„Základní jednotou uprostřed rostoucích rozdílů“. Na stránkách čínského portálu Global Times vyšel text Yanga Shenga, který se zabývá právě skončeným summitem G20 v Indii. Summit G20, který se konal v sobotu v Indii, nakonec přijal společnou deklaraci s velmi základní solidaritou a neutrálním postojem k ukrajinské krizi, která způsobila rostoucí rozdíly mezi členy, zatímco čínští analytici uvedli, že G20 je stále důležitým multilaterálním mechanismem pro globální vládnutí navzdory skupina čelí většímu nebezpečí dysfunkce kvůli komplikovaným bojům mezi hlavními mocnostmi, píše Yang Sheng.

Dále pokračuje: Lídři G20 znovu potvrdili svůj závazek k mezinárodní ekonomické spolupráci a zavázali se podniknout konkrétní kroky k podpoře globálního růstu, uvedla agentura Xinhua News Agency. V prohlášení oznámeném v den zahájení dvoudenního výročního summitu vedoucí představitelé G20 uvedli, že budou jednat konkrétními způsoby prostřednictvím partnerství, aby urychlili silný, udržitelný, vyvážený a inkluzivní růst.

Čínský premiér Li Qiang v neděli na třetím zasedání 18. summitu G20 řekl, že svět prochází těžkým obdobím složitého a nestálého vývoje, a jak se potíže zintenzivňují, je stále více potřeba posílit důvěru a zvýšit očekávání do budoucna. , zaujmout dlouhodobý pohled a aktivně reagovat na potíže a výzvy.

Členové G20 by měli hrát příkladnou roli, začít s konkrétními záležitostmi a snažit se dělat dobře v současnosti, řekl Li. Li poznamenal, že nejnaléhavějším problémem je rozvoj, a poukázal na to, že členové G20 by měli klást rozvoj do středu koordinace makropolitiky.

Neutralita a férovost

Global Times si všímá, že společná deklarace z letošního roku nevykazuje žádnou jasnou kritiku a přímé odsouzení žádné země ohledně ukrajinské krize, která se liší od té z roku 2022. „Pokud jde o válku na Ukrajině, připomněli jsme diskusi na Bali a zopakovali jsme naše národní postoje a usnesení. přijaté v Radě bezpečnosti OSN a Valném shromáždění OSN,“ stojí v deklaraci s tím, že „v souladu s Chartou OSN se všechny státy musí zdržet hrozby silou nebo použití síly, aby usilovaly o získání území proti územní celistvosti a suverenitě nebo politické nezávislost jakéhokoli státu. Použití nebo hrozba použití jaderných zbraní je nepřípustné.“

Společné prohlášení na summitu na Bali v Indonésii v roce 2022 uvedlo: „Většina členů důrazně odsoudila válku na Ukrajině a zdůraznila, že způsobuje nesmírné lidské utrpení a zhoršuje stávající nestabilitu v globální ekonomice… Existovaly jiné názory a různá hodnocení situace a Uznáváme, že G20 není fórem pro řešení bezpečnostních problémů, a uznáváme, že bezpečnostní problémy mohou mít významné důsledky pro globální ekonomiku.“

Li Haidong, profesor na China Foreign Affairs University, v neděli pro Global Times řekl, že letošní společné prohlášení ukazuje velmi základní konsensus mezi členy a také dokazuje, že síla rozvojových zemí a nezápadních ekonomik v tomto mnohostranném mechanismus stoupá, protože jsou schopny zachovat neutralitu jako společný postoj G20, čímž brání tomu, aby byl mechanismus zcela ovládán a unesen západními narativy a pozicemi.

Deklarace v Indonésii obsahovala tvrdá slova, která Západ chtěl zahrnout, ale fakta dokazují, že tato slova vůbec nepomohla politickému urovnání ukrajinské krize, vzhledem k jejich nerealistické a sobecké politice vůči krizi jsou mírové snahy v obtížích a krveprolití a konflikt na Ukrajině ještě zdaleka neskončily, uvedli experti.

Buďte reprezentativnější

Podle prohlášení lídři uvedli, že lépe začlení perspektivy rozvojových zemí do budoucí agendy G20 a posílí hlas rozvojových zemí v globálním rozhodování.

Skupina přivítala Africkou unii (AU) jako stálého člena G20 a uvedla, že pevně věří, že začlenění AU významně přispěje k řešení globálních problémů. Vedoucí představitelé znovu potvrdili svůj závazek posílit své vazby a podporu AU a zopakovali svou silnou podporu Africe.

Skupina G20 byla založena v roce 1999 a je ústředním fórem pro mezinárodní spolupráci ve finančních a ekonomických otázkách. Zahrnuje 19 zemí plus Evropskou unii a nyní AU, která byla do skupiny zařazena v sobotu.

„Čína je první zemí, která výslovně vyjádřila svou podporu členství Africké unie v G20,“ a „Čína podporuje AU v tom, aby hrála větší roli v globálním vládnutí,“ řekl Mao Ning, mluvčí čínského ministerstva zahraničí,

Rahamtalla M. Osman, stálá představitelka AU v Číně, řekla Global Times v rozhovoru v roce 2022, že „AU oceňuje čínskou a indonéskou podporu AU, aby se připojila ke skupině 20“.

Přestože AU byla formálně zahrnuta na summitu G20 v Indii, výsledek odráží úsilí všech rozvojových zemí ve skupině a za účasti AU by byl multilaterální mechanismus tvořený nejvyššími ekonomikami světa reprezentativnější, poznamenali odborníci.

Lin Minwang, profesor z Institutu mezinárodních studií na Fudan University, v neděli pro Global Times řekl, že Indie letos hostitelem summitu hodně získala, protože se stala „vysoce atraktivní“ na mezinárodní scéně. , protože Indie je zemí, které se dvoří jak Západ, tak Rusko.

„Úspěšný summit G20 posílí vládu Modiho a jeho Bharatiya Janata Party v Indii.“

Indie také prohlašuje, že rozvojové země se nechtějí postavit na stranu mezi Západem a Ruskem v ukrajinské krizi a také nechtějí být nuceny postavit se na jednu stranu, když USA zahájily totální omezení proti Číně, řekl Lin.

Indická národní síla a ekonomická velikost však stále nestačí k realizaci její ambice stát se lídrem globálního Jihu, poznamenali experti.

Klíč ke globální správě

„Kaskádové krize znamenaly výzvy pro dlouhodobý růst,“ varovala skupina v prohlášení a zdůraznila, že spolupráce G20 je zásadní pro určení směru, kterým se svět ubírá.

Čínský premiér Li Qiang v neděli řekl, že je třeba zavést praktičtější mechanismy spolupráce, přijmout konkrétní opatření a podpořit rozvojové země při lepším řešení rozvojových problémů, jako je snižování chudoby, získávání finančních prostředků, změna klimatu a potravinová a energetická bezpečnost.

Podle společné deklarace skupina uvedla, že urychlí úplné a efektivní provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a navýší financování ze všech zdrojů pro urychlení pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje (SDG).

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva na summitu řekl, že ve světě převládá nedostatek závazku k životnímu prostředí, což vede k bezprecedentní klimatické nouzi.

Uvedl, že od konference OSN o změně klimatu (COP) v dánské Kodani v roce 2009 měly bohaté země poskytovat rozvojovým zemím 100 miliard dolarů ročně v nových a dodatečných finančních prostředcích v oblasti klimatu, ale tento slib nebyl nikdy splněn. Informovala o tom v sobotu tisková agentura.

To ukazuje, že rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi zůstávají v otázce změny klimatu nevyřešeny a je nepravděpodobné, že rozvinuté západní země v budoucnu splní své sliby, uvedli analytici.

„Ačkoli rozdíly mezi hlavními mocnostmi narůstají, G20 je stále nejreprezentativnějším multilaterálním mechanismem, který se zaměřuje na globální ekonomické otázky. Čína si zachová svou účast v mechanismu, aby byl její hlas slyšet a naslouchala hlasům ze světa,“ Li řekl Haidong. Yang Sheng, Global Times, Čína, server vasevec.cz

X X X

EXPREMIÉR  ČR  PAROUBEK  NA  KONFERENCI  V  ČÍNĚ

Jednostranná provládní propaganda nezakryje neschopnost vlády

Vracím se právě z krátké návštěvy Číny, kde jsem se zúčastnil výroční konference velké čínské, vlastně světové farmaceutické firmy (Tiens), jejíž pobočky působí ve 110 zemích světa a jejíž produkty se objevují celkem ve 140 státech. Tato společnost je vlastně fabrikou na zdraví. Dodává na světový trh především různé zdravotní doplňky stravy typu výtažků z čínských hub, preparátů z ženšenu či jiných rostlin, vitamínů apod.

Sám jsem byl překvapen, jak velký byznys to u jedné firmy v celosvětovém měřítku může být. Firma za téměř třicet let své existence vytvořila rozsáhlou síť poboček po celém světě a obsloužila desítky milionů zákazníků. V Číně ale také na své náklady mj. „provozuje“ univerzitu s 42 tisíci studenty v jedenáctimilionovém městě Ťin-jin nedaleko Pekingu. Kromě toho prakticky po celém světě, jak jsem to viděl v jejím firemním muzeu, poskytuje rozsáhlé finanční i jiné dary potřebným. Počínaje oběťmi zemětřesení, přes chudší regiony ve světě i v Číně (Sin-ťiang). A především se stará o spokojenost a loajalitu svých zaměstnanců.

V pojetí velké čínské firmy se světovou vizí nejde totiž v první řadě a jen o zisk, ale o to, aby i zaměstnanci firmy a jejich spolupracovníci byli spokojení. A tak jsem si na výroční konferenci skupiny připadal jako v orientální pohádce Tisíce a jedné noci. Předseda společnosti loajálním a obchodně nejúspěšnějším pracovníkům firmy po celém světě rozdělil poukazy na 300 osobních automobilů. Několik opravdu nejúspěšnějších, těch superúspěšných spolupracovníků firmy, získá ve svých zemích nové domy, které jim firma zakoupí.

Je zajímavé vidět jinou firemní kulturu u nás a v Číně. Už před čtyřmi lety jsem si povšiml, při návštěvě provincie Ťiang Su, což je provincie, kde se na polopoušti zavlažované vodou dálkově prováděnou ze Žluté řeky podařilo vytvořit vinice s výtečnou kvalitou vína. A za touto provincií s polopouštním územím, přes hory je už jen poušť Gobi a na této poušti, v té části, která je ještě územím Číny některé velké čínské firmy investují velké peníze do ekologických projektů jako je vytváření oáz, výsadba stromů, hloubení artézských studní apod.

Před týdnem jsem si přečetl, že zhruba 100 miliardářů vlastní v Česku zhruba čtvrtinu finančního majetku celé země. Samozřejmě, že i v Číně jsou obrovské rozdíly v majetcích a příjmech lidí, ale ta vrstva nejbohatších má zájem o to, podílet se na sociální odpovědnosti. Ne vždy je totéž vidět u těch nejbohatších Čechů. Řada z nich dává raději peníze do projektů mimo Českou republiku, až to člověka mrzí.

S ohledem na krátkost času jsem neměl tentokrát možnost vidět něco více z Číny. Ale trochu mě zaráží zpravodajství a informace západních médií, mezi nimiž pochopitelně vévodí ta česká, že Čína je vlastně téměř v hospodářské krizi. Že její hospodářství neroste, nevzkvétá, neboť dochází ke krizi jejího realitního sektoru. Je to někdy až úsměvné, jak naši „ekonomičtí experti“ popisují Čínu jako téměř upadající velmoc. Přitom Čína zaznamenává v první polovině tohoto roku velmi slušný hospodářský růst a očekává se, že v tomto roce její hospodářský růst dosáhne či přesáhne 5%.

A tentýž pisatel jednoho článku, opravdu velký myslitel, který píše o Číně jako o ekonomické velmoci za zenitem, popisuje, kterak Spojené státy, jejichž hospodářství podle něj samozřejmě nemá chybu, zaznamenají v tomto roce růst HDP cca 1,7% (!). To přece ale žádná sláva není. 5 % je přece více než 1,7 %…

Dnes jsem se ve zprávách BBC v letadle z Pekingu do Dubaje dočetl, že Spojené státy mají problémy s vysokou inflací. Takže každý má nějaké problémy. Čína s realitním sektorem, USA s vysokou inflací, která tlumí hospodářský růst.

A co takhle Česká republika?

Titíž „ekonomičtí experti“, kteří tak rádi píší o údajném ekonomickém propadáku Číny, raději vůbec nepíší o Česku. Tak nějak tiše a suše poznamenávají, že její hospodářský růst se vlastně nekoná a že je ve stagnaci anebo dokonce v recesi.

To je ovšem smutné vysvědčení pravicové vlády P. Fialy a jeho zcela nekompetentního vládního týmu, který postrádá jakoukoliv odbornost v hospodářské oblasti. Nemá žádnou vizi střednědobého, ani dlouhodobého charakteru. Neví, jak obnovit hospodářský růst, jak snížit – kromě tupých rozpočtových škrtů – děsuplný deficit státního rozpočtu (ten se dá letos očekávat v rozmezí nejméně v rozsahu 300 – 350 mld. Kč). A vůbec se nezabývá pádem životní úrovně obyčejných lidí. Životní úroveň lidí za léta 2022 a 2023 u nás poklesne v souhrnu o jednu pětinu až jednu čtvrtinu. Svědčí o tom už i oficiální statistiky, které ukazují pokles reálných příjmů obyvatelstva za rok a šest měsíců od 1. ledna 2022 do 30. června 2023 o 13%. Inflace přes všechna ujištění se ani v posledním sledovaném měsíci nesnížila a zůstává na úrovni 8,5%.

Je to zkrátka smutné představení, a pokud by chtěli být čeští „ekonomičtí experti“ přínosní, tak by mohli začít kritizovat hospodářskou politiku české a ne činské vlády a přicházet s náměty, jak ji zlepšit.

Jednou z cest je zvýšení počtu turistů

Česko patří k jedné z mála zemí v Evropské unii, která zatím nedokázala dosáhnout hospodářského růstu před covidovou pandemií v roce 2020. Jsou samozřejmě desítky důvodů tohoto stavu. Já jen upozorním na jeden dílčí. V roce 2019 k nám čtyři linky čínských aerolinií přivezly téměř 700 tisíc čínských turistů se slušnou kupní silou, vesměs na úrovni japonských a ruských turistů. Čínští turisté k nám dnes přijíždějí sporadicky. Samozřejmě, že čínská vláda, která určitým způsobem ovlivňuje rozhodování vedení čínských aerolinií, dává přednost umisťování leteckých linek těchto společností z Číny do hlavních měst evropských zemí, které nevystupují vůči Číně nepřátelsky. Pokud tak česká vláda činí, tak musela očekávat, že to bude mít jisté následky. A tak čínské aerolinie létají do jiných měst ve střední Evropě. Do Budapešti, Varšavy, Vídně, Berlína ad.. Myslím tím přirozeně přímé lety.

Když se právě vracím z Pekingu, nemohu tak dnes letět přímým letem z Pekingu do Prahy, jako to bylo dříve (v roce 2019), ale musím letět přes Dubaj (zase na druhé straně jsem měl možnost nadiktovat o přestávce mezi lety tento článek). A zde si pár hodin pěkně počkat až bude k dispozici přípoj do Prahy. Celkově se tak cesta prodlouží z jedenácti hodin na osmnáct až devatenáct hodin. Kterého čínského turistu by toto utrpení bavilo? A tak místo 700 tisíc čínských turistů jich letos můžeme mít odhadem tak 50 až 100 tisíc. Těch skutečně největších vytrvalců, kteří chtějí vidět krásy naší země. Prostě lidé jsou praktičtí a Číňané jsou velmi praktičtí lidé. Pražští hoteliéři by měli „poděkovat“ někdejšímu primátorovi hl. m Prahy a dnes náměstku primátora Hřibovi ze strany Pirátů za to, že mu tak vadily desítky tisíc Číňanů v pražských hotelech před covidovou pandemií. Dnes v Praze Číňané v takovém počtu nejsou a je to samozřejmě vidět. Když ne v Praze, tak jinde. A řekněme si upřímně, bonitních čínských turistů se každý stát, každé chytré město v Evropě rádo ujme.

