólů proti Rakousku fašistickým gestem odkazujícím na krajně pravicové hnutí Šedí vlci.
UEFA hráči udělila trest na dvě utkání a celá záležitost následně přerostla v diplomatickou roztržku na trase Ankara–Berlín. Turecko si předvolalo německého velvyslance a naopak. Šestadvacetiletého fotbalisty, jenž působí v saúdskoarabském klubu al-Ahlí, se zastal právě i prezident Erdogan, který zároveň vyhlásil: „Na čtvrtfinále přiletím!“
Co bylo dál?
Před samotným fotbalem ještě tradiční fanouškovský pochod, který se však v podání Turků zvrhnul spíš v politickou manifestaci. Lidé v davu opakovali Demiralův pozdrav, takže policie celé shromáždění rychle rozpustila.
„Sraz fotbalových fanoušků nemá být politickou demonstrací,“ vysvětlila pro agenturu AP mluvčí berlínské policie Valeska Jakubowská. Turci pak kontroverzní a v mnoha zemích zakázané gesto hromadně předvedli ještě v hledišti, jakmile začala z amplionů znít jejich hymna İstiklâl Marşı.
Dávno před turnajem bylo jasné, že Turecko bude mít v Německu mimořádnou podporu.
Poznali to také Češi, kteří se s ním utkali v závěrečném utkání základní skupiny v Hamburku (1:2). I tehdy z tribun padesátitisícového stadionu od první do poslední minuty zněly naléhavé pokřiky i hlasité skandování doprovázené ohlušujícím pískotem, který se vyrovná kvílejícím brzdám staré lokomotivy.
V sobotu ten rachot zažívali Nizozemci, na které Turci nepřátelsky hvízdali pokaždé, když si na hřišti vyměnili více než jednu přihrávku.
„Prohrávali jsme a vůbec to pro nás nebylo jednoduché,“ uznal obránce Nathan Aké. „Turci se zatáhli, skvěle pracovali a bránili a navrch za nimi stál takřka celý stadion.“
Vedli po gólu stopera Akaydina, který v sestavě nahradil právě potrestaného Demirala. Ve druhém poločase ovšem srovnal De Vrij a následně si po souboji s útočníkem Gakpem srazil míč do vlastní sítě Müldür.
„Myslím, že nám v závěru scházela větší zkušenost. Mohli jsme být klidnější, podržet balon. Ale bohužel jsme po přestávce nezopakovali perfektní výkon z první půle,“ litoval italský kouč Turecka Vincenzo Montella.
Ten v průběhu turnaje snášel kritiku vlastních fanoušků.
Před zmiňovaným utkáním proti Česku jako by mu docházela trpělivost i s částí novinářských dotazů, které zpochybňovaly některá jeho rozhodnutí. Po postupu do čtvrtfinále a posledním utkání ho naopak turecká média vášnivě vyzdvihují.
S mladým a nesmírně zajímavým týmem sahal po největším úspěchu od roku 2008, kdy bylo Turecko poprvé a dosud naposledy mezi nejlepšími čtyřmi týmy celého Eura. Vzhledem k silné fotbalové generaci, která v zemi nyní dorůstá, navíc může být už příště ještě lépe.
X X X
Hvězdy proti Le Penové? ‚Nemůžeme nechat naši zemi v rukou těchto lidí,‘ nechal se slyšet Mbappé
V neděli si Francouzi v druhém kole předčasných parlamentních voleb vyberou nové poslance. Hlasování může výrazněji změnit podobu současné Francie, a i proto se k němu ve velké míře vyjadřují i sportovci, umělci nebo akademici. Někteří z nich se jasně postavili proti Národnímu sdružení prezidentské kandidátky Marine Le Penové. Lepenovci jasně ovládli první kolo hlasování před týdnem a ve druhém patří mezi favority.
