Nečekejte dnes vládu, řekl Babiš. Zmínil Fialovu hrozbu kompetenční žalobou. Předseda ANO Andrej Babiš chtěl mít už v pátek hotovou dohodu o rozdělení křesel ve vládě s hnutím SPD a Motoristy sobě. „Nečekejte, že dnes oznámím vládu, jména a tak dále,“ uvedl místo toho v pátek ráno na svém instagramovém účtu. Prezident Petr Pavel už ve čtvrtek odpoledne Babiše, který u něj před tím hodinu a půl na Hradě byl, mírnil.

Podle hlavy státu nelze vznik vlády uspěchat. Babiše požádal, aby ho s prioritami a směřováním budoucího možného kabinetu, s návrhem rozdělení resortů a možných ministrů seznámil v předstihu. „Já jsem řekl, že se budu snažit vyjednat do dnešního pátku rozdělení resortů a výborů,“ řekl v pátek ráno Babiš.

„Vím, co je napsáno v ústavě, jak vyjednával pan Fiala, vyhrožoval, že podá kompetenční žalobu,“ prohlásil Babiš.

 „Pořád věřím, že bude vláda jmenována jako celek. Pokud by pan prezident trval na výhradách k jednomu mnou navrženému kandidátovi, tak bych pokládal za nutné, abych podal kompetenční žalobu, a to proto, aby se jednou provždy vyjasnilo, jaké jsou pravomoci prezidenta a jaké jsou pravomoci premiéra v této věci,“ řekl premiér Fiala před čtyřmi lety při sestavování pětikoaličního kabinetu.

Babiš ve videu tvrdil, že za Fialu vyjednávali kmotři. „Já žádné kmotry nemám, takže věřte mi, že dělám maximum pro to, aby co nejrychleji naše vláda vznikla,“ prohlásil v pátek ráno šéf ANO.

Podle článku 68 Ústavy ČR předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

Rozdělení křesel ve vládě se již rýsuje

Základní rozdělení křesel mezi možnými budoucími koaličními partnery se již skutečně rýsuje. Devět jich má obsadit ANO. Vedle Babiše mají prakticky jisté místo ve vládě, pokud skutečně vznikne, Karel Havlíček na pozici ministra průmyslu a obchodu, Alena Schillerová na financích, Adam Vojtěch na zdravotnictví a Robert Plaga na školství.

 Dále by ANO mělo obsadit křeslo ministra práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou, křeslo ministra spravedlnosti, do kterého podle hned několika médií míří bývalý náměstek v tomto resortu Jeroným Tejc, jenž dříve vedl i poslance sociální demokracie, vnitro Lubomírem Metnarem a ještě ministerstvo pro místní rozvoj, které výhledově plánuje ANO sloučit s ministerstvem průmyslu, aby vzniklo ministerstvo hospodářství.

„Povolební vyjednávání, rozdělení ani případné obsazení resortů nebudu komentovat. Děkuji za pochopení. Pokud by však nabídka ze strany pana předsedy a budoucího premiéra přišla, určitě ji zvážím,“ uvedla pro iDNES.cz poslankyně Zuzana Schwarz Bařtipánová, kterou jako kandidátku na post ministryně pro místní rozvoj ve čtvrtek zmínila Česká televize. 

Kandidáti do vlády Andreje Babiš, ministr průmyslu – Karel Havlíček, ministryně financí – Alena Schillerová, ministr zdravotnictví – Adam Vojtěch, ministr školství – Robert Plaga, ministerstvo práce a sociálních věcí – Aleš Juchelka, ministerstvo životního prostředí – Petr Macinka, ministerstvo zahraničí – Filip Turek, ministerstvo obrany – Jaromír Zůna, ministerstvo vnitra – Lubomír Metnar,ministerstvo spravedlnosti – Jeroným Tejc, ministr dopravy – Jiří Svoboda nebo Martin Kolovratník, ministr kultury – Oto Klempíř, ministr zemědělství – Martin Šebestyán, ministr bez portfeje – Boris Štastný

SPD dvě křesla plus šéf Sněmovny Okamura, SPD má získat dvě křesla ve vládě, která by obsazovala nestraníky, plus post šéfa Sněmovny pro předsedu Tomia Okamuru. Zemědělství by tak mohl vést bývalý šéf Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán.

V souvislosti s druhým křeslem pro SPD se mluvilo nejdříve hlavně o vnitru. Později o obraně, když Okamura prohlásil, že by měl ve funkci skončit policejní prezident Martin Vondrášek, což se nelíbilo Babišovi.

Kdyby místo vnitra SPD získalo obranu, křeslo by mohl dostat buď generál Jaromír Zůna či prezident a výkonný ředitel Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek. Původní kandidát ANO na obranu Metnar by se v takovém případě přesunul na vnitro.

Bude i v Babišově vládě ministr bez portfeje?

Poslanec za Motoristy sobě Filip Turek se sám přihlásil k tomu, že by mohl být ministrem zahraničí. Kromě toho by Motoristé sobě mohli získat ministerstvo životního prostředí, o které projevil už před volbami zájem šéf strany Petr Macinka, a ministerstvo kultury pro Oto Klempíře.

„Tady mi píšou vědci. Ohledně ministerstva životního prostředí toho přišlo nejvíc. Budu s vámi jednat a já vás ubezpečím, že já když budu premiér, budu řídit tu vládu. Tak samozřejmě vnímám všechny vaše připomínky,“ reagoval Babiš na výhrady vědců k Macinkovi.

Hovoří se i o tom, že by ve vládě mělo být ještě křeslo ministra bez portfeje, pod nějž by spadala Národní sportovní agentura, a do nějž by usedl šéf poslanců Motoristů Boris Šťastný.

 Prezident Petr Pavel ve čtvrtek po schůzce s Babišem uvedl, že nového premiéra jmenuje nejdříve po ustavení nové Sněmovny, jejíž zasedání dříve svolal na 3. listopadu.

Za zásadní při skládání vlády a pro její jmenování prezident považuje mimo jiné pevné zakotvení v EU, zahraniční politiku kladoucí důraz na lidská práva, členství v NATO či podporu institucí demokratického státu, uvedl. Konkrétní vyjádření těchto principů chce Pavel sledovat v koaliční smlouvě, v rozdělení resortů i personálním obsazení ministerstev.

X X X

GEN  PAVEL  RADí  A  DOPORUČUJE  BABIŠOVI

Na složení vlády bude mít vliv i hlava státu Petr Pavel, ozývá se z hnutí ANO. I to je jeden z důvodů, proč předseda Andrej Babiš (ANO) oproti svým předchozím vyjádřením v pátek nepředstaví, jaké bude v kabinetu rozložení sil a kdo v něm finálně usedne. Otazníky visí nyní především nad obsazením ministerstva obrany a zahraničí. Střet však může nastat i v dalších resortech.

 Podle informací Novinek z blízkého okolí Pavla se prezident snaží vyhnout možnému sporu s pravděpodobným budoucím premiérem. Nechce se proto dohadovat o jednotlivých jménech zvlášť, i proto, aby se vyhnul jejich možnému přehazování z resortu na resort, které by ke kvalitnějšímu kabinetu nevedlo.

Apelovat by podle zpráv zevnitř Pražského hradu chtěl prezident spíš na to, aby si některá klíčová ministerstva ponechalo raději ANO, než aby je přenechalo SPD či Motoristům, se kterými jedná o vládě.

„Pan prezident chce konzultovat vládu jako celek,“ uvedl pro Novinky mluvčí hlavy státu Vít Kolář.

 Trvat chce však hlava státu na tom, aby členové nového kabinetu nezpochybňovali naše ukotvení v Evropské unii a NATO. Neméně významná je však pro prezidenta i podpora institucí demokratického státu, zaručení nezávislosti médií veřejné služby, autonomie vysokých škol, nezávislost justice, policie atd.

