Jste bezpečnostní riziko, uslyšel s konečnou platností vlivný generál. V armádě končí. V úterý si převzal generálmajor Štefan Muránský prostřednictvím svého advokáta výsledek takzvaného rozkladu. Chtěl jím zvrátit verdikt Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) z 5. ledna letošního roku, jenž mu odebral nejpřísnější bezpečnostní osvědčení. Generálovo podání v konečném důsledku vyřizoval ředitel úřadu Jiří Lang.

Na konci dokumentu o 21 listech přidal Lang podpis pod konečné rozhodnutí, jímž se odmítly Muránského námitky. Také podle prvního muže NBÚ představuje generál bezpečnostní riziko. Není proto žádoucí, aby mohl sdílet nejcitlivější poznatky týkající se bezpečnosti státu. Bez nich se přitom ve své práci neobejde.

Muránský se pohyboval v uspořádání armády na třetí úrovni řízení, výše už byl jen náčelník generálního štábu a jeho náměstci. Tahle etapa pro generála tento týden s konečnou platností skončila. Už není ředitelem sekce podpory a logistiky ministerstva obrany, na jeho místo se po rozhodnutí ředitele NBÚ Langa může hledat nový člověk.

„Žaloba v každém případě“

„Jsme ve fázi čtení a analýzy rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu o zamítnutí rozkladu proti původnímu zrušení platnosti prověrky. V každém případě do konce měsíce května podáváme na toto rozhodnutí k Městskému soudu v Praze žalobu,“ sdělil Aktuálně.cz generál Muránský, který tyto kroky koordinuje se svým právním zástupcem.

 Letos třiašedesátiletému generálovi měla v červnu skončit služba. Armáda však projevila zájem o to, aby ve svém závazku pokračoval. V lednu ale přišel první zásah Národního bezpečnostního úřadu. Muránský byl připravený si službu protáhnout, pokud se před ředitelem NBÚ Langem obhájí. Jeho zamítavý verdikt ovšem pro generála znamená úplný konec v armádě.

„Odcházím po vypršení závazku mimo činnou službu a závazek nebudu chtít prodloužit,“ potvrzuje generál. Důvod je prostý, bez prověrky by se nemohl v armádě uplatnit tak, jak činil poslední tři roky. Coby ředitel logistiky zodpovídal za správu armádního majetku, zajištění materiálních zdrojů pro fungování ozbrojených sil a funkční zázemí armády.

Závěr služby v personální dispozici

Generál je od ledna v takzvané personální dispozici. Armáda mu svěřuje povinnosti, k nimž je po odebrání prověrky vhodný. V tomto by měl pokračovat až do konce své služby. „Plní úkoly podle nařízení zástupce náčelníka generálního štábu – náčelníka štábu,“ řekla Aktuálně.cz už dříve mluvčí štábu Magdalena Dvořáková. Muránský podléhá generálporučíkovi Miroslavu Hlaváčovi.

Dnes už bývalý šéf sekce logistiky a podpory přišel o bezpečnostní prověrku kvůli čtyřem zprávám od Vojenského zpravodajství, po nichž Národní bezpečnostní úřad dospěl k závěru, že je nutné Muránského přístupu k nejcitlivějším informacím zbavit. Sám generál neví, co o něm Vojenské zpravodajství zjistilo. Nemá k jeho zprávám přístup.

„Jsou-li některé z důvodů vydání rozhodnutí utajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení, úvahy, kterými se NBÚ řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi,“ uvedl k tomu už dříve pro Aktuálně.cz v obecné rovině náměstek šéfa NBÚ Jaromír Kadlec.

Boj o prověrku až do konce

Aktuální rozhodnutí ředitele NBÚ o definitivním odebrání prověrky úřad nekomentuje. Náměstek Kadlec odkazuje na zásadu, jíž se úřad řídí. „Každé bezpečnostní řízení je neveřejné, a proto NBÚ není oprávněn, a tedy ani nemůže sdělovat informace o bezpečnostním řízení konkrétní osoby jiné osobě než účastníkovi řízení.“

Ze stejného důvodu ani nevysvětlil, podle čeho NBÚ vyhodnotil generála jako bezpečnostní riziko. Rozhodnutí předcházela analýza poznatků od tajné služby, uvedl pouze. „Tyto informace se vyhodnocují ve vzájemných souvislostech. Prověřování těchto informací se děje úkony bezpečnostního řízení v úzké spolupráci s dalšími institucemi, zejména s bezpečnostními složkami.“

Podle informací Aktuálně.cz se NBÚ opřel o dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten uvedl, že z důvodu ochrany zájmů státu se musí podezření vykládat v neprospěch dotyčného. „Pro závěr o existenci bezpečnostního rizika postačí zjištění, že je pravděpodobné, že příslušná zákonem předvídaná skutková podstata byla naplněna,“ stojí v rozsudku.

Generál už vyhlíží soudní spor. Pokud neuspěje v prvním kole, je připravený se bránit kasační stížností. „Po více než čtyřiceti letech služby jsem si závěr vojenské kariéry představoval jinak. Musím však konstatovat, že mám významnou podporu jak z velení armády, tak i kolegů a rodiny. Vědomě jsem se nedopustil ničeho, za co bych se měl stydět,“ popsal už dříve své myšlenky.

X X X

 Ruské jednotky se s leteckou podporou dál pokouší dobýt Azovstal

Ruské síly na Ukrajině pokračují v ofenzivě v Doněcké a Luhanské oblasti, vyplývá z dnešního pravidelného hlášení generálního štábu ukrajinské armády. Rusové se snaží získat plnou kontrolu nad obcí Popasna, obnovili útoky na Lyman a Siversk a intenzivně útočí na mariupolské ocelárny Azovstal.

