ČR se dnes nemůže spolehnout nejen na schopné politiky EU v čele s Leyenovou, Michelem, Borrellem a spol., ale i na velmoc Německa se Scholzem, který po vynikajícím Schröderovi nedokáže řádně vládnout v Evropě a chránit všechny země Evropy před nebezpečím války a tlakům z ciziny, a hlavně USA.
Je to chyba i vedoucích politiků jednotlivých zemí EU, jak ukazuje šéf Maďarska, Orbán, který zajistil lidem a firmám země dostatek levného plynu, ropy, PHM a energie z Ruska přes ostrou kritiku EU a USA.
Tak to měl udělat i Fiála v ČR, ale nemá na to schopnosti, odvahu, umění, a proto většina národa volá po jeho demisi, která by se měla uskutečnit co nejdříve podle petic prezidentu ČR Zemanovi.
Každý den je pro lidi a firmy ČR horší a horší, a tak by to měl zdůraznit Fialovi celý národ, podle odborníků, vystoupením na velké demonstraci v Praze na Letné, než bude zima a mnoho lidí bude mrznout a zmrzne.
X X X
GAZPROM: EVOPA NEMUSÍ PŘEŽÍT ZIMU
Putin nabídl „dodatečné“ dodávky plynu
Reuters: Evropa nemusí se současnou úrovní zásob zemního plynu přežít letošní zimu. Například Německo má v podzemních zásobnících dostatek plynu na dva až dva a půl měsíce. Na konferenci o energetice to dnes v Moskvě řekl šéf ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller.
Rusko je ochotno dodat do Evropy během podzimu a zimy dodatečné objemy zemního plynu, a to nepoškozenou větví plynovodu Nord Stream, anebo přes Turecko, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Ze sabotáže na plynovodech mají podle Putina prospěch hlavně Spojené státy, Polsko a Ukrajina. USA dřívější podobná Putinova nařčení odmítly.
Ředitel polostátního Gazpromu řekl, že oprava poškozených plynovodů Nord Stream si vyžádá nejméně rok. Upozornil přitom, že Rusku stále nebyl umožněn přístup do oblasti poškození plynovodů, která je v Baltském moři ve výlučné ekonomické zóně Švédska a Dánska.
„Příjemce výhod, beneficiant – každopádně je to jasné a nemusíme jít do podrobností. Vždyť stoupá geopolitický význam ostatních plynovodů, které vedou přes území Polska a Ukrajiny,“ řekl Putin podle agentury Interfax. „A samozřejmě také Spojené státy, které nyní mohou dodávat energetické suroviny za vysoké ceny,“ dodal Putin při vystoupení na energetickém fóru v Moskvě.
X X X
ZÁSVISLOT NA PLYNU RUSKA SE MĚNÍ NA ZÁVISLOSTI NA USA
NEJLEVNĚJŠI PLYN RUSKA, KAPALNÝ PLYN USA DRAHÝ, BIDEN TO DĚLÁ JEN PRO MILIARDOVÝ BYZNYS USA, JAKO TO BYLO U KAŽDÉ VÁLKY, U NÍŽ BYL
Podle maďarského premiéra Viktora Orbána by příměří v rusko-ukrajinské válce nemělo být vyjednáno mezi Ruskem a Ukrajinou, ale mezi Ruskem a USA. Nevěří však, že by prezident Joe Biden mohl dosáhnout míru, lepším vyjednavačem by podle něho byl Donald Trump. Orbán také varoval, že Evropa se nestává energeticky nezávislou, ale mění svou závislost na Rusku v závislost na USA.
Taková vyjádření zazněla od maďarského premiéra na úterní panelové diskusi v Berlíně, kterou pořádaly německý měsíčník „Cicero“ a berlínský deník „Berliner Zeitung“.
„Realita moci velí, že příměří ve válce na Ukrajině by nemělo být vyjednáno mezi Ruskem a Ukrajinou, ale mezi Ruskem a Spojenými státy, “ řekl Orbán. Dodal, že kdo si myslí, že mír závisí na rusko-ukrajinských jednáních, není realista.
Orbán řekl, že „velkým problémem“ je, že „tentokrát, na rozdíl od krymského konfliktu, nemohl být konflikt izolován “ . Připomněl také svou „mírovou misi“ v Moskvě, kterou provedl krátce před ruskou invazí. Podle jeho názoru byla tehdy na Západě panující víra, že s Ruskem se nemá vyjednávat, mylná.
Podle Orbana americký prezident Joe Biden „zašel příliš daleko“, když ruského prezidenta Vladimira Putina označil za „válečného zločince“ a „masového vraha“. „Nadějí na mír“ je tedy prý bývalý prezident Donald Trump.
“Maďarsko je v táboře míru,” řekl Viktor Orbán. Dodal, že je pro okamžité příměří a mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Uvedl také, že v bojích zatím padlo 200 Maďarů, občanů Ukrajiny, kteří byli povoláni do ukrajinské armády.
Maďarský premiér se také vyjádřil k politice sankcí proti Rusku. Věří, že „vhodná sankční politika“ by zastavila prudký nárůst cen energií a že evropské ekonomiky by dnes nečelily katastrofě. Sankce by podle něj měly být udělovány „inteligentně“.
Vyzval také k jejich revizi a také k reformě systému zásobování Evropy energetickými zdroji tak, aby Evropská unie dosáhla skutečné energetické nezávislosti, a nikoli jen „změny pánů“, přechodem od závislosti na Rusku k závislosti na Spojené státy americké, vasevec.cz
X X X
TRUMP: VÁLKA NA UKRAJINĚ SKONĆÍ JEN DOHODOU RUSKA S USA, BIDENEM
Jaderné našlapování jako za studené války. Co ukázal rozhovor Bidena pro CNN?
Americký prezident Joe Biden poskytl ojedinělý rozhovor pro CNN, ve kterém reagoval na stupňující se jaderné napětí ve světě. Podle analytiků se šéf Bílého domu snažil pečlivě vážit každé slovo, aby nezpůsobil eskalaci konfliktu s Ruskem. Biden v rozhovoru dokonce nechtěl ani říci, jak přesně by USA na případný jaderný útok reagovaly.
Ozvěny studené války se vrací. Poprvé od osmdesátých let minulého století se svět ocitá v rizikové politické atmosféře, v níž se denně koketuje se slovním spojením „jaderné zbraně“. Rusko v posledních měsících opakovaně prohlásilo, že je v případě ohrožení připraveno využít všechny dostupné vojenské prostředky, a to včetně nukleárních zbraních.
A ačkoli v současnosti válčí Rusko s Ukrajinou, v kontextu jaderné války se hlavní pozornost upírá na dvojici Rusko a USA. Stejně jako kdysi během karibské krize. Ukrajina totiž žádné nukleární zbraně nemá, zato Moskva s Washingtonem tvoří tandem největších jaderných velmocí.
Minulý týden prezident Biden prohlásil, že svět čelí hrozbě „jaderného armagedonu“. Za tato slova byl později kritizován s tím, že zbytečně přejímá rétoriku Vladimira Putina. V novém rozhovoru pro americkou CNN už byl americký prezident mnohem opatrnější, osudnému slovu se ale přesto nevyhnul. Mezi rétorickým našlapováním přitom jasně světu sdělil, jakou pozici Spojené státy zastávají.
Jak reálná je jaderná válka?
Biden v rozhovoru pro CNN zmínil, že riziko nukleární války podle něj v současnosti není příliš velké. Podle správce Oválné pracovny se Putin k tak drastickému řešení neuchýlí. Biden ruského prezidenta nepřímo pokáral za to, že vůbec s pojmy jako „jaderná válka“ šachuje ve veřejném prostoru.
„Občas se dělají chyby, může dojít k chybnému výpočtu, nikdo si nemůže být jistý, co se stane a může to skončit armagedonem,“ řekl Biden, když znovu zmínil termín, který podle biblické tradice vyjadřuje místo poslední bitvy, která předznamená konec světa.
Americký prezident rovněž prohlásil, že při nukleárním výbuchu se věci vymknou kontrole a nikdo nemůže vědět, co se stane. Naznačil tím, že Spojené státy by na takový incident musely reagovat. Teprve nedávno přitom Biden zastavil proces změny jaderné doktríny, po které by se Američané vzdali automatického předpokladu reakce na nukleární útok.
Bidenovo mlžení
Moderátor Jake Tapper chtěl z Bidena dostat přímější odpověď na otázku, jak přesně by americká vláda reagovala na jaderný útok. Například v případě, kdy by Rusové zaútočili na ukrajinskou elektrárnu v Záporoží.
Americký prezident se ale nenechal zviklat. „Bylo by nezodpovědné, kdybych mluvil o tom, co bychom udělali, nebo neudělali,“ řekl Biden.
Možná překvapivě v rozhovoru prohlásil, že je ochotný s Putinem v budoucnu jednat. V současnosti ale tato možnost údajně na stole není. „Choval se brutálně. Myslím si, že spáchal válečné zločiny. Takže v současnosti nevidím důvod se s ním setkat,“ uzavřel Biden.
