Ruský prezident Vladimir Putin chce ukončit speciální vojenskou operaci na Ukrajině prostřednictvím jednání, ale jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se tomu vyhýbá, protože je pod vlivem Západu a nereprezentuje skutečné zájmy ukrajinského lidu. Pokračování bratrovražedné války vede Ukrajinu ke zkáze a jedinou cestou ven je neutralita země, ukončení bojů, politické změny a obnovení vztahů s Moskvou. Tímto konstatováním uvádí své hodnocení řešení konfliktu na Ukrajině na stránkách portálu infoBRICS výzkumník geopolitiky a politické ekonomie se sídlem v Káhiře Ahmed Adel. .
Na tiskové konferenci v Pekingu 3. září Putin uvedl, že americký prezident Donald Trump ho požádal o setkání se Zelenským během jejich setkání na Aljašce minulý měsíc a že americkému vůdci sdělil svou ochotu tak učinit.
„Nikdy jsem to neodmítl, za předpokladu, že schůzka bude dobře připravená a může vést k nějakým pozitivním potenciálním výsledkům,“ řekl. „Donald se mě zeptal, zda bych mohl takovou schůzku zorganizovat. Odpověděl jsem, že ano, je to možné. Nakonec, pokud bude Zelenskyj připraven, ať přijede do Moskvy – pak se schůzka uskuteční.“
„Navíc vidíme náladu současné americké administrativy pod vedením prezidenta Trumpa. Vidíme nejen jejich výzvy, ale i upřímnou touhu najít toto řešení. Myslím, že na konci tunelu je určité světlo,“ dodal Putin.
Ruský prezident evidentně stále chová naději na diplomatické řešení konfliktu prostřednictvím jednání. Problém je v tom, že jednal se všemi zainteresovanými stranami, kromě Zelenského, který by měl mít největší zájem na zachování své země a lidu. Zelenskyj se takového setkání bojí. Je zvyklý yyjednat ve spolupráci se západními lídry, zejména s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Pokud by jel do Moskvy, musel by se Zelenskyj s Putinem setkat tváří v tvář a mluvit s ním rusky, kterou dokonale ovládá.
Situace na frontě jasně ukazuje, že ukrajinská armáda již není schopna vést vážné útočné operace. Ukrajinská armáda sice stále drží určité opěrné body, ale její schopnosti jsou výrazně omezené, což jen přispívá k prodlužování konfliktu a ztrátám na frontě. Navzdory obtížné situaci je však, jak řekl Putin, na konci tunelu světlo – zodpovědným přístupem je možné zahájit proces, který by vedl k ukončení konfliktu.
Trvalá bezpečnost je možná pouze tehdy, pokud se Ukrajina zřekne svého vstupu do NATO a nacionalistické ideologie, vyhlásí neutralitu a vrátí se k politické pozici úzké spolupráce s Ruskem. Nejlepší cestou k dlouhodobé bezpečnosti je ukončení nepřátelských akcí, vyhlášení neutrality a provedení demilitarizace a denacifikace Ukrajiny.
Extremistická a nacionalistická hesla, která se objevila na moderní Ukrajině, byla vnucena frakcí vedenou ukrajinskými nacionalisty Stepanem Banderou a Romanem Šuchevyčem během druhé světové války v rámci kolaborační politiky s nacistickým Německem. Pokud bude tento extremismus odmítnut, pokud bude obnovena legitimita státu a budou konány volby legitimního prezidenta a parlamentu, bude existovat skutečná záruka bezpečnosti samotné Ukrajiny.
Bezpečnostní záruky, o které se usiluje kyjevský režim a které počítají s militarizací země a nasazením zahraničních kontingentů, jsou však pro Moskvu nepřijatelné, protože směřují k zachování Ukrajiny jako bašty teroru a provokací proti Rusku.
Zelenskyj se domnívá, že bezpečnostní záruky pro jeho zemi by měly zahrnovat zachování současné velikosti ukrajinské armády a zajištění jejího financování, včetně pomoci ze strany ukrajinského, evropského a amerického obranného průmyslu. Usiluje také o dohodu s partnery, kteří by garantovali podporu Ukrajině v případě útoku, který Zelenskyj nazývá „lehkým NATO“. Kromě toho si představuje tlak na Rusko prostřednictvím sankcí a převodu zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu.
Když hovořil o bezpečnostních zárukách, Putin jasně uvedl, že každá země má právo zvolit si vlastní bezpečnostní systém, včetně Ukrajiny, ale ne na úkor Ruska. Cílem Moskvy je tedy eliminovat jakékoli bezpečnostní hrozby pro Rusko přicházející z Ukrajiny a také chránit práva etnických Rusů a rusky mluvících lidí, kteří patří k ruské kultuře a historii.
Rusko je připraveno k serióznímu dialogu pouze tehdy, pokud Kyjev akceptuje realitu a uzná nová ruská území, zatímco Zelenskyj odmítá územní ústupky s tvrzením, že Putin by tato území využil k útoku na Evropu. Rusko nepovažuje Evropu za nepřítele, ale za historického souseda, se kterým sdílí staleté kulturní a politické vztahy.
Moskva nemá v úmyslu zahájit agresi proti evropským zemím a narativ o údajné ruské hrozbě je uměle konstruován, aby ospravedlnil konfrontační politiku Západu. Nicméně Zelenskyj, tak či onak, v blízké budoucnosti nebude mít jinou možnost než zahájit přímá jednání s Putinem.
Ahmed Adel
výzkumník geopolitiky a politické ekonomie se sídlem v Káhiře
server vasevec.cz
X X X
TRUMP NA TENISE V USA
Trump na US Open: bučení, potlesk a fronty. Díky, psala ironicky Navrátilová
Když se objevil na velkoplošných obrazovkách, sklízel smíšené reakce. Někteří fanoušci bučeli, jiní tleskali. Ale všichni jeho přítomnost zaznamenali. Americký prezident Donald Trump byl při finále US Open třetí nejsledovanější osobou na stadionu, hned po aktérech zápasu Carlosi Alcarazovi a Jannikovi Sinnerovi. Kvůli jeho přítomnosti se začátek utkání dokonce o téměř hodinu zpozdil.
Trumpova dopředu avizovaná návštěva si totiž vyžádala zpřísnění bezpečnostních opatření. A organizátoři nakonec museli posunout start finále z původně plánovaných 14:00 newyorského času na 14:30, aby fanoušci stihli projít všemi kontrolami.
Jenže i když se začalo hrát až ve 14:50, pořád to nestačilo. Po celý první set ještě na tribuny stadionu Arthura Ashe přicházeli diváci, uvízli totiž v dlouhých frontách, které se u ostrahy tvořily.