 Protivník se snaží získat plnou kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí s cílem získat pozemní spojení mezi těmito územími a poloostrovem Krym, který Rusko v roce 2014 anektovalo, sdělil generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti ukrajinské síly podle štábu odrazily 11 útoků a zničily osmu tanků a 11 dalších obrněných vozů.

Podle štábu také pokračuje ostřelování rezidenčních čtvrtí a předměstí Charkova. Nepřítel ostřeluje také obce v severní části Chersonské a Mykolajivské oblasti.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dnes ráno podle ruské služby BBC uvedl, že z Mariupolu a Azovstalu se podařilo evakuovat asi 500 lidí. „V tuto chvíli pokračuje další etapa záchrany našich lidí z Azovstalu. O výsledcích budou informace později,“ dodal později Jermak na svém telegramovém účtu.

O dalším pokusu evakuovat civilisty z obklíčeného hutního komplexu a z přístavního města informoval také ve čtvrtek večer generální tajemník OSN António Guterres Radu bezpečnosti OSN. OSN společně s Mezinárodním výborem Červeného kříže (MVČK) v uplynulém týdnu pomohla během dvou operací uniknout z oblasti téměř 500 civilistů, uvedla agentura Reuters.

Zintenzivnění snah o ovládnutí obrovského hutního komplexu a tím tedy také celého Mariupolu zřejmě souvisí s blížícími se oslavami 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa v roce 1945, sdělilo ve své pravidelné ranní zprávě k situaci na Ukrajině britské ministerstvo. Západní představitelé se totiž domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin by v tento den rád ohlásil symbolický úspěch ve válce na Ukrajině, kterou odstartoval s cílem „denacifikace“ země.

X X X

 Velký průšvih v ČR. Auditoři našli v práci českého antidopingového výboru 42 chyb

Světová antidopingová agentura provedla historicky první audit práce Antidopingového výboru České republiky. Auditoři odhalili celkem 42 chyb a porušení pravidel. Radiožurnál má výsledek auditu k dispozici.

Pokud výbor chyby neodstraní, v krajním případě hrozí, že by Česko mohlo přijít o možnosti pořádat mezinárodní akce a čeští reprezentanti by nemohli nastupovat do soutěží pod svou vlajkou.

Ředitel Antidopingového výboru ČR Jiří Janák, který nastoupil do funkce loni v létě, říká, že takto výbor fungoval několik posledních let a že za pochybení mohou bývalá vedení. A ujišťuje, že vše včas napraví.

Blíží se konec fotbalového zápasu, zbývá posledních pár minut, když dopingový komisař přistupuje k šéfům obou klubů a říká jim jména tří hráčů z každého týmu. Jména, která předtím během poločasové přestávky v kabině rozhodčích tajně vylosoval. Po skončení zápasu si je pak odvede k odběru vzorků, aby zjistil, jestli nedopovali.

Takto ještě donedávna vypadala obvyklá dopingová kontrola v Česku. „Jména vybraných hráčů jsme oznamovali ještě před koncem zápasu, aby nám je vedoucí týmů pomohli odchytit a oni nám neutekli ze stadionu nebo neodešli do šatny. V šatně hráče bez čísla na dresu těžko rozeznáte,“ vysvětluje Jiří Kubálek, vedoucí oddělení kontrolního testování a dlouholetý antidopingový komisař.

Takhle to ale být nesmí. Světová antidopingová agentura ve snaze o čistotu sportu požaduje, aby se jména testovaných sportovců nikdy neoznamovala předem. Důvod? Podle ředitele antidopingového výboru Jiřího Janáka proto, aby se hráči nemohli připravit, třeba se vyměnit se spoluhráčem nebo zaměnit vzorek moči.

Tohle je jeden z mnoha bodů, který auditoři Světové antidopingové agentury (WADA) vytkli českému antidopingovému výboru. Audit, který probíhal loni 3. a 4. listopadu, odhalil celkem 42 nedostatků a chyb. Jeho výsledek Radiožurnál prostudoval.

Nejhorší ve skupině

„Je to velký průšvih,“ komentuje výsledky auditu ředitel výboru Jiří Janák, který nastoupil do funkce loni v létě. „Kdybych tehdy věděl, že výsledky auditu budou takové, tak bych to místo pravděpodobně nepřijal, protože těch zjištění je tedy opravdu hodně,“ podotkl s tím, že pochybení, která audit odhalil, se výbor dopouštěl už řadu let předtím, než nastoupil do funkce.

Neplatné smlouvy a statisícové odstupné, vyčítá Antidopingovému výboru audit Neusserovy agentury

 Český antidopingový výbor se tímto výsledkem řadí mezi nejhorší. Výbory v jiných zemích zařazené spolu s českým do stejné skupiny podle výkonnosti sportovců měly podle Janáka patnáct, maximálně dvacet pochybení. Ve všech ale zatím audit neproběhl.

Zmíněný „fotbalový“ příklad je jen jedním z mnoha chyb a porušení pravidel, která Světová antidopingová agentura vyžaduje. Auditoři Světové antidopingové agentury kritizují český antidopingový výbor také za to, že neplnil povinnost testovat registrované sportovce minimálně třikrát ročně mimo soutěže.

Podle ředitele Janáka čeští antidopingoví komisaři kontrolovali sportovce hlavně při závodech, protože jich tam měli k dispozici víc na jednom místě a testy byly pro ně jednodušší.

Jiří Janák, ředitel Antidopingového výboru ČR | Foto: Artur Janoušek | Zdroj: Český rozhlas

Janák říká, že o požadavku většího testování mimo soutěže vedení výboru ani nevědělo. „Od začátku se to špatně nastavilo a pak se to nechalo běžet nějakou setrvačností,“ řekl.

