Ukrajina zrušila zákaz pohybu mužů v branném věku, nařízení plánuje přepracovat. Generální štáb ukrajinské armády zrušil nařízení, které zakazovalo mužům v branném věku opouštět bez povolení místo bydliště. Informoval o tom náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj s tím, že armáda pravidla přepracuje. Oznámení o omezení pohybu některých osob vyvolalo vlnu kritiky. Prezident Volodymyr Zelenskyj si stěžoval, že s ním armáda tento krok nekonzultovala, odmítl však, že by měl s vojenskými veliteli neshody.

  Generální štáb v úterý oznámil, že mužům ve věku od 18 do 60 let zakázal opouštět bydliště bez zvláštního povolení příslušného vojenského úřadu. Odvolával se přitom na zákon z roku 1992, který tento krok předpokládá v době válečného stavu.

Ten na Ukrajině platí od začátku ruské invaze. Později vydala armáda upřesnění, podle nějž muži v branném věku nebudou smět bez povolení přejíždět pouze hranice oblastí. Podle Zalužného nařízení nemělo za cíl omezit práva a svobody občanů, jeho podoba ale vedla „k četným manipulacím a nesprávnému výkladu“, což se stalo „základem pro diskreditaci armády a vojenskopolitického velení“.

Armáda se proto rozhodla nařízení přepracovat. Jeho nová verze bude podle Zalužného v souladu s novými zákony a dalšími právními normami. Generál však současně uvedl, že nynější právní rámec armádě neposkytuje „účinné mobilizační mechanismy“.

Ruská Duma podpořila opatření pro armádu. Ukrajina zakázala mužům opustit bez svolení bydliště

 Během krátké doby po jeho zveřejnění komentovaly nařízení na sociálních sítích stovky rozhořčených Ukrajinců a někteří nařkli ministerstvo obrany z „idiocie“, uvedla agentura DPA. Opatření by podle nich podpořilo korupci na okresních vojenských úřadech. Další dávali najevo obavy z ještě většího hospodářského chaosu.

Zelenskyj, jemuž ústava svěřuje funkci vrchního velitele ozbrojených sil, veřejnosti slíbil, že na věc dohlédne, a požádal armádu, aby napříště podobné kroky nepodnikala bez jeho vědomí.

Spor vyvolal spekulace, nakolik jsou prezident a obecně političtí představitelé informováni o dění v armádě a do jaké míry mají vliv na její rozhodování.

Prezident jakékoliv spory s armádním velením popřel. „Jsme ve válce a musíme pracovat jako tým. Tak i pracujeme. Pokud jsou nějaké neshody, je třeba napravit chyby, které jsou myslím drobné ve srovnání s jednotou, kterou ukazuje náš stát, ukrajinský lid, naše armáda,“ citoval Zelenského server RBK-Ukrajina. „Chyby je třeba napravit, to je vše,“ dodal.

X X X

 Si Ťin-pching nepojede do Ruska. Je to složité, uvedl

Čínský vůdce Si Ťin-pching odmítl pozvání Vladimira Putina k návštěvě Ruské federace. Důvodem jsou podle lídra čínské komunistické strany covidová opatření. Podle médií je za nepřijetím pozvání napětí Číny se Spojenými státy a Evropou.

 Putin pozval Si Ťin-pchinga k návštěvě Ruska už 15. června během jejich osobního rozhovoru. Čínský vůdce ale pozvání nepřijal s tím, že „to bude složité provést.“ Důvodem mají být opatření kvůli koronaviru, upozornil japonský list Jomiuri šimbun.

Ten se také domnívá, že cesta do Ruska by mohla vést k prohloubení rozdílných postojů Číny s Evropou a Spojenými státy. To má být pravým důvodem, proč Si Ťin-pching do Ruska nepřijede.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov popřel, že by čínský vůdce Putinovo pozvání nepřijal. Podle něj je pozvání stále v platnosti. „Až se zruší všechna covidová opatření, návštěva se samozřejmě uskuteční,“ reagoval Peskov.

Čínská a ruská hlava státu se naposledy setkaly při zahájení zimních olympijských her v Pekingu na začátku února. Setkání proběhlo jen několik dnů před napadením Ukrajiny. Čína v současnosti zastává k válce na Ukrajině neutrální pozici.

X X X

Rusko si může znovu podmanit hospodářství Evropy. Tentokrát lithiem z nestabilní Bolívie

V Bolívii se nachází největší zásoby lithia na světě. Jihoamerická země v současnosti hledá obchodní partnery pro těžbu této suroviny, která je nepostradatelná pro rozvoj elektromobility. Mezi předními zájemci je i Rusko, které větří velkou šanci na to, jak si lithiem znovu zavázat Evropu. Tématu se věnuje německý list Die Welt.