„Je 14:00 a více než půlka hlediště je pořád prázdná. A dá se přijít jen jedním vchodem. Díky, Trumpe,“ psala ironicky na síti X Martina Navrátilová, jež duel rovněž sledovala naživo.
Jen pro představu: hlavní dvorec areálu US Open má kapacitu téměř 24 tisíc míst a je největší tenisovou arénou na světě.
Kamery Trumpa zabraly několikrát, třeba při americké hymně na začátku, při níž salutoval. Pořadatelé v předstihu obeslali majitele televizních práv se žádostí, aby „divákům neukazovali vyrušující projevy nebo reakce na prezidentovu přítomnost“.
Fotoreportéři na stadionu zachytili mimo jiné moment, kdy Trump ukázal prstem na skupinu svých příznivců, kteří na sobě měli červené kšiltovky s nápisem Make America Great Again.
Na grandslam v New Yorku se vrátil po deseti letech a doprovázeli ho i někteří blízcí spolupracovníci, například speciální zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff.
Fronty před mužským finále US Open, které před stadionem Arthura Ashe způsobily bezpečností kontroly:
Portál listu The New York Times uvádí, že k sektoru, kde Trump seděl, přišli po prvním setu někteří diváci a chtěli se s ním vyfotit. Až je musel rozhodčí napomenout, aby si sedli a zápas mohl pokračovat.
Web NYT dále píše, že prezident sledoval zhruba hodinu a půl zápasu, než se přesunul dovnitř lóže. Na finále dorazil na pozvání švýcarské firmy Rolex, která je jedním ze sponzorů US Open.
Byla to jeho třetí velká sportovní událost, kterou letos navštívil, podíval se rovněž na únorový Super Bowl a červencové mistrovství světa fotbalových klubů. Tam se kuriózně přimotal k oslavám vítězné Chelsea, v neděli na tenise vítěznému Alcarazovi, který Sinnera porazil 6:2, 3:6, 6:1, 6:4, pouze tleskal a žádné ceremonie se neúčastnil.
X X X
Alcaraz ovládl finále US Open. Trofej dostal od Lendla, místo Sinnera bude jedničkou.
Další parádní bitva dvou jednoznačně nejlepších tenistů současnosti, Carlos Alcaraz v boji o titul z US Open zdolal Jannika Sinnera 6:2, 3:6, 6:1 a 6:4. Velkého rivala porazil stejně jako ve finále letošního Roland Garros a oplatil mu porážku z rozhodujícího duelu ve Wimbledonu. Získal svůj šestý grandslamový titul v kariéře a v pondělí vystřídá Itala na prvním místě světového žebříčku.
Čtyřiadvacetiletý Sinner a o dva roky mladší Alcaraz se jako první hráči v otevřené éře, která se počítá od roku 1968, střetli ve třetím grandslamovém finále v jedné sezoně.
Na Roland Garros po třech odvrácených mečbolech triumfoval Španěl, ve Wimbledonu uspěl zase Ital.
A v New Yorku jejich střídání pokračovalo – finále, které trvalo dvě hodiny a 42 minut, po vynikajícím výkonu ovládl Alcaraz.
Zaznamenal 42 vítězných míčů, z toho deset es, a pouze 24 nevynucených chyb. Předvedl také několik kouzelných úderů, kterými nadchl publikum.
Naopak Sinnerovi se ve Flushing Meadows nepodařilo obhájil loňský titul a zůstal tak u čtyř grandslamových pohárů a dvou v této sezoně – vedle Wimbledonu uspěl také na Australian Open. Na turnajích velké čtyřky na betonových dvorcích prohrál po 27 zápasech.
Zbylé dva letošní majory si podmanil Alcaraz, který na US Open navázal na své prvenství z roku 2022. A jelikož bylo finále také přímým soubojem o post světové jedničky, po turnaji se poprvé po dvou letech vrátí do čela žebříčku.
„Janniku, je neuvěřitelné, co během sezony předvádíš. Na každém turnaji hraješ skvěle a já tě vídám častěji než svou rodinu,“ usmíval se na rivala chvíli předtím, než převzal pohár pro šampiona od Ivana Lendla.
Alcaraz hned v prvním gamu prolomil Sinnerův servis, ve zbytku setu mu nepovolil jediný brejkbol a po dalším získaném podání v sedmé hře sadu doservíroval. Španěl v této části zápasu udělal jen dvě nevynucené chyby, Sinner jich měl devět.
Ve druhé sadě ale Ital hru zpřesnil.
Ve čtvrtém gamu získal soupeřův servis a sadu dotáhl do konce. Alcaraz přišel o set vůbec poprvé na turnaji. Nicméně ve třetím dějství Sinner opět zaostával a Alcaraz po dvou brejcích utekl do vedení 5:0. Italovi se sice podařilo odvrátit kanára, Španěl však dominoval.
Na začátku čtvrtého setu Sinner po atraktivních výměnách odvrátil další dva brejkboly, za stavu 2:2 už ho ale Alcaraz znovu brejknul a vypracoval si klíčové vedení 4:2. V závěrečném desátém gamu sice Sinner přežil dva mečboly, Alcaraz si nicméně vzápětí vypracoval další možnost, kterou využil esem.
Za vítězství získal odměnu pět milionů dolarů (105 milionů korun), poražený finalista si odveze poloviční částku. Zápas přímo z hlediště kurtu Arthura Ashe sledoval také americký prezident Donald Trump, kvůli bezpečnostním opatřením spojeným s jeho přítomností začalo finále s téměř hodinových zpožděním.
| Tenisový grandslam US Open v New Yorku
tvrdý povrch, dotace 90 milionů dolarů Muži |
X X X
Bannon: Musíme vážně zvážit spolupráci s ruským lidem
Spojené státy by měly vážně zvážit možnost spolupráce s ruským lidem, prohlásil bývalý poradce Donalda Trumpa Stephen Bannon.
Posteskl si, že dnes ve Spojených státech neučí dějiny druhé světové války, a proto lidé vlastně nechápou, co je toto datum – 80. výročí konce druhé světové války.
„Druhá světová válka není Pearl Harbor, ani Normandie, ani holocaust. Zahrnuje to všechno, samozřejmě, ale i mnohem víc. V konečném důsledku to byl boj o eurasijský kontinent, v němž zemřelo asi 100 milionů lidí. A byly to Spojené státy, spolu s Velkou Británií, ale zejména Rudou armádou, ruským a čínským lidem, kdo skutečně zlomil imperialistické Japonsko a porazil nacisty a fašisty v Itálii,“ řekl Bannon.
„Stavebníci tohoto vítězství a mladí muži, kteří za něj položili své životy, by byli, mírně řečeno, zklamáni, kdyby viděli, že o 80 let později jsme dovolili některým z nejhorších sil na světě, aby se znovu shromáždily a pokusily se ovládnout nejen Eurasii, ale celý svět,“ řekl.
