Gen. Pavel jmenoval Babiše premiérem. Šéf ANO chce z Česka udělat nejlepší místo na Zemi. Prezident Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě do čela nové vlády Andreje Babiše. Babiš se stává premiérem po čtyřech letech. Předseda hnutí ANO minulý týden splnil podmínku prezidenta, který požadoval vyřešení střetu zájmů kvůli vlastnictví koncernu Agrofert. Svoji firmu plánuje převést do nevratného slepého fondu, jejž bude řídit nezávislý správce.
„Dnešním aktem naplňujeme vůli voličů, kdy je předseda nejsilnější strany jmenován předsedou vlády,“ uvedl Pavel po Babišově složení slibu. Prezident znovu ocenil způsob, jakým Babiš splnil dohodu ohledně střetu zájmů. Agrofert má být převeden do nevratného slepého fondu pod vedením nezávislého správce
„Česká republika se nachází v nelehké bezpečnostní situaci, bude potřeba upevnit vztahy se spojenci uvnitř NATO a Evropské unie,“ dodal prezident.
Babiš se stane čtrnáctým předsedou vlády v historii samostatné České republiky a na post bude jmenován již potřetí. Přibližně do týdne by měl prezident jmenovat také ostatní členy kabinetu.
„Spěcháme, protože nás čekají rady ministrů. V prosinci je v Bruselu velká aktivita a chceme se jí účastnit. Předpokládáme, že nová vláda do Vánoc zasedne minimálně dvakrát,“ uvedl Babiš po jednání s prezidentem.
„Slibuji všem občanům České republiky, že budu bojovat za jejich zájmy,“ řekl Babiš. Dodal, že se bude snažit udělat z České republiky „nejlepší místo pro život na celé planetě“.
K nástupu do funkce premiéra Babišovi pogratuloval i končící předseda vlády Petr Fiala (ODS). Na sociální síti X uvedl, že zajistí hladké předání vlády. Připomněl také, že Babiš má k dispozici vládní Hrzánský palác na Hradčanech. Babiš ale po jednání s prezidentem oznámil, že palác využívat nebude.
Designovaný premiér rovněž oznámil, že se s Fialou nesetká. Před čtyřmi lety se při předávání moci oba politici sešli, nyní však Babiš tvrdí, že Fiala čtyři roky nespolupracoval.
Blahopřál jsem Andreji Babišovi ke jmenování předsedou vlády ČR. Do jmenování jeho vlády je mu a jeho týmu plně k dispozici vládní Hrzánský palác. Zajistíme, aby předání vlády proběhlo zcela hladce.
Babiše poprvé jmenoval premiérem prezident Miloš Zeman v prosinci 2017. Menšinový kabinet složený z ministrů za ANO ale nezískal důvěru Sněmovny. Druhé jmenování proběhlo o půl roku později, kdy se dokončovalo vyjednávání o menšinové vládě ANO a ČSSD, která se později ve Sněmovně opírala o podporu KSČM.
Ve svých 71 letech se Babiš stává nejstarším předsedou vlády v české i československé historii. Tento primát držel už při předchozím jmenování, kdy mu bylo 63 let a překonal tak Jana Fischera.
Prezident mluvil se všemi kandidáty kromě Turka
V pondělí se Pavel setkal s posledními kandidáty na ministry v nové vládě, s Oto Klempířem a Borisem Šťastným z hnutí Motoristé sobě, kteří mají vést ministerstvo kultury a nově vzniklý resort sportu, prevence a zdraví. Schůzka s Filipem Turkem, potenciálním ministrem životního prostředí se neuskutečnila. Turek se omluvil kvůli zranění, je hospitalizován a ve hře je i operace.
„Indispozice Filipa Turka není překážkou na cestě ke jmenování vlády České republiky,“ sdělil mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga v pondělí na dotaz iDNES.cz. „Nemáme informace o tom, kdy bude Filip Turek zdravotně připraven na schůzku, abychom mohli cokoli plánovat,“ dodal. Není tak jisté, zda se Turek stane ministrem, či ne. Je možné, že prezident pověří vedením resortu životního prostředí dočasně někoho jiného.
X X X
Nastává další mocenská změna. Babiš byl doteď ve vztahu s Pavlem v defenzivě, teď už ale nemusí
Dva měsíce od voleb bude předseda hnutí ANO Andrej Babiš prezidentem jmenován novým předsedou vlády. Vztah obou mužů, kteří se před téměř třemi lety utkali v prezidentské volbě, je právě i kvůli tomuto aspektu pod drobnohledem. Zdá se, že překonali období nepochopení a jízlivých vzkazů a opět mezi nimi převládla vstřícnost. Otázkou ale je, na jak dlouho. Doteď se musel Babiš držet zpátky, s návratem do premiérské pozice ale výrazně posílí.
Prezident do povolebního dění vstupoval s jasně deklarovanými pozicemi. Po jedné z povolebních schůzek se šéfem vítězného hnutí ANO Andrejem Babišem je ostatně také transparentně zveřejnil.
Jsou jimi pevné zakotvení Česka v EU a NATO, podpora nezávislosti médií veřejné služby, autonomie vysokých škol, nezávislost justice, státního zastupitelství, policie, bezpečnostních složek a dalších státních orgánů.
„Tyto principy budou pro mé rozhodování klíčové v procesu vzniku a jmenování vlády. Jsou to principy, na kterých stojí náš demokratický stát a které zosobňuje Ústava České republiky. Konkrétní vyjádření těchto principů budu sledovat v koaliční smlouvě, v rozdělení resortů i v personálním obsazení ministerstev i v nastavení společných programových priorit navrhované vlády,“ uvedla 9. října hlava státu.
K takto vymezeným prioritám se přidalo i prezidentovo bazírování na tom, aby Babiš veřejně a uspokojivě vysvětlil, jak chce vyřešit svůj střet zájmů. To bylo téma jejich hovoru i na společné schůzce 29. září jen pár dní před volbami.
A v neposlední řadě i prezidentův jasně formulovaný odpor ke jmenování Filipa Turka na jakékoliv místo ve vládě.
Babiš již nyní může být vůči prezidentovi asertivnější, velkou otázkou příštích týdnů a měsíců bude, zda k tomu přistoupí, anebo bude chtít zachovat dosavadní korektní vztahy.
Podle komentátora Deníku a bývalého poslance ANO Martina Komárka nechce jít Babiš do sporu s prezidentem a raději se dohodne.
„Takový střet by pro něj nebyl nijak produktivní. Chce mít vládu a vládnout, to je jeho cíl, ale když bude koaliční partner trvat na Filipovi Turkovi jako ministrovi, má povinnost ten návrh na Hrad přinést. Koaliční smlouva je taková, že když na něčem Motoristé trvají, nejede přes to vlak,“ popsal Komárek.
‚Nic jiného nezbývá‘
I když v pondělí kvůli vyhřezlé ploténce na schůzku s prezidentem Turek nedorazil, informoval Hrad, že série konzultací s kandidáty na ministry skončily. Nový případný termín pro Turka neoznámil.
„Pro prezidenta se nic nemění. Po jmenování premiéra si nejspíš dohodnou i termín jmenování celé vlády. Předpokládám, že Pavel Babiše vyzve, ať do kolonky ministr životního prostředí napíše jiné jméno než Turka,“ uvažuje politolog Lukáš Jelínek.
Představitelé vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v pondělí po jednání koaliční rady přesto opět zmínili, že na nominaci Turka trvají.