Když Carlos Ramos, ředitel státní bolívijské společnosti pro těžbu lithia YLB, nedávno informoval veřejnost o hledání správného obchodního partnera, mohl si člověk připadat jako na castingu.

„Spolupracovat můžeme s více než jen jednou firmou,“ prohlásil Ramos o uchazečích, kteří soutěží o možnost podílu na těžbě lithia v Bolívii. O těžbu cenné suroviny bojuje šest podniků z Číny, Spojených států a Ruska.

Německo ze hry podle Die Welt vypadlo. V roce 2018 sice tehdejší spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier s velkou pompou uzavřel spolupráci s bolívijskou vládou premiéra Eva Moralese. Kvůli politické situaci v Bolívii a pravděpodobně také kvůli nedostatečné strategii se ale toto partnerství dál nerozvíjí.

V Bolívii se podle americké vládní agentury United States Geological Survey nalézá 21 milionů tun zásob, v Argentině 19 milionů tun a v Chile necelých 10. Bolivijský soud zastavil stíhání exprezidenta Moralese. Nemohl určit, jestli se volební podvody odehrály

 O surovinu, která je v současnosti nepostradatelná při výrobě baterií pro elektromobily, probíhá globální boj. Ten, kdo k lithiu získá přístup, bude totiž moci v budoucnu spolurozhodovat o jeho ceně a dostupnosti.

Další ruská surovina

Zdá se přitom, že Rusko má v Bolívii velké šance uspět. Pro Evropu to znamená jediné. A sice, že v případě úspěchu Moskvy v lithiovém pokeru se po plynu a ropě může stát znovu závislá na strategické surovině kontrolované Moskvou.

„Kdyby Rusko bylo v roli, ve které by mohlo lithiová pole v Bolívii kontrolovat, znamenalo by to pro něj kvůli významu této suroviny pro moderní hospodářství důležitou pozici,“ říká docent z kolumbijské univerzity Icesi Vladimir Rouvinski.

Prezidentem Bolívie bude socialista Arce. Volby byly podle Organizace amerických států legitimní

 To je také důvod, proč Moskva v politické rovině dělá vše proto, aby přístup k lithiu v Bolívii získala. „Bolívie je jedním z prioritních partnerů Ruska v oblasti Latinské Ameriky a Karibiku,“ prohlásil ostatně ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během loňské návštěvy svého bolívijského protějšku Rogelia Mayty v Moskvě.

To, jestli se Rusku podaří bolívijskou zakázku získat, ale záleží také na průběhu politického thrilleru v jihoamerické zemi, který začal v roce 2016.

Tehdejší prezident Evo Morales vyhlásil referendum, ve kterém měli obyvatelé dát zelenou jeho další prezidentské kandidatuře. Bolivijci se postavili proti, čímž prakticky ukončili Moralesovu politickou kariéru, připomíná Die Welt.

Morales, který sice slíbil, že vůli lidu přijme, ale kandidaturu nakonec legální soudní cestou prosadil. Od té doby v Bolívii panuje špatné politické klima. Většina ministrů bolivijské vlády podala demisi. Vyzvala je k ní prozatímní prezidentka Áňezová

 V průběhu voleb v roce 2019 se vůči Moralesovi objevila kritika za podvodné jednání, které ale doposud nebylo nezávisle vyšetřeno ani vyvráceno. Bývalý prezident nakonec odstoupil pod tlakem armády, odborů a statisícových davů v ulicích.

Moc mezitím převzala prozatímní hlava státu Jeanine Anezová a uprostřed koronavirové pandemie zorganizovala volby, ve kterých vyhrálo Moralesovo Hnutí k socialismu (MAS). Morales se tehdy z vítězství nemohl radovat doma, pobýval v exilu. V hlasování proto triumfoval jeho stranický přítel Luis Arce.

Anezová byla letos odsouzena k deseti letům vězení za porušení ústavy a Morales, který se mezitím do Bolívie vrátil, popisuje události z roku 2019 jako převrat. Kontroverzní odsouzení Anezové je přitom politicky třaskavé, protože právní obec nyní považuje volby z roku 2019 a tím i vítězství Arceho za ústavně napadnutelné.

Pro podporovatele Moralese je skutečným prezidentem pouze on. Anezová zase v souvislosti se svým odsouzením mluví o zabijácké justici. To, že se bolívijské soudnictví stalo politickým pěšákem, potvrzuje také zvláštní zpravodaj OSN.

Morales navíc svému stranickému kolegovi a nástupci opakovaně hází klacky pod nohy, čímž oslabuje pozici Arceho. V této souvislosti se už mluví také o možném připravovaném převratu.