„Chci vám říct, hlavně novinářům, nečekejte, že dnes oznámím vládu, jména a tak dále, a neplánuju ani tiskovku v tuto chvíli,“ řekl Babiš v pátek ve svém ranním videu na sociálních sítích. Ještě ve středu přitom tvrdil, že kabinet bude do tohoto pátku hotový.

Proti rychlosti se však ohradil Hrad. „Požádal jsem Andreje Babiše, aby mě s předstihem seznámil s prioritami a směřováním budoucí možné koaliční vlády, rovněž s návrhem rozdělení resortů a jejich personálním obsazením. Jsem připraven jednat s nominanty politických stran na členy vlády a diskutovat jejich priority a postoje,“ oznámil Pavel ve čtvrtek.

Na jednání má Babiš celé týdny

Babiš má na jednání o vládě týdny. Pavel ho jmenuje nejdříve po skončení ustavující schůze Sněmovny, která se má konat až 3. listopadu. Do té doby by měl Babiš také konkrétně Pavlovi představit, jak vyřeší svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert.

I do té doby má však pravděpodobný budoucí premiér otevřené dveře na Hrad k dílčím konzultacím. Pavel si chce pozvat i jednotlivé adepty na ministry. Kdy se tak stane, ještě není jasné. „Momentálně žádná schůzka svolaná není,“ informoval Kolář.

V pátek se mezi stranami, které spolu chtějí vládnout, stále řešila varianta, že by SPD získalo ve vládě ANO obranu, dopravu a zemědělství, Motoristé kulturu, zahraničí a životní prostředí. Je však velmi pravděpodobné, že se nakonec karty rozdají jinak, s ohledem na přání Pavla, který trvá na tom, aby se s příštím šéfem diplomacie dokázal v názoru na zahraniční politiku shodnout.

 X X X

 ŠPANĚLSKO  Z  NATO?  NECHCE  DÁVAT  MILIARDY  NA  ZBROJENÍ

Trump navrhl vyhodit Španělsko z NATO

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek navrhl vyloučení Španělska z NATO. Učinil tak během schůzky s finským prezidentem Alexanderem Stubbem. Trumpovi vadí, že Španělsko za ostatními členy aliance zaostává ve výdajích na obranu.

Španělsko by možná mělo být vyloučeno z NATO, prohlásil TrumpVideo: Reuters

Členské státy NATO se na červnovém summitu v Haagu dohodly na navýšení výdajů na obranu na 3,5 % HDP ročně s tím, že další 1,5 % půjde na výdaje spojené s obranou. Právě Trump na toto navýšení velmi tlačil. Španělský premiér Pedro Sánchez prakticky hned po schválení navýšení závazku uvedl, že jej plnit nehodlá, protože je to „neslučitelné s naším sociálním státem a naší vizí světa“, informuje agentura Reuters.

Stubbovi proto Trump během jejich schůzky řekl, že evropští lídři musí Španělsko k plnění závazků vůči alianci dotlačit. Navrhl přitom i variantu vyloučení pyrenejské země z aliance.

Proč jsou takový loudal?

„Vaši lidé budou muset začít mluvit se Španělskem. Musíte jim zavolat a zjistit, proč jsou takový loudal. Nemají pro to žádnou omluvu, ale to je v pořádku. Upřímně byste je možná měli vyhodit z NATO,“ prohlásil americký prezident.

 Španělsko na jeho slova podle zdroje ze španělské vlády zákulisně zareagovalo potvrzením svých závazků vůči alianci a žádostí o klid.

 „Tato vyjádření byla učiněna ve specifickém kontextu, ale vím, že americké ozbrojené síly španělský závazek dobře znají,“ okomentovala posléze Trumpova slova veřejně španělská ministryně obrany Margarita Roblesová.

Španělsko loni na obranu dalo 22,3 miliard dolarů (468,2 miliardy korun), což je desátá nejvyšší částka ze všech členů aliance. V přepočtu na HDP to ale činí jen 1,28 %, tedy nejméně ze všech členů aliance.

X X X

 VE  VARECH  DELEGACE  Z  ALBÁNIE

 Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová přivítala delegaci albánské policie vedenou plukovníkem Elidonem Celou, krajským ředitelem policie ve Vloře, a Adriatikem Shinem, bývalým styčným důstojníkem české policie v Tiraně. Hlavními tématy společného jednání byly možnosti rozvoje spolupráce bezpečnostních složek a aktuální situace v oblasti migrační politiky. Zástupci albánské strany zároveň ocenili vysokou úroveň práce i vybavení Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, s nímž se během své návštěvy seznámili.

„Určitě nás potěšilo, že hosté ocenili vysokou úroveň Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje pod vedením plukovníka Michala Šavrni. Přesto jsem je upozornila na to, že policie na tom nebyla v minulých letech zrovna dobře a že se dlouhodobě potýkáme jak s podstavem policistů, tak i s jejich nedostatečným financováním. Jsem přesvědčena o tom, že by bylo žádoucí, aby se více čerpaly prostředky z fondů Evropské unie a aby dotační programy byly zacíleny na posílení vybavení bezpečnostních složek,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

V oblasti migrační politiky albánská delegace informovala, že počty migrantů na území země v posledních letech výrazně klesly. Albánie je tranzitní zemí, která slouží jako „most“ mezi státy západního Balkánu a členskými zeměmi EU. Delegace také přiblížila aktuální kroky, jež Albánie podniká v rámci přístupových rozhovorů s EU, zahájených v roce 2014. Jednou z nejvýznamnějších výzev pro přiblížení se k unijním standardům je splnění požadavků kapitoly 24. Země již přijala strategické dokumenty a akční plány pro období 2024-2030, které stanovují dílčí kritéria a kroky v oblasti migrace, řízení hranic i vyšetřování trestné činnosti.

Albánie je dnes zemí na vzestupu, rozvíjí se zde průmysl, infrastruktura i turistický ruch, který se stává jedním z pilířů hospodářství. Země láká svou rozmanitostí, nabízí vysoké hory, krásné pláže i pohostinné obyvatele. Vlora, odkud delegace přijela, patří k největším městům Albánie, je významným přístavem a vyhledávaným turistickým centrem na pobřeží Jaderského moře.

„Velmi si vážím toho, že Albánie aktivně směřuje k evropským hodnotám a posiluje spolupráci v oblasti bezpečnosti. Taková setkání jsou cenná nejen pro výměnu zkušeností, ale i pro posilování vzájemného porozumění mezi našimi regiony,“ dodala hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.

Mgr. Veronika Svobodová

X X X

 SILNÁ  KORUNA  LEPŠÍ  NEŽ  EURO

ŽÁDNÉ  EURO,  ANGLIE  TAKÉ  ODMÍTLA  EURO

V  CHORVATSKU  EURO  ZDRAŽILO  ŽIVOT  LIDEM  I  TURISTŮM

 Silná koruna pomáhá krotit inflaci

 „Inflace se přibližuje ke svému cíli a bez problémů se drží v rámci svého tolerančního pásma. Ceny zboží meziročně narostly pouze o 0,8 procenta. Stále však přetrvávají problémy ve službách, které meziročně zdražily o 4,7 procenta,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

 Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v září na úroveň 2,3 procenta, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v srpnu. Celní války nevyvolávají inflační tlaky v Evropě. Navíc silný kurz koruny pomáhá udržovat příznivé ceny dováženého zboží. Problémy jsou však evidovány ve službách, kde podstatnou část nákladů vytváří mzdy zaměstnanců. Ty rychle narůstají a vedou ke zdražování především u stravovacích, ubytovacích, rekreačních a kulturních služeb.

 Ceny potravin v září meziročně narostly o 2,7 procenta. Přesto existují položky, které skokově zdražují. Mezi rekordmany s nárůstem o 38,6 procenta patří ceny vajec. Zásadní zvýšení cen o 22,0 procenta bylo zaznamenáno u kávy a kakaa. Naopak ceny mléka zlevnila o 9,8 procenta. Snížila se i cena zeleniny o 7,8 procenta.

