V rozhovoru pro agenturu TASS Pierre de Gaulle, vnuk vůdce francouzského odporu proti Německu za 2. světové války a později prezidenta Francie generála Charlese de Gaulla, uvedl, že se chce stát majitelem ruského pasu. Chce tak prý udělat ve jménu prosperující budoucnosti svých dětí. V tomto ohledu de Gaulle mladší doufá v odpovídající pozitivní rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Tímto způsobem jim [dětem] můžeme předat hodnoty, které jsou pro nás důležité, a také jim poskytnout dobré vzdělání. Chceme děti zachránit před dekadencí, před úpadkem hodnot, ke kterému dochází v západním světě,“   řekl v rozhovoru Pierre de Gaulle. Server vasevec.cz

X X X

 LIDOVÉ NOVINY:

Pavel Blažek řve jak poraněné zvíře. Občanští demokraté předstírají, že se jich to netýká

 Vždy, když máte dojem, že bitcoinová kauza už nikoho nezajímá, zasáhne bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek a zase se o státním kšeftu se zločinci mluví. Poslední fenomenální výrok hodně nervózního expolitika zní: Vrchní státní zastupitelství v Olomouci je úhlavním nepřítelem ODS.

Tohoto obvinění se pan Blažek dopustil na interním fóru ODS, v níž má pozastavené členství. Stěžoval si na svou následovnici v resortu Evu Decroix, která podle něj zpracovala na „jiné členy ODS materiál“, který následně předala úhlavnímu nepříteli.

Je vidět, že pokyn k mlčení si Pavel Blažek vyložil po svém, případně se cítí natolik ohrožen, že kope kolem sebe a v zájmu své vlastní ochrany naznačuje, že by byl ochoten potopit i významné spolustraníky.

Je proto pochopitelné, že k výrokům o nepřátelích – veřejných žalobcích se nikdo nepřihlásil. Jak by také mohl, podobné věty totiž v tuzemsku veřejně nepronášejí ani prožluklí zločinci. Kdyby to byla jen trochu pravda, byla by ODS nějakou zločineckou partou. Zkrátka, obvinění smrdí podobně nebezpečně jako obchod s podsvětím.

Paradoxní na věci je, že olomouckého vrchního státního zástupce Radima Dragouna jmenoval právě Pavel Blažek jako ministr spravedlnosti. Ten se celkem pochopitelně nechtěl k věci vyjádřit. Pořád to vypadá, že systém stále funguje.

Důvod exministrovy nervozity

Vraťme se však k Pavlu Blažkovi, iniciátorovi celé kauzy. Po republice jdou zvěsti, že by mu mělo být vbrzku předáno usnesení o zahájení trestního stíhání. To může být hloupý drb, stejně tak jako pomluva šířená politickými konkurenty. Nicméně Pavel Blažek jako pamětník pádu Nečasovy vlády by velmi nerad znovu zažil něco podobného, tentokrát ovšem v roli ústředního padoucha. Proto ta nervozita, proto ta neumlčitelnost.

Zatím je vlastně vše v pořádku, Blažek mluví, zbytek strany to hasí a popírá, neevidujeme žádné známky nátlaku na policii či státní zástupce ze strany ODS. Naopak, ministryně Decroix je například v článku časopisu Respekt líčena jako oběť okolností, která dnem i nocí bojuje za spravedlnost, až je chudinka celá unavená.

I toho nešťastného bitcoinového koordinátora Davida Uhlíře postrčil paní Decroix Marek Benda (další instantní zloduch ODS, na kterého mají novináři žízeň). Paní ministryně je absolutně nevinná a za nic nemůže. Straničtí píáristi by to nenapsali lépe.

Jednoho ale napadá, k čemu je nám ministryně spravedlnosti, která je jen ubohým objektem vnějších sil a sama není schopná systematicky obhájit ani svou práci.

Náš společný zájem – svobodné volby

Problém je jinde, v samé ODS, dnešní vláda by bez Pavla Blažka neexistovala. On udělal z nepraktického profesora Fialy předsedu strany, on se zasadil o vznik vlády tím, že vyjednával s prezidentem Milošem Zemanem. Má-li se dnes stát univerzálním mediálním arcilotrem, jehož vyhazov snadno očistí ODS, potažmo Spolu, pak je to směšné.