Podle informací iROZHLAS.cz a Radiožurnálu ale nyní koalice jako s nejpravděpodobnějším scénářem počítá s tím, že bude vládní kabinet jmenován bez Turka a jeho resort bude dočasně řídit například Macinka.
„Myslím, že nic jiného v tuhle chvíli asi nezbývá. Když trvají na Turkovi, se Motoristé chovají racionálně. Nemůžou dělat nic jiného, než na něm do poslední chvíle trvat. Turek stojí za jejich popularitou, jsou propojení osobně i finančně. Když by se rozpadli Motoristé, rozpadla by se i vláda, která ještě ani nevznikla,“ hodnotí situaci mimo záznam zdroj velmi blízký vyjednávání o vládě.
Od koaličních politiků i některých představitelů blízkých Motoristům ale v průběhu uplynulých týdnů zaznívalo i veřejně, že už by Turka nejraději odepsali.
Už se tak vyjádřili budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO), poslanec Miroslav Krejčí (za Motoristy) či Motoristům blízcí Jan Zahradil a exprezident Václav Klaus.
Kompetenční žaloba? Spíš ne
Ke kompetenční žalobě premiéra na prezidenta zatím nikdy v české historii nedošlo. Předsedové vlády s ní sice několikrát vyhrožovali, naposledy před čtyřmi lety Petr Fiala (ODS), když se Miloši Zemanovi nelíbila nominace Jana Lipavského (tehdy Piráti) na ministerstvo zahraničí. Nakonec ale zatím nikdy k Ústavnímu soudu nedoputovala.
Hrad je na případnou kompetenční žalobu připraven, ostatně si o ní Pavel v minulém týdnu nepřímo řekl. „Možná bude užitečné, když dojde ke kompetenční žalobě, kterou potom Ústavní soud rozhodne,“ uvedl ve čtvrtek.
Jak Hrad o prezidentových pravomocech ohledně nominací ministrů přemýšlí, naznačil už zkraje roku ředitel odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky Tomáš Lebeda. „Prezident může o nominacích na ministry s premiérem hovořit, vysvětlovat, přesvědčovat. Prezident není automat, který musí vykonat, co si premiér přeje. Je možné si představit důvody, které by i z hlediska výkladu Ústavy dávaly možnost určitý typ nominace na ministra odepřít,“ řekl Novinkám.
Z vyjádření politiků vznikající koalice ale plyne, že kompetenční žalobu neplánují. Tak komunikují hlavně špičky ANO či Motoristů.
„I když moji právníci mají na to jiný názor, na tu interpretaci Ústavního soudu. Ale já s panem prezidentem chci mít normální vztahy, tak proto doufám, že to dopadne podle naší dohody,“ odpověděl Babiš na instagramu.
„Kompetenční žaloba není v mém slovníku. V mém slovníku je slovo dialog,“ opakuje Macinka.
Politici SPD, ale i níže postavení z ANO a Motoristů ale prezidenta v uplynulých týdnech výrazně kritizovali a dál kritizují. Vadí jim, že Pavel údajně jmenování vlády brzdí a že si vůbec klade nějaké podmínky. Mnozí ho v tomto směru obviňují z toho, že překračuje Ústavu. Někteří zmiňovali dokonce možnou demonstraci proti prezidentovi.
Politolog Jelínek se nedomnívá, že by prezidentovi hrozila kompetenční žaloba. „Babiš se takovýmto krokům vyhýbá. Politická reprezentace obecně není ráda, když do jejich věcí ‚strká nos‘ Ústavní soud, proto budou nejspíš pan Macinka a vedení Motoristů motivováni prezidentem i premiérem, aby přišli s novou nominací,“ dodává.
X X X
EVROPA ODMÍTÁ PLÁN TRUMPA K UKONČENÍ VÁLKY
STANOVISKA ANGLIE, STARMERA, MACRONA, MERZE, ZELENSKÉHO
Evropa odmítá Trumpův mírový plán. Není ještě konečný, připustil šéf Bílého domu
Evropští lídři odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě, informovala agentura DPA. Na návrhu je podle nich potřeba dále pracovat. Agentura Reuters píše o obavách evropských zemí, že kvůli navrhovanému početnímu omezení ukrajinských ozbrojených sil by Ukrajina byla zranitelná v případě útoku. Trump později připustil, že plán ještě není konečný.
Plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, početně omezí svou armádu na maximálně 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.
„Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, které jsou připraveny se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy. Prohlášení přijali lídři Evropské unie, Evropské komise, Německa, Francie, Británie, Itálie, Španělska, Nizozemska, Norska, Finska, Irska, Kanady a Japonska.
Trump: Válka musí skončit tak či tak
Trump později v sobotu připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl americký prezident novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
Lídři evropských zemí chtějí podle DPA v neděli v Ženevě o americkém plánu na ukončení války jednat se zástupci USA a Ukrajiny.
X X X
Babiš comebackem napodobil spojence. Kteří evropští premiéři se dokázali vrátit?
Andrej Babiš se opět stal českým premiérem. Není jediným evropským předsedou vlády, jenž se dokázal znovu vrátit k moci. Portál iDNES.cz přináší přehled některých politiků, kteří zažili politický comeback.
Robert Fico stanul v čele slovenské vlády znovu v říjnu 2023, když jeho strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) popáté vyhrála parlamentní volby. Předtím vedl Fico vládu deset let mezi roky 2006 až 2018, s dvouletou přestávkou (2010 až 2012). Propad preferencí jeho strany po roce 2018 způsobilo politické „zemětřesení,“ které nastalo na Slovensku po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky v únoru 2018.
Po opětovném nástupu k moci v roce 2023 začala nová Ficova vláda podnikat kroky, které vyvolávají kritiku ze strany Evropské unie a protesty na Slovensku. Změny v trestním právu, nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu či odvolání ředitelů kulturních institucí vedly k protivládním demonstracím v zemi.
Vláda také změnila dosavadní postoj Slovenska vůči Ukrajině, kritizuje protiruské sankce a vojenskou podporu Ukrajiny a Fico má blízký vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Loni v květnu se stal terčem pokusu o atentát.
X XX
ANGLIE, STARMER, MACRON, MERZ, EU ZAJISTIT TOPENÍ, ELEKTRIKU
UKRAJINĚ NA ZIMU
USA, TRUMP VYSLAT NA POŘÁDEK NA UKRAJINU NA ZIMU ČETNÍKY
Bez proudu, bez tepla. Čekáme, že letošní zima bude ta nejtěžší od začátku invaze, popisuje Ukrajinka
Ukrajinu má čekat nejhorší zima od začátku plnohodnotné invaze. Stojí za tím především stále se zintenzivňující útoky na kritickou infrastrukturu a s tím spojené přerušování dodávek plynu a elektřiny. „Únavné je to opravu hodně, pořád ale může být hůř. Například moji rodiče jsou ve Slovjansku, kde je situace mnohem horší,“ nastiňuje pro iROZHLAS.cz Alyona Budagovska. Žije v Kyjevě, kde pracuje pro českou neziskovou organizaci Člověk v tísni.
Rusové útoky stále více cílí na kritickou infrastrukturu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj často poukazuje na to, že vás nyní čeká vůbec nejtěžší zima. V čem především?
Rozhodně je to horší než během těch předchozích zim od začátku plnohodnotné invaze. Dochází k tolika útokům na kritickou infrastrukturu, včetně elektráren v různých regionech. Opravdu je to cítit.
K elektřině máme rozvrhy, třeba dnes ráno žádná nebyla. Výpadek pak nastane opět na čtyři šest hodin, a pak zase čtyři hodiny běží. Všichni se tomu musíme přizpůsobit. Žiji ale v Kyjevě, kde to není to úplně nejhorší, protože máme k dispozici alternativní zdroje, generátory.
