Proti Západu vzniká Antizápad. Summit Brics ukázal jeho sílu. Těsně před summitem nejmocnějších zemí Západu G7 proběhl také summit zemí BRICS (Čína, Rusko, Indie, Brazílie a JAR). A ukázal, že vedle semknutého Západu vzniká také podstatně silnější protizápadní blok. Nejen o tomto tématu píše bývalý premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Světový vítr změnil směr. Takový titulek dali autoři svému článku v konzervativním německém deníku Die Welt. Připomínají, že země G7 mají v souhrnu asi 770 milionů lidí, zatímco země BRICS, tedy Čína, Indie, Rusko, Brazílie a Jižní Afrika, vykazují tři miliardy lidí. Podle autorů článku přitom mnoho lidí na Západě včetně Německa věří tomu, že většina zemí světa je dnes na straně Ukrajiny.
Konflikt na Ukrajině pomohl urychlit rozestoupení světa do dvou zatím zdaleka ne definitivně vyhraněných bloků. V čele jednoho jsou Spojené státy, v čele druhého Čína s Ruskem.
X X X
Sebezničující G7 selhává, Brics naopak posiluje
Aby bylo jasno, tu první ostře kritickou část nadpisu jsem si nevymyslel, abych postavení Západu dramatizoval, ale je vlastním nadpisem centrálního proevropského portálu Politico.eu , který zcela určitě nenadbíhá Rusku. Kromě současné módní mantry o ochraně klimatu, jenž rozebírá ve stínu známého a postupně mizejícího ledovce Zuspitze, článek se přirozeně věnuje Ukrajině, inflaci, potravinám i energiemi. A schopnosti v médiích tolik přeceňované G7 vyznívají…velmi rezervovaně až superkriticky.
Aby ne. Totální sankční válka drtí především Západ až drakonickým růstem cen energií, obav, že v zimě bude lidem zima a absurdním ekonomickým výsledkem, že Rusko jasně pomalu neví, co s penězi a jeho postavení coby vývozce ropy, jejích derivátů či plynu do Číny i Indie překonalo veškeré očekávání.
Protože ta válka zjevně bude trvat velmi dlouho, dokud Západ neuzná, že prohrál, protože Rusko nemá kam spěchat a přes drobné neúspěchy věci jsou vedeny jasným směrem, že racionální pozorovatelé si těžko mohou porážku Ruska představit.
Na pozadí setkání zemí G7 se konalo virtuální setkání států BRICS, Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky. Navazuji na Jiřího Paroubka s jeho článkem o uskupení BRICS a dobavuji: V současné době je extrémní zájem států nepodléhajícím účelovému lidskoprávnímu diktátu Západu zúčastnit se uvedeného projektu. Zakladatelské státy hledají vyváženost regionální i vztahovou ke stávajícím členům. Ač počet zájemců o přistoupení čítá cca 5-9 významných zemí světa, o členství po skončení summitu jistě po předchozím konsensu zakladatelských zemí požádaly dvě regionální velmoci: Irán a Argentina. Saudská Arábie, či Indonésie by také chtěly, ale věci bude třeba doladit, byť by jejich účast byla skvělá.
V každém případě BRICS, jako nezápadní či dokonce zčásti protizápadní ekonomické a potažmo politické uskupení, s předpokládaným politickým vítězstvím Ruska v současném střetu Západu proti Rusku, a ekonomickou superdominancí ve světě má skvělou perspektivu.
G7 má k dispozici jenom poslušná patolízalská média. Budoucnost nic moc…, JUDr. Jiří Vyvadil, vasevec.cz
X X X
Rozsudek smrti pro spalovací motory? Skandál, co si to EU dovoluje, zlobí se komentátor
Ministři životního prostředí zemí Evropské unie jednají o podrobnostech reformy emisního trhu i omezení prodeje nových aut se spalovacími motory. Radikální návrh, který má začít platit již v roce 2035, má napříč členskými státy mnoho kritiků. Mezi nimi je i politický komentátor Daniel Kaiser. Ten celou věc označil za skandální zasahování Evropské unie do každodenních potřeb lidí.
86 % řidičů může ušetřit
Ministři mají na stole pět návrhů z balíku, který před rokem předložila Evropská komise ve snaze dovést EU ke splnění nového klimatického závazku. Unie by podle něho měla do roku 2030 snížit své celkové emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.
Jedním z hlavních sporných bodů je návrh zavádějící vysoké zpoplatnění emisí z nových benzínových a dieselových aut od roku 2035, o němž se mluví jako o jejich zákazu. Skupina zemí včetně Itálie či Slovenska minulý týden tento cíl kritizovala a požadovala jeho odklad na rok 2040. Připomínky k němu má také Německo či Česko.
„Je to potvrzení rozsudku smrti, který Evropský parlament udělil spalovacím motorům. Skandál, co si EU dovoluje. Zasahuje do našich každodenních potřeb. Kdyby Češi věděli před rokem 2004, do čeho všeho bude EU zasahovat, možná by si vstup do EU vůbec neodhlasovali,“ řekl Kaiser v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS.
Velké automobilky včetně Volkswagenu a Škody však tomuto plánu již přizpůsobily svou strategii a podporují jej. Podle Kaisera neměly příliš na výběr. Komentátor ve vysílání CNN Prima NEWS rovněž varoval, že by toto nařízení mohlo výrazně ovlivnit český průmysl.
Automobilky propustí až polovinu zaměstnanců
„Ve hře jsou statisíce pracovních míst. Na smontování elektromobilů je potřeba míň pracovníků. Proto i kdyby automobilky vyráběly stejný počet kusů jako dřív, budou mít o třetinu až polovinu méně zaměstnanců,“ dodal Kaiser, který by si od premiéra Petra Fialy (ODS) přál větší tlak na Evropskou unii, aby se podmínky návrhu co nejvíce zmírnily.
Čistě právně ovšem nejde o zákaz spalovacích motorů. Automobilky by vozy se spalovacími motory mohly teoreticky vyrábět i po roce 2035, jenže by byly zatížené speciální daní. A to tak vysokou, že nařízení prakticky hraničí se zákazem.
X X X
Ukrajinským vojákům chybí komunikační vybavení. Střílejí i do vlastních řad
Ukrajinští vojáci se potýkají s nedostatkem komunikačních prostředků. Nedaří se jim proto koordinovat útoky s dělostřelectvem či jinými jednotkami. Rusové jim navíc ruší vysílačky a radiostanice. Kvůli chybějícímu spojení dochází často i k nešťastným případům střelby do vlastních řad. S komunikací ale má problémy i protivník.
Ukrajinský voják na Donbasu naslouchá rozkazům z vysílačky. (20. května 2022) | foto: Profimedia.cz
Při tvrdých bojích o Severodoněck potřeboval četař ukrajinské Národní gardy přezdívaný svými muži „generál“ spojit se s vojáky na odhaleném křídle. Problém však byl, že měl k dispozici jen dvě vysílačky pro patnáct vojáků rozmístěných na obranné linii táhnoucí se na necelých dvou set metrech.
„Neměli jsme žádné spojení,“ prozradil listu The New York Times. „Přišli jsme na pravé křídlo a kluci, kteří tam zůstali, už byli mrtví.“ Velitel tak kvůli nedostatečnému vybavení přišel o tři muže.
Chybějící vysílačky trápí i další ukrajinské jednotky. Možnost komunikace je přitom pro obranné i ofenzivní akce armády klíčová. Bez ní nemohou vojáci náležitě koordinovat útoky, varovat odhalené a obkličované jednotky před nepřítelem či povolat dělostřelectvo a letectvo k podpůrnému úderu.
