Budou mít Středula, odbory, odvahu to udělat?  Podle expertů Fiala v TV už dnes jako zmoklá slepice, nechce se mu odejít od koryta. Po 34 letech tak v ČR bude generální stávka? Nejvíc zkušeností mají Francouzi. V minulosti se stávka ukázala jako mocná zbraň, zafungovat by dnes mohla podobně.

„Uděláme všechno pro to, aby generální stávka po vzoru Francie nenastala – tím, že jsme schopni se domluvit. Ne tím, že to někomu zakážeme. Kritizují nás, co si to se stávkovou pohotovostí dovolujeme, buďme ale rádi, že takový nástroj existuje. Díky němu se v Československu změnil režim,“ řekl odborový předák Středula. Bez změny vedení ČR se lidé a podniky také nikam, k lepšímu nedostanou.

„To nicméně není náš cíl. Chceme jen změny, které by zmírnily dopady vládních opatření na rodiny. Nepřejme si situaci jako ve Francii,“ zdůvodnil redakci CNN Prima News Středula, proč vyhlásil stávkovou pohotovost.

FIALA  SÁM  NEODEJDE,  NENÍ  JAKO  DE  GAULLE  VE  FRANCII

PROTO  ODBORNÍCI  V  ČR  HOVOŘÍ   O  GENERÁLNÍ  STÁVCE,  LIDÉ,  FIRMY  NECHTĚJÍ  ŽIVOŘIT

Stávka jako mocná zbraň

Už v minulosti se ukázala síla generální stávky. Když se komunistické vedení Československa v čele s Milošem Jakešem snažilo udržet svou moc i za použití represivních sil, veřejnosti došla trpělivost. Ačkoliv se se sametovou revolucí pojí především 17. listopad, pomyslným vrcholem změn bylo vyhlášení generální stávky. Ta se odehrála o deset dní později mezi 12. a 14. hodinou na celém československém území.

Výzvu ke generální stávce disidenta a později prezidenta republiky Václava Havla si přišlo 25. listopadu 1989 poslechnout (podle všeobecně používaných odhadů) asi 800 tisíc demonstrantů na Letenskou pláň.

Podle průzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění se generální stávky zúčastnilo 75 procent občanů. Zapojila se všechna města a obce, do ulic vyšly statisíce studentů, seniorů i pracovníků továren, podniků a institucí. Událost to byla masivní a mimořádná – poslední generální stávku Československo zažilo v únoru 1948.

Podniky, ve kterých musel být nepřetržitý provoz, vyjádřily stávkujícím solidaritu. Na náměstích po celé republice se konaly manifestace, které většinou organizovaly místní buňky Občanského fóra (OF). V Praze přestalo jezdit metro, jeho stanice se zavřely. Na Václavském náměstí se sešlo s transparenty a vlajkami asi na 300 tisíc lidí.

Na náměstí Republiky v Plzni se stávky zúčastnilo také přes 10 tisíc zaměstnanců Škody Plzeň, v Pardubicích naopak odmítli stávkovat zaměstnanci obchodního domu Prior, neboť chtěli splnit stanovený plán ročního obratu.

Na tehdejším náměstí Lidových milicí v Ostravě se shromáždilo přes 20 tisíc lidí, což bylo více osob než při vyhlášení Československé republiky v roce 1918. V Ostravě ovšem o dva dny později zorganizoval městský výbor KSČ protidemonstrace, jedné z nich se zúčastnilo zhruba osm tisíc lidí.

V den stávky 27. listopadu zazněly během dvouhodinové generální stávky první veřejné požadavky na zrušení vedoucí úlohy KSČ či vyšetření zásahu 17. listopadu a vypsání svobodných voleb.

Již den před stávkou byl zahájen dialog mezi špičkami režimu a opozicí a mimořádná schůze Federálního shromáždění poté 29. listopadu schválila změny Ústavy ČSSR. Byly zrušeny články o vedoucí úloze KSČ ve společnosti a v Národní frontě a o marxismu-leninismu jako státní ideologii. Desátého prosince pak vznikla „vláda národního porozumění“ v čele s Mariánem Čalfou a v samotném závěru roku 1989 byl prezidentem zvolen Václav Havel. První svobodné volby se konaly v červnu 1990.

Zkušená Francie

Ve srovnání s Francií se mají čeští odboráři ale stále co učit. Od letošního ledna tamní zástupci zaměstnanců zorganizovali hned deset generálních stávek, další se plánuje na začátku června. Hlavní důvod je podobný – veřejnost brojí proti nepopulární důchodové reformě, která by Francouzům oddálila odchod do penze.

První generální stávka se konala 19. ledna, zúčastnilo se jí podle odhadů 1,2 milionu lidí. V následujících měsících přišly další masivní protesty, kterých se vždy zúčastnilo okolo milionu lidí. Francouzští pracovníci během nich například zablokovali pařížské letiště a zcela ochromili i železniční dopravu. Řidiči aut na tom nebyli o nic lépe, stávkaři zatarasili vybrané pozemní komunikace velkých měst.

Paříž zasaženou stávkou popelářů hyzdily tisíce tun odpadků, které večer sloužily jako palivo pro skupiny výtržníků. Blokády a demonstrace narušily rovněž dodávky pohonných hmot v některých francouzských regionech a zasáhly fungování logistických skladů. Nejméně šest ze sedmi rafinerií přestalo na chvíli fungovat, blokovaly se také terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG).