Příležitost pro Rusko

Právě v tomto bodě se naskýtá příležitost pro Rusko. Morales je totiž považovaný za zastánce ruského prezidenta Vladimira Putina a po ruské invazi na Ukrajinu se okamžitě postavil na stranu šéfa Kremlu. „Vyzýváme k mezinárodní mobilizaci, která zastaví expanzivnost NATO a Spojených států,“ prohlásil na začátku války Morales.

LITHIUM

Lithium je stříbrolesklý velice reaktivní kov, v přirodě se vyskytuje jen ve sloučeninách. Je nejlehčí ze všech kovů a velmi měkký, tvoří ale pevné slitiny. Nejvíce se využívá k výrobě dobíjecích baterií do přenosné elektroniky (mobilní telefony, notebooky…) a na baterie do elektromobilů.

Podaří-li se Moskvě přivést Moralese zpět k moci, Rusko tím nejspíš získá přístup k těžbě bolívijského lithia. Dá se čekat, že politik bude na současného prezidenta Bolívie naléhat, aby dohodu o spolupráci v těžbě lithia podepsal právě s Rusy.

Podle experta Rouvinského by tak Morales Rusku vrátil laskavost za pomoc, kterou mu největší země světa poskytla. „Víme, že Moskva Moralese podporovala ve volební kampani,“ vysvětluje Rouvinski pro deník Die Welt.

Zatímco v Bolívii je boj o lithium v plném proudu, situace v Argentině a Chile je nejasná. „V Chile investoři prozatím čekají na budoucí politický rámec, který určí probíhající ústavní reforma,“ říká argentinský ekonom Carl Moses.

Největší nárůst produkce lithia lze v příštích letech očekávat v Argentině. „V tamním parlamentu stále leží zákon, který má podpořit celý výrobní řetězec, včetně produkce elektrobaterií a elektromobilů,“ cituje argentinského ekonoma Mosese německý list Die Welt.

X X X

Poslanec Havránek: Na předsedání EU máme pekelnou smůlu. Hrnčíř mluví o miliardách za chlebíčky

Na předsednictví v Radě Evropské unie má Česká republika pekelnou smůlu, řekl v pořadu 360° televize CNN Prima NEWS poslanec ODS Jiří Havránek. Reagoval tak na rok 2009, kdy se během českého předsednictví také řešila energetická krize. Zdůraznil ale, že Česko během následujícího půl roku může něco dokázat. Podle poslance SPD Jana Hrnčíře jde ale spíš o symbol, který zemi vyjde na nejméně dvě miliardy korun „za summity a chlebíčky“.

„Obávám se, že předsednictví zas tak důležité není. Po tom, co se schválila Lisabonská smlouva, už máme předsedu Evropské rady, kde se projednávají ty věci a hledá se řešení. Předsednictví Rady EU už je jen takový symbol, který nás bude stát přes dvě miliardy na různé summity a chlebíčky,“ prohlásil v pořadu Jan Hrnčíř.

 Podle něj se témata během předsednictví už nenastavují. „Takže si nemyslím, že to je něco zásadního. Půl roku měla předsednictví Francie a nemám pocit, že by se něco převratného stalo,“ dodal zástupce SPD. Jeho hnutí mělo v předvolebním programu například vystoupení z Evropské unie.

Česko přebralo předsednictví na půl roku od 1. července. „Nedovedu si představit, co bychom předsednictvím zásadního získali, protože to je příliš krátká doba. Když sledujeme procesy, vyjednávají se rok, dva, tři… Za půl roku v žádném případě nic hmatatelného nezískáme,“ zdůraznil.

Máme pekelnou smůlu

Podle poslance vládní ODS je ale důležitá jak symbolika, tak i celá role předsedající země v Radě Evropské unie. „Vzpomeňme si na to, co se dělo za vlády našeho posledního předsednictví kabinetu Mirka Topolánka. Tam byla také energetická krize a určitě tam nebyla naše role jen symbolická,“ zdůraznil Jiří Havránek.

Že svět řeší energetickou znovu i letos během českého předsednictví, je podle Havránka pro Česko „pekelná smůla“. „Jinak si to vysvětlit nedokážu,“ podotkl.

Poprvé a dosud naposledy Česko předsedalo Radě EU půl roku od 1. ledna 2009, během kterého muselo řešit spor Ruska a Ukrajiny o dodávky plynu, jejichž přerušení se dotklo i evropských zemí. Podepsána byla dohoda k přilákání investorů pro přestavbu ukrajinských plynovodů. Česko jako předsedající země navíc muselo řešit pád vlády Mirka Topolánka.