„Zdá se mi, že komunikace pokulhává, protože když jdeme plnit nějaký úkol, nemůžeme třeba počítat s dělostřeleckou podporou,“ tvrdí příslušník jednotky územní obrany Kosťa. Jeho rota asi o stovce mužů tak přišla během prvního dne na frontě asi o třicet mužů.
Tvrdé boje na východě Ukrajiny si žádají značný počet ukrajinských životů. Prezident Zelenskyj na počátku června uvedl, že země ztrácí 60 až 100 vojáků denně. Kyjev se tak snaží zvrátit pomalý, ale stálý postup Rusů nasazením dalších jednotek, z nichž mnohé jsou jsou sestaveny z čerstvě mobilizovaných vojáků. Ti však mají jen základní, rychlý vojenský výcvik a malé zkušenosti z bojiště.
„Je šílené, když jdou některé jednotky Národní gardy do přední linie a posilují jiné,“ uvádí řidič sanitky jménem Vadym. „Kluci tam zůstávají bez ničeho, jen s puškami,“ dodává. Bez prostředků účinné komunikace jsou jednotky navíc izolovány i od sebe navzájem. O svých spolubojovnících vědí jen pramálo a označují je jednoduše za „sousedy“.
Palba do vlastích řad
Bez schopnosti se spojit dochází k smutným tragickým incidentům, kdy ukrajinští vojáci nevědomky střílejí na sebe navzájem. Bývalý příslušník britského námořnictva, jenž nyní působí v ukrajinské cizinecké legii, se nedávno setkal s případem, kdy dva ukrajinští vojáci padli za oběť nechtěné palbě z vlastních řad.
I „generál“ a jeho muži se již stali terčem palby vlastních jednotek. Když jeho tým bránil pozice u malé řeky, ve chvílích ruských útoků se na ně z protějšího břehu snášela i palba od zde rozmístěných ukrajinských jednotek, které netušily, že cílí na vlastní.
„Nikdo nevěděl, jak jim to říct,“ vysvětluje „generál“. „Byli jsme tam víc než dvacet dní, a nikdo se nemohl s tou jednotkou vedle nás spojit a dát jim vědět, že střílejí na vlastní,“ dodává velitel.
Pro odražení ruských útoků je ještě palčivější problém nemožnost se spojit s dělostřelectvem. Vojáci se tak musí spoléhat na vlastní prostředky, jako jsou drony. Tím se ale více vystavují nepřátelské palbě, zvláště vzhledem k faktu, že ruské zbraně mají větší dostřel.
Protivník vás odhalí
Ruská armáda na Donbase začala používat ve větší míře i obávané metody elektronické války, k nimž se doposud překvapivě příliš neuchylovala, zřejmě z obav z narušení vlastních komunikačních sítí. „Narušují všecko,“ uvádí ukrajinští vojáci. Nejenže máme nedostatek vojenských vysílaček a radiostanic, ale ty navíc kvůli ruským aktivitám často ani pořádně nefungují.
Signály vysílaček též vystavují Ukrajince nebezpečí, že je protivník odhalí. „Také proto jsme omezili komunikaci na nezbytné minimum, například když byla nutná evakuace nebo naléhavá pomoc,“ uvádí další voják. Specializované jednotky podle něj využívají spolehlivější, šifrované stanice ze Západu. „Těch je ale málo. Asi tak čtvrtina toho, kolik by Ukrajina potřebovala,“ dodává.
I Rusové ale mají s komunikací značné problémy. I jejich vojáci postrádají nástroje ke spojení se svými veliteli, dochází tak i na jejich straně k neznalosti rozkazů a chaotickému jednání. Používáním nedostatečně zabezpečených radiostanic či dokonce telefonů Rusové prozrazují Ukrajincům svou polohu. Soudí se, že neobvykle vysoký počet padlých ruských generálů lze přisoudit právě tomuto faktoru.
X X X
Dr. Ištvána by měl v Olomouci na VSZ nahradit Daňhel. Návrh NSZ putuje ke schválení na ministerstvo
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž v pondělí navrhl ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS) do funkce vrchního státního zástupce v Olomouci Radima Daňhela, dosavadního okresního státního zástupce v Kroměříži. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) to uvedlo na svém webu. O případném jmenování na základě návrhu nejvyššího státního zástupce ze zákona rozhoduje právě ministr.
Daňhel by tak nahradil Iva Ištvana, který od dubna přešel jako státní zástupce na NSZ v Brně. Ve funkci v Olomouci jej od jara zastupoval náměstek Pavel Komár.
Daňhel se dlouhodobě specializuje především na majetkovou a hospodářskou kriminalitu a zajišťování výnosů z trestné činnosti. Od roku 2003 postupně pracoval na Okresním státním zastupitelství Brno-venkov, Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 5 a od roku 2007 pak na Vrchním státním zastupitelství v Praze, kde v letech 2012–2013 zastával funkci ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality. Od roku 2013 působí v Kroměříži, od roku 2020 jako tamní okresní státní zástupce, uvedlo NSZ na webu.
Ištvan vedl olomoucké Vrchní státní zastupitelství od roku 2011 do konce března 2022. O přeložení do Brna požádal sám. Jako důvod odchodu uvedl, že v době přípravy novely zákona o státním zastupitelství je pro veřejnou žalobu důležité, aby v čele Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stál nikoli dosluhující vedoucí státní zástupce, ale respektovaná osobnost s plnohodnotným funkčním mandátem.
X X X
Soudce VS v Praze Hartman osvobodil bývalého pražského primátora Svobodu v kauze opencard
Soud pravomocně zprostil viny poslance a někdejšího pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS) v kauze městské karty opencard. Svoboda byl posledním neosvobozeným obžalovaným v tomto případu, a to kvůli poslanecké imunitě. Sněmovna ho na jeho vlastní žádost vydala k přerušenému trestnímu stíhání letos v březnu.
Pražský vrchní soud nyní dospěl k závěru, že Svobodův skutek nebyl trestným činem. „Náš senát se zcela ztotožňuje s tím, co zjistil Městský soud v Praze, a s rozhodnutím, které tam padlo v březnu roku 2020. Nelze v žádném případě dovodit, že by obžalovaní mohli vědět, že by došlo k pochybení. Byli v takové situaci, v jaké byli. Měli k dispozici několikeré právní posouzení té věci,“ zdůraznil soudce Radek Hartman.
„Je to již osm let, co se touto kauzou musím zabývat. To mi připadá v jedenadvacátém století jako skutečně dlouhá doba,“ řekl soudcům Svoboda, který bude v podzimních pražských komunálních volbách lídrem kandidátky koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), a tedy i opětovným kandidátem na post primátora.
V případu opencard čelilo několik někdejších představitelů hlavního města – včetně dalšího někdejšího primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) – stíhání pro podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku a z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Podle tvrzení obžaloby v roce 2012 neoprávněně zvýhodnili tehdejšího vlastníka práv k opencard firmu Haguess, když ji magistrát oslovil jako jedinou v jednacím řízení bez uveřejnění.
„Jsem velmi rád, že to po těch osmi letech tak dopadlo, protože od začátku tvrdím, že jsme postupovali skutečně s péčí řádného hospodáře a že to, co jsme zvolili, byla jediná možná volba, abychom naopak zabránili velmi významným a velkým ztrátám, které by hlavnímu městu Praze vznikly,“ řekl Svoboda novinářům při odchodu ze soudní síně.
Pražský městský soud obžalované nejprve dvakrát shledal vinnými. Nakonec si – po změně státní zástupkyně a soudce – vyslechli osvobozující rozsudek. Podle něj městští politici nerozhodli svévolně, ale na základě odborných stanovisek. Museli také navázat na činnost předchozí reprezentace hlavního města. Počátky opencard spadaly do období působení primátora ODS Pavla Béma.