 Energie dál zlevňují. Cena elektřiny v září meziročně klesla o 3,5 procenta. Cena zemního plynu se snížila dokonce o 8,5 procenta. Levnější jsou rovněž oděvy o 1,4 procenta a obuv o 4,3 procenta. Domácnosti však stále trápí rostoucí ceny bydlení. Nájemné zdražilo o 5,7 procenta, vodné o 4,2 procenta a stočné o 3,7 procenta. Ing. Štěpán Křeček, MBA

X X X

KLAUS  O  BABIŠOVI

 Klaus: Babiš bude lepší premiér než Fiala. Motoristé by se neměli tlačit do vlády

Bývalý prezident Václav Klaus hodnotil povolební vyjednávání. Motoristé by se nyní podle něj neměli stát součástí vlády. „Všichni víme, že Andrej Babiš vyjednávat umí. Umí to z byznysu a s menšími partnery to zvládne mistrně,“ uvedl Klaus. Šéf vítězného ANO ale bude podle něj lepším premiérem než Petr Fiala z ODS.

 Dvě menší strany SPD a Motoristé tahají při formování vlády podle Klause za kratší konec provazu. A právě situace Motoristů je podle něj nejtěžší, pokud chtějí udržet svůj program. Proto by nyní neměli ve vládě zasednout.

 „Měli by začít budovat stranu, ne se hned tlačit do vlády. Teď budou nuceni dělat kompromisy – a to je špatně,“ zhodnotil Klaus v rozhovoru pro server iDNES.cz.

Zároveň jim prý radil: „Jste začátečníci. Měli byste být šťastní, že jste se vůbec dostali do Sněmovny, že poznáte, co to je Parlament.“

V rozhovoru exprezident zmínil především rozdílný pohled ANO a Motoristů na rozpočtový deficit a rozpočtovou odpovědnost. Den po volbách se dokonce domníval, že právě kvůli tomu se vláda nedá sestavit.

Klaus také zdůraznil, že šéf vítězného hnutí ANO Andrej Babiš umí vyjednávat. „Umí to z byznysu a s menšími partnery to zvládne mistrně,“ uvedl. „Kdybych byl v jejich kůži, asi bych nespal,“ dodal.

 Babiš ale bude podle něj lepší premiér než Petr Fiala z ODS. „Fiala nebyl autorita, vláda fungovala spíš jako soubor jednotlivých ministrů. To není fungující vláda,“ konstatoval Klaus.

Macinka by pak podle bývalého prezidenta mohl být dobrým ministrem životního prostředí.

„Ministerstvo životního je nejvíce ideologické ministerstvo dnešní doby, prosáklé zelenou ideologií, která nemá se skutečnou starostí o přírodu nic společného. Petr Macinka to ví, a právě to je jeho zásadní kvalifikace, proč by mohl být dobrým ministrem životního prostředí,“ domnívá se Klaus.

 X x x

 CO  CHCE  GEN  PAVEL

 Kolář: Prezident chce vidět koaliční smlouvu a priority vlády, potom by rád mluvil s kandidáty na ministry

Předseda vítězného ANO Andrej Babiš dál vyjednává o nové vládě s SPD a Motoristy. Prezident Petr Pavel ale uvedl, že premiéra nejmenuje dřív než v listopadu. „Přišlo by mu logičtější, kdyby nejdříve znal program a potom tedy mohl mluvit s jednotlivými kandidáty na posty ministrů,“ říká pro Radiožurnál Petr Kolář, poradce prezidenta Petra Pavla.

 O vládě vyjednávají tři uskupení v čele s vítězem voleb, hnutím ANO, které zastupuje Andreje Babiš. Strany současné koalice otevřeně mluví o přípravách na opoziční práci. Proč prezident ještě nikoho nepověřil sestavením vlády, tedy tím mezikrokem před jmenováním premiéra?
Pan prezident zatím nevidí důvod, aby to učinil, pokud tedy vím z toho, co jsem zaznamenal z tisku, i z toho, jak s ním občas mám možnost mluvit.

 Zatím nemá dojem, že by bylo potřeba ten proces uchvátat. Je zřejmé, že vláda nemůže vzniknout dřív, než bude ustavující schůze Sněmovny. Ta může být nejdříve jeden den po uplynutí předchozího volebního období Sněmovny. Prezident stanovil to datum na 3. listopadu, takže času je dost.

Pan Babiš nicméně vyjednává s potenciálními koaličními partnery a nějaký kabinet podle všeho sestavuje. To je jeho svaté právo, v tom mu nikdo nebrání.

Nicméně pověření k sestavení vlády od prezidenta nedostal i proto, že pan prezident – jestli to chápu a vnímám správně, jak z jeho prohlášení, které včera po schůzce s panem Babišem vydal, tak i z toho, jak to veřejně komentuje – by se rád nejdřív seznámil s koaliční smlouvou a s programovým prohlášením, respektive s programovými prioritami příští vlády.

Přišlo by mu logičtější, kdyby nejdříve znal program a potom tedy mohl mluvit s jednotlivými kandidáty na posty ministrů.

 V prohlášení prezidenta je celkem jasně sděleno – a zopakoval to včera i panu Babišovi, jestli to správně čtu – že jsou principy, které považuje za zásadní, jsou to principy, na kterých stojí náš demokratický stát a Ústava České republiky.

Dovolím si z toho prohlášení citovat: „Česká republika je pevně zakotvena v Evropské unii, její zahraniční politika je v souladu s mezinárodním právem a klade důraz na lidskou důstojnost a lidská práva.“

„Bezpečnostní zárukou pro zemi je členství v NATO, které je nezpochybnitelné. Česká republika zachovává a podporuje instituce demokratického státu, nezávislost médií veřejné služby, autonomii vysokých škol a svobodného vzdělávání, nezávislost justice, policie a bezpečnostních složek.“

Pan prezident neví, jak ta koaliční smlouva bude vypadat, jaké tam budou priority a navíc se to teď trošku, zdá se, komplikuje. Pan Babiš mluví o tom, že by potřeboval navýšit deficit státního rozpočtu. Pan Macinka, předseda Motoristů sobě, to, pokud jsem to správně zaznamenal, odmítá.

 Máme tady stranu, která chce být účastna na vládě, jakkoliv třeba jenom svými odborníky, a to je strana pana Okamury. A ta má v programu vystoupení z NATO. Nebo o tom otevřeně mluví a pan Okamura v předvolebních debatách několikrát jasně deklaroval, že by v případě referenda o vystoupení z NATO a Evropské unie hlasoval pro. A mimochodem to ANO nechce, ani Motoristé to nechtějí.

Takže je tady řada, řekněme, rozporů, které se musí asi kompromisy učesat a měly by být jasně deklarovány v koaliční smlouvě a v programovém prohlášení a to by pan prezident chtěl nejdřív znát. A pak se bude samozřejmě také bavit, jak jsem z toho vyrozuměl, s jednotlivými adepty a zjišťovat, jaké jsou jejich priority, a dělat si názor na to, jestli je může s čistým svědomím jmenovat.

Samozřejmě Ústava mu jasně dává rámec a to, že podle článku 54 bodu 3 prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný, neznamená to ale, že se může chovat neodpovědně.

A tento prezident se rozhodně nechce chovat neodpovědně. Na rozdíl od svého předchůdce, který třeba, přestože paní Němcová tehdy měla stojedničku, tak místo toho jmenoval úřednickou vládu pana Rusnoka a nechal ji vládnout několik měsíců bez důvěry Parlamentu. Tak něco takového skutečně v případě prezidenta Pavla nehrozí.

Pane Koláři, v podstatě jste odpověděl na všechny moje otázky, které jsem měl připravené. Mám jenom jednu otázku, poprosím o velice stručnou odpověď. Posunulo se někam řešení možného střetu zájmů Andreje Babiše? Vyplývají z jednání nějaké konkrétní varianty, které by šéf ANO mohl zvolit?
Pokud vím, tak pan Babiš předložil nějaké konkrétní návrhy, dal to panu prezidentovi písemně a myslím, že se teď dohadují na jednom z řešení, které pan Babiš preferuje.