Samozřejmě, že turismus je také významnou součástí českého hospodářství. Čeští ekonomičtí beletristé zkoumají dnes vcelku legračně počty zahraničních turistů mířících do Číny. Ale čínský turismus není rozhodujícím ekonomickým odvětvím této země. Turismus v Česku má pro platební bilanci Česka mnohem větší význam nežli ten čínský pro čínskou platební bilanci. A pokud najednou zmizelo 700 tisíc turistů, má to pochopitelně dopady i na hospodářský růst Česka. Ano, je to jen jeden z faktorů, ale ten jen ukazuje, jak vláda, která řeší věci ideologicky a ne technokraticky, ničí hospodářství českého státu a životní úroveň lidí.  Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

Kyjev zaplatí lobbistům 50 milionů dolarů

Ukrajina vydá další peníze americkým lobbistům, aby získali vojenskou a finanční pomoc od amerického Kongresu. Informuje o tom telegramový kanál „Resident“ s odkazem na své zdroje v prezidentské kanceláři. Cílem je pro Kyjev získat 20 miliard dolarů.

Podle tohoto zdroje prezidentská kancelář vyčlenila dodatečné finanční prostředky pro americké lobbisty, které   najímá na řešení nezbytných problémů ve Spojených státech. Lobbisté dostali 50 milionů dolarů, aby přesvědčili republikány, aby Ukrajině poskytli vojenskou a finanční pomoc   na rok 2024.

Vladimir Zelenskyj navíc požádá Joea Bidena o otevření linky na dodávky zbraní v rámci Lend-Lease, která v současnosti nefunguje.  Prezidentská kancelář  chce do roku 2024 zvýšit vojenskou sílu ozbrojených sil Ukrajiny, uvedl kanál „Resident“.

Připojme, že Zelenskyj pozval v těchto dnech na Ukrajinu bývalého britského premiéra Borise Johnsona, aby se připojil k mezinárodní lobbistické skupině  vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta. Tato skupina se snaží získat pro Ukrajinu zbraně, ale také   prosazuje sankce proti Rusku, server vasevec.cz

X X X

Hodný bubák deflace

U nás to sice nevidíme, ale světové ceny energií klesají a mohly by strhnout inflaci do mínusu. Nezapomínejme však na české mistrovství, které umí udělat špatné i z hodně dobrého.

Profesor ekonomie Tomáš Havránek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na stránkách Seznam Zprávy píše, že nás čeká mírná deflace. Vychází z faktu, že globální ceny energií se vracejí k úrovním z předválečného léta 2021. Připočetl bych pokles poptávky po ropě v důsledku nastupující elektromobility spolu s přírůstky obnovitelných zdrojů, do kterých se loni poprvé investovalo víc než do fosilu a jádra dohromady.

Kdyby klesající ceny energií na začátku příštího roku prosákly i k nám, čeká nás prudký pokles ze současného cenového extrému, kdy jsme byli spolehlivě nejdražší ze všech. Pak by se mohla dostat celá česká inflace do mínusu. Ovšem rány, které domácnosti a ekonomika utrpěly mezi lety 2021 a 2023 zvýšením cen spotřebního koše o 33 procent, už podle profesora napravit nejde. Nelze předpokládat, že by pokles cen mohl jít tak daleko. To by ekonomika odnesla dalším propadem.

Hlavní sdělení prof. Havránka přitom zní, že mírné deflace se nemáme bát. Má za to, že ekonomice to neuškodí. Tím jde proti proudu. V učebnicích se obyčejně popisuje situace investora, který čeká určitou cenovou hladinu, za které bude své výrobky prodávat, aby se mu investice vrátila. Když budou ceny na trhu nižší nebo dokonce soustavně klesat, strhne ho to do ztráty.

Deflace je skvělé téma pro vzrušující akademickou debatu, na jejímž konci nás probudí uklízečka, že všichni ostatní už jsou dávno doma. Lepší je připomenout, co jsme zažili, ti starší dokonce desítky let. Vzpomeňme, jak klíčové nástroje moderní doby, jako jsou počítače, internetové spojení, software nebo mobilní telefon byly stále levnější, pokud bychom letošní cenu přepočítávali na loňský výkon. Na tom se nic nezměnilo ani v době, kdy naopak ceny bydlení, energie či cena peněz (v podobě úroků) letěly zběsile vysoko.

Na jednom americkém zdroji, který teď nedokážu dohledat, jsem zaznamenal pokus o vyčíslení, kolik toho dostaneme v mobilu zadarmo, když si tam nainstalujeme nebo vychytáme z cloudu nejrůznější editory, databáze, kalendáře, textové či hlasové překladače a nástroje diktátu s umělou inteligencí nebo prvky ekonomického softwaru včetně bankovnictví. Před chytrým mobilem, tedy kolem roku 2008 by podobný, byť mnohem méně dokonalý software stál asi čtvrt milionu dolarů. Tahle deflace je tedy blahodárná, urychluje technologický pokrok i investice.

Deflaci však zažila i ropa. Třeba od roku 1986 do roku 2004 se cena ropy držela pod 25 dolary za barel, tedy zhruba na třetině průměru, který by nám vyšel z obrovských výkyvů z následujícího období. Teprve když energie začala být drahá a nořila se do stále většího rizika neklidných částí světa, Evropa i Amerika začaly přistupovat k přijetí zákonů na podporu obnovitelných zdrojů.

Česko k tomu přistoupilo příkladně bizarně. Dokázali jsme, že při troše vynalézavosti a píle dokážeme vyvařit škodu i z největšího dobrodiní. Stačí chtít, nebát se a … patří sem ještě něco o kradení (už nevím přesně co).

Český příběh s obnovitelnými zdroji známe. Zákon o podpoře jsme přijali krátce po Německu a nikoho by nezajímal, kdyby neúplatný český Energetický regulační úřad náhle sám o sebe, z nějakého hnutí mysli, nezvedl dotace na soláry na dvojnásobek. Najednou jsme měli nejvyšší dotace na celém širém světě, takže se sem navalili investoři a během dvou let vznikl závazek, že jim čeští daňoví poplatníci prostřednictvím státního rozpočtu vyplatí během dvaceti let hned bilión korun.

Tento záchvat lidumilné rozhazovačnosti českého státu měl v dalším životě naší země stejný efekt, jak když soláry postříkáte hnojůvkou. Stal se z nich holý hnus. Již nikdy více! Dokonce i lékaři si začali navlékat rukavice, než sáhli doprostřed hrudi, kde je solár plexus. A uhlobaroni měli na dlouho vystaráno.

A teď si ukažme, jak nám podtrhla nohy levná ropa. Na konci léta 1990, tedy krátce po změně režimu v naší vlasti, se vynořily náznaky změny na ropném trhu. Situace kolem Iráku se zostřovala a schylovalo se k první Válce v Zálivu. Naše nezkušená federální vláda pocítila obavu, že válka ohrozí zásobování s ropou a ceny vyletí nepřijatelně vysoko. Vládní stratégové vycházeli z očekávání, že přijde zdražení ropy nad 70 dolarů za barel, tedy troj až čtyřnásobek toho, co bylo předtím.

Bezprostřední nebezpečí nehrozilo, byli jsme zásobováni z Ruska za dlouhodobé ceny, ale kdyby měl vliv války vydržet, nakonec by nás to stejně dostihlo. Koruna by přišla o skromné devizové rezervy, které zaručovaly její směnitelnost. Museli bychom si půjčovat, a to by zemi strhlo do neřešitelných dluhů. Celá československá federace tenkrát potřebovala 7,5 milionů tun ropy ročně. Tuna je skoro osm barelů. Kdyby tedy tuna stála 600 dolarů, jen zásobování ropou by nás stálo 4,5 miliardy dolarů, pětinu HDP.

Jak hluboce jsme se mýlili! Cena ropy skutečně na pár dní vyletěla vzhůru, ale pak se skromně vrátila na dalších 13 let ke starým hodnotám. Narazila na trh, který se topil v přebytku, protože všichni se včas předzásobili.

Byla by to pouhá historická zajímavost, kdyby se z této bizarní minely nestala trvalá cenová kotva pro naši korunu. Lepší část exportního průmyslu tehdy získávala dolar za 12 – 14 korun. Nicméně vláda zavedla prudkou devalvaci koruny na hodnotu 28 korun za dolar. Koruna se tak stala úderným nástrojem kolonizace republiky.

Spolu s účtováním v historických cenách, které byly zcela odtržené od západní reality, bylo pro zahraniční investory s obrovsķou převahou kapitálu a kurzu měny všechno prakticky zadarmo. Když se to pak zkombinovalo se sedminásobným (!) zdražením úvěrů pro podnikovou sféru (úvěry na trvale obrátkové zásoby TOZ, což byly na konci komunismu jediné dostupné provozní finance, zdražily ze 2 procent na „tržních“ 14 procent), podniky lehly. Byly úplně za hubičku a bylo vymalováno.

Pro ekonomického pozorovatele dění v ČR proto platí známé heslo nejslavnějšího amerického detektiva Nicka Cartera: Vždy ve střehu!

Vraťme se k úvaze prof. Havránka o možném nástupu deflace na začátku příštího roku. Deflací může mínit jak pokles cenové hladiny spotřebitelského koše, který sleduje Český statistický úřad, tak pokles cen v celé ekonomice, který se vyjadřuje v národních účtech indexem deflátor (ten může být při růstu cen kladný, při poklesu záporný).

Česká národní banka cíluje spotřebitelskou inflaci, to znamená, že usiluje o udržování mírné inflace na stanovené úrovni, současně na 2 %. Ne že by tam byla, ale chce to. Ovlivňuje to řadou nástrojů, z nichž za nejúčinnější je obvykle považována základní úroková míra. To jsou dvoutýdenní peníze půjčované velkými bankami od ČNB za zástavu cenných papírů (dvoutýdenní repo). Tam se už déle než rok prostřednictvím tohoto trhu udržuje základní sazba co možná nejblíže 7 procent.

Rozlišovat však musíme sazby nominální, to je těch 7 procent, a reálné sazby, do kterých promlouvá i inflace. Když byla před rokem česká inflace na vrcholu 18,2 procenta, byla o 11,2 procenta vyšší než základní úroková sazba 7,0 procenta. Reálná sazba tedy byla mínus 11,2 procenta. To je propast, která se dá tolerovat je proto, že je dočasná.

Jedno číslo však nevystihuje skutečnost, že jsme biti hned dvakrát, jednou drahotou a podruhé ještě vysokými finančními náklady. Ty se nám budou snáze splácet, pokud inflace vydrží. Když však poklesne, jak očekává prof. Havránek, ocitneme se zchudlí z inface v prostředí cenového poklesu, a z toho máme splácet vysoké úroky z minulosti.

Tématu reálných sazeb se věnoval na začátku roku viceguvernér ČNB Jan Frait na stránkách Seznamu Zprávy. Zamotává nám to ještě trochu víc, když rozlišuje reálné sazby ex-post (podle minulého vývoje) a reálné sazby podle očekávání (ex-ante), což by bylo bližší tématu prof. Havránka. Viceguvernér Frait tenkrát čekal po roce jen pokles inflace, ale i tak mu reálná úroková míra ex-ante vyletěla k 5 procentům. S deflačním výhledem by však letěla někam nad 7 procent. Z toho tedy rozhodně nelze vyčíst předpověď, že sazby ČNB mohou mířit jenom nahoru.

Reálná úroková sazba nad 7 procent by byla opravdu hodně vysoká, ale nikoliv rekordní. Z historie vyspělých ekonomik vyniká reálná sazba v USA někdy roku 1984, když byla na 11,2 procenta. Bylo to v době, kdy americké centrální bance Fed šéfoval Paul Volcker, který sazby přizpůsoboval ani ne tak inflaci, jako měnové zásobě, jak to učila monetaristická teorie chicagského profesora Miltona Friedmana. Moc peněz v oběhu, úroky nahoru.

Tím se ocitl v konfliktu s vládou prezidenta Ronalda Reagana a Kongresem, který se držel ekonomické teorie ve prospěch nabídkové strany (supply-side). Znamenalo to naopak přidat peněz prostřednictvím snižování daní a rozpočtových podpůrných programů. Vyšší produktivita pak na rozpočtové schodky vydělá. Nevolený předseda rady guvernérů Fed Volker politiku prezidenta a Kongresu odmítal a reagoval na ni neústupným udržováním základní úrokové sazby na extrémní úrovni, i přes 20 procent. A to bez ohledu na to, že mu ta monetární teorie nefungovala. Prezident Reagan se v tom moc neorientoval, lítali v tom poradci a ministr financí, a tak Volkera opakovaně podpořil.

Co způsobila extrémně vysoká reálná úroková míra v USA? Udržela se tam mezi lety 1979 až 1984, tedy opravdu dlouho. Detailně to popisuje William Greider v knize Secrets of the Temple (1987).

Především to byl obrovský přesun bohatství, neboť 10 procent Američanů v té době vlastnilo 86 procent finančního bohatství země. Oni za ty děsivé úroky půjčovali, zbytek obyvatel jim je platil. Vliv nejbohatších se projevoval prostřednictvím dluhopisových trhů, které formálně nezávislému Volckerovi fakticky diktovaly, jak se má chovat ve vztahu k úrokovým sazbám. Zvyšovat, držet!

Vysoké sazby v USA přitáhly investory z celého světa a působily na posilování dolaru. Ten posílil za čtyři roky o polovinu. To nemohly americké exporty zvládnout, začaly váznout. Americký průmysl nakonec utíkal do zahraničí za nižšími náklady. V obchodní bilanci i federálním rozpočtu narůstaly schodky. Ekonomika se ponořila do recese. Inflace, která se zdála být před rokem 1979 nezkrotitelná, postupně ustupovala, ale předseda Volcker úroky nesnižoval. Napřed prý musí Kongres snížit rozpočtové deficity.

Obě strany sporu trvaly neústupně na svém, ale nevolený Volcker měl větší palebnou sílu. Nezamýšlenými důsledky toho, že trval na své jedné veličině (množství měny v oběhu, nepřímo i rozpočtový deficit) Ameriku zásadně změnil, zbavil ji průmyslu, snížil její konkurenceschopnost a extrémně posílil sociální nerovnosti.

Odneslo to dokonce i Japonsko. Pokoušelo se pomoci zámořskému spojenci v jeho snaze srazit trochu kurz dolaru. Začalo ho tedy prodávat ve velkých objemech. Přílivu peněz se však chytili spekulanti a převedli jej do japonských realit. Vznikla cenová bublina, která začala ohrožovat japonské banky. Japonci to ustáli, ale zaplatili to desetiletími nulového růstu a deflace.

A tady to začíná být zajímavé. Japonci ukázali, že i na nulových úrocích v bance lze vydělávat. Stačí, když ceny klesají. Pozitivní rozdíl – to je ta reálná úroková míra. Byla stejná jako jinde, kolem dvou procent. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

DR  KUBEK:  FIALA  DĚLÁ  Z  LÉKAŘŮ  PODLIDI

LÉKAŘI  V  ČR  ZŮSTANOU  MLČET,  NEBO  SE  VZCHOPÍ,  JAKO  HAVEL  A  ODSTRANÍ  FIALU  GEN.  STÁVKOU?

KDO  Z  LÉKAŘŮ  PŮJDE  DO  ČELA,  JAKO  HAVEL,  A  VYTVOŘÍ  SE  STUDENTY,  DOPRAVÁKY,  LIDMI  Z  FIREM,  ZEMĚDĚLCI,  VENKOVEM,  HORNÍKY  A  HUTNÍKY  STÁVKOVÝ  VÝBOR  A  VYHLÁSÍ  STÁVKU  NA  DEMISI  FIALY?

Kubek: Novela o přesčasech dělá z lékařů podlidi. Nikoho k nim nenutí, oponuje Philipp

Novela o zdvojnásobení přesčasů pro lékaře z nich dělá podlidi, řekl v pořadu 360° prezident České lékařské komory Milan Kubek. Unavení doktoři prý chybují stejně jako opilí. Podle místopředsedy Sněmovního výboru pro zdravotnictví Toma Philippa (KDU-ČSL) díky novele zaměstnavatel nebude moci lékaře k přesčasům nutit. Předseda spolku Mladí lékaři Martin Kočí ale uvedl, že jedinou cestou, jak eliminovat přesčasy lékařů, zrušení některých nemocnic.

