Spolu už byli na Ukrajině a Zelenskému slibují hory doly, i když sami dobře vědí, že Ukrajině nemohou pomoci a nemá šanci uspět. Boj na Ukrajině totiž už brzdí i Amerika, Biden, protože se proti válce bouří občané USA, zrovna jako lidé Německa a dalších zemí Evropy a světa. Německo už nařídilo Zelenskému, že nesmí překročit hranice Ukrajiny a napadat území Ruska.

Proti Ukrajině, Zelenskému, rázně vystoupil také Izrael, protože Ukrajina stále podporuje doma fašisty po Hitlerovi, na které upozornilo také Rusko, a to byl i důvod vstupu vojsk Ruska na Ukrajinu. Ukrajina totiž není nic jiného, než od Stalina patřila do velkého celku Sovětskému svazu, který chce zachovat dnes i Rusko.

X X X

ÚTOK  NA  MOSKVU  OBYVATELE  VELKOMĚSTA  NEVZRUŠIL

Putina nic neohrozí, je super. Moskvany údajný útok na Kreml nevzrušil

Je hezky, proč se bát se ukrajinských útoků, když vás může zabít meteorit či jiná katastrofa. Taková byla reakce některých obyvatel Moskvy na zprávu, že Kreml údajně napadly ukrajinské drony. Kolem celé záležitosti existují mnohé otazníky, pochybnosti vyjadřují i sami Rusové.

Rusko ve středu obvinilo Ukrajinu z „teroristického“ pokusu o atentát na prezidenta Vladimíra Putina. Na Kreml Ukrajinci údajně poslali dva bezpilotní letouny, ruské bezpečnostní složky je podle vyjádření Moskvy sestřelily.

Skutečnost, že v hlavním městě se prohánějí drony země, s kterou je Rusko ve válce, obyvatele Moskvy příliš nevzrušuje. Podle Kyjeva, který ruská tvrzení odmítá, Rusko samo incident zinscenovalo pro domácí publikum, aby jej vyburcovalo k podpoře válečných operací.

„Nemůžeme s tím nic dělat, že? Žijeme v úžasné zemi, v nejlépe chráněné zemi,“ řekla třicetiletá Anastasia agentuře Reuters, podle níž hrozba může přijít odkudkoliv. „Může to být zemětřesení nebo kámen ze stavby.“

Pro Anastasii je lepší užívat si krásného slunečného počasí, než se stresovat tím, čemu člověk stejně nezabrání. „Jaký má smysl se třást strachy?“ dodává.

Sedmapadesátiletý Vladimir zaujímá podobný postoj. „Pravděpodobně stále existuje větší šance, že vás zabije padající meteorit než dron. Takže se nebojím ani v nejmenším.“

Údajný útok na šéfa Kremlu podle třicetiletého Nikity ukazuje na selhání protivzdušné obrany a systému včasného varování. „Jsou květnové svátky. V době, kdy to někdo viděl, někdo to nahlásil, někdo to prozkoumal a někdo udělal rozhodnutí, už bylo pozdě,“ shrnuje fatalisticky ruskou obrannou reakci. „Takže se stalo to, co se stalo.“

Obyvatelé Moskvy dlouhodobě projevují rezervovanost k válečnému dění. „Ve skutečnosti nemám pocit, že by se vedla válka,“ řekl třicetiletý Moskvan reportérovi The Moscow Times. „Člověk se může snadno přizpůsobit jakýmkoli okolnostem. Čím déle tento konflikt trvá, tím více lidí akceptuje situaci.“

Americký Institut pro studium války (ISW) připomíná, že Rusko v poslední době udělalo řadu kroků k posílení ruské obrany před vzdušnými útoky.

„Je proto krajně nepravděpodobné, že by dva drony mohly proniknout několika vrstvami protivzdušné obrany, a pak vybuchnout nebo být sestřeleny přímo nad srdcem Kremlu tak, že vše bude působivě zachyceno na kameře,“ píše se v analýze. Podle ISW tudíž nelze vyloučit, že Rusko akci uskutečnilo samo pro své vlastní cíle.

Pochybnosti mají i samotní obyvatelé Moskvy. Šedesátiletá Zifa je přesvědčena, že jde o výmysl. „Náš Putin je super. Nic ho neohrožuje.“

Celá záležitost vyvolává řadu otázek. List The New York Times podotýká, že Moskva čekala 12 hodin po údajném útoku, než vydala oficiální prohlášení. Kreml to vysvětloval tím, že čekal na výsledek vyšetřování ruských tajných služeb.

Ukrajinská média si všímají, že videa zachycující kouř stoupající z Kremlu se objevila po druhé hodině ráno ve středu na telegramech dvou moskevských čtvrtí, ale ostatní telegramové účty i ostatní média o incidentu začala informovat až po zveřejnění oficiální zprávy Kremlu.

Ruská stanice též nezveřejnily samotné videa útoku, ale jen obecné snímky Kremlu.

Německý tisk ve svých komentářích zdůrazňuje, že celá kauza je pro Moskvu velmi ponižující. Pokud skutečně ukrajinské drony pronikly přes obranu nejvíce střeženého objektu v Rusku, vrhá ji to do špatného světla.

A pokud Moskva sama zinscenovala akt, pak to svědčí o jejím zoufalství, když se musí uchylovat k takovýmto k snahám, aby vyburcovala obyvatelstvo.

