Mimořádný vliv na podobu mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem mohou mít speciální vyjednavači Washingtonu a Moskvy – Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev. Proti sobě stojí dvě persony s diametrálně odlišnými zkušenostmi v diplomacii, ale i s pár společnými rysy. Jelikož však Witkoff doposud byl jen člověkem z nemovitostí, naopak Dmitrijev už delší dobu za Rusko jedná ve světě, jde tak o střet naprosto nerovných postav.

Komunikaci na ose Washington-Moskva má na starost právě duo Dmitrijev-Witkoff. Druhý jmenovaný má oficiálně na starost Blízký východ, ale místo toho se nyní věnuje válce na Ukrajině a doposud létal jednat i do Kyjeva. Za USA však dialog s Ukrajinou má nově vést náměstek ministra obrany Dan Driscoll.

Při srovnání mezi Witkoffem a Dmitrijevem s ohledem na diplomatické zkušenosti a dovednosti jako jasný vítěz vychází ruský vyjednávač. Ačkoliv oba pocházejí ze stejného či podobného světa, má o mnoho navrch z jednoduchých důvodů.

Kiril Dmitrijev, který je mimochodem rodákem z Kyjeva a později v USA úspěšně vystudoval prestižní univerzity jak ve Stanfordu, tak na Harvardu, zprvu pracoval například jako investiční bankéř v Goldman Sachs a později, konkrétně v roce 2011, stanul v čele Ruského investičního fondu (RDIF) – subjektu pod taktovkou Kremlu s miliardovým rozpočtem, jak připomíná například agentura AP.

Následující roky z této pozice lákal do Ruska zahraniční investory, a to se solidním úspěchem. Do země dostal společnosti z Číny a Jižní Koreje, z bohatších států Perského zálivu či ze západní Evropy. V této době měl například navázat až kamarádský vztah s dnes korunním princem Saúdské Arábie Muhammadem bin Salmánem. Portál The Daily Beast zase uvádí, že si Dmitrijev už roky dobře rozumí se zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem.

Během koronavirové krize s fondem ve velkém investoval do výzkumu a výroby vakcíny, mimo jiné i do známého Sputniku V. Dostal se také do představenstev obřích společností, jako jsou Gazprombank, Transněfť, Rostelecom či Ruské dráhy.

Vzhledem k životu v USA a dlouhodobé byznysové zkušenosti v zámoří jej ruský autoritářský vládce začal využívat i jako svého ambasadora pro jednání s americkou stranou. Vzhledem k nedávno uniklému telefonátu s Witkoffem a rovněž zveřejněnému mírovému návrhu, který měl být údajně dílem Moskvy, je patrné, že nad americkou delegací získal mimořádný vliv a lze jej brát za silového hráče při jednáních.

Letitý Trumpův kamarád

To jeho protějšek – Steve Witkoff – podle expertů a kritiků tak diplomaticky zběhlý není. Nelze se však příliš divit, protože jeho zkušenosti jsou prakticky nijaké. Mezinárodnímu dění a diplomacii se až do letošního roku vůbec nevěnoval.

Witkoff, Američan z newyorského Bronxu s rusko-židovskými kořeny, začal jako realitní právník, který se posléze stal úspěšným investorem do nemovitostí. Při jednom obchodu se setkal s tehdy jiným realitním magnátem – Donaldem Trumpem. Od té doby se začali přátelit, jak informuje třeba magazín Observer.

Následující roky dokázal levně nakupovat bytové domy na Manhattanu a v Bronxu. Později se pustil rovnou do výstavby nových bytů a své portfolio rozšířil i do dalších amerických metropolí.

Trump pro svého starého přítele z dob realit našel uplatnění už během prvního volebního období. Tehdy Witkoffa dosadil do speciální skupiny podnikatelů, která měla za cíl zmírnit dopady koronavirové krize na ekonomiku.

O čtyři roky později, když se Trump vrátil do Bílého domu, Witkoff dostal novou roli, pro kterou přitom neměl předpoklady. Stal se zvláštním vyjednavačem USA pro Blízký a Střední východ. Jeho agendou se tak rázem stala horká půda Izraele, Pásma Gazy či Íránu. Později jej pověřil ještě vyjednáváním s Ukrajinci a Rusy.

Nevole nadřízených

Oba vyjednavače ovšem i leccos spojuje. Oba se do světa mezinárodní diplomacie dostali z byznysového, respektive finančnického prostředí. Stejně tak se traduje, že ani jeden nemá úplně dobré vztahy se svým vlastním ministrem zahraničí, protože do jisté míry překračují jeho stín a na ledacos mají zcela jiné názory.

U Dmitrijeva a jeho šéfa diplomacie – Sergeje Lavrova – to podle listu The Moscow Times bylo patrné během setkání ruské delegace s americkou v Saúdské Arábii v únoru letošního roku.

Deník tehdy upozornil, že o přítomnosti Dmitrijeva neměl Lavrov od Putina informaci a nechtěl ho nechat sedět u hlavního vyjednávacího stolu. Dnes je naopak Dmitrijev v popředí vyjednávání společně s Putinovým klíčovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem. U Lavrova se naopak spekuluje, že ho šéf Kremlu odsunul na druhou kolej, jak upozornil například britský deník The Guardian.

To americký ministr zahraničí Marco Rubio je například podle stanice NBC dlouhodobě v křížku s Witkoffem, který má být součástí tábora vedeného viceprezidentem J. D. Vancem. Tento tábor podle televize zastává názor, že překážkou na cestě k míru je hlavně Ukrajina a chce na ni co nejvíce tlačit, aby přijala mír, zatímco Rubio je na opačné straně, uznávaje, že Rusko je viníkem války a musí za to zaplatit.

