Je zajímavé, že hlavní země Západu hecovaly Ukrajinu k mimořádným vojenským výkonům, ale když jde o to ukončit válku, která zatěžuje nejen Ukrajinu a Rusko, ale také celý Západ včetně Česka, už se do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nikdo moc nehrne. Prakticky všechny hlavní země Západu, vč. USA se brání myšlence, že by na Ukrajině garantovaly bezpečnost této země po ukončení války jejich vojenské síly.

Vezměme to všechno po pořádku. Francouzský prezident Macron je natolik politicky oslaben, že přijít do francouzského Národního shromáždění s návrhem na vyslání byť omezeného kontingentu francouzských vojáků k de facto stálému pobytu na Ukrajině se nemůže odvážit. Byla by to politicky sebevražda. Podobně je na tom také britský premiér Starmer, jehož stranu drtí průzkumy veřejného mínění ve prospěch Farageovy strany. No a německý kancléř Merz měl sice silné řeči, ale jeho země má hluboké a bohužel také strukturální ekonomické problémy, že je i z tohoto hlediska prakticky vyřízený, pokud jde o použití německých vojáků na Ukrajině. A to nezmiňuji smutnou historii řádění nacistických vojsk za II. světové války na východních bojištích. Prostě, těžko si představit účast německých vojáků v mírové misi na Ukrajině…. A mohl bych pokračovat.

Ovšem představitelé českého státu, tedy prezident a také ministr zahraničních věcí to vidí jinak. Aniž by k tomu měli 6 týdnů před volbami jakýkoliv mandát od občanů či od poslanecké sněmovny, přicházejí s tím, že by čeští vojáci mohli být nasazeni v rámci mírových sborů na Ukrajině. Nemyslím, že tato scestná myšlenka generála Pavla a věčně před Bruselem a NATO se plazícího ministra Lipavského získá podporu české veřejnosti. Tedy převažující části české veřejnosti.

Prostě, čeští vladní politici jsou papežštější nežli papež a vůbec nestačí sledovat trendy odklonu od angažovanosti na Ukrajině u  velkých zemí Západu. Nevím, jestli je to duševní lenost, anebo to, že si stále nechávají radit od těch zpravodajských služeb, které mají daleko k současnému establishmentu americké vlády, ale výsledek je špatný.

Konec konců z otázky účasti českých vojáků v mírových silách na Ukrajině se dát udělat hezké předvolební téma…. 

Ing. Jiří Paroubek, expřdseda ČR, server vasevec.cz

 X X X

 RUSKO  PROTESTUJE  PROTI  BRÁNĚNÍ  RUSKA  UKONČIT  BOJ

UKRAJINA  UŽ  DÁVNO  MOHLA  KAPITULOVAT,  jAKO  NĚMECKO

V  HITLEROVĚ  VÁLCE,   ZACHRANILI  BY SE  MILIONY  LIDÍ

 Pesov: Házíte nám klacky pod nohy. Bráníte snahám Trumpa o mír

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v neděli obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír. Ruská armáda sousední zemi vojensky napadla v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.

 Zástupci evropských zemí podle Peskova „házejí klacky pod nohy“ Trumpovým snahám o mírové urovnání na Ukrajině. „Evropané všemožně podporují a pravděpodobně povzbuzují kyjevský režim v naprosto absurdním pokračování v nekompromisním boji,“ řekl Putinův mluvčí.

 Peskov uvedl, že Rusko je Trumpovi za jeho úsilí vděčné a že takzvaná speciální vojenská operace, jak Moskva invazi na Ukrajinu nazývá, bude pokračovat, protože na straně Ukrajiny nejsou viditelné reciproční kroky vedoucí k míru.

Trump naléhá na ukončení tři a půl roku trvajícího konfliktu, jeho snahy však významnější výsledky nepřinesly. Rusko zatím nedalo souhlas se schůzkou mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterou prosazuje šéf Bílého domu a Kyjev s ní souhlasí.