Původní soudce Alexander Sotolář čelil kvůli kauze kárným žalobám za zkreslení protokolů z hlavního líčení. Kárný senát ho odvolal z funkce předsedy senátu, talár mu však ponechal. Neprokázalo se totiž, že by do protokolů zasahoval ve snaze poškodit obžalované. Původní dozorová státní zástupkyně Dagmar Máchová je pak v jiné kauze stíhána za zneužití pravomoci.
„Mám velké výhrady k tomu, když jsou zápisy z jednání změněny. To je pro mě nepředstavitelné, že to může vzniknout. Na druhou stranu se potvrdilo, že soud dovede tu pravdu najít, a to je to důležité. Věřím, že naše soudy jsou spravedlivé,“ reagoval Svoboda. Zda bude žádat odškodnění od státu za trestní stíhání, teprve zváží. „Upřímně říkám, že ze všeho nejradši budu, když od toho budu mít pokoj,“ poznamenal.
Magistrát vyčíslil škodu způsobenou radními na 23,2 milionu korun. Peněz se stále domáhá a odvolací senát jej dnes odkázal do občanskoprávního řízení. „Mně to připadá skutečně velmi zvláštní – jestliže se skutek nestal, jak je možné za to vyžadovat škodu? Víte, já tomu nerozumím, jsem pravděpodobně primitivní lékař. Jsem velmi zvědav, co s tím magistrát udělá,“ uzavřel pražský zastupitel, ceskajustice.cz
X X X
Ruským vojákům chodí mzda z banky, která není na sankčním listu Západu
Ruským vojákům bojujícím na Ukrajině vyplácí mzdy banka Gazprombank. Ta se však na rozdíl od jiných ruských peněžních institucí nenachází na sankčním seznamu Západu. Důvod? Členské státy skrze ni platí nákup ruského plynu. Kyjev nyní požaduje, aby i tuto instituci postihly sankce.
Na ruských sociálních sítích VKontakte či Odnoklassniki se v poslední době objevují příspěvky manželek vojáků bojujících na Ukrajině. Svěřují se v příspěvcích, že jim přišla platba od Gazprombank. Jednou z nich je Ljudmila Rešetniková, jejíž manžel působí v chemické a protiradiační jednotce. Také Ruska Albina Abajevová stanici Rádio Svobodná Evropa potvrdila, že peníze za manžela bojujícího na Ukrajině obdržela od této banky.
Gazprombank je jedna ze tří největších ruských bank. Druhé dvě, Sberbank a VTB, též poskytují výplaty a bojové příplatky na Ukrajině nasazeným Rusům. Na ty ale, stejně jako asi na dalších deset dalších ruských finančních institucí, uvalily Evropská unie a USA přísné sankce. Jsou tak nyní fakticky odříznuty od Západu: je zakázáno provádět s nimi jakékoli transakce a jsou vyloučeny z mezinárodního platebního systému SWIFT.
Gazprombank se ale podobnému osudu prozatím úspěšně vyhýbá. Vysvětlením jsou platby, které musejí země Evropské unie Rusku převádět za odebíranou ropu a plyn, podotkla stanice Rádio Svobodná Evropa.
Není jisté, že i kdyby USA a EU udeřily sankcemi i na Gazprombank, platby by přestaly chodit. Rusko má totiž vlastní systém, na jehož domácí platební transakce v rublech sankce nedosahují.
Kyjev přesto požaduje, aby EU a USA potrestaly všechny banky za ruskou invazi na Ukrajinu bez výjimky. Podle šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka by EU a USA měly „uvalit sankce na Gazprombank nejen za pomoc Rusku získávat příjmy z prodeje energie, ale také proto, že banka je přímo zapojena do podpory ruské armády, státních společností a dalších institucí podporujících invazi na Ukrajinu“.
Tím, že na Gazprombank se nevztahují sankce, uchylují se k ní nyní i zákazníci postižených bank. „Je to takové útočiště,“ podotýká Teťana Ševčuková, právnička z ukrajinského protikorupčního centra.
Odborníci jsou skeptičtí
Odborníci jsou ale skeptičtí ohledně možnosti, že by EU vyslyšela Kyjev a uvalila na banku sankce. „Sankce na Gazprombank by byly srovnatelné s embargem na ruský plyn, což nyní není na stole,“ tvrdí analytička belgického ekonomického think tanku Simone Tagliapietrová.
Proti sankcím na plyn se na jednání EU na začátku června vyslovily například Rakousko, Portugalsko, Belgie a Maďarsko. Naopak Litva a Estonsko se vyslovily pro. „Myslím si, že plyn by měl být až v sedmém sankčním balíčku. Ale jsem realistka. Nemyslím si, že tam bude,“ zhodnotila šance estonská premiérka Kaja Kallasová.
EU si dobře uvědomuje, že plynová politika členských států je slabinou, kterou Rusko využívá k vlastním cílům. Chce proto docílit nahrazení dvou třetin importu ruského plynu ke konci roku. Podle analytiků však jde o „velice optimistický“ scénář.
X X X
Covid se opět šíří, navzdory horku. Budu doporučovat očkování, říká Dušek
Počty nově nakažených covidem-19 druhý den po sobě překonaly hranici tisícovky pozitivních testů. Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek potvrdil, že Česko zažívá nové vzedmutí nákazy koronavirem. Cestou z pandemie je podle něj udržení nynější nakažlivosti viru a očkování. Vyhráno bychom mohli mít za předpokladu, že omikron nenahradí jiná mutace.
X Covid-19 opět nabírá na síle a druhý den po sobě bylo více než tisíc nakažených. Můžeme mluvit o nástupu další vlny epidemie?
Nemám rád slovo vlna, vyvolává dojem, že něco je a pak není. Virus tady je celou dobu. V tuto chvíli řekněme, že se bavíme o dalším nárůstu šíření nákazy. Je to v tomto období překvapivé – venku je 30 stupňů.
Musím ale sebekriticky a s úctou dodat, že kolegové z Robert Koch Institutu říkali, že hrozí letní vzedmutí nákazy. Myslel jsem si, že nebude viditelné.
X Čím si to vysvětlujete?
Příčina je jednoznačně daná. Je to nová varianta omikronu, která je ještě nakažlivější, než byla ta předchozí. Teď ji vytěsňuje a má velkou schopnost prorážet imunitní ochranu, a to jí dává šanci růst v počtu nákaz. Očkování zatím ale drží ochranný efekt proti těžkému průběhu. I když se očkovaný nakazí, má významně menší pravděpodobnost, že bude mít vážný průběh.
X Bavíme se o mutaci BA.5, nebo BA.4?
Bavím se hlavně o BA.5. Z dat, která mám, je jednoznačně reportováno, že je to BA.5, která jde dopředu. Ale i BA.4 je variantou, která se dost často uvádí. V Portugalsku zcela jednoznačně reportují, že převládá BA.5. I u nás už bude v tuto chvíli ve více než padesáti procentech případů. Zcela viditelně se už zvedá ve Francii, Německu, Rakousku… Nemůže nás minout.
X Pracujete se scénáři, kam by se mohly denní nárůsty vyšplhat a kde bude vrchol?
Ano. Krátkodobé modely se většinou nepletou, dlouhodobé jsou velký problém. Bude-li se držet tento trend dalších několik dní, tak z týdne na týden se počty zdvojnásobí a půjdeme tímto tempem třeba dva tři týdny. Kolik lidí je denně nakažených, značí pouze jeden jediný faktor – kolik jich testujeme.