Kromě toho NBC dodává, že Rubio i Vance vnímají svou rivalitu vzhledem k roku 2028. To se budou konat prezidentské volby v USA a Donald Trump již znovu podle ústavy kandidovat nemůže. Dveře se tak otevírají právě těmto dvěma. Na druhou stranu Rubio i Vance podle portálu Euromaidan Press tyto spekulace popřeli.

Bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost a někdejší velvyslanec USA při OSN John Bolton před časem v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že obě tyto postavy srovnal. Rubia označil za schopného, ale váhal, zda má u Trumpa dostatečný vliv. To Witkoff podle něj není člověkem na svém místě, protože o tématech jako Rusko či Írán, kterým se má věnovat, není příliš znalý. „Neví nic o Íránu, neví nic o Ukrajině. Je to velmi nebezpečná situace,“ komentoval pro CNN Prima NEWS Bolton.

X X X

Ukrajinské dilema: Kyjev s Evropou nemohou Trumpův mírový plán odmítnout, čeká se hra o čas

 Ukrajina a evropské mocnosti si nemohou dovolit odmítnout mírový plán navržený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, na kterém spolupracoval s Ruskem. Zároveň jej však Kyjev a EU nemusí přijmout okamžitě, ale mohou se pokusit dohodu posunout ve prospěch Ukrajinců. Ve své analýze to uvádí novinář britské stanice Sky News Dominic Waghorn.

Analýza Sky News uvádí, že podmínky dohody jsou spíše staré požadavky Ruska ještě z roku 2022, které jsou „nepřijatelné pro Ukrajince“. „Museli by přepustit zbytek Donbasu – území, kvůli jehož obraně ztratili téměř čtyři roky a desítky tisíc mužů,“ píše Waghorn.

Připomíná i další body dohody, které jsou pro Ukrajinu ničivé. Například redukci její armády na polovinu, zákaz používání střel s dlouhým doletem schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku, konec nadějí na členství v NATO či žádné zahraniční síly na Ukrajině v podobě mírotvorných sborůAmeričané plán představili v době, kdy na tom Ukrajinci nejsou vůbec dobře. „Jsou drceni devastujícími dronovými útoky, které jen za posledních pár nocí zabily tucty lidí. Jsou na pokraji ztráty klíčového pevnostního města Pokrovsk. A Volodymyr Zelenskyj je namočen v nejhorší politické krizi od chvíle, co válka začala, protože klíčoví představitelé čelí zničujícím obviněním z korupce,“ píše britský novinář.

Zmiňuje tak podezření, že dvojice Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev – americký zvláštní vyjednavač a ruský klíčový diplomat – s dohodou vyčkala právě na moment, kdy jsou Ukrajinci pod drtivým tlakem.

Jak nenaštvat Trumpa

Plán se však možná otáčí proti svým tvůrcům. „Paradoxně jim (Ukrajincům) to však může pomoci. Napříč stranami je plán odmítán a v Kyjevě panuje z plánu dvojice Witkoff-Dmitrijev rozhořčení. Jeho rivalové nemají jinou možnost než se shromáždit za ukrajinským lídrem v době války, když čelí takto nesmyslným požadavkům,“ píše Waghorn pro Sky News.

Britský novinář připomíná, že Trump má za to, že s Putinem má nadstandardní vztah a může tak hledat cesty, jak mu zajistit, aby z konfliktu nevyšel úplně špatně. Zároveň přestal darovat Ukrajině zbraně a místo toho si za ně nechává platit od evropských států v NATO, které je pak Kyjevu posílají.

Dodává však, že zveřejněný plán, který se k médiím dostal nejspíš bez amerického přičinění a dost možná kvůli Rusům, nemohou Kyjev a EU Trumpovi úplně odmítnout, aby si tím šéfa Bílého domu nenaštvali. „Budou hrát o čas a doufat navzdory všem důkazům, že stále může být (Trump) přesvědčen k tomu, aby Kreml nechal napospas a vystavil Vladimira Putina tlaku k ukončení války, než aby nutil Ukrajinu ke kapitulaci,“ stojí v analýze Sky News.

Ukrajinu čeká těžká volba, varoval Zelenskyj

V pátek se po hovoru se Zelenským k plánu vyjádřili evropští představitelé. Konkrétně britský ministerský předseda Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Podle nich má být výchozím bodem jednání „současná linie bojů“. Lídři evropských mocností mají ještě během pátku o dohodě jednat s Trumpem. Zelenskyj by s šéfem Bílého domu měl telefonicky hovořit příští týden.

 Trump chce Zelenského donutit na plán kývnout do příštího čtvrtka 27. listopadu. Pro Kyjev je to vhodná lhůta, řekl Trump v pátek stanici FOX News Radio. Nevyloučil ale prodloužení termínu.

Sám ukrajinský prezident v pátek promluvil k národu a předeslal, že Ukrajinu čeká těžká volba mezi ztrátou klíčového spojence v USA a ztrátou důstojnosti. Američané totiž hrozí, že pokud nepřijmou dohodu, přijdou o možnost získávat americké zbraně.

„Nastal jeden z nejtěžších okamžiků našich dějin. Nynější tlak na Ukrajinu je jedním z největších. Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou volbou: buď ztráta důstojnosti, anebo riziko ztráty klíčového partnera. Buď 28 bodů, anebo krajně těžká zima, vůbec nejtěžší, a další rizika. Život bez svobody, bez důstojnosti, bez spravedlnosti – a to, abychom věřili těm, kdo nás už dvakrát napadli. Budou od nás čekat odpověď,“ řekl Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda.