X X X

Johnsonův pád je blízko. Opustil ho už i ministr jmenovaný před 24 hodinami

Britský premiér Boris Johnson po úterní rezignaci dvou ministrů vlády čelí rostoucímu tlaku a opouštějí ho další vládní úředníci. Za posledních 24 hodin z Johnsonovy širší vlády odešlo přes 30 lidí.

Ve středu oznámili demisi mimo jiné ministerský náměstek pro rodinu Will Quince, náměstek pro bydlení Stuart Andrew, státní tajemník pro školství Robin Walker a konzervativní poslankyně a tajemnice ministerstva dopravy Laura Trottová. Britská BBC ve středu večer informovala o odstoupení ministra pro záležitosti Severního Irska Brandona Lewise. Později ale informaci odvolala.

Nový ministr financí Nadhim Zahawi, kterého Johnson dosadil před 24 hodinami, se už podle britských médií také proti němu postavil, ač předtím představil své priority v úřadu a vyzval k jednotě Konzervativní strany.

Johnson v parlamentu ve středu odmítl možnost vlastní demise. Klesá mu nicméně i podpora voličů. Podle průzkumu organizace YouGov, o němž informoval server Politico, si 69 procent voličů myslí, že by Johnson měl rezignovat. To je o 11 procentních bodů více než před měsícem.

Bývalý ministr zdravotnictví Sajid Javid, který na protest proti Johnsonovi rezignoval v úterý, vyzval další kolegy, aby rovněž odstoupili ze svých funkcí. V určitém okamžiku je podle něj třeba dojít k závěru, že už toho bylo dost. „A ten okamžik nastal právě teď,“ řekl Javid ve ztichlém parlamentu, kde mu naslouchal právě i premiér. Johnsonovo vedení podle exministra poškodí pověst strany do budoucna.

Svou rezignaci oznámil i Stuart Andrew, který byl náměstkem ministra pro bydlení. Jak uvedl, odchází „se zármutkem“. Dodal, že vždy ctil loajalitu a jednotu pokud jde o konzervativní stranu, nicméně nyní musel svůj postoj přehodnotit. „Někdy nastává chvíle, kdy se musíte zaměřit na svou vlastní osobní integritu, a tato chvíle nastala právě teď,“ napsal na twitteru. „Vzhledem k dění v posledních dnech jsem neměl jinou možnost, než odstoupit,“ dodal.

Televize Sky News zveřejnila už i odhady výsledků případných předčasných voleb. Podle nich by nyní vyhrála Labouristická strana, která by získala kolem 300 poslanců, zatímco konzervativci by dostali asi 245 mandátů. O křeslo ve sněmovně by podle tohoto odhadu přišel i Johnson.

Už tento měsíc by se podle serveru Politico mohly konat volby vedení konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922, které by mohlo prosadit dřívější stranické hlasování o důvěře Johnsonovi. Za současných pravidel se může konat nejdříve po 12 měsících, přičemž poslední se uskutečnilo začátkem června. V něm Johnson obstál, když získal podporu 211 poslanců, proti jich bylo 148.

Od červnového stranického hlasování ale v Konzervativní straně dál roste nespokojenost. Zatím poslední kritiku si Johnson vysloužil poté, co 30. června kvůli údajnému sexuálnímu napadení dvou mužů rezignoval Christopher Pincher, náměstek hlavního whipa, což je poslanec dohlížející, aby příslušníci strany hlasovali ve sněmovně podle stranických zájmů . Pinchera jmenoval Johnson do funkce letos v únoru. Po vypuknutí této kauzy premiér nejprve tvrdil, že o vyšetřování Pinchera nic nevěděl. Downing Street později uvedla, že na případ zapomněl, a Johnson za pochybení omluvil.

Důvěru ve vlastní straně Johnson u mnohých ztratil kvůli skandálu zvanému Partygate. Ten vyvolaly zprávy o večírcích a setkáních v premiérově sídle v Downing Street v době, kdy byla Británie v koronavirovém lockdownu. Kvůli této kauze čelí Johson i vyšetřování imunitního výboru, zda lhal parlamentu, když loni v prosinci tvrdil, že jeho kancelář neporušila koronavirová opatření. Závěry vyšetřování se podle serveru Politico očekávají na podzim.

X X X

EXPREZIDENT  MEDVEDĚV:  TRESTAT  JADERNOU  MOCNOST  OHROŽUJE  LIDSTVO

Snažit se trestat jadernou mocnost ohrožuje existenci lidstva, píše Medveděv

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval svět před snahou postavit Rusko před tribunál za jeho invazi na Ukrajině. Myšlenka trestat zemi s jedním z největších jaderných potenciálů je absurdní a představuje hrozbu pro existenci lidstva, napsal na sociální síti Telegram současný místopředseda ruské bezpečnostní rady, který v minulosti působil rovněž jako premiér.

