Česká armáda se potýká s nedostatkem lidí. Profesionálních vojáků je zhruba 24 tisíc, potřebovali bychom jich podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky 37 tisíc. „Naše sklady jsou vyprázdněné. Průměrný plat vojáka z povolání je mnohem nižší, než by měl být,“ popisuje pro Radiožurnál vedoucí katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
X Rozpočet na obranu ve výši dvou procent HDP nebude do budoucna stačit, potvrdila ministryně obrany za ODS Jana Černochová. Česko navíc podle generála Řehky v rámci NATO neplní požadované schopnosti, a proto připravuje zásadní změny. Jaké schopnosti konkrétně Česko neplní?
Je to něco, co vyplynulo z nedostatku finančních prostředků, kdy jednotlivé koncepční dokumenty plánovaly například modernizaci jednotlivých brigád. Mluvíme o dvou brigádách – 7. a 4. Do současné doby modernizace nebyla dokončena.
„Velká část bojových útvarů především není naplněna na 90 a více procent, ale je ve velmi nižším procentu naplněnosti,“ upozorňuje vedoucí katedry bezpečnostních studií Vysoké školy Cevro a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý
Je to i otázka, která se týká například kvality našeho dělostřelectva, protiletadlových a protiraketových systémů, ale i logistiky. Naše sklady jsou vyprázdněné a nejsou tam zásoby, alespoň ne v potřebných množstvích.
To znamená, že armáda, která by byla použita, by nebyla použita tak kvalitně a efektivně, jak by měla být. Velká část bojových útvarů není naplněna na 90 a více procent, ale je ve velmi nižším procentu naplněnosti.
Takže schopnost armády sice formálně na papíře je, vzhledem k tomu, že organizační struktury jsou připravené, načrtnuté, operační postupy jsou připravené, ale armáda jako taková po materiální stránce připravená není.
X Říkáte, že to je nedostatkem financí. Jak je to možné, když do armády jde nejvíc peněz za poslední roky?
Ale to je otázka jenom tohoto roku. Je zcela zřejmé, když se promítnete, jak to vypadalo před deseti, patnácti roky, ale i ty poslední roky, tak obraný rozpočet armády České republiky nedosahoval ani zdaleka plánovaných procent HDP, a to jsme nemluvili ani o těch dvou procentech.
Těch dvou procent mělo být dosaženo v tomto roce, ale my jsme postupně nezvyšovali. Před deseti lety jsme měli asi kolem jednoho procenta HDP a na té úrovni jsme setrvávali a jenom pomalu jsme šplhali ke dvěma procentům HDP.
To se samozřejmě se odráželo, že nebyly peníze především na velké projekty, které potřebovaly mít peníze s dlouhodobým výhledem a stabilním financováním. A to nebylo.
X Snaha o nábor nových lidí běží už několik let. Proč se pořád nedaří získat více lidí a proč musí trvat nábor jednoho člověka osm měsíců, jak uváděl generál Řehka?
To je organizační záležitost resortu ministerstva obrany a armády. Myslím, že to je v jejich kompetenci, aby si to vyřešili.
Tam byl jeden velký problém a to je otázka zdravotního stavu vzhledem k tomu, že až teprve do současné doby armáda trvala na tom, že musí být odpovídající zdravotní stav jak u vojáků, nebo u těch, kteří chtějí vstoupit do armády jako profesionální vojáci, tak i u aktivních záloh.
Až teprve teď se vyřešila ta disproporce vzhledem k tomu, že ze společnosti přichází mnohem více kandidátů na profesionálního vojáka nebo vojáka aktivních záloh s různými zdravotními omezeními, které je ale v podstatě neomezují pro výkon služby.
Ale ty normy byly tak tvrdé, že se tam nedařilo nabírat nezbytný počet. Myslím, že toto armáda vyřešila nebo to určitě vyřeší. Jiný problém ale je s financemi vzhledem k tomu, že opravdu průměrný plat vojáka z povolání je mnohem nižší, než by měl být.
‚Kompaktní celek‘
X Příští rok ministři obrany zemí Severoatlantické aliance schválí nové cíle výstavby obraných schopností. Jaké změny to konkrétně znamená pro naší armádu?
Myslím, že zatím pořád není stoprocentně jasno, jaký bude finální dokument, byť náčelník generálního štábu uvedl, že s ním byl seznámen a tudíž to pro něj asi nebude nic nového.
V každém případě bude armáda muset dokončit modernizaci jak sebemechanizované brigády, tak i brigády rychlého nasazení, která se modernizuje už dvacet let a pořád není dokončena.
To je jeden z velkých problémů. Armáda by měla dokončit a možná dokonce rozšířit systém protivzdušné a protiraketové obrany vzhledem k tomu, že je poměrně dost zřejmé, že to je něco, co bylo rovněž významně potlačováno v minulosti.
Obecně je protiletadlová a protiraketová obrana hodně drahá na to, aby byla schopná pokrýt alespoň větší část našeho území, kde jsou administrativní a průmyslová centra.
Logicky, jak už jsem řekl já i náčelník generálního štábu, je to spojeno s tím, že je potřeba rozšířit počty útvarů, ať už logistických, protiletadlových, protiraketových, ale i mechanizovaných vojsk a dalších.
To bude znamenat například obnovovat některé kasárny, některé posádky a samozřejmě tím i zvyšovat objem logistické podpory a zásob, což bude vyžadovat poměrně velké investice.
Myslím si, že celkově se armáda bude muset vrátit ke konceptu armády, která je postavená na vševojském základu, ale je to skutečně kompaktní celek, ve kterém je schopna jedna část vojska podporovat tu druhou.
X A tak to teď nebylo? S tím nepočítala reforma, která nyní běží?
Ta s tím za prvé tolik nepočítala a zase to v minulosti bylo poměrně ovlivněno nedostatkem financí, který se projevoval v době, kdy jsme měli naše vojáky v zahraničních misích a kdy se rozvíjely především komponenty armády, které byly potřeba v zahraničních misích.
Když to vezmu na příkladu, ženisté byli významně potlačováni vzhledem k tomu, že nebyli potřeba v zahraničních misích.
Teprve teď dochází k tomu, že by měli dostat rovněž nové technologie, nové zbraně, nové systémy, například na překonávání vodních překážek a podobně. To je jeden z příkladů, ale takových bylo víc. Je to otázka například letectva a podobně.
X Reforma armády v některých případech trvá už dvacet let. Ale není tu problém, že než se stihne dokončit nějaká reforma, tak už je tu potřeba nové reformy?
To je ten problém, že jsme vždycky zpracovali nějaký koncepční dokument a ten měl nějaký finanční rámec. Všichni s ním souhlasili, ať už to byly vládní organizace nebo vláda, ministerstva a podobně. Pochopitelně to bylo projednáno i v parlamentu. Ale finanční rámec se nikdy nedržel.
Vždycky postupně z nějakých důvodů nakonec plánované finance nebyly na obranu alokování. To se potom odrazilo v tom, že se část projektů vůbec nezačala nebo se redukovala. To je například právě brigáda rychlého nasazení, která má pouze dva prapory vybavené obrněnými transportéry Pandur a ten třetí je stále ještě nemá.
To je jeden z příkladů, jak se přistupovalo k modernizaci armády. To se pochopitelně kumulovalo až do současné doby, kdy ministryně obrany a náčelník generální štábu, řekl bych, velmi surovým, jasným způsobem deklarovali, že armáda je v současné době v kritickém stavu.
A to nejenom po stránce toho „hardwaru“, ale i po stránce personální, vzhledem k tomu, že ztratila schopnost nabírat poměrně větší množství vojáků, nejenom z toho zdravotního hlediska, ale i počet lidí, kteří chtějí sloužit, protože v armádě by našli perspektivní a dobré zaměstnání.
X X X
V ČR POSLAT DO ARMÁDY DĚCKA FIALA, ČERNOCHOVÁ, PEKAROVÁ, LIPAVSKÝ, JUREČKA..
VŠICHNI, KTEŘÍ ZASILALI MILIARDY NA VRAŽDĚNÍ LIDÍ, NIČENÍ UKRAJINY
Řehka řinčí zbraněmi, ale jen blbec by vstupoval do téhle armády…
Miluji pravidelná bojová prohlášení náčelníka generálního štábu Karla Řehky o tom, jak je třeba se připravovat proti agresi Ruska atd. atd. doprovázené hořekávanými stížnostmi, o totální nenaplněností dokonce plánovaných stavů. Karel Řehka a samozřejmě i pološílená ministryně obrany Černochová odmítají vnímat realitu, která je jasná.