„Zvykli jsme si, že přesčasy se ve zdravotnictví vůbec nevykazují a nikdo je nikomu nezaplatí. Klasické služby se řeší přesčasovou prací, nicméně je třeba si uvědomit, že pokud jsou lékaři přepracovaní a unavení, tak častěji chybují,“ řekl v pořadu 360° Kubek.

 Uvedl přitom, že podle studie z Velké Británie unavení doktoři chybují stejně, jako kdyby před pracovním výkonem pili alkohol. „Nikoho by nenapadlo, aby operoval opilý chirurg, ale klidně se díváme na to, jak operuje nevyspalý. Riziko chyby je přitom u obou úplně stejné,“ varoval prezident lékařské komory.

 Vládní koalice podle Philippa nesouhlasí s tím, aby lékaři sloužili desítky až stovky hodin přesčasů. „Tyto hodiny se zastírají různými zástěrkami, dohodami či úlitbami, aby to bylo neviditelné pro úřady práce,“ uvedl Philipp. Novela vedoucí ke zdvojnásobení celkového počtu hodin přesčasu, který lékaři mohou odsloužit za rok, prý proces ztransparentní.

To je podle Philippa jedna z výhod novely. „První věc je jistota lékařů, že jejich přesčasy jsou ukotveny v právním systému. Druhou výhodou novely je to, že zaměstnanec nesmí být k práci přes čas nucen, pokud nechce,“ vysvětlil poslanec KDU-ČSL. Podle Kubka ale novela dělá z lékařů podlidi. „Všichni lidé v této zemi mohou pracovat maximálně osm hodin přesčasů týdně, ale lékaři 16,“ uvedl.

Šéf České lékařské komory také nesouhlasí s tím, že změny mají proces ztransparentnit, ale jde podle něj o finance. „Dohodáři budou mít nárok na dovolenou, ale ve zdravotnictví by neměli šanci si ji vybrat. Zaměstnavatel by jim na konci roku ji musel proplatit. Takže kvůli několika tisícovkám na každého lékaře přistoupili naši kolegové doktoři a poslanci k tomuto podrazu,“ uvedl Kubek.

 Zrušme některé nemocnice

Předseda spolku Mladí lékaři Martin Kočí místo úpravy novely navrhl vlastní řešení. Podle něj je jedinou cestou, jak eliminovat přesčasy, zrušení některých pracovišť. „Zvykli jsme si na to, že máme mimořádně hustou síť nemocnic. V Česku je jich okolo 150, v nichž se drží nepřetržitý 24hodinový provoz, na který je potřeba obrovské množství personálu,“ sdělil.

Přidal také další doporučení, které by situaci mohly pomoci. „Česko skóruje na předních příčkách v rámci zemí OECD v počtu návštěv u lékaře. Potřebujeme to eliminovat. Máme navíc jednu z nejnezdravějších populací. Do roku 2050 se zdvojnásobí počet diabetiků a komplikace s tím související neuvěřitelným způsobem dopadnou na rozpočet zdravotnictví a na množství práce, které bude potřeba vykonat,“ řekl Kočí.

Podle něj je také třeba snížit poptávku po nemocničních službách v odpoledních a nočních hodinách. „Nelze tolerovat, že lidé přijdou ve 12 hodin večer na chirurgii, aby si nechali vybrat klíště, přičemž kvůli tomu vzbudili chirurga, který mohl zanedlouho odoperovat akutní slepé střevo,“ dodal Kočí.

X X X

COVID  ZNOVU  V  ČR,  FIALA  NIC  NEŘEŠÍ,  KRYJE  NESCHOPNÉHO  VÁLKA,

NECHCE  HO  ODVOLAT  A  LIDÉ  UMÍRAJÍ,  PROTOŽE  NEJSOU  ANI  LÉKY

TO  V  ČR  A  SR  ZA  DR  HUSÁKA  NEBYLO,  DNES  ZASÁHNOT  NSZ  STŘÍŽ,  JAKO  ZA  VÁLKY  VOJENŠŤÍ  PROKURÁTOŘI

ZAČNOU  SE  LIDÉ  V  ČR  KONEČNĚ  BRÁNIT,  JAKO  ZA   HAVLA?

Prymula: Covidová situace stabilizovaná není. Nastínil, za jaké situace by se vrátily roušky

Epidemiologická situace není v Česku taková, aby se zaváděla nějaká plošná opatření, přesto exministr zdravotnictví Roman Prymula ve vysílání CNN Prima NEWS nastínil, za jakých okolností se mohou vrátit neblaze proslulé roušky či respirátory. Reagoval na slova současného šéfa rezortu Vlastimila Válka (TOP 09), který připustil nárůst případů covidu a vyzval občany k očkování.

„Vládní strategie je taková, že nebudou žádná plošná opatření s výjimkou očkování. Tedy jedna dávka osobám, které jsou rizikové, případně dalším zájemcům. Co se týká dalších plošných opatření, tak si myslím, že ta nenastanou do doby, než by tady byla opravdu nějaká vážná epidemie. Pak by to spočívalo nepochybně v zavedení roušek nebo respirátorů, a to v určitých rizikových provozech, jako jsou zařízení sociální péče a zdravotnictví,“ uvedl Prymula ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Reagoval tak na tiskovou konferenci ministra Válka, který vyzval rizikové pacienty k vakcinaci. „Všem, kteří jsou rizikoví, doporučuji, aby se nechali očkovat, jak proti covidu, tak proti chřipce. Především se jedná o seniory a ty, kteří mají chronické potíže. Já sám se půjdu očkovat,“ sdělil v pondělí ministr.

 Přesto Válek označil situaci za stabilizovanou. „Epidemiologická situace je stabilní. Evidujeme jistý nárůst nakažených, ale nikoli nárůst hospitalizovaných. Testování je každopádně nutné. Koronavirus tady stále je a stále umírají pacienti,“ uvedl Válek.

To však podle epidemiologa není úplně pravda. „Covid jsme zařadili mezi sezonní infekce, ale v tuto chvíli dochází k nárůstu a minulý týden jsme zaznamenaly skoro 100% nárůst. Situace úplně stabilizovaná není,“ popsal exministr zdravotnictví.

„Nemusíme testovat tak masivně jako v prvních vlnách covidu, ale stálo by za to testovat nárazově určitou část populace, abychom věděli, které varianty se u nás vyskytují, protože to má samozřejmě dopad i na to, jakým způsobem budeme očkovat,“ doplnil.

Následně Prymula hovořil také o nové variantě covidu, na kterou se Česko zřejmě musí v dohledné době připravit. „Po celém světě se objevují varianty, které jsou poměrně nové, byť vychází z omikronu. Ta poslední, která se nazývá Pirola, se poměrně dramaticky šíří a brzy bude jistě diagnostikovaná u nás. Varianta se ale velmi liší svou velmi nízkou smrtností. Umírá zhruba jedno promile osob. Průběhy ale velmi mírné nejsou. Šest, sedm dnů nemůže člověk vykonávat běžnou činnost,“ sdělil epidemiolog.

X X X

Odstrašení potenciálního agresora. Poláci koupí 486 raketometů HIMARS

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak se zástupci americké vlády v pondělí podepsal smlouvu o nákupu 486 raketometů HIMARS. V minulosti polská armáda získala osmnáct těchto salvových raketometů, které se osvědčily na Ukrajině v boji proti ruským invazním jednotkám.

 Poláci podle Blaszczaka počítají s tím, že dodávky raketometů začnou koncem roku 2025. V nejbližších dvou letech bude polská armáda pracovat na tom, aby je integrovala se systémy, které už má ve výzbroji.

Nákup raketometů HIMARS posílí schopnost polské armády odstrašovat potenciálního agresora, řekl Blaszczak. „Do dvou let bude mít polská armáda nejsilnější pozemní síly a jednou z jejich nejvýznamnějších složek bude raketové dělostřelectvo,“ tvrdí šéf polského ministerstva obrany.

Polsko plánuje, že raketomety HIMARS budou osazeny na podvozcích Jelcz a budou integrovány do systémů pro řízení palby dělostřelectva TOPAZ.

Portál gazeta.pl píše, že si země loni objednala také raketomety v Jižní Koreji, jde o typ Chunmoo. První kus do Polska dorazil minulý měsíc a armáda ho osadila na podvozku Jelcz.

Polsko v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu výrazně posílilo výdaje na obranu. Letos na ni vydá zhruba čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), NATO požaduje minimálně dvě procenta HDP.

X X X

Kim už vyrazil vlakem za Putinem, píší v Koreji. Kreml schůzku potvrdil

Vůdce KLDR Kim Čong-un navštíví Rusko a sejde se s prezidentem Vladimirem Putinem, oznámil v pondělí Kreml a severokorejská oficiální tisková agentura KCNA. Oznámení přišlo nedlouho poté, co jihokorejská média s odvoláním na nejmenovaný vládní zdroj uvedla, že Kim se pravděpodobně vydal vlakem na cestu do Ruska. Schůzka Kima s Putinem by se podle jihokorejských médií mohla uskutečnit již v úterý.

„Severokorejský vůdce Kim Čong-un bude v příštích dnech na oficiální návštěvě v Rusku na pozvání prezidenta Vladimira Putina,“ sdělil v pondělí Kreml. „Kim bude jednat s Putinem,“ napsala k návštěvě agentura KCNA.

Americký deník The New York Times (NYT) začátkem září informoval, že Kim se chystá do ruského města Vladivostok na jednání s Putinem o možných dodávkách zbraní a munice, které by Moskva mohla použít ve své válce proti Ukrajině.

Summit je podle NYT plánován na okraj ekonomického fóra ve Vladivostoku, které se koná 10. až 13. září. Putin do Vladivostoku přicestoval dnes, napsala agentura AP.

Putin bude od Kima žádat dělostřelecké granáty a protitankové střely. Severokorejský vůdce bude zase usilovat o pokročilé technologie pro satelity a ponorky s jaderným pohonem, o potravinovou a energetickou pomoc a také podporu na mezinárodní scéně, napsal list NYT.

Pro Kima je to první zahraniční mise od začátku pandemie covidu-19, během níž KLDR zcela uzavřela své hranice. Ve Vladivostoku na východě Ruska se Kim s Putinem sešli i v roce 2019. Stalo se tak poté, co Kimova jednání s tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem o postupném ukončení severokorejského jaderného zbrojního programu skončila neúspěchem.

Jihokorejský list Čoson ilbo v pondělí napsal, že obrněný vlak, který severokorejský diktátor používá pro své zahraniční cesty, vyrazil z metropole KLDR Pchjongjangu do 700 kilometrů vzdáleného Vladivostoku v neděli večer místního času. Podle serveru BBC News má vlak 20 neprůstřelných vagonů, je těžší než běžné vlaky a jeho rychlost nepřesahuje 59 kilometrů v hodině.

Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby již dříve uvedl, že americké zpravodajské služby mají informace o jednáních mezi Ruskem a KLDR o dodávkách zbraní. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se podle něj během červencové návštěvy KLDR snažil Pchjongjang přesvědčit o dodávkách munice do Ruska.

Po desítkách let komplikovaných vztahů se Rusko a KLDR začaly sbližovat poté, co ruská armáda v únoru 2022 podnikla invazi na Ukrajinu.

Severní Korea opakovaně uvedla, že vinu na vypuknutí konfliktu na Ukrajině mají Spojené státy a „hegemonická politika“ Západu. KLDR je kromě Sýrie také jedinou další zemí, která uznala samostatnost Doněcké a Luhanské lidové republiky – dvou separatistických, Ruskem podporovaných regionů na východě Ukrajiny, píše AP.

Analytici citovaní agenturou AP uvedli, že KLDR by mohla mít desítky milionů dělostřeleckých granátů a raket, které by znamenaly velkou pomoc pro ruskou armádu. Jiní experti jsou přesvědčeni, že schůzka Kima s Putinem bude mít spíš symbolický význam a nebude znamenat zahájení zásadnější vojenské spolupráce.

X X X

Babiš tepal Piráty a kritizoval vládu. Vulgárního posluchače muselo rádio utnout

Zopakoval slova o polistopadovém kartelu a nové totalitě. Odpověděl i na dotaz posluchače, který se ptal na jeho dodavatele koblih. „Vláda neplní svá programová prohlášení, protože lidem zvedá daně,“ řekl dále v podvečerním vysílání Frekvence 1 předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Posledního posluchače muselo rádio kvůli vulgaritám směrem k expremiérovi z vysílání odpojit.

Vláda je podle slov poslance a předsedy největšího opozičního hnutí „asociální“ a konkrétně ODS bere lidem peníze. „Válcuje nás nová totalita,“ řekl v rozhovoru pro Press klub Frekvence 1 Babiš.

Zdůraznil přitom, že za jeho vlády si nápady opozičních poslanců vyslechl, zatímco pozměňovací návrhy k penzijní novele nebo konsolidačnímu balíčku mu současná vláda shazuje ze stolu. Obstrukce ve sněmovně podle svých slov dělal právě proto, aby navyšování daní zabránil.

Na sociální síti X (dříve Twitter) Babiš rozhovor avizoval a napsal, že „něco poví“, což si někteří mohli vyložit podobně, jako když před nákupem Mafry v roce 2013 napsal „Zítra asi něco koupím.“ V rozhovoru však žádná podobná informace nezazněla.

 Kromě občanských demokratů kritizoval Babiš také Piráty nebo prezidenta Petra Pavla. „Piráti mají koryta, z vlády neodejdou a jejich hlasování o Blažkovi je divadlo,“ zmínil bývalý premiér. Nelíbily se mu ani kroky Petra Pavla kolem důchodové reformy. „Mohl ji vetovat,“ konstatoval Babiš.

Poté již do rozhovoru začali vstupovat také posluchači na telefonu. Jeden z nich Babišovi vyčítal kauzu korunových dluhopisů, další se zase zeptal, kde kupuje nadýchané koblihy, které nabízel ve volebních kampaních v letech 2012 a 2013. „Kupuju je v Roudnici nad Labem, místní pekař mě nesnáší za EET,“ odpověděl Babiš.

Až se fondy otevřou, firma se mi vrátí

Babiš mluvil i o chystaných demonstracích Jindřicha Rajchla a jeho strany PRO. „Chodí tam naši voliči i poslanci. Máme zájem o propadlé hlasy z voleb,“ sdělil Babiš a dodal, že by mu vyhovovalo, kdyby v dalších volbách proniklo do parlamentu více stran přes pětiprocentní hranici.

Moderátorka se Babiše ptala také na jeho odpověď premiéru Petru Fialovi, ve které zmínil, že Agrofert je jeho firma. „Firmu neřídím od roku 2014 a nemám na ni žádný vliv. Když se ale fondy otevřou, firma se mi vrátí,“ řekl předseda ANO a dodal, že prodej mediálního domu Mafra, do kterého patří i server iDNES.cz, si zřejmě vyhodnotilo jako nejlepší volbu předsednictvo Agrofertu.

V závěru rozhovoru ještě zmínil, že součástí „kartelu“ je i Česká televize, která pomohla také vyhrát prezidentské volby Petru Pavlovi. Poslední dotaz posluchače muselo rádio utnout, ihned po puštění do éteru mu totiž začal nadávat.

X X X

POLICISTÉ  BAVORSKA  ZLIKVIDOVALI  POLITIKY  NDR,  NECHTĚJÍ,  ABI  VLÁDLI

NĚMECKU

Slogan AfD „Vše pro Německo“ nevydržel dlouho. Bavorská policie zakročila

Policie v bavorském Pasově o víkendu odstranila z ulic několik předvolebních plakátů kandidáta krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), a to kvůli heslu „Vše pro Německo“. Používání tohoto sloganu zapovídá zákon, neboť podobný v minulosti používali nacisté. Ještě známější heslo je „Německo nade vše“, které bylo i ve státní hymně.

 Bavorský předseda AfD Stephan Protschka potvrdil, že plakát patří jednomu z kandidátů strany v nadcházejících zemských volbách. O koho jde, ale neupřesnil. Proti použití nacistického hesla se Protschka ohradil.

„Bavorské vedení strany plakát neschválilo. Něco takového nemá v AfD místo. Jsou hesla, která se prostě nepoužívají a tohle je jedno z nich,“ uvedl podle deníku Welt. Protschka podle svých slov zavolal šéfovi pasovské buňky AfD a vyzval jej, aby sporné plakáty po celém městě stáhla.