Ze snahy postavit Moskvu před mezinárodní soudy obvinil Spojené státy, které dále viní z vedení řady krvavých válek, zabití milionů lidí, za což podle něj nikdy nečelily trestu. „Počet obětí zločinné politiky USA je dnes srovnatelný s počtem obětí režimu (nacistického vůdce Adolfa) Hitlera,“ tvrdí Medveděv.

Ten sloužil v letech 2008 až 2012 jako ruský prezident a prezentoval se coby reformátor, jenž chtěl zlepšit vztahy se Západem. Od letočního 24. února, kdy Rusko zahájilo vojenskou agresi na Ukrajině, se však Medveděv projevuje jako hlučný zastánce tvrdé linie, poznamenala agentura Reuters. Například minulý měsíc na sociální síti napsal, že všichni ti, kteří podle něj nenávidí Rusko, jsou „zdegenerovaní“. „Dokud budu naživu, udělám vše pro to, aby zmizeli,“ uvedl.

Rusko čelí obviněním z porušování mezinárodního humanitárního práva a páchání válečných zločinů kvůli útokům na civilisty na Ukrajině. Moskva ale navzdory množícím se svědectvím a faktům popírá, že by na civilisty útočila. Americký prezident Joe Biden už dříve označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince.

Moskva invazi nazývá „zvláštní vojenskou operací“ a zdůvodnila ji potřebou odzbrojit a „denacifikovat“ svého souseda. Kyjev hovoří o bezdůvodné a neopodstatněné vojenské agresi a opakuje, že pro Rusko nikdy nepředstavoval hrozbu.

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala nejvážnější krizi ve vztazích mezi Ruskem a Západem od kubánské krize v roce 1962, kdy se mnoho lidí obávalo, že svět stojí na pokraji jaderné války, podotkl Reuters. Spojené státy a Rusko mají v současné době dohromady ve svých arzenálech přes 90 procent všech jaderných zbraní na světě.

X X X

ČEČENCI  CHTĚJÍ  DOJÍT  AŽ  DO  BERLÍNA,  JAKO  HNALA  RA   HITLERA  OD  MOSKVY

Dá-li Alláh, dojdeme až do Berlína. Putinovi Čečenci plánují džihád i mimo Ukrajinu

Dalším cílem Rusů je Slavjansk, tvrdí britské a ukrajinské bezpečnostní složky a situace na ukrajinské frontě jim dává za pravdu. Rusové po dobytí celé Luhanské oblasti nepolevují v náporu. Možná právě naopak, úspěch jim dodal chuť k dalšímu boji. Rozhodně to platí pro nechvalně proslulé čečenské bojovníky.

Dobudeme všechno. Celý Donbas, Oděsu, Ukrajinu a kdo ví co ještě. V rámci džihádu, ve jménu božím. To jsou plány čečenských bojovníků bojujících za Moskvu. „Pokud nás Vladimir Vladimirovič Putin nezastaví, tak, dá-li Alláh, dojdeme až do Berlína. Vyhrajeme, bez pochyby,“ řekl mluvčí čečenského parlamentu Magomed Daudov.

Čečenci jsou na Ukrajině považováni za chvastouny a jejich cíle za nerealistické. Moskva ale potvrdila, že ani ona nepolevila ze svých cílů „denacifikace a demilitarizace“ a její armáda tvrdě ostřeluje ukrajinské území, zejména Slavjansk, který Ukrajinci evakuují. „Zdá se, že Rusové vůbec neztrácejí čas ve svém postupu na Doněck. Ukrajinci hlásí těžké ostřelování po celé frontě,“ hlásil reportér CNN Scott McLean z Kyjeva.

Sirény se ovšem v noci na středu po dlouhé pauze rozezněly takřka nad celou Ukrajinou. „Ruská armáda nedělá žádné přestávky. Má jediný úkol – brát životy a zastrašovat lidi,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Vladimir Putin už dříve oznámil, že si vojáci, kteří dobývali Lysyčansk, mohou oddechnout. Ostatní ale mají pokračovat v boji. „Vojenské jednotky včetně skupiny Východ a skupiny Západ musí pokračovat v úkolech podle původně schválených plánů,“ sdělil ruský prezident Vladimir Putin.

Moskva také oznámila, že finišuje jarní odvody branců, kterých má na 90 tisíc. Takzvané Speciální vojenské operace se prý ale účastnit nebudou. Ukrajinci tvrdí, že Rusové stavy na frontě doplňují vězni – výměnou za svobodu a peníze.