Neméně bouřlivou generální stávku měla za sebou i Belgie, a to loni v listopadu. Jednodenní událost s cílem dosáhnout zvýšení platů zaměstnanců kvůli dopadům inflace rovněž ochromila veřejnou dopravu. Belgické dráhy například předem informovaly, že vyjede jen každý čtvrtý vlak. Na bruselském letišti Zaventem byla zrušena více než polovina letů, letiště Charleroi jižně od Bruselu pro změnu neodbavovalo žádná letadla.

Kromě toho vyjelo méně autobusů, tramvají a vlaků metra než v běžný pracovní den. Kvůli špatným pracovním podmínkám se ke stávce připojili i zdravotníci v mnoha nemocnicích v Bruselu a ve Valonsku. Pohotovostní službu lékaři ovšem zajistili.

Češi demonstrovali, ale nestávkovali

Ale zpět do našich končin. Další opravdové generální stávky se už Československo nebo samostatná Česká republika nedočkaly. Nejblíže k tomu měly masivní odborové protesty v Praze, která se svolaly proti vládě Petra Nečase (ODS) na sobotu 21. dubna 2012. Mělo jít o největší shromáždění po roce 1989. Podle organizátorů přišlo na Václavské náměstí volat po demisi vlády až 150 tisíc lidí, policie odhadla počet demonstrantů na 90 tisíc.

V posledních dekádách se v ČR sešlo více lidí na jednom místě jen výjimečně. Vůbec největší demonstrace se konaly v červnu a listopadu 2019, kdy na Letnou dorazilo protestovat proti premiérovi a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi pokaždé přes čtvrt milionu lidí.

X X X

EXPREZIDEN  ZEMAN  RADÍ  POLITIKŮM  ČR

Efekt bude nižší, naštvanost vyšší, cupuje exprezident Zeman vládní úsporný balíček. Nabídl řešení

Bývalý prezident republiky Miloš Zeman přišel po delší době s ostrým prohlášením. Na paškál si vzal vládní konsolidační balíček, který má zachránit státní finance. Podle stanoviska, které exprezident poskytl pro ŽivotvČesku.cz, jde o neprovázanou tříšť, která nakonec ekonomice mnoho nepomůže, zato naštve spoustu lidí.

„Vládní návrh konsolidačních opatření považuji za neprovázanou tříšť více než padesáti nápadů, jejichž společným jmenovatelem je to, že jejich ekonomický efekt bude nižší než očekávaný a občanská nespokojenost vyšší než očekávaná,“ pustil se Zeman do vlády Petra Fialy (ODS) pro ŽivotvČesku.cz.

Podle bývalého prezidenta je nutné sáhnout při pomoci státní kase k jiným opatřením. „Naproti tomu dlouhodobě navrhuji, aby daň z příjmu právnických osob byla vrácena na původní hodnotu a aby v rámci rušení daňových výjimek byla zrušena i sleva na poplatníka. I tyto návrhy jsou bolestivé, ale vedly by k odstranění strukturálního deficitu státního rozpočtu,“ uvedl exprezident pro ŽivotvČesku.cz v rámci řešení současného problému ohledně úspor státu.

X X X

RUSKO   ZA   OBJEKTY  V  PRAZE   UDĚLÁ  OPATŘENÍ   PROTI  ČR

VELMOC  RUSKO  SI  NENECHÁ   NIC  LÍBIT,  FIALA   BY  SI  TO  MĚL  PAMATOVAT,

ZBAVILO  SE  TAKÉ  PRO  CELOU  EVROPU  HITLERA,  DODNES   FAŠISTÉ   NA  UKRAJINĚ,  USA,  BIDEN,  NIC  NEŘEŠÍ

Podnikneme odvetné kroky, hrozí Zacharovová Česku kvůli pozemkům

Moskva podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové podnikne odvetné kroky, pokud bude Česko zpětně žádat nájem za tři roky za pozemky, které využívá ruské velvyslanectví v České republice. Česká vláda ve středu zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům.

„Samozřejmě,“ odpověděla Zacharovová v televizním pořadu Solovjov Live na otázku, zda ruská strana podnikne reciproční kroky v případě, že české úřady budou požadovat po Rusku, aby zpětně zaplatilo za pronájem pozemků, které využívá ruské velvyslanectví. Dodala, že Moskva reaguje odpovídajícím způsobem na každý takový krok vůči Rusku. Více informací zatím neposkytla.

Česká republika je právní stát a věří, že Rusko bude také postupovat jako právní stát, reagovalo ministerstvo zahraničí na hrozbu ruské odvety.

Rusko podle českého premiéra Petra Fialy a ministra zahraničí Jana Lipavského pozemky využívá k jiným než diplomatickým účelům, takže není důvod je nadále poskytovat bezplatně. Podle středečního vyjádření Fialy nyní bude Praha po Rusku požadovat nájemné, které je pro dané pozemky obvyklé.

Lipavský řekl, že Česko také bude po Rusku vyžadovat navrácení bezdůvodného obohacení za poslední tři roky. Dodal, že rozhodnutí vlády bude znamenat nárok státu vůči Rusku ve výši nižších desítek milionů korun.