Kromě těch, jak ještě se výpadkům proudu přizpůsobujete?
Bydlíme v několikapatrové budově, kde nemáme plyn, tudíž si bez elektřiny nemůžeme uvařit, ohřát vodu na čaj a tak dále. Koupili jsme si tak malý plynový vařič. Generátor nám pak pomáhá i v práci, abychom stihli, co je třeba.
Jak moc už na vás po téměř čtyřech letech dopadá únava z takovéto každodenní „rutiny“?
Únavné je to opravdu hodně, pořád ale může být hůř. Například moji rodiče žijí ve Slovjansku, kde je situace mnohem horší. Sice nemají rozvrh na dodávky elektřiny, ale útoky na tamní infrastrukturu probíhají neustále. Jeden den třeba elektřinu neměli vůbec, což znamená, že pak vzhledem k chladnému počasí mají doma opravdu zimu, protože možnost se zahřát je nulová.
Jaké teploty ve Slovjansku nyní přibližně panují?
Okolo nuly. Přes den je stupňů i více, někdy už ale teploty klesnou pod bod mrazu, a to jsme teprve na začátku zimy. Opravdu doufáme, že ta letošní bude trochu teplejší, abychom ji mohli jakžtakž přežít. Kvůli zmíněným pravidelným útokům je to ale opravdu těžké.
Co za zprávy máte od rodičů o momentální situaci ve městě?
Největším problémem a rizikem je bezpečnost, údery na město nepřestávají. Například ráno mi maminka říkala, že u nich útok zničil jednu dvoupatrovou budovu a zranil sedm lidí. Před pár týdny bombardovali školu, do níž jsem jako dítě chodila, a stejně tak i hudebku, která už vlastně neexistuje.
O rodiče si pak samozřejmě dělám velké starosti. Kvůli blížící se zimě navíc přibude i problém s tím, jak se tam vůbec dostat, když tam vede jen jedna silnice. Vlaky tam nejezdí už pár měsíců, co začali útočit i na ně. Spousta lidí se také obává, jak zimu přežije, a obzvlášť, bude-li opravdu chladná, protože někdy mohou teploty klesnout až na minus deset či minus dvacet stupňů Celsia.
Město měnící se v ruiny
Pokud jde o stav bojů na východě Ukrajiny, Rusové tvrdí, že ovládají strategický Pokrovsk, Ukrajinci to ale odmítají s tím, že jejich vojáci si stále drží pozice na severu města. Ve Slovjansku má zatím podle zpráv být oproti Pokrovsku „víceméně klid“. Jak to vzhledem k tomu, že tam máte rodinu, vnímáte?
Mám opravdu strach nejen o rodiče, ale i další lidi, kteří tam zůstávají a vlastně jen chtějí žít v míru. Z různých důvodů ale ne všichni chtějí či mohou odejít a najít si jiné bydlení.
Pokaždé, když se tam vrátím, vypadá Slovjansk jinak. Naposledy jsem tam byla v září, kdy jsem viděla, jak rozbombardovali zmíněnou hudební školu i spoustu dalších budov. Mírumilovné město, jako si ho pamatuji z dětství, se mění v ruiny.
Když se dívám na různá videa, třeba z úplně zničených měst Popasna, Marjinka či Avdijivka, samozřejmě se bojím, že by Slovjansk v případě, kdy by válka dlouho pokračovala a Rusové na něj stále denně útočili, mohl vypadat podobně.
Když jsme spolu mluvily loni, zmiňovala jste, že vaši rodiče odtamtud zatím odejít nechtějí. To se tedy ani vzhledem k aktuálním vývoji nemění?
Situace se u nich změnila, neboť žijí s mým bratrem a jeho ženou, kteří mají devítiměsíční miminko. I to je vzhledem k bezpečnosti velký problém, protože žít s takto malým dítětem v takovýchto podmínkách, zajistit pro něj vše potřebné včetně lékařské péče… O rodiče se pak dost bojím i v souvislosti s navrženým mírovým plánem, respektive co by se s nimi dělo, pokud by měli zůstat na Rusy kontrolovaném území, což odmítají.
Jaká vůbec mezi vašimi blízkými či lidmi v Kyjevě panuje s vyhlídkami na nadcházející zimu nálada, pokud jde o zmíněný plán, ale i obecně přístup Donalda Trumpa k Ukrajině či budoucnost Donbasu?
Snažíme se sami sebe uklidňovat, protože když jsme například u nás v rodině o daném plánu slyšeli poprvé, dost nás šokoval. Byl to takový pocit ztracenosti i nechápavosti toho, že se nerespektují hodnoty a mezinárodní právo a že pachatelé zločinů by nemuseli nést žádnou odpovědnost.
V Doněcku, na okupovaném území, jsem také měla byt, o který přijdu. Jednoduše tam nemůžu. Žila jsem tam od šestnácti let. Pak si tedy říkám, co přijde dalšího, že třeba dům mých rodičů budou jednou také takto okupovat? Jsme Ukrajinci, jsme na území Ukrajiny, ale lidé nemohou žít tam, kde se narodili. Nepřestává mě to šokovat.
Zima v odlehlých oblastech
Jak se vám s takovým pocitem v podstatě beznaděje daří vypořádávat?
Vzbuzuje to ve mně dávky hněvu i zoufalství. Je to, jako by vám někdo přišel do bytu a řekl: líbí se mi tvůj pokoj, tak vypadni a zůstaň v obýváku. Druhý den se mu zalíbí i ten a pošle vás do koupelny. Další den ale přijde s tím, že si nechá i tu, že se potřebuje osprchovat. Zjednodušuji to, ale řekla bych, že mnozí to vnímají stejně
Nakonec víte, že zvítězí ten nejmocnější, nicméně to není představa světa, v němž bych chtěla žít. Těžko se mi i někdy odpovídá na otázky mé dcery, například kde budou žít prarodiče. Spousta lidí také celý život pracovala, vydělala si peníze a postavila za ně dům, a teď jej ani nemůže používat.
U mých rodičů chápu, proč se jim odtamtud nechce pryč. Je jim 65 let, přišli by na nové místo, nemohli by najít práci, a co by tedy dělali… utráceli své celoživotní úspory za nájem a vedli co nejzákladnější život?
Bojím se ale i o lidi žijící ještě blíže frontové linii, kam kvůli práci jezdím často, především ty starší. Byla jsem například v Kramatorsku, kde lidé zůstávají jednoduše proto, že nemají, kam jinam by šli. Spousta z nich má příbuzné mimo jiné v Doněcku a nemůže je navštívit, pomoci jim. A otazník visí i nad zdravotní péči.
K níž na okupovaných územích zpravidla nemají přístup ti, kdo nepřijali ruský pas…
Ano. Jedni mí příbuzní tam zůstali. Měli dilema kam jít, co dělat, a nakonec nebyla žádná jiná možnost než přijmout pas. Toho ukrajinského se ale nevzdali, protože se prostě cítí Ukrajinci.
Mají vnuky a jeden z nich po jednom dni ve školce vyprávěl, že v ní dětem říkali, jak tam lidé musí se zbraněmi bojovat za svou „vlast“. Ptali se ho, proti komu mají tedy bojovat, což on také nechápal. Jsou to situace, které si člověk neumí vůbec představit. Do dětí tam hustí propagandu jako za dob Sovětského svazu.
