Po prezidentech ČR Klausovi a Zemanovi nejhorší prezident, který stejný, jako Fiala, který se stal velkým omylem premiérem. Tato dvojka nedokáže lidi a podniky vyvést z marasmu, který v ČR nastolili. Pavlovi se dokonce zalíbila moc v rukou, že chce sám udělovat i veškeré milosti. Za tři dny jich přišlo 45, ve frontě jsou další stovky.

Od nového roku rozhoduje o milostech výhradně prezident. Petr Pavel se tím odlišil od svého předchůdce Miloše Zemana, který agendu delegoval na ministerstvo spravedlnosti. Pavel však svou pravomoc zatím nijak nevyužil. „Od 1.ledna do 3. ledna 2024 bylo do Kanceláře prezidenta republiky doručeno celkem 45 žádostí o milost,“ řekl pro iDNES.cz mluvčí Hradu Petr Fučík. Celkem Pavel obdržel již 892 žádostí.

Od 1. ledna 2024 skončila desetiletá éra zavedená bývalým prezidentem Milošem Zemanem, kdy milosti v první fázi posuzovalo ministerstvo spravedlnosti a Hradu postupovalo pouze ty, které splňovaly podmínky nastavené Milošem Zemanem.

Kancelář prezidenta republiky pro agendu vytvořila čtyři nová pracovní místa, na která se přesunou zaměstnanci právě z ministerstva spravedlnosti. Oddělení má celkem sedm zaměstnanců, na čtyři z nich se konala výběrová řízení, ostatní obsadili stávající zaměstnanci hradního odboru legislativního a právního.

Není stanovena lhůta na vyřízení

Mluvčí Hradu Petr Fučík pro iDNES.cz řekl, že od začátku funkčního období, tedy od 9. března 2023 do 3. ledna 2024, bylo do Kanceláře prezidenta republiky doručeno celkem 892 žádostí o milost.

„Dodáváme, že do konce roku 2023 mohly být žádosti o milost zasílány jak do Kanceláře prezidenta republiky, tak přímo na ministerstvo spravedlnosti,“ připomněl Fučík.

Mluvčí Hradu také sdělil, že dosud prezident Pavel žádnou milost neudělil. „Od 1.ledna do 3. ledna 2024 bylo do Kanceláře prezidenta republiky doručeno celkem 45 žádostí o milost,“ uvedl k prvním dnům letošního roku.

Fučík současně poznamenal, že délka řízení o žádostech se může individuálně lišit podle složitosti případu a doby potřebné k obstarání všech nezbytných dokumentů a materiálů.

„Pro vyřízení žádosti o milost není ze zákona stanovena žádná lhůta,“ pokračoval Fučík. V rámci řízení se podle Fučíka posoudí veškeré okolnosti daného případu s tím, že ke každé žádosti o milost bude přistupováno zcela individuálně.

„Pan prezident se bude žádostmi o milost zabývat postupně tak, jak budou Oddělením milostí zpracovávány,“ dodal mluvčí Hradu.

Zemanova kontroverzní rozhodnutí

Bývalý prezident Miloš Zeman agendu udělování milostí předpisem v roce 2013 převedl na ministerstvo. Pavel už dříve řekl, že chystá rovněž revizi kritérií pro udělování milostí, posuzovat by se mohly například i sociální důvody. Na začátku loňského prosince Hrad uvedl, že milosti bude udělovat jen ve výjimečných případech.

Za Zemana mohlo ministerstvo Hradu předložit žádosti o milost jen pro odsouzené trpící závažnou chorobou nebo nevyléčitelným onemocněním bezprostředně ohrožujícím život.

Mezi milosti, které řízením na ministerstvu neprošly a nesplňovaly nastavené podmínky, patří Zemanova nejkontroverznější rozhodnutí – omilostnění doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, někdejšího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka či prominutí zbytku zkušební doby Janě Nečasové, manželce expremiéra Petra Nečase (ODS) odsouzené za zneužití Vojenského zpravodajství.

„Pan prezident chce rozhodovat sám o těch věcech od 1. ledna příštího roku (letošního pozn. red.) nejpozději,“ avizoval loni v záři v pořadu Otázky Václava Moravce ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

„Já to vítám hlavně proto, že pravomoce, které má z Ústavy, má dělat sám,“ dodal.

X X X

DENÍK  ANGLIE:  ZELENSKÝ  CHODÍCÍ  MRTVOLA,  ZALEZLÝ,  JAKO  POTKANI

ZELENSKÉHO  STÍHAT  ZA   VRAŽDY  NA  UKRAJINĚ,  ZNIČENOU  ZEMI,  MRTVÉ

GEN  PAVLA,  ČAPUTOVÚ   A  SPOL.  STÍHAT ZA   DODÁVKY  ZBRANÍ  K  VRAŽDĚNÍ  NA  UKRAJINĚ

Okoralý chléb a konzervy. Život v krytu proměnil Zelenského v chodící mrtvolu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v prvních týdnech války podobal chodící mrtvole, téměř nespal a v bunkru, kde se ukrýval, přežíval na sladkostech, masu z konzervy a okoralém chlebu. V nové Zelenského biografii to popsal novinář amerického týdeníku Time Simon Shuster, který na začátku ruské invaze na Ukrajinu strávil čas s ukrajinským prezidentem a jeho týmem.

Úryvek z knihy zveřejnil britský list The Telegraph. Do bunkru z dob studené války, který se podobá obrovskému tunelu metra přestavěnému ve stylu kancelářské budovy, se Zelenskyj uchýlil v první den plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 kolem poledne, když jeho ochranka dostala varování před náletem.