A pan prezident ho požádal, aby ještě předtím, než ho prezident pověří sestavením vlády, s tím svým návrhem seznámil veřejnost.

X x x

 Pelta žádá soud o odklad nástupu do vězení. Zamířit má během dne na Pankrác, uvedl jeho advokát

Nejvyšší soud dostal dovolání exšéfa českého fotbalu Miroslava Pelty. Je spojené s návrhem na odklad výkonu rozhodnutí, na jehož základě si má odpykat 5,5 roku vězení. Uvedl to vedoucí oddělení styku s veřejností Václav Vlček. Podnět zatím není přidělený konkrétnímu senátu a je nepravděpodobné, že by rozhodnutí padlo dřív než po víkendu. Pelta by měl dle advokáta Bronislava Šeráka nastoupit během dne do pankrácké věznice, uvedla Česká televize.

 Ve čtvrtek Nejvyšší soud přerušil výkon trestu Simoně Kratochvílové odsouzené společně s Peltou. Do vězení nastoupila v pondělí, nyní je znovu na svobodě. Pelta má nástup odložený ze zdravotních důvodů do pátku.

 Zásah soudu v případě Kratochvílové byl reakcí na složitou procesní situaci. Zatím totiž soud nevyřídil dovolání bývalého nejvyššího státního zástupce Igora Stříže v téže kauze.

Střížovo dovolání směřuje proti rozhodnutí, které předcházelo verdiktu, na jehož základě zamířila Kratochvílová do vězení. Pokud by Nejvyšší soud dovolání vyhověl, vedlo by to i ke zrušení následných rozhodnutí, včetně rozsudku, který je podkladem pro výkon trestu.

V případě Pelty je procesní situace obdobná, avšak Vlček nechtěl žádným způsobem předjímat budoucí rozhodování Nejvyššího soudu.

Pelta s Kratochvílovou podle verdiktu ovlivnili v roce 2017 přidělení peněz ministerstva školství 18 konkrétním žadatelům programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů. Pelta podle vyšetřování předložil Kratochvílové seznam žádostí, které preferoval.

X x x

 Obřezaní mají větší riziko autismu, šokoval Kennedy. Opět viní paracetamol

 Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy se dopustil dalšího kontroverzního prohlášení. Na čtvrtečním zasedání kabinetu tvrdil, že obřízka zdvojnásobuje pravděpodobnost vzniku autismu. Zdůvodnil to tím, že chlapci dostávají k tlumení bolesti paracetamol. Takovou souvislost přitom vědecké studie neprokázaly.

„Mladí chlapci a novorozenci, kteří jsou obřezáni, jsou více ohroženi rozvojem této neurologické poruchy, protože jim je po zákroku pravděpodobně podáván paracetamol k tlumení bolesti,“ prohlásil Kennedy za přikyvování prezidenta Donalda Trumpa.

„Existují dvě studie, které ukazují, že děti, které jsou obřezány brzy, mají dvojnásobnou míru autismu. Je vysoce pravděpodobné, že je to proto, že jim byl podáván Tylenol,“ tvrdil také americký ministr zdravotnictví.

 Podle stanice ABC se odvolával na kontroverzní studii dánského Státního sérového institutu z roku 2015, která se zabývala obřízkou a rizikem poruchy autistického spektra u chlapců mladších 10 let.

Studie dospěla k závěru, že obřízka zvýšila pravděpodobnost vzniku poruch autistického spektra před dosažením věku 10 let o 46 procent a zdvojnásobila se, pokud byla provedena před dosažením věku pěti let.

Vědci v dánské studii se ale domnívali, že to byla bolest a trauma z dané události, které s sebou nesly „zvýšené riziko vážných neurovývojových a psychologických následků“, nikoli podávání léků proti bolesti po zákroku.

„Dítě v placentě,“ popsal Kennedy anatomii

Kennedy rovněž zopakoval své (rovněž nepodložené) dřívější stanovisko, že užívat paracetamol během těhotenství je nezodpovědné. „Nemáme důkaz. Provádíme studie, abychom to dokázali,“ prohlásil na čtvrtečním zasedání, na kterém rovněž mylně popsal anatomii těhotné ženy.

 „Žena užívala paracetamol s dítětem v placentě,“ prohlásil při svém vystoupení. Plod se nicméně vyvíjí v děloze, nikoli v placentě. Placenta je dočasný orgán, který se vyvíjí v děloze během těhotenství a poskytuje rostoucímu plodu kyslík, živiny a hormony.

Trump na konci září doporučil těhotným ženám paracetamol neužívat. Spojil ho právě s vysokým rizikem autismu u dětí. Varoval také před očkováním dětí. Učinil tak v rozporu s dosavadními vědeckými poznatky

Paracetamol, v USA známý pod obchodním názvem Tylenol, lékaři těhotným doporučují při bolestech či horečce, protože jiné léky, například aspirin či ibuprofen, mohou mít v těhotenství nepříznivé vedlejší účinky.

Neprokázaná tvrzení, míní odborníci

Podle odborníků není riziko autismu u dítěte v důsledku užívání paracetamolu matkou v těhotenství prokázáno.

„Trumpovo tvrzení vychází z nesprávné analýzy již publikovaných studií,“ řekl v září agentuře AFP David Mandell, profesor psychiatrie na Pensylvánské univerzitě a odborník na autismus.

„Podezření, že tato účinná látka souvisí s poruchami pozornosti i autistického spektra, panují už déle, ale podařilo se je vyvrátit,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz odborník na bezpečnost léků Josef Suchopár.

 Autismus, složitá neurovývojová porucha s širokým spektrem projevů, je předmětem zkoumání už desítky let. Trumpova administrativa však začátkem roku slíbila, že urychleně odhalí příčiny toho, co označuje za „epidemii autismu“ ve Spojených státech.

 Ačkoliv počet diagnostikovaných případů autismu v USA v posledních desetiletích vzrostl, řada vědců odmítá, že by šlo o epidemii, a poukazuje na zlepšení diagnostických metod. Vědci dosud u autismu prokázali mimo jiné významnou roli genetiky, vliv ale může mít také užívání určitých léků během těhotenství, například antiepileptika Depakine.

Očkování mezi těmito faktory podle dosavadních vědeckých poznatků nefiguruje. Trump přesto tvrdí opak. V září vyzval ke změně dětského očkovacího kalendáře. Uvedl, že „lidé, kteří se nenechávají očkovat a neužívají léky, autismus nemají“.

 X x x

 Nobelovu cenu míru dostala venezuelská opozičnice Machadová. Trump se nedočkal

 Norský Nobelův výbor v pátek v 11:00 SELČ oznámil jméno letošního nositele Nobelovy ceny za mír. Stala se jím venezuelská opozičnice María Corina Machadová. Komise ocenila její neúnavný boj za demokracii v autoritářské zemi pevně ovládané diktátorem Nicolásem Madurem. Opakovaně svůj zájem o tuto cenu vyjádřil americký prezident Donald Trump a zdůvodnil to svými úspěchy při ukončování válek ve světě. Výbor letos obdržel 338 nominací, z nichž 244 jsou jednotlivci a 94 organizace.

„Nobelova cena míru za rok 2025 bude udělena odvážné a odhodlané bojovnici za mír – ženě, která udržuje plamen demokracie v hořící temnotě. Norský Nobelův výbor se cenu rozhodl udělit Maríi Corině Machadové,“ oznámil přesně v 11:00 SELČ člen Nobelova výboru.

Cenu míru podle něj získává „za svou neúnavnou práci na prosazování demokratických práv pro obyvatele Venezuely a za svůj boj za spravedlivý a mírový přechod od diktatury k demokracii“. „Jako vůdkyně demokratického hnutí ve Venezuele je María Corina Machadová jedním z nejvýznamnějších příkladů občanské odvahy v Latinské Americe v nedávné době,“ vysvětlil.