Kdybychom se vrátily k samotné zimě, kdy je přístup k plynu a elektřině ještě zásadnější, jak lidé v souvislosti s tím na zvyšující se počet útoků na kritickou infrastrukturu reagují?
Mají strach a snaží se hledat všechna možná i nemožná řešení. My jsme například na naši chatu nakoupili dřevo, kdyby bylo ve městě vše přerušené a potřebovali bychom tam pár měsíců pobýt. Stejně tak máme různé základní jídlo v konzervách a tak dále
Útoky ale míří i na obyčejné domy a podle mě jde o jakousi kombinaci s cílem lidi vyděsit, aby tlačili na uzavření míru, byť to tak vlastně nemohu nazvat. Spíše jde o kapitulaci.
Letos na podzim také dvě rakety zasáhly dva domy nedaleko nás. To bylo opravdu strašné, protože si říkáte, co by se stalo, kdyby dopadly o něco vedle. Je to taková směs starostí o váš život a o ten vašich blízkých a zároveň i o to, jestli zimu přežijete.
Jedna věc totiž je zemřít v důsledku raketového útoku a ta druhá kvůli zimě, což ve 21. století zní jako holý nesmysl. Máme vytápěcí systémy, ale i tak můžete kvůli této hloupé válce zemřít zimou. To může být případ hlavně lidí žijících v odlehlých vesnicích, a i proto tam dovážíme palivové brikety či hotovost na jejich nákup. Lidé tam nemohou pro dřevo jít jen tak do lesa.
Kvůli dronům například.
Přesně tak. V Kramatorsku jsou podél silic nainstalovány protidronové sítě, vypadá to hrozně. Jedete po silnici a připadáte si jako v nějakém vězení. Obyvatelé nám tam také popisovali, že v okolních vesnicích nejsou o dronech dostatečně poučené děti, protože jak je vidí, vybíhají zvědavě ven je pozorovat. A to je opravdu hodně nebezpečné. Drony si jich totiž mohou všimnout a zacílit, jako to běžně dělají s dospělými lidmi i auty.
Brikety i pomoc s opravami
Můžete pak teď v zimě zkusit popsat běžný den lidí žijících právě blízko frontové linie, ve vzdálenějších vesnicích?
Samozřejmě záleží, kde kdo žije, vzpomínám si ale třeba na jednu ženu, již jsem navštívila před pár týdny. Jmenuje se Nadia a je jí 87 let. Nyní u ní žije i její dcera, která se o ni stará poté, co si zlomila nohu a nezvládá se ještě dobře pohybovat.
Ráno vstanou, uvaří si čaj a zatopí, Nadiina dcera seká dřevo. Poskytli jsme jim peníze, aby ho mohly nakoupit dostatek alespoň na většinu zimy. Pokud potřebují něco v obchodě, musí si pro to zajet, protože ve vesnicí žádný není. Je tak dobře, že je tam s ní dcera, která má auto. Nadia se pak ale o ni bojí, i kvůli dronům, které někdy cílí na nevojenská auta.
Daná vesnice se nachází v rizikové zóně a její obyvatelé jsou tak zcela odříznutí. Nejezdí tam ani autobus. Závisí tím pádem na humanitární pomoci a ohledně cest a přemisťování za nákupy či lékaři pak na sousedské pomoci.
Zmiňovala jste, že máte dceru. Jak je to s topením ve školách?
Systém vytápění tam začal fungovat ještě dříve než v ostatních zařízeních, což je dobré. Nevíme ale, jak to bude nyní v zimě, obzvlášť s ohledem na útoky a následné poplachy. To pak všechny děti schází do krytu ve sklepě, kde školy opravdu musí zajistit vytápění, protože je tam jinak velmi chladno. Prozatím vše funguje, ale stejně máme spoustu obav.
S Člověkem v tísni jinak lidem dodáváte zmíněné palivové brikety či peníze na jejich zakoupení. Vzhledem k tomu, že nadcházející zima má po mnoha stránkách být mnohem náročnější, poskytujete i další formy pomoci?
Ano, vždy je přizpůsobujeme situaci. Věděli jsme, že to letos bude horší, tudíž máme i nouzové plány pro naše zaměstnance, kdyby se něco stalo. Hlavní změna ale je, že k přípravě na zimu přistupujeme komplexně. Někde poskytujeme hotovost, aby si lidé mohli vybrat, co potřebují koupit, ať už uhlí, dřevo nebo brikety, a v těžších podmínkách jim je pak poskytujeme rovnou.
Záleží i na jednotlivcích, ti starší si například nemusí být schopni sami zajistit doručení, tak to za ně uděláme my a tak dále. Také poskytujeme takové balíčky na provizorní ochranu zničených oken, dveří či střech, aby je lidé v zimě mohli alespoň zakrýt.
Zároveň pak pomáháme i s menšími a středními opravami poškozených domů či instalacemi oken. To platí jak pro soukromé domy v odlehlých oblastech, tak i pro ty vícepodlažní, například v Charkově, jenž je terčem úderů neustále.
O co z toho všeho vás lidé žádají nejčastěji?
Strach mají hlavně ze zimy a toho, že nebudou mít co jíst. Někteří si jídlo dokážou zajistit doma, pěstovat suroviny a následně si připravit zásoby, nicméně se zimou je to velmi obtížné, stejně tak jako se dostat do obchodu, či vůbec něco dovážet. Kromě toho pak pomáháme i s udržitelnějším vybavením pro vytápěcí systémy či solární panely, stejně tak jako s udržitelnými řešeními pro zásobování vodou.
X XX
Pokrok k dohodě závisí na ochotě Ruska ukázat zájem o mír, shodli se zástupci USA a Ukrajiny
Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír. Po druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat v sobotu.
„Obě strany se shodly, že skutečný pokrok k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska ukázat skutečný zájem o trvalý mír, včetně kroků k deeskalaci a ukončení zabíjení,“ uvádí prohlášení americké diplomacie.
Strany spolu v tomto složení jednaly už ve čtvrtek, obě jednání byla podle amerického prohlášení konstruktivní.
Witkoff a Kushner ukrajinské představitele informovali o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, o jejíchž závěrech během posledních dvou dnů Američané a Ukrajinci diskutovali, uvedla americká diplomacie.
Nesouhlas Moskvy
Američtí vyjednavači v Moskvě Putinovi předložili upravený americký plán na ukončení války, na jehož podobě se podíleli zástupci Kyjeva i evropských zemí. Putin ve čtvrtek uvedl, že v plánu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí a že ukrajinští vojáci buď opustí území Donbasu, nebo se jej Moskva zmocní silou.
Ukrajina se s pomocí Západu ruské invazi brání již čtvrtým rokem a původní podoba současného amerického plánu byla vnímána jako velmi vstřícná k Rusku.
Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal Putin v únoru 2022 svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země. Rusko ovládá více než 19 procent rozlohy Ukrajiny, tedy 115 600 kilometrů čtverečních, což je o jeden procentní bod více než před dvěma lety, poznamenala nedávno agentura Reuters.
Dodala nicméně, že i podle ukrajinských analytiků ruská vojska letos dosahují nejrychlejšího postupu od roku 2022.
Ruská vojska ovšem dosud nedobyla celý Donbas, kde se Kyjev nechce vzdát pásu opevnění chránící zbývající velká města kontrolovaná Ukrajinou, tedy Kramatorsk a Slovjansk.