Moskva podle premiéra nereagovala na opakovaná upozornění české diplomacie. Některé z nemovitostí jsou podle českého ministerstva zahraničí využívány ke komerčním účelům. Věc se údajně týká pražských bytů u ambasády, ale také budov v Brně, Karlových Varech či rekreačních objektů ve Vlkančicích nebo v Jevanech.

Celkem se rozhodnutí vlády dotkne 59 pozemků. Lipavský řekl, že Rusko v Česku vlastní 42 budov, všechny kdysi označilo za objekty mise, tedy využívané k diplomatickým účelům. Ministerstvo podle Lipavského při revizi zjistilo, že desítky z nich k deklarovaným účelům neslouží.

Česká diplomacie v předkládací zprávě vládě upozornila na možnost, že krok povede k ruské reakci s ohledem na Český dům v Moskvě, který sice vlastní Česko, ale nachází se na pozemku v majetku Ruska.

Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy po předloňském zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Počet ruských diplomatů v Česku byl dále snížen i po loňské ruské invazi na Ukrajinu.

Na ruském velvyslanectví v Praze nyní působí šest diplomatů.

X X X

 Francouzský soud potvrdil tříletý trest pro Sarkozyho, bude nosit náramek

Francouzský odvolací soud potvrdil tříletý trest pro bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za korupci a obchod s vlivem. Ze tří let je jeden rok nepodmíněný, ten si má bývalý státník odpykat pod dohledem elektronického náramku. Sarkozy se proti verdiktu ještě hodlá odvolat ke kasačnímu soudu.

Stejné tresty si vyslechli i Sarkozyho právník Thierry Herzog a bývalý vysoce postavený soudce Gilbert Azibert. Sarkozy má navíc tříletý zákaz výkonu veřejných funkcí, Herzog se tři roky nesmí věnovat advokacii, píše AFP

Sarkozy se v březnu 2021 stal prvním francouzským prezidentem v novodobé historii, který byl nepodmíněně odsouzen k odnětí svobody za korupci a obchodování s vlivem. Pařížský soud mu uložil tříletý trest, z toho jeden rok nepodmíněně.

Kromě Sarkozyho byl v prosinci 2011 odsouzen i nyní již zesnulý exprezident Jacques Chirac, ten ale dostal trest podmíněný. Stejné tresty jako Sarkozymu soud vyměřil také dalším dvěma obžalovaným. Sarkozy se proti verdiktu odvolal a odvolací soud začal věc projednávat loni v prosinci.

Sarkozy, jeho advokát Herzog a bývalý soudce kasačního soudu Azibert mezi sebou podle francouzské justice uzavřeli nekalou dohodu, která byla odhalena díky odposlechům Sarkozyho telefonu v roce 2014. Sarkozy a Herzog se podle obvinění od Aziberta pokoušeli získat informace o probíhajícím procesu, na oplátku mu nabízeli podporu při kandidatuře na prominentní post v Monaku.

 Sarkozy byl prezidentem v letech 2007 až 2012, na druhé období nebyl zvolen. Sarkozy byl v jiné kauze nezákonného financování předvolební kampaně, v kauze označované Bygmalion (viz níže), odsouzen k dalšímu ročnímu trestu. Rovněž proti tomuto rozsudku se odvolal, odvolací proces bude letos na podzim.

Sarkozy byl obviněn také z toho, že ho v roce 2007 v předvolební kampani nezákonně finančně podpořil režim tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a že výměnou za politické protislužby přijímal úplatky od bohatých podnikatelů. Národní finanční prokuratura (PNF) ve čtvrtek navrhla poslat k soudu i tuto kauzu, z korupce viní 13 lidí včetně Sarkozyho.

X X X

Eurovolby mají termín. Budou se konat od 6. do 9. června 2024

Voliči v zemích Evropské unie budou vybírat nové europoslance od 6. do 9. června 2024. Podle švédského předsednictví Rady EU se ve středu na termínu voleb do Evropského parlamentu shodli velvyslanci členských zemí. Každý ze států si v rámci vybraného období určí vlastní den či dny, kdy půjdou voliči k urnám. V Česku by tak lidé své europoslance měli vybírat v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024.

 Nové složení unijního zákonodárného sboru vyberou voliči na pět let. Obyvatelé 27 zemí bloku půjdou k volbám poprvé od chvíle, kdy unii opustila Británie. Do europarlamentních lavic by měli vybrat 705 poslanců, každá země vyšle počet zástupců odpovídající její velikosti.

Česko má v současnosti 21 europoslanců. Dnešní dohodu velvyslanců na termínu voleb musí ještě formálně stvrdit zástupci vlád.

  „Evropská unie se neustále se vyvíjí. Svět se mění a my se musíme měnit s ním. Potřebujeme reformu. Nemůžeme se změny bát. EU není perfektní. Musíme ji přijmout a nepřestávat naslouchat, vysvětlovat a plnit naše závazky,“ uvedla ve středu po zasedání velvyslanců předsedkyně EP Roberta Metsolová.

„Vyzývám všechny, aby vrátili do hry příslib naděje a příležitostí, které EU nabízí, a hlasovali. Nedopusťte, aby za vás volil někdo jiný. Staňte se součástí největší demokratické iniciativy v Evropě,“ dodala.