Machadová podle výboru splnila všechna kritéria uvedená v závěti Alfreda Nobela pro výběr laureáta Nobelovy ceny míru. „Sjednotila opozici ve své zemi. Vždy neochvějně odolávala militarizaci venezuelské společnosti. Neochvějně podporovala mírový přechod k demokracii,“ zaznělo v projevu.

 „Paní Machadová byla klíčovou, sjednocující postavou v politické opozici, která byla kdysi hluboce rozdělena – opozici, která našla společnou řeč v požadavku na svobodné volby a reprezentativní vládu. Právě to je jádrem demokracie: naše společná ochota bránit principy lidové vlády, i když se neshodneme. V době, kdy je demokracie ohrožena, je důležitější než kdy jindy bránit tuto společnou řeč,“ pokračoval.

Osmapadesátiletá opozičnice Machadová má už přes deset let zákaz opustit svou rodnou Venezuelu a nesmí vystupovat na největších televizních stanicích v zemi. Postupně se z ní stala největší soupeřka tamního diktátora Nicolase Madura, v posledních volbách ovšem podpořila jiného kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutíu.

Nobelův výbor si všiml i stovek tisíc dobrovolníků, kteří se „mobilizovali napříč politickými rozdíly“. „Byli vyškoleni jako volební pozorovatelé, aby zajistili transparentní a spravedlivé volby. Navzdory riziku obtěžování, zatčení a mučení občané po celé zemi hlídali volební místnosti. Zajistili, aby byly konečné výsledky zdokumentovány dříve, než režim mohl zničit volební lístky a lhát o výsledku,“ připomněl.

„V uplynulém roce byla paní Machadová nucena žít v úkrytu. Navzdory vážným výhrůžkám smrtí zůstala v zemi, což inspirovalo miliony lidí. Když se k moci dostanou autoritáři, je zásadní ocenit odvážné obránce svobody, kteří se vzepřou a kladou odpor. Demokracie závisí na lidech, kteří odmítají mlčet, kteří se odváží vystoupit navzdory vážnému riziku a kteří nám připomínají, že svobodu nelze nikdy brát jako samozřejmost, ale že ji je třeba vždy bránit – slovy, odvahou a odhodláním,“ řekl člen výboru a později na jednu z otázek odpověděl, že bezpečnost Machadové je prioritou výboru. Není tak zatím jasné, zda si cenu osobně převezme.

 Machadová v posledních měsících velmi omezila své aktivity na veřejnosti a se svými příznivci i se světem komunikuje hlavně prostřednictvím sociálních sítí. Poslední veřejné vystoupení měla zřejmě v lednu. Při té příležitosti byla krátce zadržena. Podle některých médií nyní žije v ilegalitě. Když loni dostala od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, převzala ji její dcera Ana Corina Sosaová.

Loni Machadová obdržela také Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.

„Ve světě se koná stále méně svobodných voleb“

„Venezuela se z relativně demokratické a prosperující země proměnila v brutální autoritářský stát, který nyní prochází humanitární a hospodářskou krizí. Většina Venezuelanů žije v hluboké chudobě, zatímco hrstka lidí na vrcholu se obohacuje. Násilný aparát státu je namířen proti vlastním občanům. Téměř osm milionů lidí opustilo zemi. Opozice je systematicky potlačována pomocí manipulace voleb, soudního stíhání a uvězňování,“ pronesl také v projevu.

Autoritářský režim Venezuely podle výboru velmi ztěžuje politickou práci. „Jako zakladatelka organizace Súmate, která se věnuje demokratickému rozvoji, se paní Machadová před více než dvaceti lety zasazovala o svobodné a spravedlivé volby. Jak sama řekla: ‚Byla to volba mezi volebními lístky a kulkami.‘ Od té doby se ve své politické funkci a ve službách organizací zasazuje o nezávislost soudnictví, lidská práva a zastoupení lidu. Celá léta se zasazuje o svobodu venezuelského lidu,“ vyzdvihl.

 Nobelův výbor ocenil Venezuelanku po opakovaných veřejných prohlášeních amerického prezidenta Trumpa, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží on, což zdůvodňoval svými úspěchy při ukončování válek ve světě. Mnozí experti však předem odhadovali, že se to nestane, protože podle některých názorů Trump rozkládá mezinárodní světový řád, kterého si Nobelův výbor cení.

„Demokracie je předpokladem trvalého míru. Žijeme však ve světě, kde demokracie ustupuje, kde stále více autoritářských režimů zpochybňuje normy a uchyluje se k násilí. Pevné držení moci venezuelským režimem a jeho represe vůči obyvatelstvu nejsou ve světě ojedinělé. Stejné trendy pozorujeme po celém světě: zneužívání právního státu těmi, kteří jsou u moci, umlčování svobodných médií, věznění kritiků a tlak na společnosti, aby se podřídily autoritářské vládě a militarizaci. V roce 2024 se konalo více voleb než kdykoli předtím, ale stále méně z nich je svobodných a spravedlivých,“ míní komise.

 V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Ocenění získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance.

V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky.

Ve středu pak akademie sdělila, že laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Japonec Susumu Kitagawa, britský vědec působící v Austrálii Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Ocenění získali za výzkum metalo-organických sítí.

 Ve čtvrtek akademie vybrala jako laureáta ceny za literaturu maďarského spisovatele Lászlóa Krasznahorkaie. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením Nobelovy ceny za ekonomii. Laureáti ceny oficiálně převezmou na ceremonii ve Stockholmu 10. prosince, tedy na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.

Výbor letos obdržel 338 nominací, z nichž 244 jsou jednotlivci a 94 organizace. V loňském roce, kdy Nobelovu cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní, to bylo o 52 nominací méně.

 X x x

 Případ napadení účtu premiéra Fialy policie odložila. Nenašla pachatele

Policie odložila případ napadení účtu premiéra Petra Fialy (ODS) na sociální síti X. Nepodařilo se jí zjistit konkrétního člověka, který se skutku dopustil. ČTK to v pátek sdělil mluvčí pražských policistů Jan Daněk. Neznámý pachatel zveřejnil podvržené příspěvky na oficiálním účtu předsedy vlády letos v dubnu. Podle následného vyjádření premiéra přišel útok ze zahraničí.

 Zmíněné texty, které zmizely několik desítek minut po publikaci, informovaly o útoku ruských sil „na české jednotky poblíž kaliningradské hranice“ nebo o přípravě sankcí v reakci na americká cla.

 Falešné příspěvky byly napsány bez zjevných chyb. Oproti jiným příspěvkům na premiérově účtu ale netradičně všechny obsahovaly video s živým vysíláním. V každém z těchto údajných vysílání však byl jen statický obrázek bez zvukového doprovodu.

Policisté případ šetřili pro podezření z trestného činu „neoprávněný přístup k počítačovému systému a neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací“. Pachateli hrozilo až tříleté vězení.

ODS na jaře uvedla, že účty Fialy i Spolu měly dvoufázové ověření a další pokročilá zabezpečení.

Podle expertů dochází k úspěšným útokům nejčastěji kvůli slabému nebo opakovaně použitému heslu, absenci dvoufaktorového ověření, phishingu, přístupu přes kompromitovaný mobil či počítač nebo sdílení přístupu v týmu bez dostatečného zabezpečení.

Terčem hackerů se předloni staly i stránky Úřadu vlády ČR a dalších státních institucí. Loni zase útočníci napadli například weby ministerstva práce a sociálních věcí.

 X x x

Bývalý vojenský lékař a pedagog čelí obžalobě ze znásilnění 8 žen. Studentkám měl do pití dát drogy

Bývalý vojenský lékař a pedagog čelí obžalobě ze sériového znásilnění 8 žen, zejména studentek vysokých škol. Podle vyšetřovatelů jim přidával do pití drogu, po které ztrácely sebekontrolu. Následně je odvedl k sobě do bytu, kde je sexuálně zneužil, často surově. Za kriminální službu vojenské policie to uvedla Nikola Rimkevič Hájková. Požádala případné další oběti či svědky, aby se policistům ozvali.