„Víc než kdy jindy je potřeba jít volit. Je to naléhavé. Nemůžeme nechat naši zemi v rukou těchto lidí. Viděli jsme výsledky. Je to katastrofické. Doufáme, že se to změní, že se všichni mobilizují, a že budou volit tu správnou stranu,“ francouzský fotbalista Kylian Mbappé se k volbám vyjadřoval už před prvním kolem hlasování. Tehdy se vymezoval proti extrémistům.
Před druhým kolem voleb byl jeho postoj proti nacionalistům jasnější a vyplynul mimo jiné i ze situace, kdy na tiskové konferenci před zápasem Francie s Portugalskem pohledem hledal tázajícího se novináře: „Dobrý den, Kyliane. Tady nalevo. Úplně nalevo.“ „Ještě štěstí, že jste nebyl na druhé straně,“ okomentoval situaci fotbalista.
Mbappého výzvy mají ve Francii váhu. Na sociálních sítích ho sledují desítky milionů lidí, na instagramu je vůbec nejsledovanějším Francouzem. Jeho prohlášení proto neunikla ani špičkám Národního sdružení.
Marine Le Penová v televizi CNN řekla, že Francouzi už mají dost toho, aby jim někdo dával morální lekce a volební rady.
Podobně se ve francouzském rozhlasu vyjádřil i další vlivný politik Národního sdružení, poslanec Sébastien Chenu: „Když máte to štěstí a tu čest nosit francouzský dres, tak byste měli být zdrženliví. Mnoho našich podporovatelů fandí národnímu týmu, mají Mbappého rádi. Já ho mám taky rád jako hráče. Neočekávám ale od něj, že mi bude dělat politickou přednášku. Má právo na názor a nepřekvapuje mě, že se vyjadřuje. Neočekávám ale od lidí, kteří jsou podle mě odtržení od reality, že budou dávat lekci Francouzům.“
Přes 200 sportovců – včetně tenisty Jo-Wilfrieda Tsongy nebo boxera Brahima Aslouma – podepsalo článek ve sportovním listu L’Equipe, ve kterém vyzývají lidi k hlásání proti Lepenovcům.
Proti nacionalistům se postavili i někteří francouzští rappeři. V písní „No pasarán“ nebo-li „Neprojdou“ zpívají například o tom, že trenér francouzské fotbalové reprezentace Didier Déchamps vyhrál mistrovství světa s potomky přistěhovalců.
Proti Lepenovcům se vymezila i nejposlouchanější frankofonní zpěvačka na světě původem z Mali, Aya Nakamuraová, která na sociální síti X uvedla, že velmi dobře ví o rasismu ve Francii.
Nakamuroavá se v březnu stala terčem ultrapravicové skupiny, která na sociální sítě napsala, že „tady je Paříž a ne hlavní město Mali Bamako“, a postavila se tak proti tomu, aby zpěvačka vystoupila na zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Paříži. Případem se zabývala policie.
X X X
S Bidenem do toho nejdeme. Sponzoři požadují jeho odstoupení, po Netflixu se přidal Disney
Joe Biden svým mizerným vystoupením v červnové televizní debatě přišel možná o mnohem víc, než si zatím připouští. Důležití sponzoři Demokratické strany požadují, aby co nejrychleji odstoupil z boje o Bílý dům a přenechal místo někomu mladšímu. Naposledy se takto vyjádřila firma Disney, která tím napodobila třeba Netflix. Sám Biden kampaň za znovuzvolení odmítá vzdát.
Zadrhával, nebyl schopen dokončit větu, působil zmateně. Vystoupení Joea Bidena v červnové televizní debatě proti Donaldu Trumpovi se proměnilo v jedno velké fiasko. Značně nahrálo jeho kritikům, pro něž je 81letý politik na vykonávání prezidentské funkce příliš starý a nemá na ni dostatečnou mentální kondici.
Dokud s takovými názory vystupovali jen komentátoři, dalo se to přejít. Teď už ale přituhuje: s požadavkem na Bidenovo odstoupení se hlásí i důležití sponzoři Demokratické strany, po Netflixu třeba společnost Disney.