X X X

UKRAJINA  ODMíTÁ  KAPITULACI, DALŠÍ  TISÍCE  MRTVÝCH

MÍSTO  UKRAJINCŮ  BOJOVAT  OCHOTNÍ,  ANGLIE,  STARMER,

MACRON,  MERZ,  FIALA,  VOJÁK  PAVEL,  LIPAVSKÝ,

ČERNOCHOVÁ,  ZELENSKÝ…

UKRAJINCI  UŹ  OD  VÁLKY  UTÍKAJí  DO  CIZINY

Žádný mír, ale kapitulace. Trumpův plán ušitý s Ruskem nemohou Ukrajinci přijmout

Plán pro Ukrajinu připomíná spíš kapitulaci než mírovou dohodu.

Kyjev by měl ztratit území a zbraně, stejně tak polovinu armády.

Kyjev dostal na stůl mírový plán z dílny amerického prezidenta Donalda Trumpa, ten však připomíná spíš jasnou kapitulaci pro Ukrajinu. Návrh, který Američané měli připravit s Ruskem, ale prakticky bez přispění Ukrajinců a Evropanů, totiž počítá nejen se ztrátou území, ale také s mezinárodním uznáním okupovaných území Ukrajiny za ruská a razantním osekáním ukrajinské armády. Prezident Volodymyr Zelenskyj takový plán nemůže přijmout, ani kdyby chtěl. Tamní obyvatelstvo by mu něco takového nedovolilo. Kancelář ukrajinského prezidenta ve čtvrtek večer informovala, že návrh obdržela a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o něm bude s Trumpem jednat.

Podmínky Trumpova plánu, se kterým přišel portál Axios a detaily posléze dodal list The Financial Times, mají obsahovat 28 bodů. Některé působí nejasně a nejdou do detailů. Informace navíc nejsou oficiálně potvrzené. Jasné je naopak to, že část, o které se zatím hovoří, je pro Kyjev neskousnutelná.

Plán jde totiž takřka ve všem na ruku Moskvě. Podle dostupných informací by jeho součástí mělo být například odevzdání celého Donbasu, čili Doněcké a Luhanské oblasti, Rusku. Stejně tak by tamní autoritářský vládce Vladimir Putin měl udržet i dobytá území v Záporožské a Chersonské oblasti, kde by mělo dojít ke zmrazení frontové linie s tím, že by se o oblastech dále mohlo vyjednávat.

Především však návrh dojednaný Washingtonem a Moskvou obsahuje americké uznání poloostrova Krym jako součásti ruského území, přičemž totéž má platit i o Donbasu. Už co se týče územní otázky by tak šlo o jasný triumf Rusů.

A to není všechno. Ukrajinci by podle plánu, jehož hlavními autory mají být americký speciální vyjednavač Steve Witkoff a ruský diplomat Kirill Dmitrijev, museli značným způsobem omezit kapacity své armády, která už téměř čtyři roky bojuje proti ruským silám. A to až o polovinu.

Něco takového by spolu se ztrátou území na Donbasu, kde mají Ukrajinci vybudované obranné pozice, které Rusové ani po téměř čtyřech letech stále nezvládli překonat, pro Kyjev představovalo rovněž ohromnou potupu. Ve hře by měla být i další věc, kterou Moskva žádala – závazek, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance (NATO). Kyjev by se měl spokojit pouze se zatím více nevysvětlenými zárukami z USA. Ukrajinci by podle dohody měli také přijít o zbraně s dlouhým doletem.

Britský The Telegraph s odvoláním na nejmenované činitele napsal, že Ukrajina by přestala kontroloval Donbas, právní vlastnictví nad tímto východním průmyslovým regionem by si ale udržela. Rusko by prý mělo platit jakési „nájemné“ za využívání této oblasti.

„Nefér“ dohoda pro Ukrajinu

Že by se Ukrajinci museli vzdát i některých zbraní, konkrétně střel dlouhého doletu schopných zasáhnout cíle hluboko ve vnitrozemí Ruska, považuje za „nefér“ brigádní generál ve výslužbě František Mičánek. „Je to problematická a nerovnovážná dohoda. Budeme muset počkat, až se podmínky objasní,“ komentoval pro CNN Prima NEWS nynější pedagog CEVRO Univerzity.

Kritika přichází i z Evropy, protože tamní vlády nebyly podle svých slov Američany o dohodě s Rusy předem informovány. Podle dostupných zpráv se na plánu nijak nepodíleli ani Ukrajinci. „Máme mnohem více v sázce než USA, a tím pádem by Ukrajina, ale i Evropa měly být začleněny (do tvorby mírového plánu),“ řekl stanici CNN polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Podobně hovořila i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, podle které sám Trump nedokáže zastavit válku. „K tomu potřebujete, aby Ukrajinci a Evropané s těmito plány souhlasili. Samozřejmě, že Putin by mohl válku ukončit okamžitě, kdyby přestal bombardovat civilisty a zabíjet lidi,“ pronesla na svém brífinku ve čtvrtek ráno Kallasová.

Žádný posun od Istanbulu

Vzhledem k dřívějším plánům a cestám, jak válku ukončit, je patrné, že jde o velký ústupek Rusku ze strany USA. Institut pro studium války dokonce uvádí, že by se jednalo o „kapitulaci“ Kyjeva. Trumpův nový plán by podle analytiků z ISW navíc „připravil podmínky pro obnovenou ruskou invazi proti Ukrajině“ v budoucnu.

Plán má být navíc do značné míry totožný s tím, který Rusové Ukrajincům představili už v roce 2022 během jednání v tureckém Istanbulu. Tedy v době, kdy se Rusům na bitevním poli dařilo podstatně lépe.