Analýza s měsíčním zpožděním

Navíc se podle Světové antidopingové agentury mají testované vzorky dopravovat do laboratoře k analýze maximálně do sedmi dnů od odebrání. A to „způsobem, který minimalizuje možnost znehodnocení vzorků způsobeného faktory, jako je časové zdržení nebo extrémní změny teploty“, jak stojí v požadavcích agentury.

V Česku bude na doping dohlížet zkušená doktorka. Antidopingový výbor má novou ředitelku

 Český výbor posílá vzorky do laboratoře v Drážďanech. Při auditu se zjistilo, že více než 400 z nich se tam od roku 2019 do konce září 2021 dostalo se zpožděním, některé i s měsíčním.

Vedoucí oddělení kontrolního testování antidopingového výboru Jiří Kubálek tvrdí, že sedmidenní limit Světové antidopingové agentury vůbec neznali. „V laboratoři nám říkali, že vzorky máme posílat do 14 pracovních dnů,“ řekl.

Světová agentura navíc vytýká českým kolegům, že nejsou důslední při kontrolách míst pobytu, která mají registrovaní sportovci hlásit pro případné odebrání vzorků. A že důsledně neřeší, když sportovec tuto povinnost poruší nebo není na nahlášeném místě k zastižení.

Světová antidopingová agentura také zjistila, že český výbor nemá správný plán testování, udělování výjimek, nechrání osobní údaje sportovců, nesděluje jim, co mají dělat a kam se odvolat, pokud jsou podezřelí, že porušili dopingová pravidla.

Hrozba zákazu mezinárodních akcí

Pokud Česko chyby nenapraví, hrozí mu řízení, které může mít v krajním případě tvrdé dopady. Podle Janáka by Česko nemělo možnost pořádat mezinárodní akce nebo by čeští sportovci nemohli nastupovat do mezinárodních soutěží pod svou vlajkou a se svou hymnou podobně jako nyní ti ruští.

Filip Neusser, předseda Národní sportovní agentury, která antidopingový výbor zřizuje, takový trest nepřipouští. „Ředitel Janák pracuje na nápravě, ale během roku samozřejmě nedokáže napravit všechny chyby, které zde byly deset let. Jsem ale přesvědčený, že se ta největší pochybení podaří napravit ve stanovených lhůtách tak, že se Česká republika vyhne nejtvrdším postihům. Nechci, aby současní sportovci pykali za nezvládnuté řízení bývalým vedením antidopingového výboru,“ sdělil.

Hnilička: Ctil jsem nezávislost

Předchozí předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička nechtěl výsledky auditu komentovat s tím, že je neviděl. Přesto na dotaz, co říká na takové množství chyb, odpověděl: „Já jsem vždy ctil nezávislost antidopingového výboru a do jeho řízení jsem nijak nezasahoval,“ poslal v SMS.

Dopingová kontrola přišla pár hodin před maturitou. Osobní aktivity neznáme, vysvětluje výbor

„K tomu většinu doby, kdy jsem byl předsedou NSA a spadal pod nás antidopingový výbor, byl vrchol covidové pandemie a skoro celý sport až na výjimky byl vládními opatřeními zakázán,“ dodal.

Podobně reagovala i bývalá ředitelka antidopingového výboru Petra Volková. Také ona nechtěla komentovat závěry auditu s tím, že je nezná. „A vzhledem k tomu, že Antidopingový výbor ČR byl založen cca před 22 lety a já byla jeho ředitelkou jeden rok, nedovedu si představit, že by všechna údajná pochybení byla takového významu, aby se vztahovala pouze na období tohoto jednoho roku,“ doplnila.

Světová antidopingová agentura na dotazy Radiožurnálu zatím neodpověděla. Českému antidopingovému výboru ale dala čas na nápravu, chyby rozdělila do tří balíků a na odstranění každého dala tři měsíce tak, aby český výbor od 10. září již pracoval správně.

Výbor nyní podle ředitele Janáka vytváří nový vzdělávací plán, plán rizik, testovací plán, předělává postupy při rozhodování sporů v rámci dopingových případů a vyčlenil jednoho pracovníka na to, aby místa nahlášeného pobytu sportovců pečlivěji kontroloval.

A třeba jména fotbalistů ke kontrole dopingoví komisaři už neoznamují při zápasech předem. Nyní to udělají tak, aby hráče měli pod přímou kontrolou celou dobu od oznámení jeho jména až do odběru vzorku.

Na dotaz, jestli všechny chyby stihnou včas napravit, odpověděl Janák jednoznačně: „Musíme.“

X X X

Den Cyklostezky Ohře 2022 v ČR

Rádi jezdíte na kole a jednou z vašich oblíbených tras je páteřní cyklostezka od Chebu směrem do Karlových Varů a zpět? Tak s námi oslavte Den Cyklostezky Ohře, a to v sobotu 4. června 2022 od 12 do 16 hodin v areálu Meandru Ohře v Karlových Varech.

Účastníky, kteří přijedou na kole, čeká bohatý program s dárky, možností servisu kol a živou hudbou. Chystá se i benefiční závod s názvem 7 statečných, který organizuje spolek Cesta za snem. Závod se uskuteční na simulátorech handbike a své síly změří na 100 kilometrů dlouhé trati sedm odvážných zástupců Karlovarského kraje s cílem zajet co nejlepší čas. Poté si budou moci simulátory vyzkoušet příchozí. „Moc se těšíme, že se sejde spousta cyklistů a cykloturistů i s dětmi, aby společně s námi otevřeli novou cyklosezónu a zároveň i páteřní cyklostezku, kterou skoro všichni dobře známe. Všechny srdečně zveme a na akci vypravíme ve spolupráci s Českými drahami a Autobusy Karlovy Vary také mimořádný cyklovlak a cyklobus zdarma, aby se do Karlových Varů bez problému dostali cyklisté z celého regionu,“ uvedl uvolněný krajský zastupitel Pavel Čekan.