 Lékař podle policie páchal trestnou činnost v letech 2017 až 2024, a to za zákeřně zavrženíhodných okolností. K sexuálním útokům totiž zneužíval svého postavení a také odborných farmakologických znalostí.

Oběti vyhledával na studentských akcích a setkáních. Vedle znásilnění ho policisté stíhají i za nedovolené držení omamných látek. V případě prokázání viny mu hrozí pět až 12 let vězení.

 „Po navázání kontaktu pozval své oběti na drink. Do alkoholického nápoje přidal tzv. znásilňovací (predátorskou) drogu, jejíž hořkost v něm zanikne. Po jejím požití poškozené ztrácely sebekontrolu, schopnost mu účinně klást odpor,“ popsala počínání lékaře Rimkevič Hájková.

Ženy podle ní následně trpěly částečnými výpadky paměti a chybu navíc hledaly u sebe s odůvodněním, že roli sehrál alkohol, který dobrovolně vypily.

„Projevily nesmírnou odvahu a sebezapření, když byly po traumatizujícím násilném trestném činu ochotny mluvit před vyšetřovateli, načež jim byla neprodleně zprostředkována psychologická podpora neziskových organizací,“ uvedla.

O predátorské droze

Predátorskou drogou, která se šíří na českém trhu, je jedovatá chemikálie obsažená v průmyslových čistidlech. V kombinaci s alkoholem přetrvávají její účinky hodiny. Malá dávka vyvolává euforii, větší pak sedativní účinek. Velká dávka může způsobit i smrt. Predátor usiluje o to, aby jeho oběť přepadla únava a spánek nebo aby upadla do bezvědomí, ztratila zábrany, nekoordinovala pohyby.

 Droga je nezjistitelná běžnými toxikologickými vyšetřeními. Kriminalisté proto na případu spolupracovali s výzkumným pracovištěm, které má k dispozici dostatečně citlivé přístroje. Znalecké zkoumání potvrdilo i přes delší časový odstup přítomnost látky v době znásilnění u šesti obětí, podle policie s velkou mírou pravděpodobnosti odpovídající jistotě.

Vojenská policie žádá případné další oběti a svědky, aby se obrátili na e-mail vp.kauzanasili@mo.gov.cz, případně na jakoukoliv policejní služebnu. Zároveň vyzvala média, aby s ohledem na oběti přistupovala ke kauze citlivě, zejména aby chránila identitu obětí.

Obžalobu podalo Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové. Policisté v souvislosti se začínajícím akademickým rokem vyzvali studenty, aby nepodceňovali svou bezpečnost a obezřetně si hlídali nápoje.

 X x x

FIALOVA  NESCHOPNÁ  PARTA  KONEČNĚ  KONČÍ

NÁROD  MŮŽE  SLAVIT,  RADOVAT  SE

 Odchází Fiala, Stanjura, Pekarová a s nimi i Spolu. Koalice v současné podobě alespoň na čas končí

Přestože volební výsledek koalice Spolu ve víkendových sněmovních volbách rozhodně nelze nazvat propadákem, o vítězství nejde. I proto už ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v opozici pojedou do značné míry každá za sebe. Nejvíce kritiky zní od občanských demokratů – tradičně z jižních Čech, ale i z Královéhradeckého nebo Zlínského kraje. Pragmatickou rozluku ale preferují i lidovci. Jen z TOP 09 se ozývá, že by koalice neměla skončit.

 V roce 2021 středopravicové strany vedené triumvirátem Petr Fiala (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) díky spojení do koalice Spolu vyhrály sněmovní volby a mohly skládat vládu.

O čtyři roky později z původního tria kandidoval jako celostátní lídr už jen premiér Fiala a po volbách je původní tým duchovních otců (a matek) úplně rozprášený.

Fiala povede ODS už jen do lednového kongresu a poté zůstane řadovým poslancem, 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura už ve Sněmovně nezasedne, Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) už nekandidovala a v čele strany končí a Jurečku loni v čele KDU-ČSL vystřídal Marek Výborný.

Logicky je tak současný postoj ODS, TOP 09 a KDU-ČSL k pokračování koalice Spolu spíše vlažný.

ODS: Výrazných zastánců koalice Spolu v ODS dnes mnoho nenajdeme, byť Fiala pokračování koalice Spolu podpořil.

„Já osobně se i přes jistá negativa přikláním k tomu, že i nadále dává tato spolupráce na centrální úrovni smysl.“

Markéta Vaňková (primátorka Brna, ODS)

I zastánci Spolu v ODS nyní vycítili, že alespoň dočasně na ni není čas. „Koalice Spolu je projekt, který byl zaměřen zejména na parlamentní volby. Byl různým způsobem využíván třeba i v krajských, komunálních, někdy i senátních volbách,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Podle politologa Milana Školníka byl Fiala nejen šéfem ODS, ale i neformálním předsedou Spolu.

„Od nového předsedy ODS se bude očekávat, jestli bude chtít zůstat jen předsedou ODS, anebo si k tomu přibere i tu neformální pozici předsedy koalice Spolu. Jde o to, jestli koalice padne spolu s Fialou a Stanjurou, nebo bude mít nový předseda zájem v tom pokračovat,“ domnívá se.

To může být důvodem zatím spíše opatrných vyjádření jednoho z favoritů na nového šéfa ODS Martina Kupky.

„Je jasné, že úzké spojení Spolu ve vládě mělo hluboký význam. Opoziční práce je přece jenom poněkud odlišná. Jakým způsobem a jak úzce budeme pokračovat, bude předmětem debaty s našimi koaličními partnery.“

Martin Kupka (poslanec a místopředseda ODS)

Další velká část občanských demokratů navrhuje alespoň dočasně Spolu pozastavit a profilovat se samostatně. Místopředseda ODS Alexandr Vondra říká, že je nyní čas partaj „znovu vyleštit“.

Hlavní odpor proti Spolu se nese z tradičních míst. Nejhlasitějším a dlouhodobým kritikem je jihočeský hejtman Martin Kuba. Ten nyní po volbách řekl, že jde o projekt, který není stavěný pro opozici.

„Můj názor je takový, že koalice Spolu je projekt konstruovaný na vítězství ve volbách, což se podařilo před čtyřmi roky. V opozici nemá toto spojení moc velký smysl, každá strana si spíš bude hájit své zájmy. Výsledek ve volbách je výzvou pro vedení všech stran, aby se zamyslely nad tím, zda v tomto modelu pokračovat.“

Martin Kuba (hejtman Jihočeského kraje, ODS)

Silný odpor proti Spolu zní i z Královéhradeckého kraje. Šéf tamní krajské buňky ODS a poslanec Ivan Adamec i senátor Martin Červíček vyhlížejí konec Spolu.

„Projekt Spolu neuspěl. Byl to projekt Petra Fialy a party kolem něj.“

Ivan Adamec (poslanec ODS)

Právě Jihočeský a Královéhradecký byly na jaře spolu s Ústeckým třemi kraji, které se v rámci ODS postavily proti koaliční smlouvě Spolu. Vadili jim například lídři TOP 09 na prvních místech kandidátek na Ústecku a Královéhradecku.

Kromě nich volá po konci Spolu i poslanec Jan Bureš z Karlovarského kraje nebo senátor Tomáš Goláň ze Zlínského.

JAK TO BYLO S KROUŽKOVÁNÍM

Voliči svými kroužky na kandidátkách Spolu vytrestali hlavně krajské organizace ODS. Do Sněmovny se z prvního místa nedostal Zbyněk Stanjura v Moravskoslezském kraji, Stanislav Blaha ve Zlínském, Petr Beitl v Libereckém a i nejvýše postavený občanský demokrat v Ústeckém kraji Karel Krejza. Všichni jsou poslanci a kromě Stanjury také předsedy krajských organizací ODS.