Číslo není objektivním odrazem toho, kolik je nakažených. Testuje se málo. Skutečný počet nakažených bude významně vyšší. Kam to dojede, rozhodují počty testů.
X Čím bychom se měli v posuzování závažnosti řídit?
Daleko zásadnější je sledovat, jestli nezačíná narůstat počet těžkých hospitalizací, které nebyly testovány. Myslím osobu, kterou přivezla záchranka s těžkým průběhem covidu, šla rovnou na jednotku intenzivní péče, ale nebyla testována.
To se zatím neděje. Počty příjmů do nemocnic začaly narůstat, asi třetí den po sobě jdou nahoru, ale nejsou to těžké průběhy. Kéž by to vydrželo. Vzhledem k počasí, a tomu, co se mezinárodně píše, si myslím, že to nebude mít tak dramatický zdravotní dopad.
X Zmiňoval jste, že vidíme jen výseč – lidi, kteří se nechají testovat. Dá se odhadnout, jak velkou část vidíme?
V době, kdy testování mělo zavedený řád, tak odhad seděl. Má svůj důvod a lze ho udělat. V tuhle chvíli bych si ale netroufl. Jednak je to nová varianta viru s nakažlivostí, která je zase o něco vyšší, jednak není pravidelné testování. Důležité je, aby se k testům dostali lidé, kteří mají potíže nebo vážný důvod se chránit, což se děje. Musíme sledovat, jestli to nezačíná mít nebezpečný dopad v nemocnicích. Zatím nemá.
X Platí, že dopad v nemocnicích budeme sledovat zhruba za dva týdny?
Už teď začíná narůstat počet případů. Pokud by to mělo mít rizikový dopad, viděli bychom to příští týden. Jsem v tomto směru ale optimista.
X V Portugalsku se už současná vlna přehnala a láme se. Na počet obyvatel jsou na tom podobně jako my – dá se Portugalsko brát jako obraz toho, jak to může být u nás?
Může to být předobraz. Není dobré brát si jako obraz jen jednu zemi, ale když se podíváme i na Rakousko a Německo, tak takhle nějak to bude u nás.
X To znamená desítky tisíc nových případů denně?
Desítky tisíc nově natestovaných případů denně.
x Jaký vývoj nás čeká na podzim?
Virus tady zůstane, to je přírodní jev. To nejlepší, co si můžeme přát, je, aby zůstal omikron v parametrech, jak ho známe. Jeho virulence (schopnost mikroorganismů vyvolat infekci, pozn. red.) je nižší, fungují na něj vakcíny a opravdu dlouhodobě trvá ochranný efekt proti těžkému covidu. Stane-li se toto, tak máme naprosto úžasnou šanci, jak zabránit těžšímu zdravotnímu dopadu a všemu dalšímu. Například očkováním, a to zejména zranitelných skupin obyvatel. Ale kdo jsem já, abych říkal, co má udělat příroda.
X Současná vlna by podle vědců mohla pokračovat až do podzimu.
Je to relevantní scénář i podle ECDC (Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, pozn. red.). Hladina, na které vysoce nakažlivý virus zastaví, může být i relativně vysoká. Udrží si velké množství denně nakažených a na té hladině se bude držet dlouho. Třeba jako jsme kdysi natestovali denně desítky, ve skutečnosti byly nakaženy stovky lidí.
X Budete panu ministrovi doporučovat, aby bylo opět povinné testování?
Nejsem v pozici, kdy můžu panu ministrovi cokoliv doporučovat. To může paní hlavní hygienička Svrčinová. Pokud jde o očkování – ze všech dat, která máme z Česka, vidím, že očkování chrání člověka proti těžkému průběhu. Proto očkování budu všem svým blízkým i kamarádům doporučovat. I panu ministrovi, takže toto doporučení na stole jednoznačně je.
X A byl byste pro opětovné povinné očkování?
To není otázka na mě, to je politická otázka. Když ale sleduji vývoj, tak si myslím, že stejného efektu lze dosáhnout přesvědčováním. Český národ není národ antivaxerů, tady se naprostá většina populace nechala naočkovat. Máme proočkovanost v seniorních populacích 90 procent. I přesvědčováním a ukazováním dat lze dosáhnout stejného efektu.
X X X
Platy státních zaměstnanců mají růst o 10 %. Vláda je mimo realitu, tvrdí Středula
Podle vicepremiéra Jurečky (KDU-ČSL) dojde u více než 300 tisíc lidí od září ke zvýšení platů o 10 procent. Dohoda by měla být definitivně uzavřena 19. července.
„Vláda jedná s odbory a chceme nalézt dohodu, v hledání kompromisu jsme se dnes opět posunuli,“ konstatoval Jurečka v úterý na twitteru. Odborový předák Josef Středula tak optimistický není. Dle jeho včerejšího vyjádření není dohoda na platech se současnou vládní koalicí možná.
„Inflace vyřazuje lidi z normálního života, stejně tak firmy. Situace je velmi vážná. Vláda za minimální mzdu nežije. Nové návrhy svědčí o tom, že ministři žijí mimo realitu,“ napsal předseda ČMKOS s tím, že 19. července čekají odbory akceptovatelné řešení.
X X X
Ukrajinci opouští hotely a penziony. Kraje sehnaly náhradní ubytování
Ukrajinští uprchlíci musí opustit některé hotely a penziony. Před začátkem turistické sezóny je potřeba, aby uvolnili jejich kapacity. Některá zařízení zase chystají přes léto opravy. Náhradní místa pro Ukrajince chybí v Karlovarském kraji. Rakušan věří tomu, že se vládě během léta podaří dobrovolně přesunout tisíce uprchlíků z nejvytíženějších regionů do jiných částí České republiky.
Část ukrajinských uprchlíků, která našla zázemí v rekreačních zařízeních, musí se začátkem hlavní turistické sezony toto ubytování opustit. Někteří provozovatelé chtějí objekt znovu využívat pro turisty, některé ubytovny se budou přes prázdniny opravovat. Podle oslovených krajů to ale nezpůsobuje žádné problémy. Ubytovacích kapacit mají dost, část běženců si zajistila bydlení sama a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.
V Jihočeském kraji ukončilo na přelomu června a července poskytování nouzového ubytování téměř 30 ubytovacích zařízení. „Jednalo se o přibližně o 300 ubytovaných. Důvodem bylo například zahájení turistické sezony nebo zahájení rekonstrukce objektu,“ uvedla Hana Brožková z kanceláře jihočeského hejtmana. Uprchlíci našli nové přístřeší na území kraje, hlavně ve státních zařízeních. Část uprchlíků si zajistila ubytování vlastní cestou nebo se vrátili zpět na Ukrajinu. Volných kapacit se začátkem turistické sezony významně ubylo.
Také v Královéhradeckém kraji část běženců musela opustit rekreační zařízení, ale daří se jim shánět jiné ubytování. Kraj v současnosti řeší ubytování pro 90 ukrajinských běženců, kteří bydlí v internátu v Hradci Králové, který se bude během prázdnin rekonstruovat. Uprchlíci se přesunou na jiný internát v krajském městě. Kraj má podle své mluvčí Martiny Svatoňové v současné době k dispozici celkem 4395 nasmlouvaných volných ubytovacích míst pro ukrajinské běžence.
Na Vysočině bude podle údajů kraje potřeba kvůli začátku letní turistické sezony ubytovat jinam 119 ukrajinských uprchlíků. Kraj pro ně už má volné kapacity v jiném ubytování.