Po volbách do Evropského parlamentu budou lídři členských zemí rozhodovat o tom, kdo následujících pět let povede Evropskou komisi, tedy unijní exekutivu. Europoslanci dlouhodobě prosazují, aby v čele komise stál lídr vítězné europarlamentní kandidátky, vlády však na tento princip nechtějí přistoupit.

X X X

V  RAKOUSKU,  NĚMECKU  I  JINDE  NEMOHOU  ZAPOMENOT  NA  HITLERA

FAŠISTÉ  HITLERA  I  NA  UKRAJINĚ,  JAK  VARUJE  IZRAEL,  A  UPOZORNILO  NA  TO  I  RUSKO,  NEŽ  VSTOUPILO  NA  SVÉ  ÚZEMÍ  NA  UKRAJINĚ

NĚMECKO,  SCHOLZ,  EU,  LEYENOVÁ,  USA,  BIDEN  A  SPOL  O  FAŠISTECH  HITLERA  NA  UKRAJINĚ  SE  NEZMIŇUJÍ,  CHRÁNÍ  JE  SPOLU  SE  ZELENSKÝM

Místo zastávek slyšeli Hitlerův projev. Lidé v rakouském vlaku nechápali

Cestující, kteří v neděli cestovali z Bregenzu do Vídně, si z vlakového rozhlasu vyslechli projev nacistického vůdce Adolfa Hitlera i nacistická hesla jako „Heil Hitler“ nebo „Sieg Heil“. Rakouské dráhy (ÖBB) se od incidentu distancovaly, a podaly trestní oznámení na dva muže, kteří přiložili mobilní telefon se záznamem k mikrofonu.

Výňatky z projevu nacistického vůdce a nacistická hesla slyšeli cestující v neděli ve vlaku RailJet, informoval deník Der Standard. Jde o poslední ze tří případů, kdy pachatelé v poslední době v rakouských vlacích získali přístup k rozhlasovému systému.

Podezřelí přiložili mobilní telefon se záznamem k mikrofonu a podle mluvčího ÖBB velmi hlasitě pouštěli Hitlerův projev.

Jedním z cestujících byl v tu dobu i poslanec za rakouskou stranu Zelených David Stögmüller. Podle něj se nacistická hesla začala ozývat krátce před příjezdem vlaku do Vídně. „Posádka vlaku byla úplně bezmocná. Pokoušeli se muže zastavit, ale nepovedlo se to,“ uvedl Stögmüller na svém Twitteru.

 Někteří z ostatních cestujících podle CNN zpanikařili, jiní se smáli trapnosti celé situace, našli se ale i tací, kteří v minulosti přežili koncentrační tábor. Pro ně šlo o obzvlášť děsivý zážitek.

Vídeňský rabín Schlomo Hofmeister, který v tu dobu taky seděl v rakouském rychlíku, uvedl, že byl v šoku nejen proto, že se někteří lidé smáli, ale také kvůli tomu, že nahrávky nikdo okamžitě nezastavil.

„Nikdo nám neposkytl žádné vysvětlení ani ujištění, že je vše v pořádku,“ stěžoval si rabín na špatnou komunikaci ze strany vedení.

Šíření nacistického obsahu je v Rakousku trestné. Mluvčí dolnorakouského zemského úřadu pro boj s terorismem (LVT) Roland Scherscher APA řekl, že podezřelými jsou dva cestující, nikoli personál ÖBB.

X X X

ŠKODY  NA  UKRAJINĚ,  TISÍCE  MRTVÝCH  VINOU  ZELENSKÉHO,  ZÁPADU

Země Rady Evropy chtějí registr škod napáchaných Rusy, Maďarsko bylo proti

Okolo čtyř desítek členských zemí Rady Evropy na ve středu končícím summitu v Reykjavíku podpořilo vznik registru škod, které Ukrajinci utrpěli v důsledku ruské agrese. Od počátku existence Rady Evropy jde o čtvrtou vrcholnou schůzku, poslední se konala v roce 2005 ve Varšavě.

 Připojí se k němu také Evropská unie nebo Spojené státy. Zřízení tohoto nového orgánu Rady Evropy naopak nepodpořilo Maďarsko, Srbsko nebo Turecko.

„Je to velký krok kupředu, aby zločiny, které jsou páchány ve válečných konfliktech, nezůstaly nepotrestány,“ řekl o chystaném registru při příchodu na jednání lídrů více než 40 evropských zemí český prezident Petr Pavel.

Rada vznik považuje za jedno z hlavních opatření, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za skoro rok a čtvrt trvající vojenskou invazi na Ukrajinu. Registr škod způsobených ruskou agresí na Ukrajině bude spravovat nový úřad v rámci Rady Evropy, který bude působit v Haagu, kde sídlí různé mezinárodní soudy. Bude mít ale i pobočku přímo na Ukrajině.

Ztráty vzniklé jednoznačně kvůli ruské agresi budou moci hlásit ukrajinští občané, ale i právnické osoby jako třeba obce. Očekává se, že takových oznámení budou tisíce. Během několika dalších let pak má vzniknout systém odškodnění obětí, zatím však není jasné, jak bude fungovat.

Nepřistoupily k němu státy, které si ke konfliktu na Ukrajině drží rezervovanou pozici, upozornil český velvyslanec při Radě Evropy Petr Válek. „Doufám, že se nám je podaří přesvědčit, že přes jejich privilegovanější vztahy s Ruskem se tato iniciativa týká hlavně obětí konfliktu na Ukrajině, které si zaslouží náhradu škod, které jim byly způsobeny,“ uvedl Válek.