Jistě, v té politické rovině je ve válce proti Rusku podporuje dokonce i ANO, ovšem v realitě života by jen milimetrové procento stoupenců této války bylo ochotno nasadit své životy, které by samozřejmě prakticky ihned vzaly za své.
Politici mají přemýšlet.
Angela Merkelová jistě dělala chyby, ale například její wilkommen politik beru jako daň za to, že imigranti ze Sýrie, Afghánistánu atd., které tak radostně přivítala, rozhodně nenapomohli rozkvětu a hospodářskému zázraku Německa, jak to bylo v případě přijetí velké enklávy Turků za časů kancléře Erharta. To zjevně neodhadla, ale na její obranu musím říci, že plán na zvýšení další dodatečné pracovní síly vymyslel její sociálně demokratický předchůdce, jinak mnohými z nás velmi oceňovaný Gerhard Schröder a ona, liška podšitá tento program přijala a Němci, včetně její vlastní strany spolu s jí nenáviděným potencionálním následovníkem ve funkci kancléře si s tím neumí poradit.
Co ovšem dokonale jako vzdělaná Východní Němka, byť lehce konzervativně laděná plně chápala, ovšem ve stejném duchu jako tehdy i její představený kancléř Kohl, že vojenský konflikt s Ruskem nikdy nepřichází v úvahu (o sociálně demokratických představitelích Brandt a dál ani nemluvě), je upřímně řečeno
To naši současní blbečkové počínaje Řehkou, ale budiž i Petrem Pavlem, který se k němu připojil nechápají.
Petr Pavel má zdá se základní osobní dilema, protože se možná ze dne na den rozhodl jako správný voják zavrhnout podporu Sovětského svazu a Varšavské smlouvy a dát se plně do služeb nového politického řádu včetně vojenských vazeb.
Chlapec byl důsledný.
Jako voják plně sloužil novému světobodu svého přesvědčení, ale – najednou – Západ a NATO čili ten jeho nový světobod prohrává a ve střetu s Ruskem zjevně nevyhraje (a to je šetrné vyjádření).
Ten chlapec se tím neumí vyrovnat.
I já – dnes již jen obyčejný – ovšem stále předvídavý komentátor – to chápu a vždycky jsem to chápal.
Ale co já, chápe to stále více celý svět.
Idiotská představa Řehky, ale i Pavla, že získají tuším cca 15 tisíc nových rekrutů, kteří jsou připraveni bojovat na „Východní frontu“ proti Rusku je poukázkou do Bohnic.
I ten Pavel přece proti Rusku nebojoval. A možná je to škoda, nemusel by být ve funkci a stále větší procento občanů.
Mimochodem, mě by netrápilo, kdyby Pavel a Řehka získali cca 5000 liberálních blouznivců, kteří dobrovolně půjdou bojovat proti Rusku. Ten výsledek by mohl být zajímavý. Ale doporučuji, aby byli nasazeni na skutečně ožehavá ohniska bojů někam na Ukrajinu. Když budou mít chlapci zájem, umožněte jim to.
Tak jako vše, za této vlády, která se mátoří, bohužel příliš pomalu ke svému konci i představy o naplnění bojovných útvarů protirusky odhodlaných bojovníků je chimérická.
Já nevím, kdo ze starších si vzpomene na některé gagy herců, kteří se následně staly, alespoň na čas jakýmsi motem.
Dáša Veškrnová, později Havlová, v Bakalářích kdysi pronesla….: „Vydržať. Vydržať.“
Česky to nebylo, ale spíše napůl rusky.
A to si ve fázích, kdy mne na chvilku zachvátí chmura, opakuji:
Vydržať, vydržať.
Už jen rok, pane Řehko. Pavel, žel, to může přežít i dál.
Já ho budu ignorovat jako nejhoršího prezidenta od vzniku České republiky.,
JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
POLITIČKA KONEČNÁ VYTVOŘÍ VELKÉ HNUTÍ NA ÚSPĚŠNOU ČR
ANO je čistě prozápadní a spojuje se s vládou. Tyto poměry chci změnit, říká šéfka KSČM Konečná
Europoslankyně a šéfka KSČM Kateřina Konečná chce po úspěchu v evropských a krajských volbách za rok vrátit svou stranu do české Sněmovny. I proto tak opakuje „trik“ s kandidaturou pod značkou Stačilo! „Už teď si troufnu říci, že máme jistotu překročení pěti procent,“ říká s tím, že chce zpět levicové voliče. I ty, které komunistům sebralo hnutí ANO. To je dle ní slabou opozicí. Třeba tím, že je „čistě prozápadní“.
Letos v červnu byla už potřetí zvolena europoslankyní, pohrává si ale s myšlenkou, že se v příštím roce pokusí vrátit do Sněmovny za hnutí Stačilo!, pod jehož značkou bude KSČM kandidovat.
„Štve mě, co se u nás děje, a pokud to chci opravdu ovlivňovat, musím to dělat z Česka. Jsem připravena svým partnerům v rámci hnutí Stačilo! nabídnout, že budu kandidovat do Sněmovny,“ potvrdila už v minulém týdnu.
X 16. listopadu schválilo vedení KSČM, že do příštích sněmovních voleb půjdou vaši kandidáti pod hlavičkou nově založeného hnutí Stačilo! Jak moc velká debata o tom byla?
Jsem velký demokrat, proto jsem v září na jednání ústředního výboru předložila tři varianty, jak jít do sněmovních voleb.
První možností byla samostatná kandidátka KSČM, druhou přiznaná koalice dvou stran, přičemž by byla ještě otázka, kdo by měla být ta druhá strana a velkou brzdou by byla nutnost získat osm procent. Třetí a nakonec vítěznou variantou tak byla kandidatura pod značkou hnutí Stačilo!, kde by se opět mohlo integrovat více stran, ale bude třeba překonat jen pětiprocentní hranici.
X To vám trvalo přes dva měsíce, než jste o tom uvnitř strany rozhodli?
Vůbec mě nenapadlo, že bychom rozhodli hned v září na ústředním výboru, proto jsem na listopad svolala mimořádné jednání, aby měli kolegové čas odjet do okresů, probrat to a pak se rozhodnout.
V červnových evropských volbách jste byli ve Stačilo! spolu s Českou stranou národně sociální (ČSNS) a Spojenými demokraty – Sdružením nezávislých (SD-SN), v krajských pak šlo o různá ad hoc spojení s těmito dvěma straničkami a k nim i Českou suverenitou sociální demokracie (ČSSD), stranou Domov a v Ústeckém kraji i se SOCDEM. Kdo půjde v rámci Stačilo! za rok do Sněmovny?
Do definitivního rozhodnutí jsem neměla jakýkoliv mandát s kýmkoliv jednat, takže se jednání teprve rozbíhají.
Maláčová s Paroubkem nevylučují spolupráci se Stačilo! S koalicí se shodují v postoji k Ukrajině
Základ jsou pro mě strany, které před rokem Stačilo! spoluvytvářely: ČSNS a SD-SN. Přijde i jednání se SOCDEM, potažmo ČSSD.
Ať už se z těchto stran spojíte do Stačilo! s kýmkoliv, stále budete potřebovat získat jen pět procent, abyste se dostali do Sněmovny. Tím ale trochu obcházíte smysl navyšovacích klauzulí, které platí při řádné koaliční kandidátce. Třeba trojkoalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) bude muset získat 11 procent.
Když se mě ptali spolustraníci, tak jsem jim sama říkala, že bych rozhodně nechtěla zažít to, že bychom odvedli dobrou kampaň, rok bychom makali a pak bychom dostali 7,9 procenta a skončili mimo. To by bylo bolestivé.
Jako samostatná KSČM, ale i jako Stačilo! už máme v průzkumech víc než pět procent. Troufnu si říci, že už dnes mám jistotu překročení pěti procent. Jsem o tom opravdu přesvědčena. Ale vůbec bych tu jistotu neměla u osmi procent. Této varianty jsem se obávala, protože bych neuměla říci, že hlas pro nás nebude vyhozený.
X Není to ale účelové obcházení smyslu volebního zákona, kdy jeden subjekt musí získat pět procent, dva subjekty osm a tři a více jedenáct? Nemáte třeba jen trochu pocit, že děláte něco trochu nepravého?