Každý z cyklistů dostane drobný dárek, bude si moci poslechnout vystoupení poprockové kapely H2O  a country skupiny Muzika občas. Příchozí si také mohou prohlédnout výstavu retro bicyklů, kterou připraví Velocipedisté Ostrov. Mobilní servisní centrum firmy KOLOFIX  nabídne kontrolu kola před plnou sezónou. Krajská destinační agentura Živý kraj bude ve svém stánku prezentovat turistické i cykloturistické výlety v regionu, k mání budou i mapy a cykloprůvodce pro veřejnost. BESIP přichystá program zaměřený na bezpečnost v cyklistice. A pokud by někomu z účastníků vyhládlo, přímo na místě bude k dispozici občerstvení.  Pro případ horšího počasí se přítomní mohou schovat ve velkém party stanu.

Na letošní Den Cyklostezky Ohře bude vypraven zvláštní cyklovlak, na jehož provoz přispěl Plzeňský kraj.  Cyklovlak pojede z Plzně do Karlových Varů přes Stříbro, Mariánské Lázně, Cheb, Kynšperk nad Ohří, Sokolov a po akci zpět. Jízda i s kolem je zdarma. Bezplatně se můžete svézt i v případě cyklobusu, jenž pojede na trase Karlovy Vary – Sokolov – Kynšperk nad Ohří – Cheb – Hranice – Aš – Cheb – Kynšperk nad Ohří – Sokolov – Karlovy Vary. Rovněž tento autobus bude po akci odvážet zájemce zpět domů po stejné trase.

Informace o akci, o zastávkách cyklovlaku a cyklobusů včetně jízdního řádu najdou zájemci už brzy na Cykloportálu Karlovarského kraje a na krajských sociálních sítích.  Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X 

 Fico na mítingu Smeru rečnil, že raz povedia, kto zabil novinára Kuciaka. Prezidentka Čaputová mu vyslala odkaz

Prezidentka Zuzana Čaputová reagovala na vyhlásenia Roberta Fica. Predseda Smeru-SD sa na prvomájovom mítingu v Nitre zmienil aj o vražde novinára Aktuality.sk Jána Kuciaka.

„Nenechajme si zobrať pravdu o Kuciakovi. A my raz povieme, kto Kuciaka zabil. A budú všetci šokovaní, kto Kuciaka zabil,“ kričal Fico z tribúny.

Prezidentka na tvrdenia bývalého trojnásobného premiéra poznamenala, že vôbec nerozumie jeho vyjadreniam.

„Pretože pokiaľ poznám právny stav, tak vykonávatelia vraždy sú už právoplatne odsúdení. Dokonca, niektorí z nich sa priznali. Objednávatelia sú predmetom rozhodovania v druhom stupni, resp. opäť sa to vrátilo na prvý stupeň konania na súd. Takže, ak má nejaké závažné tvrdenia, ktoré sa toho týkajú, je povinný ich oznámiť orgánom činným v trestnom konaní,“ povedala v relácii Na hrane TV JOJ.

„Nerozumiem tomuto vyhláseniu na tribúne, že pozná nejakú inú pravdu, než to, čo je predmetom súdneho konania, či dokonca už právoplatných súdnych rozhodnutí,“ doplnila.

Na margo Fica uviedla, že mnohé jeho vyjadrenia – konkrétne na jej adresu – sú „absolútne klamstvá“.

„Takže neviem vylúčiť, či v tomto prípade je to určitá miera fantázie, nadpráce, alebo akéhokoľvek tvrdenia. V každom prípade, ak by vedel nejaké skutočnosti, ktoré sa týkajú daného trestného činu, je povinný ich oznámiť,“

Na Špecializovanom trestnom súde (ŠTS) v Pezinku pokračoval v utorok proces v kauze vraždy novinára Jána Kuciaka ajeho snúbenice Martiny Kušnírovej a tiež v prípade plánovanej vraždy prokurátorov. Vypočutí boli poškodení prokurátori.

Vrátenie prípadu prvostupňovému súdu

V prípade vraždy novinára a jeho snúbenice súd rozhoduje o vine Mariana Kočnera a Aleny Zsuzsovej. ŠTS ich pôvodne oslobodil spod obžaloby, ale Najvyšší súd SR vrátil vlani v máji prípad prvostupňovému súdu.

Právoplatné sú v tejto kauze tri rozhodnutia. Miroslav Marček a Tomáš Szabó dostali 25-ročné nepodmienečné tresty odňatia slobody. Zoltán Andruskó 15 rokov nepodmienečne, aktuality.sk

X X X

Rakúsko je proti embargu na ruský plyn

Rakúsko naďalej odmieta zastavenie dodávok plynu z Ruska. „Embargo na plyn je pre Rakúsko jasnou červenou čiarou,“ uviedla ministerka hospodárstva Margarete Schramböcková v rozhovore pre novinárov nemeckej mediálnej skupiny Funke.

Podľa Schramböckovej sa nemajú vysielať podobné signály, keď sa sa takéto opatrenie nedá zvládnuť. „My ani Nemecko by sme to nezvládli.“ Dodala, že Rakúsko rovnako ako Nemecko sú jasne proti zastaveniu dovozu ruskej ropy, keďže takéto embargo by narobilo viac škody ako osohu.

Rakúska ministerka tiež navrhla, aby Európska únia (EÚ) podporila ťažbu plynu z bridlíc metódou takzvaného hydraulického štiepenia (fracking). „Existujú metódy, ako ťažiť plyn z bridlíc ekologicky. Nesmieme sa uzavrieť a argumentovať technologickým stavom spred dvadsiatich rokov.“ Schramböcková zdôraznila, že technológie odvtedy pokročili, aktuality.sk

X X X

Štvorica astronautov sa po šiestich mesiacoch vrátila z ISS na Zem

Po šiestich mesiacoch strávených na Medzinárodnej vesmírnej stanici (ISS) sa v noci na piatok vrátila na Zem štvorčlenná posádka misie Crew-3.