Zelenskyj podle Shustera vzpomíná, že se v těchto prvních hodinách sám sebe snažil motivovat. „Dívají se. Jsi symbol. Musíš se chovat, jak se chová hlava státu,“ popsal prezident novináři svůj vnitřní monolog.

V bunkru ukrajinský prezident nakonec strávil několik měsíců. Nejhorší podle něj byly noci na úzkém lůžku, zatímco jeho telefon téměř bez přestání vibroval. „V těch prvních dnech jsem všechny budil. Neměl jsem nárok spát, dokud jsem nevěděl, kde byl jaký útok,“ popsal podle novináře ukrajinský lídr. Uvedl také, že hlášení o aktuální situaci po svých spolupracovnících požadoval už ve 4:50.

Zatímco zpočátku nikdo z osazenstva bunkru podle Shustera nepropadal zoufalství, postupně se lidé hroutili. „Nebylo tam nic moc k jídlu. Na jednáních se rozdávaly sladkosti a ve společné kuchyni šlo najít okoralý chleba a maso z konzervy. Jeden ministr mi řekl, že celé dny přežíval jen na čokoládě,“ píše ve své knize novinář.

Válečný lídr

Zelenskyj si po chvíli začal stěžovat na nedostatek čerstvého vzduchu a denního světla. V obličeji zežloutl tak, že o něj jeho spolupracovníci začali mít obavy. Jeho právní poradkyně podle Shustera vzpomíná, že se prezident začal podobat „chodící mrtvole“.

„Živý člověk snad nemůže takhle vypadat. Jednou ráno prezident zamumlal pozdrav. Nemohla jsem ani odpovědět. Ještě nikdy jsem neviděla člověka v takovém stavu,“ popsala poradkyně.

Po čase se ale život v bunkru začal více podobat normálu. První ranní videokonference se přesunula na sedmou ranní, takže Zelenskyj si před ní mohl dát snídani. K ní měl vždy míchaná vajíčka. Osazenstvo bunkru začalo dostávat teplá jídla – párky, bramborové knedlíky nebo guláš. Při jídle Zelenskyj občas rozléval víno, a to i v době, kdy vláda zakázala prodej alkoholu.

K dispozici byly také činky a posilovací lavice, které si prezident zvykl používat, často v noci. V bunkru se také objevil pingpongový stůl a občas se promítal film. Prezident přitom nedokázal strávit sovětské komedie a preferoval hollywoodské snímky. Zhruba od půlky jara pak Zelenskyj a jeho spolupracovníci už trávili většinu času mimo bunkr.

Zelenskyj se podle Shustera během prvních měsíců proměnil, když se přestal podobat baviči, jímž byl před zahájením politické kariéry, a transformoval se v lídra země, která se nachází ve válce.

„Invaze ho připravila o hbitost pohybů Jeho chůze působila těžkopádně, byl strnulý v ramenou a vypadal jako buldok, který se chystá do boje,“ popsal novinář svůj dojem ze Zelenského během jeho návštěvy v USA v prosinci 2022. „Válka ještě neskončila, ani zdaleka. Ale skončila proměna muže v jejím středu ve válečného lídra,“ napsal Shuster.

X X X

 SVĚTOVÝ   GENERÁL  SVĚTOVÉ  ARMÁDY,  PREZIDENT  FRANCIE  DE  GAULLE

EXPERTI:  PAVEL  SE  VEDLE  DE  GAULLE  VŮBEC  NEMŮŽE  POSTAVIT

Bojoval v první světové válce i proti Hitlerovi. De Gaulle následoval hlasu svého svědomí; od svého mládí zastával názor, že „smyslem života je vykonat ve jménu Francie veliký čin“. Věřil, že přijde den, kdy se mu taková příležitost naskytne a této příležitosti se dočkal v padesátém roce svého života. Byl jediným francouzským generálem, jediným členem poslední zákonné vlády, který otevřeně a odhodlaně pokračoval v boji.

V Londýně generál začal budovat hnutí Svobodných Francouzů, jehož symbolem se stal dvouramenný lotrinský kříž. V prvních dnech měl de Gaulle po svém boku pouze svého pobočníka poručíka Courcela a k dispozici jen krajně omezenou zásobu anglických slov. Podporoval jej jediný Angličan – ten se ovšem jmenoval Winston Churchill. To však také znamenalo, že lze na něj spoléhat jen v té míře, v jaké Churchill považoval generála de Gaulla za užitečného pro své úsilí k dosažení politických cílů vlády Jeho Veličenstva, krále Velké Británie.

De Gaulle neviděl důvod proč by Američané měli rozhodovat o francouzském území a 25. prosince 1941 malá flotila připlula k ostrovu; námořní pěšáci Svobodné Francie se vylodili, byli přivítáni rozjásanými davy a ihned vztyčili vlajku s lotrinským křížem. Marseillaisa ze Saint Pierre zazněla na americkém ministerstvu zahraničí jako trouby posledního soudu.

V roce 1963 zmařil Charles de Gaulle svým vetem vyjednávání o přistoupení Spojeného království k Evropskému hospodářskému společenství. V roce 1966 také Francie vystoupila z vojenských struktur NATO.

Během oficiální návštěvy v SSSR v roce 1966 si vyžádal znovuotevření katolického chrámu Matky Boží Lurdské v tehdejším Leningradě, který byl čtvrt století uzavřen, a účastnil se zde spolu s manželkou nedělní mše svaté na podporu katolické komunity pod sovětským jhem.