Ne. Zaprvé, v evropských, krajských ani obecních volbách žádné vyšší kvorum pro koalice neexistuje.
Ano, takový je zákon.
A zadruhé, rozhodně neobcházíme zákon. Velmi otevřeně už při vzniku Stačilo! jsme věděli, že je to strana, která má integrovat na levicové vlastenecké scéně subjekty, které by jinak neměly šanci.
Ve sněmovních volbách 2021 propadl milion hlasů a kdokoliv, kdo nehledá cestu, jak to udělat tak, aby znovu nepropadly, je podle mě politický amatér.
Jeden nedělitelný klub
X Součástí toho, co ústřední výbor KSČM schválil, je specifická podmínka, že všichni, kdo budou za rok za Stačilo! kandidovat, zasednou v jednom poslaneckém klubu. V tom byste se od zmiňované koalice Spolu lišili. Proč taková podmínka?
Je to právě proto, abychom ukázali, že to není účelové spojenectví. Všechny strany, které v rámci hnutí Stačilo! budou kandidovat, podepíšou závazek, že budou mít jeden poslanecký klub. Takže si nebudeme hrát na to, že máme jednu kandidátku a pak se rozdělíme na tři nebo pět dílů, jak to vyjde.
X Nová šéfka SOCDEM Jana Maláčová na jejich sjezdu ale řekla, že by chtěla v případě úspěchu mít vlastní poslanecký klub.
To se musíte ptát Jany Maláčové, jak se s tím popasuje.
Chceme menšinovou vládu, abychom se s někým nemuseli vybavovat, řekl předseda ANO Babiš
X Společný klub je pro vás skutečně nepřekročitelná podmínka?
Pokud lidem nechci lhát a pokud to nemá být účelové spojení, tak je to nepřekročitelná podmínka. Nevím, jak se s tím popasuje Jana Maláčová. Ona se mnou své vystoupení nekonzultovala, já s ní to své také ne.
X Jste stále komunistka, nebo už jste sociální demokratka, jak o vás mluví exprezident Miloš Zeman?
Nejsem sociální demokratka. Jsem předsedkyně komunistické strany a ano, jsem komunistka. Tak to je a tak to i bude. Jsem politička, která má opravdové levicové cítění, ale zároveň i názory na mezinárodní politiku, se kterými se řada sociálních demokratů nikdy v životě neztotožní.
Třeba na téma Izrael a Palestina nebo na otázce vstupu do NATO a EU se s Milošem Zemanem určitě nepotkám. Sociální demokracie nás do obou organizací přivedla a já jsem vůči oběma velmi kritická.
Zpět pro levicové voliče
X Co je pro příští sněmovní volby vaším cílem?
Cílem je rozbít to, co dnes v Poslanecké sněmovně existuje. Koalice s opozicí tam úspěšně spolupracují. Hoši a děvčata mají pocit, že to tak budou mít navždy.
Jestliže vidíme, že je ANO na krajské úrovni schopno se spojit s jakoukoli současnou vládní i opoziční silou, tak říkám velmi otevřeně, že mým cílem je tyto politické poměry změnit, a proto i velmi usiluji o to, aby Stačilo! mělo co nejširší záběr.
X S tím, že vláda a opozice ve Sněmovně úspěšně spolupracují, bych polemizoval. Naopak jsou tam možné ty nejtvrdší obstrukce, co kdy byly…
Ale vy nemůžete jedněmi ústy říkat, že vám vadí Petr Fiala a pak se spojovat na krajích s ODS.
Říkají, že to je jiná úroveň politiky.Ne, krajští politici ODS jsou prodlouženou rukou Fialy. Andrej Babiš má svoji catch-all party, ale to znamená i to, že se po volbách spojí s kýmkoliv. Ve chvíli, kdy říkám, že mi na vládě vadí to a ono, ale na krajích mi to nevadí, tak to je jako co? Nemůžeme oddělovat krajskou a celostátní úroveň.
Představovala bych si, aby byla politika opět daleko čistější a voliči věděli, že když někoho volí, takže volí i jasný politický směr. Po posledních rozhovorech s čelnými představiteli ANO si ale nejsem jistá, jaký bude jejich směr.
„Nemůžete jedněmi ústy říkat, že vám vadí Petr Fiala a pak se spojovat na krajích s ODS,“ říká šéfka KSČM ke skládání krajských koalic | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz
X Právě Babišovo ANO v minulosti vaší KSČM odsálo většinu podpory, i proto jste dnes mimoparlamentní strana. Půjdete si pro tyto voliče zpět?
Hnutí Stačilo! chce levicové voliče, kteří se nám rozutekli, zpět. V našem posledním sněmovním období KSČM nepostupovala dobře a nechala se hnutím NO marketingově předčít. Naše pozitivní návrhy prodával někdo jiný.
X ANO rok před volbami v klíčových otázkách mlží. Ohledně možných koaličních partnerů čelí dilematu
Kromě toho si chceme uloupnout část z milionu propadlých hlasů a oslovit i nespokojené lidi žijící na hranici chudoby, kteří dnes ve Sněmovně nemají zastání.
Česko-americká smlouva
X A jaký politický směr tedy dostanou vaši voliči?
Ve finanční a sociální oblasti je to zdanění nadnárodních korporací, zákaz vyvádění zisku do zahraničí. V domácí politice výstavba bytů, změna systému hypoték, který teď znamená spíše novodobé otroctví. Pak je to samozřejmě i zahraničněpolitický program, kdy jako jediná politicky relevantní česká síla od začátku konfliktu na Ukrajině říkáme, že se to nedá řešit zbraněmi, odmítáme posílání zbraní a jakoukoliv vojenskou pomoc konfliktu.
Odmítáme ale třeba i česko-americkou smlouvu, která podle nás znamená ztrátu části suverenity naší země. Poslanci ANO ji podpořili, pro mě je ale nepřijatelná. Naše zahraniční politika by měla být politikou všech azimutů, třeba přehodnocení nesmyslného českého postoje vůči Číně, když Němci, Slováci, Maďaři i Poláci tam vysílají obrovské podnikatelské delegace.
X ANO hlasováním o česko-americké smlouvě jasně ukázalo, že je čistě prozápadní a v těchto otázkách stojí na straně vlády. Mnozí voliči to tak ale necítí a na ně budeme cílit. Pro mě ale Andrej Babiš rozhodně není nepřítelem číslo jedna, chci sundat Fialovu vládu.
‚Je přínosná, přesto jsem byl proti.‘ Poslanci ANO vysvětlují, proč nepodpořili obrannou smlouvu s USA
X Když to není nepřítel, tak možná konkurent?
Každý je. V politice je každý konkurent, ale svůj volební boj rozhodně nepovedeme primárně proti Andreji Babišovi.
X Zastavil bych se ještě u té smlouvy se Spojenými státy americkými. Když se dostanete do Sněmovny, budete ji chtít nějak revokovat?
Určitě se o tom budeme bavit. Ta revokace je sice poměrně zdlouhavá, ale je to jedna z věcí, kterou budeme chtít otevřít.
X Třeba na Slovensku ji dlouhodobě kritizoval Směr dnešního premiéra Roberta Fica, ale od návratu k moci už jeho představitelé říkají, že jde o zahranou věc, se kterou nic dělat nebudou. Nedopadne to tak i u nás?
V té smlouvě je řada dodatků, ke kterým dnes samozřejmě nemám přístup, znám ji jen tak, jak si ji může každý najít na internetu. Nejde ale jen o tuto smlouvu, stejně mi vadí i nedávno uzavřená smlouva s Vatikánem.
Nevidím důvod, proč bychom měli upřednostňovat jednu církev nad ostatními. Tomáš Garrigue Masaryk, u jehož sochy se všichni na výročí fotí, by se v hrobě obracel. První republika byla totiž sekulární stát, to už teď neplatí? Respektuji všechny církve a všechny věřící, ale proč by měli mít katolíci výjimku?
Například zákaz výpovědi pro řeholní pracovníky opřený o zpovědní tajemství, což by dle té smlouvy mělo začít platit, je opravdu nad rámec. Zvlášť když vidíme všude kolem nás ty kauzy, které katolická církev má.