X X X
CENY ROPY POMÁHAJÍ RUSKU, LEYENOVÁ Z EU NIC NEDOKÁŽE, JEN ŠTĚKÁ, JAKO MALÝ PES
Biden „přehodnocuje“ vztahy se Saúdy. Vadí mu nižší produkce ropy
Vražda novináře s nimi nepohnula, dokázala to až ropa. Bílý dům oznámil, že přehodnotí své vztahy se Saúdskou Arábií. Reaguje tak na rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců v OPEC+, že sníží produkci ropy o dva miliony barelů denně. Podle Američanů tak Saúdové pomáhají Rusku. A americkým demokratům škodí před volbami.
„To, co s Ruskem udělali, bude mít své následky,“ řekl Biden na adresu Saúdské Arábie poté, co se země rozhodla snížit produkci ropy. Podle něj tím totiž straní režimu ruského diktátora Vladimira Putina.
Ten ohlásil, že přestane dodávat ropu do zemí, jež v reakci na jeho válku proti Ukrajině podporují myšlenku zastropování cen ruských energií. „Neprozradím, co zvažuji a co mám na mysli. Ale budou tu následky,“ dodal Biden.
„Prezident je přesvědčený, že je na čase, aby saúdsko-americké vztahy sloužily americkým národním zájmům,“ řekl také mluvčí Bílého domu John Kirby. Ceny ropy a potažmo paliv jsou pro Bidena důležitým tématem i kvůli blížícím se americkým volbám 8. listopadu.
Kirby poznamenal, že jednou z prezidentových možností je debata s předními demokraty v Kapitolu o tom, jak bude diplomacie vůči Saúdům v budoucnu vypadat. Například demokratický předseda senátního zahraničního výboru Robert Menendez pohrozil, že by se mohly zmrazit prodeje zbraní do Rijádu i americko-saúdská bezpečnostní spolupráce.
„Princ Muhammad prostřednictvím kartelu OPEC+ pomáhá Putinovi pojistit válku. Jednoduše tu není prostor hrát s oběma stranami konfliktu,“ míní Menendez. „Neodsouhlasím žádnou spolupráci s Rijádem, dokud království nepřehodnotí svou pozici vůči válce na Ukrajině. Co je moc, to je moc,“ dodal.
Saúdská Arábie je jedním ze zakládajících členů OPEC a na jejím území se těží kolem deseti milionů barelů ropy denně. To jí v organizaci dává silný mandát. Rozhodnutí snížit produkci, které přijali ministři členských zemí OPEC+, skupiny jedenácti partnerských zemí OPEC, navíc de facto anulovalo červencové zvýšení výroby.
Krátce předtím Biden islámské království navštívil a jednal se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Washington se snažil OPEC přimět k tomu, aby o snížení těžby neusiloval, protože k němu podle ekonomických statistik není důvod. Kartel ovšem tvrdí, že mu nejde o zvýšení ceny ropy, ale o stabilitu cen.
Spojené státy jsou vojenským partnerem Saúdské Arábie. Dodávají jí zbraně a mají na jejím území rozmístěné jednotky. Vojenské partnerství přežilo i diplomatické spory způsobené porušováním lidských práv, na které v Saúdské Arábii poukazují organizace na ochranu lidských práv, ale především vraždou novináře Džamála Chášukdžího.
Tu podle informací americké rozvědky posvětil sám korunní princ a nově i saúdskorabský premiér. Do funkce byl navzdory tradicím jmenován přesto, že není králem země. A navíc právě v době, kdy měla vláda Spojených států rozhodnout, zda má mít princ přezdívaný MBS imunitu v kauze novinářovy vraždy.
Americké ministerstvo spravedlnosti se k žádosti soudu mělo vyjádřit do 3. října. Poté, co se MBS stal premiérem, však požádalo o odklad v délce pětačtyřiceti dní. Soudce na odklad přistoupil do 17. listopadu.
Expert na Saúdskou Arábii a někdejší analytik CIA Bruce Riedel pro list The Guardian uvedl, že poznámky Bílého domu o přehodnocování vztahů znamenají „dramatický obrat“. „Ze snahy zapojit korunního prince jsme se vrátili k tomu, že je vyvrhel,“ poznamenal s odkazem na Bidenův slib udělat z MBS kvůli vraždě Chášukdžího vyvrhele světové politiky. Na izolaci Saúdů však nikdy nedošlo.
X X X
FSB tvrdí, že u Moskvy dopadla Ukrajince s raketami Igla v tajném úkrytu
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že v okolí Moskvy zadržela Ukrajince se dvěma přenosnými protileteckými řízenými střelami Igla. Údajně tam ve spolupráci s ukrajinskými tajnými službami chystal „diverzní akci“. Další podrobnosti FSB neuvedla, nicméně kolem Moskvy je několik velkých letišť a do Kremlu ze svého sídla podle ruských médií létá i prezident Vladimir Putin.
„FSB zmařila diverzní a teroristické akce chystané zvláštními službami Ukrajiny s využitím vysoce přesných zbraní v Moskevské oblasti,“ citovala agentura Interfax z vyjádření FSB.
„Byl zadržen občan Ukrajiny, který na příkaz (ukrajinské tajné služby SBU) převezl v tajném úkrytu v autě z Kyjeva přes Estonsko do Ruska přenosné raketové systémy Igla pro připravované teroristické činy a také vybral místo pro jejich tajné uložení,“ dodala.
Během vyšetřování byly zatčenému zabaveny obě Igly a také spojovací prostředky jako důkazy „zločinné činnosti a styků s SBU“. Podezřelý, kterému hrozí až dvanáct let vězení, „projevil lítost a spolupracuje s vyšetřovateli“, tvrdí FSB.
Ta dříve oznámila, že zadržela osm podezřelých z víkendového útoku na Kerčský most, včetně pěti Rusů. Za strůjce útoku označila šéfa ukrajinské rozvědky.
Střely Igla, odpalované z ramene, byly podle dostupných údajů vyvezeny do tří desítek států světa. Podle médií si připsaly sestřely moderních bojových letounů během války v Zálivu, během bombardování Srbska i během nynější války Ruska proti Ukrajině.
X X X
Vedeme svatou válku s NATO. Jsou silnější, ospravedlňuje ztráty Rusko
Rusko vede svatou válku proti Západu, tvrdí ruští gubernátoři. Osočování USA z toho, že jsou zapojeny do konfliktu přímo, poskytuje Rusku příhodnou výmluvu pro sérii nedávných ponižujících porážek na Ukrajině. Rusko se ospravedlňuje, že vede válku s celou mocí NATO.
„Nejdou jen bojovat, jdou splnit svou posvátnou povinnost, svou posvátnou misi,“ prohlásil ve videozprávě gubernátor Komijské republiky Vladimir Uiba o povolaných rezervistech, kteří cvičí v blízkosti norských hranic Pečengského rajónu. „Bojujeme za správnou věc,“ je přesvědčen gubernátor s hrdě nasazenou čepicí s písmenem Z, symbolem ruské invaze na Ukrajinu.
Náboženský jazyk k povzbuzení ruských nově mobilizovaných vojáků směřujících na Ukrajinu použil i gubernátor Archangelské oblasti Alexandr Tsybulskyj. „Archangelský prapor. To není jen geografický odkaz, znamená to, že budete pod ochranou a patronátem archanděla Michaila,“ řekl gubernátor během ceremonie, kdy novému praporu žehnali pravoslavní kněží.
Současné Rusko pod vládou Vladimira Putina považuje samo sebe za svatý národ pověřený ochranou křesťanských hodnot. Válku na Ukrajině pojímá jako svého druhu kulturní válku proti „zkaženému Západu“, která přerůstá do apokalyptické bitvy mezi dobrem a zlem. Sám Putin osočil Západ z „čirého satanismu“ a odůvodňoval „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině jako způsob boje proti „hrozným experimentům, které se snaží zlomit naši duši“.
Ukrajina je podle ruských úředníků jen zástupným bojištěm, kde se vede tento klíčový zápas dějin. „Dnes nebojujeme s Ukrajinci a ne proti Ukrajině, ale bojujeme proti Americe a všem zemím, které se k nim připojily. Jsou to oni, kdo tuto válku rozpoutal a provokují další teritoria s cílem oslabit Rusko,“ myslí si Uibo.
Podobně i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov naznačuje, že právě Američané jsou loutkaři, kteří zneužívají Ukrajince k vlastním zlovolným zájmům. „Zdá se mi, že Američané se této války de facto účastní již dlouhou dobu,“ řekl Lavrov v úterý ruské státní televizi. „Tuto válku ovládají Anglosasové.“
Konspirační teorie o skutečném zapojení USA do války nejsou v ruském politickém establishmentu nic nového. V kontextu pro Rusko velmi ponižující ztrátě strategického města Lyman, postupu Ukrajinců na okupovaných územích a výbuchu na symbolicky velmi významném Kerčském mostě spojujícím pevninské Rusko s Krymem, obvinění poskytuje pohodlné vysvětlení pro nesnáze ruské armády.