Putin opakuje, že je připravený mluvit o míru, ale dává najevo, že se Rusko nevzdá území, které Ukrajině od roku 2014 zabralo. Jeho armáda mezitím pokračuje v útocích proti sousední zemi. Ve čtvrtek rozsáhlý úder na Kyjev nepřežilo 25 lidí.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pátek v reakci na útok na Kyjev řekla, že Putin se jakémukoliv mírovému úsilí vysmívá a že je třeba tlak na Rusko zvýšit.

 X X X

MERZ  Z  NĚMECKA  ODMÍTÁ  KAPITULACI, JAKO  HITLER 

 Kyjev nesmí kapitulovat, pozítří by byla na řadě další země, varoval Merz

Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho, řekl v neděli v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Podle něj války obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Uvedl, že na takový scénář to ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.

 „Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho,“ řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. „Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my,“ varoval.

Války podle německého kancléře obvykle končí vojenskou porážkou jedné či druhé strany nebo hospodářským a vojenským vyčerpáním. „V tuto chvíli to ale nevidím ani na jedné straně,“ řekl.

V souvislosti s bezpečnostními zárukami, které by mohl Západ Ukrajině poskytnout v případě uzavření příměří či míru s Ruskem, se v posledních týdnech spekuluje také o vyslání evropských vojáků na Ukrajinu. Merz ale v rozhovoru odmítl, že by o vyslání pozemních vojsk na Ukrajinu „v současném okamžiku“ někdo hovořil.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli listu Financial Times řekla, že evropské země pracují na „docela přesných plánech“ pro případné nasazení svých vojáků na Ukrajině v rámci poválečných bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi, které jsou zcela klíčové a budou mít plnou podporu amerických kapacit.

„Bezpečnostní záruky jsou prvořadé a naprosto zásadní,“ řekla von der Leyenová v rozhovoru. „Máme jasnou ‚cestovní mapu‘ a v Bílém domě jsme se dohodli… a tato práce postupuje velmi dobře.“ Šéfka unijní exekutivy v těchto dnech podniká cesty do zemí EU sousedících s Ruskem a Běloruskem, s jejichž představiteli mluví hlavně o obraně a bezpečnosti.

Německo je po Spojených státech v objemu dodávek největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Merz stojí spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem v čele evropských snah o ukončení války.

X X X

 V  AMERICE  VEŘEJNÉ  ÚŘADY

Trump chce udělat veřejné úřady „opět krásné“. Má podobný vkus jako diktátoři, říká expertka

 Americký prezident Donald Trump tento týden podepsal příkaz, který se týká federálních nebo soudních budov či sídel vládních agentur. V něm vyjadřuje podporu klasickému stylu namísto modernistické architektury. Zbytečné ohlížení se do minulosti, kritizují toto rozhodnutí američtí architekti. „Konzervativní tendence a obdiv k historické architektuře a starověkému Římu nebo Řecku jsou typické pro totalitní a nedemokratické režimy, obdivoval je Hitler, Mussolini i Stalin,“ říká pro server CNN Prima NEWS nové nařízení Bílého domu šéfredaktorka architektonického časopisu EARCH.cz Karolína Vránková.

Prezident Trump podepsal ve čtvrtek výkonný příkaz, který požaduje, aby federální budovy ve Washingtonu zachovaly klasický styl řecko-římské architektury spojený s mramorovými sloupy a strohými chodbami. Čili stejný styl, jaký nese například budova Kapitolu ve Washingtonu.

 Nové nařízení, které ve čtvrtek Trump podepsal, nese název Making Federal Architecture Beautiful Again, ve volném překladu „opětovné zkrášlení federální architektury“.

Stopka modernismu, návrat k tradici

Dokument se snaží nastavit směr federálním zakázkám, aby se držely tradiční klasicistní architektury, namísto modernistických směrů, přičemž Bílý dům v dokumentu výslovně zmiňuje například brutalismus.