V bitcoinové kauze je až po uši ministr financí Zbyněk Stanjura i premiér Petr Fiala. Kdo by se Blažkovi divil, že se nechce nechat semlít ve jménu pohodlíčka těch, které vytáhl na politické výsluní.

Řešení kauzy, doufejme, zajistí orgány činné v trestním řízení. Předpokládejme, že do voleb se nic nestane, protože kdyby se opět policisté rozhodli k nějaké spektakulární akci před volbami, nadělají víc škody než užitku. A čert vezmi Pavla Blažka, ten nikam neuteče, spíš by mohla být ještě víc oslabena důvěra v nerušený průběh voleb.

A důvěra ve svobodné a nezmanipulované volby je v téhle chvíli jedna z mála věcí, která společnost spojuje. Na tom se pořád dá stavět. Nepotřebujeme volby ruinované politickými kauzami.

X X X

MACRON  HODIL  FRANCII  PŘES  PALUBU,  NESCHOPNÝ  POLITIK

 PŘED  MACRONEM  SE  VYHÝBAT  CELÁ  EVROPA  I  SVĚT

 POZNAL  TO  UŽ  I  TRUMP,  USA,  NEVĚŘÍ  MU  I  ITÁLIE,

 POSÍLÁ  HO  BOJOVAT  SE  ZBRANí  NA  UKRAJINU

 Macron selhal, systém potřebuje revizi. Ale Le Penová lék nepřinese, říká politolog

 Pád vlády francouzského premiéra Françoise Bayroua ukázal, že prezident Emmanuel Macron selhal ve vytvoření koalice schopné prosadit kompromisní reformy. Projevuje se také potřeba revize celého francouzského vládního systému. Pro portál iDNES.cz to uvedl Lukáš Macek, politolog z francouzského Institutu Jacquese Delorse a ředitel dijonské odbočky centra Sciences Po.

Za poslední dva roky ve Francii skončil již čtvrtý premiér. Koho dalšího by Macron mohl jmenovat šéfem vlády nyní?
Spekuluje se o různých jménech, ale tyto spekulace je třeba brát s velkou rezervou. Emmanuel Macron již v minulosti ukázal, že umí překvapit.

Mohl by nakonec sáhnout po někom z levice nebo Národního sdružení?
Že by jmenoval někoho z Národního sdružení je skutečně těžko představitelné. Tedy s výjimkou hypotézy, že by opět rozpustil parlament a tato strana získala v nových volbách absolutní většinu. Ale na tento scénář to teď příliš nevypadá. Jmenovat někoho z řad umírněné levice by mělo logiku v tom smyslu, že zatím dal šanci pravici s Michelem Barnierem a centristům s Françoisem Bayrouem, takže teď by mohla na řadu přijít umírněná levice.

Pokud se podíváme na program Národního sdružení, vypadá to spíše na zrychlení tempa zadlužování. A také na protekcionistické tendence a konflikty se zbytkem EU. Nemyslím si, že toto je cesta k dynamické a prosperující ekonomice.

 X X X

 Francouzům vadí Macron a ještě víc škrty. Cestu z dluhové spirály nikdo nenabízí, popisuje Kalenda

Po devíti měsících opět hrozí, že ve Francii padne vláda. Opozice nesouhlasí s návrhem rozpočtu na příští rok, který představil premiér François Bayrou. Ten dlouhodobě poukazuje na to, že je potřeba snížit zadlužení Francie a hodlá ušetřit 44 miliard eur. „Premiérův návrh počítá s různými nepopulárními opatřeními. Tím nejprovokativnějším je zrušení dvou volných dní, to Francouze opravdu nadzvedlo ze židle,“ popisuje publicista František Kalenda.