Slogan „Alles für Deutschland“ neboli „Vše pro Německo“ používala ve 20. a 30. letech minulého století nacistická SA – polovojenská organizace NSDAP.

Případem z Pasova se nyní zabývá státní zastupitelství ve spolupráci s kriminální policií. „Prověříme, zda je zapotřebí zahájit trestní stíhání či nikoliv,“ uvedla v pondělí její mluvčí.

Incident s plakáty přichází nedlouho po skandálu kolem bavorského vicepremiéra Huberta Aiwangera. Deník Süddeutsche Zeitung politika označil za autora 35 let starého letáku ke smyšlené soutěži o největšího zrádce národa s nabídkou cen, jako jsou průlet zdarma komínem v Osvětimi a celoživotní pobyt v hromadném hrobě.

Deník navíc uvedl, že někteří svědci si pamatují, že Aiwangera v mládí fascinovala osobnost nacistického diktátora Adolfa Hitlera.

Aiwanger, který byl tehdy středoškolák, odmítl, že by leták vytvořil. Přiznla však, že se našel u něj ve školní aktovce. K autorství se následně přihlásil Aiwangerův o rok starší bratr Helmut, který to zdůvodnil tím, že byl tehdy naštvaný, neboť ve škole propadal. Vicepremiér, jenž vede stranu Svobodní voliči, označil leták za nechutný.

X X X

Ukrajina je jen odrazový můstek pro konflikt s Evropou, tvrdí ruský generál

Invaze na Ukrajinu je pouhým odrazovým můstkem k dalšímu konfliktu s Evropou. Taková slova pronesl klíčový ruský generál Andrej Mordvičev, podle něhož bude časem třeba se „bavit o východní Evropě“. Mordvičev loni na jaře vedl útok na přístav Mariupol a tamní ocelárny Azovstal. Ukrajina generála viní z válečných zločinů.

 „Věřím, že válka potrvá poměrně dlouho a v budoucnu se rozšíří. Na to je ale ještě spoustu času. Nemá smysl mluvit o nějakém vymezeném období. Pokud se budeme bavit o východní Evropě, což budeme muset, pak to samozřejmě bude delší,“ prohlásil generál v reportáži televize Rossija 1.

„Takže Ukrajina je pouze odrazový můstek?“ otázal se Mordvičeva moderátor Vladimir Solovjov. „Ano, rozhodně. Je to jen začátek. Válka se tam nezastaví,“ uvedl generál. Podle něho se blíží přestávka v ukrajinské protiofenzivě. „V zimě toho moc nedosáhnou a věřím, že na jaře bude konec,“ řekl.

Ruský prezident Vladimir Putin Mordvičeva v minulém týdnu povýšil z generálporučíka do hodnosti generálplukovníka. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) uvedli, že tak šéf Kremlu učinil zřejmě za odměnu za jeho loajalitu a poslušnost vůči vyššímu ruského vojenskému velení spíše než za odměnu za výsledky na bojišti. „Putin již dříve Mordvičeva veřejně pochválil, což naznačuje, že se generál může těšit větší Putinově přízni než ostatní velitelé vojenských okruhů,“ míní analytici.

V opačném duchu než Mordvičev o víkendu hovořil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Podle něho ruská armáda nebude schopna pokračovat v invazi déle než rok.

„Nemyslím si, že to bude dlouhodobý boj. Je to můj názor, který vychází z analýzy údajů, které máme o našich nepřátelích. Fyzicky nemohou odolávat dlouho,“ řekl s tím, že Kyjev sice postupuje pomalu, ale jistě.

Putin před invazí na Ukrajinu představil svou vizi, podle které by se území dávno zaniklého ruského impéria měla znovu spojit v jednotný blok. Šéf Kremlu opakovaně prohlásil, že nepovažuje Ukrajinu za nezávislou na Rusku, a tvrdí, že tento suverénní stát by měl být vrácen pod kontrolu Moskvy.

Někteří ruští propagandisté, komentátoři a zákonodárci po startu invaze navrhli, že k „matičce Rusi“ by se měly vrátit také další země. Opakovaně hovoří mimo jiné o Finsku, Litvě, Lotyšsku či Estonsku.

„Helsinkám a Varšavě se vedlo dobře, když byly součástí Ruské říše,“ řekl Solovjov, jenž prohlásil, že „až Rusko skončí s Ukrajinou, mělo by se postarat o Pobaltí“. Rovněž navrhl, aby Moskva namířila své zbraně proti západním cílům, včetně Německa, Británie nebo USA.

Ruský politolog Nikolaj Vavilov v pořadu ruské státní televize v srpnu zase prohlásil, že Kreml by měl zajít ještě dál. „Budeme stále více získávat roli, kterou mělo ruské impérium. Nežertuji, když říkám, že Berlín, Drážďany, Praha, Lublaň, to všechno bude pod naší kontrolou,“ hřímal.

X X X

NESPOKOJENÍ  LIDÉ  MAROKA  PO  KATASTROFĚ,  OČEKÁVAJÍ  VĚTŠÍ  POMOC

Stát na nás kašle, stěžují si Maročané. Ani v zahraničí vládu nechápou

Marokem zasaženým ničivým zemětřesením zmítá hněv. Lidé si stěžují na nedostatečnou a pomalou pomoc od státu, takže některé komunity se o sebe musí postarat samy. Marockou vládu kritizují i zahraniční záchranářské týmy, které nechápou, proč jim země odmítá dát zelenou. Odborníci kladou vinu strnulému systému moci, v němž má ústřední slovo král.

 „Nic se neděje. Jenom čekáme. Rozhodli se nic nedělat. Jen nám říkají, abychom byli trpěliví, jenom slibují,“ rozčiluje se Sami Sensis z těžce zasažené vesnice Moulay Brahim. Zoufale pátral po svých rodičích, snažil se dostat do zhroucené budovy. Místní hasičský tým ale prohlásil oblast za příliš nebezpečnou a vykázal obyvatele pryč.

Moulay Brahim se nachází v pohoří Atlas. Zemětřesení učinilo z již tak těžce dostupných cest ještě větší překážku pro záchranářské týmy. Obyvatelům vesnice nad hlavou přelétávají vrtulníky marockého vojska, které ale míří do odlehlejších a ještě více poškozených vesnic, do nichž se nedá dostat pozemní cestou.

Vesnice tak byla odkázána sama na sebe. Místní si navzájem vypomáhali s odstraňováním sutin a záchranou přeživších i s rozdělováním jídla, oblečení…

Napětí je vysoké. V neděli pozdě odpoledne vypukla na ulici potyčka, uvádí stanice CNN.

Grafik Mostafa Ichide uvádí, že potravinová pomoc se do vesnice dostala jen díky občanským skupinám. „Poslali ji ostatní Maročané svým bratrům. Viděli jsme sanitky, ale většina z nich měla zahraniční poznávací značky.“ Podobnou zkušenost s pomocí od charit, ale ne od státu, mají i jiné vesnice.

Podle akademiků je silná občanská komunita v některých oblastech Maroka důsledkem absence státu. Lidé vědí, že mohou spoléhat jen sami na sebe. „Realita je taková, že když vykročíte mimo Marrákeš, lidé kvůli absenci státu v zásadě žijí jako ve středověku,“ uvádí expertka na Maroko Samia Errazzoukiová ze Stanfordovy univerzity.

Nedostatečnou pomoc od státu citelně vnímají i jinde v Maroku. V malém městě Amizmiz, asi 55 kilometrů od Marrákeše, se kolem marockých vojáků shromáždil naštvaný dav. „Je to chaos,“ křičel jeden muž podle listu The Washington Post. Ve městě nefunguje elektřina či neteče voda.

Mlčící král a obtížná kritika vlády

Na sociálních sítích lidé kritizují reakci státu jako pomalou a nekoordinovanou. Vláda zveřejňuje jen málo informací o záchranářských pracích a nepravidelně uvádí čísla mrtvých a zraněných. Ačkoliv řada zahraničních zemí včetně Česka nabízí pomoc a chce do oblasti vyslat své záchranáře, Maroko zatím přijalo nabídky na vyslání záchranných a pátracích týmů pouze od Španělska, Británie, Kataru a Spojených arabských emirátů (SAE).

Zakladatel francouzské neziskové organizace Záchranáři bez hranic Arnaud Fraisse jednání Rabatu nechápe. Jeho tým ve Francii čeká, až dostane zelenou, ale marocká vláda „blokuje všechny záchranářské skupiny“. „Lidé umírají pod sutinami a my s tím nic nemůžeme udělat,“ dává průchod své frustraci.

Královský palác zůstává od katastrofy tichý. Zveřejnil záběry krále Mohammeda VI. předsedajícího nouzovému zasedání, sám panovník však zatím veřejnost přímo neoslovil.

Podle analytiků je vláda velmi centralizovaná a pod přísnou královskou kontrolou, což výrazně ovlivňuje její možnosti reakce v případě katastrof. „Palác má tendenci být obezřetný a opatrný,“ podotýká analytička Middle East Institute Intissar Fakirová. „Tyto okolnosti opravdu potřebovaly něco mnohem bezprostřednějšího, více organického a srdečného.“

List The New York Times připomíná, že v roce 2004 po ničivém zemětřesení premiér nenavštívil tehdejší nejvíce zasažené oblasti, protože podle protokolu tak nejdříve musel učinit král. Podle listu někteří Maročané vnímají vládní reakce rezignovaně. Na krále se nesnáší hněv, jako by tomu bylo jinde, zřejmě proto, že podle marockého práva se jakákoliv kritika krále přísně trestá, upozorňuje list. Na začátku srpna soud poslal muže, který krále kritizoval na Facebooku, na pět let do vězení.

Počet obětí pátečního zemětřesení v Maroku stoupl na 2497, uvedlo podle AFP marocké ministerstvo vnitra. Předchozí bilance uváděla 2122 mrtvých. Zraněných je 2467.

X X X

FICO  V  SR  ZAJISTÍ  LIDEM  BOHATÝ  ŽIVOT,  JAKO  VE  ŠVÝCARSKU,  AUSTRÁLII,  MAĎARSKU  I  JINDE

Fica, progresivisty? Kalkulačka vám ukáže, koho byste volili na Slovensku

Mělo by Slovensko vystoupit z EU a NATO? Mělo by ratifikovat Istanbulskou úmluvu? A měli by Slováci platit vyšší daně za alkohol? Na Slovensku se už 30. září konají předčasné parlamentní volby. Organizace KohoVolit.eu proto vytvořila kalkulačku, ve které si lidé mohou porovnat programy jednotlivých stran a zjistit, se kterou se ve svých postojích nejvíce shodují.

 Kromě tahounů předvolebních průzkumů, jako je Směr-SD či Progresivní Slovensko, kalkulačka zahrnuje i postoje menších stran včetně radikálů nebo slovenských Maďarů. Celkem se ptá na pětadvacet témat od budoucnosti Slovenska v EU a NATO přes školné na vysokých školách či odstřel medvědů až po zapojení Slovenska na kolonizaci Marsu.

Předčasné volby se v zemi konají proto, že slovenský parlament loni v prosinci vyslovil nedůvěru kabinetu premiéra Eduarda Hegera (OLaNO). Vláda měla dovládnout v demisi, kvůli několika rezignacím se však postupně rozdrolila do té míry, že prezidentka Zuzana Čaputová nakonec v polovině května jmenovala úřednickou vládu pod vedením Ľudovíta Ódora.

Ani tato vláda sice nedostala důvěru Národní rady, do voleb však už dovládne, byť s omezenými pravomocemi. Slováci žijící v zahraničí na rozdíl od Čechů nemají možnost volit na ambasádách, přihlásit se však mohli o volbu poštou. O korespondenční volby letos projevil zájem historicky nejvyšší počet Slováků, celkem 72 993.

Podle předvolebních průzkumů volby vyhraje expremiér Robert Fico se svým Směrem. Pokud by však hlasovali jen mladí Slováci, s necelými šesti procenty by se sotva dostal do parlamentu, zatímco nyní druhé Progresivní Slovensko by s přehledem vyhrálo se ziskem 24,4 procenta, napsal počátkem srpna portál Aktuality.sk s odkazem na zjištění agentury Focus.

X X X

Zemřela zpěvačka Yvonne Přenosilová

Ve věku 76 let zemřela zpěvačka Yvonne Přenosilová. Patřila k hvězdám československého popu šedesátých let. K jejím hitům patřily skladby Boty proti lásce, Tak prázdná nebo Sklípek. Po okupaci Československa v roce 1968 odešla do emigrace v Německu, do vlasti se vrátila až po sametové revoluci.

 Yvonne Přenosilová patřila k hvězdám šedesátých let, už jako šestnáctiletá začínala v Semaforu. Na konkurz zpěvačky pro tehdy populární scénu přišla na dvakrát. Nejprve na falešný konkurs, který skrytou kamerou točil režisér Miloš Forman. Pronikavým hlasem ale zazpívala píseň Malagueña tak, že si získala pozornost – a skutečnou nabídku profesionálně zpívat.

Korepetitor divadla Semafor Karel Mareš ji přizval ke spolupráci se skupinou Olympic v Semaforu. Tehdy Přenosilová zaujala nahrávkou Roň slzy a začalo se jí přezdívat česká Brenda Lee podle interpretky písně v originále.

Záhy Přenosilová spolu s Karlem Gottem, Karlem Hálou a Pavlínou Filipovskou založila skupinu Apollo, v níž uplatnila také svůj komediální talent. Následovaly hity jako Boty proti lásce, Tak prázdná, Loutka na provázku či Sklípek, v nichž vynikl její dravý a syrový pěvecký projev.

Kariéru herečky s typicky zabarveným hlasem zastavily tanky vojsk Varšavské smlouvy, které přijely v srpnu 1968 ukončit do Československa pražské jaro. Jako jedna z prvních signatářek manifestu Dva tisíce slov emigrovala už šest dní po sovětské invazi. „V jedenadvaceti neuvažujete. Nemyslela jsem na to, že už si třeba nezazpívám. Byl to pud sebezáchovy,“ uvedla později.

 Život v emigraci: Práce na letišti a s Krylem v rádiu

Následující čtvrtstoletí pak prožila v Mnichově. Ovládala světové jazyky – její matka byla původem Rakušanka, v rodině se mluvilo i anglicky. Otec za druhé světové války sloužil v britské armádě, v padesátých letech byl vězněn, svou dceru vedl přísně.

Před tím, než se usadila v Německu, zastavila se ve Velké Británii. V polovině šedesátých let ji Angličané, kteří ji slyšeli zpívat naživo, pozvali na několikatýdenní pobyt do Londýna. Mimo jiné vystoupila v britské televizi – ve stejném pořadu jako Rolling Stones. „V roce 1968 jsem na pozvání opětně odjela do Británie, ale pak už bylo všechno jinak,“ uvedla v pořadu Na plovárně.

Na dřívější pěvecké příležitosti se jí navázat nepodařilo. V zahraničí vystoupila jako zpěvačka už jen na několika koncertech. „Je vám jednadvacet. Neděláte si starosti o penzijní příspěvky, je vám všechno šumafuk. Ne z blbosti, ale z radosti ze života. Žijete pro ten den,“ nehroutila se prý ze své situace.

Našla místo jako letištní pozemní stevardka, potom se vdala za barona von Shuckmanna a zůstala se synem doma. Od roku 1987 začala spolupracovat s Rádiem Svobodná Evropa: „Abych ve ‚Svobodce‘ pracovala, napadlo Karla Kryla. Vždycky jsem tvrdila, že mě redaktorská práce baví víc než zpívání,“ říkala.

Připomeňte si písničky Yvonne Přenosilové v pořadu Kam zmizel ten starý song

Ve svobodném Československu zpívala už v prosinci 1989

Do Československa přijela hned po uvolnění hranic v prosinci 1989. „Chtěla jsem za letu vyskočit. Říkala jsem si: Ty babo bláznivá, nejdřív jsi s takovou hrůzou utíkala, tolik se mezi 17. listopadem a 4. prosincem neodehrálo, aby člověk věděl, že jede do jistoty,“ přiblížila v jednom z rozhovorů své tehdejší pocity. Následný koncert v pražské Lucerně pro ni byl plný emocí. „Bylo to neuvěřitelné,“ shrnula.