De Gaulle 20. ledna roku 1946 rezignoval. Nesouhlasil s návrhem nové ústavy pro tzv. čtvrtou republiku. Nelíbila se mu přílišná moc parlamentu a v něm zastoupených politických stran a naopak slabá pozice prezidenta republiky.

Dost nepřátel si udělal v otázce Alžírska, roku 1961 potlačil puč vojenských důstojníků, kteří se nechtěli smířit s tím, že Alžírsko již nebude součástí Francie. Poté přežil několik vážných atentátů, nejčastěji se jednalo o nastražené výbušniny při jeho trase. Nejvážnějším útokem byla palba z kulometů v zaparkované dodávce na cestě do Lotrinského paláce.

Všechny atentáty přežil díky svým ochráncům, svému štěstí i díky zpravodajské službě. V mnoha případech mu život zachránil vůz, který používal. Jednalo se o Citroën DS, který díky odpružení Hydractive dokázal jet i s prostřelenými gumami. De Gaulle byl snadným terčem útoků i díky své výšce (měřil 196 cm). Tyto útoky se staly námětem pro knihu Den pro Šakala (Day of The Jackal) z roku 1971 a film Šakal (Day of The Jackal) z roku 1973 (poznámka: v roce 2004 byl natočen americký televizní hraný snímek Generál Eisenhower: Velitel invaze, ve kterém se také vyskytuje jeho postava). Za dobu, kdy vykonával úřad, se stal terčem 30 pokusů o atentát.

X X X

OBROVSKÁ  ZTRÁTA  EKONOMIKY  ČR

NEMOCNÝ  MUŽ  FIALA,  ZNIČIL  PODLE  NĚMECKA  ČR

Ekonomové: Ztráta české ekonomiky je obrovská. Letos zůstaneme nemocným mužem Evropy

Česká republika zůstane i v letošním roce na chvostu Evropy, řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Růst bude podle něj maximálně 1,5 procenta. Datový analytik Petr Bartoň podotkl, že na předcovidovou úroveň se dostaneme až někdy v dubnu nebo květnu příštího roku.

V české ekonomice nedojde v letošním roce k žádnému výraznému zlepšení, řekl ekonom Lukáš Kovanda v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS.

 „Panují možná geopolitická rizika. Česká republika podle mého soudu zůstane i v letošním roce na chvostu. Nevím, jestli se vymaní ze stadia nemocného muže Evropy,“ sdělil Kovanda. Podle něj můžeme překonat pár zemí, ale nelze čekat žádné zázraky. „Ten růst bude přinejlepším kolem 1,5 procenta, což skutečně není žádná sláva,“ sdělil Kovanda.

Datový analytik Petr Bartoň podotkl, že ztráta české ekonomiky je obrovská. „Nedoženeme ji ani za nyní začínající rok. Pokud bychom hledali datum, kdy se dostaneme aspoň na předcovidovou úroveň, tak podle propočtů ze čtvrtečních dat by to bylo někdy 21. února 2025. To ale bylo před aktualizací od statistického úřadu, podle které byl třetí kvartál ještě o jednu desetinku horší, takže by to bylo až někdy v dubnu nebo květnu,“ popsal Bartoň. Dodal, že jde o srovnatelný pád, který jsme zažili po revoluci v roce 1989.

V loňském roce se mluvilo také o hrozbě recese. Podle Kovandy se zdá, že by nebezpečí mohlo být zažehnáno. „Nechtěl bych to zakřiknout, protože z historie známe málo případů, kdy se podařilo takzvané měkké přistání, tedy že se podařilo zkrotit inflaci, aniž by došlo k nějaké hlubší recesi. Nyní se zdá, že ve Spojených státech by se to mohlo povést,“ popsal Kovanda. Dodal, že pokud by se Spojené státy vyhnuly recesi, byla by to pozitivní zpráva pro celý svět, včetně České republiky.

Bartoň podotkl, že pokud by šly do recese Spojené státy, přidala by se pravděpodobně i Čína. „Jediná dobrá zpráva je, že by byly ještě levnější benzín a nafta,“ sdělil Bartoň.

X X X

NA  EURO  NENÍ  ČR  PŘIPRAVENA,  POUZE  POSKOCI  FIALY,

KTEŘÍ  MAJÍ  MILIONY  Z  POLITIKY

NIKDO  Z  POSKOKŮ  FIALY  NIC  NEVYDĚLALI,

NIC  NEVYBUDOVALI,  JAKO  BAŤA,  DOC  ČUBA,  ING  BABIŠ

Na euro nejsme připravení. Platit jím budeme moci nejdříve za deset let, tvrdí experti

Nevýhody urychleného přijetí eura převažují nad pozitivy, řekl v pořadu Co na to vaše peněženka hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. Kdy nastane ideální doba, závisí podle něj na mnoha faktorech, Česko by prý mohlo být připravené za deset let. Stejný názor zastává také odborník na finanční plánování Jakub Sika. Připomněl, že Česká republika nesplňuje ani jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura.

„Jsem fanouškem eura, ale ne jeho okamžitého přijetí. Z mého pohledu je hlavní nevýhodou ztráta vlastní měnové politiky. Ta nám umožňuje mít nastavenou měnovou politiku přesně pro potřeby českého hospodářství, zároveň nám může pomoci zvládat asymetrické šoky do ekonomiky,“ řekl Peterka. Nevýhody přijetí eura podle něj stále převažují nad pozitivy.

Připravenost Česka na přijetí společné evropské měny záleží na mnoha faktorech, zmínil například přijetí reforem, a jak rychle se naše ekonomika postaví na nohy. „Ale odhaduji, že to může trvat zhruba deset let. Při příznivém vývoji to může být méně, ale samozřejmě i déle v opačném případě,“ dodal Peterka.