„Musíme vzít v úvahu, že nebojujeme proti ukrajinským vojákům. Bojujeme s vojsky NATO. Mají obrovské zdroje,“ odpověděl představitel separatistické Luhanské lidové republiky Andrej Maročko na štiplavou otázku jedné z hlavních tváří ruské propagandy, moderátorky Olgy Skabejevové.
„Proč postupujeme metr po metru, když oni postupují od vesnice k vesnici?“ zeptala se jedna z hlavních tváří ruské propagandy vrchního představitele „lidových milic“. Maročko uznal, že zdroje Západu jsou nadřazené těm ruským, přičemž klíčovou roli hrají západní zpravodajské služby. „Jejich šance na úspěch jsou větší než naše.“
Memorandum pro propagandu
Server Meduza uvádí, že ruští propagandisté a média dostali po výbuchu na Kerčském mostě z Kremlu nová pravidla ohledně referování o válce na Ukrajině. Mají například tvrdit, že ve válce Západu proti Rusku „do posledního Ukrajince“ už ukrajinští vojáci dochází.
„Země západu posílají svou vlastní špínu, aby umírali jako žoldáci v ukrajinské válce. Ukrajinské formace nasazené v Kyjevem kontrolované části Záporoží nyní mají rovný počet vojáků ukrajinských ozbrojených sil a zahraničních žoldáků,“ je jiná teze z memoranda.
Podle doporučení dokonce média mají vzbudit dojem, že Západ vojenskou pomocí Ukrajině naprosto vyčerpal své zásoby zbraní. „Dodávky zbraní na Ukrajinu vyčerpaly vojenské rezervy zemí NATO, které Rusko účinně demilitarizuje,“ stojí v memorandu.
X X X
Česko nedodržuje dohodu o předávání migrantů, stěžuje si slovenský ministr
Česká republika podle slovenského ministra vnitra Romana Mikulce nedodržuje podmínky readmisní dohody při předávaní migrantů z Česka na Slovensko. Bratislava proto žádá nápravu. Česko v souvislosti s migrační vlnou zavedlo kontroly na hranicích se Slovenskem na konci září nejprve na deset dnů, jejich trvání však následně prodloužilo.
Policisté během kontrol na hranicích se Slovenskem zadrželi běžence například u obce Nedašov. (říjen 2022) | foto: PČR Zlínský kraj
Bratislavě se nezamlouvá, že Česko pouze oznamuje Slovensku, že mu vrací migranty, které pak také vysadí na hranici, aniž vyčká na reakci slovenských úřadů.
„Upozornili jsme oficiálním dopisem na dodržování podmínek readmisních dohod, které zahrnují přesně dohodnutá místa místa a časy. Bohužel, česká strana toto nedodržuje. My své závazky plníme, ale máme určité kapacity,“ řekl Mikulec.
Podle něj se tak stává, že se v příhraničí s Českem pohybují skupiny migrantů, protože slovenské úřady neměly dostatek času na to, aby je mohly převzít.
Běženci po absolvování administrativních úkonů nemají zájem zůstat v nabízených ubytovacích kapacitách na Slovensku. „Jejich cílem není Slovenská republika, ani Česká republika, jejich cílem je Německo,“ poznamenal Mikulec.
Slovenská policie už dříve uvedla, že běžence, kteří se dostanou na Slovensko z Maďarska, Budapešť až na výjimky od Bratislavy nepřebírá.
Od zahájení hraničních kontrol ze strany Česka i Rakouska zadrželo Slovensko k úterý podle údajů slovenského ministerstva vnitra 1 180 migrantů a 24 převaděčů.
X X X
Pořadatele protestů z Václaváku rozdělily peníze. Šlo o ego, přiznávají
Ústřední dvě postavy zářijových demonstrací na Václavském náměstí v Praze, Ladislav Vrabel a Jiří Havel, týdny vedli ostré hádky o peníze, které jim lidé poslali. „Na lidské důvěře a naivitě se vždy dalo dobře vydělat,“ komentuje situaci Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost. Dvojice se začala přetahovat o projekt Česko na 1. místě. Ve středu prohlásili, že problémem byla jejich ega.
Organizátoři demonstrací Ladislav Vrabel a Jiří Havel | foto: iDNES.cz
Právě peníze byly hlavním tématem od založení projektu Česko na 1. místě. Problém nastal již na samém začátku, kdy organizátoři vybírali peníze na netransparentní účet. Vrabel v té době několikrát mluvil o tom, že se živí podnikáním.
Server Aktuálně.cz však zjistil, že dluží tři miliony korun, a pokud by mu chodila oficiální výplata, tak by až na několik tisíc padla na splátky dluhu. Na demonstraci proto vybíral peníze od lidí, které chodily na soukromý účet jeho ženy. Po několika dnech nakonec organizátoři zřídili transparentní účet. Jenže ten byl opět veden na Vrabelovu ženu Bojana Vurdelja.
Jenže tím problémy ohledně peněz a účtů neskončily. Poté totiž Česko na 1. místě, přesněji Vrabel, převedl peníze na jiný transparentní účet, který vlastní druhý organizátor Jiří Havel. A tady nastává problém současného boje o peníze. Na transparentní účet, který má nyní pod palcem Havel, lidé poslali přes 1,1 milionu korun. Z toho již organizátoři k 11. říjnu stihli přes 700 tisíc utratit.
Mezi jejich fanoušky je patrné zklamání
Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost pro iDNES.cz uvedl, že transparentní účet má vytvořit zdání důvěryhodnosti. „Na místě je ale položit si otázku: Lze věřit někomu, kdo má 27 exekucí, milionové dluhy a je známý také tím, že neplatil zaměstnancům a z jeho podnikání zůstaly pouze dluhy, že ty peníze doputují opravdu tam, na co jsou vybírány?“ komentoval důvěryhodnost organizátorů a současně doplnil:
„Na lidské důvěře a naivitě se vždy dalo dobře vydělat. Věděli to prodejci hrnců, ví to podvodníci na internetu a ví to i tito samozvaní rádoby vlastenečtí spasitelé.“
Jenže hádka mezi dvojicí došla tak daleko, že Vrabel chtěl, aby mu Havel poslal peníze na nový transparentní účet. Ten je opět veden na jeho manželku. Vrabel v této souvislosti na síti dokonce vyvěsil video, kde se s Havlem o peníze dohaduje.
„Dohodli jsme se s Jirkou Havlem, že on založí transparentní účet a peníze pošleme tam. Jsou to peníze na organizování demonstrací. Ještě než jsme peníze přeposlali, chtěl jsem od Jirky Havla prohlášení, že není na něm, kam peníze půjdou, ale že je to na Vrabelovi. Chtěl jsem, aby to řekl na nahrávku. Jirka potvrdil, že o penězích rozhodovat nebude,“ stojí ve videu, kde Vrabel i zveřejnil nahrávku z telefonátu s Havlem.
Máca k současnému sporu doplnil, že je mezi jejich fanoušky patrné zklamání, že to opět dopadlo jako vždy. „Nyní tak nastala paradoxní situace, která ale musela přijít, že máme dvě České republiky na 1. místě a oba rozhádaní ‚vlastenci‘ vybírají peníze odděleně. Zadlužený Vrabel na účet vedený na jeho manželku,“ shrnul situaci Máca.
Podle něj by se jejich mobilizační potenciál vůči veřejnosti postupně vyčerpal, i kdyby se nerozhádali: „Jen by ale z lidí dokázali vylákat více peněz.“
Dezinformátor hlásá, že chce dělat velkou věc
Máca také pro iDNES.cz poznamenal, že každý komerční dezinformátor hlásá, že chce dělat velkou věc, že právě on vše změní, zachrání národ, a proto naivní a důvěřiví lidé mají posílat peníze právě jemu. „Takových komerčních spasitelů se na naší pseudovlastenecké scéně vystřídala už celá řada,“ komentoval Máca.
Podle něj u značné části podporovatelů mohou kvůli hádkám ztratit důvěru. „Ale pak je tu spousta takových, kteří budou, hlavně Vrabelovi, důvěřovat i nadále a posílat mu peníze. Ostatně kolik bylo publikováno článků a reportáží, že senioři nemají jezdit na prodejní akce hrnců, ale stejně jezdili,“ podotkl Máca s tím, že tohle funguje podobně.
Nový účet.
Jenže kvůli rozepři se Vrabel rozhodl, že pro projekt Česko na 1. místě změní i doménu stránky. Ta vypadá vcelku podobně jako ta původní. Nejsou na ni už však jako organizátoři uvedení Vrabel a Havel. Podporovatelé, petice či výběr peněz od lidí ale zůstal.
Na Facebooku na Vrabela reagoval i Havel. Ten uvedl, že více slov netřeba. „Jestli Láďa pochopí co svým chováním nejen vůči mě ale i ostatním způsobil a začne být týmovým hráčem, bude spolupráce možná. Nevím bohužel, jestli toho bude schopen. Tím si nejsem jist. To je už na něm,“ reagoval Havel na svém profilu.
K tomu přidal slova, ať se lidé soustředí na to, co je důležité a nasměrují svojí energii ke společnému cíli. Havel také v jiném videu představil skupinu odborníků, kteří se rozhodli spolupracovat právě s ním.