X X X
Michal David: Přijde mi, že jsme trošku policejní stát. Člověk nesmí říct svůj názor
Hitmaker Michal David, který příští rok oslaví 65. narozeniny, se vyjádřil k aktuálnímu politickému a společenskému dění. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS také promluvil o válce na Ukrajině. Kritikou rozhodně nešetřil. Co mu nejvíce vadí?
Michal David míní, že dnešní doba je zvláštní. „Přijde mi, že jsme tak trošku policejní stát. Člověk nesmí říct svůj názor. Pokud má někdo jiný názor než ten ‚většinový‘, tak je zavržen. Kam jsme se to dostali? Vracíme se zpátky do totáče,“ uvedl zpěvák. Když v médiích vysloví svůj názor, zlobu následně od některých lidí pociťuje na svých sociálních sítích. „Většinou tam ale píší anonymové, z toho si nic nedělám a neřeším,“ prohlásil Michal David.
Ukrajině by zbraně neposílal
Vyjádřil se také k válce na Ukrajině, která se už přes dva roky brání ruské agresi. Napadené zemi by pomáhal pouze humanitárně, nikoliv dodáváním zbraní. „Pomáhat tím, že tam budeme posílat zbraně a vlastně de facto pomáhat tomu, aby se zabíjeli další lidé, tak s tím já nesouhlasím. Já bych pomáhal humanitárně, posílal léky a podobně,“ přiblížil svůj pohled zpěvák.
Údajný utajovaný syn Karla Gotta promluvil. Jméno jsem dostal po slavném herci, říká
Dominika Gottová, prvorozená dcera Karla Gotta, před časem vydala knihu, v níž mimo jiné tvrdila, že její slavný otec má utajovaného syna. Podle ní se mu měl narodit v mileneckém vztahu s Alicí Kovácsovou, která se provdala za herce a hudebníka Ondřeje Havelku. Nyní se ozval zpěvákův údajný syn. Co o sobě prozradil?
Když válka na Ukrajině vypukla, s manželkou Marcelou na účet neziskové organizace Člověk v tísni – SOS Ukrajina poslal 200 tisíc korun. Ze svého repertoáru okamžitě vyřadil svůj velký hit nazvaný Ruská Máša. „Tu písničku jsem stáhl z repertoáru hned poté, co Putin napadl Ukrajinu. Dokonce jsem ji vyndal i z mého tehdy připraveného alba CD Funky. Přitom jsem ji tam měl už připravenou a nově zaranžovanou,“ prozradil Michal David.
Během roku zhubl dvacet kilo
Během letošního roku radikálně zatočil s váhou a zhubl dvacet kilo. „Domluvili jsme se s manželkou Marcelou, že do toho půjdeme spolu. Dcera Klára přišla s tím, že máme z jídelníčku vyřadit všechny sacharidy, cukry a lepek. Jinak jíme v podstatě všechno. Klidně i tučné věci. Jediné, co jsem si odpustit nedokázal, je víno, které mám rád. Cítím se teď skvěle,“ prozradil spokojeně.
Před sebou má velké plány. „Připravuji nové album, které točím v Londýně a Los Angeles. V Anglii to točím s kapelou Robbieho Williamse a v Americe s producenty, kteří dělali pro Cher nebo Joea Cockera. Písničky budou úplně jiné, než na co jsou ode mě lidé zvyklí,“ přiblížil Michal David.
X X X
Bomba v Rumunsku…
… založená, ale zatím nevybuchlá
Současný Západ pro mnohé připomíná skanzen netolerance, proukrajinského válečného šílenství kursu, nedemokratického rozhodovacího procesu v Evropské unii, zcela potlačujícího 1/3 demokraticky zvolených poslanců v rámci tzv. cordonu sanitaire a neumožňujícího diskutovat například o smysluplnosti tzv. zeleného údělu či funkčnosti samotné organizace EU.
Proto jakákoliv rebelská vzpoura proti zavedeným pořádkům je jako déšť přinášející život.
Západ snad největší vzpouru a návrat ke svobodě už zažil v amerických prezidentských volbách, kde zvítězil nejvýznamnější kritik současného liberálního západního systému Donald Trump, který i přes své chyby rozhodně je jedničkou v realističtějším přístupu k problémům.
Narušení oné zatuchlosti a ztrnulosti jakoukoliv rebelií (byť třebas i diskutabilní) bez ohledu na to, zda přichází z leva či z prava je proto krajně žádoucí.
Je to změna a změna je život.
Tato potřeba změny čeká i na Evropskou unii.
Po rebelovi Viktoru Orbánovi a nám blízkému Robertu Ficovi se objevila jiskřička naděje na dalšího rebela v pro nás vzdáleném Rumunsku, které doposud působilo jako pevná hráz proti spolupráci s Ruskem, pro trvalou proukrajinskou podporu a euroatlantickou jednotu.
Călin Georgescu, tzv. krajně pravicová hvězda, vyhrál šokujícím způsobem 1. kolo prezidentských voleb v Rumunsku. Muž, který miluje Rusko a pokládá Putina za velkého vlastence, kritik Evropské unie.
Sám se nezúčastnil ani jedné z velkých televizních debat a ani nepatří k žádné politické straně.
V sázce je, jak uvádí polekaní mainstreamoví redaktoři Politico.eu správcovství klíčového člena západní aliance v kritické době. Ukrajina a její spojenci se drží proti silám ruského prezidenta Vladimira Putina, vědomi si toho, že Donald Trump se v lednu ujme úřadu ve Spojených státech, a zavázal se, že do jednoho dne ukončí válku.
Až dosud hrálo Rumunsko podpůrnou roli v podpoře Západu pro Ukrajinu, když otevřelo přístav Constanţa jako životně důležitou cestu pro přepravu ukrajinského vývozu obilí a posílání vojenských zásob. Válka také zvýšila strategický význam základny v Černém moři Mihail Kogălniceanu, která se má stát největší v NATO.
Ale vše by se mohlo změnit, pokud se Georgescu ujme vedení. Podobně jako například Francouz Jordan Bardella (připomínám, že jde o předsedu Národního shromáždění a předsedu Patriotů pro Evropu, začleňujícího i ANO)získal masovou sledovanost na sociálních sítích, kde zahájil kampaň na prezidenta. A je rovněž králem Tik toku a má přes 3 miliónu sledovatelů.
Mainstreamová média ho přirozeně nenávidí, zejména když vyzval k ukončení války na Ukrajině s tím, že prezident Volodymyr Zelenskyj je pro jeho zemi špatný. A konstatoval, že americký obranný systém proti balistickým raketám umístěný na vojenské základně Deveselu v jižním Rumunsku je věcí národní „hanby“, argumentoval Georgescu, a podporuje konflikt.
Revoluci z roku 1989, která ukončila desetiletí komunistické vlády, popsal jako státní převrat, který Západ použil ke krádeži rumunských zdrojů, a tvrdí, že země je nyní zotročena Západem.
Zkrátka vtipný chlapík, rebel, se kterým nemusíte souhlasit, ale proti únavné a strnulé rétorice monotónní „demokracie“ podle Fialova a Pavlova mustru by jeho zvolení prezidentem rozhodně Evropu oživilo.
Jak to dopadne ve 2. kole za 14 dní se ještě uvidí., server vasevc.cz
X X X
Ukrajina: Uprchlíci se začínají vracet. Do Mariupolu už třetina
Obyvatelé východních regionů, kteří po zahájení válečného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem odešli na území ovládané ukrajinskou vládou, se nyní začínají vracet do svých domovů. Ukrajinské sdělovací prostředky považují za šokující, že už tak učinilo asi 150 tisíc vnitřně vysídlených lidí. Důvodem je, že na území ovládaném Ukrajinou se jim od státu nedostalo potřebné pomoci.
Konkrétně se do Mariupolu vrátila přibližně třetina obyvatel. „Podle dostupných údajů opustilo své město 200 tisíc obyvatel Mariupolu, kteří uprchli před konfliktem, který Rusko přineslo do naší země, a každý třetí z nich se podle odhadů vrátil domů do Mariupolu. Podle mého názoru jsou to děsivá čísla,“ řekl k tomu poslanec parlamentu ze Zelenského strany Sluha lidu Maxim Tkačenko.
Podle jeho názoru hlavním důvodem návratu je skutečnost, že lidé nemohli začít nový život na území ovládaném Ukrajinou, „nedostali řádnou pomoc od státu – žádné bydlení, žádná sociální podpora, kompenzace, práce a tak dále“. Tkačenko hovořil o diskriminaci migrantů na trhu práce a uvedl, že pracovní nabídky pro vysídlené osoby jsou ve skutečnosti velmi málo placené. Mzdy často nepřesahují 8-12 tisíc hřiven, ale náklady na pronájem bydlení v relativně bezpečných oblastech Ukrajiny začínají od 10 tisíc.