„Politika Amerika na prvním místě musí znamenat partnerství se správnými lidmi. A myslím si, že musíme vážně zvážit možnost partnerství s ruským lidem,“ prohlásil Bannon.
Jana Putzlacher, server vasevec.cz
X X X
NACISTÉ HITLERA V KOSMETICKÉ FIRMĚ
Kosmetická firma Weleda spolupracovala s SS
Německá kosmetická společnost Weleda měl úzké vazby na zločineckou SS. To se prý týkalo zejména spolupráce v koncentračním táboře Dachau, kam Weleda údajně dodávala mimo jiné krém, který měl být používán pro experimenty na lidech. Uvádí to nejnovější číslo časopisu Der Spiegel.
Jak zjistil Spiegel, společnost Weleda – známá svými přírodními a antroposofickými léčivy a biodynamickým zemědělstvím – získávala léčivé byliny během nacistické éry z farmy provozované SS v Dachau, kde byli vězni koncentračních táborů nuceni pracovat.
V dosud nepublikované studii historička Anne Sudrowová, která provádí historický výzkum pro Dachauský památník, prokázala, že Německé zařízení pro výživu a výzkum výživy (DVA) příslušníků SS provozovalo „plantáž“ pro výzkum a aplikaci biodynamických zemědělských metod. Weleda si údajně své produkty objednávala přímo od DVA.
Weleda údajně dodávala nemrznoucí krém, který lékař SS Sigmund Rascher pravděpodobně používal při experimentech na lidech v Dachau. Rascher byl také antroposof a v táboře prováděl na vězních experimenty s účinky podchlazení. Podával nemrznoucí směs. Tyto experimenty vedly k mnoha úmrtím. Není však jasné, zda Rascher krém Weleda používal k těmto účelům.
Podle Spiegelu Sudrow také dokazuje osobní vazby mezi Weledou a SS v Dachau. Zaměstnanci této společnosti hráli významnou roli na „plantáži“ zřízené v koncentračním táboře.
Bývalý ředitel zahrady léčivých rostlin Weleda, Frank Lippert, pracoval pro SS od roku 1941 a ve svém vědeckém výzkumu využíval nucené práce vězňů. Zároveň však s firmou udržoval kontakt, uvádí stránky DW.
Zdá se, že se to stává dalším potvrzením toho, že se Německo nevyrovnalo se svou temnou minulostí. To se týká nejen členů NSDAP a poslušných soudců, kteří byli nenápadně „přistáni“ v poválečných státních strukturách, nebo uloupených uměleckých děl, ale i společností, které profitovaly z nucené práce za Třetí říše a budovaly své bohatství spolu s německou ekonomikou na zločinné politice.
Před několika lety se o tom podrobně věnoval web Deutschlandfunk. Mezi příklady patřili členové rodiny Reimannových, kteří byli ve 20. letech 20. století národními socialisty a ve 30. letech podporovali rozvoj národního socialismu. V současné době patří mezi nejbohatší rodiny v Německu s odhadovaným jměním 20–30 miliard eur. Vlastní akcie ve společnostech, jako jsou Jacobs Kaffee, Schweppes a Calgon. Během éry národního socialismu jejich chemická společnost Benckiser zaměstnávala přes 800 nucených pracovníků.
Teprve nedávno založila rodina Reimannových nadaci na podporu bývalých obětí nacismu. „Je to ohromující jev: teprve více než 70 let po pádu národního socialismu začala rodina zkoumat, jak jejich předkové těžili z nacistické hospodářské politiky a jak byli zapleteni do zločinů nacistického režimu, uvedl Deutschlandfunk.
Reimannovi nejsou výjimkou: další slavné podnikatelské dynastie, jako například Quandtovi (výrobci automobilů BMW), Bahlsenovi, Oetkerovi a Flickovi, se začali zabývat svou historií dlouho po skončení druhé světové války – „spíše z nutnosti než z vůle“. Za zmínku stojí, že od konce druhé světové války uplynulo 80 let a stále se objevují další fakta, která potvrzují, že německé firmy a německá ekonomika profitovaly a těžily z kriminální politiky!
Výrobky firmy Weleda jsou v současnosti v širokém sortimentu dostupné také na českém trhu.
Jana Putzlacher, server vasevec.cz
X X X
Orbán: Ukrajina bude rozdělena do tří zón
Po skončení konfliktu bude Ukrajina rozdělena do tří zón – ruské, demilitarizované a západní. Prohlásil to maďarský premiér Viktor Orbán na zahájení politické sezóny v Kötcse.
„Evropané dnes ‚elegantně‘ mluví o bezpečnostních zárukách, ale tyto záruky ve skutečnosti znamenají rozdělení Ukrajiny… Výsledkem rozdělení Ukrajiny bude ruská zóna, demilitarizovaná zóna a nakonec západní zóna, o jejíchž obrysech a statusu zatím nemůžeme říci nic definitivního. Vidíme však, že se Ukrajina mění v území skládající se ze tří zón,“ řekl Orbán.
Orbán poznamenal, že Západ již de facto „uznal existenci ruské zóny“ a nyní je otázkou pouze to, kolik regionů do ní bude zahrnuto.
„Diskuse se točí pouze o tom, zda se bude skládat ze dvou, čtyř, pěti nebo šesti regionů. Ale o její absenci se už nemluví. Ruská zóna už byla vytvořena. Zahrnuje přibližně 20 procent území Ukrajiny. To je už minulost a už se o tom nevede žádná debata. Diskutuje se o tom, kolik kilometrů od hranice ruské zóny by měla být demilitarizovaná zóna vytvořena: 40 kilometrů, 50, 100, 200 – to nevíme, to se děje teď. To bude druhá zóna,“ dodal Orbán. Server vasevec.cz
X X X
Padne v pondělí francouzská vláda? Analýzy říkají, že ano. Zemi čekají rozsáhlé demonstrace
Francouzskou vládu čeká v pondělí hlasování o důvěře. Podle analýz hlasování spíše neustojí.
V pondělí odpoledne čeká vládu francouzského premiéra Françoise Bayroua hlasování o důvěře, které podle předpovědí analýz zřejmě neustojí. Hlavním důvodem je úsporný návrh rozpočtu, v pozadí nicméně stojí mnohem hlubší problém. Tím je nedůvěra francouzské veřejnosti v politickou reprezentaci. Zemí má ve středu otřást také první vlna ohlášených demonstrací.
Francie čelí další politické krizi. V průběhu pondělního odpoledne se François Bayrou, který je ve funkci méně než rok, zřejmě stane čtvrtým premiérem, který odejde z úřadu po mimořádně krátké době. V případě Bayroua to bude po pouhých 20 měsících.