Přestože v té době tvrdila, že se do Čech natrvalo nevrátí, když do Prahy přesídlila Svobodná Evropa, přestěhovala se s ní. Po návratu měla svůj pořad v různých rádiích či jezdila po zemi se svým pořadem, do kterého si zvala zajímavé hosty, občas vystupovala i jako zpěvačka nebo moderátorka. Kývla také na roli ježibaby v muzikálu Rusalka.

Hudebník Petr Janda vyzdvihl silný a nenahraditelný hlas Yvonne Přenosilové. „Byla to jedinečná rock’n’rollová zpěvačka. Měla speciální silný a hluboký hlas, který se tu ještě nenarodil,“ řekl.

Janda s Přenosilovou poprvé spolupracoval v divadle Semafor, když jí bylo patnáct let. Později ji navštěvoval i v německé emigraci, napsal pro ni tenkrát i melodii k písni Fešák, která vyšla po revoluci.

X X X

Počet lidí s covidem roste, situace je stabilní, uvedl Válek. Doporučil očkování

Počet nově nakažených covidem-19 v posledních dnech stoupá, ale situace je nyní stabilní, ujistil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na tiskové konferenci. K dispozici bude podle něj nová vakcína upravená na nejnovější varianty viru a očkování bude i nadále zdarma. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová prohlásila, že zavírat sociální ani zdravotnická zařízení nedoporučuje.

„Situace je nyní stabilní,“ popsal Válek. Počet nakažených covidem však v posledních dnech roste.

„Všem, kteří jsou rizikoví, doporučuji se očkovat jak proti covidu, tak proti chřipce,“ doporučil. To se týká zejména seniorů. Dodal, že on sám se očkovat nechá. Kdo má o vakcínu zájem, má se domluvit přímo s praktickým lékařem, fungovat bude také centrální rezervační systém, uvedl.

Nejnovější typ vakcín bude možné objednávat od příštího týdne. Podle předsedy České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Romana Chlíbka má tato vakcína reagovat na varianty covidu, které se v Česku nyní nachází.

 Podle Chlíbka se covid stává respirační sezonní infekcí. Podle něj se u respiračních nákaz zapomíná na rodinné kontakty. Doporučil všem, aby se nechali očkovat i s ohledem na rodinnou imunitu.

Počet nakažených roste po návratu z dovolených

Podle hlavní hygieničky meziročně počet pozitivních testů vzrostl asi o osm procent. „Dalo se to očekávat s tím, že jsme se vrátili z dovolených, začal podzim a znovu se skládají kolektivy,“ řekla. Také ona lidem doporučila očkování a dodržování základních hygienických zásad.

„Nedoporučujeme úplně zavírat sociální ani zdravotnická zařízení,“ dodala Svrčinová. Ujistila, že kapacita testovacích míst je v současné době dostatečná. Poukázala na to, že Česko patří mezi země Evropy, kde se příliš neočkuje.

Chlíbek uznal, že hlášené počty jsou nižší, než je skutečný počet nově nakažených. „Na druhou stranu jsem přesvědčen o tom, že člověk, který má závažný průběh této nemoci, za doktorem půjde,“ domnívá se.

Zvyšující se počet reinfekcí podle Chlíbka naznačuje, že původní vakcíny již tolik nechrání. Doporučil tedy nechat se naočkovat adaptovanou vakcínou.

Minulý týden se počet lidí s nově prokázaným koronavirem se pohyboval nad 150 denně, minulé pondělí přibylo podle dat ministerstva zdravotnictví za den dokonce 200 nově nakažených. O víkendu bylo číslo menší, což souvisí také s tím, že se nejednalo o pracovní dny.

V posledních dnech se Válek vyjadřoval rovněž k nedostatku léků. Již několikrát slíbil, že na podzim bude balení antibiotik dostatek. Na konci srpna například sdělil, že dodá 300 tisíc balení penicilinů včetně sirupů pro děti.

„Radši budu pálit penicilin podobně jako vakcíny (na covid-19), než aby nějakému pacientovi chybě,“ řekl ministr v pátek.

X X X

Inflace je stále více než čtyřikrát vyšší, než by měla být

„Inflace dál znehodnocuje úspory českých střadatelů. Ti buď musí sledovat, jak si za své úspory mohou pořídit stále méně zboží a služeb, nebo musí investovat své úspory do rizikovějších produktů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v srpnu na úroveň 8,5 procenta. To bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červenci. Inflace je však stále více než čtyřikrát vyšší, než by odpovídalo cílové hodnotě. Nadále tak dochází k rychlému znehodnocování úspor českých střadatelů, kteří při využití běžných bankovních produktů nedokážou inflaci porazit.

Při meziročním srovnání nadále prudce zdražovaly některé potraviny. Například stoupla cena vajec o 16,9 procenta, zeleniny o 24,5 procenta, brambor o 63,5 procenta či cukru o 48,7 procenta. Naopak klesla cena mouky o 14,0 procenta, polotučného mléka o 12,3 procenta či másla o 30,0 procenta. Lidé nadále musí platit výrazně více za bydlení. V této kategorii například vzrostla cena vodného o 16,3 procenta, stočného o 26,9 procenta, elektřiny o 23,1 procenta, zemního plynu o 34,5 procenta, tuhých paliv o 22,3 procenta či tepla a teplé vody o 37,3 procenta.

Oproti červenci došlo v srpnu k prudkému růstu cen na čerpacích stanicích. To bylo dáno návratem spotřební daně u nafty na původní úroveň. Daňová změna byla navíc doprovázena prudkým růstem ceny ropy na světových trzích a oslabováním koruny vůči dolaru. V důsledku tohoto vývoje se během jediného měsíce značně prodražila doprava, která ovlivňuje ceny zboží i služeb. Vývoj v první polovině září bohužel nepřinesl zlepšení a nadále jsme tak svědky růstu cen u čerpacích stanic. Ing. Štěpán Křeček, MBA, hlavní ekonom

X X X

Úniky z trestních spisů do médií: Rakovina systému, nebo nezbytný projev svobody?

 Doposud všechny pokusy zamezit legislativně únikům z trestních spisů z přípravného řízení selhaly. Všechny právní úpravy členských zemí Evropské úmluvy pro lidská práva jsou v trestání úniků přísnější než český zákon. V Německu je vynášení z trestních spisů dokonce trestným činem i pro novináře. S raketovým vývojem technologií jsou dopady na proces a lidská práva drastičtější. Vyvrácené obvinění je v databázích navždy.

V polovině září uplyne šest let od chvíle, kdy byla poslancům Parlamentu ČR doručena Závěrečná zpráva vyšetřovací komise sestavené k únikům z trestních spisů v případech Nagyová, Nečas, Bereta, VIDKUN a OKD. „V květnu a červnu letošního roku se v některých médiích objevily informace o rozhovorech mezi Markem Přibilem, do 3. května 2017 redaktorem deníku Mladá fronta Dnes, a Andrejem Babišem, které navozují dojem, že tento novinář disponuje neveřejnými informacemi z probíhajících trestních řízení. V časové souvislosti s právě probíhající vládní krizí tak vyvstala naléhavá potřeba řešení dlouhodobého problému zneužívání informací z trestního řízení, a patrně i trestního řízení samotného, k ovlivňování politické soutěže a destabilizaci demokratického právního řádu České republiky,“ napsala vyšetřovací komise do závěrečné zprávy.

Šest let staré závěry, kterými Komise zdůvodňuje své působení, se od té doby nikterak nezměnily: „Komise konstatuje, že k únikům informací z trestních spisů dlouhodobě docházelo a dochází. Jedná se o nebezpečný fenomén, který může být a je prostředkem zájmových skupin k průniku do trestního řízení, kdy následně prostřednictvím manipulativní tvorby veřejného mínění může dojít k výkonu vlivu těchto skupin, a to i s cílem ovlivňovat politickou soutěž a tím destabilizovat demokratický právní stát. Úniky informací z trestního řízení, jejich účelová interpretace a následná cílená tvorba veřejného mínění, jsou fatálním ohrožením ústavnosti,“ uvedla závěry svého vyšetřování komise 11. září 2017.

Tzv. úniky se podle zprávy Komise týkaly stovek případů od roku 2014, jak Komise cituje statistiky GIBS. Jejich počty navíc narůstaly.

Co se od té doby změnilo? Úniky pokračují. Mění se jen aktéři s tím, jak se proměňuje politická a ekonomická situace. Motivace zůstávají: Politický a ekonomický konkurenční souboj s použitím všech prostředků.

Přípravné řízení je podle zákona nadále neveřejné a od novely trestního řádu z roku 2009 je podle § 8c zakázáno zveřejnit odposlechy: „Nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 nebo informace z něj získané, údaje o telekomunikačním provozu zjištěné na základě příkazu podle § 88a, nebo informace získané sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3, umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem,“ uvádí se v předmětném ustanovení, a odposlechy se zveřejňují nadále.

Účinek nemělo ani zavedení povinné mlčenlivosti, jak Česká justice informovala. Není znám žádný případ, kdy by toto ustanovení bylo použito.

Policejní odposlechy v případu forbalového funkcionáře Romana Berbra z roku 2021 publikovala bez větších obav některá média, a dokonce se o jejich obsahu natáčejí pořady.

Rozsáhlé úniky z případu Dozimetr týkající se exnáměstka primátora Petra Hlubučka se v roce 2022 rozšířily do všech médií okamžitě včetně detailů životního stylu a soukromých způsobů podezřelých. Nastalo „obvyklé“ kolečko: Vrchní státní zastupitelství v Praze úniky vyšetřuje, policie je vysvětluje jako vždy činností obhájců s přístupem ke spisu a ministr spravedlnosti Pavel Blažek bojuje stejně, jako to před ním marně činila ministryně Marie Benešová nebo ministr vnitra Milan Chovanec, který označil úniky z trestních případů před poslaneckou Komisí v roce 2017 za „rakovinu systému“.

Žádný ze závěrů Komise nebyl naplněn a Komisí definované absentující zákonné úpravy vedoucí k zamezení úniků stále nefungují. Důvodem je střet různých konkurujících si zájmů včetně zájmů vyplývajících z mezinárodních úmluv, zejména z Evropské úmluvy pro lidská práva a základní svobody. Vyvážit právo na spravedlivý proces podle Článku 6 Úmluvy s právem na svobodu projevu a přijímání a šíření informaci podle Článku 10 Úmluvy je mimořádně složité, zvláště když do těchto práv vstupuje ještě Článek 8 – právo na soukromý život, zvláštní ochrana dětí, ale také například bezpečnosti státu (v případech utajovaných informací).

Německo: Vynesení ze spisu je trestné i pro novináře

Proto Úmluva ponechává státům prostor pro vlastní zákonnou úpravu a národním soudům široké meze rozhodování. Ústředním středobodem takového rozhodování pak je v právním řádu nedefinovaný „veřejný zájem“.

Jinými slovy, existuje právo (oběti) a povinnost státu vést účinné vyšetřování, bez jeho maření úniky. Současně existuje presumpce neviny. K tomu existuje právo každého šířit a přijímat informace, především o veřejných osobách, a k tomu současně právo každého na ochranu soukromí a osobnosti.

Konkrétně u Článku 10 – právo na informace závisí výlučně na tom, jak s ním naloží stát, jak například vysvětlil soudce Evropského soudu pro lidská práva Krzysztof Wojtyczek v Praze na semináři s názvem Spravedlivý proces a mediální realita. Podle jeho slov jde vyvážením práv o ochranu proti státu jakožto i proti soukromým hráčům, jak Česká justice informovala.

Existují dobré důvody, proč státy zásadně neumožňují informovat o obsahu trestního spisu: „Parlamentní institut zkonstatoval, že např. nevládní organizace „Open society justice initiative“ nenalezla žádný stát, který by poskytoval veřejnosti nebo novinářům právo na informace k trestní dokumentaci a trestnímu spisu. Státy je zcela standardně upravena veřejnost procesu soudního vč. uveřejnění rozhodnutí, a to i s odůvodněním. Ostatní skutečnosti však podléhají zákonné ochraně před únikem. S takovými závěry se ztotožňuje i Rada Evropy, která sice připomíná potřebu informovanosti veřejnosti o zásadních postupech v rámci vyšetřování, avšak jen v určitých případech, v jasně stanovených mantinelech a s náležitým důrazem na presumpci neviny,“ uvedla ve svých závěrech Komise z roku 2017.

V médiích se probírá soukromí lidí, kteří někdy ještě ani nebyli obviněni Foto: Pixabay

Podle Parlamentního institutu jsou státy, kde je únik z přípravného řízení trestným činem a přístup ke spisu nemá automaticky ani obviněný: „Pro ilustraci lze zmínit např. právní úpravu francouzskou, u níž platí, že únik informací z trestního spisu ve fázi přípravného řízení je trestným činem vždy, pokud však osobou, která informace ze spisu poskytne, není obviněný. Obviněný nemá prvoplánově do spisu přístup, na rozdíl od jeho obhájce, avšak může mu být umožněn. Pokud se tak stane, je obviněný oprávněn nakládat s informacemi z trestního spisu podle svého uvážení (s výjimkou např. utajovaných skutečností podle zvláštního právního předpisu, apod.).“

Avšak i za těchto okolností má novinář ve Francii zvláštní postavení: „Otázka, zda novinář může ve Francii zveřejnit informaci, která má původ v trestním spisu, závisí na tom, zda informace byla získána ze spisu na základě jednání třetí osoby, které bylo porušením zákonem stanovené povinnosti mlčenlivosti. Ke zveřejnění informace od obviněného, kterému bylo umožněno nahlédnout do spisu, je tedy novinář oprávněn (stejně jako obviněný je oprávněn mu informace předat), nejde-li samozřejmě o skutečnosti utajované podle zvláštního zákona, apod. Jelikož přístup obviněného do vyšetřovacího spisu je spíše výjimečný, má se ve Francii ve většině případů za to, že novinář nesměl informaci zveřejnit,“ uvedla k francouzské úpravě Komise z roku 2017.

Mnohem přísnější je k novinářům striktní úprava německá: „Parlamentní institut připomíná, že např. německý trestní zákoník stanoví zvláštní trestný čin za vynesení dokumentů z trestního řízení, kdy odpovědnost za vynesení dokumentů rozšiřuje i na další osoby než úředníky nebo osoby ve státní službě, tedy i na novináře,“ cituje studii Zpráva Komise.

Kdy je zveřejnění zločinným pohrdáním soudem

Dodržování Úmluvy je odpovědností států. Úmluva o lidských právech a základních svobodách je součástí jejich právních řádů. Český stát dlouhodobě neumí dodržování Úmluvy, co se týče vyvážení Článku 6 a Článku 10 respektive Článku 8 zajistit. Je to proto, že po omezeních zjevně není poptávka – ani ze strany veřejnosti a byznysu ani politiků. Tvrdým zásahem by jedné skupině včetně orgánů činným v trestním řízení byl odejmut nástroj politického a ekonomického boje, veřejnost by přišla o žádané a často i žádoucí informace a mediální podniky o vliv a čtenost.

Existují ovšem státy, které se se situací pokoušejí vypořádat, jak uvádí Kristýna Bendová ve své diplomové práci z roku 2019 s názvem Poskytování informací o probíhajícím trestním řízení. Například Slovensko má podle ní úpravu mnohem širší: „Limity poskytování informací o trestním řízení zakotvuje § 6 trestného poriadku. Slovenské OČTŘ informují veřejnost skrze oznamovací prostředky stejně jako ty české, přičemž musí dbát na ochranu utajovaných skutečností, obchodního, bankovního, daňového, poštovního a telekomunikačního tajemství; také musí ctít zásadu presumpce neviny. Vidíme, že výčet skutečností, na které slovenské OČTŘ musí dbát je mnohem širší než v případě § 8a odst. 1 TrŘ,“ uvádí Bendová s tím, že zajímavá je otázka ochrany obchodního tajemství, nad kterou český trestní řád vůbec nepřemýšlí.

Náměstek pražského primátora Petr Hlubuček. Foto: STAN

Na opačném spektru a v čele zákazu stojí Anglie: „Značně omezuje informace o probíhajícím řízení anglický contempt of court, spojení common law a psaného práva (zákon z r. 1981). Zveřejnění čehokoli, co vytváří skutečné riziko, že průběh spravedlnosti v soudním řízení může být vážně narušen, je dle anglického práva zločinným pohrdáním soudem. Toto platí jen v případě aktivního řízení,“ uvádí Bendová.