Počtvrté v historii zasedá Rada Evropy. Hlavním důvodem jsou válečné zločiny a násilí, které Putinovo páchá na . podporuje vznik tribunálu pro válečné zločiny i registr následků ruské agrese. Jde o první kroky k tomu, jak přinutit nést odpovědnost za své činy.

Maďarsko navzdory ruskému vpádu na Ukrajinu nepřerušilo vztahy s Moskvou. Budapešť napadené zemi odmítá poskytovat vojenskou pomoc a nepovoluje oficiálně ani dalším zemím, aby zbraně pro ukrajinskou armádu převážely pře maďarské území. V úterý vyšlo najevo, že Budapešť zablokovala vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené Ukrajině v hodnotě 500 milionů eur (11,84 miliardy korun).

Roční rozpočet nového registru škod způsobených Ukrajincům by měl být asi 7,1 milionu eur (zhruba 166 milionů korun), minimální roční příspěvek by činil 25.000 eur (585.000 korun), maximální 1,2 milionu eur (28 milionů korun). Na Česko by podle předběžných odhadů mělo vycházet zhruba 86.000 eur ročně (zhruba dva miliony korun), uvedlo nedávno české ministerstvo zahraničí. Skutečná výše ale bude záležet na výši dobrovolných příspěvků poskytnutých přidruženými členy Rady Evropy.

Rada chce i vznik tribunálu proti zločinu

Rada Evropy také usiluje o zřízení tribunálu, který by stíhal zločin agrese proti Ukrajině. Další již existující nadnárodní justiční instituce, Mezinárodní trestní soud (ICC), se zabývá jinými prohřešky proti mezinárodnímu právu, jako jsou válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocida.

Tribunál letos v březnu vydal mezinárodní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli údajným deportacím dětí z Ukrajiny do Ruska.

Rusko bylo do loňského března členem Rady Evropy, kvůli vpádu na Ukrajinu bylo ale vyloučeno. Stalo se to poprvé od roku 1949, kdy tato organizace sídlící ve Štrasburku vznikla.

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce, aby Rozvojová banka Rady Evropy uvolnila peníze na zřízení center pro duševní zdraví na Ukrajině, protože po skoro 15 měsících války „je tolik lidí traumatizovaných“.

Během úterní schůzky na okraj summitu se britský premiér Rishi Sunak se svým nizozemským kolegou Markem Ruttem dohodli na vzniku mezinárodní koalice, jejíž členové by Ukrajině poskytli své bojové letecké kapacity, od výcviku až po dodávku letounů F-16, uvedla agentura AFP. Stíhačky od západních spojenců žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

 Nynější summit je pro Island jednou z největších mezinárodních akcí, jaká se zde kdy konala. Agentura Reuters píše, že krátce před příjezdem účastníků úterní vrcholné schůzky islandské veřejné i soukromé instituce zasáhly na přechodnou dobu kybernetické útoky.

Přihlásila se k nim jedna ruská hackerská organizace, která na sociální síti Telegram uvedla, že se výslovně zaměřila na schůzku Rady Evropy. Islandští představitelé ale řekli, že útoky jednání nenarušily a že jsou jen dokladem toho, jak důležité je, že se nynější dvoudenní schůzka koná.

X X X

PIRÁTI  S  MICHÁLKEM  NEDOTÁHNOU  NIC  DO  KONCE,  JAKO  NA  60  MILIARD,  KTERÉ  BAKALA  SEBRAL  HORNÍKŮM  A  PŘES  50  TISÍC  BYTŮ

První koaliční střet kvůli balíčku. Politiky rozdělila daň na vodu, Michálek začal couvat

Vládní politici se nemohou shodnout, do jaké sazby DPH má spadat balená či kojenecká voda. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) či poslankyně STAN Hana Naiclerová tvrdí, že by měla na základě zveřejněného úsporného balíčku patřit do vyšší sazby 21 %, pirátský poslanec Jakub Michálek má jiný názor. Nejprve uvedl, že má jít do nižší sazby, nyní tvrdí, že se o vodě koalice teprve chystá jednat.

„Je to voda pitná a minerálka, půjdou do nižší sazby,“ pronesl Michálek, kterého citoval iDnes, před úterním jednáním. S tím však nesouhlasila vládní poslankyně Hana Naiclerová ze STAN, podle níž patří balená voda do základní sazby DPH.

„Kolegyně u jednání nebyla a asi odpovídala podle stávající úpravy nejlíp, jak v dané chvíli mohla,“ reagoval na ni Michálek na Twitteru.

 Své předchozí vyjádření zároveň upřesnil. „To, kde bude zařazena balená voda, přece není otázka vědomostí, ale politického rozhodnutí. Dohoda byla, že voda bude v nižší sazbě, ostatní nápoje ve vyšší. Kde přesně bude balená voda, jsme neřešili a vyplyne to z podrobného návrhu MF, který bude diskutován v koalici a bude ho schvalovat vláda,“ dodal Michálek.

 Také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v nedělní Partii hovořil o sazbě 21 %. „V okamžiku, kdy máte mít jednoduchý systém, je vhodné mít nápoje v jedné sazbě,“ vysvětloval ministr financí na CNN Prima NEWS.