X X X

Dobrý biografický film může být cesta, jak porozumět životu, říká Geoffrey Rush ve Varech

V druhé polovině mezinárodního filmového festivalu dorazila do Karlových Varů první hollywoodská hvězda. Je jí australský herec Geoffrey Rush. Na závěr festivalu dostane cenu za celoživotní přínos mezinárodnímu filmu. Ve čtvrtek se bude promítat taky film Záře, za který dostal Rush Oscara, nebo snímek Perem Markýze de Sade. Ve středu zahájil herec projekci filmu Králova řeč. I ten připomněl v rozhovoru pro Radiožurnál.

Scénář filmu Králova řeč jste našel ležet před svými domovními dveřmi. Co jste si tehdy vlastně myslel?

Nejdřív jsem si říkal „je to dost zvláštní“, lidé prostě přijdou a nechají vám to tam jako nějaký leták. Ale přečetl jsem si to, tehdy to byla divadelní hra.

Můj agent se mě ptal, jestli si myslím, že by to byl dobrý scénář a já odpověděl „v tuto chvíli je to o králi, o církvi, o vládě, ale já si myslím, že ten příběh je hlavně o vztahu krále s jeho logopedem. To by měl být film. Nic víc není potřeba“.

x V řadě filmů jste hrál reálné postavy, které skutečně existovaly. Je to vaše oblíbená disciplína?

Pelikán, kterého jsem hrál v Hledá se Nemo, byl skutečný pták. A co je na tom nejlepší, je to australský pelikán ve filmu od Pixaru, to je úžasné.

Na filmový festival v Karlových Varech dorazil herec Geoffrey Rush, převezme Křišťálový glóbus

Ale vážně, mám rád biografie, rád je čtu. A dobrý biografický film může být cesta, jak porozumět životu, a lidé se s ním mohou velmi dobře ztotožnit. Markýz de Sade, David Helfgott nebo Albert Einstein. Musíte je přivést k životu v představivosti diváka a snažit se vyhnout všem těm klišé, které se mohou v biografických filmech snadno objevit.

Máte snad všechny nejvýznamnější filmové ceny, které existují. Kde je uchováváte? Máte pro ně nějaké speciální, čestné místo?

Mám je tak různě rozmístěné v knihovně a moje žena mi říká „nedávej je do obývacího pokoje, to je tak narcistické“. Ale já chci, aby lidé věděli, že jsem dostal čtyři ceny SAG, jsou nádherné, vypadají jako David od Donatella, jsem na ně moc pyšný.

X X X

Dobrý biografický film může být cesta, jak porozumět životu, říká Geoffrey Rush ve Varech

V druhé polovině mezinárodního filmového festivalu dorazila do Karlových Varů první hollywoodská hvězda. Je jí australský herec Geoffrey Rush. Na závěr festivalu dostane cenu za celoživotní přínos mezinárodnímu filmu. Ve čtvrtek se bude promítat taky film Záře, za který dostal Rush Oscara, nebo snímek Perem Markýze de Sade. Ve středu zahájil herec projekci filmu Králova řeč. I ten připomněl v rozhovoru pro Radiožurnál.

x Scénář filmu Králova řeč jste našel ležet před svými domovními dveřmi. Co jste si tehdy vlastně myslel?

Nejdřív jsem si říkal „je to dost zvláštní“, lidé prostě přijdou a nechají vám to tam jako nějaký leták. Ale přečetl jsem si to, tehdy to byla divadelní hra.

Můj agent se mě ptal, jestli si myslím, že by to byl dobrý scénář a já odpověděl „v tuto chvíli je to o králi, o církvi, o vládě, ale já si myslím, že ten příběh je hlavně o vztahu krále s jeho logopedem. To by měl být film. Nic víc není potřeba“.

x V řadě filmů jste hrál reálné postavy, které skutečně existovaly. Je to vaše oblíbená disciplína?

Pelikán, kterého jsem hrál v Hledá se Nemo, byl skutečný pták. A co je na tom nejlepší, je to australský pelikán ve filmu od Pixaru, to je úžasné.

Ale vážně, mám rád biografie, rád je čtu. A dobrý biografický film může být cesta, jak porozumět životu, a lidé se s ním mohou velmi dobře ztotožnit. Markýz de Sade, David Helfgott nebo Albert Einstein. Musíte je přivést k životu v představivosti diváka a snažit se vyhnout všem těm klišé, které se mohou v biografických filmech snadno objevit.

x Máte snad všechny nejvýznamnější filmové ceny, které existují. Kde je uchováváte? Máte pro ně nějaké speciální, čestné místo?