X X X

UKRAJINA  BEZ  MUNICE,  JAK  CHCE  BOJOVAT?  ZÁPAD,  USA  A  SPOL.  UŽ  MAJÍ  VÁLKY  NA  UKRAJINĚ  PLNÉ  ZUBY

AMERIKA  VÁLKU  ZAČNE  A  PAK  RYCHLE  RÁDA  ODEJDE,  JAKO  Z  VIETNAMU,  AFGÁNISTÁNU,  IRÁKU  I  DALŠICH  ZEMÍ

Jak to bude s tou protiofenzívou na Ukrajině?

O vážných věcech se nemá žertovat, ale zdá se, že mainstreamoví zahraničněpolitičtí novináři ukrajinskou protiofenzívu proti Rusku berou pomalu jako hru na slepou bábu a čekám na to, kdy Fortuna vyhlásí sázky. Za den si člověk přečte pět navzájem vylučujících nápadů, že za týden, nově, podle Stoltenberga, že je plně připravena. Následně podle Petra Pavla zcela opačně pochmurně, že ne dříve, dokud nedodáme dostatek munice. A k tomu se tentýž den přečteme tuším v Mladé frontě, že munici nemají už ani USA, takže si kladu otázku, kdo tu munici má dodat? A tak bych mohl pokračovat.

Jistě mohou to být všechno válečné hrátky Ukrajiny pro oklamání nepřítele či dalšího vydírání Západu.

My, kteří bychom ten konflikt spolu s Trumpem a spol ukončili okamžitě, jsme bohužel v menšině.

Západ má svou válku a i když ji krok za krokem prohrává. Z hlediska sankcí zcela určitě. A představí-li si člověk, že Západ dal Zelenskému všechno, co tvrdil, že potřebuje, pak to je ovšem bída.

Jedno Rusko porazí celý kolektivní západ, celou EU, celé NATO. Totální slabota západního systému.

Angela Merkelová úplně zapomněla, jak Rusko podvedla a nejraději by se znovu podujala diplomatické role.

Ale kdo by jí věřil. Taky Macron větří, ale i on má svou hochštaplerskou politikou totální máslo na hlavě. A nevěří mu nikdo. Nenávidí jej jeho Francouzi, kteří mu jeho podvodné chování ohledně přijetí důchodových zákonů jistě nikdy neodpustí, ale nepodporuje jej ani stará západní Evropa. Tím méně fanatická euroatlantická východní Evropa, která kdysi podporovala, podle Noama Chomského, mnohem odpudivější válku v Iráku.

Mezi námi taková přiměřená skutečná revoluce ve Francii by Evropě i Západu jako celku prospěla.

Tím spíš asi správně čekáme na tu protiofenzivu.

V rámci sebekritičnosti i poradci Zelenského přiznávají, že čekat velký průlom by nebylo rozumné.

A o tom to asi je. Ta vyzdvihovaná „zásadní“ protiofenzíva Ukrajiny v podstatě ukáže, jak si stojí Rusko proti celému kolektivnímu Západu, proti 27 státům EU a 32 NATO.

Musela by to být ne obyčejná dílčí porážka (těch zažilo Rusko v historii bezpočet), ale porážka doslova na hlavu, aby Rusko muselo zcela a bezvýhradně kapitulovat. Tak by zpečetilo, minimálně na čas své podřízení, ne – li navždy.

To si ovšem představit neumím.

I s Hitlerem Stalin prohrával, i s Napoleonem Rusko prohrávalo, ale nakonec vždy zvítězilo. Napoleon ztratil v Rusku téměř celou svou armádu, Hitler ztratil naprosto vše. Bylo coby vítěz klíčovým spolutvůrcem poválečných uspořádání na Vídeňském kongresu a tím spíše v Jaltě na konci 2. světové války.

Tato operace napoví téměř vše. A svět to potřebuje nyní vědět.

Asi tak přátelé. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

KAMARÁD  FIALY  VÁLEK  NA  VYHOZENÍ,  NÁROD  ČR  BEZ  LÉKŮ

Výpadek léků se dal čekat. Válek hraje mrtvého brouka, pustil se Kubek do vlády

Kvůli bezprecedentnímu výpadku léčivých přípravků nemohou lékaři své pacienty léčit, jak nejlépe umí. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Tento problém se přitom podle něj dal predikovat, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ovšem hraje mrtvého brouka. Zastánci Válka nicméně upozorňují, že nedostatek léků postihl více či méně celou Evropu. Resort zdravotnictví slíbil nápravu, která má přijít někdy v polovině května.

Výpadek léků způsobili podle ministra Válka výrobci. „Antibiotika v ČR budou chybět do poloviny května. Pak někteří výrobci obnoví dovoz a s nemocností pomůže i lepší počasí,“ předpověděl „Problém je, že vypadl běžný penicilin, protože ho výrobce nedodal dostatečné množství,“ doplnil. Lékaři jsou tak často nuceni předepisovat širokospektrá antibiotika.