Podobný názor zastává také Sika. „Horizont přijetí eura je ještě daleko. Česká republika dnes nesplňuje možná ani jedno z maastrichtských kritérií,“ uvedl Sika. Ta se skládají ze souboru podmínek, které musí členské země EU splňovat, aby mohly euro přijmout.

K co nejrychlejšímu přijetí společné evropské měny vyzval ve svém novoročním projevu prezident Petr Pavel. „Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky pro přijetí společné evropské měny. Je to logická budoucnost pro zemi ležící ve středu Evropy,“ prohlásil Pavel.

X X X

POLITOLOG:  JUREČKA  ODEPSANÝ,  DEMISI  S  FIALOU

PROTI  JUREČKOVI  VYSTOUPIT  I  STUDENTI,  VE  VLÁDĚ  NEMÁ  CO  DĚLAT

JUREČKA  NEMÁ  ÚCTU  I  K  MRTVÝM,  POSTARAT  BY  SE  O  TO  MĚLA  I  CÍRKEV

Jurečkovo přešlapování je za hranou, večírkem si zničil pověst, říká politolog. Vyměnil by ho

Pokud se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání vlády kvůli střelbě na Filozofické fakultě v Praze vrátil na vánoční večírek resortu, dopustil se dvojité bagatelizace. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl politolog Lukáš Jelínek, který reagoval na zjištění deníku MF DNES. Přístup ministra mu připadá absurdní a nepochopitelný. Premiérovi Petru Fialovi (ODS) i straně KDU-ČSL doporučil, aby se situací zabývali a hledali na post šéfa resortu někoho, kdo dokáže s voliči, partnery i médii lépe komunikovat.

„Přístup ministra Jurečky je naprosto absurdní a nepochopitelný. Neočekával bych takovou velkou politickou chybu od člověka, který se v nejvyšších politických patrech pohybuje tak dlouho,“ zdůraznil pro CNN Prima NEWS politolog Lukáš Jelínek.

 Podle zjištění deníku MF DNES se měl Jurečka na vánoční večírek resortu vrátit po jednání vlády – navzdory tomu, že Fiala vyzval k pietě za oběti tragické střelby na Filozofické fakultě UK v Praze, k níž tentýž den došlo. Párty měla pokračovat až do půlnoci.

Jelínek se domnívá, že buď selhala informovanost bezpečnostní rady státu, k níž Jurečka patří, nebo sám ministr. „Běžní smrtelníci měli informace o střelbě mezi 15. a 16. hodinou. Jurečka ale tvrdí, že ještě v 19:00 žádné neměl,“ připomněl Jelínek. „Pokud selhal on osobně, tak špatně vyhodnotil informace a situaci bagatelizoval. A to dvojnásobně, pokud by se ukázalo, že se na večírek po jednání Fialovy vlády vrátil,“ pokračoval.

Neetický a necitlivý přístup

Politolog je toho názoru, že si Jurečka mohl odpustit natahování a jít s „kůží na trh“ hned na začátku. „Čest mu to nyní nedělá. A jeho omluva typu ‚pokud jsem se někoho tímto dotkl, tak se omlouvám‘? To je podle mě velmi neetický a necitlivý přístup především k obětem střelby a jejich blízkým,“ pokračoval.

 Pokud by nyní Jurečka připustil pochybení, už by si podle Jelínka nepomohl. „Svou pověst si pokazil takovým způsobem, že se to s ním bude hodně dlouho táhnout. Řešením by bylo, kdyby šel s barvou ven hned z kraje,“ domnívá se. Osobně je politolog názoru, že existují vážnější důvody, kvůli nimž by Jurečka neměl být ministrem práce a sociálních věcí, okolnosti řešené kauzy jsou však podle něj významným argumentem pro rezignaci či odvolání.

„V tomto případě právě reakce nebo spíše nereakce, přešlapování ministra Jurečky, je opravdu za hranou a myslím, že by se tím měli zabývat jak Fiala, tak KDU-ČSL,“ navrhl. Dodal, že bez ohledu na to, zda večírek po jednání vlády pokračoval nebo ne, „je úroveň vysvětlování, komunikace a minimální empatie Jurečky tím, co ho z vlády nekvalifikuje“.

„Myslím, že by lidovci měli uvažovat, jestli nemají někoho, kdo dokáže jak s voliči, tak s partnery a médii komunikovat mnohem lépe,“ dodal Jelínek.

Jurečkův resort se ale hájí, že večírek skončil s jeho odchodem na mimořádné jednání vlády k tragickému útoku. „Celé akce se zúčastnilo několik set lidí a pan ministr se chtěl věnovat co největšímu počtu z nich. Omlouvám se, ale kvůli tomu neumím potvrdit ani vyvrátit, zda byl mezi zaměstnanci po celou dobu,“ napsala redakci CNN Prima NEWS mluvčí resortu Kateřina Procházková.

  X X X

ROZDĚLIT  UKRAJINU?  MÉDIA  ZÁPADU

Roste pochopení pro rozdělení Ukrajiny?

Britský Daily Express v dalším článku vyjadřuje přesvědčení, že američtí politici již pochopili, že k dosažení míru na Ukrajině bude muset být tato země rozdělena. Washington si je podle redakce této skutečnosti plně vědom.

„Američtí politici začínají chápat, že jedním z nejdůležitějších prvků dosažení příměří nebo mírové dohody je rozdělení Ukrajiny, které umožní Putinovi opustit část území kontrolovaných Ruskem,“ – píše list.