V případě Američanů jde buď o nepříliš dobrou práci Witkoffa, který má za sebou už vícero nešťastných kroků při jednání s Rusy i Ukrajinci, nebo o snahu Trumpa dotáhnout válku co nejrychleji do konce, nehledě na její výsledek.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nejspíš bude muset pod tlakem svých lidí návrh smést ze stolu, ačkoliv na něj z druhé strany tlačí Američané, aby plán přijal. Stojí za zmínku, že jednou z údajných podmínek plánu má být i Zelenského konec ve funkci.

 X X X 

 PROTIKORUPČNÍ  PLÁN  UKRAJINY  PODLE  USA?

ODSTRANÍ  I  ZELENSKÉHO,  JERMAKA, DALŠÍ  POLITIKY?

Je nesporné, že se Donald Trump usilovně snaží o prosazení mírového uspořádání na Ukrajině. Zatímco Rusko – byť nikoliv nadšeně – jeho iniciativu jako základ podpořilo, Volodymyr Zelensky, jak je jeho zvykem, obratem mobilizoval proti Trumpovu plánu všechny své evropské spojence, ale i spojence v G7, kteří plán upravovali do podoby, kterou Putin přirozeně nemůže akceptovat. Co dál?

Náhle Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a Úřad speciálního protikorupčního prokurátora (SAP) odstartovaly vyšetřovací prohlídky v prostorách vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrije Jermaka, fakticky druhého muže Ukrajiny, a to den před konáním jednání s americkou delegací, kde by podle dosavadní zkušenosti byl schopen klást požadavky narušující americké představy…

I stalo se to, co už po dlouhou dobu požadovala ukrajinská opozice a Zelenský – jistě s těžkým srdcem – svého mnohaletého politického souputníka odvolal z jeho funkce vedoucího Kanceláře prezidenta, což i podle Politico.eu je označováno jako politické zemětřesení.

Proč jsem dal této své glose nadpis „Má v tom Trump prsty?“

Odpověď je jednoduchá. Oba antikorupční orgány NABU i SAPO jsou totiž podle dohod s Američany koordinovány s americkou FBI, která je ve své koncovce Washingtonu podřízena americkému prezidentovi, tedy nyní Donaldu Trumpovi. A Trump přirozeně věci jako vždy ohýbá podle svých potřeb.

 Je jasné, že z hlediska Trumpa v rámci dvou soupeřících nepřátel ohledně míru na Ukrajině, tedy Zelenského a Putina je rozhodně Zelenskyj tím výrazně slabším . Nejen proto, že jeho podpora u obyvatelstva klesla Zelenskému na 20 %, zatímco Putin i podle zdrojů z našeho tisku má stále 80%, ale bortí se mu armáda, má nedostatek mužů i zbraní (mimochodem podle zpráv z bojiště 4 z 5 odvedenců zpravidla dezertují). Naopak u Putina, kde panovalo ještě před několika měsíci, že ho Trump dostane na kolena tzv. sekundárními sankcemi na země dovážející ruskou ropu či plyn nedávno i Marko Rubio přiznal, že účinnost sankcí se vyčerpala a má nulový výsledek.

U Ruska je i problém v tom, že evidentně krok za krokem je vojensky úspěšnější z pohledu Putina předčasné ukončení bojů není v ruském zájmu a definitivní vítězství bez zásahu z vnějšku by nesporně posílilo ještě více celkovou ruskou morálku.

Zatímco Zelenský je bez USA je ztracen, Putin by svým vojenským vítězstvím v rámci Globálního jihu jen posílil a spoléhat se na USA je velmi diskutabilní, když se po odchodu Trumpa opět její politika může změnit o 180 stupňů.

Ať tak či onak, významné politické oslabení Zelenského je z hlediska prosazení mírového plánu, který by neprosazoval nerealistické představy Evropy žádoucí.

Takže ukrajinské protikorupční orgány zaútočily a usekly dvouhlavé mocenské struktuře jednu hlavu.

Možná je větší naděje na mírové uspořádání podle diplomatického protokolu a nemusíme čekat až na vítězství na bojišti ve prospěch Ruska, které by jistě mohlo ještě nějaký ten pátek trvat než by nastalo.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

 X X X

  Jermakova pozice byla neudržitelná. To on stál za útokem na nezávislé protikorupční úřady, říká Šír

V ukrajinské politice probíhají tektonické posuny, uvádějí komentátoři tamních médií. Na svou funkci rezignoval šéf prezidentské kanceláře, podle mnohých druhý muž ve státě, šedá eminence Andrij Jermak. Stalo se tak poté, co protikorupční policie prohledala jeho dům. Situaci okomentoval politolog Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který momentálně působí v Záporoží.

Proč Andrij Jermak rezignoval, když proti němu vyšetřovatelé nevznesli žádná obvinění? A proč prezident jeho rezignaci přijal, i když se ho dříve zastával? Vše probíhá v době, kdy Ukrajina bojuje o svou existenci na válečném i diplomatickém poli.
Ta odpověď je nasnadě. Pokud u někoho provedete domovní prohlídku, musíte k tomu mít nějaký právní důvod. To, že obvinění z trestné činnosti nebylo sděleno, neznamená, že nebude sděleno v nejbližších hodinách, dnech či týdnech.

Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd o rezignaci Andrije Jermaka

Jermakova pozice byla s ohledem na veřejné nálady a reputační ztráty dlouhodobě neudržitelná. To byl zřejmě hlavní důvod, proč Zelenskyj po domluvě s Jermakem přistoupil k této řízené výměně, respektive jeho demisi.