Celkem je nyní na Ukrajině asi pět milionů vnitřně vysídlených osob. Číslo však není přesné, někteří se sice vracejí, ale přibývají i noví uprchlíci, ať již odešli dobrovolně nebo byli nuceně evakuováni úřady, server vasevec.cz
X X X
Podfinancované oddlužení může zkolabovat, varuje soudce Strnad
Insolvenční správci se poslední novelou insolvenčního zákona dostali do situace, která může vést k jejich naprosté rezignaci na výkon jejich funkce a opouštění profese. Zákonodárci mění samotné DNA oddlužení a novelou přispívají ke štěpení společnosti. Evropská směrnice, ze které novela vychází, přitom primárně řešila pravidla pro podnikatele. Novela Ministerstva spravedlnosti navíc zavedla tříletou variantu i pro oddlužení fyzických osob, upozorňuje v rozhovoru pro Českou justici soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad. „Chtěl bych se mýlit, ale domnívám se, že už jsme jen krůček od kolapsu systému v podobě, jaký jsme znali,“ říká.
X Od října vstoupila v účinnost novela insolvenčního zákona. Doba oddlužení se zkrátila z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Jak hodnotíte změny, které přinesla?
Popravdě nejsem vůbec nadšený. A vlastně neznám nikoho, kdo by byl. Letošní změny v insolvenčním právu totiž vyvolaly a stále vyvolávají množství otázek, na které se odpovědi teprve hledají – na soudech, mezi insolvenčními správci, u sepisovatelů návrhů a jinde, zatímco odpovědi a řešení, které bych v novele očekával – třeba v reakci na judikaturu Nejvyššího soudu ČR – v ní hledáme marně. A to se novela připravovala dlouhou dobu.
Jisté je jedno: oddlužení bude dražší. A to i pro dlužníky. Bude také administrativně náročnější a s horším výsledkem pro věřitele. Koneckonců to odpovídá tomu, jakým způsobem byla novela připravovaná.
X Co tím myslíte?
Bylo to bez širší odborné diskuse, bez ohledu na vesměs negativní stanoviska profesních skupin a ve finále zbrkle, nepromyšleně a – jak se ze všech stran dozvídáme – v atmosféře těžce se rodícího politického kompromisu. Což ale zejména v kontextu několikaleté přípravy novely jdoucí přes dvě sněmovní volební období a přes opakované překračování transpozičních termínů až na hranici hrozící pokuty vyznívá spíše jen jako trapná výmluva. Doposud víceméně vyvážené postavení procesních subjektů tak bylo opět – i touto novelou – vychýleno ještě víc směrem k dlužníkovi, celý proces oddlužení se výrazně „zbyrokratizoval“ a naplňování hlavních cílů a základních zásad insolvenčního práva včetně případného uspokojení věřitelů alespoň v dosavadním rozsahu, který už byl tak mizivý, se stává nedosažitelnou chimérou. V nadsázce řečeno: rukopis novely je výhradně dlužníkův. Kde pak ale zůstaly původní ideály oddlužení? Není druhá šance požadovaná evropskou legislativou v českém podání spíš šancí promarněnou?
X Oproti snaze snižovat administrativní náročnost celého procesu oddlužení patrné v posledních dvou velkých novelách – to jest akreditační (2017) a oddlužovací (2019), zvyšuje aktuální novela podstatným způsobem nároky na obsluhu celého systému. Co z toho vyplývá?
Dochází k výraznému zatížení aktérů oddlužení – soudy počínaje a insolvenčními správci konče, přičemž jediným výsledkem bude ještě horší míra uspokojení věřitelů než dosud. S nostalgií budou ještě věřitelé vzpomínat na dvouciferná uspokojení. To už nejsou jen nepatrné kosmetické změny, ani změny parametrické, před kterými jsme vždy obezřetně varovali. Tady už se mění sama podstata oddlužení, jeho DNA. Tohle geneticky modifikované oddlužení se přitom neúprosně vzdaluje základním principům a zásadám insolvenčního řízení. A přitom to po nás takhle nikdo ani nechtěl. Shazovat vše na Evropskou unii proto také není fér.
Smutný je navíc fakt, že přijatá novela zcela odpovídá i atmosféře ve společnosti. Především totiž štěpí. A to jak uvnitř, tak i navenek směrem k veřejnosti, odborné, ale zejména té laické. Nedovolme prosím, aby k tomu skutečně došlo. Málokdo si totiž uvědomuje, že trhliny, které by tím v našem insolvenčním světě vznikly, by se jen velmi obtížně zacelovaly.
X Hodně debat se vede ve věci odměn insolvenčních správců. Považujete úpravu odměny insolvenčního správce s účinností od 1.10.2024 za správnou?
Vůbec ne. Ani za správnou, ani za spravedlivou. Mám pocit, že zákonodárce, respektive normotvůrce si dostatečně neuvědomuje, jak křehká je rovnováha mezi jednotlivými aktéry v oddlužení.
To, že se náš insolvenční systém dlouhodobě vychyluje směrem k dlužníkovi, že neplacení dluhů se stává společenskou normou a že věřitel se jen horko těžko domáhá svých oprávněných nároků, není nic nového. Poslední úpravy insolvenční legislativy platné od 1. října ale zásadním způsobem ohrožují samotné fungování (systémově podfinancovaného) oddlužení.
X Může být podle vás v budoucnu insolvenčních správců nedostatek?
Nově nastavené odměňování insolvenčních správců vázané na bonitu jednotlivých dlužníků, které si navíc z logiky věci nemohou ani vybírat, a jejich ochotu vůbec za jeho práci zaplatit v kombinaci s obecně zkrácenou dobou oddlužení na 3 roky může vést až k naprosté rezignaci insolvenčních správců na výkon jejich funkce a opouštění této profese. Chtěl bych se mýlit, ale domnívám se, že už jsme jen krůček od kolapsu systému v podobě, jaký jsme znali. Přece i zde musí platit, že nikdo by neměl být nedůvodně zvýhodněn, ale ani nespravedlivě poškozen. Nejhorší, co bychom si mohli přát, je demotivovaný insolvenční správce. Jsem rád, že zejména soudci si tento palčivý problém včas uvědomili a vesměs hledají řešení, která takovému scénáři zabrání či alespoň zmírní negativní dopady nové právní úpravy na profesi insolvenčním správců, potažmo na celé insolvenční prostředí.
X S prvními insolvenčními řízeními vyplynuly na povrch nejasnosti ohledně vymahatelnosti odměn za přezkoumání přihlášek pohledávek podle nové úpravy. Jaká řešení se v tomto případě nabízí?
Je jich víc a objevují se další – od nejjednoduššího řešení, tj. naprosté rezignace, formalismu a hození správců tak říkajíc přes palubu, až po ukládání záloh na odměnu za přezkum přihlášených pohledávek hned na počátku řízení v usnesení, kterým soud zjistí úpadek dlužníka a povolí jeho řešení oddlužením. Toto téma ostatně momentálně vévodí i všem diskusím o „novém“ oddlužení na nejrůznějších platformách a při nejrůznějších příležitostech.
Debatu s těmi, kdo hájí systém odloženého a nejistého uspokojení nároků insolvenčních správců někdy na konci oddlužení zahajuji jednoduchou otázkou: „Umíte si vy sami představit, že byste dostali odměnu za odvedenou práci nejdříve za 3 roky – a to ještě jen možná, pokud zbyde a jestli se mi bude chtít?“ Odpovědi se obvykle nedočkám, zato osočení z porušení politických dohod ano. Prosím? O ničem nevím. A tento argumentační faul neberu. Preferuji věcnou debatu.
X Máme za sebou už více než měsíc trvání nového oddlužení. Novelu jste s dalšími odborníky řešili na konferenci Žirovnice 2024. Jaká byla bilance?