„Můžu Havla jít žalovat, že krade značku, i kvůli penězům, ale neudělám to. Je to šílený. Máme jít bojovat proti globalistům, kteří právě zakládají na Hradě superstát a berou do toho Ukrajinu,“ řekl v dalším videu situaci Vrabel.
Ten si také postěžoval, že Havel má všechny přístupové údaje na dosavadní stránky a sociální sítě. Rozepře organizátorů lidé na sociální síti komentují ve velkém. Někteří si přejí, aby se opět dvojice dala dohromady. Jiní Havla odepisují.
„To, co předvádíte je ostudné a hanebné. Uráží to všechny, na kom jste postavili vaší činnost,“ komentoval například pan Daniel. Podobných příspěvků jsou desítky. „Mrzí mě, že nejste schopen si sednout s Havlem a i za cenu nějakých ústupků z obou stran jet dál spolu a jednotní. Je to velká škoda,“ napsal pod příspěvek třeba pan Václav.
Ve svém nedělním vysílání mimo jiné oznámil, že se na demonstraci, která je plánovaná na konec října, pokusí pozval Donalda Trumpa či někoho z jeho rodiny.
„Snažím se kontaktovat syna Trumpa…Celá Trumpova rodina sleduje, co se děje v Praze a pozdravují nás. Jestli se mi na něj podaří sehnat kontakt, tak je pozvu,“ doplnil na videu Vrabel a současně dodal, že pozval i Lubomíra Volného.
Usmíření
Ve středu však Havel na sociální síti uvedl, že již spolu s Vrabelem opět mluví. „Domníval jsem se, že můj podíl na společném projektu Česká republika na 1. místě je podstatně větší než Vláďův podíl. A Vláďa naopak měl pocit, že právě jeho podíl je podstatně větší než můj,“ komentoval Havel rozepři s tím, že si to uvědomili v úterý, kdy se také dohodli na společném postupu projektu.
„Protože osobní zájmy a ambice Vláďovi i mé musí jít stranou, když se rozhoduje o další existenci České republiky,“ dodal Havel.
X X X
Senát na zástupce ombudsmana zvolil pouze vládního zmocněnce Schorma
Vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Vít Alexander Schorm se stal jediným senátním kandidátem na zástupce ombudsmana. Horní komora ho dnes vybrala v prvním kole tajné volby. Druhého kandidáta horní komora nevybrala ani ve druhém volebním kole. Advokátu Jakubu Křížovi chyběl ke zvolení jeden hlas, právničce a ombudsmance na ministerstvu obrany Lence Marečkové čtyři hlasy.
Zástupce veřejného ochránce má do konce října zvolit Sněmovna, aby obsadil místo pro Monice Šimůnkové, která ke konci srpna kvůli sporům s ombudsmanem Stanislavem Křečkem na funkci rezignovala. Vybírat bude ze dvou prezidentských a jednoho senátního kandidáta. O tom, zda se horní komora pokusí dodat ještě druhého kandidáta, rozhodne ještě její vedení.
Schorma dnes v prvním kole tajných voleb podpořilo 32 ze 60 hlasujících senátorů, Kříže 23 a Marečkovou 20 senátorů. Nejméně hlasů obdržela ředitelka právní sekce Kanceláře veřejného ochránce práv Jana Gregorová, kterou volilo 12 senátorů a do druhého kola tak nepostoupila. Ve druhém kole dostal Kříž 28 z 57 hlasů, Marečková 25.
Prezident Miloš Zeman na zástupce ombudsmana opětovně navrhl advokáta a bývalého poslance ČSSD Zdeňka Koudelku z neparlamentního hnutí Trikolora a právníka Petra Scholze, který byl interním ombudsmanem Energetického regulačního úřadu.
Schorm i Gregorová se v kandidátských projevech přihlásili k odkazu prvního ombudsmana Otakara Motejla, s nímž spolupracovali. Gregorová také uvedla, že by chtěla pomáhat všem bez rozdílu a pomoci kancelář veřejného ochránce práv budovat jako moderní instituci. Chtěla by převzít agendu, o kterou byla před svým odchodem Křečkem připravena Šimůnková.
Schorm se odkázal na kandidátský projev z dob, kdy byl Senátem nominován proti Křečkovi na ombudsmana. Uvedl, že se lidskoprávní problematice věnuje dlouhodobě a ctí zásadu vzájemného respektu. Veřejný ochránce práv má podle Schorma pomáhat i těm, kteří zrovna nepožívají sympatií svého okolí nebo selhali. Marečková se z jednání horní komory omluvila a kandidátský projev poslala senátorům písemně.
Kříž mluvil o potřebě nalézat rovnováhu mezi svobodou a rovností. Role ombudsmana nemá být podle Kříže privatizována a být závislá na názorech a náladách jednoho člověka. Ombudsman má být služebníkem práva a spravedlnosti, katalyzátorem konsenzu, uvedl advokát. Ve funkci by využil i právnické zkušenosti ze státní správy.
Ke zveřejněným výhradám vůči své osobě Kříž řekl, že kandiduje za sebe, nikoli za konzervativní katolickou organizace Opus Dei, jejímž je členem. Křížovi je vytýkáno, že je odpůrcem potratů či sňatků stejnopohlavních párů. Advokát uvedl, že se věnoval mimo jiné ochraně dětí nebo obětí sexuálního násilí.
Kříže nominovala senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09, k níž se veřejně připojil lidovec Patrik Kunčar. Marečkovou navrhl senátor Marek Hilšer z klubu Starostů a Gregorovou pirátská senátorka Adéla Šípová. Ta je podepsána i pod nominací Schorma, kterého navrhli také předseda klubu Starostů Jan Sobotka, Rostislav Koštial (ODS) a Miluše Horská z klubu KDU-ČSL.
Kdo je Vít Alexander Schorm
Vizitka Víta Alexandera Schorma (49), kandidáta Senátu na zástupce veřejného ochránce práv:
– Schorm působí přes 20 let jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. V únoru 2020 byl kandidátem Senátu na funkci ombudsmama, při volbě postoupil do druhého kola, Sněmovna ale nakonec zvolila Stanislava Křečka. Křeček, kterého navrhl prezident Miloš Zeman, tehdy ve druhém kole získal 91 hlasů ze 175 odevzdaných, zatímco pro Schorma hlasovalo 53 poslanců.
– Již během studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně absolvoval Schorm dva studijní pobyty na univerzitách ve Francii. V roce 1998 získal diplom z pokročilých studií v oblasti srovnávacího veřejného práva evropských států na pařížské Sorbonně a o dva roky později získal doktorát na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
– V letech 1996 až 1998 byl poradcem tehdejšího předsedy Nejvyššího soudu (a pozdějšího prvního českého ombudsmana) Otakara Motejla. Poté působil jako vedoucí kanceláře někdejšího místopředsedy vlády Pavla Rychetského.
– Do současné funkce jej v listopadu 2001 jmenovala vláda vedená Milošem Zemanem na návrh tehdejšího ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše. Zmocněnec řeší stížnosti podané na ČR pro porušování Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Úkolem zmocněnce je vypracovávat písemná stanoviska české vlády k individuálním i mezistátním stížnostem na porušení úmluvy.
X X X
Kde to vázne? Česko už rok čeká na notifikaci podpory pro teplárny a biometan ze strany Evropské komise
Řečníci kulatého stolu Ekonomického deníku, České justice a EY k podpoře a financování obnovitelných zdrojů energie. Zleva vedoucí oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie na ERÚ Kristián Titka, vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie na MPO Pavel Jirásek, partner týmu consultingu EY Blahoslav Němeček, moderátor akce David Tramba, ředitel průmyslového expertního centra Unicredit bank Jan Jašek a předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Čím je v divadelních sálech Čekání na Godota, tím je v české energetice čekání na notifikaci podpory pro obnovitelné zdroje a teplárny. Úředníci Evropské komise totiž musejí posoudit slučitelnost podpory s unijní legislativou. Proces, který má trvat měsíce, v praxi často zabere několik let. Má Česko poslušně vyčkat na souhlas z Bruselu, nebo má podporu teplárenství či biometanu odstartovat bez něj? I tomuto tématu se věnoval kulatý stůl Ekonomického deníku, České justice a poradenské společnosti EY.
Vládní zásah, který umožní zastropování ceny elektřiny a plynu pro malé a střední odběratele, už získal definitivní podobu. Avšak velká část domácností je závislá na jiném zdroji tepla – na dodávkách z centralizovaných zdrojů. „Kdyby nám do cen tepla z uhelných a plynových zdrojů nevstupovala zvýšená cena emisních povolenek, tak by to lidem velmi pomohlo,“ upozornil partner consultingu EY pro klienty z odvětví energetiky Blahoslav Němeček.
Ale má to jeden háček – stále chybí souhlas neboli notifikace podpory ze strany Evropské komise. Podle Blahoslava Němečka je v cenovém rozhodnutí pro teplárenství zakotveno, že poskytnutí transformační podpory musí dodavatel tepla zohlednit v cenové kalkulaci. To by měl být pro Evropskou komisi jasný argument, že se nejedná o podporu výrobců či distributorů tepla, ale o podporu, z níž mají prospěch spotřebitelé.