„Příslušné federální veřejné budovy by měly zkrášlovat veřejný prostor, inspirovat lidského ducha, zušlechťovat Spojené státy a budit respekt u široké veřejnosti. Měly by být také vizuálně rozpoznatelné jako občanské budovy a v případě potřeby respektovat regionální architektonické dědictví,“ argumentuje nařízení.

 Architekti očekávali nová pravidla již několik měsíců, od chvíle, kdy Bílý dům v lednu vydal memorandum, v němž vyzval federální úřady, aby respektovaly „klasické architektonické dědictví“, píše deník The New York Times. Jednalo se o návrat k výnosu, který Trump vydal v posledních týdnech svého prvního funkčního období a který byl později zrušen prezidentem Joem Bidenem.

Vránková: Historickou architekturu vždy vzývali totalitáři

„Konzervativní tendence a obdiv k historické architektuře a starověkému Římu nebo Řecku jsou typické pro totalitní a nedemokratické režimy, obdivovali je Hitler, Mussolini i Stalin,“ komentuje nové nařízení Bílého domu šéfredaktorka architektonického časopisu EARCH.cz Karolína Vránková.

„U Trumpa je potřeba vzít v úvahu i jeho ‚svérázný osobní vkus‘. Jeho kasina, jeho vila anebo apartmá v Trump Tower přetékají zlatem a antickými sloupy a dalšími odkazy na historii,“ podotýká.

Prezident Donald Trump při setkání s kanadským premiérem Markem Carneym  Zdroj: White House/Planet / Shutterstock Editorial / Profimedia 

Netýká se to však výhradně Trumpovy Ameriky, ale příležitostně s podobnými vizemi pro svá města koketují také politici v Německu, Nizozemsku nebo Spojeném království, komentuje Vránková.

Ve stylu Mar-a-Lago

Trump již aplikoval svou estetickou vizi v hlavním městě země, když dohlížel na renovaci Bílého domu. Ta zahrnovala zpevnění trávníku v Růžové zahradě i instalaci žlutě pruhovaných slunečníků, které napodobují terasu v Mar-a-Lago, připomíná CNN.

Prezident také dohlížel na instalaci dvojice gigantických stožárů na trávníku Bílého domu, na kterých vlají velké americké vlajky.

Růžová zahrada Bílého domu po renovaci, jakou provedl prezident Donald Trump.  

V souladu s nařízením tak nově budou muset být například návrhy soudních budov v místech jako Hartford v Connecticutu a Chattanooga v Tennessee.

V červenci Trump také jmenoval tři vládní úředníky do Národní komise pro plánování hlavního města. Ta prosazuje zájmy vlády v oblasti rozvoje Washingtonu tím, že dohlíží na federální pozemky.

Komise přitom podle Trumpa tradičně zahrnuje architekty, urbanisty a inženýry. Mezi nově jmenovanými figuruje ale i jeden z Trumpových osobních právníků a tajemník Bílého domu William Scharf, který se nové koncepce veřejně zastal.

A uvnitř Bílého domu byla samotná Oválná pracovna vyzdobena spoustou zlatých dekorací, které Trump objednal u řemeslníka z Floridy, který pracoval na jeho panství v Palm Beach, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí.

 X X X

 PROMLUVILA  MERKELOVÁ:  NĚMECKO  TO  ZVLÁDNE

 My to zvládneme, řekla před 10 lety k migrační krizi Merkelová. O azyl v Německu žádá už jen zlomek lidí

Před deseti lety pronesla tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová proslulou větu: „My to zvládneme“. Německo tehdy vpustilo do země přes milion lidí, nejčastěji uprchlíků před válkou v Sýrii. Zvládlo to? Zvládli to oni? A kdo jsme my a kdo oni? I takové otázky se v Německu řeší deset let od ikonického výroku německé kancléřky.