O poslanecký mandát kvůli kroužkům přišli i další poslanci Petr Fifka, Václav Král, Rudolf Salvetr, Pavel Staněk, Radim Jirout a Martin Major. Naopak z nevolitelného místa se posunuli Libor Turek, Pavel Karpíšek, Lucie Bartošová, Vítězslav Schrek, Jakub Janda a Štěpán Slovák.

 Jak uvedl komentátor David Klimeš, jedním z důvodů volební prohry Spolu byly špatně sestavené kandidátky. „Kroužkování překopalo mnohé kandidátky. To je jistě pozitivní rys většího demokratického výběru voliče, ale když se do sněmovny nedostanou ani kandidující jedničky, je třeba se ptát, zda strany nabízely vůbec něco, co se dá volit,“ upozornil.

Ostatně, že ODS na řadě míst nasadila „nezajímavé kandidáty“, zmiňuje i jihočeský hejtman Kuba.

S tím, že koalice Spolu už splnila svůj účel, souhlasí i bývalý hejtman Vysočiny a nově zvolený poslanec Vítězslav Schrek. Řešení ale vidí zcela opačné – navrhuje diskutovat o sloučení všech tří stran.

„Aby to bylo funkční i do budoucna, tak bychom měli v členských základnách zahájit diskusi o možném sloučení v jednu politickou sílu. Myslím si, že je to cesta, jak dál efektivně pokračovat. Pokud nebude společná vůle, tak ten projekt dlouhodobě udržitelný není,“ domnívá se.

Jde však o marginální postoj, byť už se v minulosti objevil. Před rokem a půl s tímto nápadem přišel dnes europoslanec TOP 09 Ondřej Kolář.

Podle znovuzvoleného poslance Jana Skopečka by se TOP 09 mohla v ODS rozplynout. Nově zvolený poslanec a člen výkonné rady ODS Petr Sokol také navrhuje vynechat lidovce, oproti tomu s TOP 09 by chtěl dočasně těsnější spolupráci, nikoliv ale sloučení.

„Je tu spíš ale otázka, jestli TOP 09 nesplyne s ODS, protože ta v podstatě celorepublikově neexistuje. Je to spíš Praha a pár větších měst. Nemyslím si, že koalice Spolu bude pokračovat ve stejném formátu, jako je dneska.“

Jan Skopeček (poslanec ODS, 7. 10.)

TOP 09

Na tyto návrhy ale nikdo v TOP 09 příliš neslyší. O budoucnosti této strany rozhodne listopadový sněm.

V otázce koalice Spolu ale panuje vesměs shoda. Její pokračování podporuje končící stranická šéfka Markéta Pekarová Adamová, místopředseda Matěj Ondřej Havel i nově zvolení poslanec Jiří Pospíšil.

„Na projekt koalice Spolu se dívám jako na úspěšný. Nekandidovali jsme tak jenom v jedněch volbách, bylo to tak i před čtyřmi lety a zvítězili jsme. Tehdy se říkalo, že je to slepenec, který se do roka rozpadne. Vidíte, nic takového se nestalo. Podpořili jsme se takto v senátních volbách, tam to pokládám za mimořádně prospěšné, v některých krajských volbách jsme tak také kandidovali. Jde do budoucna o životaschopný projekt.“

Matěj Ondřej Havel (poslanec a místopředseda TOP 09)

Předseda ODS Petr Fiala (uprostřed), KDU-ČSL Marek Výborný (vpravo) a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová při podpisu koaliční smlouvy pro podzimní sněmovní volby | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

KDU-ČSL

Lidovci už také začínají odepisovat nutnost pokračovat ve Spolu, rádi budou budovat značku KDU-ČSL. Mají k tomu občerstvený 16hlavý poslanecký klub, ve kterém je devět nováčků.

„Jsme přesvědčeni o tom, že projekt koalice Spolu přinesl čtyři roky stabilního vládnutí, jasného směřování České republiky, takže má svoji hodnotu. I směrem k senátním volbám v příštím roce, které budou velmi důležité,“ uvedl předseda strany Marek Výborný.

Stranická místopředsedkyně a nová poslankyně Monika Brzesková si sice myslí, že by měla koalice Spolu pokračovat, většina se ale shodne, že nejpravděpodobnější je alespoň dočasný rozpad i proto, že se každá strana bude soustředit na prosazování vlastních priorit.

„Ten projekt má stále velký význam. I nyní, když jsme skončili v opozici. Je potřeba se k tomu postavit jednotně a v tom má koalice Spolu sílu.“

Monika Brzesková (poslankyně a místopředsedkyně KDU-ČSL)

„Na zásadních věcech se shodneme s ODS i TOP 09 a věřím, že v řadě bodů budeme hlasovat shodně. Ale každá strana pak má svá vlastní témata, kdy se budeme rozcházet. Já jsem lidovec a vždy lidovcem budu, a proto budu hájit naše hodnoty.“

František Talíř (poslanec KDU-ČSL)

Nově zvolený poslanec z Vysočiny Benjamin Činčila si pochvaluje různorodost tří stran Spolu, kterou bere jako velkou výhodu koalice. „Spolu je podle mě dobré v tom, že každá ze stran tam přináší svůj postoj. Křesťanská demokracie je prostě něco jiného než pravicová ODS,“ říká.

Znovuzvolený poslanec Róbert Teleky pak dodává, že se o budoucnosti Spolu rozhodne na lednovém kongresu ODS. „Lidovci určitě nebudou ti, kteří budou Spolu bořit,“ slibuje.

X X X

Odchází Fiala, Stanjura, Pekarová a s nimi i Spolu. Koalice v současné podobě alespoň na čas končí

Přestože volební výsledek koalice Spolu ve víkendových sněmovních volbách rozhodně nelze nazvat propadákem, o vítězství nejde. I proto už ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v opozici pojedou do značné míry každá za sebe. Nejvíce kritiky zní od občanských demokratů – tradičně z jižních Čech, ale i z Královéhradeckého nebo Zlínského kraje. Pragmatickou rozluku ale preferují i lidovci. Jen z TOP 09 se ozývá, že by koalice neměla skončit.

 V roce 2021 středopravicové strany vedené triumvirátem Petr Fiala (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) díky spojení do koalice Spolu vyhrály sněmovní volby a mohly skládat vládu.

O čtyři roky později z původního tria kandidoval jako celostátní lídr už jen premiér Fiala a po volbách je původní tým duchovních otců (a matek) úplně rozprášený.

Fiala povede ODS už jen do lednového kongresu a poté zůstane řadovým poslancem, 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura už ve Sněmovně nezasedne, Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) už nekandidovala a v čele strany končí a Jurečku loni v čele KDU-ČSL vystřídal Marek Výborný.

Logicky je tak současný postoj ODS, TOP 09 a KDU-ČSL k pokračování koalice Spolu spíše vlažný.

ODS

Výrazných zastánců koalice Spolu v ODS dnes mnoho nenajdeme, byť Fiala pokračování koalice Spolu podpořil.

„Já osobně se i přes jistá negativa přikláním k tomu, že i nadále dává tato spolupráce na centrální úrovni smysl.“

Markéta Vaňková (primátorka Brna, ODS)

I zastánci Spolu v ODS nyní vycítili, že alespoň dočasně na ni není čas. „Koalice Spolu je projekt, který byl zaměřen zejména na parlamentní volby. Byl různým způsobem využíván třeba i v krajských, komunálních, někdy i senátních volbách,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Podle politologa Milana Školníka byl Fiala nejen šéfem ODS, ale i neformálním předsedou Spolu.

„Od nového předsedy ODS se bude očekávat, jestli bude chtít zůstat jen předsedou ODS, anebo si k tomu přibere i tu neformální pozici předsedy koalice Spolu. Jde o to, jestli koalice padne spolu s Fialou a Stanjurou, nebo bude mít nový předseda zájem v tom pokračovat,“ domnívá se.