Daily Express se navíc domnívá, že západní politici mohou učinit takový krok v rozporu s přáním a vůlí Vladimíra Zelenského, server vasevec.cz

X X X

PŘESTAT  S  VRAŽDĚNÍM   LIDÍ  NA  UKRAJINĚ

Ukrajině hrozí ztráta klíčové zbraně. Bez ní se ocitneme zpět na začátku, běduje velitel

Nebe nad Ukrajinou se brzy ocitne v ohrožení. Spojené státy nejspíše nebudou schopny dodávat další rakety pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které mají ukrajinští obránci k dispozici. Zástupci Bílého domu i Pentagonu již informovali Kyjev, píše deník The New York Times. Pro Ukrajinu to bude znamenat ztrátu klíčové zbraně a zesílené vzdušné útoky ze strany Ruska.

„Štít nad hlavami se nám podařilo vytvořit díky zahraničním partnerům. Pokud se k nám ale otočí zády, vrátíme se na začátek války, kdy se Rusové snažili proměnit naše města v úplné ruiny,“ citoval deník The New York Times ukrajinského velitele Volodymyra, který s Patrioty pracuje.

 Pro obránce je americký systém protivzdušné obrany zcela klíčový. Tam, kde jiné zbraně nestíhají sestřelovat nepřátelské rakety a letouny, hlásí Patriot velkou úspěšnost a efektivitu. Nyní se ovšem zdá, že již ve velmi brzké době nebudou mít tyto protivzdušné baterie co střílet – a hlavní příčina problému leží na druhé straně Atlantského oceánu, uvedl deník The New York Times.

Americká vnitrostátní politika se zmítá v křečích a republikánští zákonodárci blokují v Kongresu další pomoc Ukrajině, jejíž součástí jsou rovněž zmíněné střely do Patriotů. Ukrajinské zásoby se v posledních týdnech tenčí. Na vině jsou zesílené ruské nálety a ostřelování raketami. Navíc nejde o levnou záležitost – jedna střela stojí až čtyři miliony dolarů (90 milionů korun).

Evropská unie na tom není o moc lépe. Zde je to opět Maďarsko, které blokuje snahy uskupení přihrát Ukrajině další finanční a materiální pomoc. Sama nestíhá vyrobit dostatek munice, jež by pokryla hlad po střelivu do zřejmě nejspolehlivějšího protivzdušného systému na ukrajinské půdě.

Ukrajinský velitel Volodymyr, který se systémem Patriot aktivně operuje, nevidí situaci růžově. Sám si je vědom, jak moc zbraň s americkým rodokmenem chrání ukrajinský vzdušný prostor. „Vzhledem k tomu, že Patriot je jedním z mála systémů, které mohou účinně sestřelovat balistické rakety – a ty způsobují nejvíce obětí – myslím, že počet zachráněných životů během války se počítá na vyšší tisíce,“ cituje ho The New York Times.

Patriotům věnují Ukrajinci mimořádnou péči. Neustále je přesouvají z místa na místo, aby je Rusové nemohli zacílit. V tuto chvíli není zcela jasné, kolik Patriotů se nachází na Ukrajině. Jisté ale je, že po jejich zapojení do války výrazně přispěly k bezpečnosti země. To ovšem může skončit už počínaje lednem, pokud američtí a evropští politici nedají balíčku vojenské podpory zelenou.

„Štít se nám podařilo vytvořit díky našim zahraničním partnerům. Pokud se k nám ale otočí zády, vrátíme se na začátek války, kdy lidé nevycházeli z krytů a Rusové se snažili proměnit naše města v úplné ruiny,“ bědoval Volodymyr.

Náhrada v podobě gepardů či buků

Rusko má stále k dispozici přibližně tisíc střel balistických nebo s plochou dráhou letu a je schopno vyrobit přibližně 100 dalších měsíčně. Pokud dojde střelivo do Patriotů, budou se Ukrajinci muset více spolehnout na německou protiletadlovou zbraň Gepard či sovětský systém Buk.

Komplex Patriot je obranný raketový systém se střelami dalekého doletu. Několikrát modernizovanou zbraň na počátku 60. let začala vyvíjet americká společnost Raytheon. Kromě USA mají systém ve výzbroji například Izrael, Nizozemsko nebo Německo a Polsko.

X X X

Velký ruský útok na Ukrajinu: Rakety zabily nejméně 11 lidí, mezi mrtvými jsou i děti

Ruský útok raketami namířený zejména na východoukrajinské město Pokrovsk si v sobotu vyžádal nejméně 11 mrtvých, včetně pěti dětí. Oznámil to podle agentury AFP gubernátor Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Dalších osm lidí bylo zraněno.

„Rusové na oblast udeřili raketami S-300 a zabili tak 11 lidí a zranili dalších osm,“ oznámil šéf správy Doněcké oblasti na sociálních sítích. Hlavní úder byl veden na Pokrovsk, Rivne a okolí města Myrnohrad.

Rusko v sobotu ostřelovalo mimo jiné i obce v Charkovské oblasti. V Pivničném v Doněcké oblasti byl zabit jeden člověk a 45letý muž byl zabit při sobotních vzdušných úderech na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti.

X X X

Just: Rusy nejvíc trápí, že nemůžou do Česka na pivo. Žijí v paralelní realitě, míní Votápek

Rusové cítí, že se v posledních letech změnil vztah mezi Moskvou a Prahou. Nejvíc je ale trápí, že nemohou tak volně přijíždět, popíjet pivo a užívat si Karlovy Vary, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS expert Jiří Just. Rusko si podle něj vybere nějaký stát, který následně vláčí skrz propagandistické bahno. Bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek ale podotkl, že i ruská propaganda má své publikum, a to i v Česku. Proto je podle něj potřeba neustále vyvracet lži.