ESLP: Předjímání je podkopání důvěry veřejnosti v justici

Bendová poznámkou o českém Nejvyšším správním soudu potvrzuje českou politickou nevůli cokoli měnit. Kromě politiků tak nápravu mohou zajistit pouze poškození a soudy. Jak soud v případě kolize dvou práv rozhodne, však není vůbec jisté.

Podle jakého klíče se tak děje, kdo jej určuje a jak významná je v tom judikatura Evropského soudu pro lidská práva, uvádí Kristýna Bendová hned v úvodu své práce, kdy si zvolila dva případy jako představitele dvou proudů.

Především je to případ „vítězství“ práva na spravedlivý proces a na soukromý život nad Článkem 10 – svoboda projevu a právo na informace Bédat v. Švýcarsko.

O případu Bédat v. Švýcarsko Česká justice podrobně informovala už v dubnu 2016. Arnaud Bédat je profesionální novinář, který v říjnu 2003 publikoval v týdeníku L´Illustré článek s titulkem Tragedie na mostě v Lusanne – verze zdivočelého řidiče – výslech šíleného řidiče. Článek se týkal trestního řízení s motoristou M.B. ve vazbě po incidentu 8. července 2003 se třemi mrtvými a osmi zraněnými a úniku z vyšetřování, který Bédat zveřejnil. Za to byl trestně stíhán a odsouzen k pokutě 4000 fanků.

Evropský soud pro lidská práva jeho stížnosti proti Švýcarsku nevyhověl. Každému se musí dostat práva na spravedlivý proces, uvedl ESLP.  „Musí být uloženo hlavě každého novináře, který komentuje trvající trestní řízení, že limity povolených komentářů se nesmějí rozšířit o prohlášení, která jsou předjímáním, ať úmyslným nebo nikoli, šancí osoby na spravedlivý proces nebo podkopávají důvěru veřejnosti v roli soudu a v řízení trestní justice,“ upozornil na svá opakovaná vyjádření Soud.

Česká republika má přístup jako Estonsko

Také Evropský soud pro lidská práva před svým rozhodnutím v případu Bédat v. Švýcarsko porovnal právo třiceti členských zemí Rady Evropy včetně České republiky, co se týče prolomení utajení trestního vyšetřování a konstatoval, že zveřejnění utajené informace z policejního vyšetřování je trestáno ve všech těchto zemích. Ve dvaceti třech zemích z předmětných třiceti může být za tento trestný čin trestán kdokoli, zatímco v sedmi zemích pouze účastníci řízení a osoby dotčené. „Většina z těchto dvaceti tří zemí se zavázala k trestnímu postihu, zatímco v Estonsku, Ruská federaci a v České republice porušení utajení trestního vyšetřování podléhá pouze administrativní sankci,“ uvedl v rozsudku v případu Bédat v. Švýcarsko Evropský soud pro lidská práva doslova.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Foto: Pxhere

Případem z druhého konce měřítka, tedy „vítězstvím“ svobody slova podle Článku 10 nad dalšími právy je podle Bendové případ Campos Daâmaso v. Portugalsko. V tomto případě novináře zachránil fakt, že „byl dotčený článek uveřejněn v zásadním okamžiku trestního řízení (přednesení obžaloby), kdy je respektování presumpce neviny o to významnější, je relevantní a za jiných okolností by byla přitěžující pro píšící novináře“. „V daném případě ale Soud podotknul, že otištění konkrétního článku bylo jen dalším z řady článků téhož autora na stejná témata. Relevantní též bylo, že článek reprodukoval obsah obžaloby, který byl věrohodný a objektivně správný. ESLP dospěl k závěru, že za daných okolností ani legitimní zájem na ochraně probíhajícího předběžného přípravného řízení nemůže mít přednost před právem stěžovatele na rozšiřování informací o trestním řízení,“ uvádí o stížnosti na Portugalsko Bendová.

Hra s GDPR, technologiemi a časem

Jenže, případ Campos Daâmaso v. Portugalsko je z roku 2008 a Bédat v. Švýcarsko z roku 2016. Do následků šíření informací z trestních spisů od té doby razantně vstoupila další proměnná – internet, sociální sítě, vysílání prostřednictvím telefonů, databáze a digitální knihovny. Co bylo dříve jednou zprávou odvysílanou v televizi a publikovanou na titulní straně magazínu, má dnes denně doslova miliony sledujících.

Šířené informace, odposlechy, informace ze soukromí soukromých osob jsou v databázích navždy, často bez kontextu a občas i lživé, když se před soudem ukáže nepravda. V roce 2021 nebyl u Evropského soudu pro lidská práva úspěšný italský stěžovatel v případu Bancardi v. Itálie, jak Česká justice uvedla.

Novinář v tomto případě zveřejnil obsah trestního řízení ohledně rodinné rvačky v restauraci. Její účastníci požádali o odstranění indexace a článku z internetu. „Soud poté dospěl k závěru, že došlo k porušení dobré pověsti žalobců a jejich práva na respektování jejich soukromého života. Soud rovněž poznamenal, že sporné informace byly snadno dostupné (mnohem více než jakékoli informace publikované v tištěných novinách, s přihlédnutím k velkému místnímu rozšíření online novin) pouhým vložením jmen žalobců do vyhledávače, a že povaha příslušných údajů, pokud jde o soudní řízení, byla citlivá,“ cituje Evropský soud pro lidská práva rozsudek italského soudu, který vycházel rovněž ze sporu s Googlem.

Evropský soud pro lidská práva v této souvislosti zopakoval kritéria pro posuzování práce novináře ve vztahu ke svobodě šíření informací: „Tato kritéria jsou následující: i) příspěvek do diskuse obecného zájmu; ii) jak známá byla dotyčná osoba a jaký byl předmět zprávy; iii) chování dotyčné osoby vůči médiím; iv) způsob získání informací a jejich pravdivost; v) obsah, forma a důsledky předmětného zveřejnění a vi) závažnost sankce uložené stěžovateli,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva s odkazem na rozhodnutí v případu Axel Springer AG v. Německo ze 7. února 2012.

Do hry také vstupuje GDPR. Nejen speciální charakter informací z přípravného řízení, ale i povaha současných technologií působí, že podle soudu právo na dobrou pověst se v čase zvyšuje: „Tato ustanovení podporují myšlenku, že relevance práva stěžovatele na šíření informací se postupem času snižovala ve srovnání s právem VX na respektování jeho dobré pověsti, uvedl Soud a vyzval ke srovnání s opačným případem francouzského prezidenta Mitteranda,“ stojí v rozhodnutí ESLP, o kterém Česká justice v roce 2021 informovala.

A také právo být zapomenut. Aktuálně byl u naopak Evropského soudu pro lidská práva úspěšný vydavatel belgického deníku Le Soir Patrick Hurbain, kterému belgický soud nařídil anonymizovat v databázi článků reportáž o smrtelné dopravní nehodě z roku 1994, ve které deník zveřejnil plné jméno řidiče. Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že došlo k porušení Článku 10 Úmluvy, neboť soud nenalezl naléhavý společenský zájem, který by příkaz obhájil jako „nezbytný v demokratické společnosti“. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

VSZ: V případu přezkumu rozsudku u Hilsnera se objevily další nové informace

 V případu více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti, se objevily nové informace. Vyplynuly ze dvou podnětů, které Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci obdrželo v souvislosti s přezkumem zamítnuté obnovy řízení ze strany jihlavských žalobců, uvedl dnes na stránkách VSZ Olomouc náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš. Podnět na přezkoumání rozsudku bude muset na pokyn VSZ Olomouc znovu prověřit Krajské státní zastupitelství v Jihlavě.

Podle Bartoše VSZ ve věci odsouzeného Leopolda Hilsnera přezkoumávalo negativní stanovisko Krajského státního zastupitelství v Jihlavě k podání návrhu na obnovu řízení na základě dvou podnětů. „Tyto podněty byly následně doplněny o nové informace, které neměl státní zástupce krajského státního zastupitelství k dispozici a které by mohly být pro posouzení věci podstatné. Vrchní státní zastupitelství proto samo věcný přezkum neprovedlo a věc v souladu se zákonem o státním zastupitelství vrátilo krajskému státnímu zastupitelství k opětovnému posouzení,“ uvedl Bartoš.

O obnovu řízení v případu vraždy v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899 a stála na začátku takzvané hilsneriády, požádal v únoru advokát Lubomír Müller, jihlavští žalobci na konci června obnovu odmítli. Müller serveru iROZHLAS.cz řekl, že od roku 1900 je to poprvé, kdy byl ve snaze o obnovu Hilsnerova procesu nařízen přezkum negativního stanoviska. Svůj podnět z počátku roku opřel o archivní materiály, které tehdejší soudy neměly k dispozici a viděl v nich šanci zbavit Hilsnera viny.

Kvůli vraždě Hrůzové byl v roce 1899 zatčen dvaadvacetiletý Žid Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy. V této atmosféře se konal v září stejného roku v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti.

Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.

Soudy později změnily mladíkovi trest na doživotí. Ke zmírnění trestu pomohlo i úsilí Tomáše Garrigua Masaryka. Tehdejší vysokoškolský profesor Masaryk se postavil na Hilsnerovu obranu jako jeden z mála, rituální vraždu označil za pověru a pozadí procesu za antisemitské. Vysloužil si za to nenávistné reakce veřejnosti. Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. Milost, ceskajustice.cz

X X X

Supersenioři v politice vadí víc a víc. Už 75 procent Američanů by je odstavilo

Více než tři čtvrtiny amerických voličů si přejí zavést horní věkovou hranici pro volené činitele. Vyplývá to z nového průzkumu agentury YouGov pro televizi CBS News. Sondáž přichází v době rostoucích obav ohledně věku vrcholných amerických politiků a jejich schopnosti naplno vykonávat funkci, připomíná sever Axios.

 Například 81letý lídr Republikánské strany v americkém Senátu Mitch McConnell před nedávnem přestal už podruhé na tiskové konferenci na několik desítek vteřin reagovat. Záměr kandidovat v příštích volbách do Kongresu minulý týden oznámila 83letá demokratka a bývalá šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Nyní 80letý Joe Biden je nejstarší prezident v dějinách USA a rovněž se hodlá ucházet o znovuzvolení.

V případě vítězství ve volbách v příštím roce by Biden zahajoval druhý mandát ve věku 82 let. Průzkumy nasvědčují tomu, že se demokrat příští rok utká s republikánským exprezidentem Donaldem Trumpem, kterému by v případě vítězství bylo v době nástupu do funkce v Bílém domě 78 let.

Sedmasedmdesát procent respondentů průzkumu uvedlo, že by měl být zaveden horní věkový limit pro volené činitele, na základě kterého by „po dosažení určitého věku již nemohli zastávat svou funkci“. Zároveň se ukázalo, že tuto obavu sdílí voliči obou hlavních stran, zavedení horní věkové hranice pro volené činitele si přeje 76 procent demokratů a 79 procent republikánů.

 Podle 45 procent respondentů by maximální věková hranice pro volené činitele měla být 70 let. Třicet procent respondentů uvedlo, že maximální věk by měl být 50 nebo 60 let a pouze 18 procent dotazovaných se domnívá, že horní věková hranice by měla být 80 let.

Více než polovina respondentů si myslí, že práce prezidenta je „příliš náročná pro člověka staršího 75 let“, ale 38 procent dotazovaných si myslí, že to závisí také na dalších okolnostech. S tvrzením, že se se zvolenými činiteli a zákonodárci staršími 75 let pojí obavy ohledně jejich schopnosti vykonávat svou funkci „převážně souhlasilo“ 78 procent respondentů.

Mediánový věk v americkém Senátu je podle sondážní agentury Pew Research Center 65 let a ve Sněmovně reprezentantů to je 57. Šestnácti senátorům je 75 a více let a 18 senátorům je mezi 74 a 70 lety. Senát má 100 členů, dva za každý stát. Ve 435členné Sněmovně reprezentantů sedí 43 poslanců ve věku 75 a let a více a 42 je mezi 70 až 74 roky.

X X X

Počet obyvatel ČR se přiblížil k 11 milionům„Česká republika zřejmě brzy bude mít 11 milionů obyvatel. Již nyní jsme devátou nejlidnatější zemí Evropské unie a necháváme za námi země jako jsou Portugalsko, Švédsko nebo Řecko. Osmou nejlidnatější zemí Evropské unie je Belgie, která má přibližně o 900 tisíc obyvatel více než Česká republika,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Na konci prvního pololetí letošního roku měla Česká republika 10 873 553 obyvatel. Na začátku letošního roku přitom žilo v naší zemi o 46 024 méně lidí. Z hlediska počtu obyvatel se aktuálně pohybujeme vysoce nad úrovní před začátkem pandemie koronaviru.

Přírůstek obyvatelstva v prvním pololetí letošního roku byl způsoben především stěhováním. Zatímco se z České republiky vystěhovalo 22 266 lidí, přistěhovalo se 79 776 lidí. Bez stěhování by počet obyvatel naší země klesl. V prvním pololetí letošního roku totiž zemřelo 56 666 lidí, zatímco se narodilo pouze 45 180 dětí.

Mimo manželství se rodí 47,7 procenta dětí. Přibližně jedna desetina narozených dětí měla matku s cizím státním občanstvím. Nejčastěji šlo o maminky z Ukrajiny a Slovenska. V prvním pololetí letošního roku se konalo pouze 19 124 svateb. Na každé dvě svatby připadl jeden rozvod. Celkem se uskutečnilo 9 877 rozvodů. Ing. Štěpán Křeček, MBA, hlavní ekonom

X X X

NATO plánuje největší cvičení od studené války, natrénuje odražení Ruska

Severoatlantická aliance plánuje v příštím roce uskutečnit největší společné vojenské cvičení od studené války. Aliance plánuje shromáždit 41 tisíc vojáků. Cílem cvičení je otestovat připravenost odrazit případnou ruskou agresi vůči jednomu z členů NATO. Vojenské cvičení se uskuteční v Německu, Polsku a v pobaltských zemích, a to v únoru a březnu. Forma české účasti se zatím zvažuje.

Podle listu Financial Times se očekává, že cvičení nazvané Steadfast Defender bude zahrnovat 500 až 700 leteckých bojových misí. Zapojeno by mělo být i více než 50 lodí, řekli FT nejmenovaní představitelé NATO.

Podobně jako letos v červnu, kdy se konalo velké letecké cvičení Air Defender 23, NATO ani teď nezmiňuje ve svých plánech Rusko. Mluví pouze o tom, že tématem cvičení je situace, kdy Aliance čelí agresi od fiktivního východní bloku OCCASUS.

„Forma české účasti se stále zvažuje. Probíhají plánovací konference, kde se řeší prostory, síly i prostředky,“ uvedl nejmenovaný zdroj z NATO. Jak dodal, pro českou armádu jsou podobné akce důležité i kvůli tomu, že na jejich základě plánuje své další aktivity a vojenská cvičení.

Manévrů se zúčastní i Švédsko, které členem Severoatlantické aliance zatím není. Celkově tak půjde o 32 zemí. Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko se členem aliance stalo letos v dubnu, vstup Švédska zatím neratifikovalo Turecko ani Maďarsko.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už loni v červnu uvedl, že aliance zvýší počet sil rychlé reakce ze 40 tisíc na více než 300 tisíc.

Letos v létě se pak země NATO shodly na nových plánech, jak odvrátit případný ruský útok na alianční území. Jak to tehdy komentovaly zahraniční tiskové agentury, jde o velký posun, protože Severoatlantická aliance podobné plány vypracovala poprvé od konce studené války před 30 lety.

NATO dlouho nemělo potřebu formulovat rozsáhlé obranné plány, protože bojovalo jen v menších válkách v Afghánistánu a v Iráku a mělo pocit, že postsovětské Rusko už pro něj nepředstavuje existenční hrozbu. Ale vzhledem k tomu, že těsně za hranicemi aliance, tedy na Ukrajině, zuří nejkrvavější válka od roku 1945, situace se změnila.