ANGLIE NECHCE UKONČIT VÁLKU NA UKRAJINĚ
TRUMP MUSÍ ZASÁHNOUT
Tajné služby Kremlu: Británie profituje na ukrajinské krvi. Záměrně prodlužuje válku
Velká Británie nemá zájem na ukončení války na Ukrajině a chce sabotovat mírová jednání, uvedla rozvědka Ruské federace ve zprávě, z které citovala agentura TASS. Britové prý mají v plánu zdiskreditovat amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho rodinu například zveřejněním dokumentů naznačujících jeho napojení na ruskou či dříve sovětskou tajnou službu.
Podle ruské kontrarozvědky SVR válka na Ukrajině Velké Británii prospívá. „Konflikt zachraňuje její ekonomiku před bankrotem, a proto si Londýn přeje jeho pokračování,“ stojí ve zprávě prokremelské tiskové agentury TASS. SVR dodává, že Britové „profitují z krve ukrajinského lidu“ a obávají se „mírotvorných aktivit Trumpa“.
Rusové obviňují Spojené království, že hodlá na náklady Evropy poslat Ukrajině další zbraně. „BAE Systems a Thales UK (britské zbrojní společnosti) aktuálně zajišťují multimiliardové kontrakty pro výrobu vojenského materiálu pro Kyjev. V plánu je zvýšit odbyt bezpilotních letounů, které budou financovány členskými státy Evropské unie,“ dodala ruská rozvědka.
Údajná spolupráce Trumpa s Moskvou
Mimo to Moskva přichází s dalším obviněním Britů, tentokrát jako nástroj využívá postavu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„V Británii připravují plány na zveřejnění falešných složek vinících Trumpa a jeho rodinu z údajných vazeb na sovětskou nebo ruskou tajnou službu,“ uvedla TASS s odkazem na SVR. „Trumpova schopnost usadit Brity zpět, kam patří, za pokus využít falešná a už znevěrohodněná obvinění proti němu je bezpochybná,“ zmiňuje dále agentura, kterou má pod palcem ruský autoritářský vládce Vladimir Putin. Informace přinesl i portál Eurasia Daily.
Spojené království po boku Ukrajiny
Ačkoliv byl Trump v minulosti z napojení na Rusko podezříván, nikdy to nebylo prokázáno.
Londýn se k ruským informacím zatím nevyjádřil. Patří však k podporovatelům Ukrajiny a Kyjeva. Napadené zemi přispívá financemi i vojenským materiálem.
X X X
ODSTRANIT ZELENSKÉHO, ŠKODÍ UKRAJINĚ
VINEN ZA VÁLKU NA UKRAJINĚ, MLD ŠKODY, TISÍCE MRTVÝCH,
Trump tvrdě zaútočil na Zelenského: Mírový návrh ani nečetl. Jsem zklamaný
Za konstruktivní, ale nelehké označil v noci na dnešek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států o americkém mírovém plánu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Zelenskyj jej zklamal tím, že podle něho plán ani nečetl, informovaly agentury Reuters a AFP.
Zelenskyj si v sobotu telefonoval se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, s nimiž předtím tři dny na Floridě jednal předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Jurij Hnatov.
„Američtí zástupci znají základní ukrajinské pozice,“ uvedl Zelenskyj podle Reuters. „Rozhovory byly konstruktivní, i když nelehké,“ dodal prezident.
V pondělí chce o výsledcích jednání a aktuální situaci hovořit s lídry Británie, Francie a Německa v Londýně.
Američané v listopadu představili mírový plán, který Kyjev a evropské země považovaly za výrazně proruský a navrhly úpravy, načež Washington prezentoval novou verzi plánu. Ruský prezident Vladimir Putin, který byl ochoten o první verzi vyjednávat, ve čtvrtek řekl, že k částem nové podoby plánu má Rusko výhrady.
„Mluvili jsme s prezidentem Putinem, mluvili jsme s vůdci Ukrajiny, především se Zelenským, prezidentem Zelenským, a já musím říci, že jsem trochu zklamán, že prezident Zelenskyj ještě nečetl ten návrh,“ řekl Trump v neděli během večerní slavnosti ve Washingtonu novinářům bez dalšího vysvětlení.
Šéf Bílého domu již několikrát Zelenského kritizoval například za malou ochotu přenechat Rusku ukrajinské území za účelem dojednání míru. Kritická slova na adresu Putina, který podle evropských či ukrajinských politiků nejeví opravdový zájem o mír a chce pokračovat v bojích, volí Trump méně často, i jeho přístupem ale již byl podle svých slov několikrát zklamán.
X X X
Nulový výsledek jednání o míru: Tři požadavky, z nichž Putin nehodlá na Ukrajině ustoupit
Schůzka ruské a americké delegace v Moskvě, na níž se diplomaté měli v úterý bavit o podmínkách mírové dohody na Ukrajině, nepřinesla nic nového. Delegace Vladimira Putina odmítla přistoupit na klíčové body, čímž celý proces znovu prakticky stopla. O co Putinovi jde a kvůli čemu opět odmítl zastavit válku?
Putin má mít, jak píše třeba zámořská stanice NBC, trio klíčových požadavků, z nichž není ochoten jakkoli slevit. O co konkrétně jde?
Touha po celém Donbasu
Putin se netají tím, že chce především Donbas – území východní Ukrajiny pokrývající Doněckou a Luhanskou oblast. Působí tam již od roku 2014 proruští separatisté, kteří se s přímou podporou Kremlu postavili Kyjevu.
Pro Rusko jde o region, po kterém baží už dlouhé roky. Historicky totiž šlo o průmyslové centrum Ukrajiny, kde se navíc už před osudným rokem 2014 hovořilo převážně rusky.
Ukrajinci se však Doněcké a Luhanské oblasti nehodlají vzdát. Rusové kontrolují většinu území, ale mimo jejich dosah jsou stále některá města. Ta Ukrajinci nákladně a úspěšně opevnili a Rusové je nejsou schopni ani po letech bojů dobýt.
Ukrajinská demilitarizace
Druhým bodem, který je pro Putina klíčový, je podstatné oslabení ukrajinské armády. Podle uniklého původního návrhu mírové dohody měl Kyjev disponovat maximálně 600 tisíci vojáky.
Evropské státy se pokusily toto číslo navýšit tak, aby Ukrajina i nadále vládla poměrně velkou vojenskou sílou – konkrétně mělo jít o 800 tisíc mužů a žen. Ukrajina by tak i nadále měla největší armádu v Evropě mimo Rusko.
Kromě toho má Kreml požadovat, aby se Ukrajinci vzdali jakýchkoli střel dlouhého doletu. Moskva jednoduše nechce, aby Kyjev měl možnost pálit na cíle hluboko ve vnitrozemí Ruské federace.
Slabší armáda by však pro Ukrajinu znamenala hrozbu, že se Rusko za nějaký čas pokusí o další invazi.
Uznání dobytých území za ruské
Třetí zásadní Putinovou položkou, ze které nehodlá slevit, má být uznání jím dobytého území za ruské. Ukrajina by tím přišla o možnost tato území získat v průběhu příštích let diplomatickou cestou zpět.
Primárně mu jde o již zmíněný Donbas. Není však jisté, zda se nepokusí de iure připojit i Záporožskou a Chersonskou oblast, ačkoliv velkou část těchto regionů nikdy nekontroloval.
Putinovo „Ne“ a Peskovovo „Možná“
„Je zjevné, že nechce žádný druh míru,“ řekl ve středu médiím šéf estonské diplomacie Margus Tsahkna. Informoval o tom například deník The Guardian.
Během středy se pak ozval tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten tvrdí, že „by nebylo správné tvrdit“, že Putin americký návrh odmítl.