Mám je tak různě rozmístěné v knihovně a moje žena mi říká „nedávej je do obývacího pokoje, to je tak narcistické“. Ale já chci, aby lidé věděli, že jsem dostal čtyři ceny SAG, jsou nádherné, vypadají jako David od Donatella, jsem na ně moc pyšný.

X X X

Nerada slýchám vulgarismy, vysvětluje Iva Janžurová váhání nad novou rolí

 Iva Janžurová se letos stala hlavní tváří znělky karlovarského filmového festivalu. „Jiří Bartoška mě oslovil v trochu naléhavém termínu. Upřímně jsem se zalekla, protože tohle je věc, která nechcete, aby se nepovedla. Lidé ale ve Varech říkali, že se jim líbí, tak mám radost,“ říká Iva Janžurová v rozhovoru pro iDNES.cz. Ve středu uvedla svůj nový film Velká premiéra.

Křišťálovým glóbem byla Iva Janžurová na festivalu oceněná před sedmi lety. „To už je tolik let? To mi ani nepřijde. Je to pro mě vzácná cena a měla jsem z ní velkou radost. Vždy mi bude připomínat ten krásný večer,“ zavzpomínala.

Karlovarský festival navštívila Iva Janžurová poprvé v roce 1966, kdy zde uváděla film Kočár do Vídně režiséra Karla Kachyni. „Bylo to nepředstavitelné. V uvolněné atmosféře, rozvolnění společnosti, ze kterého potom bohužel sešlo. Tehdy jsme ale všichni věřili, že to bude nádherné. Byli zde lidé, kteří by dříve pozvání nedostali. Mluvila jsem i s emigranty, kteří se mohli najednou vrátit na festival. Tím, že jsem zde měla film, jsem byla takovou obletovanou osobností, ani jsem si to asi neuvědomovala,“ říká.

„Pamatuju si moment, kdy stojí pan režisér Kachyňa a Jan Procházka v nějaké frontě a povídají si o tom, že se o ten film bojí. Že bude zakázaný. Že po festivalu přijdou následky. Zakázaný byl tedy nakonec až později… Jen se občas povedla nějaká projekce někde v soukromí na FAMU,“ dodává.

Film Velká premiéra v režii Miroslava Krobota vypráví o herci Šnajdrovi v podání Pavla Šimčíka, který „bere celý život jako jednu velkou hru, jeho žena je už na něj alergická a manželskou krizi se snaží řešit u psychologa, Šnajdr však raději mizí do Olomouce, kde se chytá své první režijní příležitosti, ve které chce zazářit se svou babičkou“, právě v podání Ivy Janžurové.

„Ta postava má Tourettův syndrom, což je nemoc, která se projevuje nečekanými záchvaty vzteku a zlosti, při kterých dosti vulgárně používá češtinu. Musela jsem si vyřešit, jestli do toho jít, protože jsem nerada slýchala vulgarismy i na jevišti,“ popisuje.

Nemůžu být nespokojená

V přípravě jí pomáhal profesor Cyril Höschl, který jí přeposlal několik videí s lidmi postiženými Tourettovým syndromem, aby si je mohla nastudovat.

„Snažila jsem se to trochu okopírovat, ale bylo to docela těžké. Musela bych trénovat tak rok, abych docílila věrné kopie, tak jsem to prostě zkusila. Pana režiséra jsem trochu překvapila. A já byla zas překvapená, že jsem necítila žádnou odezvu od lidí na place. Nechtěla jsem, aby to bylo komické, ale zase jsem si říkala, že by to mělo být alespoň úsměvné. A nemohla jsem vysledovat úsměv na nikom. Chvilku jsem si z toho dělala starosti,“ popisuje. Teď už ale Iva Janžurová reakce má od festivalového publika a říká, že „nemůže být úplně nespokojená“.

Letos se objevila ještě ve filmu Tři tygři ve filmu: Jackpot, ve kterém hraje také Štěpán Kozub, o kterém někteří mluví jako o Vladimíru Menšíkovi dnešní doby. Na otázku, zdali ho, tak také vnímá, odpovídá: „Být panem Kozubem, tak bych si to nenechala líbit. On je sám sebou a jakékoliv připodobnění mi přijde primitivní,“ uvádí.

Na podzim Ivu Janžurovou čeká premiéra hry Jezinky a bezinky s kolegyní Evou Holubovou. Režírovat bude hereččina dcera Sabina Remundová. „Moc se těšíme. Sabina je přísná a pečlivá,“ říká.