„Pokud to nevzdá, přestaneme do toho dávat své peníze,“ potvrdila podle listu The Guardian filmařka Abigail Disneyová, dědička vlivného rodinného impéria. „Je to od nás realismus, nikoliv neúcta. Pokud Biden neodstoupí, Demokraté prohrají. Tím jsem si naprosto jistá. A důsledky takové prohry budou skutečně děsivé.“
V pátek ji navíc následoval další významný dárce. Podobně se totiž vyjádřil mocný byznysmen Barry Diller, který podstatným způsobem dotoval volební kampaň Hillary Clintonové v roce 2016 a rovněž Bidenovi do této chvíle věnoval přes 100 tisíc dolarů.
Harrisová do hlavní role
Podle vyjádření Disneyové by Trumpa v nadcházejících volbách mohla porazit Bidenova viceprezidentka Kamala Harrisová.
„Pokud by Demokraté tolerovali její údajné nedostatky byť jen z desetiny tak, jak tolerují ty Bidenovy, mohli bychom vyhrát o parník,“ mínila.
Financování strany dočasně zastavují též scénárista Damon Lindelof nebo filantrop Gideon Stein. Ani ztráta jejich příspěvků se nedá jen tak přehlédnout.
„Prakticky každý významný dárce, se kterým jsem mluvil, věří, že potřebujeme nového kandidáta, abychom Trumpa porazili,“ řekl Stein.
Při pohledu zvenku se přesto zatím zdá, že většina sponzorů Bidenovi zůstává věrná. Ze strany prezidentova týmu to však vyžaduje značné úsilí. V pondělí se třeba konala telekonference s desítkami dárců Demokratické strany, při níž se šéfové kampaně pokoušeli všechny své vlivné podporovatele uklidnit.
Ne u všech se to ovšem podařilo.
„Jsme v háji,“ vyjádřil se Ari Emanuel, jeden z klíčových mužů současného Hollywoodu. „Když bylo mému otci 81 let, prostě jsem mu zakázal dále řídit auto. A pokud je to tak, že byste teď řízení v noci nedovolili ani Bidenovi a Trumpovi, pak jim přece už vůbec nemůžete dovolit řídit takový kolos, jakým jsou Spojené státy.“
Nátlak přes peníze je v současné době podle něj jediný způsob, jak situaci ještě zvrátit.
Tím spíš, když se do hry pozvolna přidávají skutečně velcí hráči. Takovým je bezesporu miliardář a spoluzakladatel videotéky Netflix Reed Hastings, který své stanovisko zveřejnil již ve středu.
„Biden musí odstoupit a umožnit vitálnímu lídrovi demokratů porazit Trumpa,“ napsal deníku New York Times.
X X X
Vary vyhrál Náhlý záblesk hlubších věcí. Trojan a Owen převzali čestné ceny
Vítězem letošního ročníku karlovarského filmového festivalu se stal britský snímek Náhlý záblesk hlubších věcí. Diváckou cenu si odnesly Mádlovy Vlny, český snímek Mord má Zvláštní ocenění. Čestné Ceny prezidenta převzali herci Ivan Trojan a Angličan Clive Owen. Červený koberec a přijíždějící delegace se před vstupem do hotelu Thermal musely v úvodu večera potýkat s nepřízní počasí.
I přes provazy deště dorazili do hotelu Thermal všichni hosté slavnostního zakončení. Po členech porot a vedení festivalu se po mokrém červeném koberci opatrně prošli například modelka Karolína Kurková, režisér David Ondříček s herečkou Marthou Issovou, herci Milan Peroutka, Jitka Schneiderová, Zuzana Stivínová, Antonie Formanová, Denisa Barešová, Aňa Geislerová, Marek Eben či člen poroty, oscarový herec Geoffrey Rush.
Do Thermalu dorazil i hokejista Radko Gudas s manželkou. Největších ovací se od zmoklého publika dostalo Ivanu Trojanovi, který sem přijel se synem Josefem, a samozřejmě britskému herci Cliveu Owenovi.
Právě on na závěrečném ceremoniálu převzal Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. „Jsem velice poctěn za tuto speciální cenu. Je to tu fantastický festival. Pracoval jsem u vás mnohokrát a čeští filmaři patří mezi nejlepší na světě,“ uvedl Owen. „Když dostanete takovou cenu, podíváte se zpátky na svou kariéru. A byl to právě většinou malý nezávislý film, který měl na moji dráhu největší vliv. A nezávisle na tom, jak velký máte rozpočet, když svou práci děláte dobře, lidé to ocení,“ pokračoval Owen ve své řeči. Závěrem pak vysekl poklonu prezidentovi festivalu, když řekl, že svou cenu věnuje Jiřímu Bartoškovi za třicet let, které přehlídce zasvětil.
Za mimořádný přínos české kinematografii ji obdržel také herec Ivan Trojan. Celý sál mu dlouze tleskal, když jej Jiří Bartoška pozval na pódium. „Vždycky jsem si přál tuhle cenu dostat, protože to je opravdu nejkrásnější cena, kterou jsem viděl. To, že ji dostávám od Jirky Bartošky, je pro mne důležité a vážím si toho. Jiří Bartoška je pro mne i pro vás náš Bůh. S ním je nám na světě líp a já ti přeju hodně zdraví a ať si tady s námi na světě co nejdýl,“ řekl zjevně dojatý Trojan.
„Podle ukázky by se mohlo zdát, že jsem dobrý. Ale musíte si uvědomit, že v ukázce jsou jen dobré věci, ty špatné tam nejsou,“ okomentoval úvodní sestřih, který shrnul Trojanovu kariéru. Trojan dále Cliveu Owenovi přímo z jeviště vzkázal aktuální stav zápasu mezi Anglií a Švýcarskem. Herec závěrem poděkoval Davidu Ondříčkovi, Petru Zelenkovi, Dejvickému divadlu a svému bratru Ondřejovi. „Díky, že jsi mi říkal, jak to na světě chodí. Třeba že nemáme mít rádi komunisty a tak.“ Poděkoval i své bývalé ženě za mnohaletou podporu, svým synům a všem divákům.
Vítězný britský snímek Náhlý záblesk hlubších věcí natočil Mark Cousins jako esejistický portrét malířky, jejíž vnímání světa se změnilo po výstupu na ledovec.
Zvláštní cenu poroty získalo norské rozvodové drama Až na věky, za něž si Helga Gurenová odnesla též trofej pro nejlepší herečku. O cenu za mužský herecký výkon se podělili Ton Kas a Guido Pollemans z nizozemského příběhu otce a syna Host a ryba třetí den.
Cenu za režii dostala Nelicia Lowová za singapurský snímek Na kordy, sledující osudy dvou bratrů šermířů, zvláštní uznání si odnesla jak zabijačková tragikomedie Adama Martince Mord, tak německý německý pohled na uprchlický tábor Xoftex. „Kromě toho, že jsi dobrej táta, tak jsi i dobrej herec,“ sdělil režisér Martinec svému otci – neherci, který má v českém filmu hlavní roli.
Hlasování diváků vyhrál Jiří Mádl s filmem Vlny, sledujícím rozhlasové redaktory v roce 1968. „Děkuji producentce, své rodině a nejvíce divákům, kteří nám ve Varech způsobili takové pěkné vlnobití,“ sdělil Mádl.
V soutěži Proxima zvítězil Cizinec, jehož epizodický děj spojuje jeden pokoj v čínském hotelu. Zvláštní cena připadla snímku Když přišla noc, jenž mapuje armádní výcvik v Latinské Americe, a zvláštní uznání pro Česko vybojoval slovenský tvůrce Martin Pavol Repka za rodinné drama Od marca do mája.
Festival každoročně představuje kolem dvou set filmů z celého světa. V soutěžních sekcích Hlavní a Proxima a nesoutěžní sekci Zvláštní uvedli letos organizátoři 32 filmů, z toho téměř polovinu debutů. V hlavní soutěži o Křišťálový glóbus usilovalo dvanáct filmů. Mezi nimi dva tuzemští zástupci – celovečerní snímek režiséra Adama Martince Mord a Světýlka režisérky Beáty Parkanové. Vyhlášeny byly i ceny nestatutárních porot.
Festival zahájil 28. června jeho prezident Jiří Bartoška. Křišťálový glóbus za přínos světové kinematografii převzal americký herec a režisér Viggo Mortensen, který na zahajovacím večeru uvedl svůj romantický western Až na konec světa. Ve čtvrtek německý herec a režisér Daniel Brühl převzal Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. Festival přivítal i režiséra a producenta Stevena Soderbergha.
Filmový festival v Karlových Varech letos nabídl 136 hraných i dokumentárních celovečerních filmů. Finálním snímkem 58. ročníku se stala romance Nehty řeckého režiséra Christose Nikoua.
V porotě hlavní soutěže zasedl oscarový herec Geoffrey Rush, který si z festivalu před dvěma roky odvezl Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Slavný herec v den závěrečného ceremoniálu slavil narozeniny, celý sál mu proto zazpíval.
Na závěr Jiří Bartoška oznámil, že 59. ročník MFF Karlovy Vary se uskuteční 4. – 12. července 2025.
X X X
| Velká cena – Křišťálový glóbus Náhlý záblesk hlubších věcí / A Sudden Glimpse to Deeper Things Režie: Mark Cousins, Velká Británie, 2024Zvláštní cena poroty Až na věky / Elskling Režie: Lilja Ingolfsdottir, Norsko, 2024Cena za režii Nelicia Low za režii filmu Na kordy / Cì xīn qiè gŭ, Singapur, Tchaj-wan, Polsko, 2024Cena za ženský herecký výkon Helga Guren za roli ve filmu Až na věky / Elskling, Norsko, 2024Cena za mužský herecký výkon (ex-aequo) Ton Kas a Guido Pollemans za jejich roli ve filmu Host a ryba třetího dne / Drie dagen vis, Nizozemsko, Belgie, 2024Zvláštní uznání Xoftex Režie: Noaz Deshe, Německo, Francie, 2024Mord Režie: Adam Martinec, Česká republika, Slovenská republika, 2024Divácká cena deníku Právo Vlny Režie: Jiří Mádl, Česká republika, Slovenská republika, 2024 Velká cena soutěže Proxima Zvláštní cena poroty soutěže Proxima Zvláštní uznání Cena prezidenta MFF Karlovy Vary za přínos české kinematografii Cena prezidenta MFF Karlovy Vary |
X X X
Vězeňská služba láká nové zaměstnance: Tetování v práci už nevadí
Doba se změnila a většina tetování na těle již nebrání práci ve Vězeňské službě. Té se dlouhodobě nedostává pracovníků a proto upozornila na nový přístup. „Uchazeč o přijetí do služebního poměru může mít na viditelných částech těla, jež nezakrývá letní služební stejnokroj, tetování, a to s výjimkou celé hlavy, krku, prstů a hřbetu rukou,“ upozornila nyní Vězeňská služba na sociálních sítích.
Dříve bylo běžnou praxí, že s výrazným tetováním práce ve Vězeňské službě vykonávat nešla. Pokud šlo tetování zakrýt, nosil dotyčný dlouhý rukáv či punčochu. Obecně je sice nyní tetování na těle povoleno, nesmí však obsahovat vyobrazení s motivy extremistickými zakázanými symboly a znaky, a to včetně motivů propagujících hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, nebo vulgárními a v důsledku toho neslučitelnými s výkonem služby. „To v praxi znamená, že nejsou žádoucí žádné svastiky, acaby, zašifrované monogramy či data narození kohosi a podobně. Ostatně netýká se to jen tetování, ale také lidí, kteří je nosí,“ uvádí nyní zástupci Vězeňské služby.
Vězeňská služba se potýká s nedostatkem pracovníků dlouhodobě a to i přesto, že nabízí náborový příspěvek. Například tabulkový počet zaměstnanců a příslušníků Věznice Valdice, kde nedávno hrozila vzpoura vězňů, je 419,5 místa, z tohoto počtu bylo v polovině června obsazeno 350 míst. Věznice jsou přitom stále přeplněné a jejich počet je lehce pod 20 tisíci.
Nejhorší situace je podle ministerstva v pražské pankrácké věznici, kde kvůli nedostatku příslušníků nelze přes výpomoci z jiných věznic zajistit v potřebném rozsahu eskorty vězňů. Ty jsou přitom bezpodmínečně nutné jak pro práci soudů, tak i pro zdravotní péči o vězně.
Příslušníci Vězeňské služby Foto: Vězeňská služba
Za období od letošního ledna do května má Vězeňská služba podle ministerstva o 80 příslušníků méně než loni. Neobsazená místa se ale nedaří naplňovat, roste tedy tlak na přesčasové služby. Nově přijatí příslušníci jsou navíc zhruba čtyři měsíce v nástupním kurzu, vlastní službu na věznici tedy nevykonávají. Podle resortu to v důsledku znamená nedostatečný rozpočet, z něhož nelze uhradit všechny výdaje a posílit motivační složky platů.
Ministerstvo spravedlnosti nedávno žádalo vládu o mimořádnou dotaci pro vězeňství 1,2 miliardy korun. Při náboru nových příslušníků splňuje kritéria jen každý sedmý uchazeč o tuto náročnou práci. Neobsazenost míst příslušníků tak narůstá – za měsíc duben cca o sto. To je nutné řešit službami přesčas a demotivujícím opakovaným převelováním příslušníků k tzv. výpomocem až na tři měsíce do věznic s vysokou neobsazeností,“ popsal úřad v materiálu. Nakonec na platy kabinet Vězeňské službě přidal 152 milionů korun, ceskajustice.cz
X X X
NCOZ loni otevřela 73 kauz, ve 42 případech dala návrh na podání obžaloby
Národní centrála proti organizovanému zločinu zveřejnila svoji výroční zprávu za rok 2023. Během roku 2023 bylo otevřeno 73 nových kauz, v 59 případech došlo k zahájení trestního stíhání a v 42 případech byl podán státnímu zástupci návrh na podání obžaloby.
Novým prvkem, který se objevuje ve statistice NCOZ, jsou dohody o vině a trestu, které byly uzavřeny v 13 případech. Proporčně převažují případy z oblasti hospodářské kriminality a korupce, jde o 122 trestních případů z celkem 255 zpracovávaných kauz během roku 2023.
NCOZ tvrdí, že se jí v loňském roce povedlo zajistit majetek v hodnotě 6,36 miliardy korun. Poměr mezi hodnotou zajištěného majetku a způsobenou škodou je 48,8 procent.
NCOZ ve zprávě uvedla několik kauz, které považuje za profilující a ukazující rozsah práce tohoto celorepublikového policejního útvaru. „V lednu 2023 byl zadržen gruzínský vor v zakoně, který se připravoval na provedení nájemné vraždy. Za povšimnutí stojí, že objednávka směřovala proti novinářce žijící v USA kritizující íránský režim. Po vyčerpání právních možností v České republice byl vydán k stíhání
do USA,“ uvedla NCOZ.
Kauza s názvem TEPICH se pak týká manipulace veřejných zakázek na stavby dopravní infrastruktury. „Stíhána je skupina 22 fyzických osob a 11 právnických osob, které vytvořily zločineckou skupinu napojenou na Ředitelství silnic a dálnic,“ konstatoval policejní útvar.
V případu HATIN byla zadržena skupina 14 osob, která se podílela na převozech nelegálních migrantů. „Osoby měly zorganizovat neoprávněné překročení státní hranice České republiky nejméně tisícovce ilegálních migrantů, od kterých měly inkasovat minimálně 2 miliony eur,“ popsali policisté.
Investiční podvod se škodou více než 1 miliarda korun pod názvem CRYFIN představuje příklad podvodu na principu tzv. Ponziho schématu. Společnost měla podle NCOZ nabízet investiční příležitosti v oblasti neregulovaného trhu s kryptoměnami. Peněžní prostředky byly místo investování použity na úhradu životního stylu obviněných a provozní náklady.
„RIO je případ popisující kriminální skupinu, které se povedlo získat vliv na zadávání zakázek Magistrátem města Pardubic. Celkem 19 fyzických a 2 právnické osoby byly obviněny v souvislosti s podezřením na systémovou manipulaci veřejných zakázek. Z prováděného vyšetřování vyplynula i další možná trestná činnost obviněných,“ vypíchla dále NCOZ.
Posledním z uváděných profilových kauz je případ AUTOSTRÁDA II. „Jedná se o klientelistický kartel stavebních firem, kterým se podařilo ovládnout zadávání stavebních zakázek u Správy silnic Olomouckého kraje. Organizované skupině se mělo podařit vytvořit mechanismus, díky kterému obvinění narušili hospodářskou soutěž oboru dopravních staveb tím, že dokázali do zadávacích podmínek prosadit požadavek na jejich provedení speciální technologií, kterou však disponovaly pouze dvě stavební firmy v ČR. Způsobená škoda byla předběžně stanovena na desítky milionů korun. Škoda přitom spočívá nejen v penězích vyplacených za neprovedené nebo špatně provedené práce, ale i v tom, že některé již hotové stavební objekty bude nutné odstranit a znovu přebudovat,“ tvrdí detektivové.
V oblasti mezinárodní spolupráce probíhala setkání s Europolem, Interpolem a Evropským úřadem veřejného žalobce. „Povedlo se navázat kontakty s Úřadem vyšetřování ministerstva spravedlnosti (MJIB) na Taiwanu. Bylo podepsáno memorandum o porozumění mezi Státním úřadem vyšetřování Ukrajiny (SBI) a NCOZ,“ informuje dále centrála.
Memorandum o strategickém partnerství a spolupráci bylo podepsáno s Úřadem pro hospodářskou bezpečnost Ukrajiny (ESBU). „V analytické části se věnujeme čtyřem tématům – trestní spolupráci na evropské úrovni s Úřadem evropského veřejného žalobce, dopadům války na Ukrajině na bezpečnostní prostředí, mezinárodním sankcím jako novému fenoménu v organizované kriminalitě a nelegální migraci, kde vedle sebe paralelně existují mody operandi v převážení migrantů po balkánské trase a sofistikovanější zneužívání pracovních víz.
„Do budoucna lze očekávat na evropské úrovni dvě zásadní témata, která zcela mění evropské bezpečnostní prostředí. Je to pokračující nelegální migrace a dopady ruské agrese proti Ukrajině. Všechny významné bezpečnostní hrozby pro Českou republiku jsou a budou s těmito tématy v nějaké míře spojeny,“ dodává v úvodním slově k výroční zprávě NCOZ. (hrb), ceskajustice.cz
X X X
Nizozemsko – Turecko 2:1, rychlý zvrat a drama v závěru. Rozhodl vlastní gól
Dlouho se za nepříznivého stavu marně probíjeli tureckou obranou. Když už ale nizozemští fotbalisté srovnali, k otočce jim stačilo šest minut. Napínavé čtvrtfinále s Tureckem (2:1) rozhodl vlastní gól obránce Müldüra. Ztrácející tým se i přes závěrečný tlak a řadu příležitostí na srovnání nezmohl. Ke středečnímu semifinále mistrovství Evropy s Anglií tak nastoupí soupeř.
X X X
Britský obrat v migrační politice. Nový premiér zruší deportace do Rwandy
Novopečený labouristický premiér Británie Keir Starmer po prvním zasedání nové vlády zopakoval svůj příslib nového způsobu vládnutí, který staví zájmy země před zájmy strany. Při první tiskové konferenci v Downing Street však z pozice premiéra nebyl ohledně svých úvodních kroků příliš konkrétní. Potvrdil však, že hodlá zrušit program deportací migrantů do Rwandy z dílny konzervativců.
Starmer zároveň řekl, že hodlá dodržet závazek vydávat 2,5 procenta HDP na obranu a dále podporovat Ukrajinu v obraně proti ruské invazi. V úterý ho čeká cesta do Washingtonu na summit NATO, kde se setká s některými z lídrů, s nimiž měl už možnost telefonovat i dalšími, řekl. Předtím se však hodlá vydat na cestu napříč všemi čtyřmi zeměmi Spojeného království: Skotskem, Severním Irskem, Walesem a Anglií.
Labouristé při čtvrtečních volbách zvítězili s velkou většinou nejméně 412 mandátů v Dolní sněmovně z celkových 650 a po 14 letech ukončili vládu Konzervativní strany. Drtivému vítězství však kvůli povaze britského volebního systému neodpovídá podíl odevzdaných hlasů voličů. Starmer v sobotu nebyl zcela konkrétní v odpovědi na dotaz, jak přesvědčí své nevoliče o tom, že dokáže přinést změnu.
„Jedna změna se už stala. Má vláda nastupuje se způsobem uvažování, který staví službu (národu) jako hlavní prioritu. Země na prvním místě, strana na druhém. To není jen slogan,“ poznamenal Starmer a dodal, že egocentrická politika je „záležitostí včerejška“.
V Londýně v sobotu zasedla nová britská vláda, kterou v čelních pozicích obsadili labouristé s desítkami let zkušeností z vysoké politiky, například David Lammy, Yvette Cooperová, Ed Miliband nebo Rachel Reevesová.
Podle politické reportérky BBC Laury Kuenssbergové se jednání týkalo vytvoření Great British Energy, které labouristé slibovali v předvolební kampani – energetické společnosti ve veřejném vlastnictví, která by měla být financována z DPH soukromých škol a daně z neočekávaného zisku (windfall tax) pro energetické, petrochemické a těžební firmy.
Vysoko na seznamu priorit měl být také státní zdravotní systém NHS, který se potýká se stávkami lékařů a enormními čekacími lhůtami na ošetření, pak přeplněné věznice a řešení nelegální migrace prostřednictvím jiných než deportačních programů do Rwandy.
V souvislosti s NHS Starmer uvedl, že je připravený dělat těžká rozhodnutí, aby naplnil labouristický slib zajistit nových 40 tisíc návštěv u lékaře pro pacienty NHS každý týden. Nový ministr zdravotnictví Wes Streeting v pátek po svém jmenování poznamenal, že NHS mu zachránil život a že on je nyní odhodlaný věnovat svůj život jeho záchraně.
Nečekejte tajemství
Ačkoliv je nová labouristická vláda méně etnicky rozmanitá než končící vlády toryů, kabinet zhruba odráží demografické složení britské společnosti s 12procentním zastoupením ministrů etnických menšin a polovinou žen v užším kruhu ministrů kolem Starmera.
Starmer se formálně stal premiérem v pátek v poledne, jeho strana se nicméně na převzetí vlády připravovala už měsíce. „Každou hodinu jeho prvního dne, každý den prvního týdne a každý týden prvního měsíce máme pečlivě rozplánovaný,“ řekl BBC nejmenovaný zdroj z vlády.
Nastupujícím labouristům s předáním moci údajně pomáhali také nejméně dva konzervativní ministři. „Bylo by směšné, kdybychom prostě jen tak předali rozpočet o miliardě liber,“ poznamenal jeden z nich.
Jiný vysoce postavený zdroj Kuenssbergové řekl, že britští voliči nemají čekat na žádná tajemství a žádné radikální rozhodnutí. „Nový premiér namísto toho výsledek vnímá jako odmítnutí politiky toryů, volbu pro jiný typ vládnutí a, popravdě řečeno, méně skandální,“ uzavírá reportérka.
Reportér stanice Sky News před začátkem Starmerovy konference poznamenal, že z Downing Street čísla 11, kde se nachází osobní byt rodiny premiéra, kdosi vynášel gauče, patrně patřící končícímu konzervativci Rishimu Sunakovi. Starmer v sobotu na novinářský dotaz odpověděl, že „zatím se ještě s rodinou úplně nenastěhoval“ a zmínil svoji úterní cestu do Washingtonu.