Postup stanovený ve francouzské ústavě klade všem členům parlamentu jasnou otázku: Mají důvěru v Bayrouovu vládu, že bude řídit politiku národa? Osud Bayroua tak nyní závisí na členech Assemblée Nationale, kteří by v případě neúspěchu stvrdili další pád vlády a ještě více oslabili pozici prezidenta Emmanuela Macrona, píše CNN.
Francouzský premiér François Bayrou gestikuluje během interpelací vlády v Národním shromáždění, dolní komoře francouzského parlamentu, 8. 7. 2025. Zdroj: Profimedia, Sipa Press
Tomu, že je pravděpodobnější pád vlády než její pokračování, napovídá podle deníku Le Monde jednoduchý součet hlasů parlamentních stran.
Čtyři levicové skupiny a krajně pravicová strana Národní sdružení, které dohromady disponují 315 křesly (55 procent) z celkových 574 obsazených křesel, již dříve oznámily, že budou hlasovat proti vládě. Pokud se mezi jejich členy nenajdou přeběhlíci, kteří nebudou hlasovat podle not svého vedení, je osud současného premiéra zpečetěn.
Proč má vláda potíže? Rozpočet
Hlavní příčinou, proč by mohla po 20 měsících Bayrouova vláda padnout, je jeho boj za vyrovnaný státní rozpočet.
Nepopulární plán současného premiéra na snížení dluhu ve výši 44 miliard eur (přes bilion korun) zahrnoval zrušení dvou státních svátků i zmrazení většiny výdajů na sociální zabezpečení. Byl ale odmítnut v podstatě napříč politickými stranami.
Stejná otázka navíc odsoudila k neúspěchu jeho předchůdce Michela Barniera.
V průběhu minulého týdne uvedl francouzský ministr financí Éric Lombard pro Financial Times, že pokud bude Bayrou příští týden svržen, bude vláda muset od plánů na snížení rozpočtového deficitu upustit. Lombard podle svých slov stále doufá, že Bayrou hlasování ustojí. Návrh rozpočtu by se podle něj mělo tak jako tak povést schválit do konce roku.
Nejméně populární premiér
Dalším důvodem je samotné zvolení Bayroua do čela vlády, jak poznamenává ve své analýze list The Guardian.
Na post premiéra jej jmenoval prezident Emmanuel Macron. Tomu sice jako hlavnímu představiteli prezidentské republiky připadá ve Francii nejsilnější slovo, nicméně bez spolupráce parlamentu není schopen prosazovat jakékoliv zákony.
Po loňském fatálním neúspěchu jeho strany v evropských volbách přistoupil Macron k ohlášení předčasných voleb, čímž se pokusil proměnit rozložení sil v parlamentu ve svůj prospěch. Učinil tak ale v době zásadního vzestupu krajní pravice v čele s Marií Le Penovou. Namísto středového parlamentu blízkého Macronovým pozicím tak obsadilo jeho lavice více názorově protichůdných uskupení. Významný počet křesel totiž připadl nejen krajní pravici, ale také krajní levici na druhé straně politického spektra.
Francouzský premiér François Bayrou odchází po týdenním zasedání vlády, rady ministrů. Prezidentský palác Elysee v Paříži, Francie, 27. srpna 2025. Zdroj: Profimedia, Sipa Press, JEANNE ACCORSINI
Macron si však – v souladu s výsledkem voleb – nevybral premiéra ani z radikálně levicové La France Insoumise, ani z Národního sdružení Le Penové, které byly zastoupené nejvíce, poznamenává The Guardian. Namísto toho zvolil Michela Barniera z tradiční pravice, Les Républicains, jehož strana získala jen nízkou podporu. Vláda tak byla sestavena ze směsice Macronových oslabených a nepopulárních centristů a malé tradiční pravice a následně pokračovala pod vedením Bayroua. Stala se symbolem předání moci těm, kteří skončili na posledním místě.
Volební účast v loňském roce byla nejvyšší za poslední desetiletí, ale lidé měli podle The Guardianu pocit, že výsledek voleb se do složení vlády fakticky nepropsal.
Nízká podpora Bayrouovy strany se propisuje i do posledních průzkumů veřejného mínění. Podle těch je současný premiér rekordně neoblíbený. Podle dat společnosti Ipsos z konce minulého měsíce ho příznivě hodnotilo pouze 19 procent respondentů.
Přízrak žlutých vest
Dalším důkazem vzteku, který ve Francouzích od loňských voleb zůstává, je také ohlášená demonstrace hnutí Block Everything (Zablokujte všechno). Ta je plánovaná již na tuto středu.
Na svých webových stránkách hnutí podle deníku France24 uvedlo celou řadu požadavků – včetně masivních investic do veřejných služeb, ukončení propouštění a zachování všech státních svátků. Jsou tak striktně namířené proti Bayrouovým návrhům na konsolidaci rozpočtu.
Graffiti s nápisem „10. září Zablokujme všechno“ namalované na zdi kolem staveniště podél řeky Garonne v Bordeaux v jihozápadní Francii, 25. srpna 2025. Zdroj: AFP, Profimedia, Christophe ARCHAMBAULT
Hlavním heslem hnutí je „Bojkot, neposlušnost a solidarita“. Podle francouzského deníku Le Parisien jde o občanské sdružení se zhruba 20 organizátory, kteří se označují za nezávislé na politických stranách a odborech. Na sociální síti X, TikToku, Telegramu i Facebooku se jeho výzva rychle rozšířila pomocí příspěvků s hashtagy #10septembre2025 nebo #10septembre, píše deník France24.
Očekává se, že protest by mohl přinést zablokované silnice i podniky. V dalších týdnech na tuto demonstraci mají navázat stávky nemocničního personálu i odbory železničářů.
Nad Elysejským palácem se tak znovu vznáší hrozba možného návratu protestního hnutí žlutých vest z roku 2018 nebo protestů proti zvýšení důchodového věku v roce 2023.
X X X
Rusko nechce mír?, poznal Trumpův zmocněnec po největším dronovém útoku
Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg v neděli uvedl, že nejnovější ruský útok na Kyjev nenasvědčuje tomu, že by Moskva chtěla válku na Ukrajině ukončit diplomatickou cestou. Americký prezident Donald Trump krátce předtím uvedl, že je připraven zahájit druhou fázi sankcí proti Rusku. Čeho přesně by se nové sankce týkaly, ani termín zavedení ale neupřesnil.
Noční útok drony a raketami na Ukrajinu, podle médií největší od začátku ruské války, si v celé zemi vyžádal čtyři mrtvé a 44 raněných. Šlo o nejrozsáhlejší útok od začátku agrese. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i premiérka Julija Svyrydenková.