„Poskytnutí transformační podpory musí dodavatel tepla zohlednit v cenové kalkulaci,“ zdůraznil partner consultingu EY Blahoslav Němeček. Foto: Martin Kovář
Vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Jirásek reagoval, že v rámci české vlády panuje shoda, že se jedná o vhodnou formu podpory. Na tuto podporu má pro příští rok připravený balík 16 miliard korun, který je zahrnutý v nákladech na podporované zdroje energie (celkem 37 miliard korun na rok 2023).
Na české straně tedy žádný problém není, horší je to s notifikací podpory u Evropské komise. „Stále běží jednání na pracovní i politické úrovni. Posunuli jsme se z fáze, kdy Evropská komise tuto podporu striktně odmítala kvůli tomu, že se týkala také výroby tepla z uhlí. Teď se bavíme o technických detailech typu, kam podporu tepla zařadit,“ řekl Jirásek v debatě u kulatého stolu.
Jirásek dodal, že se jedná o nejtěžší ze všech notifikačních řízení. Vedle transformační podpory teplárenství totiž ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně řeší také provozní podporu kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a výrobu energie z druhotných zdrojů. Co se týká obnovitelných zdrojů, notifikace se řeší u podpory biometanu a velkých zdrojů tepla s příkonem nad 20 megawattů.
Proč tedy notifikace trvá tak dlouho? Pavel Jirásek uvedl, že Česká republika počítala při přípravě novely zákona o podporovaných zdrojích energie se starými pravidly veřejné podpory. Od ledna letošního roku vstoupily v Evropské unii v platnost nové podmínky, kterým se Česko muselo přizpůsobit takříkajíc „za pochodu.“ Přesto Jirásek doufá, že se podaří notifikaci dotáhnout do konce letošního roku.
Vedoucí oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie na Energetickém regulačním úřadu Kristián Titka k tomu dodal, že za vzniklé potíže si Česká republika zčásti může sama. „Velké množství různých podpor dělá zákon nepřehledným – pevná výkupní cena, zelený bonus, hodinový zelený bonus. Pro evropské úředníky není snadné český systém podpory pochopit,“ upozornil zástupce ERÚ.
Předseda Komory OZE Štěpán Chalupa považuje za výhodu, že se notifikace rozpadla na čtyři samostatná řízení. Podpora biometanu by mohla projít rychleji než kontroverzní návrhy. Foto: Martin Kovář
Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa připomněl složitou notifikaci provozní podpory elektřiny z elektráren postavených v letech 2006 až 2012, která se nakonec protáhla na pět let. „Notifikace byla složitá a nemuseli jsme ji dělat,“ řekl Chalupa. Česko se do tohoto dobrodružství pustilo zcela zbytečně; už v tomto období totiž pro podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů platila v EU bloková výjimka.
Štěpán Chalupa považuje za výhodu, že se notifikace rozpadla na čtyři samostatná řízení. Je tak šance, že méně kontroverzní návrhy – třeba podpora biometanu – budou schváleny v dohledné době.
Blahoslav Němeček připomněl, že úředníci Evropské komise jsou stále ještě zavaleni posuzováním podpor ekonomiky z doby koronavirové epidemie a nestíhají. „Byznys nemůže čekat pět let na to, až nějaký úředník podporu schválí. Pokud jsem přesvědčen, že podpora je v souhlasu s evropskými pravidly, tak bych podporu začal poskytovat. Nic horšího, než že nás Komise vyzve k dílčí úpravě podmínek, se stát nemůže. Riziko, že budeme peníze vracet, je minimální,“ doporučil vládě Němeček.
Inspiruje se ministerstvo průmyslu tímto rebelským přístupem? Pavel Jirásek reagoval, že věc musí ještě konzultovat s kolegy na ministerstvu a s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. „Je tu riziko, že Komise rozhodne, že je některá forma podpory neslučitelná s právem EU a pak bude následovat vymáhání vyplacené podpory,“ doplnil Jirásek.
Přítomní zástupci státní správy – Pavel Jirásek z MPO a Kristián Titka z ERÚ – nabádají k opatrnému postupu v otázce podpory bez notifikace. Foto: Martin Kovář
K opatrnosti nabádá také vedoucí oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie na Energetickém regulačním úřadu Kristián Titka. Upozornil, že vláda v minulosti do zákona o podporovaných zdrojích energie přidala pravidlo, že dokud nebude podpora prohlášena za slučitelnou s unijními pravidly, tak ji ERÚ nemůže vypsat.
Jiná situace nastává u již zmíněné transformační podpory teplárenství, kdy podporu fakticky nepobírají výrobci tepla, ale mají z ní prospěch spotřebitelé. „Podle mého názoru se podpora u tepla vůbec nemusela notifikovat. Cílem notifikací je předejít narušení hospodářské soutěže v Evropské unii, což u této podpory nehrozí,“ doplnil Kristián Titka. David Tramba, ceskajustice.cz
X X X
Nejprve vysoká, teď nízká. Ústavní soud opět zrušil odměnu pro exekutora
Ústavní soud opět zrušil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 ohledně odměny pro exekutora Ivo Luhana za vyklízení někdejšího Autonomního sociálního centra Klinika v Praze. Nynější odměna 24 200 korun je podle ÚS příliš nízká, neodpovídá specifickým okolnostem. Už dříve přitom ÚS označil výši odměny z opačných důvodů – byla nespravedlivě vypočítaná, tím pádem příliš vysoká. Tehdy měla činit 290 400 korun
„Obvodní soud nemůže brát v úvahu pouze to, že jde o jednu budovu, jednu vyklízenou nemovitost, ale bude muset přihlédnout ke složitosti, kterou taková exekuce obnáší. To znamená počet místností, otázka dobrovolnosti vyklizení, nákladů na mzdové prostředky a tak dále,“ řekl novinářům soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk. Nikdo z aktérů řízení se středečního vyhlášení nálezu nezúčastnil. Luhana zastupuje advokátka Klára Luhanová.
Budovu někdejší plicní kliniky v Jeseniově ulici na Žižkově obsadili aktivisté v prosinci 2014. Později měli objekt v bezplatné výpůjčce. Když smlouva vypršela a budovu získala Správa železnic, nechala ji vyklidit exekutorem.
V loňském nálezu ÚS konstatoval, že exekutor chyboval při vyčíslení vlastní odměny. Sumu přes 290 000 korun stanovil nikoliv podle počtu vyklízených nemovitostí, ale podle počtu místností. Bylo to v rozporu s principem elementární spravedlnosti, řekl tehdy ÚS.
Napodruhé si Luhan odměnu stanovil na 217 800 korun. Obvodní soud ji však srazil na 24 200 korun, což bylo podle exekutora nepřiměřeně málo.
Podal stížnost, ÚS se tak odměnou zabýval podruhé. Luhan poukázal na výjimečný charakter vyklízených nemovitostí a na to, že uživatelé Kliniky neprojevovali žádnou součinnost. Zdůraznil také to, že odměna exekutora není jeho čistým ziskem, ale jsou z ní hrazeny náklady na provoz exekučního úřadu.
Po snížení odměny podal Luhan stížnost, ÚS se tak odměnou zabýval podruhé. Luhan poukázal na výjimečný charakter vyklízených nemovitostí a na to, že uživatelé Kliniky neprojevovali žádnou součinnost. Zdůraznil také to, že odměna exekutora není jeho čistým ziskem, ale jsou z ní hrazeny náklady na provoz exekučního úřadu.
ÚS dal exekutorovi zapravdu. Vždy je potřeba zohlednit okolnosti a náročnost vyklizení konkrétní nemovitosti, řekl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk. Poukázal na to, že vyklizení trvalo sedm dní, uživatelé budovy s 35 místnostmi nespolupracovali, vše bedlivě sledovala média.
V jiném sporu, který se týkal náhrady hotových nákladů exekuce, ÚS nezasáhl, rozhodnutí před časem ponechal v platnosti. Jde zhruba o 610 000 korun. Jak odměnu, tak náhradu nákladů exekuce by měla podle soudních rozhodnutí hradit Tereza Virtová, někdejší členka kolektivu Kliniky.
X X X
EU končí s dobrovolností, cíle obnovy biologické rozmanitosti budou komplexní a nařízením právně závazné
Politika EU k zastavení úbytku biologické rozmanitosti selhala. EU proto navrhuje nařízení s právně závaznými cíli. Podle nich mají být do roku 2050 obnoveny všechny zaniklé nebo poškozené ekosystémy, zastaven úbytek rozmanitosti a EU má ukázat celosvětovou vedoucí úlohu při ochraně přírody. Obnoveny budou druhy a jejich stanoviště, znovu zavodněna rašeliniště, sídelní městská zeleň stoupne o 5%. Státy vypracují národní plány pro obnovu přírody, které předloží Evropské komisi. Zlepší se odolnost potravinových systémů.
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody projedná na své aktuální schůzi Senát. Nařízení má vstoupit v platnost v roce 2024. Materiál má celkem 137 stran.