Michálek přitom už dříve v rozhovoru pro CNN Prima NEWS tvrdil, že konkrétně kojenecká voda nebyla doposud předmětem jednání. „Ta se neřešila. Dohoda byla taková, že z nápojů bude vyčleněna kohoutková voda. Nápoje obecně se tam (do vyšší sazby, pozn. red.) nakonec daly kvůli plastovým obalům. Kupování velkých balíků vod podle mě patří do 90. let,“ řekl.

„Máme v koaliční dohodě, že karafa vody v restauraci by měla být ve snížené sazbě, zatímco třeba Coca-Cola, ve které je spousta cukru, by zvýhodněná být neměla,“ nastínil Michálek.

Sazby DPH se staly terčem kritiky například od odborového předáka Josefa Středuly. „Vláda se rozhodla nezavést daň na víno. Zároveň oddělila nealkoholické nápoje, včetně kojenecké vody, od ostatních potravin a uvalila na ně 21% DPH. To myslíte vážně pánové, Zbyňku Stanjuro a Petře Fialo? To jsou ta opatření, která jste měsíce chystali?,“ ptal se minulý týden po představení konsolidačního balíčku.

X X X

Spor Černochové a Okamury kvůli smlouvě s USA. Řídíte SPD vy, nebo Rajchl? rýpla si ministryně

Předseda SPD Tomio Okamura se pustil do ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Nelíbí se mu chystaná smlouva o spolupráci mezi Spojenými státy a Českou republikou, která by podle šéfky resortu obrany měla americkým vojákům poskytnout zařízení i prostory potřebné pro plnění konkrétních úkolů, na nichž se obě země dohodnou. Černochová na Okamurovu kritiku rázně reagovala.

„Nechceme tady ani americké vojáky, ani německou nebo ruskou základnu. Česká republika by neměla být vazalem amerických či jiných vojáků. Smlouva je pro Česko nevýhodná a zbytečná,“ řekl Okamura CNN Prima NEWS. Černochová na jeho kritiku reagovala rázně během schůze Sněmovny.

Černochová zamíří do USA podepsat tzv. obrannou smlouvu?

„Kladu si otázku, jestli Tomio Okamura ještě řídí SPD, nebo hnutí převzal už pan Jindřich Rajchl (předseda strany PRO, pozn. red.) a zda kolegové z SPD mají ještě důvěru ke svému předsedovi, když mu takové informace říkají,“ sdělila ministryně obrany, která již o víkendu odcestuje do Spojených států. Tam se setká s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem a v úterý pak podepíše zmíněnou obrannou smlouvu mezi Českem a USA.

 Černochové se zastala například šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „SPD je největším obchodníkem se strachem. Jde o jediný politický byznys plán Tomia Okamury. Snaží se v lidech vzbuzovat strach, nenávist a závist,“ odpověděla politička na dotaz CNN Prima NEWS.

Vládu nicméně kromě členů SPD kritizují i zástupci hnutí ANO. „Další typická ukázka toho, jak špatně vláda komunikuje. Ta smlouva i její okolnosti vznikají za šedé zóny. Tvoří se tak spekulace,“ uvedl poslanec a exministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Například bývalý prezident Miloš Zeman řekl, že je zásadně proti tomu, aby v Česku někdy existovala trvalá vojenská základna jakékoli cizí země.

Podepsalo již 24 států NATO

Smlouva o spolupráci v oblasti obrany se Spojenými státy však není na mezinárodním poli žádnou raritou. Z členských států NATO ji podepsalo již 24 z celkových 31zemí. Česká republika by podle ní měla americkým vojákům poskytnout zařízení i prostory potřebné pro plnění konkrétních úkolů, na kterých se státy dohodnou.

Ve smlouvě je v této souvislosti uvedeno jedenáct vojenských oblastí včetně letiště v Čáslavi nebo tréninkového centra v Libavé. V těchto vymezených prostorách si následně „ozbrojené síly Spojených států mohou po vzájemné dohodě zřídit podpůrné činnosti“, jako jsou například „vojenské služební prodejny, bankovní a jiné finanční činnosti či společenská a vzdělávací centra“.

Cílem dohody je mimo jiné nastavit obecné podmínky pro případné působení amerických vojáků na území ČR, které po vzájemné domluvě mezi oběma státy ČR schválí. „Samotná dohoda nepovede k výstavbě vojenských základen na území ČR ani ke stálé přítomnosti amerických vojáků,“ ubezpečilo na svých stránkách ministerstvo obrany.

X X X

POLITOLOK  VALEŠ  POTŘEBUJE  KALOUSKA  NA  FIALU

Kalouskovy recepty by se nám teď hodily. Vláda neřeší zásadní problém, říká politolog

Vláda neudělala nic pro to, aby dodržela svůj slib vyřešit zásadní problémy české ekonomiky. Uvedl to politolog Lukáš Valeš v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Konsolidační balíček, který kabinet představil minulý týden, je spíše kosmetickou úpravou než radikální reformou.

Za zajímavý recept označil Valeš plošné škrtnutí deseti procent provozních prostředků státu a plošné desetiprocentní snížení počtu státních zaměstnanců, které před lety představil Miroslav Kalousek. Ten byl ministrem financí v letech 2007–2009 a 2010–2013.