To může být důvodem zatím spíše opatrných vyjádření jednoho z favoritů na nového šéfa ODS Martina Kupky.

„Je jasné, že úzké spojení Spolu ve vládě mělo hluboký význam. Opoziční práce je přece jenom poněkud odlišná. Jakým způsobem a jak úzce budeme pokračovat, bude předmětem debaty s našimi koaličními partnery.“

Martin Kupka (poslanec a místopředseda ODS)

Další velká část občanských demokratů navrhuje alespoň dočasně Spolu pozastavit a profilovat se samostatně. Místopředseda ODS Alexandr Vondra říká, že je nyní čas partaj „znovu vyleštit“.

Hlavní odpor proti Spolu se nese z tradičních míst. Nejhlasitějším a dlouhodobým kritikem je jihočeský hejtman Martin Kuba. Ten nyní po volbách řekl, že jde o projekt, který není stavěný pro opozici.

„Můj názor je takový, že koalice Spolu je projekt konstruovaný na vítězství ve volbách, což se podařilo před čtyřmi roky. V opozici nemá toto spojení moc velký smysl, každá strana si spíš bude hájit své zájmy. Výsledek ve volbách je výzvou pro vedení všech stran, aby se zamyslely nad tím, zda v tomto modelu pokračovat.“

Martin Kuba (hejtman Jihočeského kraje, ODS)

Silný odpor proti Spolu zní i z Královéhradeckého kraje. Šéf tamní krajské buňky ODS a poslanec Ivan Adamec i senátor Martin Červíček vyhlížejí konec Spolu.

„Projekt Spolu neuspěl. Byl to projekt Petra Fialy a party kolem něj.“

Ivan Adamec (poslanec ODS)

Právě Jihočeský a Královéhradecký byly na jaře spolu s Ústeckým třemi kraji, které se v rámci ODS postavily proti koaliční smlouvě Spolu. Vadili jim například lídři TOP 09 na prvních místech kandidátek na Ústecku a Královéhradecku.

Kromě nich volá po konci Spolu i poslanec Jan Bureš z Karlovarského kraje nebo senátor Tomáš Goláň ze Zlínského.

JAK TO BYLO S KROUŽKOVÁNÍM

Voliči svými kroužky na kandidátkách Spolu vytrestali hlavně krajské organizace ODS. Do Sněmovny se z prvního místa nedostal Zbyněk Stanjura v Moravskoslezském kraji, Stanislav Blaha ve Zlínském, Petr Beitl v Libereckém a i nejvýše postavený občanský demokrat v Ústeckém kraji Karel Krejza. Všichni jsou poslanci a kromě Stanjury také předsedy krajských organizací ODS.

O poslanecký mandát kvůli kroužkům přišli i další poslanci Petr Fifka, Václav Král, Rudolf Salvetr, Pavel Staněk, Radim Jirout a Martin Major. Naopak z nevolitelného místa se posunuli Libor Turek, Pavel Karpíšek, Lucie Bartošová, Vítězslav Schrek, Jakub Janda a Štěpán Slovák.

 Jak uvedl komentátor David Klimeš, jedním z důvodů volební prohry Spolu byly špatně sestavené kandidátky. „Kroužkování překopalo mnohé kandidátky. To je jistě pozitivní rys většího demokratického výběru voliče, ale když se do sněmovny nedostanou ani kandidující jedničky, je třeba se ptát, zda strany nabízely vůbec něco, co se dá volit,“ upozornil.

Ostatně, že ODS na řadě míst nasadila „nezajímavé kandidáty“, zmiňuje i jihočeský hejtman Kuba.

S tím, že koalice Spolu už splnila svůj účel, souhlasí i bývalý hejtman Vysočiny a nově zvolený poslanec Vítězslav Schrek. Řešení ale vidí zcela opačné – navrhuje diskutovat o sloučení všech tří stran.

„Aby to bylo funkční i do budoucna, tak bychom měli v členských základnách zahájit diskusi o možném sloučení v jednu politickou sílu. Myslím si, že je to cesta, jak dál efektivně pokračovat. Pokud nebude společná vůle, tak ten projekt dlouhodobě udržitelný není,“ domnívá se.

Jde však o marginální postoj, byť už se v minulosti objevil. Před rokem a půl s tímto nápadem přišel dnes europoslanec TOP 09 Ondřej Kolář.

Podle znovuzvoleného poslance Jana Skopečka by se TOP 09 mohla v ODS rozplynout. Nově zvolený poslanec a člen výkonné rady ODS Petr Sokol také navrhuje vynechat lidovce, oproti tomu s TOP 09 by chtěl dočasně těsnější spolupráci, nikoliv ale sloučení.

„Je tu spíš ale otázka, jestli TOP 09 nesplyne s ODS, protože ta v podstatě celorepublikově neexistuje. Je to spíš Praha a pár větších měst. Nemyslím si, že koalice Spolu bude pokračovat ve stejném formátu, jako je dneska.“

Jan Skopeček (poslanec ODS, 7. 10.)

TOP 09

Na tyto návrhy ale nikdo v TOP 09 příliš neslyší. O budoucnosti této strany rozhodne listopadový sněm.

V otázce koalice Spolu ale panuje vesměs shoda. Její pokračování podporuje končící stranická šéfka Markéta Pekarová Adamová, místopředseda Matěj Ondřej Havel i nově zvolení poslanec Jiří Pospíšil.

„Na projekt koalice Spolu se dívám jako na úspěšný. Nekandidovali jsme tak jenom v jedněch volbách, bylo to tak i před čtyřmi lety a zvítězili jsme. Tehdy se říkalo, že je to slepenec, který se do roka rozpadne. Vidíte, nic takového se nestalo. Podpořili jsme se takto v senátních volbách, tam to pokládám za mimořádně prospěšné, v některých krajských volbách jsme tak také kandidovali. Jde do budoucna o životaschopný projekt.“

 KDU-ČSL

Lidovci už také začínají odepisovat nutnost pokračovat ve Spolu, rádi budou budovat značku KDU-ČSL. Mají k tomu občerstvený 16hlavý poslanecký klub, ve kterém je devět nováčků.

„Jsme přesvědčeni o tom, že projekt koalice Spolu přinesl čtyři roky stabilního vládnutí, jasného směřování České republiky, takže má svoji hodnotu. I směrem k senátním volbám v příštím roce, které budou velmi důležité,“ uvedl předseda strany Marek Výborný.

Stranická místopředsedkyně a nová poslankyně Monika Brzesková si sice myslí, že by měla koalice Spolu pokračovat, většina se ale shodne, že nejpravděpodobnější je alespoň dočasný rozpad i proto, že se každá strana bude soustředit na prosazování vlastních priorit.

„Ten projekt má stále velký význam. I nyní, když jsme skončili v opozici. Je potřeba se k tomu postavit jednotně a v tom má koalice Spolu sílu.“

Monika Brzesková (poslankyně a místopředsedkyně KDU-ČSL)

„Na zásadních věcech se shodneme s ODS i TOP 09 a věřím, že v řadě bodů budeme hlasovat shodně. Ale každá strana pak má svá vlastní témata, kdy se budeme rozcházet. Já jsem lidovec a vždy lidovcem budu, a proto budu hájit naše hodnoty.“

František Talíř (poslanec KDU-ČSL)

Nově zvolený poslanec z Vysočiny Benjamin Činčila si pochvaluje různorodost tří stran Spolu, kterou bere jako velkou výhodu koalice. „Spolu je podle mě dobré v tom, že každá ze stran tam přináší svůj postoj. Křesťanská demokracie je prostě něco jiného než pravicová ODS,“ říká.

Znovuzvolený poslanec Róbert Teleky pak dodává, že se o budoucnosti Spolu rozhodne na lednovém kongresu ODS. „Lidovci určitě nebudou ti, kteří budou Spolu bořit,“ slibuje.