Kapsula Endeavour pristála vo vodách Mexického zálivu pri pobreží amerického štátu Florida o 00.43 h miestneho času (06.43 h SELČ), informovala tlačová agentúra AFP. Kozmická loď Dragon 2 z dielne technologickej spoločnosti SpaceX sa od orbitálneho laboratória odpojila o 23,5 hodiny skôr.

Posádku misie Crew-3 tvorili astronauti amerického Národného úradu pre letectvo a vesmír (NASA) Kayla Barronová, Raja Chari a Tom Marshburn, ako aj nemecký astronaut Európskej vesmírnej agentúry (ESA) Matthias Maurer. Na ISS zostali jeden taliansky a traja americkí astronauti z misie Crew-4, plus trojica ruských kozmonautov. Marshburn pred odchodom odovzdal velenie stanice Rusovi Olegovi Artemjevovi.

Členovia misie Crew-3 počas svojho pobytu na ISS vykonali stovky vedeckých experimentov vrátane pestovania čili papričiek s cieľom rozšíriť poznatky o pestovaní plodín na dlhodobých misiách, skúmania tvrdnutia betónu vo vesmíre a monitorovania Zeme.

Medzinárodná vesmírna stanica teraz čaká na spojenie s bezposádkovou kozmickou loďou Boeing Starliner, ktorá má odštartovať z Floridy 19. mája. Pôjde o testovací let, aktuality.sk

X X X

Deň Európy 2022: Oslávme narodeniny EÚ spoločne a pripomeňme si jej hodnoty

 Solidarita, jednota a mier – hodnoty, na ktorých bola vybudovaná Európska únia – sú aktuálne dnes viac než kedykoľvek predtým. Aj po vyše 70 rokoch po Schumanovej deklarácii čelí Európa výzvam, ktoré nám ukazujú, aká dôležitá je spolupráca. Zhodujú sa na tom aj slovenskí europoslanci.

V pondelok 9. mája si pripomenieme Deň Európy – výročie Schumanovej deklarácie, ktorou sa odštartovala európska integrácia. Na Slovensku s oslavami začneme v predstihu, už v piatok 6. mája v Košiciach. Celodenné podujatie v novom formáte pre Košičanov a návštevníkov mesta pripravila Kancelária Európskeho parlamentu na Slovensku a Zastúpenie Európskej komisie na Slovensku, v spolupráci s mestom Košice. Na programe Dňa Európy sú diskusie, zábavná talkshow, súťaže o pekné ceny, filmové predstavenie aj koncert.

 Tvoríme budúcnosť spoločne

„Európska únia je unikátny mierový a demokratický projekt, a nemá vo svete obdobu. Želáme si, aby tohtoročný Deň Európy bol o pripomenutí si hodnôt, ktoré nám EÚ garantuje a uvedomení si toho, čo pre nás znamená v ťažkých časoch. Hlavným sloganom tohtoročného Dňa Európy v Košiciach je ´Tvoríme budúcnosť spoločne´. Poukazuje na potrebu jednotnej Európy a tiež širokej občianskej angažovanosti v dnešnom zložitom období.,“ povedal vedúci Kancelárie Európskeho parlamentu na Slovensku Robert Sermek

Schumanov stále aktuálny odkaz

„Schumanova myšlienka európskej spolupráce nám roky pomáhala budovať prosperujúcu, spravodlivú a demokratickú spoločnosť. Dovolím si však povedať, že dnes nám zachraňuje životy, ochraňuje nás od vojny a zabezpečuje suverenitu Slovenskej republiky,“ povedal europoslanec Ivan Štefanec (EĽS). Nechce si ani predstaviť. čo by sa dialo, ak by Slovensko nebolo v EÚ a NATO, Európska únia by neexistovala a dnešné členské štáty EÚ by sledovali len svoje vlastné záujmy bez prepojenia spoločných trhov. „Pravdepodobne by sme sa už povinne učili ruštinu, poslušne zdravili hliadkujúcim ruským vojakom a na úradoch by nám visel obraz Vladimira Putina,“ dodáva europoslanec I. Štefanec.

„Dnes je dobré si pripomenúť, aké hrôzy dokáže priniesť storočie, v ktorom štáty veria, že bohatnúť sa dá iba na úkor iných štátov a nechápu, že spolupráca môže byť ´hrou s nenulovým súčtom´. Teda hrou, kde nemusí jeden prehrať, aby mohol druhý vyhrať. Hrou, v ktorej môžu vyhrať všetci,“ hovorí europoslanec Eugen Jurzyca (EKR). Zároveň pripomína, že nevyhnutnou podmienkou takejto spolupráce je slobodný pohyb tovarov, služieb, kapitálu a ľudí. Medzi štátmi, ale aj v nich. „Dnes nemám, čo by som k tomu dodal. Vari len to, že musíme ustrážiť Rusko tak, aby 21. storočie neprinieslo podobné hrôzy ako 20“.

 Hodnoty nie sú na predaj

Tohtoročný Deň Európy si pripomíname zoči-voči hrozbám, akým európske spoločenstvo nečelilo doslova od skončenia od druhej svetovej vojny, povedala poslankyňa EP Miriam Lexmann (EĽS). „Musíme sa pýtať sami seba, do akej miery nesieme zodpovednosť za tento vývoj my sami, nakoľko sme rozvíjali ekonomické vzťahy s nedemokratickými režimami bez dôsledného trvania na hodnotách a princípoch. Aj táto výnimočná situácia je preto pre nás výzvou opätovne sa vrátiť k hodnotám, na ktorých bola Európska únia založená,“

Zároveň v tejto súvislosti vydvihuje spoločné európske hodnoty a jednotu. „V ochrane našich hodnôt a princípov musíme byť jednotní, pretože len vtedy sme skutočne silní a dokážeme ich ubrániť. Nech je pre nás tohtoročný Deň Európy príležitosť nanovo si uvedomiť, že naše hodnoty nemôžu byť viac na predaj,“ hovorí europoslankyňa.