 Německo je silná země, která toho už hodně zvládla. A překoná všechno, co jí stojí v cestě. Tak před deseti lety argumentovala pro přijetí běženců tehdejší kancléřka Angela Merkelová. A podle Judith Wiebkeové z nevládní organizace ProAsyl opravdu načas zavládla euforie.

 Do pomoci uprchlíků se zapojilo podle jednoho odhadu asi pět milionů lidí. Na nádraží nosili plyšové medvídky, doprovázeli uprchlíky při prvních krůčcích v Německu a časem začali vyplouvat až do Středozemního moře zachraňovat tonoucí. Na jejich stranu se tehdy podle zástupkyně organizace Pro Asyl přidávali i nečekaní spojenci, jako třeba bulvární deník Bild.

„Mediálně podstatný moment byla fotografie dvouletého Alana Kurdiho. Jeho tělo vyplavilo moře na pláž v Turecku. Byl to šokující způsob, jak lidem sdělit, že jde skutečně o život. A to je myslím, otázka, která tehdy stála v popředí: proč se lidé vůbec dávají na útěk a co jim přitom hrozí?“ vysvětluje pro Radiožurnál.

Ta euforie ale nevydržela. Německé vlády začaly prakticky vzápětí utahovat šrouby. Ta samá média začala o lidech v ohrožení života psát zcela naopak – jako o hrozbě pro společnost.

Vyšší kriminalitou se žadatelé o azyl podle důkladnějších statistik nevyznačují, ale viditelné excesy se vyskytly. Institut po hospodářský výzkum v Berlíně minulý týden uvedl, že čím dál míň lidí na útěku se cítí být v Německu vítáno.

Frustraci vyjadřuje i novinářka Niyma Jadamaová. Právě před deseti lety přišla z afrického Gabonu do Německa a dnes je jeho občankou.

A stálo ji to, jak říká, hodně sil, hodně úředních i soudních stání, aby jako černá Afričanka nezapadla automaticky do škatulky ekonomických migrantů, kterým bez povolení k práci a pobytu nezbývá, než sedět na ubytovně.

 „V Německu jsem se naučila, že člověk musí mít se systémem trpělivost. Opravdovou trpělivost. Ale přitom musí být rychlý a bystrý.“

Ve srovnání s rokem 2015 už přichází do Německa požádat o azyl jen zlomek lidí. Vláda kancléře Friedricha Merze se i tak snaží jejich počty dál snižovat.

Od svého květnového nástupu třeba posílila kontroly na hranicích a žadatele o azyl nevpouští do země. Pravicově-populistické straně AfD tím ale vítr z plachet nevzala. A ani živelnou migraci tak asi nezastaví.

Organizace, jako je ProAsyl, by si podle Judith Wiebkeové představovaly spíš politiku, která si znovu vytkne za cíl právo na ochranu. Ochranu lidí na útěku, ale i těch, co už v Německu jsou, aby se jim neházely klacky pod nohy, ale mohli ve společnosti prosperovat a taky jí přispívat. Euforie léta 2015 dává tušit, že možné to je.

X X X

  Zachrání Trump Gazu? Za nitky v USA tahá silná židovská lobby

Svět se zděšením sleduje situaci ve válkou zničeném Pásmu Gazy a Izrael dává najevo, že vznik palestinského státu nikdy nedopustí. Jak může do současného dění promluvit administrativa Donalda Trumpa? Americká podpora Izraele je zakořeněna v hlubokých strategických, politických a finančních vazbách už od jeho vzniku. Za Trumpa se ovšem toto spojení projevuje nejen skrze vlivné lobbistické skupiny, ale také prostřednictvím klíčových osobností v jeho rodině, kabinetu a mezi jeho významnými finančními podporovateli.

„Nejsem z toho nadšený. Nechci to vidět. Zároveň musíme ukončit celou tu noční můru,“ řekl Trump v Oválné pracovně, když se ho reportér zeptal na nedávný útok na nemocnici v Gaze, při kterém zahynulo i několik novinářů.