 Francouzský prezident Emmanuel Macron zmínil také možnost uspořádat čtyřstranné jednání, kde by kromě Zelenského, Putina a Trumpa byli přítomni také zástupci Evropy | Foto: Alexander Drago | Zdroj: Reuters

Několik stran předložilo své alternativní návrhy rozpočtu, Socialistická strana přišla s přibližně polovičními škrty, naopak požaduje posílit příjmovou stranu rozpočtu a zdanit nejbohatší skupiny obyvatel.

 František Kalenda, publicista žijící ve Francii

„Radikální opozice, která je v Národním shromáždění nejpočetnější, tedy pravicové Národní sdružení a levicová Nepoddajná Francie, nechtějí šetřit vůbec a dlouhodobě navrhují spíš další obrovské výdaje,“ přibližuje.

Deficit má přitom letos dosáhnout 5,4 procenta HDP. V případě schválení premiérova návrhu by měl v příštím roce klesnout na 4,6 procenta, stále by ale patřil k nejvyšším v Evropské unii, stejně jako celkové zadlužení přesahující 110 procent HDP.

„Podle ekonomů nelze očekávat opakování řeckého scénáře, ale spíš postupný úpadek a navyšování dluhu, který bude čím dál dražší. Jeho obsluha už teď tvoří obrovskou položku rozpočtu, je to spirála, ze které je velmi těžké vykročit,“ dodává.

Ne Macronovi, ne škrtům

Časté střídání vlád prý Francouze příliš neznepokojuje. Bayrou je již pátým předsedou vlády během tří let a jeho popularita je extrémně nízká, což platí i pro prezidenta Emmanuela Macrona.

„Ať jmenuje kohokoliv, tak se dá očekávat, že veřejnost bude v krátké době automaticky proti němu,“ soudí publicista žijící ve Francii.

Francie potřebuje novou vládu co nejdříve. ‚Výměna premiéra nestačí,‘ tvrdí opozice

Macron v nedávném rozhovoru vyloučil, že by chtěl rozpustit parlament a vypsat nové volby. „Důvod je hospodářský, investoři se už teď na Francii dívají se znepokojením. Znamenalo by to několik měsíců nestability a možné neschválení rozpočtu, což by dále podráždilo finanční trhy,“ dodává.

Nový premiér by mohl vzejít z levicového bloku, který na počet mandátů zvítězil v posledních volbách. Macrona ale může odrazovat to, že i umírněná levice chce zrušit jeho důchodovou reformu, která například zvýšila věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let.

„Francouzům už dlouho vadí Macron, které ho si se zaťatými zuby zvolili, ale nejvíc jim vadí to, že se vůbec mají dělat nějaké škrty. Společnost i politická scéna je v tomto neskutečně zaseklá, nikdo nepřichází s řešením a kdokoli se dotkne štědrého sociálního nebo důchodového systému, tak proti sobě popudí dvě třetiny společnosti,“ uzavírá Kalenda.

X X X

 Eman Pluhař: Levicová renesance (1968)

Student. kterého Sartre v tomto roce požádal o rozhovor pro přední německý kulturně politický týdeník, byl donedávna neznámý mluvčí ze studentské stávky na pařížské universitě. Ale „Dany“, jak jeho jméno brzy vstoupí ve známost široké veřejnosti, neměl zájem o politické strany – jeho devět let starší bratr zažil vyloučení z francouzské komunistické strany a také z francouzské trockistické strany.

Poválečné opojení  vizí komunismu se vytrácelo a rozpadalo na sekty, ale vedle  socialismu byl na obzoru nový zájem o soukromí  a  emancipace podle  identity a později navazujícího populismu. Ale doba dnes nepředstavitelného revolučního nadšení se ještě úplně neztratila. Na  rozhovor se Sartrem vzpomíná  v rozhovoru s Cohn-Benditem pozdější šéfredaktor Die Zeit Govanni di Lorenzo.

Di Lorenzo: „ Die Zeit s Vámi v roce 1968 otiskl velký rozhovor, který nevedl jeden z jeho redaktorů, ale francouzský filozof Jean-Paul Sartre.  

Cohn- Bendit:To bylo, jako kdyby se řadovému věřícímu katolické církve řeklo, že papež by ho rád požádal o rozhovor.