„Škrty se nikdy nevysvětlují dobře. Myslím, že tehdy Miroslav Kalousek nezohlednil to, že v době propadu ekonomiky se nedělají. Na druhou stranu by se nám teď jeho recepty hodily,“ uvedl Valeš. Dodal, že v současné době je Česká republika ohrožena spíše inflací a rostoucími státními výdaji než propadem HDP, a tudíž by spousta z návrhů bývalého ministra financí nyní dávala smysl.

 Právě Kalousek, který je spoluzakladatelem vládní TOP 09, současný kabinet kritizuje. Obvinil ho například z populismu, rozpočtové nezodpovědnosti a nedostatečné komunikace s veřejností.

Za špatnou označil komunikaci vlády i Valeš. Kabinet se podle něj uchyluje k obrovským mediálním akcím, jako byla prezentace konsolidačního balíčku, kde bylo mnoho slov, ale málo konkrétních činů. Novináři se pak musí doptávat, o co vlastně ve změnách jde.

Člen ANO Aleš Juchelka před časem uvedl, že jeho hnutí vadí, že vláda spojila konsolidační balíček s některými body penzijní reformy, a spojila tak více věcí do jedné. Valeš doplnil, že jakákoliv změna důchodového systému by měla být udržitelná ve spolupráci s opozicí minimálně dalších deset let, což se v současnosti jeví jako nemožné.

Zatímco kritika konsolidačního balíčku se ozývá z různých stran, premiér Petr Fiala si stojí za tím, že změny jsou promyšlené, a pokud by k opatřením kabinet nepřistoupil, byl by pro nadcházející rok deficit státního rozpočtu podstatně vyšší.

X X X

Stovky lidí se v kostele loučily s Petruškou Šustrovou, dorazil i Schwarzenberg

K poslednímu rozloučení s disidentkou, publicistkou a překladatelkou Petruškou Šustrovou se ve středu shromáždily stovky lidí. Jedna z prvních signatářek a mluvčí Charty 77 zemřela 6. května ve věku 75 let. Pozůstalí, ale i truchlící zástupci veřejnosti zcela zaplnili pražský kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Místem posledního odpočinku Šustrové bude Vinohradský hřbitov.

Poslední sbohem dorazili dát například čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, novinář Jan Karas, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo exministr vnitra Jan Ruml.

„Petruška byla svérázná a netuctová osobnost. S jejími kroky byl ale vždy spojen zájem o to, co se děje okolo… Nebyla to pouhá zvědavost, byl to zájem, který přecházel v činy a jasné postoje,“ pronesl v úvodu pohřební mše biskup Václav Malý.

Komunistický režim si Šustrové začal všímat už roky před vznikem Charty 77. Tehdy jako studentka dějepisu a češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Šustrová v roce 1968 spoluzaložila Hnutí revoluční mládeže, které vyjadřovalo odpor vůči tehdejší politické situaci v Československu. Kvůli činnosti v hnutí pak strávila dva roky za mřížemi. Malého synka, který se jí narodil v roce 1967, mohla vídat jen při návštěvách ve vězení.

Perzekuce režimu jí znemožňovaly ucházet se o odborné zaměstnání, nejdříve pracovala na poště a jako uklízečka a od roku 1982 do Sametové revoluce nemohla sehnat zaměstnání žádné.

Po pádu totality začala Šustrová pracovat v Nezávislém tiskovém středisku a poté v týdeníku Respekt, který z něj vznikl. V letech 1990 až 1992 byla náměstkyní ministra vnitra, působila jako novinářka a překladatelka z angličtiny, ruštiny a polštiny a mimo jiné také jako mezinárodní pozorovatelka několika voleb v zemích s ohroženou demokracií. Byla i scenáristkou dokumentárních filmů pro Českou televizi.

I ve své překladatelské činnosti se zaměřovala především na díla zahraničních historiků, například americké novinářky a historičky Anne Applebaumové, amerického historika Timothyho Snydera nebo polského historika Andrzeje Grajewského. Mnoho let psala pro Lidové noviny a za svou novinářskou práci obdržela v roce 2010 prestižní Cenu Ferdinanda Peroutky.

„Já jsem obdivoval její smysl pro čistotu českého jazyka,“ řekl dnes také biskup Malý a pokračoval: „Ano, Petruška usilovala o spravedlnost pro druhé. V křesťanském slova smyslu spravedlnost znamená právě přijetí a vděčnost tomu, který nám dal život. Toto se Petruška snažila spojovat… Zamysleme se při této příležitosti nad tím, nakolik usilujeme o cestu, která má smysl a prohlubuje solidaritu mezi lidmi.“ Na to si musí zodpovědět každý sám, dodal.

X X X

 Dojemné loučení s hokejovou legendou Klímou. Rozdával energii, kde mohl, vzpomínal Ručinský

Jako blesk z čistého nebe přišla 4. května zpráva o náhlém úmrtí hokejové legendy Petra Klímy. Se slavným sportovcem a vítězem Stanley Cupu se v úterý v Kadani rozloučili nejbližší a také přátelé z řad hokejistů. Mezi nimi nechyběli ani hvězdy jako Robert Reichel, Vladimír Růžička ńebo Martin Ručinský.