„Situace je velmi nepříjemná pro nás i pro pacienty. Nechceme nic jiného než léčit pacienty, jak umíme. Nechceme neustále improvizovat a dávat lidem to, co je náhodou zrovna dostupné. Zaděláváme si na obrovské problémy. Nedovedu si představit, že by se tato katastrofální situace měla příští zimu opakovat,“ sdělil Kubek ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Šéf České lékařské komory sice sdělil, že nyní nemá cenu zabývat se tím, kdo za daný problém může, přesto kritizoval vládu: „Situaci šlo predikovat. Epidemiologové varovali, že když přestaneme dodržovat protiepidemická opatření v souvislosti s covidem, nevyhnutelně se v chladném období roku rozjede vlna respiračních infekcí. Přesně to se stalo. A my jsme se na to bohužel vůbec nepřipravili.“

 Podobně kritizuje vládu i poslanec Kamal Farhan, který v opozičním hnutí ANO vykonává funkci stínového ministra zdravotnictví. „Problém nelze svést jenom na výrobce. Pan ministr zdravotnictví nám už od prosince slibuje, že léky zajistí. A že budou od poloviny května? Tím si nejsem jistý. Pan Válek k problému přistupuje chaoticky a nekoncepčně,“ řekl v pořadu 360°.

Philipp: Výpadky léků nastávají po celé Evropě

I Kubek si rýpl přímo do šéfa resortu zdravotnictví: „Pan ministr Válek hraje mrtvého brouka. My nevíme, zda si farmaceutické firmy dělají legraci z pana ministra, nebo jestli si pan ministr dělá srandu z nás všech. Každopádně se vyhýbá zodpovědnosti. Lidi ale nezajímá, jak politici léky zajistí. Platí si zdravotní pojištění, chtějí je a mají na ně nárok.“

Zastání Válek naopak našel u poslance a místopředsedy KDU-ČSL Toma Philippa. Podle něj je bezprecedentní výpadek léků způsoben celou řadou faktorů, například vyšší nemocností či nečinností některých mimoevropských výrobců. „Výpadky léků nastávají po celé Evropě,“ zdůraznil.

Za celý rok jsou v Česku předepsány miliony balení antibiotik, loni za první čtvrtletí jich bylo 2,3 milionu. Válek v únoru uvedl, že v prvních pěti týdnech letošního roku byla poptávka u tablet vyšší asi o polovinu a u antibiotických sirupů o 140 procent. Výpadky léků z výrobních důvodů jsou poměrně běžné, lékaři a lékárníci se ale shodují, že situaci srovnatelnou se současnou nepamatují.

X X X

DŮCHODCI  BEZ  PENĚZ,  JUREČKA,  FIALA   VÝPLATY  NEZAŘÍDILI

Marné čekání na důchod: 25 tisíc lidí žije v nejistotě. Úřad radí, jak správně postupovat

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nestíhá vyřizovat žádosti na přiznání důchodů a více než 25 tisíc lidí tak čeká již déle než 90 dnů na zpracování. Důvodem je mimo jiné také skutečnost, že ministerstvo práce vloni vyzývalo, aby si občané o předčasné důchody žádali. Správa také radí, jak se chovat v momentě, když na vyřízení čekáte, či pokud se chcete v brzké době o penzi přihlásit.

„Nedávno se na mě obrátil pán z Prahy, který v listopadu zažádal o předčasný důchod. Mezitím skončil v práci a dosáhl důchodového věku, má nárok už i na důchod starobní. Doteď nemá žádný důchod přiznaný, i když to urgoval,“ uvedla poslankyně za STAN Pavla Pivoňka Vaňková pro Hospodářské noviny. „To je ostuda,“ komentoval na sociálních sítích situaci zase bývalý poslanec ČSSD Jan Chvojka.

 Takových případů je však velké množství. „Máme 25,5 tisíce žádostí o důchod, kde řízení překračuje 90 dní,“ řekla mluvčí sociální správy Jitka Drmolová pro HN. „Zdržení vyřizování žádostí o starobní důchod je způsobené především velkým množstvím žádostí o předčasný starobní důchod na konci minulého roku v souvislosti s výhodnějšími podmínkami způsobené mimořádnými valorizacemi,“ doplnila pro CNN Prima NEWS.

  Žádat o předčasný důchod lidem totiž vloni doporučovalo také přímo ministerstvo práce. „Chceme reagovat na situaci, která je poměrně neobvyklá. Předčasné důchody přiznané v tomto roce budou vyšší než přiznané příští rok. Pokud někdo plánuje odejít do důchodu v roce 2023, lze mu doporučit, aby sice nadále pracoval a odešel do důchodu tak, jak si naplánoval, ale letos udělal ještě jeden administrativní krok – zašel na okresní správu sociálního zabezpečení a požádal o přiznání důchodu s datem letošního roku bez výplaty,“ řekl vloni v říjnu novinářům ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec.

A to je právě podle správy největším problémem. „Na straně ČSSZ se v důsledku vysokého počtu podaných žádostí o předčasný důchod v závěru roku 2022 prodloužila doba jejich zpracování. Jen za poslední tři měsíce bylo podáno bezmála 100 tisíc nových žádostí o důchod, obvyklý počet za celý rok se přitom pohybuje kolem 200 tisíc. To představuje extrémní zátěž,“ napsala ČSSZ v nedávné tiskové zprávě.

Co dělat?

Zároveň úřad radí, jak takovou situaci řešit. „Žadatelům, kteří zatím neobdrželi rozhodnutí, a od podání žádosti uplynulo více jak 90 dní ČSSZ doporučuje, aby přistupovali k urgenci zejména v případech, kdy požadovali důchod i jeho výplatu. Tyto žádosti pak budou zpracovány přednostně,“  uvádí ČSSZ.