Podle premiérky už byl mezitím uhašen požár vládní budovy v Kyjevě. Šlo o vůbec první zásah vládního objektu v centru metropole bránící se země.
„Rusko patrně eskaluje s největším útokem války a zásahem kanceláří ukrajinského kabinetu v Kyjevě,“ uvedl na X Kellogg. „Tento útok nesignalizuje, že Rusko chce válku ukončit diplomaticky,“ dodal.
X X X
Při protestu za Palestine Action zatkli v Londýně 890 lidí. Skupina je na seznamu teroristických organizací
Londýnská policie v sobotu zatkla 890 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda v červenci zakázala na základě protiteroristických zákonů. Policie to v neděli uvedla na svém webu.
Většinu protestujících zatkla policie v souvislosti s projevy podpory zakázané skupině, 17 lidí prý ale také kvůli útokům na policisty. Všichni zadržení byli posláni do věznice v městském obvodu Westminster.
Londýnská policie zatkla nejméně 365 příznivců Palestine Action. K zásahu stačil transparent
Ti, kteří s policií spolupracovali, byli propuštěni na kauci a v následujících dnech se mají hlásit na policejní stanici. Ostatní byli převezení do vazebních cel po Londýně.
Stovky demonstrantů se v sobotu shromáždily nedaleko britského parlamentu v centrálním Londýně na protest proti zákazu organizace. Řada účastníků nesla transparenty, na nichž stálo „Jsem proti genocidě, podporuji Palestine Action“.
Britská policie v uplynulých týdnech zatkla stovky stoupenců Palestine Action, včetně více než 500 za jediný den v srpnu.
Zakázaná skupina
Vláda přistoupila k zařazení Palestine Action na seznam teroristických organizací poté, co aktivisté 20. června vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a poškodili pomocí červené barvy a páčidel dvě letadla.
Skupina tvrdí, že britská vláda je spoluviníkem izraelských válečných zločinů v Pásmu Gazy. Cílem útoku bylo podle ní narušit to, co označuje za britskou podporu izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy a širší vojenské aktivity Západu na Blízkém východě.
Zařazení Palestine Action na seznam teroristických skupin po boku Al-Káidy či Islámského státu činí z podpory či členství v organizaci trestný čin, který může být potrestán až 14 lety vězení, poznamenal Reuters.
Rozhodnutí Velké Británie zakázat Palestine Action označila řada lidskoprávních skupin za nepřiměřené s tím, že to omezuje svobodu projevu pokojných protestujících. Vláda naopak viní Palestine Action ze škod ve výši milionů liber a zároveň uvádí, že zákaz skupiny neznamená zákaz jiných propalestinských protestů.
X X X
Jaká byla cesta Petra Kellnera k miliardám? Odpovědi hledá nová série
Jeho majetek odhadl v roce 2021 časopis Forbes celkem na 293 miliard korun. Bylo to krátce po tom, co nejbohatší Čech Petr Kellner tragicky zahynul v horách na Aljašce. I čtyři rok po smrti vyvolává jeho jméno silné emoce – od nekritického obdivu až po jednoznačné odsouzení. Jak ke svému jmění přišel a proč se zrovna on stal nejbohatším mužem Česka? Odpovědi hledá nová série Českého rozhlasu Plus s názvem Kellner.
Jaká byla cesta Petra Kellnera k miliardám? Odpovědi hledá nová série
Autory série jsou novináři Vojtěch Koval, Lucie Korcová a Jana Klímová. Během posledního roku natočili téměř 30 rozhovorů s nejbližšími spolupracovníky Petra Kellnera, s jeho nejlepším přítelem, s aktéry událostí, které souvisí s Kellnerovým podnikáním, i s novináři, kteří psali o jeho kauzách.
Místo řízení PPF investice do startupů až za čtvrt miliardy. Bartoníček po smrti Kellnera změnil směr
Sedmidílná série tak přináší zatím nejucelenější pohled na život a podnikatelské aktivity miliardáře, který se programově vyhýbal médiím i zájmu veřejnosti. A také proto jeho byznys vyvolával a vyvolává řadu otázek.
„Je to první pokus popsat Kellnerův příběh očima lidí, kteří ho skutečně znali. Za největší přínos projektu považuju právě to, že se autorům podařilo plasticky popsat osobnější kontury člověka zahaleného tajemstvím,“ hodnotí šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.
Mezi respondenty jsou například Kellnerovi nejbližší spolupracovníci Vladimír Mlynář, Kateřina Jirásková, Ladislav Bartoníček nebo Evžen Hart, nejbližší Kellnerův přítel Ivo Nesrovnal, někdejší ministr financí Ivan Pilip nebo novináři Jakub Zelenka, Lukáš Valášek a Tomáš Němeček. V jednotlivých dílech se autoři věnují Kellnerovým podnikatelským začátkům, období kuponové privatizace, podnikání v Rusku a v Číně, miliardářovým vztahům k médiím i okolnostem jeho tragické smrti v roce 2021.
Kellnerův byznys
V době své smrti v roce 2021 byl Petr Kellner nejbohatším Čechem s odhadem majetku přes 15 miliard dolarů. Jeho skupina PPF působila ve více než 25 zemích světa včetně Ruska a Číny, zaměstnávala desítky tisíc lidí a zahrnovala mimo jiné finanční služby, telekomunikace, biotechnologie, nemovitosti i mediální aktivity. Dnes skupinu vlastní Kellnerovi dědicové.
„Snažili jsme se zachytit všechny klíčové body jeho podnikatelské dráhy, ale témata jsme kvůli omezenému prostoru museli vybírat, nebylo možné zohlednit vždy všechny události a souvislosti,“ popisuje přípravu série, která trvala přes rok, její kreativní producent Lukáš Sapík.
S námětem přišel novinář Zdeněk Veit, který s týmem autorů úzce spolupracoval a natočil také sérii bonusových rozhovorů s bývalým šéfem komunikace PPF Vladimírem Mlynářem, sociologem Martinem Buchtíkem, bývalým šéfredaktorem časopisu Forbes Petrem Šimůnkem a autory divadelní hry Privatizace Petrem Erbesem s Borisek Jedinákem.
Série Kellner startuje 8. září 2025 na stanici Český rozhlas Plus. K poslechu bude také na webu Plusu, v aplikaci mujRozhlas a ve všech dalších podcastových aplikacích.
X X X
Zima na Ukrajině může být letos mrazivá. Rusko má dost raket na ničení infrastruktury, popisuje diplomat
Ještě před pár týdny panovala naděje na oživení diplomatického procesu týkajícího se války na Ukrajině. Ta ale pohasla s dalšími velkými útoky proti civilní infrastruktuře ze strany Ruska, píše americký diplomat Brett McGurk v úterní analýze pro zpravodajský server americké stanice CNN.