Di Lorenzo:Jak  to pak  celé  proběhlo? Cohn-Bendit: Vstoupil jsem do  místnosti a bylo trochu legrační, že jsem byl nervózní, ale Sartre byl nervóznější.

Di Lorenzo: Proč?

Cohn-Bendit: Pro Sartra to byl jeden z těch momentů, o kterých snil. Do Francie konečně přišla revoluce.

Di Lorenzo: A vy jste byl její vůdce.

Cohn-Bendit: Já byl ten revolucionář v čele. Sartre chtěl vědět, jak dojde k převzetí moci. Já mu odpověděl, že ji ani nebudeme chtít, protože doba útoků na Zimní palác již pominula. Musíte si představit, že  před ním sedí třiadvacetiletý student a říká „Ne, nikoliv, žádná revoluce se nebude konat, to je dlouhodobý proces.“Ale Sartre byl pevně přesvědčen: „Ale revoluce příjde.“ A já jsem znovu opakoval: „Ne a ne!“

Eman Pluhař, server vasevec.cz

X X X

 Bílý dům eskaluje konflikt s Ruskem i se zeměmi BRICS

Věci se daly do pohybu a z věrohodných youtubových kanálů s předstihem zjišťujeme, že se během dneška a zítřka mají dostavit někteří evropští představitelé Do Washingtonu a připravit „konečné řešení“ ruské otázky a ukončení ukrajinské krize s cílem spolupracovat tak, aby podle vyjádření ministra financí USA Scotta Bessenta ve spolupráci s Evropskou unií způsobily zhroucení ruské ekonomiky.

V podobném duchu mluvil rovněž v krátkém rozhovoru Donald Trump.

Podle ministra financí Scotta Bessenta USA vsadily na vítězství Ukrajiny, porážku zemí BRICS a podpory evropských zemí.

Je vymalováno?

Americký ministr financí Scott Bessent prohlásil, že USA a EU budou spolupracovat na sankcích, které nakonec zhroutí ruskou ekonomiku. Bessent prohlásil, že EU by měla také zavést sekundární sankce a cla vůči ruským obchodním partnerům, protože to by jistě přivedlo ruského prezidenta Vladimira Putina k jednacímu stolu. To znamená, že EU by měla zavést sekundární sankce vůči skupině BRICS, což by následně přiblížilo Evropu k USA. Americký prezident Donald Trump reagoval na nedávné ruské útoky na Ukrajinu, projevil své zklamání a prohlásil, že pracuje na ukončení války.

Asi v této fázi tak:

Jistě se k tomuto sdělení kvalifikovaně vrátíme, i když ho jistě brzy bude plno v našich médiích.

Jen si dovolím učinit dvě poznámky: Ta první je lehce ironická : Výhružky tohoto typu svět zažil už před třemi a půl roky a víme, jak to dopadlo.

Ta druhá je objektivní.

Triumfální úspěch summitu Šanghajské organizace pro spolupráci jakožto vizitka nastupujícího nového řádu zcela otřásla západním společenstvím a sám Donald Trump, který jej i následnou přehlídku na náměstí Nebeského klidu sledoval ve zjevné depresi, kterou ani na stránkách Truth Social neskrýval, a  tyto události právem pokládal za políček sobě samému a své představě o vlastní velikosti i své koncepci America first.

Evropa sama o sobě je mocensky zubožená (příkladem je doslova tragicky Francie) a jedině ve spojení s USA má šanci se alespoň trochu zviditelnit.

A mimochodem : Jak známo konal se dnes mimořádný summit BRICS u k mimořádným událostem.

Co je ale významné, že vystoupení Vladimíra Putina bylo, na rozdíl od vystoupení kolegů utajené. Asi věděl proč.

Střet Západ- Rusko (Globální jih – BRICS) se vyostřuje.

A Trump zjevně nastoupil cestu konfrontace.