Mimochodem Jermak řekl deníku New York Post, že se chystá na frontu. Podle ukrajinských médií razie v jeho domě souvisí s probíhajícím vyšetřováním úplatkářské aféry v ukrajinském energetickém sektoru, kde jde zhruba o sto milionů amerických dolarů. Co se ví o jeho možném zapojení do tohoto schématu?
Ví se některé znepokojivé věci. Jermak figuroval na stejných nahrávkách jako ti, jimž už byla obvinění sdělena. Týká se to pana Mindicha, Tsukermana, Chernyshova a dalších představitelů ukrajinské vlády, potažmo blízkého okruhu prezidenta Zelenského.

 Ví se také, že Jermak stál za útokem na nezávislé protikorupční úřady a orgány v červenci tohoto roku. Ta snaha se nakonec pro odpor veřejnosti ukázala jako neúspěšná, nicméně i to samo o sobě vrhá světlo na to, že Jermak, bez ohledu na případný trestněprávní postih, je považován za někoho, kdo je do korupční kauzy zapojen.

Vyšetřování tedy zasáhlo i prezidentovo nejbližší okolí. Mohlo by se stát, že v té síti nakonec uvízne i sám Volodymyr Zelenskyj? Mohl opravdu nic nevědět o tom, co se děje?
Zatím žádné takové informace nemáme a já považuji za nevhodné o tom spekulovat. Pravda nicméně je, že korupční skandál se týkal strategických odvětví ukrajinského státu a obrany, tedy energetického a vojenského průmyslu.

Tyto sektory mají přímou souvislost se základy národní obrany. To je oblast, o které kontrarozvědka musí reportovat, a zákonným adresátem je hlava státu.

Tato aféra Volodymyra Zelenského nepochybně oslabuje. Stejně ho oslabuje i odchod jeho nejbližších spolupracovníků, se kterými se znal už z dřívějška před vstupem do politiky. Nemohla ale na druhou stranu část lidí na Ukrajině Jermakovu rezignaci přivítat? Pokud vím, členové parlamentu, dokonce i z jeho vlastní strany, se obávali, že soustředění tolika moci v rukou jednoho člověka představuje velmi zranitelné místo.
Jedna věc je koncentrace moci a s tím spojená zranitelnost; tento aspekt problému je nepochybně relevantní. Druhá věc je, že Ukrajina, aby obstála v obraně proti zničující, brutální a nepředstavitelné ruské agresi, musí fungovat efektiv.

 Korupce nejenže efektivnost podlamuje, ale zároveň ji nahlodává a ochromuje. Podkopává důvěru veřejnosti v to, že lidé, kteří na frontě obětují své životy, to dělají za smysluplnou věc.

V tomto ohledu dává smysl zbavit se těch, na které padá stín možného zapojení do korupce. Je také třeba vidět, že protikorupční úřady na Ukrajině fungují, že země provádí bolestivé reformy a že nejvyšší vedení, tedy prezident Zelenskyj, si nemůže dovolit jít proti veřejnosti.

Co konkrétně říkají lidé, se kterými jste na Ukrajině v kontaktu? Jaký to má vliv na popularitu Zelenského?
Oblíbenost Zelenského v posledních měsících nepatrně klesá. Je to ale zastíněno obranou proti ruské agresi.

Za válečného stavu, kdy si Ukrajina nemůže dovolit nemít legitimní politické vedení, nelze dobře provádět volby, což je jediný zákonný a široce akceptovatelný způsob „rekrutace“ elit a politického vedení. Z toho plyne, že Zelenskyj – ať si o něm může kdokoliv myslet cokoliv – je vnímán jako legitimní hlava státu, který odolává agresi.

Komentář Kyiv Post uvádí, že navzdory kritice Jermak udržoval určitou stabilitu, působil jako prostředník mezi soupeřícími frakcemi, řešil napětí mezi civilním a vojenským vedením atd. Koneckonců také vedl důležitá zahraniční jednání o míru. Kdo může tuto roli převzít?
Ve veřejném prostoru se už objevila některá jména potenciálního nástupce. Nejčastěji se skloňuje jméno Pavla Palisy, což je aktuálně Jermakův zástupce – osoba, která dokáže tuto roli díky svým kvalitám zastávat.

Jedná se o mimořádně uznávaného válečného velitele, který se zúčastnil nejtěžších bojů na Donbasu.

Zároveň má americké vzdělání a díky tomu kontakty ve Spojených státech. Ten by mohl být schopen minimálně část této role převzít. Je ale třeba říct, že nadále jen spekulujeme a jméno Jermakova nástupce zatím není známé.

Odborníci tvrdí, že současná situace může být šancí na vybudování stabilnějších institucí a čistší vlády. Co pro to bude potřeba udělat? Slyšel jsem například, že by mohla vzniknout dohoda mezi vládnoucí stranou a opozicí o vytvoření vlády národní jednoty.
To je jedna z možností. I kdyby ale vláda nevznikla, vycházíme z toho, že na Ukrajině nelze momentálně pořádat volby.

Jakékoliv řešení bude muset vycházet ze stávajícího rozložení sil, tak jak je odraženo v Nejvyšší radě, ukrajinském parlamentu. Zároveň všechny kroky nejvyššího politického vedení musí být činěny s ohledem na převládající veřejné nálady. To je asi jediné, co k tomu lze říct.

X x x

  Mír na Ukrajině jako hrozba pro Evropu? Hrozí spory a vydání východu všanc Rusům

Pokud by snad současná mírová jednání přece jen vedla ke konci války na Ukrajině, mnozí si oddechnou. Ale mír zdaleka nemusí Evropě přinést klid. Státy se budou rozhodovat, jak čelit pokračující ruské hrozbě nebo jak se postavit k ponížení ze strany Spojených států, upozorňuje týdeník The Economist.