Izraelci se pravidelně shromažďují v ulicích a protestují proti pokračování války. Právě americký prezident podle demonstrantů může bezmála dva roky trvající boje ukončit.

Za Republikánskou stranu vystupuje silně proizraelská bývalá mluvčí skupiny „Jexodus“, vyzývající mladé Židy, aby opustili Demokratickou stranu.

 X X X

 Thunbergová opět míří do Gazy. Konvoj dvaceti lodí vyplul z Barcelony

Švédská aktivistka Greta Thunbergová v neděli v Barceloně nastoupila na jednu z lodí naložených pomocí pro palestinské Pásmo Gazy. Plavidla se budou snažit prolomit izraelskou námořní blokádu a doručit potraviny a další humanitární pomoc do zničené enklávy. K flotile se připojí další lodě vyplouvající z Řecka, Itálie a Tuniska, napsala agentura Reuters.

 V barcelonském přístavu se shromáždily tisíce lidí, aby lodě vyprovodily. Mnozí z nich mávali palestinskými vlajkami a skandovali hesla jako „svobodná Palestina“, „bojkotujte Izrael“ nebo „není to válka, ale je to genocida“.

Konvoj zhruba 20 lodí a s delegací ze 44 zemí je podle agentury AP patrně dosud největším pokusem prolomit izraelskou blokádu Pásma Gazy po moři. Kromě Thunbergové se plavby účastní mimo jiné herci Susan Sarandonová a Liam Cunningham či bývalá starostka Barcelony Ada Colauová.

Na tiskové konferenci Thunbergová uvedla, že v „tomto příběhu jde o Palestinu“ a o to, jak jsou lidé záměrně zbavováni základních prostředků k přežití. Cunningam pak pustil video, na kterém zpívá dívka a plánuje svůj vlastní pohřeb. Dodal, že dívka jménem Fátima zemřela před čtyřmi dny. „Do jakého světa jsme se to dostali, když si děti samy plánují pohřeb?“ řekl Cunningham novinářům.

Thunbergová pak davu před odplutím řekla, že mise, které se účastní, si klade za cíl postavit se extrémně násilnému a bezohlednému mezinárodnímu systému, který pokračuje po starém a nedokáže zajistit dodržování mezinárodního práva. Thunbergová se již v červnu spolu s dalšími aktivisty neúspěšně pokusila prolomit námořní blokádu Gazy. Izraelské síly jejich malou loď s humanitární pomocí zabavily a deportovali je z Izraele.

Izrael tvrdí, že blokáda zavedená v roce 2007 je nutná kvůli zastavení pašování zbraní teroristické organizaci Hamás. Pokusy o její prolomení, včetně červnového pokusu Thunbergové, označil za propagandistický trik na podporu Hamásu.

Organizátoři plavby obvinili světové lídry, že nevyvinuli tlak na Izrael, aby povolil průchod pomoci. Nástroj pro klasifikaci potravinové bezpečnosti (IPC) minulý týden uvedl, že podle jeho informací a odhadů čelí v Pásmu Gazy hladomoru na 514 000 lidí, což je zhruba každý čtvrtý člověk žijící na tomto palestinském území.

250 tun jídla jako pomoc od místních

Podle organizátorů bylo v italském přístavu Janov shromážděno od místních skupin a obyvatel zhruba 250 tun potravin pro Gazu. Část pomoci byla naložena na lodě, které v neděli vypluly a připojí se k flotile vyplouvající z Barcelony. Část pomoci bude odeslána do sicilského přístavu Katánie, odkud 4. září vyplují další lodě do Gazy.

Izraelský představitel v sobotu uvedl, že země brzy zastaví nebo omezí dodávky humanitární pomoci do některých částí na severu Pásma Gazy v souvislosti s rozšířením vojenské ofenzivy proti Hamásu.

Válka začala 7. října 2023, kdy ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců pozabíjeli v obcích na jihu Izraele, na vojenských základnách a na hudebním festivalu na 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy jako rukojmí.