JUDr. Jiří Vyvadil, servervasevec.cz

X X X

 „Chtějí nás dobýt přes volební urny.“ Prezidentka Moldavska viní Rusko z hybridní války

 Rusko vede hybridní válku proti Moldavsku, které tento měsíc čekají důležité parlamentní volby. V úterý to v projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku prohlásila moldavská prezidentka Maia Sanduová. Nadcházející volby podle ní rozhodnou, zda se její země stane stabilní demokracií, nebo ji ruské destabilizační snahy odvrátí od Evropy a od budoucího členství v Evropské unii. Moskva to opakovaně popírá.

„Cíl Kremlu je jasný: dobýt Moldavsko přes volební urny, využít je proti Ukrajině a změnit nás v odrazový můstek k hybridním útokům proti Evropské unii,“ tvrdí Sanduová. „Pokud naše demokracie nemůže být ochráněna, pak není v bezpečí žádná demokracie v Evropě,“ zdůraznila.

Prezidentka evropským zákonodárcům řekla, že její země před volbami svádí boj s časem, kdy čelí dosud nevídanému rozsahu neomezené hybridní války, která zahrnuje dezinformace, kupčení s hlasy či nezákonné financování stran.

Europoslance Dostála vyhostili z Moldavska. Podle úřadů ohrožuje národní bezpečnost.

Moldavsko čekají 28. září parlamentní volby, které Sanduová označila za nejdůležitější v historii Moldavska. Vládnoucí většina chce v hlasování pojistit proevropské směřování země. Podle průzkumu z poloviny července má k vítězství v parlamentních volbách nakročeno proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Sanduové, která loni v listopadu vyhrála podruhé prezidentské volby.

Agentura Reuters uvedla, že se očekává tvrdý souboj mezi PAS a proruským blokem komunistických a socialistických stran.

Moldavsko, kde žije zhruba 2,5 milionu lidí, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od začátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na začátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.

 X X X

 Fiala couvá: Do sporu o zápisy ukrajinských dětí do škol se nezapojí

 Vláda se podle aktuálního návrhu ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) zřejmě nezapojí jako vedlejší účastník do řízení před Ústavním soudem, které se týká zápisů dětí ukrajinských uprchlíků do českých základních škol. Decroix původně navrhovala, aby kabinet podpořil zrušení možnosti pořádat oddělené zápisy pro cizince, ale svůj návrh stáhla. Nyní doporučuje do řízení nevstupovat kvůli rozdílným názorům mezi jednotlivými ministerstvy.

Pozměňovací návrh poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS), který zavedl zvláštní zápisy, měl usnadnit rovnoměrné rozdělení dětí cizinců mezi školy a zároveň podpořit jejich integraci. Proti této úpravě ale stojí skupina senátorů, která se obrátila na Ústavní soud a žádá její zrušení. Stejný postoj zastává také ministr školství Mikuláš Bek (STAN), podle něhož oddělené zápisy integraci spíše brzdí.

Oddělené zápisy mají vlastní termíny

Napadený zákon umožňuje, aby ředitelé škol po dohodě se zřizovateli stanovili zvláštní termín zápisu výhradně pro děti s dočasnou ochranou. Tento termín je nastaven mezi 1. červnem a 15. červencem. Běžné zápisy do prvních tříd se nově přesunuly na období od poloviny ledna do poloviny února.

„Vláda nemusí využít svého práva vstoupit do řízení jako vedlejší účastník,“ uvádí Decroix v aktuálním stanovisku. Pro zapojení vlády se dříve vyslovila zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, k samotnému obsahu návrhu senátorů se ale nevyjádřila.

Senátoři mluví o diskriminaci

Senátoři považují oddělené zápisy za diskriminační opatření, které podle nich porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. Upozorňují, že opatření může vést k soustřeďování ukrajinských dětí do škol, které zvláštní zápisy nevypsaly. Argumentují také dostatečnými kapacitami škol – v Česku je přibližně 90 tisíc dětí s dočasnou ochranou a zhruba 330 tisíc volných míst.

Ministerstvo školství dlouhodobě upozorňuje, že zvláštní zápisy znevýhodňují děti s dočasnou ochranou oproti ostatním cizincům, kteří se zapisují společně s českými dětmi. Podle úřadu navíc tento model ztěžuje plánování počtu prvňáků, protože správní řízení končí až v letních měsících. Přesto některé školy, zejména v Praze, možnost vypsat oddělené zápisy letos využily.

ceskajustice.cz

X X X

 KONEC  DECROIX?