Zvládanie výziev bez mieru a jednoty

Práve teraz podľa europoslankyne Lucie Ďuriš Nicholsonovej (RE) pociťujeme, ako vzácne sú hodnoty – jednota a mier, ktoré sme dlho považovali za samozrejmosť. „Európa dnes čelí najväčšej kríze od čias druhej svetovej vojny a je to práve mier a jednota, ktoré sú v mimoriadnom ohrození,“ povedala europoslankyňa. Bez nich zároveň nevieme čeliť ďalším veľkým výzvam, ako napríklad klimatickej kríze, alebo potrebe budovania silnejšej, súdržnejšej a sociálnejšej Európy pre všetkých jej občanov. „Preto si myslím, že Schumanova myšlienka európskej integrácie je dnes rovnako aktuálna a možno ešte dôležitejšia, ako v čase jej vzniku,“ dodáva.

Čelíme obrovským výzvam, od klimatickej a environmentálnej krízy cez pandémiu, až po ruskú agresiu. Podľa europoslanca Martina Hojsíka (RE) by sme všetky krízy zvládali oveľa ťažšie, ak vôbec, pokiaľ by sme neboli súčasťou EÚ. „Dodržiavanie pravidiel, ktoré sme si spoločne dohodli, ale najmä spolupráca a vzájomná solidarita no aj snaha byť lepší patria medzi kľúčové hodnoty EÚ,“ hovorí a dodáva, že chce pracovať na tom, aby Slovensko bolo „skutočne európskou krajinou, ktorá spoluvytvára zelenú a spravodlivú budúcnosť na prospech všetkých obyvateľov a obyvateliek Slovenska.“

18 rokov nášho členstva

Tohtoročný Deň Európy je náš osemnásty od vstupu do EÚ. Členstvom v EÚ sme sa podľa poslanca Európskeho parlamentu Vladimíra Bilčíka (EĽS) zaradili do spolku najúspešnejších krajín sveta. Vstup do Európskej únie nám pomohol zvýšiť životnú úroveň a umožnil nám spolurozhodovať o spoločnom európskom priestore, v ktorom žijeme. „Aké kľúčové je naše pevné miesto v EÚ pre našu bezpečnú budúcnosť, sa ukazuje aj v týchto dňoch, keď nášho východného suseda Ukrajinu napadol ruský agresor,“ hovorí V. Bilčík. Dnešní mladí 18-roční ľudia nezažili nič iné ako členstvo v EÚ, ktorého výhody považujú za samozrejmé a azda aj nemenné a nezvratné. Stačí sa však podľa neho pozrieť do susedného Maďarska, ktoré do EÚ vstupovalo spoločne s nami, a vidíme, že všetko môže byť aj inak. „Od maďarskej politickej cesty nás delí možno pár predajov médií oligarchom či dôležité celonárodné voľby. Musíme si pripomínať každý deň, že členstvo v EÚ nie je žiadna samozrejmosť, ale neustály zápas o charakter Slovenska,“ dodáva europoslanec.

„Sme oficiálne dospelí Európania a Európanky a ja verím, že výhody, ktoré nám naše členstvo v EÚ zaručuje a každým dňom pripomína sú pomaly ale isto vnímané v každodennosti našich životov,“ hovorí poslanec Európskeho parlamentu Michal Wiezik (EĽS). Podľa jeho slov nás jednoznačne ťahá vpred aj vo veciach ochrany prírody. „Pomohla nám aj pri ochrane Tichej a Kôprovej doliny vo Vysokých Tatrách, či záchrane hlucháňa, prostredníctvom konkrétnych záväzkov a akcií sa usiluje o obnovu poškodených ekosystémov,“ vymenúva europoslanec konkrétne príklady. Ochrana prírody, ani klimatická zmena nepoznajú hranice a ja som rád, že sme aktívnou súčasťou spoločenstva, ktoré je v týchto témach jednotkou na svete, dodáva M. Wiezik, aktuality.sk

X X X

Chlieb na pultoch zdražel aj o 50 percent. Pekári ukazujú prstom na reťazce

Agrorezort pri hodnotení deklarácie o cenách 13-tich základných potravín nehovorí celú pravdu, tvrdia pekári. Podľa Slovenského zväzu pekárov, cukrárov a cestovinárov (SZPCC) ceny vzrástli viac, ako bolo nevyhnutné, informoval predseda predstavenstva SZPCC Milan Lapšanský.

 „Stanovisko agrorezortu k plneniu jeho vlastnej deklarácie neodzrkadľuje realitu. Úplne opomína fakt, že ceny iných výrobkov ako tých spomenutých v deklarácii vzrástli na pultoch viac, ako bolo nevyhnutné. Ceny za niektoré potraviny spomenuté v deklarácii pritom na pultoch vzrástli len tesne pred podpisom memoranda. Či sa tak stalo zámerne alebo náhodou posúdiť nevieme,“ uviedol Lapšanský.

Ako príklad uvádza, že pultové ceny 1 kilogramu chleba v reťazcoch za posledné štyri mesiace vzrástli v rozmedzí od 33 až do 50 percent. Predajné ceny na pultoch obchodných reťazcov, za ktoré nakupuje zákazník, rástli rýchlejšie ako odbytové ceny, za ktoré nakupovali obchodné reťazce od pekárov. Zdražovanie teda nespôsobujú len zvýšené výrobné náklady potravinárov, ktoré rastú pekárom na týždennej báze.