„Evropská unie dosud úbytek biologické rozmanitosti zastavit nedokázala. Z nedávné studie dokončené v rámci hodnocení strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 vyplývá, že EU v letech 2011–2020 nedokázala úbytek biologické rozmanitosti zastavit. Nesplnila dobrovolný cíl obnovit do roku 2020 alespoň 15 % poškozených ekosystémů. Vyhlídky pro biologickou rozmanitost a ekosystémy jsou neradostné a ukazují, že současný přístup nefunguje,“ uvádí se hned v úvodu evropského nařízení. „Hodnotící studie této strategie identifikovala jako jeden z důvodů selhání obnovy ekosystému právě dobrovolnou, a nikoli právně závaznou povahu cílů,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu nařízení.
Proto Evropský parlament i Rada vyzvaly Komisi, „aby se odklonila od dobrovolných závazků a navrhla ambiciózní a inkluzivní strategii, která by pro EU a její členské státy zavedla právně závazné (a tudíž vymahatelné) cíle“.
Dalším důvodem je podle návrhu nařízení situace ve světě: „Nedávný geopolitický vývoj dále zdůraznil potřebu zajistit potravinové zabezpečení a odolnost potravinových systémů. Nárůst cen komodit a obavy ohledně celosvětového zabezpečení potravin vyžadují, aby se řešila slabá místa, jako je závislost na dovozu, a urychlil se přechod k potravinovým systémům, které jsou udržitelné a odolné.“
Nařízení se nevyhne ani městům: „Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni došlo ke zvýšení celkové rozlohy sídelní zeleně ve městech, v menších městech a na předměstích nejméně o 3 % jejich celkové rozlohy v roce 2021 do roku 2040 a nejméně o 5 % této rozlohy do roku 2050,“ stojí v nařízení.
Závazné cíle a povinnosti pro škálu ekosystémů
Také stav odolných potravinových systémů má zajistit obnova ekosytému, která se týká pevniny i moře. „K dosažení tohoto cíle návrh stanoví několik závazných cílů a povinností v oblasti obnovy, a to pro širokou škálu ekosystémů. Tato opatření by se měla do roku 2030 týkat alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí EU a do roku 2050 všech ekosystémů, jež potřebují obnovu. Návrh je dále podporován prováděcím rámcem, který má převést cíle v činy tím, že se připraví a provedou národní plány na obnovu přírody,“ uvádí se v nařízení.
„Návrh tak otevírá cestu obnově a zachování široké škály ekosystémů v EU do roku 2050, s měřitelnými výsledky do roku 2030 a 2040. Dále umožňuje EU, aby přispěla k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a návratu zdravé přírody. Umožňuje také, aby EU ukázala svou celosvětovou vedoucí úlohu při ochraně přírody, zejména na konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, která se bude konat později během roku 2022,“ vysvětluje se v návrhu nařízení.
Přímá použitelnost právních předpisů, vyloučení černých pasažérů
Proč EU sáhla formálně k nařízení? „Cílů tohoto návrhu lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím nařízení, aby se zajistila přímá použitelnost právních předpisů. Členské státy mají povinnost přispět k dlouhodobému cíli zavedením národních plánů na obnovu přírody, jež stanoví opatření na obnovu nezbytná ke splnění cílů a povinností týkajících se jednotlivých ekosystémů. Vzhledem k tomu, že nařízení není nutno provádět ve vnitrostátním právu, znamená to, že v porovnání se směrnicí mohou být opatření na obnovu zahájena v praxi dříve,“ odpovídána otázku důvodová zpráva.
Právně závazným cílem „přispívat k nepřetržité, dlouhodobé a trvalé obnově biologicky rozmanité a odolné přírody v pevninských i mořských oblastech Unie obnovou ekosystémů“ pak EU stanoví rámec. V něm členské státy zavedou opatření na obnovu, která se budou do roku 2030 týkat alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí EU a do roku 2050 všech ekosystémů, jež potřebují obnovu. Hlavním záměrem je stav roku 2050, kdy podle nařízení „budou všechny ekosystémy obnovené, odolné a náležitě chráněné“. „Milníkem je nasměrovat biologickou rozmanitost v Evropě do roku 2030 na cestu k obnově,“ dodává k tomu důvodová zpráva.
Cesta k obnově od roku 2030 bude přínosem pro člověka, planetu, klima i naše hospodářství. Podle důvodové zprávy je nařízení vhodné rovněž proto, že řeší problém přeshraničně, a tudíž budou vyloučeni „černí pasažéři“, tedy státy, které dobrovolně obnovu nevykonávají. Přidanou hodnotou nařízení je podle důvodové zprávy rovněž jeho komplexnost.
EU zvrátí pokles populace opylovačů a vrátí ptáky na pole
Jak bude takové ustanovení vypadat? „Členské státy do roku 2030 zvrátí pokles populací opylovačů a poté dosáhnou rostoucího trendu populací opylovačů, které budou po roce 2030 měřeny každé tři roky, dokud nebude dosaženo uspokojivých úrovní stanovených v souladu s čl. 11 odst. 3.,“ uvádí se v návrhu nařízení s tím, že „Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví metodu monitorování populací opylovačů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.“
Rozsáhlý článek pak pojednává o návratu polních ptáků: „Členské státy zavedou opatření na obnovu, která zajistí, aby indikátor běžných druhů polních ptáků na vnitrostátní úrovni založený na druzích uvedených v příloze V, u něhož se hodnota indikátoru ke dni měsíce následujícího 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost rovná 100, dosáhl těchto úrovní: a) 110 do roku 2030, 120 do roku 2040 a 130 do roku 2050, pokud jde o členské státy uvedené v příloze V, jejichž populace polních ptáků jsou z historického hlediska více poškozeny; b) 105 do roku 2030, 110 do roku 2040 a 115 do roku 2050, pokud jde o členské státy uvedené v příloze IV, jejichž populace polních ptáků jsou z historického hlediska méně poškozeny,“ uvádí se v Článku 9 nařízení, které se týká „obnovy zemědělských ekosystémů“.
Příloha č. V na straně 117 celého materiálu pak zmiňuje i Českou republiku: „Členskými státy s historicky více poškozenými populacemi polních ptáků“ se rozumí členské státy, v nichž polovina nebo více druhů zařazených do vnitrostátního indikátoru běžných druhů polních ptáků dlouhodobě vykazuje negativní populační trend…Mezi tyto členské státy patří: Česko,“ stojí doslova v příloze nařízení. Pro každou zmíněnou zemi pan nařízení uvádí konkrétní seznam ptáků, jejichž populaci je nutné obnovit.
Vnitrostátní indikátor ptáků zemědělské krajiny je složený indikátor sledující několik druhů ptactva, který měří míru změny relativní četnosti druhů polních ptáků ve vybraných zkoumaných lokalitách na vnitrostátní úrovni. Indikátor je založen na speciálně vybraných druzích ptáků, které jsou z hlediska potravy nebo hnízdění závislé na zemědělských stanovištích, vysvětluje příloha V podrobnosti ke zmíněnému článku nařízení.
Krajinné prvky nesmí být využity ani na pastvu či seno
Podle návrhu nařízení jsou krajinné prvky s vysokou rozmanitostí prvky trvalé přírodní nebo polopřírodní vegetace v zemědělském kontextu poskytující ekosystémové služby a podporující biologickou rozmanitost. „K plnění této funkce je nutné, aby krajinné prvky byly co nejméně vystaveny vnějším rušivým vlivům, a tím se zajistila bezpečná stanoviště pro různé taxony; proto musí splňovat následující podmínky: a) nemohou být využívány na zemědělskou produkci (ani jako pastviny nebo na produkci krmiva) a b) neměly by být ošetřovány hnojivem či pesticidy,“ uvádí se v nařízení.
„Půdu ležící ladem lze považovat za krajinný prvek s vysokou rozmanitostí, pokud splňuje kritéria uvedená výše v písmenech a) a b). Za krajinné prvky s vysokou rozmanitostí lze považovat také produktivní stromy jako součást agrolesnického systému s ornou půdou a produktivní prvky v neproduktivních živých plotech, pokud splňují kritérium uvedené výše v písmenu b) a pokud ke sklizni dochází pouze v době, kdy nemůže dojít k ohrožení vysoké úrovně biologické rozmanitosti. Jednotka: procenta (podíl obhospodařované zemědělské plochy),“ pokračuje návrh nařízení.
Podle návrhu nařízení zavedou státy opatření také pro zemědělsky využívané organické půdy, která tvoří odvodněná rašeliniště. „Tato opatření musí být zavedena nejméně pro: a) 30 % těchto oblastí do roku 2030, přičemž alespoň čtvrtina z nich bude zavodněna; b) 50 % těchto oblastí do roku 2040, přičemž alespoň polovina z nich bude zavodněna; c) 70 % těchto oblastí do roku 2050, přičemž alespoň polovina z nich bude zavodněna,“ uvádí se doslova v návrhu.
Za účelem obnovy zemědělských ekosystémů bude muset stát monitorovat tyto údaje: indikátor motýlů žijících v travních porostech; b) zásobu organického uhlíku v minerální složce orné půdy; c) podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí.