Vedení Karlovarského kraje předpokládá, že z důvodu začínající hlavní sezony i konce nouzového stavu skončí koncem června ubytování v kraji přibližně 1110 uprchlíků z Ukrajiny. Kraj je schopen zajistit náhradní ubytování zhruba polovině z nich, a to nejčastěji v internátech, nedostatek ubytovacích kapacit ale nepředpokládá. Například karlovarský hotel Thermal, který jako jeden z prvních poskytl azyl uprchlíkům, nyní neubytovává žádné. Chystá se na zahájení filmového festivalu.
Ve Středočeském kraji bylo kvůli začátku prázdnin nutné najít náhradní ubytování pro část uprchlíků, podle mluvčího hejtmanství Davida Šímy to ale nebyl masivní jev. Některá ubytovací zařízení ale v ubytovávání běženců pokračují. Majitel kempu v Řevnicích u Prahy Štefan Oršoš nabídl ubytování ukrajinským uprchlíkům v březnu, původně to měla být pouze dočasná pomoc, uprchlíci pak zůstali trvale. Oršoš, který v kempu ubytoval zhruba 40 běženců, plánuje pokračovat i přes léto. „Budou tady až do října, než bude zima,“ řekl.
Poděbrady na Nymbursku přenechaly pro ubytování běženců z Ukrajiny městský penzion Na Ostende. „V březnu jsme začínali s 60 uprchlíky, momentálně je jich tady 80 až 90, zatím o stěhování neuvažujeme, zůstanou, dokud bude potřeba,“ řekl starosta Jaroslav Červinka. Pro ubytování sportovců, kterým je penzion běžně určen, podle něj bude město hledat náhradní prostory.
Na jižní Moravě je nyní přes krajský krizový štáb ubytováno téměř 4 300 uprchlíků ve 281 hotelích či penzionech. Pro řadu podnikatelů je to výhodné, protože mají zajištěnou plnou obsazenost a nemusejí řešit krátkodobé objednávky, ať už turistů, nebo zaměstnanců různých firem. Jedním z nich je i majitel bučovického Penzionu Machynka. Nyní má v penzionu 38 uprchlíků, od 1. července by jich měl mít 46. Do té doby, než přišla válka, ubytovával převážně řemeslníky. „Tohle je pro mě výhodnější,“ řekl Miroslav Machynka. A to i přes to, že se osazenstvo poměrně mění a s některými ubytovanými jsou problémy.
V Olomouckém kraji bylo od zahájení ruské agrese na Ukrajinu evidováno více než 11 tisíc uprchlíků, z nichž většina si zajistila ubytování vlastními silami. V ubytovacích zařízeních, se kterými má krajský úřad smlouvu, je nyní ubytováno 1 520 uprchlíků z Ukrajiny, řekla referentka oddělení krizového řízení olomouckého hejtmanství. Podle hejtmana Josefa Suchánka jsou smlouvy s provozovateli ubytovacích zařízení s velkým předstihem aktualizovány podle toho, jak budou ubytovací kapacity kvůli letní sezoně využívány. Žádné problémy s ubytováním ukrajinských uprchlíků v kraji proto nejsou.
V Libereckém kraji jen minimum hotelů a penzionů ukončilo před zahájením letní sezony smlouvy na ubytování běženců. Podle mluvčího Libereckého kraje Filipa Trdly museli v Krajském centru pomoci Ukrajině najít nové ubytování jen zhruba pro 300 uprchlíků, kraj má stále k dispozici více než tisíc míst.
Plzeňský kraj v posledních týdnech zaznamenal nabídky na další ubytování. Aktuálně má v nabídce až 200 lůžek. „Když máte prázdnou ubytovnu, tak je ta státní dotace finančně velmi zajímavá. A navíc se teď hodně uprchlíků vrací,“ řekl hejtman Rudolf Špoták.
Ve Zlínském kraji jsou s ubytovateli uzavřeny smlouvy ve většině případů do konce letošního roku. Aktuálně jde o 230 zařízení, po skončení nouzového stavu jich bude o 30 méně. V regionu je podle údajů kraje pro ukrajinské uprchlíky k dispozici 5 100 lůžek, ubytovaných je přes 1 900 lidí.
X X X
Ukrajinci opouští hotely a penziony. Kraje sehnaly náhradní ubytování
Ukrajinští uprchlíci musí opustit některé hotely a penziony. Před začátkem turistické sezóny je potřeba, aby uvolnili jejich kapacity. Některá zařízení zase chystají přes léto opravy. Náhradní místa pro Ukrajince chybí v Karlovarském kraji. Rakušan věří tomu, že se vládě během léta podaří dobrovolně přesunout tisíce uprchlíků z nejvytíženějších regionů do jiných částí České republiky.
Část ukrajinských uprchlíků, která našla zázemí v rekreačních zařízeních, musí se začátkem hlavní turistické sezony toto ubytování opustit. Někteří provozovatelé chtějí objekt znovu využívat pro turisty, některé ubytovny se budou přes prázdniny opravovat. Podle oslovených krajů to ale nezpůsobuje žádné problémy. Ubytovacích kapacit mají dost, část běženců si zajistila bydlení sama a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.
V Jihočeském kraji ukončilo na přelomu června a července poskytování nouzového ubytování téměř 30 ubytovacích zařízení. „Jednalo se o přibližně o 300 ubytovaných. Důvodem bylo například zahájení turistické sezony nebo zahájení rekonstrukce objektu,“ uvedla Hana Brožková z kanceláře jihočeského hejtmana. Uprchlíci našli nové přístřeší na území kraje, hlavně ve státních zařízeních. Část uprchlíků si zajistila ubytování vlastní cestou nebo se vrátili zpět na Ukrajinu. Volných kapacit se začátkem turistické sezony významně ubylo.
Také v Královéhradeckém kraji část běženců musela opustit rekreační zařízení, ale daří se jim shánět jiné ubytování. Kraj v současnosti řeší ubytování pro 90 ukrajinských běženců, kteří bydlí v internátu v Hradci Králové, který se bude během prázdnin rekonstruovat. Uprchlíci se přesunou na jiný internát v krajském městě. Kraj má podle své mluvčí Martiny Svatoňové v současné době k dispozici celkem 4395 nasmlouvaných volných ubytovacích míst pro ukrajinské běžence.
Na Vysočině bude podle údajů kraje potřeba kvůli začátku letní turistické sezony ubytovat jinam 119 ukrajinských uprchlíků. Kraj pro ně už má volné kapacity v jiném ubytování.
Vedení Karlovarského kraje předpokládá, že z důvodu začínající hlavní sezony i konce nouzového stavu skončí koncem června ubytování v kraji přibližně 1110 uprchlíků z Ukrajiny. Kraj je schopen zajistit náhradní ubytování zhruba polovině z nich, a to nejčastěji v internátech, nedostatek ubytovacích kapacit ale nepředpokládá. Například karlovarský hotel Thermal, který jako jeden z prvních poskytl azyl uprchlíkům, nyní neubytovává žádné. Chystá se na zahájení filmového festivalu.
Ve Středočeském kraji bylo kvůli začátku prázdnin nutné najít náhradní ubytování pro část uprchlíků, podle mluvčího hejtmanství Davida Šímy to ale nebyl masivní jev. Některá ubytovací zařízení ale v ubytovávání běženců pokračují. Majitel kempu v Řevnicích u Prahy Štefan Oršoš nabídl ubytování ukrajinským uprchlíkům v březnu, původně to měla být pouze dočasná pomoc, uprchlíci pak zůstali trvale. Oršoš, který v kempu ubytoval zhruba 40 běženců, plánuje pokračovat i přes léto. „Budou tady až do října, než bude zima,“ řekl.