 „Ako zástupcovia viac ako 500 podnikov a živnostníkov a 12 000 zamestnancov, ktorí štátu odvádzajú dane a odvody, považujeme za svoje právo žiadať od politikov a úradníkov reálnu prácu a nielen politický marketing. Situácia v potravinárstve sa neustále zhoršuje. Zatiaľ čo iné štáty prichádzajú s podporou svojich výrobcov, slovenský agrorezort sa stal lídrom v počte mesačne podpísaných memoránd, ale pre spracovateľov potravín nepriniesol žiadne riešenie kritickej situácie. V čase vojny tak dochádza nielen k extrémnemu zdraženiu potravín, ale aj k znižovaniu konkurencieschopnosti slovenských výrobcov potravín oproti ich kolegom v zahraničí. Tí totiž pomoc od štátu získavajú,“ uzavrel Lapšanský./agentury/

X X X

SaS dala ultimátum Krajniakovi: Buď dáme reformu dôchodkov do ústavy alebo nebude rodičovský bonus

Ak parlament neschváli ústavný zákon o dôchodkovom systéme, poslanci za stranu Sloboda a Solidarita (SaS) nepodporia zavedenie rodičovského bonusu. V pléne parlamentu to povedal poslanec Národnej rady SR za stranu SaS Peter Cmorej. „Trváme na našej požiadavke, aby sa urobila skutočná reforma dôchodkov, a to ústavným zákonom o dôchodkoch,“ povedal.

 Peter Cmorej

Strana SaS podľa neho trvá na tom, aby takýto ústavný zákon parlament prijal ešte pred novelou zákona o sociálnom poistení. „Ak nebude 90 hlasov na ústavný zákon, nebude ani rodičovský bonus,“ zdôraznil. Ako spravodajca k návrhu Cmorej oznámil, že o návrhu novely zákona o sociálnom poistení sa bude hlasovať až na konci aktuálnej schôdze.

 Novela zákona o sociálnom poistení je podľa neho výsledkom veľmi krehkej dohody na znení, ktoré parlament dokáže posunúť do druhého čítania, aby návrh poslanci výrazne zmenili a stihli ďalší termín míľniku pre plán obnovy. „Tento zákon nepovažujeme za reformu, je to len povinné cvičenie pre získanie peňazí z plánu obnovy,“ povedal ministrovi práce a sociálnych vecí Milanovi Krajniakovi (Sme rodina).

 Návrhom novely zákona o sociálnom poistení sa má na Slovensku zaviesť rodičovský dôchodok. Dieťa pracujúce na Slovensku bude môcť od začiatku budúceho roka odviesť každému rodičovi na penzii 1,5 percenta z jeho hrubej mzdy, resp. vymeriavacieho základu. Vychádzať sa pritom bude z príjmov dieťaťa spred dvoch rokov. Suma rodičovského dôchodku bude zastropovaná, bude sa počítať najviac z 1,2-násobku priemernej mzdy na Slovensku. Z minuloročnej priemernej hrubej mzdy vo výške 1 211 eur by maximálny rodičovský dôchodok v budúcom roku dosiahol 21,80 eura pre každého rodiča. Takýto rodičovský dôchodok by svojim rodičom mohli dopriať deti, ktorých hrubá mzda alebo vymeriavací základ dosahuje 1 453,60 eura a viac./agentury/

X X X

Most supluje diaľnicu na Kysuciach, firma s jeho opravou nezačala, stúpli ceny

 Firma, ktorá dostala zákazku tvrdí, že nemôže pracovať pre nárast cien. Most je v katastrofálnom stave, denne ním prejdú desaťtisíce áut.

RADOĽA/KYSUCE: Po avizovanom neskoršom termíne dostavby diaľnice D3 na Kysuciach mešká aj rekonštrukcia mosta na hlavom ťahu medzi Čadcou a Žilinou, kde diaľnica chýba.

Most v Radoli je tesne pred frekventovanou radoľskou križovatkou, ktorou denne prúdia desaťtisíce áut. Mnohé z nich tvorí nákladná doprava, kamióny, ktoré tranzitujú medzi Slovenskom, Poľskom a Českom. Všetky vozidlá zároveň prechádzajú aj mostom, ktorý je vo veľmi zlom stave, tesne pred havarijným.

Slovenská správa ciest na jeho rekonštrukciu vysúťažila firmu Cestné stavby Liptovský Mikuláš, ktorá mala začať s opravami vyťaženého mosta v apríli. Doteraz však na stavbu nenastúpila, cestárov žiada o schválenie vyššej ceny. Za vysúťaženú sumu 707- tisíc eur vraj nie je schopná dielo dokončiť pre rast cien v súvislosti s vojnou na Ukrajine.

Žiadajú viac peňazí

Podľa Pavla Baláža zo spoločnosti Cestné stavby je realizácia zákazky ohrozená vývojom situácie na stavebnom trhu. Cenovú ponuku predkladali pred skokovým nárastom cien energií, stavebných materiálov a pohonných látok. Slovenská správa ciest firmu vysúťažila v decembri minulého roka a zmluvu podpísali v marci, už po začiatku vojny na Ukrajine.

„V čase, keď sme ponuku predkladali, bola naša kalkulácia podložená cenovými ponukami dodávateľov a subdodávateľov. Slovenskej správe ciest to vieme zdokladovať. Z našej strany sa preto nejedná o pochybenie vo vzťahu ku kalkulácii výrobnej ceny,” vysvetľuje Baláž.