„Ona si vybere jakýkoliv stát, který by měl být viníkem nějakého neštěstí pro Rusko, a tento stát je vláčen skrz různé propagandistické bahno,“ popsal Just v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

 Nálada v Rusku je ale podle něj každopádně jiná, než byla například před Vrběticemi nebo před válkou. „Rusové samozřejmě cítí, že se v posledních letech změnil vztah mezi Moskvou a Prahou. Už nemohou tak volně přijíždět, popíjet pivo a užívat si Karlovy Vary. To je asi trápí ze všeho nejvíc,“ popsal Just.

 Bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek ale podotkl, že jde o folklór. „Je to projev jakési paralelní reality. Nezapomínejme ale, že uvnitř Ruska existuje velké publikum, které to vnímá a ovlivňuje to jeho postoj. Upřímně řečeno, publikum je i v Čechách nebo po světě. Ruská propaganda je z našeho pohledu šílená, ale vždycky najde nějakého adresáta, který se nad ní zamyslí,“ popsal Votápek.

Zároveň zdůraznil, že jsou i lidé, kteří ruské propagandě věří. „Proto jsem hluboce přesvědčen, že i když je to otravné a i když se zdá, že se neustále vracíme k témuž, je třeba neustále reagovat, hovořit s nimi a vyvracet jejich lži,“ podotkl Votápek.

Ruský politolog Alexandr Dugin se například po ukrajinském útoku na Belgorod, při kterém měly být použity české raketomety Vampire, ptá, co dělat s Čechy. „Povšimněte si, jaké rakety zabily naše děti – dodalo je Česko. Co se poté má dělat s Čechy? Sami se zamyslete, co je potřeba dělat s Čechy. Jsou spoluviníci zločinu. Stejně jako Američané, Britové… Je potřeba učinit všechny tyto závěry. A být připraveni k jakémukoli vývoji situace. Protože nás na pokoji nikdo nenechá,“ prohlásil Dugin ve vysílání internetové televize Cargrad.

X X X

USA je země plná teroristů a bláznů. Trump vrátil úder „křivákovi“ Bidenovi

Donald Trump označil USA za selhávající zemi zaplněnou teroristy, do níž se přes hranici z Mexika valí imigranti z blázinců. Promluvil na akci ve státě Iowa, kde už za deset dní republikánští voliči rozhodnou, kdo by měl být jejich kandidátem na prezidenta v listopadových volbách. Právě Trump je zatím považován za jasného favorita.

Sedmasedmdesátiletý bývalý prezident Donald Trump vystoupil v pátek ve městě Sioux Center před několika stovkami svých příznivců a vedle kritického líčení současného stavu USA se zaměřil také na nynější hlavu státu.

„Za vlády křiváka Joea Bidena se nezlepšila ani jedna věc. Všechno je v nepořádku,“ řekl Trump za jásotu svých stoupenců.

Biden v pátek na svém předvolebním vystoupení varoval před tím, že Trump je ochotný obětovat americkou demokracii, jen aby se dostal k moci. Narážel tak i na to, že Trump nikdy neuznal svou porážku ve volbách z roku 2020 a dodnes o klání šíří spiklenecké teorie, či na to, že 6. ledna 2021 dav Trumpových příznivců vtrhl do washingtonského Kapitolu.

Trump se k bezprecedentní události amerických dějin vrátil ve svém vystoupení podle Reuters jen velmi stručně, zato znovu opakoval nepodložená tvrzení o tom, že volby v roce 2020 poznamenaly rozsáhlé volební podvody.

Republikánský favorit také kritizoval bývalou velvyslankyni USA při OSN Nikki Haleyovou, která se nyní zdá být jeho největší soupeřkou ve snaze získat republikánskou nominaci. Zatímco v Iowě na Trumpa ztrácí přes 30 procentních bodů, v New Hampshire, kde budou republikáni vybírat jako ve druhém státě v pořadí, je jejich souboj mnohem vyrovnanější.

X X X

Tchaj-wan se začal hlásit ke svým domorodcům, jsou hrází proti nárokům Číny

Tchajwanská vláda věnuje stále více pozornosti domorodcům, kteří po několik set let čelili kolonizaci a útlaku. Ačkoli hlavním záměrem má být zlepšení jejich životních podmínek, původní obyvatelé se rovněž stali prostředkem k vyvrácení územních požadavků Pekingu, jenž ostrov v Pacifiku považuje za odtrženou součást Číny.

 Sedmaosmdesátiletý Sijat Taro Titijon je nejstarším žijícím příslušníkem Saisijatu, jednoho ze šestnácti domorodých kmenů uznaných tchajwanskou vládou. Senior žije ve vlastnoručně postaveném domě na pozemcích svého kmene vysoko v horách na severozápadě země.

Politice se příliš nevěnuje, ale je si vědom toho, že tchajwanští domorodci se stali prostředkem k vyvrácení nároků Pekingu na ostrově, kde jsou stejně jako v pevninské Číně dominantní etnickou skupinou Chanové. „Poprvé v životě mě navštěvují lidé a ptají se na mé dědictví. Ve vládním prosazování národní identity jsem já a moji lidé nyní užiteční,“ řekl Titijon listu Foreign Policy.

O tvrzení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, že Tchaj-wan je odtrženou provincií Číny a musí být znovu pohlcen, si myslí své. „Můj národ dřív neměl pojem vlastnictví půdy. Já a moje rodina jsme tu byli odjakživa. Jak tedy mohou mít ostatní na něco nárok?“ ptá se muž.