Poděbrady na Nymbursku přenechaly pro ubytování běženců z Ukrajiny městský penzion Na Ostende. „V březnu jsme začínali s 60 uprchlíky, momentálně je jich tady 80 až 90, zatím o stěhování neuvažujeme, zůstanou, dokud bude potřeba,“ řekl starosta Jaroslav Červinka. Pro ubytování sportovců, kterým je penzion běžně určen, podle něj bude město hledat náhradní prostory.
Na jižní Moravě je nyní přes krajský krizový štáb ubytováno téměř 4 300 uprchlíků ve 281 hotelích či penzionech. Pro řadu podnikatelů je to výhodné, protože mají zajištěnou plnou obsazenost a nemusejí řešit krátkodobé objednávky, ať už turistů, nebo zaměstnanců různých firem. Jedním z nich je i majitel bučovického Penzionu Machynka. Nyní má v penzionu 38 uprchlíků, od 1. července by jich měl mít 46. Do té doby, než přišla válka, ubytovával převážně řemeslníky. „Tohle je pro mě výhodnější,“ řekl Miroslav Machynka. A to i přes to, že se osazenstvo poměrně mění a s některými ubytovanými jsou problémy.
V Olomouckém kraji bylo od zahájení ruské agrese na Ukrajinu evidováno více než 11 tisíc uprchlíků, z nichž většina si zajistila ubytování vlastními silami. V ubytovacích zařízeních, se kterými má krajský úřad smlouvu, je nyní ubytováno 1 520 uprchlíků z Ukrajiny, řekla referentka oddělení krizového řízení olomouckého hejtmanství. Podle hejtmana Josefa Suchánka jsou smlouvy s provozovateli ubytovacích zařízení s velkým předstihem aktualizovány podle toho, jak budou ubytovací kapacity kvůli letní sezoně využívány. Žádné problémy s ubytováním ukrajinských uprchlíků v kraji proto nejsou.
V Libereckém kraji jen minimum hotelů a penzionů ukončilo před zahájením letní sezony smlouvy na ubytování běženců. Podle mluvčího Libereckého kraje Filipa Trdly museli v Krajském centru pomoci Ukrajině najít nové ubytování jen zhruba pro 300 uprchlíků, kraj má stále k dispozici více než tisíc míst.
Plzeňský kraj v posledních týdnech zaznamenal nabídky na další ubytování. Aktuálně má v nabídce až 200 lůžek. „Když máte prázdnou ubytovnu, tak je ta státní dotace finančně velmi zajímavá. A navíc se teď hodně uprchlíků vrací,“ řekl hejtman Rudolf Špoták.
Ve Zlínském kraji jsou s ubytovateli uzavřeny smlouvy ve většině případů do konce letošního roku. Aktuálně jde o 230 zařízení, po skončení nouzového stavu jich bude o 30 méně. V regionu je podle údajů kraje pro ukrajinské uprchlíky k dispozici 5 100 lůžek, ubytovaných je přes 1 900 lidí.
X X X
Blokujete zboží pro Rusy na Špicberkách, viní Moskva Norsko a hrozí důsledky
Moskva obvinila Norsko z blokování dopravy zboží pro Rusy žijící na norském arktickém souostroví Špicberky. Zároveň Oslo vyzvala, aby situaci urychleně vyřešilo, a pohrozila mu, že jinak bude čelit důsledkům.
„V důsledku omezení, která Norsko zavedlo koncem dubna na přepravu ruskými silničními dopravci na norském území, bylo na rusko-norské hranici zablokováno zboží kriticky důležité pro zabezpečení fungování Artikugolu a ruského generálního konzulátu na Špicberkách,“ uvedla ruská diplomacie v prohlášení. Arktikugol je ruská státní důlní společnost, na Špicberkách těží uhlí.
Zablokované jsou podle Ruska potraviny, zdravotnické vybavení, stavební materiál nebo náhradní díly pro vozidla. Ministerstvo zahraničí rovněž uvedlo, že si kvůli této otázce předvolalo norskou chargé d’affaires.
„Po norské straně žádáme o co nejrychlejší vyřešení této otázky,“ citovala ministerstvo agentura TASS. „Upozorňujeme, že nepřátelské akce vůči Rusku nevyhnutelně povedou k odpovídajícím odvetným akcím.“
„Konkrétní žádost o povolení nákladní dopravy byla zamítnuta,“ řeklo k věci podle ruské státní agentury norské ministerstvo zahraničí.
Norsko na konci dubna oznámilo, že uzavře své hranice a přístavy pro ruské kamiony a lodě. Připojilo se tak k sankcím, které na Moskvu uvalila Evropská unie kvůli invazi Ruska na Ukrajinu. Avizovalo však výjimku pro Špicberky a pro ruské rybářské lodě, které často se svými úlovky přistávají na severu Norska.
X X X
Kritizovala Putina a skončila uškrcená v kufru. Ruská modelka předpověděla svou smrt
Ruskou modelku Grettu Vedlerovou zavraždil její přítel Dmytrij Korovin. Žena, která se netajila svou nenávistí k Putinovi, sama zřejmě předpověděla, že bude zavražděna. Na video si nahrála rozhovor s hotelovým personálem, kterému sdělovala, že ji chce někdo zabít, zmínila přitom jméno svého přítele.
To, že Korovin uškrtil svou přítelkyni na hotelovém pokoji, přiznal kriminalistům až o rok později. Vyšetřovatelům řekl, že spal tři dny vedle jejího těla a následně ji dal do kufru a odvezl do 482 kilometrů vzdálené Lipecké oblasti. Tam nechal kufr v autě v garáži svých rodičů. Na sociální sítě své přítelkyně přitom stále nahrával příspěvky, aby její smrt zatajil.
Nyní se ale ukázalo, že Gretta Vedlerová tušila, že zemře. Personálu v moskevském hotelu si stěžovala, že ji někdo chce zavraždit, za vraha přitom několikrát označila svého přítele. „Jsem z pokoje 708. Křičela jsem, vyhrožoval mi vraždou, ale nikdo mě nezachránil. Pamatuj si jeho jméno,“ žádala po manažerovi hotelu a vše si tajně nahrávala na video. Záběry pak odeslala svému kamarádovi.
„S Korovinem jsem se několikrát setkal, vůbec se mi nelíbil,“ uvedl kamarád zavražděné modelky. „Tato osoba je nepředvídatelná, bezzásadová a nebezpečná,“ dodal. Vedlerová měla s Korovinem údajně vleklé spory a následně se strhla ostrá hádka, která skončila tragicky.
„Dne 12. března 2022 bylo v garáži venkovského domu ve městě Lipeck nalezeno tělo modelky, která zmizela v Moskvě v roce 2021. Obžalovaný byl zadržen. Při výslechu se plně přiznal ke své vině a vysvětlil vyšetřovateli, že svou přítelkyni uškrtil v důsledku konfliktu, který vznikl z finančních a domácích neshod,“ uvedl podle webu Daily Mail Vyšetřovací výbor Ruské federace pro město Moskva.
X X X
Bulharsko vyhostilo 70 ruských diplomatů, některé viní ze špionáže
Bulharsko vyhostilo 70 ruských diplomatů, někteří z nich měli dle premiéra Kirila Petkova pracovat pro zpravodajské služby. Ministerstvo zahraničí bude vyžadovat paritu mezi počtem bulharských diplomatů v Rusku a počtem ruských diplomatů v Bulharsku.
Vyhoštění diplomaté opustí zemi v neděli. Jak uvedla agentura BGNES, končící předseda vlády Kiril Petkov odmítá zasahování do vnitřních záležitostí Bulharska. V posledních letech můžeme sledovat napjaté vztahy mezi Moskvou a Sofií. V minulosti došlo k vyhoštění ruských diplomatů obviněných ze špionáže již několikrát.