„Lidem, kteří se do důchodu v letošním roce chystají, pak ČSSZ doporučuje, aby maximálně využili možnost podat žádost o přiznání důchodu až 4 měsíce předem. Tím lze zajistit plynulý přechod k finančnímu zabezpečení formou důchodu namísto výplaty ze zaměstnání,“ doplnili.

Jaromír čeká na důchod přes čtvrt roku

Se svým příběhem se v nedávné době redakci CNN Prima NEWS svěřil pan Jaromír (64) z Prahy. O důchod si zažádal už v listopadu a v polovině dubna ještě neměl ani výměr, ani zprávu z úřadu. 23. listopadu odešla moje žádost na centrálu. Když se nic nedělo ani po 90 dnech, tak jsem se ozval mailem,“ vyprávěl. Na pobočku správy sociálního zabezpečení volal, psal, obrátil se i na call centrum, ale na odpověď čeká marně už několik měsíců.

 „Prosinec, leden, únor, březen a už to přesahuje i duben. Za chvíli to bude 120 dní. Na call centru mi řekli, že je přede mnou asi 80 tisíc lidí. To je až výsměch,“ sdělil pan Jaromír v reportáži CNN Prima NEWS.

Úředníci přiznávají, že v posledních měsících zažívají extrémní zátěž – na stole se jim sešly žádosti o starobní i předčasné důchody a také výchovné. „V důsledku kombinace těchto faktorů se prodloužila doba zpracování žádostí. V současné době je průměrná doba řízení 99 dnů,“ uvedla vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí Jitka Drmolová pro CNN Prima NEWS.

 X X X

MEZINÁRODNÍ  FOND  VARUJE  PŘED  PROPADEM  CEN  NEMOVITOSTÍ

Mezinárodní měnový fond varuje před rychlejším propadem cen nemovitostí

Zprávou tohoto týdne je, že Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. To představuje zpomalení zvyšování úrokových sazeb, protože ještě nedávno zvyšovala své sazby o půl procentního bodu. Tato změna v přístupu je nejspíš dána tím, že statistiky z bankovního sektoru eurozóny ukázaly nejvyšší pokles poptávky po úvěrech za více než deset let, což může být vnímáno téměř jako alarm.

Je ale možné, že na centrální bankéře více zapůsobila i statistika Eurostatu, podle které poprvé od roku 2015 poklesly v Evropě ceny nemovitostí. Ve čtvrtém kvartále poklesly ceny napříč EU o 1,5 %. A možná bude i hůř. To je zásadní změna v ekonomice založené na úvěrech a zejména hypotékách.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnu varoval, že by korekce cen nemovitostí mohla pokračovat a dokonce nabrat na obrátkách. MMF varuje, že pokud centrální banky dále zvýší své úrokové sazby, budou ceny klesat rychleji. MMF také varuje i před možností problémů se splácením hypoték. To by přineslo problémy nejen domácnostem, ale i bankám. To je mix, který se v mnohém podobá bankovní krizi z roku 2008.

Poklesu cen nemovitostí se asi nevyhneme. Korekce cen je pravděpodobná už jen proto, že MMF odhaduje, že ve většině zemí Evropy je trh nemovitostí přehřátý o nějakých 15 až 20 %.

Zajímavostí je, že tu máme řadu lidí, kteří přehřátí považují za normální a dokonce tvrdí, že kolem sebe žádný pokles cen nevidí. Je možné, že některé regiony a některé typy nemovitostí poklesem neprošly. Statistika je však neúprosná. Ceny nemovitostí jako celek klesají.

X Co bude s úrokovými sazbami, když negativně působí na ceny nemovitostí?

Vzhledem k očekávání, že letos bude průměrná inflace eurozóny na hladině 5,3 % a na dvouprocentní cíl se inflace dostane až v roce 2025. Je celkem pochopitelné, že MMF očekává, že úrokové sazby ECB ještě vzrostou a klesat začnou až v polovině roku 2024.

Pokud by se toto mělo naplnit, je pravděpodobné, že ceny nemovitostí v Evropě ještě poklesnou. Nyní je otázkou, jak moc klesnou. Velký pokles cen nemovitostí by představoval ohromný problém pro banky, jimž by se znehodnotily zástavy hypoték. Možná by pak ECB musela některým komerčním bankám pomáhat.

Myslím si proto, že by ECB měla přibrzdit zvyšování úrokových sazeb. Možná, že je stávající inflace menším problémem než případná bankovní a nemovitostní krize. V tomto světle jsem rád, že ČNB na svém posledním zasedání nepřistoupila ke zvýšení úrokových sazeb. Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

X X X

GENERÁL  HZS  VLČEK  POTŘEBUJE  MODERNIZACI  ZAŘÍZENÍ

Generální ředitel hasičů Vlček: Neřešíme jen požáry, ale i covid, nebo uprchlíky

Hasičem se člověk nestává kvůli penězům. Bez srdce toto povolání, kde jde o život zachraňovaných i vlastní, dělat nelze. Jak říká vrchní velitel českých profesionálních hasičů generálmajor Vladimír Vlček, jeho lidé se stále řídí historickým heslem Bližnímu ku pomoci. Rozhovor s ním přinášíme ve speciálním vydání Deníku s Příběhy statečných. V něm popisuje, že lidé ve sboru zdaleka nehasí jen požáry.