Tradiční území původních obyvatel tvoří přibližně polovinu ostrova a nachází se zejména v horských oblastech. Největším z kmenů je Amis, k němuž se hlásí 204 tisíc lidí a jehož teritorium se rozkládá na východě centrálního pohoří. Nejmenší je Sakizaja čítající asi 900 členů.

Španělé, Nizozemci, Číňané a nakonec Japonci

Domorodci žijí na Tchaj-wanu už nejméně šest tisíc let. Antropologové a lingvisté došli k závěru, že ostrov je pravlastí jednoho z nejrozšířenějších etnik na světě – Austronésanů. Ti odtud po moři osídlili území od Filipín přes Madagaskar až po Nový Zéland a Havaj.

Tchajwanští domorodci čelili během staletí mnoha agresorům. Ostrov v roce 1626 obsadilo Španělsko, po kterém následovali Nizozemci a na konci století Číňané. Ti se ale Tchaj-wanu roku 1895 vzdali ve prospěch Japonska po porážce v první čínsko-japonské válce.

Japonci po příchodu kategorizovali tchajwanskou populaci a pořídili záznamy, které dodnes současná vláda používá při zjišťování, kdo se může právoplatně hlásit k domorodému obyvatelstvu.

Po prohře Japonska ve druhé světové válce se vlády nad ostrovem chopil Kuomintang neboli Čínská národní strana v čele s generálem Čankajškem. „Domorodí vůdci doufali, že s jeho příchodem se jim podaří změnit náš osud kolonizovaných a utlačovaných,“ popsal stanici CNN Avaj Jata’ujungana z kmene Tsou, jehož otce Kuomintang před 70 lety popravil za to, že se zasazoval o větší autonomii domorodců.

Autoritářská vláda brzy proslula politikou čínskosti, mimo jiné zakazovala ve školách používání jiného jazyka než mandarínštiny a rovněž rozhodla, že domorodci z planin jsou už asimilováni do čínského hlavního proudu a nemají nárok na označení původní obyvatelé.

Po Čankajškově smrti odstartovala v 80. letech demokratizace. Zákonodárci postupně navýšili počet uznaných kmenů, uzákonili jejich práva na půdu a vyhradili šest míst v zákonodárném sboru pro zástupce domorodců. Kmenové jazyky získaly status národních jazyků a musí se vyučovat na školách, kam docházejí domorodé děti.

Snaha o usmíření ze strany kabinetu vyvrcholila v roce 2016, když se Tchaj-pej domorodcům oficiálně omluvila. „Po 400 let každý režim, který přišel na Tchaj-wan, brutálně porušoval práva původního obyvatelstva ozbrojenou invazí a zabíráním půdy. Za to se jménem vlády domorodým národům omlouvám,“ uvedla prezidentka Cchaj Jing-wen.

Předloni pak Tchaj-pej zdvojnásobila nabídku odškodnění rodinám lidí zabitých během autoritářské éry na 390 tisíc dolarů (8,7 milionu korun).

Původní obyvatelé, které vláda uznala, tvoří 2,5 procenta z 23 milionů obyvatel ostrova. Tento počet by mohl narůst, neboť ústavní soud předloni rozhodl, že kmenům z planin nelze odpírat uznání a vláda jim musí umožnit zaregistrovat se jako domorodci. Podle odhadů by tak původní obyvatele mohli za pár let tvořit až pět procent populace.

Obrana proti územním ambicím Pekingu

Peking mezitím uznává tchajwanské domorodce pouze jako jednu z 56 čínských etnických skupin pod jednotným názvem „vysokohorský lid“ a zásadně neužívá spojení „původní obyvatelstvo“. „Podkopalo by to jeho tvrzení, že Tchaj-wan je odpadlickou provincií se stejnou rasovou a kulturní identitou jako má pevnina,“ míní Foreign Policy.

Přestože čínská komunistická strana ostrov nikdy neovládala, nadále ho prohlašuje za svůj a hrozí, že ke „sjednocení“ použije sílu.

„Tchajwanská společnost nyní považuje domorodé komunity za hráz proti územním ambicím Pekingu. Jak lépe demonstrovat mezinárodnímu společenství odlišnou identitu Tchaj-wanu než existencí původního obyvatelstva trvajícího tisíce let,“ řekl CNN profesor Tibusungu ´e Vajajana z Tchajwanské národní univerzity.

„Etničtí Chanové na Tchaj-wanu nyní kladou důraz na původní kultury a věnují jim stále větší pozornost,“ dodal.

Američtí zpravodajci se podle listu The Guardian domnívají, že Si dal čínské armádě pokyn, aby byla schopna provést invazi do roku 2027, ale neexistuje žádný jasný časový plán, kdy by k takovému kroku mohlo dojít. Předpovědi se pohybují od roku 2023 do roku 2049, kdy uplyne sto let od založení Čínské lidové republiky.

Ačkoli se tchajwanská vláda snaží život domorodých komunit zlepšovat, podle jejích zástupců i odborníků je skutečná rovnost ještě daleko. Své o tom ví osmačtyřicetiletá politička Kolas Jotakaová z kmene Amisů, která se v roce 2020 stala jako první domorodkyně prezidentskou mluvčí.

Když předloni kandidovala na starostku v okrese Chua-lien na východě země, někteří lidé jí řekli, že nebudou volit domorodce. „Myslím, že domorodé komunity mají stále své vlastní obavy a strach. Mnozí mají pocit, že v životě nemohou dosáhnout určitých věcí jen kvůli své identitě,“ míní.