Petkov minulý týden označil ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou za jednoho ze strůjců parlamentního vyslovení nedůvěry jeho kabinetu. Mitrofanovová jakoukoliv roli při pádu Petkovovy vlády popřela.
Vyhoštění diplomaté na bulharském území prováděli s diplomacií „nesouvisející činnosti“, uvedl Petkov s tím, že jde ve všech případech o pracovníky ruského velvyslanectví v Sofii. „Mohu říci, že většina z nich pracovala přímo pro zahraniční služby a jejich diplomatická role byla jen zástěrkou,“ uvedl bez bližších podrobností.
„Jestliže se cizí vlády pokusí zasahovat do vnitřních záležitostí Bulharska, budeme se bránit,“ dodal končící prozápadní premiér.
Ministerstvo zahraničí v Sofii v souběžném prohlášení uvedlo, že si předvolalo velvyslankyni Mitrofanovovou a informovalo ji o rozhodnutí snížit počet pracovníků ruského zastoupení v Bulharsku tak, aby nepřesahoval počty na bulharském zastupitelském úřadu v Rusku. Počet ruských diplomatů v Bulharsku by tudíž neměl být vyšší než 23 a u administrativně-technických pracovníků přesahovat 25.
V nótě předané velvyslankyni se rovněž uvádí, že bulharská strana očekává, že Rusko dočasně uzavře svůj generální konzulát ve městě Ruse a Bulharsko dočasně uzavře svůj v Jekatěrinburgu.
Bulharsko, které je členem Evropské unie a Severoatlantické aliance, udržuje s Ruskem široké ekonomické a kulturní styky a významná část obyvatelstva o Rusku podle průzkumů smýšlí příznivě. Od roku 2019 ale tyto vztahy poškozují špionážní aféry. Loni v dubnu vyhostila Sofia šest ruských občanů kvůli podezření, že byli zapojeni do výbuchů v muničních skladech v letech 2011 až 2020. Cílem těchto akcí bylo podle Bulharska zastavit dodávky munice na Ukrajinu a do Gruzie. Naposledy v březnu bylo prohlášeno za nežádoucí osoby deset ruských diplomatů v Sofii.
Petkov, jehož kabinet minulý týden padl po odchodu jedné z koaličních stran, věří, že se mu podaří zajistit novou parlamentní většinu a stanout v čele nového kabinetu, který podle něj bude bojovat proti korupci a oslabení tvrdého postoje Bulharska vůči ruské invazi na Ukrajinu.
Pravděpodobnost předčasných voleb je ale přesto vysoká. Podle volebních průzkumů by do Národního shromáždění mohla kromě proruské krajní pravice a částečně proruských socialistů (BSP) proniknout také nová proruská strana expremiéra Stefana Janeva. Důležitou roli v současném vyjednávání bude mít prezident Rumen Radev, který se rovněž netají některými postoji vstřícnými k Moskvě.
Sofia sice přímo Kyjevu žádné zbraně nedodala, neoficiálně je ale Bulharsko významným dodavatelem vojenského vybavení pro ukrajinskou armádu. Transakce se podle médií uzavírají prostřednictvím třetích zemí.
X X X
Vykročí Japonsko ze stínu druhé světové války? Nákupy raket plánují nejen kvůli Rusku
Fumio Kišida se stane prvním japonským premiérem v historii, který se zúčastní oficiálního summitu NATO. Ten začíná ve středu ve španělském Madridu. Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se ostrovní země z východní Asie sbližuje se Severoatlantickou aliancí proto, že autokratičtí „sousedé“ Rusko, Čína a Severní Korea představují stále větší hrozbu. Jednání se zúčastní i český předseda vlády Petr Fiala (ODS).
Premiér Kišida hodlá posílit obranu své země. Ve hře je dokonce i změna ústavy. Její devátý článek nyní Japonsko jako bývalého agresora z druhé světové války zavazuje k nenásilí. Zda by k tomu mohlo dojít, naznačí volby do horní komory japonského parlamentu, které se konají 10. července letošního roku.
Japonsko se v každém případě nyní připravuje na mimořádné události důsledněji než kdykoli předtím. Kišidova pravicově konzervativní vládní strana LDP doporučila zvýšit rozpočet na zbrojení alespoň na dvě procenta hrubého národního produktu, jak doporučuje NATO.
Kromě toho strana nedávno oficiálně deklarovala podporu bezpečnostní strategie založené na schopnosti protiútoku v případě nepřátelské agrese. Hlavní stratég LDP Sanae Takaiči při zahájení volební kampaně slíbil kompletní obranu „včetně použití balistických raket k odstrašení a reakci na útoky“.
Kritici tvrdí, že tento závazek porušuje článek 9 japonské ústavy, jenž ostrovní císařství jakožto bývalého agresora z druhé světové války zavazuje k nenásilí. Právě proto jsou však letošní volby do horní komory parlamentu pro LDP tak důležité.
Buddhisté: Je nutné posílit obranu Japonska
Vyhlídky na změnu nejsou špatné. V dolní komoře parlamentu se tak děje již od posledních voleb v říjnu loňského roku. Každý, kdo chce změnit ústavu, potřebuje dvoutřetinovou většinu v obou komorách. Od ruského útoku na Ukrajinu pacifistický partner LDP, hnutí Komeito mající blízko k buddhismu, koriguje svůj přísný mírový program.
„Rádi bychom přesvědčili veřejnost, že je nutné posílit obranu Japonska a schopnost odstrašení a reakce japonsko-amerického spojenectví,“ citoval list Süddeutsche Zeitung lídra strany Komeito Nacuo Jamaguči, když představoval nový volební program.
Přepsat článek 9 ústavy je dlouholetým přáním LDP. Chce výslovně zmínit síly sebeobrany a vložit do ní ustanovení o mimořádné situaci. Zatím se toto nepodařilo prosadit. Chyběla dvoutřetinová většina. Komeito s tím nesouhlasilo. Kritici se domnívali, že Japonsko se s vlastní válečnou vinou nevyrovnalo dostatečně dobře, aby mohlo učinit takový historický krok.
Japonci jsou mimořádně solidární
Premiér Kišida a LDP však nyní mají historickou příležitost. Ruský útok na Ukrajině jim poskytl přesvědčivý argument pro ospravedlnění vyzbrojování Japonska. Jasné signály vysílal i během nedělního a pondělního setkání zástupců států skupiny G7 na zámku v německém Elmau.
Denní program v dalekém Německu ještě ani pořádně nezačal, když japonská televizní stanice NHK informovala o dalším Kišidově aktu solidarity doma: Pošle v přepočtu 4,75 miliardy korun na boj proti celosvětové potravinové krizi vyvolané útokem Ruska na Ukrajinu. Kromě toho Ukrajina a její sousedé obdrží finanční injekci ve výši 25 miliard korun na svou obranu.
Už o víkendu oznámil Kišida nové sankce proti Rusku. Uvedl také, že Japonsko přispěje částkou odpovídající zhruba 1,5 bilionu korun na nový infrastrukturní program, kterým chce skupina G7 vytvořit alternativu k čínské iniciativě „Nové hedvábné stezky“. Rovněž vyzval ostatní země G7, aby postupovaly jednotně a „zabránily tomu, aby se ostatní země ze situace na Ukrajině špatně poučily“.
Blízkost západního světa představuje pro Japonsko stále důležitější pilíř nové bezpečnostní politiky. Kišida, který je premiérem od října 2021, přerušuje vazby, do nichž ostatní představitelé japonské moci dlouho vkládali velké naděje. Šinzó Abe, předseda vlády v letech 2012 až 2020, vždy usiloval o blízkost k Putinovi. Domníval se, že by mohl získat zpět jižní ostrovy Kurilského souostroví u ostrova Hokkaidó, které Sovětský svaz obsadil za druhé světové války.