Z analýzy vzorku dosud povolených nových oddlužení (celkově povoleno nové oddlužení již u 37 % nových návrhů k datu 11. 11. 2024 pozn. red.) vyplynulo, že zhruba dvě třetiny insolvenčních soudních senátů, tedy dvě třetiny insolvenčních soudců na krajských soudech, k narovnání tohoto legislativního blafáku, jak nejlépe asi vystihnout charakter úpravy odměn insolvenčních správců v oddlužení včetně zastropování jejich maximální odměny pouze ve výši dlužníkem skutečně zaplacených záloh a způsobu, jakým k tomu došlo, přistoupili formou stanovení povinnosti úhrady zálohy na odměnu insolvenčního správce za přezkum přihlášených pohledávek již v rozhodnutí o povolení oddlužení. Ale principálně jde vesměs o to, aby tyto zálohy insolvenčního správce byly uhrazeny ideálně ještě před schválením oddlužení. Ad absurdum přeloženo úprava znamená: kolik bude dlužník moci/chtít zaplatit, tolik bude činit odměna insolvenčního správce.
X Zákon ale počítá s tím, že na tyto nároky insolvenčního správce může být po osvobození dlužníka po 3 letech trvání oddlužení použita mimořádná 37. a 38. splátka, a to až do výše 10 000 Kč/měsíčně.
Je už přeci na první pohled iluzorní domnívat se s ohledem na skladbu „nových“ dlužníků, že kupříkladu starobní důchodce, kterému lze po dobu trvání oddlužení strhávat tak akorát něco málo kolem minimální splátky ve výši 2200 Kč, po skončení svého oddlužení, tj. po osvobození od placení zbytku dluhů, získá příjem, ze kterého bude moci být strženo na odměnu insolvenčního správce měsíčně 10000 Kč. Tohle bylo, prosím pěkně, opravdu myšleno vážně?
A jediná pojistka, která až do poslední chvíle v návrhu novely byla a která spočívala v sankci odebrání osvobození dlužníkovi, který insolvenčnímu správci nedoplatí dlužnou odměnu do 1 roku po přiznání osvobození, byla poslaneckým návrhem z novely doslova „pro nadbytečnost“ vypuštěna. Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Návrh zákona o rozpočtovém určení daní ignoruje ekonomické souvislosti, říká hejtman Moravskoslezského kraje
Novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD) stále čeká na své projednání v Poslanecké sněmovně. Čím dál častěji zaznívá, že ji do konce letošního roku poslanci probrat nestihnou. Dopad to už nyní má například na kraje, kterým to komplikuje sestavování rozpočtů. Do prvního čtení půjde novela s jedním pozměňovacím návrhem, podal ho hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Uvádí, že podle odborných analýz materiál ignoruje současné reálné ekonomické souvislosti a jeho uplatnění by vedlo ke zvýraznění rozdílů mezi regiony a životní úrovně obyvatel.
„A to odmítám akceptovat. Proto jsem přišel s pozměňovacím návrhem, který vychází z odborných a relevantních výstupů Komise pro financování a majetek krajů Rady asociace krajů České republiky,“ sdělil Ekonomickému deníku Bělica. Vládní návrh zákona o rozpočtovém určení daní kritizoval už v minulosti.
Sdělil také, že komise navrhla v roce 2022 kritéria a váhy RUD, které reflektovaly realitu a skutečné výdaje krajů. Pozměňovací návrh se k návrhu a doporučení finanční komise vrací. Navrhuje změny v kritériích a jejich vahách, například školství je podle Bělici ve vládním návrhu zastoupeno pouze vahou čtyři procenta, zatímco skutečné výdaje krajů se pohybují kolem 12,5 procenta.
V pozměňovacím návrhu chce Bělica zohlednit i intenzitu dopravy a šířku silnic, nikoli jen jejich délku, jak navrhuje vláda. „Pozměňovacím návrhem se také snažím zmírnit dopady vládního návrhu na přepočet financí na obyvatele. Například Moravskoslezský kraj by obdržel 9917 korun na obyvatele, podle pozměňovacího návrhu by to bylo 10 911 korun. Tak bychom alespoň mírně snížili rozdíl mezi jednotlivými kraji, který je dnes až dvojnásobný,“ poznamenal.
Současný návrh by podle něj zintenzivnil meziregionální rozdíly zejména v strukturálně postižených krajích, mezi které patří i Moravskoslezský kraj.
Pokud by Poslanecká sněmovna navíc nestihla novelu projednat, budou v návaznosti na to podle Bělici kraje čelit významnému finančnímu problému v oblasti dopravy. Kraje přicházejí v příštím roce o čtyři miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a mají získat naopak finance díky novele zákona. Problémy se sestavováním rozpočtu připustil v rozhovoru pro Ekonomický deník například náměstek hejtmana Kraje Vysočina Vladimír Novotný (SOCDEM). „V důsledku toho jsme už teď museli v návrhu rozpočtu změnit financování některých stavebních akcí, které jsme plánovali zafinancovat ze SFDI, a vyčlenit na ně krajské peníze,“ podotkl.
Aby miliardy nechyběly
Předseda koaličních Starostů a nezávislých (STAN) a ministr vnitra Vít Rakušan ve třetím listopadovém týdnu oznámil, že chce o tom, aby krajům v příštím roce nechyběly miliardy na opravy silnic druhých a třetích tříd jednat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).
Jak připomněla agentura ČTK, Sněmovna zahájila úvodní kolo debaty o vládním návrhu na zvýšení podílu krajů na sdílených daních koncem června, od té doby se však v projednávání neposunula. Příjmy krajů se mají podle návrhu v letech 2025 až 2027 zvýšit celkem o 11,2 miliardy korun na úkor státního rozpočtu. Až se novela před poslance opět dostane, dá se očekávat bouřlivá debata. K novele totiž dává šest krajů svůj vlastní návrh.
„Společně jsme jako šestice využili zákonodárné iniciativy, kterou kraje mají a předložili jsme návrhy na změnu rozpočtového určení daní. Naše návrhy už byly zařazeny na řádnou schůzi sněmovny, ale dosud se nedostaly na řadu,“ sdělila už dříve hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) na sociální síti LinkendIn. Jednotlivé kraje předložily své návrhy samostatně, jde o zmiňovaný Středočeský kraj, Zlínský kraj, Pardubický kraj, Liberecký kraj, Jihomoravský kraj a Karlovarský kraj.
Náměstek hejtmana pro dopravu Jihomoravského kraje Jiří Crha (ODS) Ekonomickému deníku sdělil, že pokud by byla novela zákona o rozpočtovém určení daní přijata, byl by dopad na kraj velmi pozitivní a získat by měl teoreticky více než dvě miliardy navíc. „To by významně pomohlo s financováním údržby a rekonstrukcí silnic druhé a třetí třídy, které jsou v kompetenci kraje,“ poznamenal.
V případě, že ke schválení nedojde, bylo by podle Crhy spravedlivé, aby stát opět poskytoval finance na údržbu silnic II. a III. třídy ze SFDI. „Osobně bych uvítal, aby změna RUD prošla co nejdříve,“ sdělil v rozhovoru pro Ekonomický deník.
Tereza Čapková, ceskajustice.cz
X X X
Na úrovni terorismu či genocidy? Itálie označila náhradní mateřství za „univerzální zločin“
V Itálii je náhradní mateřství postavené mimo zákon už od roku 2004. Nový zákon ale tento zákaz posouvá na zcela novou úroveň, neboť umožňuje nahlížet na italské občany, kteří se rozhodnou pro náhradní mateřství, a to i v zemi, kde je tato možnost legální, jako na osoby, které spáchaly zločin. Ti, kteří zákon poruší, se vystavují možnému trestu v podobě odnětí svobody až na dva roky a vysoké finanční pokutě.
Itálie ještě více zpřísnila zákon zakazující náhradní mateřství a zkomplikovala svým občanům cestu za rodičovstvím. Doposud bylo náhradní mateřství zakázáno pouze na území Itálie, bylo však možné za ním vycestovat do zemí, kde je legální. Před několika týdny ale italským senátem prošel poměrem 84 k 58 hlasům zákon, který považuje náhradní mateřství za „univerzální zločin“. To fakticky znamená zákaz náhradního mateřství pro italské občany, a to v jakékoliv zemi. Jinak se vystavují riziku trestního stíhání s možným odnětím svobody až na dva roky, a pokutou do výše jednoho milionu euro, tedy asi 25 milionů korun.
Přijetí zákona vyvolalo kritiku doma i v zahraničí. Už jen proto, že se jedná „pouze“ o jeden z řady kroků, kterým se národně konzervativní vláda snaží zasahovat do reprodukčních práv a práv LGBT+ komunity. V praxi je například pro italské ženy stále obtížnější podstoupit interrupci, protože řada zdravotnických zařízení tento zákrok vůbec neprovádí.