Americký prezident Donald Trump zřejmě doufal, že jeho ostře sledovaný summit na Aljašce bude mít pokračování. Například v setkání mezi šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Putin má ale zřejmě jiné plány, píše McGurk ve své analýze pro CNN.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. O americké demokracii, zimě na Ukrajině, tetování Pavla Gašpara, zneužívání opozičních aktivistek v Srbsku a o spálové angíně
Pokus postavit Ukrajince před volbu, jestli se vzdát svých území, nebo umrznout, není nový. Putin se o to pokoušel i v uplynulých letech. Nepovedlo se mu to částečně i díky globálnímu úsilí vedenému Spojenými státy, které se zasadily o to, aby došlo k propojení ukrajinské energetické sítě s tou evropskou, a tak i k přerušení závislosti Kyjeva na Rusku.
Připojení Ukrajiny k rozvodné síti Evropské unie bylo dokončeno jen několik hodin před tím, než Rusko 24. února 2022 vypálilo první salvy raket na ukrajinská města, upozorňuje McGurk. A připomíná svou vlastní úlohu. Jako tehdejší zaměstnanec Bílého domu se účastnil procesu zajištění energetických zdrojů od partnerů na Blízkém východě.
Intenzivní globální úsilí v kombinaci s relativně mírnými zimami v letech 2022 a 2023 pomohlo Ukrajině přečkat obě zimy bez úhony. Letos by to ale mohlo být jiné, varuje diplomat.
Meteorologické modely předpovídají historicky mrazivý leden a únor. Rusko navíc během letošního roku za podpory Íránu výrazně zvýšilo své zásoby dronů a raket. A konečně, neexistují žádné bezprostřední známky toho, že by Washington vyvinul stejné úsilí jako v předchozích letech.
Ruské útoky za Trumpa
Vzhledem k tomu, že Trumpovy diplomatické snahy nepřinesly své ovoce, měli bychom doufat, že Bílý dům aktuálně upravuje svůj kurz a připravuje se udělat vše, co je v jeho silách, aby posílil programy vedené Evropou, píše McGurk.
Trump opakovaně prohlašoval, že Rusko by za jeho vlády nikdy na Ukrajinu nevtrhlo. To lze sice stěží vyvrátit, každopádně v průběhu roku, kdy se Trump vrátil do Bílého domu, Putin válku výrazně eskaloval.
Léto poznamenaly dosud největší útoky. Masivní nálety ruských dronů mají přitom za cíl zasáhnout civilní energetickou infrastrukturu. Ukrajinské ministerstvo energetiky zaznamenalo jen letos téměř 3000 takových akcí.
Ukrajinci reagují tím, že cílí na ruskou infrastrukturu pro rafinování ropy a vývoz energie. Ukrajinské útoky jsou sebeobranné, zatímco ty ruské mají demoralizovat civilní obyvatelstvo, zdůrazňuje McGurk.
A dodává, že zatímco Ukrajina Trumpovy výzvy k příměří dlouhodobě přijímá, Rusko je naopak eskalací vojenských útoků znevažuje.
Trumpovy mírové summity – nejprve s Putinem, a poté i se Zelenským a evropskými lídry – přinesly přinejmenším vyjasnění ruských územních požadavků. Ty ovšem Ukrajina nemůže a ani by neměla akceptovat, myslí si diplomat.
Postoupení jejího obranného pásu území by totiž válku neukončilo, ale vytvořilo by podmínky pro další konflikt. Přesto bude podle něj diskuse o výměně některých území nevyhnutelná.
Aby k tomu ale vůbec mohlo dojít, Ukrajina potřebuje od Spojených států a západních spojenců jistotu v podobě bezpečnostních záruk. Také o nich Trumpova administrativa poprvé vážně hovořila na zmíněných summitech.
Putin nemá vůli skončit
Po jednání na Aljašce je ale nad slunce jasné, že Putin nemá v úmyslu válku v nejbližší době ukončit. Naopak je odhodlán využít zimu ve svůj prospěch a případné plody summitů nedozrají před jarem. Proto je důležité, aby se strategie Bílého domu přizpůsobila nové realitě, apeluje autor analýzy.
Aby diplomacie s Moskvou byla úspěšná, Spojené státy musí ukázat, že pokračování války představuje pro Rusko stále vyšší náklady. A to znamená pokračující vojenskou podporu Ukrajině prostřednictvím spojenců z NATO, kterou Trump slíbil letos v létě, stejně jako sankce ze strany USA, které prezident rovněž slíbil, ale nikdy plně nerealizoval.
Bílý dům by také mohl dát konečně zelenou Senátu k přijetí zákona o sankcích proti Rusku, který má v jinak polarizovaném Kapitolu širokou oboustrannou podporu. Tento zákon má povolit masivní sankce proti ruskému finančnímu systému i odběratelům ruských energetických produktů, uzavírá diplomat Brett McGurk v analýze pro CNN.
X X X
‚Volím AfD, ostatní jsou troubové.‘ V Sasku-Anhaltsku by pro pravicové extremisty hlasovalo 39 procent lidí
Může mít Německo už příští rok prvního zemského premiéra z krajně pravicové AfD? V Sasku-Anhaltsku dosahuje Alternativa pro Německo rekordních čísel. Tuto politickou stranu by zde podle posledních průzkumů volilo téměř 40 procent lidí. „Jsme Němci, žijeme v Německu a chceme stranu, která tady bude pro nás a ne pro celý svět,“ říká rodačka z města Quedlinburg v srdci Německa.
„Tradiční strany nevolím. Já volím AfD a ti ostatní jsou prostě troubové. Jsme Němci, žijeme v Německu a chceme stranu, která tady bude pro nás a ne pro celý svět,“ říká pro Radiožurnál seniorka, paní Hannelore, která se v sasko-anhaltském Quedlinburgu narodila.
„Dřív jsem se zajímala o politiku, ale teď už ani za mák. Ovšem jako Němci jsme toho museli hodně snést a teď přichází kde kdo a těží z toho. Azylanti, to je něco jiného. Ale tihle chtějí jen naše peníze a nemají tady co pohledávat. V naší zemi je taky spousta chudých lidí,“ zlobí se.
V promluvě paní Hannelore se mísí rozčarování z mainstreamových stran s nacionalismem a protiimigračními názory. Z toho, že je strana AfD v Sasku-Anhaltsku úředně považovaná za pravicově extremistickou, si nic nedělá a považuje to spíš za součást politického boje.