  Pro země východní Evropy vyvolá konec války stejně tak úlevu jako úzkost. Mír uvolní ruské zdroje, které kremelský obr bude moci využít k novému tažení, varuje britský magazín.

Kvůli příměří se podle něj zároveň oslabí největší obrana proti ruským silám – ukrajinské vojsko, jehož řady by prořídly kvůli demobilizaci. Východoevropské státy budou doufat, že si západní spojenci uvědomí ruskou hrozbu o to více.

 Mezi těmi ale může zavládnout opačná atmosféra. Mnozí si vydechnou a začnou se ptát, jestli je opravdu potřeba stále tolik vydávat na obranu. Tyto dva rozdílné pohledy by se v rámci Unie těžce snášely, všímá si The Economist.

Některé návrhy mírové smlouvy (o které se jedná bez větší účasti Evropanů) by navíc Rusku umožnily se částečně vrátit do společenství západních mocností. Původní 28bodový plán vypracovaný Ruskem a USA počítal například s jeho opětovným zapojením do G8.

Stejný plán požadoval i zrušení sankcí, přestože z nich většinu uvalila Evropská unie. To by nahrálo do karet všem, kteří si brousí zuby na obnovení obchodních vztahů s Ruskem.

 Například německým firmám i domácnostem by se nižší ceny plynu zamlouvaly. Pokud by se Němci s Rusy domluvili na částečném obnovení dovozu, Polákům a Estoncům by nezbylo než zuřit.

Dalším jablkem sváru by mohlo být, jak naložit se zpustošenou Ukrajinou, navíc sužovanou korupcí. Po posledním výstřelu mohou sympatie evropských států k napadené zemi ochabnout. A otázka přijetí do Evropské unie náhle nemusí být tak žhavá – sliby o přístupu posloužily už jen pro udržení ukrajinské morálky.

 Také se může spekulovat, zda by se miliony uprchlíků neměly vrátit zpět domů, píše The Economist. A kdo zaplatí za rekonstrukci rozbombardovaných staveb? Evropský plán spočíval ve využití zmražených ruských aktiv. Po této kořisti už se ale sápe Amerika. A ta si nechce ujít ani obchodní příležitost, jakou bude obnova zničené země.

Americký taťka nemusí být spolehlivý

Právě vztah Evropy k USA se může stát nejvíce ožehavým. Někteří už dlouho tvrdí, že NATO ztrácí svou prestiž. Francouzský prezident Emmanuel Macron považoval Severoatlantickou alianci za „mozkově mrtvou“ ještě před vypuknutím války.

Tuto debatu pak ruská agrese potlačila. Aby se Evropa schovala pod křídla amerického orla, musela prozatím spolknout svou hrdost. V červenci tak například souhlasila s nevyváženou obchodní dohodou.

 Generální tajemník NATO Mark Rutte mezitím Trumpa nazývá „taťkou“. Nemá ale jinou možnost. Ztráta podpory amerického prezidenta by znamenala pro Ukrajinu katastrofu. Evropa trpí ponížení. Teprve po konci války možná někteří rozhodnou, že poklonkování je konec.

Válka na Ukrajině přinesla společenství evropských států největší jednotu v jeho historii. Otázkou zůstává, jak pospolitost vydrží, až ruská hrozba poleví, uzavírá The Economist.

 X XX

 Jdu na frontu, oznámil po rezignaci Jermak

Bývalý šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak po své páteční rezignaci oznámil, že „jde na frontu“. Učinil tak v dopise americkému listu The New York Post. Ten uvádí, že z dopisu není jasné, v jaké roli se Jermak na frontu hodlá vydat či jestli tím chtěl říct, že se přidá k ukrajinské armádě.

 Jermak v pátek rezignoval pouze pár hodin poté, co v jeho domově v Kyjevě proběhla razie Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU). „Jdu na frontu a jsem připraven na jakoukoliv odvetu. Jsem upřímný a slušný člověk. Sloužil jsem Ukrajině a 24. února 2022 (když začala ruská invaze, pozn. red.) jsem byl v Kyjevě. Jsem znechucen tou špínou, kterou na mě hází, a ještě více jsem znechucen nedostatkem podpory od těch, kdo znají pravdu. Možná se ještě uvidíme. Sláva Ukrajině,“ napsal pak redakci amerického listu Jermak.

Navzdory naznačení, že by zaslaný dopis mohl být jeho poslední komunikací s americkými redaktory, The New York Post zdůrazňuje že z něj nutně nevyplývá, že by Jermak plánoval vstoupit do ukrajinské armády

Razie u Jermaka doma je médii spojována s Operací Midas. Jedná se o 15 měsíců dlouhé vyšetřování NABU zaměřené na korupční skandály v ukrajinském energetickém sektoru, v němž prominentní ukrajinští představitelé od firem požadovali provize ve výši 10 až 15 procent hodnoty státní zakázky, jinak jim hrozili umístěním na černou listinu. Tímto způsobem si přišli na téměř 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun).

 Ukrajinské úřady ovšem spojitost mezi Operací Midas a razií u Jermaka zatím nepotvrdily. Zelenskyj řekl, že jeho poradce rezignoval proto, že chce zachovat důvěru ukrajinské veřejnosti ve vedení země. „Nechci žádné zvěsti ani spekulace. Když se veškerá pozornost soustředí na diplomacii a obranu ve válce, vnitřní síla je nutná,“ uvedl Zelenskyj.

Jermak před svou rezignací stál v čele ukrajinské delegace, která má jednat o mírovém řešení probíhajícího konfliktu. O víkendu měl odcestovat do USA, kde by jednal se zvláštním poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem. Jermakova rezignace tuto cestu ukrajinské delegace nezrušila.