„Včera (v úterý) došlo k první přímé výměně názorů. Něco bylo přijato, něco bylo označeno jako neakceptovatelné. To je normální pracovní proces a hledání kompromisu,“ cituje Peskova britská stanice BBC. Putinův mluvčí doufá, že podrobnosti k jednání zůstanou minimálně prozatím utajené. Dodejme, že původní podoba mírové dohody, kterou měli zpracovat pouze Američané a Rusové, tedy bez Ukrajinců a Evropanů, se dostala do médií.
Posun aspoň u Ukrajinců?
Zatímco speciální vyjednávač USA Steve Witkoff a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner jednali v Moskvě s Putinem, americký ministr zahraničí Marco Rubio se pro změnu na Floridě sešel s ukrajinskou stranou. Vedení delegace po odvolaném exšéfovi prezidentské kanceláře Volodymyra Zelenského, Andrije Jermaka, převzal šéf Bezpečnostní rady Ukrajiny Rustem Umerov.
Rubio televizi Fox News řekl, že se delegacím podařilo dosáhnout určitého pokroku a dohoda je prý životaschopná. „Dospěli jsme k něčemu, s čím mohou Ukrajinci žít,“ řekl stanici šéf americké diplomacie.
X XX
Tykačův Sev.en bude v případě zavírání Počerad jednat s polostátním ČEZ. Má na zařízení opci
Pokud se v roce 2027 bude zavírat elektrárna Počerady ze skupiny Sev.en miliardáře PavlaTykače, bude o tom firma jednat s polostátním kolosem ČEZ. Ten má totiž na elektrárnu opci. „Určitě jedním z prvních kroků by byla výzva společnosti ČEZ, protože tam máme nějakou dohodu, že pokud skončíme činnost nebo pokud bychom chtěli změnit vlastnictví, tak ČEZ má na to zařízení opci,“ uvedl pro Peníze a vliv Luboš Pavlas, prezident skupiny Sev.en.
Opce pochází z doby, kdy počeradskou uhelnou elektrárnu Sev.en koupil právě od ČEZ. Ve stejném areálu navíc stojí nový plynový zdroj ČEZ. Další detaily Pavlas sdělit nechtěl, komentovat dohodu se Sev.en nechtěl ani ČEZ. „Detaily našich smluv nekomentujeme,“ reagoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Poslechněte si vliv Jany Klímové s Lubošem Pavlasem, prezidentem skupiny Sev.en
Záměr zavřít elektrárnu v Počeradech, ale i ve Chvaleticích a na Kladně nejpozději ke konci března 2027, oznámila společnost Sev.en oficiálně minulý týden státnímu správci elektrické přenosové soustavy ČEPS. Ten má ze zákona nyní dva měsíce na to, aby rozhodl, zda by takový krok ohrozil bezpečnost dodávek a spolehlivost fungování soustavy.
Různé scénáře
Pokud ČEPS dojde k závěru, že se Česko bez Tykačových uhelných elektráren zatím neobejde, Energetický regulační úřad by měl určit výši provozní dotace, aby zdroje fungovaly dál. Dotace se pak rozpočítá do regulované složky konečné ceny elektřiny pro spotřebitele a firmy. Pavel Tykač i Luboš Pavlas vyčíslili náklady na pokrytí všech chybějících zdrojů od roku 2027 až na šest miliard korun ročně.
ČEPS loni při modelování superkritického scénáře, jak by fungovala soustava při vypnutí Počerad a Chvaletic, došel k závěru, že by bylo možné jejich výkon a dodávky elektřiny nahradit, zřejmě hlavně dovozem ze zahraničí. Situaci ale bude nyní posuzovat znovu.
Podle Luboše Pavlase je firma připravená na jakékoliv rozhodnutí. O tom, že je vše možné nahradit dovozem, má ale hlavně v zimním období pochybnosti. V minulých týdnech totiž uhelné elektrárny Sev.en jely na plný výkon.
„Dovážet asi není odkud, když přenosová soustava potřebuje, aby našich dvanáct bloků jelo na plný výkon. Na to je podle mého názoru jednoduchá odpověď,“ reagoval Pavlas na otázku, zda se tedy soustava bez jejich elektráren obejde, nebo ne. Celkový výkon tří zdrojů Sev.en je 2400 megawatt, což je pro srovnání o něco víc než mají jaderné temelínské bloky ČEZ.
Na plný výkon
Problém ale je, že dní, kdy elektrárny jedou na plný výkon jako v tomto období, je čím dál méně. Nahrazují je totiž provozně levnější zelené zdroje, hlavně fotovoltaiky a větrníky. Počeradská elektrárna tak jede naplno většinou jen v zimních měsících. Jak to funguje, popsal v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus operátor bloku a 1. místopředseda tamních odborů Karel Gizman
„Myslím, že (plný výkon) je tak zhruba třetina roku, ve zbytku vykrýváme špičky. To znamená, na desátou ráno jsme odstavili a na čtvrtou odpoledne jsme najížděli, respektive už jsme fázovali. Takže jsme na chviličku odstavili a zase jsme nejeli. Tak, jak to vycházelo. Začalo svítit, přestali jsme vyrábět. Přestalo svítit, přestalo foukat, tak jsme zase začali vyrábět,“ uvedl Gizman.
To se promítá do zhoršení ekonomiky elektrárny. V době, kdy vyrábí, její náklady také zvyšují emisní povolenky na vypouštění CO2. Elektrárna Počerady je jako největší uhelný zdroj u nás největším znečišťovatelem. Má zároveň i menší účinnost výroby z uhlí. Což platí i pro ostatní dva zdroje.
V rozhodování, zda zdroje už napřesrok odstavit, nicméně můžou hrát roli ještě další okolnosti. Například jak elektrárna Počerady, tak Chvaletice, mají schopnost najíždět takzvaně ze tmy, tedy v případě rozsáhlých výpadků dodávek elektřiny.
„Chvaletice jsou schopny pracovat v ostrovním režimu, to znamená nezávisle na síti kolem. Byly by schopny po nějaký čas pokrýt potřebu velké části Pardubického a Středočeského kraje. To je určitě vlastnost, kterou nemají další zdroje v okolí. V případě Počerad je to spíš o bilanci výroby, jinak v severních Čechách je víc takových elektráren. Ale i Počerady jsou schopné jet v ostrovním režimu, najet ze tmy a poskytovat službu, než se přenosová soustava zmátoří,“ upozornil Pavlas.
Významnou roli může sehrát nová politická situace. Nastupující vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě deklarovala už v návrhu svého programového prohlášení, že by se „některé uhelné elektrárny“ měly udržet, dokud nebude k dispozici náhrada. Podle Luboše Pavlase také budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček Svazu energetiky už slíbil, že se situací v oboru bude zabývat a že energetika bude jednou z jeho priorit.
Pavlas očekává, že debatu se nyní podaří „nakolejit“, aby byla racionální. Podle něj to rozhodně neznamená, že by uhlí mělo být navždy. Vypínat uhelné zdroje má ale smysl, až bude náhrada v podobě plynových elektráren. Zelené zdroje by se podle něj měly podporovat podle možností Česka.
„My nemáme svit slunce přes čtyři tisíce hodin jako ve Španělsku, nemůžeme tak mít prostě stejné podmínky. Nemáme tolik větru, jako je na Severní moři. Tam, kde to dává smysl, kde to lidi chtějí a kde to bude využité, tak prosím. Očekávám tedy, že přestane nebo aspoň bude redukováno to vnucování za každou cenu,“ dodal.
Co bude dál?