Opatření se stejným cílem se budou vztahovat také na lesy.
Národní plány předloží státy do roku 2026
Návrh nařízení obsahuje rovněž povinnost sestavit národní plán na obnovu přírody, přijímat opatření, aby se stav nezhoršoval a sbírat data a monitorovat situaci ekosystémů, a to pro každý typ stanoviště a s referenčním areálem 70 let zaznamenané změny.
Národní plány na obnovu přírody předloží státy na začátku roku 2026 Evropské komisi: „Členské státy předloží Komisi návrh národního plánu na obnovu přírody podle článků 11 a 12. Komise návrhy národních plánů na obnovu přírody posoudí do šesti měsíců ode dne jejich obdržení. Při tomto posouzení postupuje Komise v úzké spolupráci s dotčeným členským státem,“ uvádí se v návrhu nařízení.
Jak vyplývá z návrhu nařízení, pro posouzení národních plánů na obnovu přírody budou třeba externí poradci. Na ty je určena částka 600 tisíc euro ročně. V přípravné fázi bude Komisi podporovat agentura EEA, která na svoje angažmá potřebuje 3 406 000 euro do roku 2027.
Rovněž o přijatých opatřeních a výsledcích monitoru budou státy podávat zprávy Komisi. „Komise přijme postupem projednávání ve výborech jednotný formát národních plánů na obnovu přírody (včetně např. formátu elektronických zpráv pro seznam říčních bariér) a formát podávání zpráv,“ stojí v harmonogramu u roku 2024.
Národní plány budou členské státy povinny přezkoumat jednou za deset let. Pokrok bude kontrolován od roku 2030 každé tři roky.
Podle důvodové zprávy počítá EU s financováním prostřednictví fondů, ale rovněž i prostřednictvím soukromých peněz.
„V období 2021–2027 budou podpůrné výdaje (pro provádění členskými státy) hrazeny z Evropského zemědělského záručního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE), rámcového programu pro výzkum a inovace (Horizont Evropa), Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a regionálních organizací pro řízení rybolovu, Kosmického programu EU, Nástroje pro propojení Evropy, Evropského sociálního fondu plus, Programu InvestEU, mechanismu civilní ochrany Unie a vnitrostátního financování členskými státy EU a ze soukromých zdrojů,“ uvádí se v důvodové zprávě. Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
ÚS opět zrušil odměnu za vyklizení Kliniky, poprvé byla vysoká, podruhé nízká
Odměna 24.200 korun pro exekutora Iva Luhana za vyklízení někdejšího Autonomního sociálního centra Klinika v Praze je příliš nízká, neodpovídá specifickým okolnostem. Ústavní soud (ÚS) dnes proto zrušil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3. Jde o druhý jeho zásah. Napoprvé označil odměnu za nespravedlivou z opačných důvodů – byla nespravedlivě vypočítaná, tím pádem příliš vysoká. Tehdy měla činit 290.400 korun. Obvodní soud musí rozhodovat znovu a hledat správnou rovnováhu.
Budovu někdejší plicní kliniky v Jeseniově ulici na Žižkově obsadili aktivisté v prosinci 2014. Později měli objekt v bezplatné výpůjčce. Když smlouva vypršela a budovu získala Správa železnic, nechala ji vyklidit exekutorem. V loňském nálezu ÚS konstatoval, že exekutor chyboval při vyčíslení vlastní odměny. Sumu přes 290.000 korun stanovil nikoliv podle počtu vyklízených nemovitostí, ale podle počtu místností. Bylo to v rozporu s principem elementární spravedlnosti, řekl tehdy ÚS.
Napodruhé si Luhan odměnu stanovil na 217.800 korun. Obvodní soud ji však srazil na 24.200 korun, což bylo podle exekutora nepřiměřeně málo. Podal stížnost, ÚS se tak odměnou zabýval podruhé. Luhan poukázal na výjimečný charakter vyklízených nemovitostí a na to, že uživatelé Kliniky neprojevovali žádnou součinnost. Zdůraznil také to, že odměna exekutora není jeho čistým ziskem, ale jsou z ní hrazeny náklady na provoz exekučního úřadu.
ÚS dal exekutorovi zapravdu. Vždy je potřeba zohlednit okolnosti a náročnost vyklizení konkrétní nemovitosti, řekl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk. Poukázal na to, že vyklizení trvalo sedm dní, uživatelé budovy s 35 místnostmi nespolupracovali, vše bedlivě sledovala média.
V jiném sporu, který se týkal náhrady hotových nákladů exekuce, ÚS nezasáhl, rozhodnutí před časem ponechal v platnosti. Jde zhruba o 610.000 korun. Jak odměnu, tak náhradu nákladů exekuce by měla podle soudních rozhodnutí hradit Tereza Virtová, někdejší členka kolektivu Kliniky. (čtk, ire), ceskajustice.cz
X X X
Soudní funkcionáři nejvyšších soudů budou v Brně jednat o kárné odpovědnosti, etice a o důvěře v justici
Padesát osobností justice z členských států Evropské unie se od zítřka v Brně zúčastní Kolokvia Sítě předsedů nejvyšších soudů EU. Jednat budou o důvěře veřejnosti v soudnictví a o kárné odpovědnosti a etice chování soudců. Jde o největší akci justice v souvislosti s českým předsednictvím EU. Akci pořádá Nejvyšší soud České republiky. V pátek veřejně vystoupí předseda NS Petr Angyalossy a předsedkyně Spolkového soudního dvora Německa Bettina Limperg.
Jak uvádí zpráva Nejvyššího soudu, k jednání v rámci Kolokvia společně zasedne třicet soudních funkcionářů nejvyšších soudů ze zemí EU a vysokých funkcionářů mezinárodních soudů v EU spolu s dalšími osobnostmi evropské justice.
Akce se koná za podpory Ministerstva spravedlnosti ČR a její účastníci mají na programu dvě hlavní témata. Prvním z nich je otázka „Jak mohou vrcholné soudy přispět ke zvyšování důvěry veřejnosti v soudnictví?“, druhým pak Kárná odpovědnost soudců a etický kodex chování soudců, upřesňuje Nejvyšší soud ČR.
„Nejvyšší soud při té příležitosti hostí na 50 významných osobností evropské justice. Jedná se především o předsedy anebo místopředsedy více než 20 nejvyšších soudů zemí Evropy, spolu s nimi k jednání zasednou také zástupci Soudního dvora EU a též několika významných evropských justičních institucí,“ popisuje akci Nejvyšší soud.
Kolokvium se uskuteční ve dnech 13. – 15. října 2022. „Je to největší justiční akce, kterou v České republice pořádáme v souvislosti s českým předsednictvím v Radě,“ uvádí k tomu Nejvyšší soud. Ve pátek potom vystoupí na tiskové konferenci pro veřejnost předseda Nejvyššího soudu ČR Petr Angyalossy a Bettina Limperg, předsedkyně Sítě předsedů nejvyšších soudů EU a předsedkyně Spolkového soudního dvora Německa.
Síť předsedů nejvyšších soudů EU (Network of the Presidents of the Supreme Judical Courts of the European Union) vznikla už v roce 2004 především proto, aby spolu nejvyšší soudy členských států Evropské unie mohly účinně spolupracovat. Síť se zabývá také legislativními návrhy předkládanými evropskými institucemi, zejména ve věcech občanskoprávních a trestněprávních, vysvětluje Nejvyšší soud. (ire), ceskajustice.cz
X X X
Poločas hrůzy, pak statečný vzdor gigantovi. Plzeň při prohře dala Bayernu dva góly
Bylo zaděláno na historicky nejhorší domácí výsledek českého týmu v evropských pohárech. Plzeň ale nakonec ve svém čtvrtém letošním vystoupení ve skupině Ligy mistrů proti Bayernu Mnichov bavila. Ze čtyřgólového poločasového manka nakonec dokázala díky gólům Adama Vlkanovy a Jana Klimenta vyrobit celkem sympatický výsledek 2:4. Stále však platí, že v nejlepší klubové soutěži čeká na první bod.
Významně lepší zápas než před týdnem v Mnichově, odkud si Plzeň odvezla nášup 0:5. Napřed to vypadalo, že by mohla odveta skončit ještě krutějším výsledkem. Přičemž Viktoria má na krku nejhorší domácí výsledek v evropských pohárech ze všech českých týmů. Před čtyřmi lety padla ve Štruncových sadech 0:5 s Realem Madrid.
V prvním poločase se za hosty trefili Sadio Mané, Thomas Müller a dvakrát Leon Goretzka. Úřadující čeští šampioni ale po změně stran odvrátili další debakl a snížili brankami Adama Vlkanovy a střídajícího Jana Klimenta.
Svěřenci trenéra Michala Bílka sehrají předposlední duel ve skupině za dva týdny v Miláně proti Interu, který dnes remizoval v Barceloně 3:3 a v tabulce udržel druhé místo.
Svěřenci trenéra Michala Bílka sehrají předposlední duel ve skupině za dva týdny v Miláně proti Interu, který ve středu remizoval v Barceloně 3:3 a v tabulce udržel druhé místo.