Odvedení pozornosti od skutečných problémů?
Alessia Crociniová, prezidentka organizace Famiglie Arcobaleno, zastupující „duhové“ rodiny je přesvědčena, že tímto zákonem pokračuje „vládní tažení proti občanským právům, různorodosti rodin a jejich právu přemýšlet a rozhodovat se o svém životě podle svého“. V situaci, kdy se Itálie potýká s velmi nízkou porodností jde podle ní navíc o absurdní zákon, který „přináší vinu tisícům dívek, chlapců a také žen a mužů, kteří žijí v naší zemi“. Navíc podle ní současná vláda sice veřejnosti slibovala pokles daní a rozpočtové úspory, ale místo toho, aby řešila skutečné problémy země, přináší zákon, který pouze odvede pozornost veřejnosti a řadě lidí zbytečně uškodí.
Obdobně vnímá zákon také Filomena Gallová, představitelka lidsko-právní organizace Associazione Luca Coscioni. Podle ní je zákon „nejen škodlivý, ale dokonce nebezpečný, i když tvrdí, že je jeho cílem chránit děti a zabránit vykořisťování“. Ve skutečnosti však podle Gallové ohrožuje děti, které se narodí prostřednictvím náhradního mateřství. Podle odhadů italského deníku Corriere della Sera ročně za náhradním mateřstvím vyjíždí do zahraniční zhruba 250 párů. Ve většině případů se jedná o heterosexuální páry.
Obavy z vězení
Obavy z toho, že rodiče, jejichž dítě přišlo na svět skrze náhradní mateřství, budou muset jeho původ skrývat, sdílí také docentka rodinného práva Dafni Limová, která působí na britské Durham University. „Zatímco právníci nebo lidsko-právní aktivisté se ptají, zda zákon obstojí při dalším posouzení a jak bude uplatňován v praxi, rodiče stejného pohlaví vyjadřují strach, že stojí před dvěma nemožnými volbami, a to buď zcela opustit zemi na neurčito nebo zůstat a čelit riziku trestního stíhání, včetně vězení,“ napsala právnička ve svém článku pro magazín The Conversation.
Nový zákon navíc formulací „univerzální zločin“ dostává náhradní mateřství v rámci italské legislativy, která takto označuje zločiny odporující „univerzálním hodnotám“, někam na úroveň genocidy a zločinů proti lidskosti. „Italský zákaz náhradního mateřství možná není žádným překvapením v éře populistické politiky, kde jsou práva žen a LGBT+ lidí zneužívány, ale přesto by nás to mělo znepokojovat,“ uvedla expertka na rodinné právo.
Konec děloh na pronájem
Naopak představitelé vládních stran přijetí zákona jednoznačně hájí. „Mateřství je naprosto jedinečné, absolutně nemůže být nahrazeno náhradním mateřstvím, a je naprostým základem naší civilizace,“ citovala agentura Reuters senátorku Lavinii Mennuniovou, zvolenou za národně konzervativní stranu Fratelli d’Italia (Bratři Itálie), kterou vede premiérka Giorgia Meloniová. „Chceme vykořenit praxi turistiky za náhradním mateřstvím,“ dodala politička. Sama premiérka okomentovala schválení zákona na síti X jako „právo zdravého rozumu proti vykořisťování žen a dětí“ s tím, že „lidský život má nevyčíslitelnou hodnotu a nemůže být brán jako zboží“.
Náhradní mateřství se podle serveru Politico stává právě označením za „univerzální zločin“ fakticky protiústavním, kdy trestá něco, k čemu dojde mimo území Itálie, jako například terorismus či genocidu. Italský vice-premiér a předseda strany Lega Nord (Liga severu) Matteo Salvini přijetí zákona však oslavoval slovy: „Praxe dělohy na pronájem se stává univerzálním zločinem. Další náš závazek dodržen. Vítězství proti špinavému milionářskému byznysu, který vykořisťuje ženy a dělá z dětí zboží.“
K náhradnímu mateřství přistupují evropské země rozdílně
Italský přístup k náhradnímu mateřství je v mnoha ohledech extrémní. Jak shrnuje britský zpravodajský portál BBC News, různé evropské země v tomto ohledu mají odlišnou právní úpravu. Například Španělsko, Francie a Německo náhradní mateřství zakazují. Řecko naopak umožňuje náhradní mateřství od roku 2002 i párům ze zahraničí a dává jim právní ochranu v tom, že budou z pohledu zákona rodiči narozeného dítěte, ale trvá na tom, že ve vztahu musí být žena, čili vylučuje neheterosexuální páry. Ve Spojeném království existuje možnost převést rodičovská práva na „zamýšlené rodiče“, což je proces jednodušší než adopce.
Ludmila Hamplová, ceskajustice.cz
X X X
Exekutor Podkonický se u kárného senátu zpovídá z přijetí korunových plateb
Před kárným senátem dnes stanul pražský exekutor Juraj Podkonický. Podle žaloby, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), přijal exekutor nejméně desítky, možná až tisíce hotovostních korunových plateb. Díky nim by mohly pokračovat takzvané bagatelní exekuce, tedy exekuce na menší dlužené částky peněz. Novela zákona při tom počítala s jejich zastavením. Soud bude pokračovat v lednu.
„Měl jsem právní názor, že soudní exekutor nesmí odmítnout jakoukoliv platbu. Za jiný právní názor bych neměl být trestán,“ řekl Podkonický. „Soudní exekutor je povinen platbu přijmout,“ zdůraznil jeho právní zástupce Miroslav Kučerka.
Novela exekučního řádu v roce 2022 exekutorům uložila povinnost zastavit exekuce na částky do 1500 korun, u kterých se v posledních třech letech nepodařilo vymoci žádné peníze a věřitel nesložil zálohu 500 korun. Typicky šlo o dluhy za nelegální jízdu v hromadné dopravě.
Organizace Člověk v tísni ale upozornila na to, že Podkonického Exekutorský úřad Praha 5 přijal těsně před koncem roku a před vypršením lhůty mnoho korunových plateb do jednotlivých spisů. Novela by tak na exekuce nedopadla a dál by pokračovaly. Peníze složil v hotovosti, tedy v korunových mincích, tentýž člověk. U soudu dnes zaznělo, že šlo o zástupce jednoho z velkých věřitelů. Dlužníci o tom nevěděli.
„Bylo by to až úsměvné, kdyby to nebyla tak závažná věc,“ řekla zástupkyně ministerstva spravedlnosti Kateřina Skalková. Podkonický si podle ní musel být vědom toho, že jediným cílem složení koruny do jednotlivých řízení je obcházení právní úpravy. Pro exekutora, který svůj postup přehodnotil až pod tlakem ministerstva, navrhla pokutu 400.000 korun. Podkonický uvedl, že se o platbách dozvěděl až z médií.
Kárný senát se chtěl žalobou zabývat už dříve. Zatím poslední termín, stanovený na 28. května, zhatila stávka administrativního personálu za vyšší platy. Jednání tedy začalo až dnes, avšak neskončilo. Soud chce totiž vyslechnout muže, který peníze přinesl, i pracovnici exekutorského úřadu, která platby přijala. Kárný senát se k případu vrátí 9. ledna, ceskajustice.czX X X
Prodám účtenky na benzin i naftu. Jak podnikatelé obírají stát o miliony korun
Prodám účtenky na pohonné hmoty. Placeno v hotovosti, benzin i nafta, velké množství. To je jeden z mnoha inzerátů, kde lidé nabízejí účtenky na benzin a naftu, které se mohou hodit podnikatelům. Zanesou je do účetnictví a do nákladů, čímž zkrátí daň z příjmu a po státu ještě mohou chtít vrácení DPH. Ačkoliv jde u pump o malé částky, které se při tankování platí, Finanční správa odhaduje, že státu takto ročně utečou minimálně stovky milionů korun.
Redakce udělala jednoduchý test. Zavolali jsme na deset náhodně vybraných čerpacích stanic v Praze, Brně, Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji s primitivním dotazem: Neměli byste účtenky zaplacené v hotovosti za benzin či naftu?
Na pěti pumpách čerpadláři rovnou řekli, ať přijedeme osobně a „nějak se domluvíme“. Na dvou sdělili, že je potřeba se potkat a říct si, „jak si to člověk představuje“. Na jedné čerpadlářka kvůli kolonám neměla čas to řešit, ale účtenek „je za den spousta“. Striktně odmítli jen dva prodavači.