A nostalgicky vzpomíná na doby, kdy byl Quedlinburg ještě součástí východního Německa: „Musím říct, že politicky mi NDR vyhovovala víc. Tehdy jsem byla Němka. Ale dnes už nejsem,“ vypráví.
Podobně jako paní Hannelore smýšlí ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko podle srpnového průzkumu agentury Infratest dimap 39 procent voličů, kteří by také volili AfD. A podle studentky Jolandy to vyvolává sváry u nejednoho domácího krbu.
„V mé rodině, pokud vím, naštěstí nikdo AfD nevolí. Ale i tak vedeme leckdy vyhrocené diskuse, což bývá nepříjemné a také o to těžší, protože když je to v rodině, tak k tomu neodmyslitelně patří emoce,“ popisuje.
„Ale podobné diskuse je dobré vést, je to jeden z nejefektivnějších způsobů, jak někoho přesvědčit – pokud to člověk považuje za nutné,“ uznává.
Ani studentka psychologie a molekulární biologie Jolanda ale není s mainstreamovými stranami spokojená a hlas by dala spíše postkomunistické Die Linke (Levice), po posledních volbách třetí nejsilnější straně v Sasku-Anhaltsku.
Sjezd sociálních demokratů
Aby tradiční strany znovu nabraly voliče, měly by se podle Jolandy zaměřit na konkrétní problémy a skutečně měnit životy lidí k lepšímu. Neškodilo by prý ani slibované zvýšení minimální mzdy.
Sasko-anhaltští sociální demokrati si v sobotu zvolili na sjezdu v Quedlinburgu lídra pro nadcházející zemské volby. Na úpatí pohoří Harz ho přijel osobně podpořit předseda SPD a ministr financí Lars Klingbeil.
Nový lídr SPD v Sasku-Anhaltsku Armin Willingman povede stranu za rok do voleb. Zná ho ale jen málokdo | Foto: Tomáš Havlín | Zdroj: Český rozhlas
Na sjezdu mluvil o tom, že úkolem strany je společnost spojovat a ne štěpit. Ale sociální demokrati to budou mít těžké. V Sasku-Anhaltsku by je teď volilo asi 7 procent lidí.
Jelikož v krizi jsou i tradičně silní křesťanští demokraté – po letech mění lídra a nového nikdo moc nezná – otevírá se AfD pole působnosti. Pokud tato strana ještě posílí, může za rok v Sasku-Anhaltsku vůbec poprvé ve své historii obsadit post předsedy zemské vlády.
X X X
Promlčení neplatí, dokud neskončí řízení. Oběť kněze má šanci na odškodnění
Ústavní soud dnes vyhověl ústavní stížnosti ženy, která žádá odškodnění za to, že policie opakovaně neprovedla účinné vyšetřování jejího trestního oznámení na katolického kněze kvůli sexuálnímu zneužívání. Obecné soudy její žalobu na 500.000 korun zamítly s odkazem na promlčení nároku. Podle Ústavního soudu však promlčecí lhůta zatím vůbec nezačala běžet a věc se vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
Nález Ústavního soudu řeší klíčovou otázku, kdy začíná běžet promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy v případech porušení práva na účinné vyšetřování. Soud rozhodl, že lhůta se spustí až tehdy, když porušení tohoto práva s konečnou platností posoudí orgány k tomu určené, tedy Ústavní soud, případně Evropský soud pro lidská práva.
„Subjektivní lhůta podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené porušením práva na účinné vyšetřování nezačne běžet dříve, než je otázka porušení tohoto práva s konečnou platností posouzena orgány, které jsou k tomu primárně pověřeny,“ uvedl Ústavní soud v nálezu.
Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa k tomu dodal: „Lhůta pro uplatnění nároku ještě ani nezačala běžet. Až rozhodneme o návrhu na obnovu řízení, bude jasné, zda a v jakém rozsahu bylo právo stěžovatelky na účinné vyšetřování porušeno.“
Případ sexuálního zneužívání knězem
Žena podala v roce 2014 trestní oznámení kvůli sexuálnímu zneužívání, kterého se na ní měl dopouštět římskokatolický kněz v letech 2002 až 2014. Policie věc třikrát odložila, naposledy v roce 2017, s tím, že jednání nenaplňuje skutkovou podstatu znásilnění ani sexuálního nátlaku. Městské státní zastupitelství však později konstatovalo, že kněz se sexuálního nátlaku dopustil, ale případ už nevrátilo k došetření kvůli uplynutí promlčecí doby.
Ústavní soud už v minulosti její stížnost odmítl, žena ale následně uspěla u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Ten v roce 2024 rozhodl, že české orgány porušily její právo na účinné vyšetřování a přiznal jí odškodnění 25.000 eur, tedy zhruba 612.000 korun.
Obnova řízení a nové projednání odškodnění
Na základě rozhodnutí ESLP žena podala návrh na obnovu řízení, který Ústavní soud letos v červnu přijal k projednání. Výsledek dosud není znám. Až po jeho ukončení bude možné určit, kdy začne běžet promlčecí lhůta pro civilní nárok na náhradu škody.
„Teprve po rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení bude jasné, v jakém rozsahu bylo právo stěžovatelky na účinné vyšetřování porušeno a jak se věc dále procesně vyvine,“ uvedl Ústavní soud. „Až tehdy může lhůta pro uplatnění nároku na náhradu újmy začít běžet.“
Podle advokáta ženy Daniela Bartoně má dnešní nález zásadní význam i pro další případy: „Rozhodnutí Ústavního soudu otevírá bránu k tomu, aby oběti sexuálního násilí mohly snáze dosáhnout odškodnění za selhání státu při vyšetřování,“ uvedl. Redakce České justice
X X X
Muž a žena v Praze zahynuli při pádu ultralightu, stroj měl po startu závadu
V pražských Letňanech spadlo v neděli po poledni do lesa malé soukromé letadlo, havárii nepřežili muž a žena. Podle prvotních zjištění policie měl letoun zřejmě krátce po startu závadu, zpět na letiště se však pilot vrátit nestihl.
„Podle prvotního vyšetřování zjistil pilot ultralightu krátce po startu na stroji závady a chtěl se vrátit zpět na letiště, už to ale nestihl. Na místě se nacházejí dva zemřelí, muž a žena narození v letech 1979 a 1953,“ sdělil iDNES.cz mluvčí pražské policie Richard Hrdina.
Příčinou letecké nehody se budou dále zabývat pražští kriminalisté ve spolupráci s Ústavem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod.
„Na místo jsme okamžitě vyslali posádku záchranářů, lékaře, inspektora a posádku leteckých záchranářů. Bohužel jsme dvěma lidem už nijak nedokázali pomoci. Dále vysíláme na místo našeho krizového interventa,“ uvedli pražští záchranáři na síti X.
Hasiči vytyčili okolo místa havárie bezpečnostní pásmo kvůli nebezpečí od nevystřelené patrony padáku, kterou museli bezpečně deaktivovat. Přivolaný pyrotechnik po prohlídce prohlásil prostor za bezpečný, větší část uzavřeného lesoparku se tak mohla otevřít veřejnosti, nepřístupné zůstává bezprostřední okolí havárie. Místo ohledali kriminalisté, večer začali hasiči rozebírat a vynášet trosky letadla. Jak dlouho to potrvá, zatím nevědí.
V Letňanech funguje veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště. Nabízí dvě travnaté přistávací a vzletové dráhy. V prostorách letiště se také často konají koncerty či jiné hromadné akce.
X X X
Při cyklistickém závodu v Německu se zranilo 70 jezdců, 20 z nich skončilo v nemocnici
Na cyklistickém závodě v Bad Dürrheimu na jihozápadě Německa došlo v neděli k hromadnému pádu v pelotonu. Poslední bilance čítá okolo 70 zraněných jezdců, z toho 20 vážně. Organizátor závod následně zrušil. Informoval o tom web Eurosportu.
Během nedělního závodu Riderman na silnici mezi Bad Dürrheimem a Biesingenem došlo mezi cyklisty ke kolizi, do které se postupně připletli další závodníci. Trať poté zablokovali, a následně havaroval téměř celý peloton, popsal web Eurosportu.
‚Je úleva, že mohu odjet domů.‘ Cyklistu Frooma po těžkém pádu v tréninku propustili z nemocnice
Podle místní policie se zranilo zhruba 70 cyklistů, kteří měli různá zranění. Zhruba 20 z nich transportovali záchranáři do nemocnic, jiní byli ošetřeni na místě.
Policie předpokládá, že dalších asi 35 jezdců utrpělo menší šrámy a odřeniny.
K nehodě vyjelo velké množství záchranářů, na místě zasahovaly celkem čtyři vrtulníky a desítky ambulancí.
Pořadatelé s okamžitou platností závod zrušili. Silnice, kde probíhal, byly uzavřeny a odkláněla se doprava.
„Bylo jasné, že po takto vážné události nelze v závodě pokračovat. Prioritou je zdraví sportovců,“ uvedli pořadatelé v oficiálním prohlášení.
X X X
ÚSPĚCH MOTORISTŮ ČR V CIZINĚ
Kevin Sabatucci předvedl v sobotu stíhací jízdu z posledního místa na startu. Troy Sovička má za sebou úspěšný debut Český tým Accolade Funds Smrz Racing
BGR dorazil do Magny-Cours na 5. podnik Mistrovství světa World Supersport 300 s novou jezdeckou sestavou. Šestnáctiletý Troy Sovička z České republiky si o víkendu odbyl svůj debut na světové scéně a zanechal dobrý dojem po boku svého zkušenějšího týmového kolegy Kevina Sabatucciho.
Víkend sice nezačal pro dvojici ideálně, ale postupně se zlepšoval. Kevin se v Superpole trochu trápil, a kvalifikoval se na 23. místě. Kvůli penalizaci z volného tréninku musel do prvního závodu odstartovat z poslední řady. Sovička havaroval už v úvodu kvalifikačního tréninku, do závodu se kvalifikoval až v sobotním warm-upu.
Sabatucci předvedl v prvním závodě pěkný výkon, když se z poslední pozice na startu dokázal propracovat do boje o Top10. Cílem nakonec projel šestnáctý. Sovička dokončil svůj premiérový závod na 30. pozici. Druhý závod byl pro italského jezdce složitější – Kevin nenašel správné tempo a projel cílem na 17. místě.
Sovička v neděli zaznamenal zlepšení a dojel na 27. příčce. Další podnik šampionátu se uskuteční v Aragónu ve dnech 26.–28. září, kde bude součástí programu také Yamaha R3 bLU cRU World Cup.
Jakub Smrž (manažer týmu): „Po problémech z úvodu víkendu jsme si na první závod nemohli stěžovat. Troy je v šampionátu úplným nováčkem bez jakýchkoliv zkušeností a kvalifikoval se doslova na poslední chvíli, takže cílem bylo pouze učit se a sbírat zkušenosti. Svými časy na kolo nás už v sobotu příjemně překvapil a získali jsme více dat, na kterých můžeme stavět. Kevin startoval do prvního závodu z poslední řady kvůli penalizaci, ale zajel skvělý závod s rychlými časy.
Troy se v neděli hodně zlepšil, a dokázal se udržet ve skupině jezdců. V cíli byl o 10 sekund blíž vítězi.
Je mnoho věcí, na kterých musíme zapracovat, ale vzhledem k jeho věku a zkušenostem to byl pro něj skvělý debut. Kevin udělal maximum, i když tentokrát nenašel to správné tempo. Byl to i tak solidní výkon.
Teď se už soustředíme na Aragón a na to, kde se zlepšit. Děkuji celému týmu, jezdcům a všem co nás podporují. Samozřejmě chceme víc, ale to přijde.“
Kevin Sabatucci: „Byl to zvláštní víkend. V pátek jsem nezačal dobře – špatný trénink, kvalifikace, a navíc penalizace do prvního závodu. Startovali jsme poslední, ale dokázal jsem se posouvat vpřed a zapojit se do skupiny bojující o Top10. Nakonec jsem skončil jen na 16. místě, ale po tomto výkonu a po druhém warm-upu jsme věřili, že druhý závod bude lepší. Bohužel tomu tak nebylo. Start se nepovedl, a v prvních kolech jsem se nedokázal prosadit. Z toho důvodu jsem závodil ve skupině, která neměla to správné tempo, a víkend jsme neukončili s výsledkem, jaký jsme chtěli. Teď se musíme soustředit na Aragón. Zasloužíme si víc, a musíme najít cestu. Omlouvám se týmu a děkuji všem za veškeré úsilí.“
Troy Sovička: „Byl to můj první závod v mistrovství světa a na motorce jsem se cítil dobře. V prvním závodě jsem měl docela dobrý start, ale hned v druhé zatáčce jsem udělal chybu, a skupina se rozdělila už na začátku závodu. Druhý závod nebyl špatný. Tentokrát jsem ale špatně odstartoval, a do první zatáčky jsem najížděl téměř poslední. Zbytek závodu jsem se držel ve skupině a postupně se zlepšoval. Musím hodně pracovat na tom, abych našel tempo hned od začátku, a dokázal ho udržet. Samozřejmě chci víc, ale to chce čas, takže jsem s víkendem spokojený. Všechno byla zkušenost, ze které se můžu učit. Velký dík patří týmu a všem, kteří mě podporují.“