Konflikty kolem Tchaj-wanu a dalších ostrovů
Ruský útok na Ukrajinu ale vše změnil. I Japonsko se z toho muselo poučit, že autoritářské režimy nemusí nutně respektovat hranice a mezinárodní pravidla. Toto zjištění je pro Japonsko obzvláště hrozivé, protože jeho malé území v Tichomoří je obklopené nevypočitatelnými režimy Severní Koreje, Ruska a Číny.
Všechny mají ve výzbroji jaderné rakety, všechny hrají svou vlastní hru a Čína chce zjevně rozšířit svou mocenskou sféru v západní části Tichého oceánu a v jihovýchodní Asii.
Vztahy Japonska s nejlidnatější zemí světa Čínou jsou historicky složité. Strategicky cenné souostroví Senkaku ve Východočínském moři, které spravuje Japonsko, ale Čína si na ně činí nárok, je jasným bodem konfliktu.
Japonsko se cítí ohroženo čínskými loděmi, jež neustále proplouvají regionem. Navíc se obává, že by Čína mohla do své mocenské sféry dostat demokraticky spravovaný Tchaj-wan, který leží nedaleko ostrovů japonské prefektury Okinawa.
X X X
Češi objevili nejlevnější cestu k moři. Na pláž a zpět za neuvěřitelných 230 korun
Cesta z Česka k nejbližšímu moři za 230 korun tam i zpátky. Češi objevili jednoznačně nejlevnější cestu na pláž: Díky superlevné jízdence v německé veřejné dopravě dojedete k pobřeží Baltu a zpět za cenu oběda v lepší restauraci. Státem dotované jízdenky za devět eur spustilo Německo v červnu a platí až do konce srpna.
Jízdenka je vždy na jeden kalendářní měsíc, ale zato platí prakticky všude. „Je to na regionální vlaky, ale i autobusy, na městskou i příměstskou dopravu a na berlínské metro,“ vypočítává Stanislav Šetina z Liberce, který rád cestuje. Jízdenku si koupil hned, jak se o ní dozvěděl.
„Bylo to přes internet, na stránkách německých drah Deutsche Bahn, které jsou i v češtině. Všechno je tam popsané velmi dopodrobna, jízdenka je na jméno, objednáte, zaplatíte kartou a přijde vám do mailu, funguje to stoprocentně,“ popisuje Šetina. S jízdenkou za 9 euro se dá dojet až k moři. Stanislav Šetina s manželkou si to vyzkoušeli minulý týden. Z Liberce vyrazili vlakem do pohraniční Žitavy.
Odtud už s německou jízdenkou putovali přes Cotbuss a Berlín až k německo-polské hranici ve Svinoústí, přímo na pobřeží Baltu. „Jízdenka nám platila i na trajekt přes Odru na polskou stranu,“ upozorňuje nadšený cestovatel. Během cesty čtyřikrát přestupovali a i když měli na přesednutí vždy jen pár minut, všechno stihli, vlaky jely na čas.
„Kamarádi jeli na stejné místo ve stejný den autem, tak jsme byli zvědaví, kdo tam bude dřív. Na místo u moře, kam jezdíme každý rok, je to z Liberce zhruba pět set kilometrů. Nám to vlakem trvalo sedm a půl hodiny, posádka v autě byla o půl hodiny rychlejší,“ uvádí Šetina, který si Balt s nekonečnými písečnými plážemi zamiloval.
Do vlaku s rouškou
O superlevnou jízdenku je mezi Němci enormní zájem, a tak je důležité dobře zvolit čas, kdy se na cestu vydáte. Především o víkendech a o svátcích mohou vlaky doslova praskat ve švech. „Jeli jsme ve všední den, a tak lidí ve vlaku bylo hodně, hlavně kolem Berlína, kde lidé jezdili z práce a do práce, ale v podstatě jsme si vždycky sedli. Na druhou stranu brát s sebou kolo bych rozhodně nedoporučoval,“ upozorňuje Stanislav Šetina.
Někoho může také odradit povinnost nosit ve vlaku roušku, která v Německu stále platí a průvodčí ve vlacích na jejím nasazení trvají. Nepohodlí ale vyvažuje extrémně nízká cena. Když se k tomu navíc přičtou příznivé ceny na polském pobřeží Baltu, kde všechno stojí méně než v Česku, jedná se o možnost, která rozhodně stojí za zvážení.
X X X
Serena Williamsová vypadla na úvod s debutantkou prvním kole Wimbledonu
Jako by si chtěla vynahradit, že rok nehrála žádný zápas. Serena Williamsová končila svoji bitvu v prvním kole Wimbledonu nedlouho před půlnocí po více než třech hodinách. S debutantkou na travnatém grandslamu Harmony Tanovou tenisová legenda padla. A hned se nabízela otázka, co bude dál.
Williamsové se stalo teprve potřetí v kariéře, že by pro ni jakýkoliv grandslam skončil po pouhopouhém jediném utkání. Naopak byla zvyklá na největších turnajích kralovat – při 80 účastech hned 23krát dokráčela až k trofeji. Jen Margaret Courtová má o jeden triumf více.
Veřejnost měla za to, že Serena ji musí vyrovnat a překonat. Jenže naposledy se stala šampionkou v roce 2017 na Australian Open, poté oznámila, že je těhotná. Po porodu dcery Alexis Olympie se marně snaží dostat do dřívějšího módu, ve kterém jen těžko hledala konkurenci. Je to těžký úkol, protože v září oslavila už 40. narozeniny.
A předlouhá pauza jí to neulehčila. Loni se ve Wimbledonu rozloučila také v prvním kole, v tomto případě za velmi nešťastných okolností. Duel s Běloruskou Aljaksandou Sasnovičovou musela kvůli zranění nohy skrečovat po šesti odehraných gemech.
Na kurty se vrátila takřka po roce na akci v Eastbourne, kde se rozehřála dvěma zápasy ve čtyřhře. A plnohodnotný comeback – v singlu – si připsala teď v Londýně. Oproti minulému roku nabídla strhující show s maximálním nasazením, jen se nedočkala vítězného konce. Neodcházela ale se zklamanou tváří, rýsoval se na ní úsměv.
„Ptáte se mě, co bude dál? To je otázka, na kterou neumím odpovědět,“ řekla Williamsová po prohře 5:7, 6:1 a 6:7 s francouzskou outsiderkou Harmony Tanovou, 115. ženou žebříčku, která na Wimbledonu startuje poprvé. Ta získala suverénně nejhodnotnější skalp své kariéry. „Nevím, kde se objevím příště. Ale určitě mě to donutí jít na kurty a trénovat, protože jsem nehrála špatně a byla tak blízko…“ uvedla bývalá světová jednička.
Zdá se, že konec kariéry zatím nečíhá za dveřmi a Williamsová má stále motivaci. A doufá, že až se opět objeví před diváky, bude na druhé straně dvorce tenistka se stylem, který jí bude více sedět.
„Jakákoliv jiná soupeřka by pravděpodobně mé hře vyhovovala lépe. Takže to můžu hodnotit jako: ‚Dobře, Sereno, můžeš to dělat dál, jestli chceš,‘“ uvažovala. „Chci říct, že když jste doma, zvlášť v New Yorku a na US Open, kde jsem poprvé vyhrála grandslam, je to něco výjimečného. Určitě mám spoustu motivace se zlepšovat a hrát doma,“ naznačila, že na newyorském US Open by chybět neměla.