V delegaci naopak zůstává tajemník Národní bezpečnostní a obranné rady Rustem Umerov. Ten podle zdrojů z americké administrativy Witkoffovi řekl, že Ukrajina původní mírový plán o 28 bodech, který silně stranil Rusku, přijme, ale Zelenskyj jej později odmítl a označil za zcela nepřijatelný. Umerov posléze zprávy o tom, že plán schválil, popřel.

 X X X

Motoristé trvají na nominaci Turka. Udělali jsme vstřícné gesto, řekl Macinka

Nominaci Filipa Turka do vlády na místo ministra životního prostředí bere předseda Motoristů Petr Macinka jako „vstřícné gesto“. Nechce blokovat vznik kabinetu, zároveň však trvá na tom, že Turek bude členem budoucí vlády. Řekl to v diskusním pořadu Za pět minut dvanáct. Ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (ODS) naopak uvedl, že podle něj by Turek ve vládě být neměl. „Odpovědnost za jeho jméno nese Andrej Babiš,“ řekl.

Chtěli jsme udělat vstřícné gesto, abychom neblokovali vznik vlády,“ okomentoval Macinka výměnu resortu, který má Turek řídit. Zopakoval, že Filip Turek je klíčový člen Motoristů. „Pevně věřím, že ve vládě bude, my ho nominovat budeme,“ dodal.

„Je to Turkovo rozhodnutí, že se chce stát členem vlády, a on ví, jakou má minulost,“ podotkl končící ministr zahraničí Jan Lipavský (ODS). Podle něj odpovědnost za jména, která na Hrad nese, má Andrej Babiš (ANO).

„Už v minulosti jsem se ale nechal slyšet, že si myslím, že by Filip Turek neměl být členem vlády,“ uvedl Lipavský

Pravděpodobný příští premiér Babiš ve středu přinesl prezidentovi Petru Pavlovi seznam kandidátů ANO, SPD a Motoristů na ministry. Motoristé nově navrhují Turka na ministra životního prostředí, ačkoliv jej původně chtěli do čela diplomacie.

V Černínském paláci by měl naopak usednout předseda Motoristů Macinka, který byl původně kandidátem na ministra životního prostředí. Prezident po schůzce s Babišem zopakoval, že trvají jeho výhrady vůči Turkovi jako členovi vlády.

Podle Babiše jsou za tím právní důvody. Macinka řekl, že neví o žádných právních překážkách, Turek je podle něj bezúhonný člověk. Požádal prezidenta o schůzku. „My opravdu nemáme žádné podklady k tomu ,že by za problémy kolem jmenování Turka byly právní důvody. Spíše to působí jako sada novinových titulků,“ okomentoval předseda Motoristů.

Lipavskému vadí výrok o pálení vlajky EU

Macinka v nové vládě pravděpodobně nahradí Lipavského ve funkci ministra zahraničních věcí. „Doufám, že tak jako jste se omluvil paní poslankyni Zuzaně Majerové za nevhodné výroky, tak se stejně omluvíte za slova, že lze beztrestně spálit vlajku Evropské unie,“ vyzval předsedu Motoristů Lipavský.

Macinka před dvěma lety v internetové televizi XTV mluvil o možnosti beztrestně spálit vlajku Evropské unie. „Velkoformátová evropská vlajka použitelná jako vlajka, prapor, šála, kabát nebo na podpal,“ řekl o unijní vlajce. Její spálení by nebylo trestným činem, upozornil tehdy. Podle Lipavského jsou takovéto výroky od budoucího ministra zahraničí neakceptovatelné.

Podle Macinky šlo o politický teleshopping a propagaci evropských hodnot a myšlenek. „Já sám Evropskou unii podporuji,“ řekl.

Postoj k Ukrajině nebude tak odlišný, ujistil Macinka

Macinka ujistil, že žádné zásadní změny ve směřování zahraniční politiky se od nové vlády očekávat nemá. „Spíše bych použil slovo kontinuita,“ uvedl. V otázce řešení války na Ukrajině podporuje jakékoliv diplomatické řešení. Postoj nové vlády k Ukrajině nebude podle něj zas tak odlišný od končícího kabinetu.

„Rusko ohrožuje Evropu a my se podle toho musíme chovat. V prohlášení vznikající vlády nic takového nevidím,“ podotkl ministr zahraničí v demisi.

Podle Macinky programová prohlášení nejsou o válce na Ukrajině. „Zahraniční politika nejsou jen bezpečnostní politika a Ukrajina. To byla ta politika odcházející vlády, která byla odmítnuta ve volbách,“ dodal.

X X X 

Decroix žaluje soudce a navrhuje mu snížit plat. Měl nahlížet do cizích spisů

Končící ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS podala kárnou žalobu na soudce vyškovského okresního soudu Pavla Vrchu. Za neoprávněné nahlížení do spisů jiných soudních oddělení pro něj navrhuje roční snížení platu o 30 procent.

 Ministerstvo upozornilo na mimořádně velký rozsah soudcova prohřešku – za čtvrt roku si podle něj prohlédl neanonymizované dokumenty z dvou stovek spisů osmi různých soudních senátů. Soudce se hájí tím, že kontroloval svou asistentku.

Vrcha podle žaloby od 5. října do 25. prosince loňského roku neoprávněně vstupoval do spisů v elektronickém informačním systému pro okresní soudy (ISAS). „Tímto jednáním podle kárné žaloby závažně porušil právní předpisy k ochraně osobních údajů i pravidla pro práci s informační technikou, čímž ohrozil důvěru veřejnosti v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Vrchovu argumentaci, že kontroloval práci asistentky, kterou sdílel s místopředsedou vyškovského soudu Alešem Vylamem, Decroix odmítla. „Takové důvody nelze považovat za legitimní pro nahlížení do spisů, které mu nebyly přiděleny, a to ani podle předcházející judikatury kárného senátu Nejvyššího správního soudu. K nahlížení do dokumentů ve spisech ostatních senátů se pak JUDr. Vrcha nevyjádřil vůbec,“ uvedl úřad.