Finanční správa chce do budoucna přijít s řešením, kdy chce i k účtenkám s menšími sumami mít více údajů, aby je mohla porovnat. Zejména v případech, kde budou účtenky tvořit velkou část nákladů.
X X X
Málo škody za hodně rublů. Orešnik nesl jen makety bojových hlavic
Nová balistická raketa, kterou Rusko minulý týden zasáhlo ukrajinské Dnipro, měla vícero bojových hlavic, ale žádné výbušniny a způsobila omezené škody. Podrobnosti o experimentální raketě středního doletu podle agentury Reuters poskytli dva nejmenovaní ukrajinští vládní činitelé.
Rakety středního doletu jsou obvykle určeny k využití pro jaderné útoky na cíle, které jsou vzdálené tisíce kilometrů.
Jeden z ukrajinských zdrojů řekl, že raketa nesla makety bojových hlavic a škody, které způsobila, popsal jako „celkem malé“.
Druhý činitel řekl, že „v tomto případě (raketa) byla bez výbušnin. Nenastaly tak typy výbuchů, které jsme očekávali. Něco tam bylo, ale nebylo to velké“, řekl.
Ukrajina jen vzácně zveřejňuje informace o ruských útocích na vojenské cíle.
Ruský prezident Vladimir Putin po útoku uvedl, že balistická raketa středního doletu Orešnik obstála v testu a dosáhla svého cíle, kterým byl podnik na výrobu raket v Dnipru. Prohlásil také, že ruská armáda bude dále testovat Orešnik v boji a že má zásoby těchto raket připravených k nasazení.
Ukrajina oznámila, že už pracuje na systému protivzdušné obrany, který by dokázal tyto zbraně ničit.
Podle amerických činitelů Rusko disponuje jen malým počtem raket Orešnik, které podle západních expertů vycházejí z balistických raket středního doletu RS-26 Rubež. Ty mají dolet více než 5000 kilometrů. Orešnik použitý při útoku na Dnipro ruská armáda odpálila z Astrachaňské oblasti, a uletěl tak jen asi 700 kilometrů.
Řekl bych, že jde o mimořádně nákladný způsob, jak nadělat zřejmě ne tak rozsáhlé škody,“ zhodnotil útok na Dnipro americký expert na problematiku zbraní hromadného ničení a geopolitiku Jeffrey Lewis z Middlebury Institute of International Studies v kalifornském Monterey.
X X X
Poplach nad Prahou. Nouzově přistávalo kvůli závadě letadlo se zraněným
Provoz na pražském Letišti Václava Havla v úterý krátce omezilo nouzové přistání menšího soukromého letadla. Šlo o letoun Cessna Citation C-525B, který má kapacitu maximálně sedm pasažérů. Událost potvrdila redakci iDNES.cz mluvčí pražského letiště Denisa Hejtmánková. „Letadlo mělo závadu na podvozku,“ uvedla.
Stroj s pěti lidmi na palubě převážel kromě pacienta dva zdravotníky. Zbytek tvořili členové posádky, uvedl zdroj iDNES.cz. Hejtmánková zmínila, že měl několikanásobnou zlomeninu.
Kvůli omezení musela ve vzduchu krátce vyčkávat přilétající letadla na pravidelných linkách z Londýna, Amsterdamu a Bruselu.
Soukromé letadlo mířilo z finského Rovaniemi do rakouského Salzburgu. Hejtmánková serveru Zdopravy.cz řekla, že kvůli nouzovému přistání vyhlásilo letiště pohotovost. Letoun následně bezpečně přistál po půl šesté večer za asistence letištních hasičů.
Po určité pauze stroj následně odletěl do svého původního cíle.
X X X
MOŠNOVSKÉ LETIŠTĚ MÁ NOVOU ODBAVOVACÍ PLOCHU
Letiště Leoše Janáčka Ostrava má díky nové odbavovací ploše vyšší kapacitu pro nákladní dopravu. Nová stojánka je velká asi jako polovina fotbalového hřiště a najednou se na ni vejde až 5 nákladních letadel. Součástí projektu je také nová trafostanice nebo například osvětlení plochy. Investorem projektu za 308 milionů korun byl Moravskoslezský kraj, veškeré náklady pokryl ze svého rozpočtu.
„Rozvoj mošnovského letiště je pro náš kraj a jeho ekonomiku velmi důležitý. Naše letiště se úspěšně rozvíjí, přibývají mu pravidelné linky, je stále vyhledávanějším logistickým uzlem. Nová stojánka, chcete-li odbavovací plocha, zvyšuje jeho kapacitu pro nákladní dopravu a tím pádem i konkurenceschopnost vůči ostatním letištím. Věřím, že rozšíření plochy posílí hospodaření letiště a bude mít následný pozitivní vliv i na ekonomický růst regionu,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica a doplnil, že větší plocha také urychlí odbavování letadel, což zvýší efektivitu provozu letiště.
Nová stojánka o ploše 39,5 tisíce metrů čtverečních rozšiřuje stávající plochu Jih směrem na východ. Její výstavba trvala zhotoviteli EUROVIA CZ zhruba rok. Tato investice vyšla krajskou pokladnu na 308 milionů korun. Součástí projektu byla také výstavba nové trafostanice, přípojek vysokého i nízkého napětí, optické sítě, LED osvětlení, ale také nové části oplocení areálu.
„Výstavba nové odbavovací plochy pro nákladní letadla je dalším z kroků vedoucím k navýšení kapacity v oblasti carga. V posledních pěti letech se množství odbaveného nákladu na letišti Ostrava více než zdvojnásobilo. V roce 2023 bylo odbaveno přes 14 tisíc tun nákladu a pro letošní rok se očekává další nárůst o 56 procent
na 22 tisíc tun,“ řekl generální ředitel Letiště Ostrava Jaromír Radkovský. Připomněl, že v říjnu 2023 letiště otevřelo nový cargo terminál, který navýšil kapacitu odbavovaného nákladu o dalších 36 tisíc tun.
Pravidelné nákladní lety na ostravské letiště zajišťují společnosti DHL do Kolína nad Rýnem, UPS do Lipska, společnost EGT Express směrem do Taškentu v Uzbekistánu a dále do Číny a do Kazašské Almaty.
X X X
V Karlovarském kraji on-line pohotovost
Dostupnost zdravotní péče pomůže v Karlovarském kraji zlepšit on-line pohotovost pro děti i pro dospělé. Ta bude dostupná sedm dní v týdnu a dvacet čtyři hodin denně. Službu on-line pohotovosti zajišťují atestovaní lékaři, a to v oboru všeobecné praktické lékařství, eventuálně v oboru vnitřního lékařství.
Pro děti a dorost bude podle náměstka hejtmanky s gescí zdravotnictví Petra Kubise zajištěn praktický lékař pro děti a dorost nebo pediatr. „Zřízením online pohotovosti chceme pomoci hlavně obyvatelům Karlovarské kraje. Podstatou této služby je konzultace lékaře s pacientem prostřednictvím videohovoru nebo chatu. Řešit se takto dají méně závažné problémy, které ale potřebují okamžité stanovení vhodného léčebného postupu a předepsání medikace,“ vysvětlil náměstek hejtmanky s gescí v oblasti zdravotnictví Petr Kubis s tím, že lékař se podle smlouvy musí pacientovi ozvat do třiceti minut od požadavku pacienta na spojení s lékařem. Po konzultaci mu odešle eRecept i lékařskou zprávu.
Rada Karlovarského kraje na svém pondělním zasedání schválila vyhlášení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Zajištění poskytování distanční zdravotní pohotovostní služby v Karlovarském kraji prostřednictvím online komunikační platformy“. Služba by byla dostupná obyvatelům s trvalým pobytem na území Karlovarského kraje, a to od února příštího roku.
„Musíme výrazně zlepšit dostupnost lékařské péče v Karlovarském kraji. Projekt on-line pohotovosti se dá připravit a spustit relativně rychle, což je jeho největší benefit. Nemocným lidem navíc tato služba ušetří cestu k lékaři ve chvíli, kdy se necítí dobře. Věřím, že obyvatelé našeho kraje tuto novinku, která je pro pacienty bezplatná, ocení a především jim pomůže,“ dodala hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.
MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM