Dopravní stavby jsou zablokované do konce roku. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš po pondělním jednání se šéfem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radkem Mátlem novinářům řekl, že kvůli chybějícím penězům se zastavují stavby silnic či modernizace železničních tratí. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to popírá. Žádná ze započatých dopravních staveb se nezastavuje, ačkoli pro příští rok je potřeba najít na stavby více peněz, řekl České televizi (ČT).

 Státní fond dopravní infrastruktury má podle vládou schváleného rozpočtu příští rok hospodařit se 144,6 miliardy korun, což je o 15,7 miliardy korun méně proti schválenému rozpočtu fondu na letošní rok. Podle Sdružení pro výstavbu silnic rozpočet ohrozí dokončení dálniční sítě a znemožní zahájení výstavby dalších projektů.

 „Jak jsem informoval veřejnost, že dochází k zastavení staveb, tak je to pravda,“ zdůraznil Babiš.

Vyjmenoval, že se například zastavuje výstavba dálnice mezi Jaroměří a Trutnovem, která byla v plánu na prosinec, nebo že se nepokračuje ve výkupu pozemků pro Pražský okruh nebo komunikaci mezi Prahou a Táborem. Zastaveny jsou podle Babiše také modernizace tratí mezi Hradcem Králové a Pardubicemi nebo Prahou a Kladnem.

„Tahle vláda zase lhala, je to totální rozklad a celá tato dopravní infrastruktura je zastavena. Navíc pan ministr Martin Kupka nebyl schopen říct Správě železnic ani Ředitelství silnic a dálnic, jak jsou rozdělené ty chybějící peníze. Takže ti šéfové těch firem dnes vlastně neví, komu co chybí,“ dodal.

„Tahle vláda místo toho, aby dala peníze na tyto projekty, nakoupila tanky za 52 miliard. Peníze na to, aby se pokračovalo v těchto stavbách, nejsou. Je to absolutní skandál, je vidět, jak tato vláda podvádí a lže. Je to zablokované až do konce roku, musíme čekat na nový rozpočet. Jsem z toho absolutně v šoku,“ prohlásil Babiš.

‚Stavby se nezastavují‘

„Žádna z těch staveb, které běží, se nezastavuje. Modernizuje se železnice, staví se dálnice,“ reagoval na výroky Babiš ministr Kupka. Podle ministerstva dopravy je ve výstavbě 276,5 kilometru dálnic a silnic I. třídy a do prosince bude hotových 67,5 kilometru dálnic.

„Výkup pozemků (pro Pražský okruh) se teprve spouští a finanční prostředky na letošní rok jsou zajištěné,“ doplnil. Je však podle něj potřeba vyřešit navýšení financí pro příští rok a následující léta.

„Co se týče výhledu na příští roky, tak tam bude muset nastupující vláda Andreje Babiše hledat další finanční prostředky, protože se dařilo postupovat v přípravě staveb tak rychle a reálně posílit tempo přípravy, že v rozpočtu budou potřeba řádově další desítky miliard korun,“ uvedl Kupka na síti X.

V tiskovém prohlášení ministerstva doplnil, že to však neznamená zpožďování přípravy nových staveb nebo zastavování investičních projektů. „Když jsem jako ministr dopravy nastoupil v prosinci 2021, chyběly desítky miliard korun na dopravní stavby pro další léta. Stejně nyní musí řešit nastupující vláda celkový rozpočet, včetně toho dopravního,“ sdělil Kupka.

 Babiš jednal také se šéfem hasičů Vladimírem Vlčkem. „Chybí mu na dobrovolné hasiče 670 milionů korun, chybí mu 1000 míst pro hasiče,“ podotkl.

Vlček při odchodu řekl, že tématem jednání byl rozpočet hasičů. Na další dotazy novinářů ohledně toho, zda by mohl být v nové vládě ministrem vnitra, neodpověděl a odjel.

Mátl po jednání uvedl, že mluvil s Babišem o rozpočtu na dopravní stavby na příští rok. Doplnil, že by ve funkci rád pokračoval, na Ředitelství silnic a dálnic je podle něj hodně práce. Záleží ale na rozhodnutí nového ministra dopravy, podotkl. O tom, kdo by jím mohl být, nebo která strana by mohla tento resort obsadit, Mátl nevěděl.

Předseda Sněmovny

Po pondělním jednání mimo jiné s místopředsedou SPD Radimem Fialou Babiš řekl, že je známá věc, že hnutí SPD usiluje o pozici předsedy Sněmovny. Je podle něj nutné komplexně se domluvit. Babiš si prý dovede představit, že by post zaujal předseda SPD Tomio Okamura.

 Fiala v pondělí novinářům řekl, že se s Babišem bavili o nominacích poslanců SPD do sněmovních výborů. Hnutí by podle něj chtělo několik postů předsedů výborů, Fiala by rád případně stál v čele hospodářského výboru.

Babiš řekl, že s Fialou hovořil o fungování Sněmovny, jejím jednacím řádu a o výborech. Na opakované dotazy nechtěl jakkoli komentovat personální otázky kabinetu, který by mohli sestavit vítěz sněmovních voleb ANO, SPD a Motoristé.

„Jednání ohledně složení vlády nekomentuji. Určitě mě čeká zítra (v úterý) nějaké jednání v tomhle kontextu,“ poznamenal Babiš. Na dotaz, zda je kandidátem na ministra vnitra šéf hasičů Vladimír Vlček, řekl, že s ním řešil pouze rozpočet.

 „Určitě, pokud tam budeme, tak si to rozdělíme, že (první místopředseda ANO) Karel Havlíček bude dohlížet na ekonomické resorty. A je všeobecně známo, že se prioritně věnuji zdravotnictví a sociálu,“ dodal Babiš.

V pondělí také podle svých slov telefonicky hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem či s premiérem Saska Michaelem Kretschmerem. V kontaktu byl s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

„(Ukrajinský prezident) Volodymyr Zelenskyj avizoval přes pana velvyslance, že mi zavolá. Měl volat včera (v neděli), ale velvyslanec říkal, že řeší nějaké drony. Předpokládám, že se ozve,“ dodal Babiš.

X X X

 SPD  NECHCE  DO  VLÁDY

Babiš naznačuje, kdo by mohl být v nové vládě. SPD má zájem dosadit experty do některých resortů.

Hnutí SPD do vlády nechce, hodlá však do vedení některých resortů nominovat odborníky. Motoristé sobě naopak součástí vlády být chtějí, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Zároveň jmenoval dvě ministerstva, jejichž kontrolu ANO nechce nikomu jinému přenechat.

Politici SPD podle Babiše ve vládě být přímo nechtějí. „SPD nechce být ve vládě. Má zájem o některé resorty a chce je obsadit experty. Politici Motoristů chtějí být ve vládě, tam se bavíme o jménech a resortech,“ nastínil šéf hnutí ANO, které vyhrálo páteční a sobotní volby do Poslanecké sněmovny.

„Je to vláda, ve které budou zastoupeni experti SPD a politici Motoristů. Jednáme o programu, výborech a dneska jsem jednal o jednacím řádu. Teď jednáme separátně, pokud se domluvíme, budeme jednat společně. Potom půjdu za panem prezidentem mu odprezentovat tu situaci,“ pokračoval Babiš.

Zároveň uvedl, jaká dvě ministerstva rozhodně hnutí ANO nepřenechá případným koaličním partnerům. „Pro mě osobně je klíčové zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí. Tato vláda nás dovedla do situace, že tu máme obrovský výskyt rakoviny mozku a nemáme na to léky,“ pustil se do kabinetu Petra Fialy (ODS).

„Stát je totálně v rozkladu a tato vláda neustále opakuje své nesmysly. Je potřeba, aby naše vláda vznikla co nejdřív a já samozřejmě budu tu vládu řídit a budu ji řídit tak, jako v minulosti,“ dodal Babiš.

X X X

 Jednání o budoucí koalici se od volebního víkendu posunula a pomalu se už začíná rýsovat půdorys budoucí vlády Andreje Babiše (ANO) s Motoristy a SPD. Redakce iDNES.cz na základě informací od zdrojů blízkých vyjednávání sestavila pravděpodobnou podobu příštího kabinetu.

Většinu ministerských křesel z pochopitelných důvodů obsadí vítězné hnutí ANO. Motoristé by měli mít nárok na tři resorty a SPD by na dvě ministerstva mohlo po dohodě s Babišem dosadit nestranné odborníky.

Na vnitro se mezi zasvěcenými skloňuje jméno bývalého ministra, který se dříve nechal slyšet, že by „pomohl i Belzebubovi, aby šla Fialova vláda do háje.“

 X X X

 Jednání o budoucí koalici se od volebního víkendu posunula a pomalu se už začíná rýsovat půdorys budoucí vlády Andreje Babiše (ANO) s Motoristy a SPD. Redakce iDNES.cz na základě informací od zdrojů blízkých vyjednávání sestavila pravděpodobnou podobu příštího kabinetu.

 Většinu ministerských křesel z pochopitelných důvodů obsadí vítězné hnutí ANO. Motoristé by měli mít nárok na tři resorty a SPD by na dvě ministerstva mohlo po dohodě s Babišem dosadit nestranné odborníky.

Na vnitro se mezi zasvěcenými skloňuje jméno bývalého ministra, který se dříve nechal slyšet, že by „pomohl i Belzebubovi, aby šla Fialova vláda do háje.“

X X X

OTO  KLEMPÍŘ  ČT,  ROZHLASU:

 Připravte se na dobu povolební, vzkazuje Klempíř veřejnoprávním médiím

Zvolený poslanec za hnutí Motoristé sobě Oto Klempíř na sociálních sítích předesílá plány, jak naložit s českou kulturou, a především s Českým rozhlasem a Českou televizí. První příspěvek na toto téma zveřejnil dva dny před volbami. Dosud poslední napsal v pondělí. V příspěvcích varuje před snahami o zestátnění veřejnoprávních médií, ale zároveň je kritizuje za absenci podpory umění na základě kvality.

 „Myslím, že obě veřejnoprávní média, by se měly na povolební dobu a výzvy, které přinese, dobře připravit. Naplánovat vlastní rozvoj i programovou skladbu a najít vyvážený koktejl pro všechny,“ píše Klempíř ve svém pondělním příspěvku.

 Český rozhlas (ČRo) a Česká televize (ČT) by podle něj měly doložit, že stovky milionů navíc v rozpočtu, které díky vyšším koncesionářským poplatkům dostanou, budou vynaloženy efektivně „po vzoru BBC“.

„Myslím si, že my diváci, posluchači a milovníci kultury nesmíme státu dovolit, aby byl sponzorem aktivismu,“ píše dále Klempíř. Podle svých slov postrádá ve veřejnoprávních médiích obsah založený na „kvalitě, profesionalitě a společenském přínosu“. Čerstvě zvolený motoristický poslanec, který by mohl být adeptem na ministra kultury v nové vládě, ale současně varuje před zestátněním ČT i ČRo.

Co se stane s českou kulturou a ČT + ČRo po volbách?
Část III.

Možná jste si někdy říkali: „Poplatek za Čt se mi zvýšil na 150 Kč měsíčně, za ČRo na 55 Kč a to přesto, že televizi , ani rádio doma nemám. Platím třeba za telefon, tablet, nebo počítač a přesto že pravidelně hradím.

„Některé strany by se zřejmě po volbách rády pokusily ovlivnit podobu české kultury a veřejnoprávních institucí, zejména pokud se prosadí návrhy na sloučení České televize a Českého rozhlasu. Podobné myšlenky jsou z však ekonomických i provozních důvodů mírně řečeno hloupé,“ psal Klempíř ještě před volbami do Poslanecké sněmovny.

„Provoz televize a rozhlasu je totiž technicky i dramaturgicky tak odlišný, že úspory by byly minimální a systémová změna by naopak vyžadovala obrovské investice bez záruky efektivity. Jediným skutečným motivem těch, kteří po sloučení obou médií volají, je snaha o větší politickou kontrolu nad obsahem toho, co vysílají,“ pokračoval.

 Sloučení ČT a ČRo je jedním z plánů Andreje Babiše, předsedy vítězného hnutí ANO a s velkou pravděpodobností příštího premiéra. „Jednou z možností, jak ušetřit, je spojit Český rozhlas a Českou televizi. Je tam synergie. Mají obrovské majetky, možná by si mohli postavit jeden barák, kde ušetří,“ říkal například na CNN Prima News na jaře, těsně před tím, než se zvýšily koncesionářské poplatky.

Od prvního května se poplatek za ČT zvýšil o 15 korun měsíčně na 150 a u ČRo o deset korun na 55 korun měsíčně. Nově ho musí platit také domácnosti bez televize, stačí, že mají přístup k internetu.

 Hnutí ANO dokonce mělo v předvolebním programu zrušení koncesionářských poplatků. O sloučení mluvila i SPD – spojit chce všechna tři veřejnoprávní média, tedy Českou televizi, Český rozhlas a Českou tiskovou kancelář. Financování by podle jejich programu mělo přejít pod státní rozpočet. SPD o sloučení ČT a ČRo mluvilo už před volbami v roce 2017. Z evropských států k takovému kroku v poslední době přistoupilo Slovensko a Maďarsko.

 X X X

 NA  CO  MUSEJÍ  SOUDCI  POČKAT?

Vydání Babiše ke stíhání za Čapí hnízdo: Na co musí soud počkat?

Městský soud v Praze může požádat o vydání poslance až po zveřejnění výsledků voleb ve Sbírce zákonů. 

O vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše ke stíhání v kauze Čapí hnízdo může Městský soud v Praze požádat až poté, co budou výsledky voleb do Sněmovny zveřejněné ve Sbírce zákonů. Uvedla to mluvčí soudu Kateřina Eliášová. Babiš ve volbách získal mandát, a tím i imunitu. Výsledky voleb vyhlásí Státní volební komise v úterý.

„Městský soud v Praze může požádat o vydání poslance až po zveřejnění výsledků voleb ve Sbírce zákonů. K tomuto zveřejnění zatím nedošlo,“ uvedla Eliášová.

Babiše Sněmovna v minulosti vydala ke stíhání třikrát – v září 2017, v lednu 2018 a naposledy v březnu 2022. Poslance ani senátora nelze podle ústavy trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Babiš minulý týden řekl, že Sněmovnu o své vydání nepožádá. Kauzu označuje za politický proces, vinu dlouhodobě odmítá.

Okamura stojí za Babišem

V případu padesátimilionové dotace na areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic čelí obžalobě Babiš a jeho někdejší spolupracovnice, nyní europoslankyně za ANO Jana Nagyová. Pražský městský soud je dvakrát nepravomocně osvobodil. Oba rozsudky ale zrušil odvolací Vrchní soud v Praze. V posledním rozhodnutí letos v červnu navíc odvolací senát zavázal městský soud k tomu, aby obžalované na základě provedených důkazů uznal vinnými.

Imunitu v průběhu trestního řízení získala i Nagyová, když byla v roce 2024 zvolena do Evropského parlamentu (EP). Ten ji ke stíhání vydal letos v dubnu. Nagyová obžalobu v kauze popírá, jednala podle svých slov v souladu s pravidly.

 Letošní sněmovní volby výrazně vyhrálo dosud opoziční hnutí ANO před vládní koalicí Spolu a STAN. Zastoupení v dolní parlamentní komoře budou mít nadále také Piráti a SPD, nováčkem bude strana Motoristé sobě. Předseda SPD Tomio Okamura dříve avizoval, že jeho hnutí Babišovo vydání nepodpoří.

X X X

FIALOVA  MINISTRYNĚ  SPRAVEDLNOSTI  DECROIX  PO  BLAŽKOVI  KONČÍ

NOVOU  MINISTRYNÍ  SPRAVEDLNOSTI  VESECKÁ?

„Krizová manažerka“ bitcoinové kauzy Eva Decroix (ODS) po výsledcích koalice SPOLU ve vedení Ministerstva spravedlnosti končí. Kdo ji nahradí? Pro vítězné hnutí ANO podle všeho není tento resort prioritou. Ve hře jsou především dvě jména – bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká (Motoristé sobě) a stínový ministr spravedlnosti Radek Vondráček (ANO). Je Vesecká připravena resort převzít? „O všem dalším bude jednat vedení strany,“ reagovala pro Českou justici.

Ta první, Vesecká, vedla ve volbách kandidátku Motoristů sobě v Královéhradeckém kraji. Pětašedesátiletá právnička získala 2 226 preferenčních hlasů. Po patnácti letech mimo hlavní mocenské struktury se tak vrací na scénu – tentokrát v roli političky.

Návrat výrazné postavy

Renata Vesecká patří mezi nejvýraznější osobnosti české justice. Po studiích na Právnické fakultě UK prošla všemi patry státního zastupitelství. Do povědomí veřejnosti vstoupila jako krajská státní zástupkyně v Hradci Králové, kde dohlížela na případy sériových vrahů Stodolových či rasově motivovanou vraždu Roma Oty Absolona.

V roce 2005 se stala nejvyšší státní zástupkyní. Za jejího vedení se znovu otevřely násilné kauzy z dob komunismu, včetně odsouzení prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové za proces s Miladou Horákovou. Předsedala také Síti generálních prokurátorů EU.

Justiční mafie a konec v čele soustavy

Ve funkci čelila ostré kritice. Tehdejší stínová ministryně Marie Benešová ji označila za součást tzv. justiční mafie, která měla ovlivňovat politické kauzy. Spor skončil až u Nejvyššího soudu. I když se Benešová omluvila, soud rozhodl, že omluva není nutná. Vesecká tak zůstala pro část veřejnosti symbolem doby, kdy důvěra v justici klesala.

V roce 2010 musela po dlouhodobém tlaku odejít z čela Nejvyššího státního zastupitelství. Důvodem byl její postup v kauze Jiřího Čunka a odvolání státního zástupce Adama Bašného, který ji veřejně kritizoval. Její odchod požadovali ombudsman Otakar Motejl, Unie státních zástupců i Soudcovská unie.

 Působení na Energetickém regulačním úřadu

Po odchodu z justice se Vesecká věnovala advokacii a krátce také státní správě. V roce 2014 ji předsedkyně ERÚ Alena Vitásková jmenovala místopředsedkyní úřadu. Jmenování provázely spory o zákonnost a Vitásková kvůli tomu čelila trestnímu stíhání, v němž byla později zproštěna viny. Vesecká z úřadu odešla na vlastní žádost v roce 2016.

Od roku 2011 působí jako advokátka zaměřená na trestní právo a obhajoby v mediálně sledovaných kauzách. V Motoristech sobě je expertkou na justici, vnitřní bezpečnost a boj proti korupci. Prosazuje vznik inspekčního orgánu při ministerstvu, který by kontroloval systémové chyby a náklady státu za nezákonná rozhodnutí.

Kritika justiční mapy i Bradáčové

Před volbami oznámila, že chce provést audit hospodaření resortu a nastavit kontrolní mechanismy. K otázce zúžení justiční mapy řekla, že jde o „téma pro širší debatu, nikoli o změnu pro změnu“. Za nadbytečné považuje Vrchní státní zastupitelství a Vrchní soud v Olomouci, které podle ní tříští právní praxi.

Dlouhodobě kritizuje i současnou nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Podle ní „vrchní státní zastupitelství často prezentuje sdělení obvinění jako úspěchy, aniž by mluvilo o výsledcích kauz“.

Za hnutí ANO se v čele ministerstva spravedlnosti vystřídalo pět lidí. Helena Válková skončila po roce kvůli sporům uvnitř vlády. Nahradil ji Robert Pelikán, který se dostal do sporu s prezidentem Zemanem kvůli vydání ruského hackera Nikulina a po třech letech rezignoval. Po krátké epizodě Taťány Malé, která odstoupila kvůli plagiátorství, resort vedl Jan Kněžínek. Ten skončil po vlně protestů kolem kauzy Čapí hnízdo. Nakonec se funkce ujala Marie Benešová, spjatá s prezidentem Milošem Zemanem, která vydržela až do konce Babišovy vlády.

Kandidát ANO Radek Vondráček

Stínový ministr spravedlnosti Radek Vondráček patří k realistickým kandidátům ANO. V podcastu České justice a Ekonomického deníku uvedl, že „tři největší problémy justice jsou peníze, peníze a peníze“. Kritizoval „virtuální rozpočet“ resortu a volal po stabilitě financování soudů.

Vondráček má zkušenosti z pozice předsedy Sněmovny, ale v kampani se často vyjadřoval k zahraniční politice.

Motoristé sobě mají v Renatě Vesecké jasnou tvář pro justici – zkušenou právničku, která pro část právní obce znamená profesionalitu a řád, pro jinou symbol kontroverzního období české justice. Pokud by se skutečně stala ministryní, mohlo by to znovu rozdělit justiční scénu – a zároveň ukázat, zda je společnost připravena uzavřít éru hluboké nedůvěry ve spravedlnost.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

DR  PŘIKRYL:  V  ČR  CHYBĚJI  TISÍCE  BYTŮ   PRO  OBČANY

UĆIT  SE  V  CIZINÉ

Přikryl: Česko nemá model dostupného bydlení. Francie, Rakousko i Británie ukazují cestU.

JUDr. Ivan Přikryl je dlouholetý odborník na bytovou politiku a veřejnou správu. Působil mimo jiné na Ministerstvu pro místní rozvoj a věnuje se koncepci dostupného bydlení, bytovým družstvům a mezinárodním modelům sociálního nájemního bydlení Foto: Eva Paseková

Dostupné bydlení je v Česku stále jen prázdným pojmem. Politici slibují řešení, ale bez právní úpravy ekonomizovaného nájmu zůstává obecní bydlení na okraji. Přitom ve Francii, Rakousku či Velké Británii fungují modely, které kombinují dostupné nájemné, stabilitu pro obyvatele a dlouhodobě udržitelné financování. Česká republika se na rozdíl od nich vydala cestou privatizace obecních bytů a čistě tržního prostředí – a dopady jsou dnes patrné.

Bydlení nájemní:

Pokud zákon neurčí jiný způsob nájemného pro obecní byty, nemá tento segment významnou roli. Bohužel řada politiků se touto cestou vydává bez ohledu na to, že není právní úprava dostupného bydlení s ekonomizovaným nájmem.

Zahraničních vzorů je dost, ale i stávající vlády, jako ty před nimi, toto odmítá vidět.

Vzorem může být zmiňovaný francouzský model HlM (bydlení za mírné nájemné) který po mnohá léta funguje ve této zemi. Jde v zásadě o ekonomický nájem jako u bytových družstev (744 ZOK), provozovatel nemá žádné ztráty a v rezervním fondu akumuluje prostředky na budoucí opravy.

Francouzský model bydlení v systém HlM (Habitations à Loyer Modéré) se zaměřuje na poskytování cenově dostupného bydlení pro širokou veřejnost, zejména pro nízkopříjmové a střední třídy.

Jde o celkem 17 % všech nájemních bytů ve Francii.

Proto zastávám názor, že dalším modelem k realizaci tzv. „Městské bytové společnosti“ by byl též model obdobný zkušenostem s Velké Británie.

Start tohoto modelu (v současné době) byl podobný zkušenostem v ČR po roku 1990. I zde se bývalé státní byty. Bylo jich 1,2 milionu, ovšem dík politice M.Zemana i V. Klause s regulovaným nájmem, který obcím generoval ztráty, a proto se za netržní ceny rozprodaly nájemníkům.

Podívejme se do Británie:

Oblast působnosti Housing Corporation se změnila, aby bylo možné rozdělovat prostředky a kontrolovat a dohlížet na aktivity bytových sdružení. Důsledkem zákona byl i mohutný rozvoj rekonstrukcí starších zchátralých nemovitostí v centrech měst.

Vláda také víc podporovala místní úřady, aby převáděly své fondy na bytová sdružení. Kolem roku 1999 bylo více než 325 000 bytů převedeno na bytová sdružení, z nichž většina byla založena speciálně pro tento účel. Registrovaní pronajímatelé sociálního bydlení musejí odevzdávat Housing Corporation pravidelné statistické výkazy a výroční zprávy o své činnosti.

Sdružení v souladu se zákonnými požadavky zaměstnávají auditory pro kontrolu a schvalování svého účetnictví. Mnoho větších sdružení stále častěji zakládá sekce interního auditu pro zajištění správného využití prostředků. Dnes bytové asociace spravují cca 2,5 milionu bytů.

Vraťme se do sousedního Rakouska. Nezisková stavební sdružení v Rakousku[1] (GBV) jsou soukromé společnosti, které poskytují byty pro široké vrstvy rakouského obyvatelstva, disponují přibližně 952 000 byty. Nezisková stavební asociace může mít právní formu družstva, společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti. Z toho téměř 85 procent tvoří bytová družstva se zvláštním režimem, dále s.r.o., a akciové společnosti.

I v rámci EU se prosazuje nový pohled na dostupné bydlení.

Problémem České republiky je především skutečnost, že byty, jejich prodej a pronájem, slouží především k vytváření zisku developerům, stavebním firmám a pronajímatelům.

ČR zdůrazňuje potřebu zjednodušit postupy a snížit administrativní zátěž, aby byla pomoc v oblasti bydlení přístupnější a účinnější. ČR vyzývá k flexibilnější definici dostupného bydlení a zdůrazňuje význam jasných pokynů, které členským státům pomohou jednotně uplatňovat tuto definici. Aby byla zajištěna integrita programů dostupného bydlení, ČR doporučuje zavést ochranná opatření, jako jsou stropy nájemného, minimální standardy bydlení a omezení spekulativních převodů. ČR navrhuje změnu pravidel EU s cílem uvolnit soukromé investice.

To by zjednodušilo proces a podpořilo širší účast na projektech dostupného bydlení.

Pojem „dostupné bydlení“ v našem právním řádu neexistuje. Některá bytová družstva se snaží stavět za nižší než tržní ceny, v malých obcích se to daří. Akciové společnosti rakouského či britského stylu neexistují. Nonprofitní firmy také ne. Včetně bytových družstev.

Modely GBV v Rakousku nefungují způsobem maximalizujícím zisk, ale v obecném dobru. Jako korporace s omezenou způsobilostí. Od roku 2019 existuje v Rakousku 185 GBV: 98 družstev, 77 společností s ručením omezeným a 10 akciových společností. Právním základem je zákon o neziskovém bydlení (WGG).

Kooperativní hnutí sahá až do 19. století. Již v roce 1848 lze v Rakousku pozorovat první snahy o založení „stavebních spolků“. První bytová družstva v Rakousku byla proto založena dlouho před zákonem o družstvu z roku 1873 jako sdružení podle asociačního patentu 1852 a asociačního zákona z roku 1867.

Mimochodem podle zákona z roku 1873 se takto stavělo i u nás, jednotná vzorová bytové družstva pak byla výsledkem neschopnosti vládnoucí strany opatřit každému bezplatně byt. O tam ale jindy.

Bytová družstva byla po roce 1948 zrušena, podřízena Národním výborům, obnovena byla z nouze v roce 1959 když občan zaplatil polovinu nákladů, zbytek byla nevratná dotace. Za polovinu ceny dvojnásobek bytů, tam vedla naivita komunistů. Byli nuceni podpořit to, co před tím potlačili. Byly přejmenovány na Lidová bytové družstva a spravovaly je Národní výbory.

O lidi bez bydlení se mají postarat obce prostřednictvím kontaktních míst. Služba je určena převážně chudým, diskriminovaným a v nouzi. Foto: Pixabay

Je třeba zvážit, který model by měl být vzorem. Bytová sdružení ve Velké Británii nyní vlastní nebo spravují kolem 2,2 mil. bytů. Sektor se koncem 80. let rozšířil díky převodům domů a bytů od místních úřadů, většinou na speciálně vytvořená nová bytová sdružení, tzv. bytové asociace. Jen v období mezi lety 2004–2014 bylo vystavěno více než 400.000 takových bytů a staví se i dále.

Nositelem jsou právnické osoby sui generis, bytové asociace, (Housing Association of nonprofit Developers), dnes vlastní 2,5 milionu bytů v Británii.

Revitalizovala je M. Thatcherová poté, když bezhlavá privatizace obecních bytů neměla na dostupnost bydlení pro další generace vliv, ba naopak. Naše pravice mlčí.

Obce mají právo od developerů žádat určité procento levných nonprofitních bytů. To si v Česku nedovedu představit, ale v Británii to fuguje.

Ostatně v ČR bylo v devadesátkách privatizováno 1,5 milionu bytů za netržní ceny. Obce, kvůli nesmyslné pokračující regulaci nájemného (nikoliv na principu ekonomické nezbytnosti, jako v bytových družstvech), proto byty rozprodaly nájemníkům. Lehce získali, draze prodávají. Kdo by se jim divil.

Je zajímavé, že bytová družstva začala být podporována i v USA, družstva jsou v USA velice početná a mají mnohaletou tradici, členy některého z druhů družstev je 150 milionů občanů.

Základní princip a smysl jakékoliv formy družstva spočívá v poskytování služeb a užitků svým členům. Družstvo je forma organizace, ve které se skupina lidí spojí s cílem spolupracovat a dosahovat výhod, které by nebyly tak snadno dosažitelné individuálně. Podílí se na získání bytu finančně a získává tak specifická práva.

Nové modely bytových družstev vznikají mnohapočetně též v USA.

Družstva s omezeným kapitálem – Limited Equity Housing Cooperatives. Omezení je vázáno na získanou podporu ze strany státu nebo obce. A na neziskovém principu. Pokud obec takovému družstvu poskytne finanční podporu očekává, že bude plnit roli, kterou potřebuje – sociální bydlení, byty pro potřebné profese apod. Při pobytu v USA jsme zjistili, že tato forma bytových družstev jsou velice početná. V Los Angeles je 27 takových družstev, najdete je v New Yorku i Washingtonu, celkem 9 je jich i v Las Vegas. Mimochodem je podporují republikáni, naše pravice klopýtá…

Družstvo je subjekt, který si na výstavby sjedná úvěr, který rozpočítá podle podlahových ploch bytů na členy. Družstvo nedosahuje zisku, staví za nákladovou cenu + 20 %.

Rakouská, Americká forma bytových družstev s omezenou způsobilostí mohou být modelem k jejich prosazení i v České republice. Mimochodem týmy Ministerstva pro místní rozvoj na tom tématu dlouhodobě pracují. Je to dluh naší bytové politice, která se nikdy nezaměřila na jiné modely než tržní a logicky ziskové, drahé. Bez nového pohledu se v Česká republice nic nezmění.

Doslovný překlad, originál viz Gemeinnützige Bauvereinigungen in Österreich, www.do.wikipedia.org

Ivan Přikryl, ceskajustice.cz

X X x

ODBORNíK  CHLAD  DOPORUČIL  TURKA  DO  PARLAMENTU  MOTORISTŮM

Chlad: Beze mě by nebyli Motoristé ani Turek. Chce 180 km/h na dálnici v noci

Z motoristů udělal Motoristy. Vytáhl Filipa Turka do povědomí lidí, dodal jim „superkáry“ na různé akce, točil videa, podporoval. Dnes Richard Chlad, bývalý automobilový závodník, podnikatel a miliardář, tvrdí, že mají začít makat – zvýšit rychlost na dálnicích až na 180 kilometrů v hodině v noci a zrušit vyhlášky, kontroly či pravidla, která komplikují řidičům život.

Chlad v rozhovoru pro iDNES.cz také poprvé popisuje, kolik ho podpora Motoristů stála a zda bude šedou eminencí strany. „Bez Filipa Turka by se samozřejmě Motoristé do Sněmovny nedostali. A nedostali by se tam, kdybych jim já neposkytl takovou síťovou podporu. Když je v jednu v noci prázdná dálnice, považuji současnou maximální rychlost za zvěrstvo,“ říká.

Doporučoval jste už Filipu Turkovi, o jaká ministerstva by si měli Motoristé říct a co by měl zastávat on sám?
Profesně i kariérně je Filip připravený, že by mohl vykonávat funkci ministra zahraničí. On to studuje a platí to i s ohledem na to, co se za rok jako europoslanec naučil. V Bruselu pochopil, jak funguje celá ta mašinerie. Myslím, že v tuhle chvíli by byl opravdu namístě ministr, který bude ten šílený bruselský stroj atakovat zevnitř s jeho vnitřní znalostí.

Budu mít s Motoristy smlouvu jako influencer. Takže už je mi jasné, co se bude probírat. Richard Chlad, influencer před důchodem, dělá volební kampaň za tolik a tolik.

X X X

 VELKÁ  POSILA  MOTORISTŮ  ČR Mgr.  FILIP  TUREK

  Filip Turek (* 15. října 1985 Praha) ječeský politik, podnikatel, influencer a bývalý amatérský automobilový závodník, od října 2025 poslanec Poslanecké sněmovny PČR. V letech 2024–2025 byl poslancem Evropského parlamentu^[.  za koalici hnutí Přísaha a strany Motoristé sobě s příslušností ke skupině Patrioti pro Evropu. Od prosince 2024 je čestným prezidentem Motoristů sobě, ačkoli není členem strany.

Narodil se v Praze 15. října 1985. Po babičce je čtvrtinový Řek.

Vystudoval obor užitá grafika na Střední soukromé umělecké škole designu. Na Vysoké škole aplikovaného práva získal bakalářský titul. V červnu 2025 dokončil magisterské studium na University College Prague a obhájil diplomovou práci, v níž se zabýval pohledy Václava Klause na americkou zahraniční politiku, vedoucím práce byl Jan Eichler.

Je sběratelem oldtimerů, především britských značek Jaguar, Aston Martin, Rolls-Royce a Bentley. Od roku 2006 vede automobilový klub příznivců vozů značky Jaguar, který založil. V roce 2023 měl klub 3 členy.

Kromě automobilů se věnuje i střelbě, ve své sbírce zbraní má například Colt 1911 .45ACP a Desert Eagle 50AE po Ivanu Jonákovi. S tímto někdejším kontroverzním podnikatelem a svého druhu celebritou kriminálního podsvětí, odsouzenou k odnětí svobody za objednávku vraždy své manželky, se Turek přátelil po jeho propuštění z vězení v roce 2014 a finančně i psychicky mu pomáhal.

V letech 2015 až 2017 se účastnil formulových závodů v amatérských kategoriích D1 až D3 a F4.Celkem odjel 27 závodů, v roce 2017 zvítězil v sérii ESET F4 Trophy 2017, když jako jediný ze čtyř klasifikovaných účastníků odjel všechny závody.

 Povaha Turkových závodních úspěchů se později stala předmětem debaty na sociálních sítích. Datoví novináři Kateřina Mahdalová a Michal Škop v květnu 2025 publikovali svá zjištění, že Turkovy výhry byly v kategoriích, kde buďto závodil sám, nebo s jedním či dvěma soupeři, z toho s jedním amatérem a jedním dítětem, často závodících ve slabších vozech, a Turek většinou obsadil v závodě jednu z posledních či poslední příčku.

V roce 2015 vydal vlastním nákladem publikaci Paraziti v nás, která traktuje kontroverzní léčebné metody a kterou sepsala jeho matka Eleni Turková, propagátorka homeopatie. Druhé vydání knihy publikovala v roce 2017 jedna z jeho firem Zapper-Club. Během pandemie covidu-19 se táž společnost, v níž byl do srpna 2023 jediným společníkem a do února 2022 jedním ze dvou jednatelů, angažovala v nabízení pochybných „imunitních“ balíčků. Před touto společností varovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce.Svou roli v těchto aktivitách Turek odmítal.

X X X

Zemřela Dana Drábová, vedla Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Ve věku 64 let zemřela po vážné nemoci česká jaderná fyzička a politička Dana Drábová. V čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) stála od roku 1999. Zapojila se také do komunální politiky. Byla místostarostkou středočeských Pyšel, v letech 2016 až 2017 byla zastupitelkou Středočeského kraje.

 „S hlubokou lítostí si Vás dovoluji informovat, že předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, paní Dana Drábová, dnes, 6. října 2025, následkem vážné nemoci zemřela,“ sdělil SÚJB.

Na profilu Drábové na sociální síti X, na kterém po ruském napadení Ukrajiny pravidelně informovala o radiační situaci na Ukrajině, se v pondělí odpoledne objevila informace, že zemřela po krátké těžké nemoci v kruhu nejbližších.

 Drábovou do čela SÚJB jmenovala poprvé v říjnu 1999 tehdejší sociálnědemokratická vláda Miloše Zemana, naposledy jí mandát před dvěma lety prodloužila současná vláda Petra Fialy (ODS).

Úřad má na starosti dozor při využívání jaderné energie. Povoluje činnost jaderných elektráren a dalších zařízení, kromě jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně kontroluje bezpečné zacházení s radiací i u zhruba 8 tisíc dalších držitelů povolení.

 Začátek profesní kariéry Dany Drábové ovlivnila havárie v sovětské jaderné elektrárně Černobyl na jaře roku 1986. V poslední době se Drábová často vyjadřovala k situaci na Ruskem napadené Ukrajině, zejména k možnému zamoření v případu jaderné havárie. Veřejně se angažovala v podpoře Ukrajiny, například v projektech Dárek pro Putina nebo Rozsvěcíme Ukrajinu.

Drábová byla držitelkou řady státních i odborných ocenění, zastupovala Česko v mnoha dalších mezinárodních aktivitách. Odborníci i politici oceňovali její hluboké znalosti i to, že o složitém tématu jaderné energie uměla mluvit srozumitelně i s humorem.

 „Dana Drábová byla neúnavnou a oblíbenou propagátorkou vědy a tématu využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Dokázala jednoduchým a všeobecně srozumitelným způsobem vysvětlit nejsložitější fyzikální děje a tuto svoji dovednost využívala v bezpočtu přednášek, seminářů, videí i setkání s veřejností,“ uvedl v pondělí Státní úřad pro jadernou bezpečnost v životopisu své zesnulé předsedkyně.

Soustrast rodině a blízkým vyjádřila řada politiků, včetně prezidenta Petra Pavla. „Odešla osobnost, která pro bezpečí naší země vykonala opravdu výjimečnou práci,“ napsal Pavel.

 Odešla osobnost, která pro bezpečí naší země vykonala opravdu výjimečnou práci. Měl jsem ji rád za její odvahu, lidskost, smysl pro humor. Vážil jsem si její odbornosti a obdivoval její bezprostřednost a charisma. V mých očích vždy byla skutečnou a neokázalou vlastenkou, vzorem skromnosti, vlídnosti a především dobrým člověkem. Nejen mně bude moc chybět.

Na Drábovou vzpomíná i město Pyšely, v jehož zastupitelstvu seděla od roku 1998 a od roku 2010 byla místostarostkou města. „V našich srdcích zůstane navždy,“ uvedly Pyšely na svém webu.

Drábová ale měla i kritiky, například z řad ekologů. Někteří se pozastavovali nad délkou jejího funkčního období v čele SÚJB.

V roce 2016 byla v krajských volbách zvolena na kandidátce STAN zastupitelkou Středočeského kraje, získala nejvíc preferenčních hlasů. Poté ale začala debata o slučitelnosti zastupitelské funkce s funkcí předsedkyně SÚJB.

Ministerstvo vnitra tvrdilo, že funkce zastupitele a vysokého státního úředníka jsou neslučitelné. Drábová však mandát složit nechtěla a funkce ji odmítlo zbavit i krajské zastupitelstvo. Spor vznikl kvůli odlišnému znění volebního a služebního zákona. Nakonec v květnu 2017 Drábová oznámila, že na funkci středočeské zastupitelky rezignuje.

  X X X

  MEDVEDĚV  K  DRONŮM  V  EVROPĚ

Třeste se jako zvířata na porážce. Medveděv řekl své k úloze dronů v Evropě.

Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv uvedl, že drony, které narušují provozy evropských letišť, mají Evropanům ukázat život ve válce a přinutit je se bát. Vyzval je, aby se zbavili svých vůdců podporujících Ukrajinu. Medveděv se zároveň ale tváří, že Rusko za incidenty není. Úplně to však nevyloučil. 

Bývalý ruský prezident uvedl ve svém příspěvku na sociální síti Telegram, že existuje několik teorií, kdo stojí za drony u evropských letišť a jinde. Může jít podle něj o akce ukrajinských nacionalistů pro vyprovokování války Evropy s Ruskem, aktivitu proruských buněk s cílem destabilizovat život v EU, testování systémů protivzdušné obrany místními zpravodajskými službami, chuligánské hry či přímou účast Rusů.

 Medveděv uvádí, že nejpravděpodobnější je zapojení ukrajinských nacionalistů, stejně jako testy zpravodajských služeb či akce chuligánů. Připouští i, že drony vysílají proruské buňky. Nicméně uvádí, že spíše jde o pochybnou teorii. „Lidé, kteří sympatizují s naší zemí, nebudou plýtvat svými zdroji tím, že se vynoří z úkrytu. ‚Naši agenti a krtci‘ čekají na samostatný rozkaz,“ zdůraznil.

Kreml už odmítl, že by Rusko stálo za dronovými incidenty. Medveděv se odkázal na oficiální ruské vyjádření a naznačil, že Rusko drony nevysílá.

Zapojení Ruska ale ani nevyloučil. „Důvody pro tuto paniku kolem ‚ruských dronů‘ mohou být kteréhokoli z výše uvedených nebo jejich kombinace. Ale to není hlavní bod. Hlavní je, aby krátkozrací Evropané na vlastní kůži zažili nebezpečí války. Aby se báli a třásli jako němá zvířata ve stádě hnaném na porážku. Aby se podělali strachy a očekávali svůj bezprostřední a bolestivý konec,“ napsal.

 „Možná pak pochopí, co je to válka. A utrhnou hlavy svým zrůdám typu (německého kancléře Friedricha) Merze a (francouzského prezidenta Emmanuela) Macrona, kteří vydělávají prachy a získají politické body na krvi,“ dodal.

V posledních týdnech bezpilotní letouny a narušení vzdušného prostoru způsobily chaos v letovém provozu v několika evropských metropolích, včetně Kodaně, Mnichova. V pondělí letiště v norském Oslu se dočasně uzavřelo kvůli hlášení o spatření dronů.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ke konci září poukázala na možnou souvislost incidentu na kodaňském letišti s předchozím přeletem ruských dronů nad Polskem a ruských stíhaček nad vzdušným prostorem Estonska. Někteří evropští bezpečnostní představitelé tyto incidenty považují za testování reakcí NATO ze strany Moskvy.

Medveděv kdysi byl považován tvář liberálního křídla Moskvy. Po vypuknutí války na Ukrajině ale začal pronášet velmi ostré výroky na adresu Ukrajiny a jejích spojenců. Pouští se do i do amerického prezidenta Donalda Trumpa.

 x x x

 Kratochvílová do vězení, s Peltou ovlivňovali dotace. Exšéf fotbalové asociace nastoupí po operaci

Bývalá náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová v pondělí nastoupila do vězení. ČTK o tom informoval její advokát Petr Toman. Kratochvílová si má ve vězení odpykat šest let. Spolu s ní byl odsouzen bývalý šéf českého fotbalu Miroslav Pelta, jenž dostal 5,5 roku vězení. Peltovi v pondělí soud odložil termín nástupu k výkonu trestu do pátku.

 Kratochvílová nastoupila do brněnského vězení, které ale není ženskou věznicí, jen je nástupním místem. Čeká jí přesun do jiné věznice. „Mohu potvrdit, že Simona Kratochvílová do věznice nastoupila,“ uvedl Toman.

 Bývalý předseda fotbalové asociace Pelta zatím do vězení nemusí nastoupit. Městský soud v Praze vyhověl jeho žádosti o odložení nástupu. Radiožurnálu to potvrdil jeho advokát Bronislav Šerák. Pelta požadoval odklad kvůli zdravotním problémům, se kterými je hospitalizovaný v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

Dvojice ovlivnila v roce 2017 přidělení peněz ministerstva školství 18 konkrétním žadatelům programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů. Pelta podle vyšetřování předložil Kratochvílové seznam žádostí, které preferoval.

Bývalá náměstkyně pro řízení sekce sportu a mládeže sociálnědemokratické ministryně školství Kateřiny Valachové na ministerstvu pracovala od roku 2015. Předtím působila v řadě řídicích funkcí mimo jiné na úřadu vlády a ministerstvu vnitra.

 Pracovala i v Komoře daňových poradců a v soukromé sféře. Policie ji obvinila spolu s Peltou, skončila ve vazbě a musela odejít z funkce na ministerstvu.

Pelta a jeho tehdejší milenka Kratochvílová podle pravomocného verdiktu ovlivnili v roce 2017 přidělení dotací osmnácti žadatelům programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů.

Pelta údajně Kratochvílové předložil seznam žádostí, které preferoval. Oba vinu popírají. Soudy vyšly z policejních odposlechů z bytu, kde se milenci scházeli, dále z výpovědí svědků i z listinných důkazů.

Dvojici uznaly vinnou z pokusu o tři trestné činy – zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Pelta Kratochvílovou podle verdiktu k těmto skutkům navedl.