X Máte spočítáno, u kolika přímých zásahů jste v životě byl?

To nemám, řekl bych, že spíš než desítky jich budou stovky. Evidenci si nevedu, ale je jasné, že v paměti vždy zůstanou zásadní momenty velkých zásahů. To nejde vymazat.

X Každý výjezd znamená smutnou událost, zničení majetku, ohrožení životů. Na druhou stranu také radost, když jste aspoň částečně úspěšní. Jak tuto dichotomii vnímáte?

My hasiči jsme svým způsobem trochu postižení tím, že rádi pomáháme lidem. Těší nás, když je naše činnost korunována záchranou lidského života nebo zdraví. To jsou chvíle, které každého hasiče naplňují pocitem radosti. Pomoc druhým je pro nás to nejdůležitější, je to vlastně i součást našeho historického hesla Bližnímu ku pomoci. Tato profese je opravdu o srdci. Nedá se to dělat jenom pro peníze. Každý hasič dává při výjezdu kus ze sebe samého.

 X Řekne-li se hasič, lidem vytane na mysli požár. Ale vaše práce zdaleka neznamená jen hašení ohně. V čerstvé paměti máme pomoc v covidové pandemii a nejen v Troubkách vědí, jak důležité jsou vaše zásahy při povodních. Jak pestrá je škála vaší činnosti?

Pokud vezmeme tři základní složky integrovaného záchranného systému, zdravotnická záchranná služba má na starost ochranu zdraví, policie vnitřní bezpečnost a všechno ostatní spadá pod hasiče. To se ukázalo za covidu, ale také při uprchlické vlně z Ukrajiny, kdy byla naše činnost nezastupitelná.

X Co přesně jste dělali při prvním uprchlickém náporu loni v březnu?

Zpočátku jsme netušili, kolik uprchlíků přijde, ale věděli jsme, že jsme schopni zprovoznit systém, který vychází ze zákona o integrovaném záchranném systému, a pokud běženecká vlna překročí určitou hranici, překlopí se do krizového řízení. Přesně to se stalo. Hasiči ve spolupráci s policií, odborem azylové a migrační politiky, zdravotními pojišťovnami a Úřadem práce dali dohromady systém Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině. V budově generálního ředitelství, kde teď sedíme, fungovalo do 31. března letošního roku Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině. Hasiči ve spolupráci s kraji zajišťovali veškeré věci, které se týkaly nouzového přežití a bydlení. Museli jsme vytvořit informační databáze, abychom věděli, kde byli zaregistrovaní Ukrajinci ubytováni a jak se s nimi naložilo. Veškerá koordinace, samozřejmě ve spolupráci s ministerstvem vnitra a kraji, šla za hasiči.

X Profesionálních hasičů je ovšem jedenáct tisíc. To je poměrně nízké číslo na tak velký objem úkolů…

V uniformách máme 10 850 hasičů, k tomu je tisíc občanských zaměstnanců. A ano, je to relativně málo, když si uvědomíme, že při všech extra činnostech typu tornáda, covidu či uprchlíků musíme vyjíždět k našim fundamentálním případům. Těch mimořádných událostí bylo jen loni 171 tisíc. Na nich zhruba ze čtyřiceti procent spolupracují dobrovolní hasiči.

X A těch je osmdesát tisíc.

Je to tak. Někteří kolegové to neradi slyší, ale nás je dohromady de facto třikrát víc než vojáků a dvakrát víc než policistů.

X Můžete popsat spolupráci mezi vámi profesionály a dobrovolnými hasiči?

Nejlepší vizitkou naší kvalitní a robustní spolupráce byl požár v Českém Švýcarsku. Tam se v průběhu tří týdnů vystřídalo více než šest tisíc hasičů. Při takovém typu zásahu si vůbec nelze představit, že by to bez vzájemné součinnosti mezi oběma složkami mohlo fungovat. Při pohledu na mezinárodní situaci je asi logické, že je preferována vnější obrana země a aktivní vojenské zálohy, ale i tak si posteskávám, že pobídky zaměstnavatelům pro záložáky a dobrovolné hasiče jsou nesrovnatelné. Tam máme co dohánět.

X Nejen tam. Každý profesionální hasič odpracuje i s pohotovostmi 240 hodin měsíčně, ale plat je u vás o dva tisíce pod celostátním průměrem. Není to hanba?

Pohotovosti dělají až pět tisíc korun měsíčně, takže když je odečtu, skutečně nejsme v porovnání s ostatními bezpečnostními sbory na čele tabulek. Občanští zaměstnanci jsou pod průměrem. My ale máme výhodu v tom, že pořád dost lidí chce jít k hasičům, kteří jsou vnímáni jako záchranáři, nikoliv represivní složka. Nemáme tudíž problém s novými zájemci, ačkoliv při nástupu nedáváme žádné náborové příspěvky. Samozřejmě jsou regionální výjimky, například Ústecký kraj, kde spousta lidí jezdí za prací do Německa. A také Praha a Středočeský kraj, kde nemůžeme konkurovat s platy.

X Jaké vzdělání musí mít uchazeč o práci u profesionálních hasičů?

Musí mít ukončené středoškolské vzdělání s maturitou, výborný zdravotní stav a musí projít psychologickým vyšetřením a testy fyzické zdatnosti. Úspěšnost je zhruba dvacet až pětadvacet procent. Zbytek neprojde.

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru generálmajor Vladimír Vlček© Poskytovatel: Deník.cz

X V čem je největší zádrhel? Ve fyzické připravenosti, kotouly a podobně?

Ta se podstatně snížila od doby, kdy skončila povinná vojenská služba. Ale ani psychika mladých lidí není obecně taková, aby bez obtíží zvládali složité situace. Kolikrát mne samotného překvapuje, že když se otevřela možnost přijímání žen, což je z mého pohledu jenom dobře, mají mnohdy lepší výsledky než hoši.

X Nechápu, proč vás to překvapuje, ale budiž. Jaký je tedy podíl žen v hasičském záchranném sboru?

Na samotném výjezdu v rámci celého sboru slouží tři ženy. Ale uniformované hasičky pracují pochopitelně v jiných složkách, na prevenci, v operačních střediscích. Těch je bezmála tisíc, tedy deset procent. No a mezi občanskými zaměstnanci je jich 75 procent. Celkem tedy máme 1575 žen.

X Při výjezdech nemůžete být úspěšní, pokud nemáte kvalitní techniku, ale i tam to dost drhne, protože její obměna je nedostatečná.

To je jeden z neuralgických bodů, protože vnitřní dluh je u nás velký, v miliardách. Základní technika se neobměňovala v časových limitech a parametrech, jaké byly žádoucí. Nemluvě o stavbách. Pokud chceme po hasičích špičkovou práci, nasazení a odhodlání, musejí mít i odpovídající technické vybavení a sociální zázemí. Na novou techniku bychom potřebovali pět miliard, na stavby ještě víc, když beru v úvahu přechod na energeticky úsporné budovy.

X Kdybyste peníze dostal, co byste nakoupil jako první?

Naší prioritou je obnova cisternových automobilových stříkaček a výškové techniky. U 720 cisteren je jedna třetina po životnosti. Po deseti letech užívání je předáváme dobrovolným hasičům, kde slouží dalších deset let. U výškové techniky je z 266 kusů čtyřicet procent po životnosti, která je dvacet let.

X To je dost tristní, protože ve vašem případě jde skutečně o životy…

U výškové techniky je to naprosto zásadní, ale nejde jen o ni. Potřebovali bychom inovovat i dýchací techniku, vyprošťovací zařízení, přístroje na chemické zásahy. Z těch 171 tisíc událostí je 21 tisíc spojených s požáry, zhruba stejné číslo tvoří dopravní nehody, ale pak je tu padesát procent událostí technického charakteru, jako jsou spadlé stromy, kácení dřevin, zásahy na vodních tocích. I proto se portfolio techniky i hasičských dovedností, kterých je řádově pětadvacet, neustále rozšiřuje. Lidé jsou schopni to zvládnout, ale nikoliv bez odpovídající techniky.

X Podaří se i ve složité rozpočtové situaci vnitřní dluh umořit?

Potřebujeme posílit stavy výjezdových hasičů. Každý rok nabíráme zhruba 300 nových lidí, takže žádoucího počtu bychom měli dosáhnout v roce 2026, což nám umožní dělat naši práci kvalitněji a efektivněji než dnes. Samozřejmě vidíme, že státní finance nejsou v dobré kondici, takže rozhodně nedáváme na stůl přehnané požadavky. Prodloužili jsme dobu životnosti techniky na maximum. Spolupracujeme s obcemi, které jsou zřizovateli jednotek sboru dobrovolných hasičů.I tímto způsobem se může dostat nová technika na správné místo.

X Svět jde mílovými kroky dopředu nejenom v hasičské technice, ale také v tom, co je předmětem vaší práce. Dělají vám velké vrásky solární panely na střechách a elektromobily v podzemních garážích?

To je trochu bod napětí současné diskuze, kterou vedeme s dalšími resorty. Fotovoltaiku stát podporuje, takže se rozšiřuje rychlým tempem. My nemáme obavy z toho, když solární panely na střechách montují kvalifikované firmy, které splňují všechny požadavky i z hlediska požární ochrany. Nebezpečná je metoda „udělej si doma“, kdy si panely lidé upevňují sami. Tam příliš optimističtí nejsme. Dá se předpokládat, že počet požárů v této souvislosti vzroste. Totéž se týká elektromobilů. Teď jich u nás jezdí zhruba 0,2 procenta ze všech vozidel, ale to se bude měnit. Proto vedeme velmi seriózní debatu ohledně úpravy požárních předpisů, zejména vyhlášky 23 z roku 2008.

X Proč právě ta vás trápí?

Týká se garážování elektromobilů v uzavřených garážích. A tady narážíme na dva problémy. První spočívá v tom, že úroveň požární ochrany v těchto objektech je obecně nižší než v mnoha okolních státech. A druhý souvisí se směrnicí Evropské komise, podle níž v hromadných garážích s více než deseti parkovacími místy by každé stání mělo být připraveno na dobíjení vozidel. To je u stávajících objektů prakticky nemožné, protože z hlediska příkonu je to nezvládnutelné. Přesto takový předpis vyšel. Nás zajímá, jak se může projevit hoření elektroaut ve vztahu k požární bezpečnosti a konstrukci staveb.

X V jakém smyslu?

Víme, že pokud se rozjede řetězová reakce v bateriích, dostáváme se k teplotám více než 3000 stupňů Celsia. Dalším momentem je otázka, zda hořící elektromobil vyvine víc zplodin hoření, s čímž souvisí vyšší požadavky na zařízení pro odvod tepla a kouře. V neposlední řadě je to způsob hašení těchto aut. Návod výrobce říká, že když se rozjede řetězová reakce, je nejlepší vložit auto do kontejneru s vodou, a když to přeženu, tak ideálně i s posádkou ho tam nechat čtrnáct dnů. To je samozřejmě naprostá hloupost. S požárem auta v otevřeném prostoru na silnici si vždy poradíme, ale v uzavřené podzemní garáži je to problém. Naše šance uhasit ho na místě je velmi malá. Potřebujeme ho dostat na volný prostor. Teoreticky bychom neměli dopustit, aby začala hořet další zaparkovaná vozidla. Nemluvě o tom, že tam mohou být i auta na CNG nebo vodík, což by mohlo způsobit domino efekt. V těsné spolupráci s ministerstvem dopravy, průmyslu a obchodu se proto snažíme najít úzus, který by elektromobilitu neblokoval, ale na druhé straně nepřipustil ohrožení lidí, kteří se v tom prostoru nacházejí. Je to balancování na hraně.

X Lze to nazvat jednou z velkých výzev do budoucnosti?

Bezesporu. Nastavení podmínek přístupu k hromadnému garážování elektromobilů i fotovoltaice je jedním z hlavních úkolů pro letošní rok.

Kdo je Vladimír Vlček?

Narodil se 7. dubna 1961. Vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě. K profesionálním hasičům nastoupil po jejím absolvování ve třiadvaceti letech. V roce 1990 se stal náčelníkem Krajské inspekce požární ochrany Severomoravského kraje a od roku 1991 působil jako náčelník Hasičského sboru města Ostravy. V letech 1993 až 1995 zastával funkci vrchního požárního rady ČR. O jedenadvacet let později se stal ředitelem HZS Moravskoslezského kraje.

Dne 19. července 2021 byl uveden do funkce generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR. V témže roce byl jmenován do hodnosti generálmajora.

Jako člen záchranných týmů se podílel na několika humanitárních misích, a to v České republice i v zahraničí. Od listopadu 2013 působí jako prezident České asociace hasičských důstojníků.

Dne 28. října 2022 jej prezident Miloš Zeman ocenil státním vyznamenáním, medailí Za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů.

X X X

Tamara Kornasová se vzdala funkce státní zástupkyně. Ztratila prý důvěru v systém

 Tamara Kornasová se rozhodla ukončit své působení ve státním zastupitelství. Ve středu podala ministru spravedlnosti rezignaci. Svůj odchod odůvodnila tím, že ztratila důvěru v systém státního zastupitelství. Kornasová byla v minulosti terčem šikany a bossingu ze strany svých nadřízených, nedávno uspěla i u správního soudu ohledně svého odvolání z funkce šéfky ostravských městských žalobců.

Vyhrála soud se svými nadřízenými, kteří se jí chtěli zbavit jako vedoucí státní zástupkyně za cenu šikany a bossingu. Díky její žalobě se ukázalo, jak nedůstojné prostředí panovalo poměrně dlouhou dobu u Okresního státního zastupitelství v Ostravě. A to přestože o poměrech měli povědomí jak tehdejší vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman i jeho nástupce ve funkci Igor Stříž. Ti všichni drželi ochrannou ruku nad tehdejší šéfkou Krajského státního zastupitelství v Ostravě Zlatuší Andělovou.

Přesto, že poukazovala na bossing a šikanu ze strany svých nadřízených, byla z funkce vedoucí státní zástupkyně nakonec odvolána. Nevzdala se a uspěla i se správní žalobou.

Dnes však Tamara Kornasová tvrdí, že její nadřízení soudní rozhodnutí nerespektují.  A proto se rozhodla rezignovat na funkci státní zástupkyně a ze státního zastupitelství odejít.

„Vzdávám se tímto funkce státní zástupkyně v souladu s ustanovením paragrafu 21 odstavce 3 zákona číslo 283/1993 Sbírky, o státním zastupitelství. Důvodem je ztráta důvěry v systém státního zastupitelství. Přestože bylo ohledně mojí osoby soudy pravomocně rozhodnuto o šikaně ze strany nadřízených a zrušení rozhodnutí o mém odvolání z funkce okresní státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě, nadřízené orgány tato rozhodnutí nerespektují,“ stojí v jejím rezignačním dopise s datem 3. května.

České justici nechtěla Kornasová blíže upřesnit, kdo a jak nerespektuje zmíněná rozhodnutí soudů. V čele ostravského okresního státního zastupitelství není v současné době jmenovaný vedoucí, zastupuje ho první náměstek.

Podle zákona o státním zastupitelství tak Kornasové funkce zanikne posledního července. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Sparta se v budoucnu chystá přestěhovat z Letné. Nový domov by mohla najít na Strahově

Fotbalová Sparta bude muset podle ředitele komerčního úseku Tomáše Křivdy v budoucnosti opustit Letnou a přistoupit k výstavbě nového stadionu jinde v Praze. Hlavní variantou je Strahov, kde by Sparta chtěla vybudovat národní stadion s kapacitou přes 30 tisíc míst. Člen představenstva klubu Křivda to řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Sport. Sparťané působí na současném místě od roku 1917.

„Sparta rozhodně bude muset přistoupit ke stavbě nového stadionu, protože pokud bychom současný stadion měli ,jenom‘ přestavovat a dále modernizovat, tak nám už nenabízí možnosti pro zvyšování kapacity a zvyšování komfortu návštěvníků. Když to řeknu nejjednodušším způsobem, chybí nám zde místo, v němž bychom zlepšovali služby pro návštěvníky stadionu a případně navyšovali kapacitu,“ řekl Křivda.

 Připomněl, že organizovat fotbalový zápas je v současnosti mnohem náročnější než při poslední rekonstrukci letenského stadionu v 90. letech. „Pokud dnes pořádáte fotbalové utkání, tak i doprovodné aktivity typu televizní přenos a mediální zájem potřebují větší plochy na stadionu, než tomu bylo dřív. Dnes jsme na limitu, ne-li za limitem u nás na Letné,“ uvedl Křivda.

Spartě by nepomohl ani fakt, že vedle současného stadionu je nevyužitý pozemek, na němž měl vyrůst luxusní hotel. Majitel Energetického a průmyslového holdingu (EPH) a vlastník fotbalové Sparty Daniel Křetínský však stavbu před dvěma lety kvůli koronaviru pozastavil.

„Pokud budeme chtít zvýšit kapacitu stadionu, musíme jít nejen do výšky, ale i do šířky. A ani pozemek, který je vedle (stadionu), není dostatečně velký, abychom se na něj se stadionem vešli, pokud máme dodržet rozměry hřiště, velikost tribun a příchody a odchody (fanoušků) na stadion,“ prohlásil Křivda.

Nebude to otázka 5 let

Ohledně výstavby nového stadionu Sparty nechce budit velká očekávání. „Rozhodně to není horizont nejbližších let. V tuto chvíli nejsme v situaci, kdy bychom měli jasně definováno, kde by nový stadion mohl a měl stát. Nejsme v situaci, kdy bychom měli jakákoli povolení pro stavbu nového stadionu. Se znalostí těchto procesů a délky jakékoli stavby v České republice můžeme říct, že horizont rozhodně přesahuje příštích pět let. Pravděpodobně to bude trvat ještě déle,“ mínil Křivda.

 Za jedno ze zásadních kritérií nového stadionu považuje dopravní dostupnost pro fanoušky a vzdálenost od centra. „V tuto chvíli je nejdůležitější, s ohledem na délku povolovacích procesů, aby to bylo místo, které je určené pro sport. Pokud bychom do celého procesu měli zakomponovat ještě změnu územního plánu, tak jej o několik let natáhneme,“ konstatoval Křivda.

Primární variantou pro Spartu je Strahov, kde už má tréninkové centrum. „Strahov jakožto místo českého sportu je i územním plánem určeno jako místo pro sportoviště a je logickou volbou pro případnou výstavbu sportovního stadionu. I dopravní dostupnost strahovského kopce se má v příštích letech díky rozšíření městské dopravy výrazně zlepšit. V tuto chvíli mohu říct, že hlavní variantou je vybudování nového stadionu na Strahově,“ podotkl Křivda.

Generální ředitel Pražanů František Čupr už v září 2021 informoval, že Sparta nabídla Fotbalové asociaci ČR (FAČR) vybudování národního stadionu na místě současného stadionu Evžena Rošického.

„V tuto chvíli čekáme na rozhodnutí valné hromady Fotbalové asociace, která na svém posledním zasedání dala výkonnému výboru asociace za úkol připravit varianty řešení budoucnosti areálu stadionu Evžena Rošického. Jako Sparta jsme Fotbalové asociaci nabídli spolupráci. Jakmile budeme mít zpětnou vazbu od Fotbalové asociace, a pakliže bude pozitivní, jsme připraveni okamžitě začít na projektu ve spolupráci s Fotbalovou asociací pracovat,“ uvedl Křivda.

Více než 30 tisíc sedaček

Stadion by podle něj měl minimální kapacitu 30 tisíc míst, spíše však více. „Je to s ohledem na to, abychom dokázali fanouškům nabídnout dostatek míst při exponovaných utkáních (Sparty) i národního týmu. Současná kapacita našeho stadionu i stadionu našeho rivala (Slavie) v Edenu se jeví jako nedostatečná,“ prohlásil Křivda. Oba největší stadiony v Česku pojmou necelých 20 tisíc diváků.

„Zároveň s kapacitou, která bude přesahovat 30 tisíc míst, se můžeme i do budoucna ucházet o spolupořádání mistrovství Evropy ve fotbale a dalších velkých sportovních akcí,“ poznamenal Křivda.

Možnou kapacitu stadionu hájí. „Průměrná návštěvnost na Spartě se zvedá dlouhodobě. V současné době máme nejvyšší průměrnou návštěvnost za posledních 40 let. O naše poslední (ligové) derby se Slavií jsme sledovali takový zájem, že si troufám s klidným svědomím říct, že bychom vyprodali čtyřiceti- a možná i padesátitisícový stadion,“ řekl Křivda.

Sparta by výstavbu stadionu financovala sama. „Neočekáváme ke stavbě stadionu žádnou podporu z veřejných zdrojů. Jako investor jsme připraveni zafinancovat stavbu stadionu z vlastních zdrojů,“ mínil Křivda.