Zvláště pobaltské země hlasitě vyzývají NATO, aby posílilo své východní křídlo vzhledem k tomu, že Bělorusko na svých hranicích shromažďuje vojáky. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že už začátkem července měly být do Běloruska přesunuty jaderné zbraně. Jejich přítomnost v zemi ale zatím nebyla potvrzena. Severoatlantická aliance rozmístila v Pobaltí mnohonárodní prapory, které mají v případě invaze zpomalit postup případného agresora.

Německo v červnu oznámilo, že v Litvě ponechá trvale 4000 vojáků. Cvičení jsou rovněž považována za klíčovou součást aktivit, které mají ukázat Moskvě, že je aliance připravena bojovat, řekly listu FT zdroje z NATO.

X X X

Odstrašení potenciálního agresora. Poláci koupí 486 raketometů HIMARS

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak se zástupci americké vlády v pondělí podepsal smlouvu o nákupu 486 raketometů HIMARS. V minulosti polská armáda získala osmnáct těchto salvových raketometů, které se osvědčily na Ukrajině v boji proti ruským invazním jednotkám.

 Poláci podle Blaszczaka počítají s tím, že dodávky raketometů začnou koncem roku 2025. V nejbližších dvou letech bude polská armáda pracovat na tom, aby je integrovala se systémy, které už má ve výzbroji.

Nákup raketometů HIMARS posílí schopnost polské armády odstrašovat potenciálního agresora, řekl Blaszczak. „Do dvou let bude mít polská armáda nejsilnější pozemní síly a jednou z jejich nejvýznamnějších složek bude raketové dělostřelectvo,“ tvrdí šéf polského ministerstva obrany.

Polsko plánuje, že raketomety HIMARS budou osazeny na podvozcích Jelcz a budou integrovány do systémů pro řízení palby dělostřelectva TOPAZ.

Portál gazeta.pl píše, že si země loni objednala také raketomety v Jižní Koreji, jde o typ Chunmoo. První kus do Polska dorazil minulý měsíc a armáda ho osadila na podvozku Jelcz.

Polsko v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu výrazně posílilo výdaje na obranu. Letos na ni vydá zhruba čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), NATO požaduje minimálně dvě procenta HDP.

X X X

Zemřel britský vědec Wilmut, kterého proslavilo naklonování ovce Dolly

V věku 79 let v neděli zemřel britský vědec Ian Wilmut, který v roce 1996 naklonoval ovci Dolly. První živočich naklonovaný z dospělé buňky savce byl velkým průlomem ve výzkumu kmenových buněk. Wilmut vedl výzkumný tým ve skotském Roslinově ústavu, který dnes o jeho smrti informoval.

„Truchlíme nad ztrátou profesora sira Iana Wilmuta, světově uznávaného embryologa a odborníka na regenerativní medicínu, který vedl projekt vytvoření ovce Dolly. Jeho práce nadále informuje a inspiruje vědu v Roslinově ústavu i mimo něj,“ uvedla skotská instituce.

Wilmut vystudoval zemědělskou fakultu na univerzitě v Nottinghamu, pak pokračoval na Cambridgeské univerzitě a začal se věnovat vědecké práci. V roce 1996 jeho tým z Roslinova ústavu ve skotském Edinburghu vstoupil do historie naklonováním prvního savce z buňky dospělého jedince.

Naklonování ovce Dolly, o kterém vědci informovali v únoru 1997, otevřelo cestu bezprecedentnímu výzkumu možností genetické manipulace chovných zvířat. Jeho metoda je teoreticky použitelná i v případě člověka, a budila proto značné kontroverze. Ovce byla v roce 2003 utracena.

Wilmutův tým položil základy výzkumu kmenových buněk. Tato technologie má za cíl vyléčit mnoho nemocí spojených se stárnutím díky regeneraci poškozené tkáně. Vědcovým odkazem je tak vytvoření oboru známého jako regenerativní medicína, který má obrovský potenciál umožnit více lidem žít delší a zdravější život, píše BBC News.

Wilmut trpěl Parkinsonovou chorobou, od roku 2018 se věnoval výzkumu této neurodegenerativní nemoci. Podle listu The Guardian vědec litoval, že kvůli nemoci musí zpomalit při horské turistice a brání mu také v hraní curlingu.

X X X

Nizozemské volby mají nového favorita. „Pitbula“, který nechce vyhrát

Zhruba za dva měsíce se v Nizozemsku budou konat předčasné parlamentní volby. A už nyní se zdá být jasné, že na politické scéně dojde k zemětřesení. Levice zažívá znovuzrození pod vedením Franse Timmermanse, velkou podporu má stále relativně nové Hnutí zemědělců a občanů. Největším favoritem se ovšem stalo nedávno vzniklé uskupení Nový sociální kontrakt někdejšího křesťanského demokrata Pietera Omtzigta.

 Dlouhá léta byli Nizozemci zvyklí na dominanci Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) Marka Rutteho. Někdy ji sice v sondážích předběhla Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse nebo Fórum pro demokracii (FvD) Thierryho Baudeta, ale asketický premiér od roku 2010 v každých volbách zvítězil.

Letos je všechno jinak. Rutte po červencovém pádu své vlády oznámil konec v politice, snad všechny velké strany si vybraly nové volební lídry a největší šance na vítězství má šéf uskupení, jež ještě před měsícem neexistovalo – Pieter Omtzigt.

Devětačtyřicetiletý specialista na daně a penze původem z Haagu platí za nejpopulárnějšího nizozemského politika. Přezdívají mu pitbul – když se do nějakého tématu zakousne, jen tak ho nepustí. Vidět to bylo v kauze neoprávněného zpětného vymáhání přídavků na děti, kvůli níž před dvěma lety padla třetí Rutteho vláda. Má za sebou ale i kontroverze – třeba předvedení falešného svědka během vyšetřování pádu letu MH17 nad Donbasem.

Omtzigt býval členem středopravicového Křesťanského demokratického apelu (CDA) a v roce 2020 neúspěšně usiloval o post jeho lídra. Mezi spolustraníky nebyl zrovna populární, v konverzacích ho nazývali psychopatem a vůbec pro něj používali různé nehezké výrazy. Ve volbách v roce 2021 ale dostal přes 300 tisíc preferenčních hlasů. Pak si ovšem vzal čtyřměsíční volno kvůlu „vyčerpání“ a nakonec stranu opustil. Následně chodil z talk show do talk show, napsal bestseller Nový sociální kontrakt a letos v srpnu založil stejnojmennou stranu (NSC).

V určitém smyslu tak Omtzigt kráčí ve stopách samorostů nizozemské politiky, mezi které lze zařadit Pima Fortuyna zavražděného v roce 2002 nebo Geerta Wilderse, jenž je stále jediným členem své strany. Ani Omtzigt kolem sebe nemá žádnou členskou základnu, kandidátku teprve bude sestavovat. „Bude muset sehnat experty, kteří budou v souladu se stranickou linií. Docela fuška,“ komentuje to parlamentní korespondent RTL Nieuws Frits Wester. Omtzigt říká, že mluví s různým lidmi. „Máme čas do 9. října,“ připomíná.

Jaké postoje vlastně zastává? Jako svoje priority uvádí dobré vládnutí a sociální bezpečnost. Je opatrný vůči migraci a mírně kritický vůči Evropské unii. Hlasy podle politologů může sebrat skoro každému – VVD, CDA, naštvaným farmářům z BBB, kteří zazářili v březnových místních volbách, i Wildersovi, s nímž nechce spolupracovat.

V současné chvíli by NSC podle průzkumů ve 150členné dolní komoře parlamentu (Tweede Kamer) získala asi 28 křesel. VVD je na 26, koalici zelených a sociálních demokratů GroenLinks–PvdA pod vedením „pana Green Deal“ Franse Timmermanse, jenž kvůli kandidatuře skončil jako místopředseda Evropské komise, odhady přisuzují 23 křesel a BBB podle nich může počítat s 16. Obzvlášť rozmrzelý musí být především Timmermans, jenž zřejmě veřil, že se mu na domácí scéně otevřelo „okno“ pro bezpečné rozjetí další fáze kariéry.

Ještě ale nemusí panikařit. Omtzigt avizoval, že nechce, aby jeho strana byla nejsilnější, a nechce se stát premiérem. Prý mu postačí, když se budou implementovat jeho nápady. Politologové se nyní přou, jak by vítězství své strany mohl zabránit – jestli by stačilo kandidovat jen někde a podobně…

Zůstává tak zcela otevřené, kdo v nové vládě bude. Nizozemsko má velice proporční volební systém a poslední dvě Rutteho vlády tvořila čtveřice partají. Celkem má své zástupce v dolní komoře šestnáct subjektů včetně Strany zvířat (PvdD) a donedávna i strany důchodců (50PLUS).

„Odchody dlouho vládnoucích premiérů v Nizozemsku historicky vedly k posunům, pokud jde o křesla v parlamentu a inovátorské vládní koalice,“ řekla deníku The Financial Times profesorka politologie na Amsterdamské univerzitě Sarah de Langeová. Připomíná tak změny, jež nastaly po konci vlád Ruuda Luberse (1982-1994), Wima Koka (1994-2002) i Jana Petera Balkenendeho (2002-2010).

X X X

Digitalizace banky odráží potřeby zákazníků a proměňuje roli poradců

Bankovní segment se razantně mění. Stále zřetelněji se prosazují potřeby klientů, kteří očekávají moderní, efektivní a dobře dostupné služby, díky nimž mohou spravovat své finance jednoduše a prakticky odkudkoliv. Banky tak musí naplno využít technologických možností, aby tyto nároky uspokojily.

Technologický vývoj přináší změny, které musí banky reflektovat. Narůstá počet klientů, kteří vyhledávají a upřednostňují některá z online řešení pro správu svých financí. Internetové bankovnictví, mobilní aplikace a platby mobilem se tak stávají nedílnou součástí života stále více lidí, a to nejen napříč mladší věkovou skupinou. Tento trend potvrzuje i Česká spořitelna, které násobně vzrůstá i počet aktivních uživatelů ve věku 65+ a která s digitalizací neotálí a díky inovativnímu digitálnímu bankovnictví George nabízí zákazníkům pokročilou uživatelskou zkušenost.

Jen v České republice v současné době aplikaci George využívají více než 2 miliony klientů. Celkově je to pak 9 milionů zákazníků napříč šesti zeměmi – Rakouskem, Českou republikou, Slovenskem, Rumunskem, Chorvatskem a Maďarskem, kde je aplikace k dispozici. „Aplikace George přinesla novou úroveň digitálního bankovnictví a na jejím neustálém rozvoji a bezchybném chodu pracuje tým čítající přibližně 300 lidí. Vnímáme totiž, že právě digitální zkušenost je tím, co nás může odlišit od ostatních bank a poskytnout nám konkurenční výhodu,“ uvádí Martin Kobza, člen představenstva České spořitelny, který zodpovídá za provoz a IT. Mezinárodní přesah navíc umožňuje čerpat know-how napříč jednotlivými zeměmi a implementovat funkční prvky využívané lokálně i do dalších států.

Technologie v péči o finanční zdraví

Aplikace představuje jedno centrální místo, kde mají klienti přehled o všech svých finančních produktech, mohou je jednoduše spravovat a současně v online prostředí sjednávat nové služby, a to pohodlně a zároveň díky biometrice a pokročilým zabezpečovacím metodám také bez obav. Technologie ale mohou mít i další přidanou hodnotu – mohou pomoci pečovat o finanční zdraví klienta v každém okamžiku. „Česká spořitelna si už před časem stanovila jako jeden z hlavních cílů starat se o finanční zdraví klientů. Chceme jim v tomto ohledu nabízet pomocnou ruku, být jim oporou a být jim celkově blíž. Právě s tím nám technologie pomáhají. George už v tuto chvíli nabízí řadu funkcionalit zaměřených na finanční zdraví a ve vývoji pokračujeme dál,“ doplňuje Martin Kobza. Jedním z kroků ve vývoji by přitom mohla být predikce výhledů do budoucna, která by bez pokročilých technologií byla nemožná.

Úloha bankovních poradců se mění

Spolu s procesem digitalizace a transformace banky jde ruku v ruce ale také proměna rolí bankovních poradců na pobočkách. „Jako tradiční banka na cestě k technologické společnosti máme velkou výhodu, a sice že si z obou konceptů můžeme vzít prvky, které jsou pro nás nejlepší, a vhodně propojovat technologie i lidský faktor,“ vysvětluje Martin Kobza. Rozvoj nových technologií a nárůst zcela bezhotovostních poboček tak neznamená, že by technologie měly nahradit poradce na pobočkách, ale dochází ke změně jejich úlohy. „Poradci jsou ti, kteří pomáhají klientům s péčí o finanční zdraví, a současně by měli být těmi, kteří je provedou digitálním procesem a v případě potřeby poskytnou radu a lidský kontakt. Měli by být tím, kdo zákazníkovi ukáže, jak sjednat novou službu, změnit stávající a vyřešit i další věci v aplikaci, kterou sami zákazníci dobře znají a používají ji,“ vysvětluje Martin Kobza. Pro úspěšnou digitalizaci je tak nutná synergie napříč celou společností – od IT týmů, kde v současné době Česká spořitelna zaměstnává téměř 1 500 specialistů a neustále je rozšiřuje, až po poradce, s nimiž se lidé osobně potkávají.

X X X

Záplavy ve východní Libyi mají až dva tisíce obětí, voda smetla celé čtvrti

Záplavy způsobené přívalovými dešti, které v posledních dnech zasáhly východní Libyi, by mohly mít až 2000 lidských obětí jen ve městě Derna. V pondělí to řekl premiér libyjské konkurenční vlády národní stability působící na východě země Usáma Hamád. Zdroj těchto čísel premiér neuvedl. Voda podle něj v přístavním městě „smetla celé čtvrti“ a tisíce lidí se pohřešují. Předchozí celková bilance obětí byla 150.

 „Počet pohřešovaných je v tisících a počet mrtvých překračuje 2000,“ řekl Hamád místní televizi. Město Derna je podle místních médií nedostupné a nefunguje v něm elektřina ani v něm není signál. Značnou devastaci ukazují záběry města na sociálních sítích.

Středomořská bouře Daniel udeřila už v neděli na libyjské pevnině, kde pustošila domy a silnice a způsobila rozsáhlé záplavy. Bouře zasáhla zejména pobřežní města Benghází, Susah, Bajdá, Mardž a Derna.

Libyjské úřady na východě země vyhlásily stav mimořádné nouze, nechaly uzavřít školy a obchody a vyhlásily zákaz nočního vycházení. Podle svědků pokračují pátrací a záchranné akce v Benghází. Premiér Hamád vyhlásil Darnu za zónu katastrofy, když přívalové deště a záplavy poničily velkou část města,

Desítky obětí jsou potvrzených také ve městech Bajdá a Susah. Libyjský Červený kříž uvedl, že v Bajdá ztratil kontakt s jedním ze svých pracovníků, který se pokoušel vyprostit uvězněnou rodinu.

„Nejméně 150 lidí zahynulo v důsledku záplav způsobených bouří Daniel v Darná, v okrese Džabal al-Achdar a na předměstí Mardže“ na východě Libye, řekl dříve agentuře AFP mluvčí paralelní exekutivy Muhammad Masúd.

 „Spali jsme, a když jsme se probudili, zjistili jsme, že všude kolem domu je voda. Jsme pořád uvnitř a snažíme se dostat ven,“ řekl obyvatel Darná Ahmad Muhammad.

Už v sobotu večer byly na tři dny uzavřeny čtyři přístavy významné pro vývoz ropy – Rás Lanúf, Zuvajtína, Briga a As-Sidr. Agentuře Reuters to sdělili dva inženýři z ropného průmyslu.

Premiér vlády národní jednoty v Tripolisu Abdal Hamíd Dbaíbá v neděli řekl, že nařídil všem státním úřadům, aby „se okamžitě vypořádaly“ se škodami a záplavami ve východolibyjských městech.

X X X

Moravská pohraniční dráha slaví 150 let. Parní vlaky se sjedou do Dolní Lipky

V  sobotu 7. října se do Dolní Lipky sjede hned několik historických parních strojů, které tak společně s cestujícími oslaví 150 let od zahájení provozu na Moravské pohraniční dráze. Ta vede právě z Dolní Lipky přes Hanušovice do Šternberka. Fanoušci železniční nostalgie se mohou těšit na parní jízdy z Pardubic, Hradce Králové, České Třebové nebo Olomouce. V Dolní Lipce budou umístěny také statické ukázky lokomotiv, představení budoucího železničního muzea či přednášky o historii samotné dráhy.