Ministerstvo zdravotnictví Gazy uvádí, že od začátku války zahynulo v Gaze při izraelských vojenských operacích více než 63 000 Palestinců, z toho většinou ženy a děti. Podle OSN a nezávislých expertů jsou tyto údaje spolehlivé. Izrael čísla ministerstva zpochybňuje, ale neposkytl vlastní údaje.

 X X X

 Soud: Ministerstvo si problémy s digitalizací způsobilo samo. Milionová pokuta platí. 

Krajský soud v Brně dnes svým rozhodnutím potvrdil milionovou pokutu, kterou v roce 2024 vyměřil ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za zadání digitalizace stavebního řízení mimo tendr. Proti rozhodnutí je možné podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, pokutu ministerstvo muselo zaplatit už před rokem. Vyhlášení rozsudku se dnes žádná ze stran nezúčastnila, soud jim rozhodnutí doručí v následujících dnech.

Úřad potrestal MMR za to, že veřejnou zakázku zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by splnilo zákonem stanovené podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení. Ze stejného důvodu loni v květnu ÚOHS zakázal plnění smlouvy společnosti InQool s odkladem na čtyři měsíce.

Ministerstvo si časovou tíseň způsobilo samo, řekl soud

Předseda senátu David Rous dnes v odůvodnění uvedl, že MMR nesplnilo jednu ze tří podmínek při zadávání zakázky.

„Situaci časové tísně si ministerstvo způsobilo samo tím, že předchozí postupy v otevřených zadávacích řízeních nezahájilo s dostatečným předstihem. Celou dobu řízení MMR argumentovalo tím, že se dostalo do nečekané situace tím, že jeden z dodavatelů v předchozím řízení podával námitky k průběhu řízení a poté podal i návrh na přezkum k ÚOHS. To jsou ale zcela legitimní prostředky, které zadávací řízení provázejí naprosto běžně,“ uvedl Rous.

Antimonopolní úřad vyměřil ministerstvu pokutu loni, v listopadu ji potvrdil i předseda ÚOHS Petr Mlsna, který zamítl rozklad MMR. Poté muselo ministerstvo pokutu zaplatit, bránilo se správní žalobou ke Krajskému soudu v Brně, který ji dnes zamítl. Rozsudek může napadnout kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.

Bolavá digitalizace

Využívání digitálních systémů pro vyřizování žádostí o stavební povolení zřídil nový stavební zákon, který začal platit 1. července 2024. Rozjezd nového systému provázely vážné problémy. Ministerstvo pro místní rozvoj i jeho tehdejší šéf a vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) čelili kritice ze strany úředníků, stavebníků i politiků.

Napětí vyvrcholilo na podzim 2024 odvoláním Bartoše z vlády a odchodem Pirátů z vládní koalice. Přestože se za rok stav digitalizace zlepšil, některým stavebním firmám i úřadům působí problémy dodnes. Nový systém digitalizace stavebního řízení má být hotov do roku 2028, ceskajustice.cz

 X X X

Nejbohatším Čechem zbrojař Strnad. Sesadil Křetínského, Babiš skončil osmý

 Nejbohatším Čechem je podle časopisu Euro majitel zbrojařské skupiny CSG Michal Strnad s majetkem 330 miliard korun. Sesadil z čela žebříčku loňského vítěze Daniela Křetínského, jehož majetek časopis odhadl na 280 miliard korun. Majitel holdingu Agrofert a předseda hnutí ANO Andrej Babiš klesl ze sedmého na osmé místo, hodnota majetku je stejná jako loni.

 Strnad překonal i dědice finanční skupiny PPF Renátu Kellnerovou s rodinou, s odhadovaným majetkem 315 miliard korun. Euro o tom informovalo v tiskové zprávě.