X X X

Korespondenční volba? Kromě ČR ji neumožňuje Francie, Chorvatsko, Malta a Island

 Přestože vláda tento týden schválila možnost korespondenční volby ze zahraničí, v parlamentu ještě proběhne bouřlivá diskuze. Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích. Zastánci zavedení korespondenční volby poukazují na to, že je to časově i finančně nákladné pro ty voliče, kteří žijí daleko od jejich sídel. Poštu by podle nich mohlo využít k hlasování 600.000 Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem.

Česká republika je podle většiny zdrojů, jako například mezinárodní databáze IDEA nebo internetové stránky www.europarl.europa.eu, jednou ze čtyř zemí Evropské unie, kde není povolena korespondenční volba ze zahraničí. Kromě Česka neumožňují zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí v EU ve Francii, Chorvatsku a na Maltě, z dalších evropských zemí také na Islandu. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí přes internet.

Řada zemí umožňuje volit poštou i z domova. Například v Německu je možné volit poštou v Německu i ze zahraničí již od roku 1957. Původní cíl byl zajistit, aby se všichni němečtí občané, zejména staří, nemocní a zdravotně postižení, a občané žijící v zahraničí měli možnost zúčastnit se voleb. Zpočátku museli voliči volící poštou uvést, proč nemohou v den voleb hlasovat osobně; tento požadavek byl však v roce 2008 zrušen a korespondenční hlasování mohl využít každý. V dosud posledních volbách v roce 2021 například využilo možnost hlasování poštou podle německého volebního úřadu přes 47 procent voličů. Také Rakušané mohou volit korespondenčně nejen ze zahraničí.

Slováci od roku 2006

Slováci mohou ze zahraničí volit poštou od roku 2006. Hlasovat poštou mohou Slováci ze zahraničí pouze při parlamentních volbách (do Národní rady) a při celostátním referendu. Na prezidentské volby se tato možnost nevztahuje.

Podle databáze Mezinárodního institutu pro demokracii a volby (IDEA) umožňuje svým občanům volit korespondenčně ze zahraničí v parlamentních volbách 126 zemí světa. Necelých 90 zemí umožňuje korespondenční hlasování ze zahraničí i při prezidentských volbách.

U některých voleb v minulosti korespondenční volba vyvolala vlnu kontroverzí i kritiky. V roce 2016 ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil těsně někdejší vůdce zelených Alexander Van der Bellen (kandidoval jako nezávislý) nad kandidátem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem, kvůli chybám při sčítání korespondenčních hlasů se však druhé kolo muselo opakovat. Van der Bellen tedy nepřevzal prezidentský úřad a pravomoci prezidenta přešly 8. července 2016 na tříčlenné předsednictvo rakouské Národní rady (předsedkyní byla Doris Buresová a jedním z místopředsedů Norbert Hofer), a to až do opakování voleb. V kampani před opakováním mu na sociálních sítích pravicoví extremisté vyhrožovali smrtí, proto jej na předvolebních akcích doprovázeli členové speciálního komanda Cobra. Opakované druhé kolo 4. prosince vyhrál Bellen se ziskem 53,8 procenta hlasů a do úřadu spolkového prezidenta nastoupil složením přísahy 26. ledna 2017.

Trump a teorie spiknutí

Bývalý americký prezident Donald Trump už před prezidentskými volbami v listopadu 2020 spekuloval o tom, že se stane obětí spiknutí spojeného s korespondenčním hlasováním, jakkoli skutečné podvody jsou podle dostupných dat v USA naprostou vzácností, ať už při korespondenční, nebo osobní volbě. Když pak Trump nedokázal mandát obhájit a volby vyhrál demokratický kandidát Joe Biden, odmítl Trump porážku uznat a začal společně se svými spojenci bez důkazů označovat Bidenovo vítězství za podvodné. Oba muži se podle všeho opět střetnou ve volbách, které se budou konat letos v listopadu.

Korespondenční volbu ze zahraničí zrušila kvůli údajným podvodům v roce 1975 také Francie, která však umožňuje hlasování ze zahraničí v místních a parlamentních přes internet.ceskajustice.cz

X X X

Kokainový rekord. V Bolívii zabavili 8,7 tun drogy za 19 miliard korun

V Bolívii objevili obří zásilku s 8,7 tunami kokainu, která byla určena k převozu do Nizozemska. Jde o největší zabavené množství této drogy v dějinách jihoamerické země, uvedla tamní protidrogová jednotka FELCN. Na černém trhu by měl kokain hodnotu přes 526 milionů dolarů (asi 19 miliard korun).

 Kokain se podařilo objevit v nákladním autě, které vezlo materiál na dřevěné podlahy. Policie zatkla čtyři lidi a provedla devět domovních prohlídek.

Historický výsledek práce policie pochválil na sociální síti X i prezident Bolívie Luis Arce, který zveřejnil rovněž fotografie, na kterých jsou vidět balíky dřevěných dlaždic, mezi nimiž byly drogy ukryté.

 Bolívie je třetím největším producentem kokainu na světě po Kolumbii a Peru. Pěstování koky tam není trestné, protože podle ústavy tato rostlina není ze své podstaty omamnou látkou. Koka se naopak považuje za součást kulturního dědictví, protože její žvýkání odpradávna pomáhá Bolivijcům zahánět únavu a hlad.

Značné množství koky ovšem každoročně končí v rukou výrobců kokainu a obchodníků s drogami. Z toho vyplývají problémy s vysokou kriminalitou spojenou s drogovými gangy.