 „Přípravy na velkou oslavu 150 let od zahájení provozu na Moravské pohraniční dráze pokračují a věřím, že nejen pro fandy železniční nostalgie připravíme opravdu zajímavou akci, na kterou se budou moci do Dolní Lipky dopravit nejen ze všech koutů našeho kraje, ale také z dalších regionů včetně samozřejmě Olomouckého kraje,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Cestující se mohou těšit na zapojení hned čtyř parních lokomotiv. „Z České Třebové přes Ústí nad Orlicí do Dolní Lipky a zpět vyrazí lokomotiva Velký Bejček, z Pardubic přes Hradec Králové a Letohrad pojede lokomotiva Němka, která zajede také pro návštěvníky do Hanušovic. Cestující z Olomouckého kraje se mohou těšit na Rosničku, která pojede z Olomouce přes Zábřeh na Moravě a Šumperk. Mezi Dolní Lipkou a Štíty pak pojede tam i zpět jednou dopoledne a jednou odpoledne Ventilovka. Vycházíme tak vstříc fanouškům železniční nostalgie z celého širokého okolí,“ představil jednotlivé trasy hejtman Netolický.

Akce se koná ve spolupráci Pardubického kraje, Českých drah a Muzea starých strojů a technologií. Novinkou bude připravovaný prodejní rezervační systém. „Při nákupu jízdenky prostřednictvím tohoto rezervačního systému chceme cestujícím umožnit komfort rezervace místa na sezení v konkrétním voze tak, aby měli jistotu, že budou cestovat pohodlně. Samozřejmě však bude zachovaná možnost pořízení jízdenky přímo na místě u konkrétního vlaku,“ sdělil předseda Muzea starých strojů Michal Bednář. Jízdné do stanice a ze stanice Dolní Lipka bude rozdělené do několika pásem dle vzdálenosti. „Snažíme se nastavovat jízdné tak, aby bylo dostupné pro všechny s tím, že samozřejmostí je snížené jízdné pro děti ve věku 6 až 15 let a držitele průkazů ZTP a ZTPP. Děti do 6 let mají jízdu zdarma,“ uvedl obchodní zástupce Českých drah pro Pardubický kraj Josef Huryta.

V Dolní Lipce pak budou kromě samotných souprav, kterými bude možné se svézt, vystaveny také lokomotivy novějšího data výroby jako například Sergej, Hektor, Čmelák nebo Prasátko. Součástí akce budou také komentované ukázky, prezentace budoucího železničního muzea a mnoho dalšího. V průběhu celého dne bude v Dolní Lipce připraveno také občerstvení a hudební doprovod, který zajistí kapela Mifo Band z Králík. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

X X X

Karlovarská „Poštovka“ oslavila šedesátiny

Velmi příjemné odpoledne prožily v pátek 8. září stovky dětí i dospělých v areálu karlovarské Základní školy Poštovní. Ta pořádala oslavu šedesátých narozenin a pozvala současné i bývalé žáky a pedagogy na Den otevřených dveří.

„Viděl jsem se s vámi před deseti lety při padesátinách a myslel jsem, že se budou slavit až sté narozeniny naší školy. Nicméně padesátiny se podařily a já jsem zaznamenal váš zájem o podobnou oslavu k šedesátinám. Proto vás tady vítám a věřím, že si opět návštěvu a prohlídku naší školy užijete,“ řekl při zahájení ředitel ZŠ Poštovní Karel Fiala.

Do školy se již během brzkého odpoledne scházeli bývalí žáci a zaměstnanci, kteří si prohlédli modernizované učebny i novou přístavbu, kde vznikla školní družina. „Je moc dobře, že existuje silná vazba žáků i učitelů na školu. Poštovka, jak se této škole přezdívá, je určitým karlovarským fenoménem, a my pravidelně z městského rozpočtu podporujeme rozvoj nejen této školy, ale i dalších školských zařízení,“ uvedl náměstek karlovarské primátorky pro školství, sport a kulturu Martin Dušek (ANO).

Oslavy šedesátého výročí založení tuhnické školy zpestřil i koncert skupiny A basta. Připraveno bylo občerstvení, tvořivé dílničky i beseda o historii městské čtvrti Tuhnice. Každý kdo přišel, prožil příjemné odpoledne a zcela jistě potkal některého ze svých spolužáků nebo pedagogů. Helena Kyselá, tisková mluvčí

X X X

Děčín si letos připomíná 160 let dobrovolné požární ochrany

V neděli 17. září ožije atletický stadion v ulici Práce hasičským sportem. Od 10 hodin tu totiž budou jednotky dobrovolných hasičů soutěžit o Děčínský pohár. Třiapadesátý ročník soutěže v požárním útoku nabídne veřejnosti atraktivní sportovní zážitek a v průběhu dne jej doplní také přehlídka požární techniky, kterou využívají jednotky dobrovolných hasičů v Děčíně.

V rámci Děčínského poháru také dojde k připomenutí významného výročí požární ochrany na území našeho města. Její historie sahá až do roku 1863, kdy byla založena první jedenáctičlenná dobrovolná jednotka, aby pomáhala chránit naše město před požáry.

„Práce dobrovolných hasičů si velice vážíme. Prioritou vedení města je modernizace jejich techniky a vybavení. Již za pár dní si například hasičská jednotka ze Starého Města převezme cisternovou stříkačku,“ říká primátor města Jiří Anděl (ANO) s tím, že loni získaly jednotky sboru dobrovolných hasičů v Děčíně také díky dotacím nové vybavení v hodnotě několika milionů korun. Dotaci ve výši 8,4 milionu korun město získalo od Ministerstva vnitra, Nadace ČEZ, Ústeckého kraje a společnosti Donio, s.r.o. Další peníze na činnost a vybavení hasičských jednotek ze své kasy přidalo město Děčín. Aktuálně v Děčíně fungují čtyři jednotky dobrovolných hasičů, JSDH Horní Žleb, JSDH Staré Město, JSDH Boletice nad Labem a SDH Křešice. Některé z výjezdovýchcjednotek zasahují až u 50 mimořádných událostí ročně. Často vyjíždí k požárům lesního porostu, travin a bytových jednotek, dále se věnují technickým zásahům jako například odstraňování nebezpečných stavů, nebo asistují dalším složkám integrovaného záchranného systému při jejich práci.

Největší loňskou událostí byl pro hasiče požár v národním parku České Švýcarsko. Město vyplatilo svým jednotkám za tento zásah odměny ve výši 671 tisíc korun, jeden milion korun na mimořádné odměny pak přidalo Ministerstvo vnitra. Od něj město získalo navíc dotaci ve výši 1,66 milionů korun na výstroj, opravy a ochranné prostředky. Luděk Stínil, tiskový mluvčí města Děčín

X X X

O NEJ ZDRAVOTNÍ SESTŘIČCE MŮŽE ROZHODNOUT I VEŘEJNOST

 Prestižní anketa Moravskoslezská sestra i letos ocení sestřičku, které pošle nejvíce hlasů veřejnost. O kategorii Sestra veřejnosti rozhodují občané, pacienti nebo třeba kolegové z nemocnice. Lidé mohou své hlasy posílat až do konce září. Slavnostní oceňování se uskuteční ve čtvrtek 19. října.

 „Práce zdravotníků je pro naši společnost nepostradatelná. Jsem rád, že se úcty a uznání dostává lékařům, ale také zdravotním sestrám. Sestřičky jsou mnohdy srdcem zdravotnického systému. Doprovázejí pacienta od úplného příchodu do nemocnice, přes prvotní vyšetření, jsou důležitou oporou lékařů při samotné léčbě, hrají důležitou roli i ve chvíli, kdy pacient zdravotnické zařízení opouští. Ty nejlepší sestry mají nekonečnou zásobu empatie, ochoty, důslednosti a lidskosti. Jsem si jistý, že jsou tyto rysy vlastní každé z letošních finalistek. Děkuji jim za jejich náročnou a obětavou práci a v soutěži Moravskoslezská sestra jim držím palce,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška s tím, že hlasování veřejnosti je již spuštěno na webové stránce Sestra MSK. Lidé mají možnost do 30. září podpořit svou favoritku až pěti hlasy denně. Tím, že budou hlasovat, se navíc zapojí do soutěže o mobilní telefon a dvě vstupenky na slavnostní galavečer Moravskoslezské sestry 2023. Ten se bude konat ve čtvrtek 19. října 2023 v aule VŠB – Technické univerzity Ostrava.

 „Těším se na setkání nejen s vítězkami letošního ročníku. Velké poděkování si zaslouží všech 15 finalistek, které vnímám jako zástupkyně zdravotních sester, které svou práci berou hlavně jako poslání. Je mi jasné, že je v našem regionu celá řada dalších skvělých sestřiček, které se zatím do hlasování nedostaly. Tímto děkuji úplně všem sestrám, které jsou pro oporou pro lékaře a anděly pro pacienty, kterým se věnují. Jejich práce je náročná nejen fyzicky, ale i psychicky a rozhodně si zaslouží respekt nás všech,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro zdravotnictví Martin Gebauer a doplnil, že kromě Sestry veřejnosti budou udělena ocenění v kategoriích Ambulantní a domácí péče, Paliativní a hospicová péče, Porodní asistentka a Dlouhodobý přínos v ošetřovatelské péči.

Pořadatelem ankety je tradičně Moravskoslezský kraj. První ročník se uskutečnil v roce 2015, i letos se anketa koná pod záštitou ministra zdravotnictví, hejtmana Moravskoslezského kraje a odbornou podporou prezidentky České asociace sester. V kategorii Setra veřejnosti mohou lidí hlasovat na stránce Sestra MSK./bir/

X X X

Shodili z trajektu do vody opozdilce, ten se utopil. Řecký ministr odstoupil

Řecký ministr lodní dopravy Miltiadis Varvitsiotis v pondělí rezignoval kvůli aféře kolem smrti muže v přístavu u Atén. Šestatřicetiletý Antonis Karjotis se minulý týden pokoušel nastoupit na odplouvající trajekt, jeho posádka ho ale shodila do vody a muž utonul. Jeden z členů posádky čelí obvinění ze zabití.

 „Nikdo si nedokáže představit, že řečtí námořníci porušili odvěká pravidla na ochranu lidského života na moři, nešťastného mladíka odstrčili a nechali v kalných vodách přístavu Pireus,“ napsal ministr v rezignačním dopise.

„Doufám, že řecká spravedlnost brzy postaví skutečné pachatele před soud, jak si zaslouží,“ dodal Varvitsiotis.

Celý incident ministr označil za šokující a omluvil se za své dřívější vyjádření, které mohlo působit nepatřičně a vyvolalo pobouření veřejnosti. Varvitsiotis totiž nejprve uvedl, že je mu velmi líto muže, který zahynul, ale připomněl i ztrátu rodin námořníků, kteří stanou před soudem.

„V žádném případě jsem nedával na roveň oběť a pachatele,“ dodal Varvitsiotis, který byl ministrem lodní dopravy od června. Ve funkci ho nahradí někdejší evropský komisař pro humanitární pomoc Christos Stylianidis.

Kromě námořníka, jenž cestujícího shodil do vody, čelí obviněním také dvojice jeho kolegů – konkrétně ze spolupachatelství. Kapitán trajektu byl obviněn z vážného porušení lodních předpisů.

Celý incident zaznamenala bezpečnostní kamera. Na záběrech je vidět, jak cestující vběhl na rampu trajektu Blue Horizon, která byla stále spuštěná a pokusil se protlačit kolem dvou členů posádky. Ti muže zastavili a vytlačili na pevninu.

Tím ale záležitost neskončila. Když muž znovu vstoupil na rampu, jeden člen posádky ho zastavil a odstrčil do vody, v té chvíli prudce rozvířené od šroubů odjíždějící lodi.

Posádka poté neudělala nic, aby muži pomohla. Toho v bezvědomí posléze vytáhla pobřežní stráž a později ho prohlásila za mrtvého. Pitva určila jako příčinu smrti utonutí. Případ v zemi vyvolal vlnu hněvu.

X X X

Agáta Hanychová dostala po rozchodu další ránu. Pustil se do ní manžel Krainové

 Agáta Hanychová se rozhodla jít s pravdou ven a potvrdit to, o čem si všichni dlouho šuškali. Její vztah s Jaromírem Soukupem je minulostí. Stal s ovšem předmětem žertů, z nichž některé jsou neškodné, jiné ale urážejí ji i její bývalé partnery. Ostrou ránu se nyní influencerce rozhodl uštědřit také manžel Simony Krainové, který se na její adresu velmi nelichotivě vyjádřil ve videu na sociálních sítích.

Sociální sítě jsou poslední dobou plné dramatu, slavné osobnosti si na nich začaly vyřizovat účty s dalšími celebritami a oheň je na střeše. Vše začalo tím, že si Simona Krainová založila účet na platformě, kde fanoušci platí za to, že ji sledují a že uvidím fotky odhalenější, než jaké snesou Instagram či Facebook. A kritika na sebe nenechala dlouho čekat.

 Například Ornella Koktová působení jedné z nejznámějších českých modelek na této platformě odsoudila. „Jsem hrdá na to, že mé děti svoji mámu neuvidí nebo se nedoslechnou, že byla na OF (zmiňovaná platforma s názvem OnlyFans, pozn. red.). Je to za mě potupa,“ napsala na Instagram. Vzácně se na něčem shodla se svou matkou Monikou Binias, která Krainovou rovněž zkritizovala.

Svou manželku se jal bránit i Karel Vágner mladší, Binias a Koktovou označil za nevkusnou rodinu, která už roky špiní mediální prostor. A právě v tu chvíli se do už tak vyhrocené debaty vložila Agáta Hanychová, jež se chtěla své kamarádky Ornelly zastat. Zdůraznila, že na rozdíl od modelky má maturitu, a rýpla si i do Vágnera. „Ten její zrzoun se pustil do Ornelly, mojí Ornelly, to ne,“ řekla.

S reakcí Vágner čekal na vhodnou chvíli

Karel Vágner se ke slovům Hanychové dlouho nevyjadřoval a nyní to vypadá, že zkrátka jen čekal na okamžik, kdy bude jednoduché si do ní kopnout a kdy ji to také nejvíc zabolí. Krátce poté, co veřejně oznámila rozchod s Jaromírem Soukupem, s nímž má dceru Rozárku, nahrál manžel Simony Krainové na Instagram video, v němž si servítky nebral.

 „Chtěl bych konkrétně zareagovat na paní Hanychovou, Issovou či Prachařovou, nebo jak si tento týden říká. Konkrétně takoví lidé, kteří za posledních dvacet let nevytvořili nic racionálního, pěkného, vkusného, úspěšného… překvapuje mě, že se k tomuto vyjadřují. Nemají nárok ani titul na to, aby hodnotili lidi okolo. Ano, vyhrála kategorii sběratele tatínků a partnerů, ale jinak nic pěkného,“ řekl ve videu.

„Chtěl bych paní Hanychové říct, aby tu energii dávala do nějakého svého osobnostního rozvoje, protože mám pocit, že za posledních dvacet let se nikam neposunula. Ať to dá do nějakých byznysových nebo marketingových projektů. Možná má někde skrytý potenciál, který může zkusit využít – místo toho, aby všude pokřikovala,“ dodal Vágner.

Hanychová našla zastání u fanoušků

Agáty Hanychové se začali okamžitě zastávat její příznivci, a to v komentářích přímo pod videem. Zdůraznili především to, že na záběrech zcela evidentně natočených za jízdy autem je nepřehlédnutelné, že Karel Vágner při řízení poněkud pozapomněl na bezpečnostní pás. Opřeli se i do Simony Krainové.

 „Já teda nevím, ale asi byste u toho proslovu měl koukat do zrcadla a na svou manželku. Nikdo se snad úplně zbytečně a nechutně nevyjadřuje o druhých jako vaše paní,“ napsala jedna z uživatelek na Instagramu. „Pokud by se lidé zajímali jen sami o sebe, neměli byste co jíst, máte na sledovanosti postavený byznys. Stáhněte se ze sociálních sítí a budete mít klid,“ napsal další.