X X X

Maskovaní ultras vyhodili nového trenéra z tiskovky. Naštvalo je propuštění jeho předchůdce

Málokterý fotbalový trenér nastoupil do funkce za tak divokých okolností jako Albert Riera ve slovinském celku Olympija Lublaň. Fanoušky natolik naštvalo vyhození předchozího kouče Roberta Prosinečkiho, že vtrhli na Rierovu první tiskovku a bývalého španělského reprezentanta vyhnali.

Albert Riera byl připravený na nepříjemné novinářské otázky, dočkal se však ještě daleko těžších chvilek. Při jeho první tiskové konferenci ve funkci trenéra Olympije Lublaň vtrhli do místnosti rozzuření fanoušci a z metru začali klubovým představitelům hlasitě vyčítat vyhození předchozího kouče Roberta Prosinečkiho.

Houf maskovaných ultras záhy donutil Rieru vstát a odejít pryč. „Něco takového jsem ještě v životě neviděl,“ prohlásil.

Čtyřicetiletý Riera toho ve fotbale zažil dost – během své aktivní hráčské kariéry si připsal starty jak za španělskou reprezentaci, tak třeba za anglický Liverpool. Lublaňská štace pro něj ale měla být premiérovou v pozici hlavního trenéra, dosud dělal pouze asistenta v tureckém klubu Galatasaray Istanbul.

Po pondělku už ví, že ho ve Slovinsku nečeká nic jednoduchého.

Do svízelné situace se dostal i proto, že jeho předchůdce platí v zemích bývalé Jugoslávie za prvotřídní legendu. Prosinečki v Lublani trénoval pouhé tři měsíce, pak byl vyhozen pro neshody s klubovým bossem Adamem Deliem. Klub už ve čtvrtek čeká zápas předkola Evropské konferenční ligy proti lucemburskému týmu Differdange.

X X X

Svědectví z letoviska v Egyptě, kde zabíjel žralok. Slovák popsal zarážející chování místních

V egyptském letovisku zabíjel žralok. O život přišly dvě ženy – jedna Rakušanka a jedna Rumunka. Pláž je v místě útoku nyní hlídaná a nikdo nesmí do vody. Místní ale prý i tak nabízejí výlety lodí spojené se šnorchlováním. Podle slovenského turisty, který momentálně v Hurghadě pobývá, se tamní lidé obávají, že přijdou o svůj byznys a na odmítání nabídky výletu reagují podrážděně.

Žralok, který v Egyptě usmrtil dvě ženy, měl podle místních zhruba dva metry. Osmašedesátileté Rakušance ukousl ruku a nohu, žena zraněním následně podlehla. Po útocích mořského predátora úřady od soboty na tři dny uzavřely pláže v okolí místa neštěstí a rovněž zakázaly všechny aktivity v moři, a to včetně potápění, šnorchlování či windsurfingu. Do vod u Hurghady nesmějí vplouvat ani rybářské lodě.

 „Moje rodina je od čtvrtka ubytována v části Sahl Hasheesh. Manželka šla v neděli ráno kolem osmi hodin k moři a přesto, že je zde velmi pozvolný vstup do moře, asi po deseti metrech ji okamžitě vykázala ochranka kvůli zákazu plavání,“ popsal pro web cas.sk Slovák, který momentálně v letovisku pobývá.

Podle slovenského webu může útok žraloka překazit byznys egyptským podnikatelům, kteří nabízejí výlety lodí. „Místní lidé, kteří mi nabízeli výlety lodí spojené se šnorchlováním, reagovali na mou odpověď, že nemám zájem, neboť se v té oblasti odehrály už dva žraločí útoky, podrážděně,“ sdělil Slovák. Prý odpověděli, že útoky se dějí i v Karibiku nebo USA a nikdo to tak mediálně neřeší. „Z jejich odpovědí jsem cítil, že se vysloveně bojí o svůj byznys,“ popsal muž ze Slovenska.

Zatím není jasné, zda smrt obou žen způsobil stejný žralok. Místní média ale uvedla, že se útoky staly ve vzdálenosti asi 600 metrů od sebe. Podle dokumentaristy a odborníka na žraloky Steva Lichtaga je však téměř jisté, že dvě oběti útoků v egyptské Hurghadě má na svědomí stejný žralok. „Dá se předpokládat, že zaútočí znovu. Pokud se ho nepodaří najít a zlikvidovat, což je velmi málo pravděpodobné, jedinec může dál pokračovat ve své ‚krasojízdě‘. Potravy tam má dost,“ varoval Lichtag.

Jeho kolega Richard Jaroněk by s takovým tvrzením byl opatrnější. „Nelze strašit lidi. Zvíře to zkusilo a může to zkoušet dál. Ale není to o tom, že bychom tu měli lidožrouta, to určitě ne. Je to zvíře, které je narušené,“ uvedl s tím, že jde o netypické chování.