Hodnota Strnadova majetku stoupla za poslední rok o čtvrt bilionu korun. „Zbrojařská a průmyslová skupina CSG řadou povedených akvizic posílila svou pozici v sektoru, který se zvětšuje v důsledku několika válečných konfliktů,“ uvádí Euro. Za skokana roku ho mezi českými miliardáři označil letos v květnu i časopis Forbes, přestože podle jeho metodiky byl majitel skupiny CSG až na čtvrtém místě.

Naopak Křetínský letos podle Eura zchudl o 110 miliard korun. Souviselo to s významným zpomalením energetiky, na kterou se Křetínského firmy EP Corporate Group a Energetický a průmyslový holding (EPH) zaměřují.

„Propad segmentu, který v předchozích letech významně rostl, se projevil i na valuaci majetku dalších energetických podnikatelů z top desítky nejbohatších obyvatel Česka a Slovenska,“ podotýká Euro

Čtvrtým nejbohatším Čechem je s 220 miliardami korun zakladatel investiční skupiny KKCG Karel Komárek. Na pátém místě se umístil s majetkem 190 miliard spoluzakladatel investiční skupiny J&T Patrik Tkáč. Zatímco Komárek o 50 miliard Kč zbohatl, odhad Tkáčova majetku je meziročně o 70 miliard nižší.

 O 13 miliard korun na 119 miliard Kč si proti loňsku pohoršil magnát Radovan Vítek. Na pokles v energetice doplatil vedle Křetínského a Tkáče i majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač, který zchudl o 32 miliard na 113 miliard korun.

Babiš na osmém místě

Osmý je v žebříčku Babiš, za kterým následují zástupci finanční skupiny J&T Jozef Tkáč a Ivan Jakabovič. Hodnota Tkáčova majetku stoupla o 14 miliard na 67 miliard korun, v Jakabovičově případě činil meziroční nárůst 12,5 miliardy koruna na 57 miliard Kč.

Žebříček nejbohatších Čechů a Slováků sestavuje a vydává týdeník Euro od roku 2014. Podobná pořadí publikují také časopis Forbes, deník E15 a Češi s největším majetkem figurují rovněž v žebříčku, který zveřejňuje agentura Bloomberg.

 X X X

 Ve věku 92 let zemřel kameraman František Němec. Natočil ráčkující princeznu nebo Krkonošské pohádky

Ve věku 92 let v neděli zemřel kameraman František Němec. V Československé televizi se zaměřoval na pořady pro děti a pohádky. V 70. a 80. letech natočil jeden z nejoblíbenějších večerníčků Krkonošské pohádky nebo pohádku O princezně, která ráčkovala. Informaci o úmrtí potvrdila kameramanova dcera Veronika Vondřičková.

 František Němec se narodil 20. listopadu 1932 v Hodoníně, v Praze studoval na katedře filmového a televizního obrazu FAMU u profesora Jana Stallicha.

Po dokončení studia v roce 1959 nastoupil jako kameraman do Československé televize. Pro ni vytvořil stovky projektů, řadu z nich s režisérkou Krkonošských pohádek Věrou Jordánovou.

S ní pracoval i na adaptacích známých literárních děl jako Evženie Grandetová v roce 1966 nebo na čtyřdílné adaptaci románové předlohy Jana Eyrová z roku 1972 s Martou Vančurovou a Janem Kačerem v hlavních rolích.

Mezi desítky jím natočených televizních pohádek patří například Čert a Káča z roku 1970, televizní seriál Pohádky z tisíce a jedné noci z roku 1972, Pošťácká pohádka z roku 1982 nebo pohádka O princezně, která ráčkovala z roku 1986.

Píseň z této pohádky Královské reggae v podání Jiřího Krampola a Ivy Janžurové má na serveru YouTube přes pět milionů zhlédnutí.

Němec byl členem Asociace českých kameramanů (AČK) a Filmového a televizního svazu (FITES). V roce 2013 převzal ocenění za celoživotní dílo na festivalu film pro děti a mládež ve Zlíně, v roce 2017 na návrh AČK cenu DILIA za celoživotní dílo.