Pro všechny to byl velký šok. Petr Klíma odešel do hokejového nebe v pouhých 58 letech. Jeho bývalí spoluhráči na něj vzpomínají jako na člověka, který nezkazil žádnou legraci. „Vždycky mě dokázal rozesmát. Už když mi zavolal, tak jsem se smál. Byl neskutečně nabitý energií a rozdával ji všude, kde mohl,“ popsal olympijský vítěz z Nagana Martin Ručinksý.

„Mně se na něm líbilo, že byl takový svůj. Když jsem za ním přijel do Edmontonu, byl pořád samé srandičky. Vůbec jsem nemluvil anglicky a on to vždy překládal. Vzpomínám, že si z toho vždycky dělal hroznou srandu,“ sdělil olympijský vítěz z Nagana a trenér mistrů světa z let 2005 a 2010 Vladimír Růžička.

 Do obřadní síně na hřbitově v Kadani se se skvělým útočníkem přišlo rozloučit na sto smutečních hostů. U rakve vítěze Stanley cupu s Edmontonem v roce 1990 nechyběly dresy litvínovské hokejové legendy s číslem 85. Při smuteční řeči šlo několikrát u pozůstalých zahlédnout i náznaky úsměvu, hlavně při citovaní oblíbených Klímových hlášek jako třeba: „Kdo se ráno nestydí, ten se večer nebavil.“ Dojemný pohřeb zakončila píseň Petra Spáleného Až mě andělé.

Slavný hokejista po sobě zanechal tři děti. Dceru Jessicu a dvojčata Kevina a Kellyho, kteří oba hrají v české extralize.

X X X

OSM POSÁDEK PEUGEOT RALLY CUPU SE PŘEDSTAVÍ V KRUMLOVĚ

V pořadí třetí podnik PSG Mistrovství ČR v rally proběhne na jihu Čech o tomto víkendu. Jubilejní 50. ročník Rallye Český Krumlov se koná ve svém tradičním květnovém termínu a jako vždy přiláká velké množství posádek i diváků. Součástí jihočeské soutěže je také druhý letošní podnik seriálu Peugeot Rally Cup, do kterého se přihlásilo pět posádek s vozy Peugeot 208 Rally4 a tři posádky s původní variantou populární „dvěstěosmičky“.

 Do seriálu Peugeot Rally Cup CZ se vrací předloňská vítězná posádka René Dohnal – Roman Švec. Známá dvojice nemá v plánu účast v celé sezóně, ale Český Krumlov si nenechala ujít. „Letos chceme jezdit především v zahraničí, ale Krumlov byl před sezónou jediným českým podnikem, o kterém jsme věděli, že ho pojedeme. Mám tuhle soutěž opravdu rád, přestože mi několikrát přidělala hodně starostí. Ale atmosféra a krásné erzety to bohatě vynahrazují. Navíc letošní ročník je speciální vzhledem k padesátému výročí Rallye Český Krumlov. Bude to velká výzva, ale my jedeme na jih Čech s jediným cílem, a to užít si víkend. Výsledky neřešíme, to se uvidí až na cílové rampě. Těšíme se,“ poznamenal před startem seznamovacích jízd René Dohnal.

Letos se premiérově do cupu přihlásil Robert Hordossy se Štěpánem Palivcem a jejich Peugeotem 208Rally4 v nepřehlédnutelném designu. „Krumlov sice poměrně dobře znám, v minulém roce jsme tady skončili jako třetí ve dvoukolkách, ale stejně to pro nás bude zase nový začátek. České soutěže jsou typické tím, že každá je úplně jiná. Navíc Malonty se jedou obráceně a čekají nás i další nové úseky, takže velkou roli bude hrát i příprava rozpisu. K tomu se téměř pravidelně přidávají květnové lokální bouřky. A když jsem viděl startovní listinu, budeme mít opravdu silnou konkurenci,“ prozradil svá očekávání Robert Hordossy.

Další posádkou s vozem Peugeot 208 Rally4 je dvojice David Štefan, Ondřej Vichtora. Z loňské sezóny si přivezli hodně zkušeností ze zahraničních podniků a také oni budou největšími aspiranty na vítězství v cupu. „Minulou neděli nám konečně přišlo nové auto, takže máme za sebou extra hektický týden. Do Krumlova se moc těším, v loňském roce jsem tady startoval v rámci evropské trofeje a ve dvoukolkách i v cupu jsme skončili druzí za Mírou Tarabusem. Máme na co navazovat, ale konkurence bude silná. V našem týmu pojede ještě Petr Štěpánek, takže nás čeká náročný víkend, ale věřím, že si ho užijeme,“ řekl krátce David Štefan.

„Letošní jubilejní Rallye Český Krumlov je z hlediska účasti posádek Peugeot Rally Cupu velmi atraktivní. Jsem rád, že opět mezi našimi jezdci uvidíme Rendu Dohnala. Bude to souboj pěti posádek s vozy 208 Rally4, což je samo o sobě příslibem zajímavé podívané, ovšem i Peugeot 208 R2 několikrát dokázal, že stále drží krok s nejnovější technikou. Myslím, že to bude velmi napínavá soutěž a naši fanoušci se rozhodně mají nač těšit,“ doplnil ředitel značky Peugeot v ČR – Marco Venturini. PEUGEOT RALLY CUP CZ, Jan Koudelka, AMK