Do branky Plzně se po třízápasové absenci vrátil brankář Staněk. V obraně od začátku hrál další navrátilec po zranění kapitán Hejda, vedle něj na pozici stopera nastoupil Tijani, zatímco Pernica začal mezi náhradníky.
Bayern si už ve druhé minutě vytvořil velkou šanci, ale Sané vystřelil těsně vedle. Za osm minut už se hosté ujali vedení. Mané si narazil míč s Goretzkou a zblízka přehodil Staňka. Senegalský útočník navázal na gól proti Plzni z Mnichova.
Hned ve 14. minutě zvýšil Müller, který sám před Staňkem zužitkoval Comanovu přihrávku. Bayern byl dál maximálně efektivní a ve 25. minutě i ze třetí střely skóroval. Tentokrát od nedůrazných obránců dostal hodně času i prostoru Goretzka a střelou k tyči překonal bezmocného Staňka.
Ma oté nevyužil obrovskou možnost na snížení, když sám před Ulreichem, jenž zastoupil zraněnou jedničku Neuera, trefil jen brankáře Bayernu. A podobně si vedl i dorážející Chorý.
Naopak Mnichované dál nemilosrdně trestali téměř každé zaváhání Viktorie. Ve 35. minutě se prosadil znovu Goretzka po Saného výborné přihrávce. Od pátého gólu Plzeň uchránil Staněk, jenž tváří v tvář vychytal Tela.
X X X
Olympijský šampion medaili z MS nepřiveze. Krpálek se nedostal ani do čtvrtfinále
Nejlepší český judista se nestane potřetí v kariéře mistrem světa. Ze šampionátu v uzbeckém Taškentu nepřiveze žádnou medaili. Dvojnásobnému držiteli zlatého olympijského cenného kovu vystavil stopku už před branami čtvrtfinále Korejec Kim Min-čong, který minutu před koncem vyhrál na ipon.
Krpálek se na světový šampionát vrátil po třech letech. Před vrcholem sezony trénoval naplno jen dva měsíce, protože se od začátku roku potýkal s různými zraněními. Na úvod se utkal s Finem Marttim Puumalainenem, který ho v červenci porazil na Grand Prix v Záhřebu. Odveta se českému reprezentantovi povedla, ale zápas byl vyrovnaný.
Úvodní útoky v soubojích na zemi Krpálkovi nepřinesly body a duel dospěl do prodloužení. Tam se rychle povedla Krpálkovi akce, při níž povalil soupeře na bok. Získal wazari a už ani nepotřeboval Puumalainena držet dalších deset sekund, aby z toho byl ipon. Po 28 sekundách „zlatého skóre“ se mohl radovat z postupu. „Ten první zápas můžu hodnotit pozitivně. Tam se povedlo, co jsme si naplánovali, jak jsme chtěli do toho zápasu jít,“ řekl Krpálek v rozhovoru pro Radiožurnál.
Další překážka se ale Krpálkovi stala osudnou. Podsaditý Kim Min-čong, kterého český judista udolal v semifinále na cestě za titulem v roce 2019, je pro něj nepříjemným soupeřem. Dvaadvacetiletý Korejec, jenž letos vyhrál Grand Prix v Portugalsku a byl třetí na Grand Slamu v Paříži, prokázal dobrou formu i na MS. V polovině třetí minuty hodil Krpálka na záda, a i když rozhodčí nejprve ukázal jen wazari, vzápětí rozhodnutí změnil na ipon.
Krpálek uznal, že ho asijský soupeř předčil. „Absolutně jsem ho nestíhal. Korejec byl rozjetý, nahecovaný. Je silově nesmírně dobře vybavený. Pořádně jsem se ani nemohl chytit,“ řekl. Jedinou drobnou šanci měl v úvodu při boji na zemi, ale to byl ještě Korejec plný sil. „Nabídl mi tam úžasně ruku. Možná kdyby byl trochu unavenější, tak bych do toho šel na sto procent a utáhl ho. Ale takhle myslím, že i kdybych do toho dal všechno, co ve mně je, tak bych ho nedotáhl,“ konstatoval Krpálek.
Od triumfu na loňských olympijských hrách v Tokiu absolvoval Krpálek před MS jen turnaj v Záhřebu. Především kvůli tomu, že na něj v únoru při tréninkovém kempu ve Francii spadl Teddy Riner a pochroumal mu více částí těla. Krpálek se z toho dostával tři měsíce. „Ta absence (na turnajích) tam byla znát,“ uznal hvězdný český reprezentant.
Z MS má vedle dvou titulů také dvě bronzové medaile. Mezi nejlepší osmičku se jednatřicetiletý Krpálek na MS nedostal naposledy v roce 2010. Na světovém šampionátu byl ve své kategorii druhý nejstarší, ale nehodlá vyklidit pozice natrvalo. „Budu doufat, že zase přijde ten zvrat. Udělám pro to všechno, protože nemám rád, když prohrávám. Rozhodně pro mě bude motivace připravit se na ty velké turnaje a ještě tam nějakou medaili urvat,“ dodal.
Nejlepším umístěním české výpravy v Taškentu zůstalo sedmé místo Renaty Zachové ve váze do 63 kilogramů. Ve hře byla vedle Krpálka ve středu také Markéta Paulusová, ale ta v kategorii nad 78 kilogramů vypadla v prvním kole. Nestačila na majitelku dvou bronzových medailí z mistrovství Evropy Rochele Nunesovou.
X X X
VELKÁ CYKLISTICKÁ LOUPEŽ PŘÍTELE TENISTKY MARTINCOVÉ
Další starosti tenistky Martincové. Jejího přítele zatkli kvůli velké cyklistické loupeži
Jednu z nejlepších českých tenistek současnosti Terezu Martincovou dlouhodobě limituje bolavé koleno, nejinak tomu bylo na turnaji v Ostravě v minulém týdnu. Ovšem nyní má i jiné – daleko vážnější – starosti. Její přítel Jan Jelínek byl podle Blesku zatčen. Údajně měl figurovat v medializované cyklistické loupeži ze začátku letošního roku.
Je ráda, že už se konec sezony nezadržitelně blíží. Sama po vypadnutí ve čtvrtfinále ostravského turnaje přiznala, že kdyby nezbývalo do tenisových prázdnin pár týdnů, už ročník kvůli zdraví zabalí. A zatím se zdá, že tak stejně udělá. Z probíhající akce v Kluži se odhlásila a navíc je pro ni nyní těžké myslet na tenis.
Jejího přítele Jana Jelínka, s nímž tvoří pár pět let, totiž podle informací Blesku zatkla policie. Ještě na přelomu září a října si udělali výlet do Benátek, odkud poslali pozdrav na sociální sítě. Teď jsou však rozdělení.
Vše má být důsledkem „velké cyklistické loupeže“ z února tohoto roku. Společnost Bike Fun International (BFI) ze skupiny Consillium miliardáře Tomáše Němce přišla při krádeži na dálničním odpočívadle v Německu o důležité díly pro výrobu kol v hodnotě šest milionů korun. Těmito komponenty měla být osazena kola v celkové hodnotě 250 milionů korun.
Jak konkrétně je Jelínek do celé kauzy zapojený, Blesk neuvádí. Ožehavou záležitost nechtěla Martincová podrobněji komentovat. „O jednání mého partnera, které je předmětem vyšetřování, mi nebylo a není nic známo. Byla bych proto ráda, aby byla i v tomto případě dodržena presumpce neviny. Děkuji za respektování mého soukromí v této pro mě složité době,“ uvedla.
X X X
Vrba vyklidil pole a Baník se vrátil k původnímu plánu. Ostravské fotbalisty povede Hapal
Fotbalisty Baníku Ostrava povede trenér Pavel Hapal. Na lavičce střídá Pavla Vrbu, který skončil po nedělním utkání v Liberci. Klub to oznámil na svém webu. Třiapadesátiletý Hapal naposledy působil jako hlavní trenér slovenské reprezentace. Na Bazalech podepsal smlouvu na dva roky.
„Pavel byl pro nás výběrem číslo jedna. Já ho znám hodně dlouho, je to úspěšný trenér, který má obrovské zkušenosti z reprezentačních týmů na Slovensku. Umí také pracovat s mladými hráči a propojení mezi akademií a áčkem pro nás musí být prvořadé. Jeho nejbližším úkolem je teď se pokusit získat nějaké body, dostat se výše v tabulce a pak samozřejmě udělat kvalitní zimní přípravu,“ uvedl na webu šéf sportovního úseku Luděk Mikloško.
Hapal si s sebou přivádí i nového asistenta Jiřího Nečka. Oba Baník společně vedli už v sezoně 2005–2006. Zajímavé je, že ostravský klub na Hapala cílil už na jaře. Jenže když byl Vrba vyhozen ze Sparty, situaci přehodnotil a vsadil na kouče, který se v roli asistenta podílel na titulu z roku 2004.
Vrbovo angažmá však trvalo pouhých pět měsíců, na lavičce skončil po bezbrankové remíze v Liberci. Baník je v tabulce na barážové čtrnácté pozici.