 Ministerstvo se o Vrchově případu dozvědělo poté, co se na úřad v červnu obrátil právě Vylam, který tehdy zastupoval předsedu vyškovského soudu. Vylam upozornil na Vrchův soukromý web, kde soudce zveřejnil dokumenty, v nichž se negativně vyjadřoval o Vylamovi, jejich společné asistentce i bývalé předsedkyni soudu.

Z Vrchových textů pak úřad pojal podezření, že některé z informací získal soudce nahlížením do ISAS. To se poté potvrdilo. Podle ministerstva tam zjistil skutečnosti, které pak využíval ve svých neúspěšných sporech s vedením soudu.

Odplata za kritiku, míní Vrcha

Vrcha sdělil, že sdílená asistentka pracovala pro senát místopředsedy soudu Vylama „v desítkách případů“ i ve dnech, kdy měla podle rozvrhu práce pracovat pro něj. Zmínil také, že Vylam si s asistentkou tyká. Zkritizoval, že předsedkyně soudu mu následně asistentku odebrala a on musí sám bez asistenta řešit tu nejsložitější civilní agendu, což není možné bez práce o víkendech.

Ohledně nahlížení do dokumentů dalších senátů uvedl, že souviselo s výkonem jeho soudcovské funkce. Kárná žaloba je podle něj odplatou za jeho předchozí kritiku ministerského odboru dohledu ve vztahu k Vylamovi.

 Ministr spravedlnosti může podat kárnou žalobu proti soudci, státnímu zástupci a soudnímu exekutorovi. Decroix podala kárnou žalobu na jednoho soudce a jednoho exekutora, její předchůdce Pavel Blažek (ODS) kárně zažaloval jednoho soudce a čtyři soudní exekutory. Marie Benešová (za ANO) předtím podala kárné žaloby na šest soudců, tři státní zástupce a tři exekutory.

Kárné žaloby nyní v prvním stupni projednávají specializované senáty u vrchních soudů. Předsedkyně jednoho ze senátů Michaela Pařízková nedávno při rozhodování o jiné kárné žalobě apelovala na justiční činitele, aby si spory mezi kolegy na jednotlivých soudech řešili interně a neventilovali je ve veřejných kárných řízeních.

 X X X

Sunami odchodů. Izraelci masivně opouštějí zemi, míří i do Česka

Zatímco izraelská armáda bojuje v Gaze a na severu země, mezi obyvateli se odehrává tichý exodus. Zpráva Knesetu hovoří o tsunami odchodů, jejichž cílem je i Česká republika. Podle dat ministerstva vnitra se počet Izraelců v Česku od doby před válkou výrazně zvýšil. A nový průzkum naznačuje, že sbalených kufrů bude přibývat, o emigraci uvažuje čtvrtina izraelské populace.

Situace si vynutila mimořádné zasedání parlamentního Výboru pro imigraci a diasporu. „Toto není pouhá vlna, to je tsunami Izraelců, kteří se rozhodli opustit zemi,“ nešetřil silnými slovy předseda Gilad Kariv. Čísla mu dávají za pravdu – exodus nabírá na obrátkách a mění demografickou mapu státu.

Česko má s Izraelem dlouhodobě vřelé vztahy, proto se stává jednou z vyhledávaných destina

 X X X

Počet nakažených chřipkou roste. Někteří praktičtí lékaři očkují i v sobotu mimo ordinační hodiny

Počet nakažených chřipkou aktuálně roste, podle lékařů ale vrchol chřipkové sezóny teprve přijde. Někteří praktičtí lékaři v sobotu očkují proti chřipce na některých místech s horší dostupností zdravotnických služeb. Mimo běžné ordinační hodiny tak mohou přijít třeba lidé, kteří jsou přes týden v práci. Zájemci se mohou nechat naočkovat třeba v Přimdě na Tachovsku nebo ve Šluknově

V Přimdě mají připravených asi 50 vakcín. Nápad vznikl z iniciativy několika lékařů, kteří chtěli lidem umožnit přijít i mimo práci.

Počet nakažených chřipkou aktuálně roste, podle lékařů ale vrchol chřipkové sezóny teprve přijde

Pokud se sobotní očkování osvědčí, mají v plánu v tom pokračovat i příští rok. Pacienti z Přimdy můžou dorazit bez předchozího objednání, a to i pacienti, kteří nejsou v ordinaci registrovaní. Možnost je až do 15 hodin.

Chřipkou jsou ohrožení hlavně senioři a pacienti s chronickým onemocněním, to je třeba cukrovka, vysoký tlak, onemocnění ledvin. Chránit by se měli i onkologičtí pacienti a mladí lidé, kteří potom nevypadnou kvůli nemoci z pracovního režimu.

Ordinace praktického lékaře ve Šluknově na Děčínsku v sobotu otevřela dveře i neregistrovaným zájemcům o očkování proti chřipce. Sdružení praktických lékařů České republiky vyhlásilo víkendové očkování ve třech krajích kvůli zvyšujícímu se počtu respiračních onemocnění. Vybralo regiony s horší dostupností lékařské péče.

Ve Šluknově očkuje zájemce od 10 do 15 hodiny odpolední doktor Matěj Tvorík. Lidem starším 65 let a pacientům se závažným chronickým onemocněním hradí vakcínu proti chřipce pojišťovna, ostatní za ni zaplatí 500 korun.