HLAVNÍ  SLOVO  TEĎ  BUDOU  MÍT  POLICISTÉ  A  ŽALOBCI?

KOHO  V  NEJBLIŽŠÍ  DOBĚ  OBVINÍ?

BUDOU  TAM  I  POLITICI?

NEBUDE  SE  OBVINĚNÍ  ŘADU  MĚSICŮ,  NEBO  i  LET  ODKLÁDAT?

ŽALOBCI  I  POLICISTÉ  STÁLE  EXISTUJÍ. DOKONCE  I  SOUDCI…

Decroix: Bitcoinové aféře je konec. „Zoufalost,“ zaznělo ve Sněmovně

„Já věřím, že dnes je bitcoinová kauza uzavřenou kapitolou,“ prohlásila Decroix, ministerstvo spravedlnosti

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) považuje bitcoinovou kauzu za uzavřenou kapitolu a odmítá, že by ministerstvo něco zatajovalo. Ve svém projevu na úvod patrně poslední předvolební schůze Sněmovny zdůraznila, že dohody o narovnání s kupci kryptoměny byly pro stát výhodné a zabránily vleklým soudním sporům. Piráti naopak upozorňují, že kolem případu přetrvává řada nezodpovězených otázek.

Podle Decroix bylo ministerstvo v celé věci omezeno svými pravomocemi a hlavní roli mají orgány činné v trestním řízení. „Já věřím, že dnes je bitcoinová kauza uzavřenou kapitolou. Na této kauze nic nebylo zameteno pod koberec,“ uvedla ministryně. Dodala, že veřejnost musí vyčkat na výsledky vyšetřování.

Piráti kritizují nedostatečné vysvětlení

Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) označila vysvětlení ministryně za „zoufalé a nedostatečné“. Podle ní vláda stále neodpověděla na klíčové otázky, včetně role ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). „Je šance nemlžit o bitcoinové kauze a mluvit o skutečném dopadu na členy vlády,“ uvedla Richterová.

Podobně se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Podle něj zůstává kolem aféry mnoho „bílých míst“ a vysvětlování je záměrně nepřehledné. „Snahou bylo rozředit to takovým způsobem, aby se v tom voliči nevyznali,“ řekl Michálek.

Dohody o narovnání zabránily škodám, tvrdí ministerstvo

Decroix hájila dohody o narovnání s kupci části bitcoinů, které ministerstvo získalo od nyní obviněného Tomáše Jiřikovského. Podle ní by stát v případě soudních sporů riskoval vysoké náklady i úroky. „Stát nevyplatil žádnou škodu, naopak zabránil jejímu vzniku,“ uvedla ministryně. Připustila však, že kupci získají na kurzovém rozdílu až 50 milionů korun.

Richterová naopak upozornila, že stát stejně zaplatí nejméně čtyři miliony na právních nákladech a celkové finanční závazky mohou přesáhnout 55 milionů korun.

Další vývoj závisí na policii

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) rezignoval kvůli spornému přijetí 468 bitcoinů už v květnu a neobhajuje poslanecký mandát. Bitcoiny ministerstvu daroval Tomáš Jiřikovský, který je nyní obviněný. Policie kryptoměnu v srpnu zajistila jako možný výnos z trestné činnosti.

Podle Decroix jsou nyní možné dva scénáře. Pokud se prokáže, že kryptoměna pochází z trestné činnosti, bude zabavena a propadne státu. Pokud se podezření nepotvrdí, stane se součástí rozpočtu ministerstva spravedlnosti. „Ani v jedné variantě nedochází ke škodě,“ dodala ministryně, ceskajustice.cz

X X X

 Vláda couvá: Do sporu o zápisy ukrajinských dětí do škol se nezapojí

Vláda se podle aktuálního návrhu ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) zřejmě nezapojí jako vedlejší účastník do řízení před Ústavním soudem, které se týká zápisů dětí ukrajinských uprchlíků do českých základních škol. Decroix původně navrhovala, aby kabinet podpořil zrušení možnosti pořádat oddělené zápisy pro cizince, ale svůj návrh stáhla. Nyní doporučuje do řízení nevstupovat kvůli rozdílným názorům mezi jednotlivými ministerstvy.