Firma zaslala Slovenskej správe ciest oficiálnu žiadosť o navýšenie ceny. Cestárov žiadali, aby aspoň vecne potvrdili, že pokiaľ im transparentne preukážu, kde a koľko potrebujú navýšiť, budú to akceptovať, aby si firma nevyrobila stratu. Navýšenie firma dopredu odhadla o asi 200-tisíc eur, nasledovať mala podrobná kalkulácia, ktorú firma postupne vypracúva a kde zdôvodňuje nárast cien.

„Zároveň sme SSC vyzvali, že ak nám nevedia garantovať navýšenie sumy, aby sme zahájili rokovanie o ukončení zmluvy,” dopĺňa Baláž z Cestných stavieb LM.

Vyzvali ich, aby začali

Ani po mesiaci, odkedy mali stavebníci začať s prvou fázou opráv, sa na moste nič nedeje. Most má pritom medzinárodný význam, pretože je na hlavnom ťahu medzi Žilinou a Čadcou, ktorý supluje chýbajúcu diaľnicu D3.

Na svetelnej križovatke, kde sa most nachádza, sa zároveň dá odbočiť do Radole či Kysuckého Nového Mesta. Je to miesto, kde sa kvôli počtu kamiónov tvoria kolóny v smere zo Žiliny, ale aj v smere z Čadce. Marián Mihalda, primátor Kysuckého Nového Mesta sa obáva, aby zhotoviteľ či objednávateľ zmluvu nevypovedali a celý proces verejného obstarávania na opravu mosta nezačal odznova.

Meškanie rekonštrukcie má vplyv aj na financovanie. Keďže Slovenská správa ciest ju chce zaplatiť z európskych peňazí, mala by byť hotová najneskôr do júna 2023.

Slovenská správa ciest nepotvrdila, že by sa firme rozhodla uznať zvyšovanie cien. „Môžeme postupovať iba v zmysle platných uzatvorených zmlúv o dielo a platnej legislatívy. O tejto téme aktívne komunikujeme s ministerstvom dopravy,” okomentoval situáciu Martin Guzi, hovorca SSC.

 Cestári zároveň deklarovali, že zhotoviteľa vyzvali, aby dielo zrealizoval za cenu, ktorú ponúkol vo verejnej súťaži a pokračoval v prácach podľa platnej zmluvy, pretože zmluvu podpísali 14. marca, už po začatí vojny na Ukrajine.

Pavol Baláž z firmy Cestné stavby Liptovský Mikuláš však argumentuje, že súťaž prebiehala v minulom roku za starých cien a nemohli si dovoliť zmluvu nepodpísať. „Prílohou súťažných podkladov je návrh zmluvy o dielo. Keď firma zákazku dostane, nemôže sa vtedy so Slovenskou správou ciest dohodnúť na zmene niektorých ustanovení zmluvy. Zákon o verejnom obstarávaní to vylučuje, bolo by to diskriminačné voči ostatným účastníkom súťaže,” hovorí.

Možnosťou je dodatok

Zhotoviteľská firma má so Slovenskou správou ciest podpísané viaceré zmluvy. Spoločnosť Cestné stavby hovorí, že všade, kde je to možné, diela realizujú. Pracujú na oprave mosta v Kežmarku, v Podolínci čakajú na odovzdanie staveniska. „Nárast cien neovplyvňuje všetky zákazky. Na Kysuciach to vyplýva z charakteru prác a skladby materiálov,” približuje Baláž.

Problém nemá len firma z Liptovského Mikuláša, viacerí zhotovitelia pre nárast cien ministerstvu avizovali ťažkosti na stavbách. Rezort dopravy, Úrad pre verejné obstarávanie, aj Útvar hodnoty za peniaze situáciu riešia.

Chcú, aby nové zmluvy o diela zohľadňovali špecifický rast cien niektorých materiálov. Problémom sú staré, už podpísané zmluvy, ako aj tá na rekonštrukciu mosta v Radoli. Staré zmluvy vylučujú akékoľvek navyšovanie dohodnutej ceny.

„Kvôli pandémii a kvôli vojne na Ukrajine sa extrémne zvýšili ceny niektorých stavebných materiálov aj o dvesto percent. Pracujeme na tom, aby obstarávateľ mohol so zhotoviteľom uzatvoriť dodatok z titulu nepredvídateľnosti až do výšky 50% zmluvnej ceny,” informoval Doležal.

Neznamená to však, že s každým zhotoviteľom budú objednávatelia uzatvárať dodatok, ktorým zvýšia dohodnutú cenu o 50%. Každá stavba sa bude posudzovať individuálne a každý nárok musí byť zdokumentovaný. Ministerstvo a Útvar hodnoty za peniaze pripravujú metodiku posudzovania jednotlivých nárokov.

Chýba diaľnica

Na trase 1/11 s radoľským mostom by mala prebehnúť rekonštrukcia aj ďalšieho mosta v Kysuckom Lieskovci. Začiatok výstavby predpokladá Slovenská správa ciest v tomto roku a zatiaľ neavizuje meškanie z dôvodu zvýšených cien.

V úseku od Žiliny po Čadcu chýba diaľnica D3. Polhodinové kolóny sú na tejto trase bežné, každá rekonštrukcia, ale aj dopravná nehoda premávku ešte spomaľuje. Pri Kysuckom Novom Meste momentálne prebieha stavba diaľničného privádzača do priemyselného parku v Kysuckom Novom Meste.

S dostavbou diaľnice D3 sa predbežne ráta v roku 2030, dôvodom je vypracovanie novej štúdie uskutočniteľnosti. Ministerstvo životného prostredia zároveň rozhodlo o novom posudzovaní vplyvov stavby na životné prostredie EIA. Pôvodné stanovisko už nie je aktuálne.

Nová štúdia uskutočniteľnosti môže oddialiť dostavbu. Je však podmienkou toho, aby Slovensko mohlo čerpať financie na D3 z prostriedkov Európskej únie, aktuality.sk