Pokud se uhelné elektrárny zavřou, firma Sev.en propustí většinu zaměstnanců a ponechá si jen ty, kteří budou likvidovat zařízení. Podle Gizmana budou mít propuštění lidé nárok až na šest průměrných mezd podle odpracovaných let. Z toho tři mzdy platí stát a tři zaměstnavatel. Sev.en by měl dát lidem ještě příspěvek na rekvalifikace.
Co bude s areály dál, na to zatím firma nemá jasné plány. Nicméně ve Chvaleticích a na Kladně staví velkokapacitní baterie a projekty solárních zdrojů připravuje na výsypkách bývalých dolů. Zda se v budoucnu pustí do výstavby plynových elektráren, které mají nahradit uhlí, zatím nerozhodla. Podle Pavlase doposud chybí schválení kapacitního mechanismu, aby mělo ekonomický smysl je stavět.
X X X
„Pitomé mrchy!“ Macronová se ostře pustila do feministek, ty jsou v šoku
Aktivistky z hnutí #NousToutes přerušily sobotní vystoupení komika Aryho Abittana v pařížském divadle Folies Bergère. Podporu mu v zákulisí při nedělním vystoupení vyjádřila francouzská první dáma Brigitte Macronová, která program navštívila v doprovodu své dcery Tiphaine Auzièrerové. Aktivistky z feministické skupiny podle videa označila za „hloupé mrchy.
Čtyři aktivistky radikálního kolektivu, který bojuje proti sexuálnímu násilí, vystoupily během představení v maskách s podobiznou komika a skandovaly: „Abittan je násilník!“
Den po tomto incidentu se první dáma Francie vydala na Abittanovo pařížské představení v doprovodu své dcery. Na videu zveřejněném v pondělí na webových stránkách týdeníku Public je zřetelné, jak Macronová před představením v zákulisí vyjadřuje herci svou podporu.
„Mám strach,“ říká jí Abittan. „Jestli tam budou nějaké pitomé mrchy, vyhodíme je ven,“ odpověděla mu Macronová se smíchem. „Hlavně maskované bandity,“ dodala.
Organizace #NousToutes následně sdílela video na svém instagramovém účtu spolu s textem na podporu své sobotní protestní akce.
„Jsme hluboce šokováni a pobouřeni. Použitá slova vypovídají hodně o jejím světonázoru a jako politické poselství je extrémně šokující,“ řekla organizace pro agenturu AFP.
Na konci roku 2021 byl Abittan obviněn mladou ženou, se kterou se několik týdnů scházel, ze znásilnění. Po tříletém vyšetřování bylo řízení v lednu odvolacím soudem zastaveno, ale komikův návrat na jeviště je od té doby zpochybňován právě feministkami, jež pravidelně protestují v okolí sálů, kde vystupuje.
Agentura AFP následně kontaktovala zdroj blízký Macronové. Podle jeho vyjádření měla být tato výměna názorů vnímána pouze jako kritika těch, kteří k přerušení vystoupení použili takto radikálních metod. „Brigitte Macronová tyto radikální metody důrazně odsuzuje,“ dodal tentýž zdroj.
x x x
X X X
Letadla z Pardubic do Černé hory?
TZ Černohorský Tivat má nejen turistický potenciál
Na základě loňské návštěvy zástupců černohorských regionů Tivat a Žabljak v Pardubickém kraji se v tomto týdnu zástupci kraje vydali na reciproční návštěvu s cílem rozvíjet potenciální spolupráci s oběma oblastmi. V Tivatu se členové krajské delegace setkali se starostou Željkem Komnenovićem, seznámili se s fungováním tivatského letiště, městskou čistírnou odpadních vod či velkým developerským projektem Luštica Bay. Řeč byla také o rozvoji udržitelného cestovního ruchu, spolupráci v oblasti evropských fondů či spolupráci v oblasti školství a kultury.
„Země Balkánu považujeme za velmi perspektivní pro spolupráci ve všech oblastech. Že je Černá Hora velmi perspektivní zemí, dokazují také mnohé velké zahraniční investice. Rádi bychom proto navázali kontakty pro výměny týkající se vzdělávání, kultury či sportu. Jsem přesvědčen, že například mezi našimi školami by mohl být o spolupráci velký zájem,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který také nastínil další možnost spolupráce, a to v rámci různých evropských dotačních programů. „Černá Hora má kandidátský status, což ji opravňuje čerpat určité evropské fondy. Dlouhodobě monitorujeme rozličné programy, do kterých můžeme neunijní partnery, jako jsou Černá Hora, Albánie či Ukrajina zapojit. Většinou se jedná o neinvestiční, takzvané měkké projekty,“ řekl hejtman.
Ten se se starostou Tivatu Željkem Komnenovićem domluvil na specifikaci možné spolupráce na počátku příštího roku tak, aby bylo možné zahájit konkrétní spolupráci již v polovině příštího roku. Řeč byla také o vazbách mezi Černou Horou a Českem. „Turisté z tehdejšího Československa jezdili do resortu Plavi Horizonti a máme na ně velmi dobré vzpominky. Navíc naše městská kapela na počátku svého fungování pořídila nástroje v Česku a zakladatel městské hudby byl Čech,“ řekl starosta Tivatu Željko Komnenović.
Tivat je pobřežní město v Černé Hoře ležící uprostřed Boky Kotorské (zálivu Kotor) na Jadranu. Je zároveň centrem stejnojmenné, rozlohou nejmenší černohorské obce a má zhruba deset tisíc obyvatel, zatímco celá obec kolem 17 tisíc. Město je považované za nejmladší ve zdejším zálivu a jeho moderní rozvoj hodně souvisí s bývalou námořní loděnicí. Nejznámější dominantou Tivatu je luxusní jachtařský přístav Porto Montenegro, vybudovaný na místě původního vojenského areálu Arsenal. Tivat má vlastní mezinárodní letiště jen pár kilometrů od centra, což z něj dělá jednu z nejdostupnějších bran k černohorskému pobřeží. V okolí najdete několik oblíbených pláží, například písečnou Plavi Horizonti nebo menší zátoky na poloostrově Luštica. K přírodním lákadlům patří i městský park a výhledy na hory Vrmac, které se zvedají přímo nad zálivem. Z Tivatu je to kousek do historického Kotoru i do Herceg Novi, takže město často slouží jako klidnější základna pro výlety po celé Boce. Díky kombinaci mariny, příjemného středomořského klimatu a blízké přírody je Tivat oblíbený jak pro dovolené, tak pro dlouhodobější pobyty.
X X X
I malé obce mohou mít své prodejny. V Bohuňově otevřeli první bezobslužnou prodejnu na Svitavsku
V Bohuňově na Svitavsku byla slavnostně otevřena nová bezobslužná prodejna s nepřetržitým provozem 24/7, kterou zřídila a provozuje obec. Jde o první prodejnu tohoto typu na Svitavsku. Obec tak zásadním způsobem rozšiřuje nabídku služeb pro místní obyvatele i pro návštěvníky, kteří přijíždějí do zdejší rozsáhlé chatové oblasti.
Na rekonstrukci objektu, jejíž celkové náklady dosáhly 3 milionů korun, se významně finančně podílel Pardubický kraj. „Jsem velmi rád, že se nám daří takovéto projekty realizovat i v obcích velikosti Bohuňova, protože pokud dokážeme zajistit odpovídající a efektivní služby pro obyvatele malých obcích, pak je to velký přínos i pro samotný Pardubický kraj,“ uvedl radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil. „Jedná se o první bezobslužnou prodejnu 24/7 na Svitavsku, které je navíc významnou chatovou oblastí, takže tato investice je důležitá i pro návštěvníky, kteří sem přijíždějí na rekreaci.“
Obce mohou na provoz venkovských prodejen, včetně bezobslužných, žádat o dotaci z Programu obnovy venkova 2023+. Příjem žádostí bude probíhat v období od 1. do 31. ledna 2026 pro předcházející kalendářní rok, přičemž žadatel musí vyplnit a odeslat elektronickou žádost na Dotačním portálu Pardubického kraje (https://dotace.pardubickykraj.cz/).