Pozměňovací návrh poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS), který zavedl zvláštní zápisy, měl usnadnit rovnoměrné rozdělení dětí cizinců mezi školy a zároveň podpořit jejich integraci. Proti této úpravě ale stojí skupina senátorů, která se obrátila na Ústavní soud a žádá její zrušení. Stejný postoj zastává také ministr školství Mikuláš Bek (STAN), podle něhož oddělené zápisy integraci spíše brzdí.

Oddělené zápisy mají vlastní termíny

Napadený zákon umožňuje, aby ředitelé škol po dohodě se zřizovateli stanovili zvláštní termín zápisu výhradně pro děti s dočasnou ochranou. Tento termín je nastaven mezi 1. červnem a 15. červencem. Běžné zápisy do prvních tříd se nově přesunuly na období od poloviny ledna do poloviny února.

„Vláda nemusí využít svého práva vstoupit do řízení jako vedlejší účastník,“ uvádí Decroix v aktuálním stanovisku. Pro zapojení vlády se dříve vyslovila zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, k samotnému obsahu návrhu senátorů se ale nevyjádřila.

Senátoři mluví o diskriminaci

Senátoři považují oddělené zápisy za diskriminační opatření, které podle nich porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. Upozorňují, že opatření může vést k soustřeďování ukrajinských dětí do škol, které zvláštní zápisy nevypsaly. Argumentují také dostatečnými kapacitami škol – v Česku je přibližně 90 tisíc dětí s dočasnou ochranou a zhruba 330 tisíc volných míst.

Ministerstvo školství dlouhodobě upozorňuje, že zvláštní zápisy znevýhodňují děti s dočasnou ochranou oproti ostatním cizincům, kteří se zapisují společně s českými dětmi. Podle úřadu navíc tento model ztěžuje plánování počtu prvňáků, protože správní řízení končí až v letních měsících. Přesto některé školy, zejména v Praze, možnost vypsat oddělené zápisy letos využily., ceskajustice.cz

 X X X

 Šéfa těžební společnosti našli u Kaliningradu mrtvého, měl sťatou hlavu

Ruská policie se zabývá smrtí podnikatele Alexeje Sinicina, jehož tělo bez hlavy bylo v pondělí nalezeno nedaleko Kaliningradu. Sinicin působil jako šéf těžební společnosti. Stal se v pořadí už devatenáctým vysokým manažerem z Ruska, který od začátku invaze na Ukrajině zemřel za záhadných okolností.

Bezhlavé tělo, které leželo pod mostem ve vesnici Solnečnoje, k sobě mělo podle úřadu připevněné vlečné lano. „Probíhá předběžné vyšetřování, které má objasnit všechny okolnosti incidentu,“ uvedly úřady.

Sinicin od října 2022 vedl společnost K-Potash Service, jež se zabývá těžbou draselno-hořečnaté soli. Firma je podle webu Meduza registrována v obci Nivenskoje a jejími zakladateli jsou nizozemská společnost Vyrex BV a kyperská společnost Openlane LTD.

Portál RBC Kaliningrad uvádí, že loni v dubnu investor z Nizozemska odložil spuštění potašového dolu v Nivenskoje do příštího desetiletí. Důl měl sice zahájit provoz už v roce 2021, jeho spuštění ale zbrzdily protesty místních obyvatel, po nichž firma musela posunout termíny a přesunout výrobní základnu o 930 metrů dál od obytných budov.

Investor se několikrát soudil s kontrolním úřadem Rospryrodnadzor. V jednom z rozhodnutí bylo uvedeno, že podle podmínek licence musí společnost do 1. května 2023 vypracovat technický projekt pro rozvoj ložisek a jejich provoz musí být uveden do provozu nejpozději do 1. listopadu 2032. Podle regionálních úřadů investor k tomuto datu nyní cílí.

Od února 2022 zemřelo za podezřelých okolností v Rusku i v zahraničí nejméně 19 vrcholových manažerů a podnikatelů, z nichž mnozí měli vazby na ruské ropné a plynárenské giganty, včetně firem Lukoil, Gazprom, Novatek nebo Transněfť.

V srpnu zemřeli Dmitrij Osipov, předseda představenstva společnosti Uralkali, jednoho z největších ruských producentů uhličitanu draselného, a Michail Kenin, zakladatel a majoritní akcionář přední developerské společnosti Samolet. Příčiny úmrtí policie nezveřejnila.

V červenci zase po pádu z okna zahynul viceprezident Transněftu Andrej Badalov. V lednu byl pro změnu v budově ruského ministerstva obrany v Moskvě nalezen mrtvý důstojník kontrarozvědky FSB Vladimir Feščenko.

 X X X

 Zaplavené ulice i sklepy. Západ Německa a Lucembursko zasáhly vydatné lijáky

Západ Německa v noci na dnešek a v následujících hodinách zasáhly silné lijáky, po kterých zůstaly zaplavené ulice i sklepy. Několik desítek lidí muselo opustit své domovy. S vydatnými dešti se potýkalo i Lucembursko.

 V Německu bouřky zasáhly především spolkovou zemi Severní Porýní-Vestfálsko. V Mönchengladbachu hasiči do rána podnikli přes 70 zásahů, kdy mimo jiné zachraňovali rodinu ze zatopeného bytu.

Vyprošťovali také řidiče, kteří s auty uvázli na zaplavených silnicích. V Bedburgu se odehrály podobné zásahy, hasiči tam na více než stovce míst odčerpávali vodu ze sklepů a rovněž budovali hráze z pytlů naplněných pískem.

Silný déšť zkomplikoval dopravu. Na dálnici A4 u Frechenu se převrátilo po smyku nákladní auto, na místě se vytvořily několikakilometrové kolony. V Düsseldorfu se voda dostala do tunelu na dálnici A46, uvedla agentura DPA.

Ve Willichu muselo opustit své domovy kvůli stoupající hladině řeky Niers asi 200 lidí. Radnice uvedla, že evakuace byla preventivním opatřením pro případ, kdy by se řeka rychle vylila z břehů.

V Lucembursku hlásí hasiči rovněž stovky zásahů a stovky telefonátů na nouzovou linku. S následky lijáků se tam podle první bilance potýká na 21 obcí.

 X X X

 Vážná nehoda šesti vozidel u Kojetic: Autobus narazil do kolony, na místě bylo 11 zraněných

 Nehoda autobusu a pěti osobních aut v úterý odpoledne uzavřela silnici I/9 u Kojetic na Mělnicku. Autobusu zřejmě přestaly fungovat brzdy a narazil zezadu do kolony vozidel, vyplývá z informací policie. Autonehoda si vyžádala 11 zraněných. Jednoho člověka s těžkým zraněním přepravil vrtulník do nemocnice. Další cestující utrpěl středně těžké zranění, ostatní poranění jsou podle záchranářů lehčí.

Nehoda byla hlášena v úterý po 15:00. „Řidič autobusu zezadu narazil do pomalu jedoucí nebo stojící kolony osobních vozidel. Došlo pak k řetězové reakci a další vozidla bourala dál mezi sebou,“ řekl policejní mluvčí Pavel Truxa.

 V autobuse podle něj cestovalo 14 lidí. „Řidič uvedl, že měl poruchu brzd, ale to bude předmětem dalšího vyšetřování,“ dodal mluvčí.

Na místo vyrazily čtyři posádky záchranářů, jedna posádka s lékařem a letecká záchranná služba. „V péči máme 11 pacientů, jeden je těžce zraněný, po ošetření transportován letecky do ÚVN (Ústřední vojenské nemocnice v Praze). Dále máme v péči jednoho středně těžce zraněného a devět pacientů s lehčím poraněním,“ řekla mluvčí záchranné služby Monika Nováková.