Pardubický kraj již 16 let aktivně podporuje provoz venkovských prodejen včetně těch bezobslužných, kde mohou zákazníci nakupovat 24 hodin denně.
V roce 2025 podpořil Pardubický kraj provoz venkovských prodejen částkou přes 9 milionů korun z Programu obnovy venkova 2023+. Zároveň kraj motivuje provozovatele, aby nabízeli regionální produkty.
Na dotace z programu Obchůdek 2021+ bylo v letech 2021 až 2024 podáno celkem 244 žádostí. Jen v roce 2024 bylo z tohoto programu vyplaceno na podporu venkovských prodejen 3,8 milionů korun.
X X X
Slovenský Trenčín symbolicky převzal žezlo Evropského hlavního města kultury pro rok 2026.
Trenčín spolu s finským Oulu oficiálně o minulém víkendu převzaly titul Evropské hlavní město kultury 2026 od držitelů titulu pro rok 2025 – slovinského města Nova Gorica a německého Chemnitz. Slavnostní předání se uskutečnilo ve městě Nova Gorica.
Nová Gorica a Chemnitz uzavřely svůj rok Evropského hlavního města kultury a nyní pomyslné žezlo předaly svým nástupcům, slovenskému Trenčínu a finskému Oulu. Obě města se tak 1. ledna 2026 stanou dvojicí Evropských hlavních měst kultury. Trenčín k projektu přistoupil nekonvenčně: postavil ho na ztělesnění vize kultury jako nástroje, který se zapojením vlastních občanů dokáže měnit město zevnitř, postupně, s respektem, ale také s odvahou.
Probouzíme zvědavost – nový příběh města pod hradem
Trenčín, známý svým ikonickým hradem a bohatou historií, bude teprve druhým slovenským městem, které tento prestižní titul získá. Prvním byly v roce 2013 Košice. Projekt Trenčín 2026 s mottem „Probuzení zvědavosti“ představuje nejen ambiciózní kulturní program, ale také dlouhodobou vizi transformace města a regionu.
„Titul Evropského hlavního města kultury je katalyzátorem změn. Naší ambicí je využít této příležitosti ke skutečné transformaci města – zlepšit veřejné prostory, podpořit komunity, otevřít kulturu všem a vytvořit místo, kde se lidé budou chtít setkávat a žít. Chceme dokázat, že i menší město může mít odvážné kulturní ambice, které přesahují hranice Slovenska a rok 2026“, říká Stanislav Krajči, generální ředitel projektu Trenčín 2026, a doplňuje: „Již nyní spolupracujeme s umělci a partnery z celé Evropy, zapojujeme místní občany a budujeme silné komunity, aby mnoho aktivit pokračovalo i po skončení projektu. Klíčovou součástí naší vize je také demokratizace veřejného prostoru – prostřednictvím placemakingu transformujeme ulice a náměstí na prostory pro každodenní život”.
Zvědavost jako most k PŘEMĚNĚ
Koncepce projektu Trenčín 2026 je založena na silné metaforě mostů – mezi lidmi, minulostí a budoucností, lokálním a evropským, mezi představivostí a realitou. Tato myšlenka se odráží nejen v příběhu, ale také v konkrétních investicích – například v přeměně nevyužívaného železničního mostu přes řeku Váh na kulturní a společenský prostor Fiesta Bridge.
Trenčín také revitalizoval některá ze svých kulturních center – bývalé funkcionalistické kino Hviezda se přeměnilo na kulturní a kreativní centrum, historická synagoga byla restaurována ve spolupráci s židovskou náboženskou obcí a připravují se nové výstavní prostory. Rekonstrukcí prochází také ikonický trenčínský hrad, který je symbolem nejen města i celého regionu.
Projekt Trenčín 2026 přesahuje hranice města – jeho cílem je oživit celý trenčínský region, posílit kulturní infrastrukturu a vytvořit nové příležitosti pro obyvatele a návštěvníky širšího okolí.
Proměna města a regionu závisí na lidech, místech a kreativitě
Zvědavost Trenčína se soustředí na tři hlavní oblasti transformace:
Lidé a vztahy
Posilujeme důvěru a solidaritu a zapojujeme lidi do veřejného života – od založení Institutu pro participaci, přes podporu komunit v rámci programu Živé sousedství, až po širokou síť dobrovolníků.
Místa a veřejný prostor
Vytváříme místa, která nejsou jen dočasná, ale slouží jako místa setkávání, odpočinku a sdílení zážitků – a přinášíme kulturu do neobvyklých prostorů, které probouzejí zvědavost lidí a dávají jim nový pohled na město.
Kreativita a kultura
Podporujeme místní talenty, propojujeme kulturu s dalšími oblastmi života a vytváříme prostor pro umělecké experimenty – Light Art Festival, který oživuje veřejné prostory světlem a technologiemi, nebo Projekt Na počkanie, který přináší umění na místa, kde by ho nikdo nečekal – na pošty, do nemocnic, na policejní stanice a úřady práce. „Chceme ukázat, že i menší město může vést důležitý evropský dialog o tom, jak kultura utváří budoucnost. Zvědavost nám pomáhá objevovat nové cesty a propojovat lidi, místa a příběhy napříč regiony a generacemi,“ říká Mária Janušová hlavní dramaturgyně programu projektu Trenčín 2026.
Placemaking jako srdce změny
Projekt Trenčín 2026 je založen na principu placemakingu – proměny veřejných prostor podle potřeb lidí a pro lidi. Ve spolupráci s městem Trenčín, Trenčínským samosprávným krajem a partnery z celého regionu vytváříme místa, která jsou živá, bezpečná a inkluzivní.
Komunity, odborníci a veřejnost se aktivně zapojují do tohoto procesu – od sousedských setkání až po pilotní zásahy ve veřejných prostranstvích. Jedná se o společné přehodnocení města a jeho budoucnosti – od ulic, které se mění v místa setkávání, až po nové strategie pro vytváření městského prostředí.
Trenčín a jeho okolí – místo, které stojí za to objevit
Trenčín je středně velké slovenské město s přibližně 55 000 obyvateli, které se nachází na západě země u hranic s Českou republikou. Je známý svým historickým hradem, římským nápisem z 2. století vytesaným do skalního masivu, na kterém hrad stojí, a bohatým kulturním a hudebním dědictvím – od alternativní undergroundové scény po současné umění.
Trenčínský kraj je díky svým četným hradům, lázním a přírodním krásám jednou z nejnavštěvovanějších oblastí Slovenska. Projekt Trenčín 2026 propojuje bohatou historii se současnými výzvami a prostřednictvím kultury otevírá diskusi o udržitelnosti, rovnosti a spolupráci v celém regionu.
Titul Evropské hlavní město kultury přináší Trenčínu nejen prestiž, ale také jedinečnou příležitost – znovuobjevit sám sebe a ukázat Evropě, jaké může být město, které se nebojí být zvědavé.
Trenčín 2026 je finančně podporován městem Trenčín, Trenčínským samosprávným krajem a Ministerstvem kultury Slovenské republiky. Partnerem projektu je Evropská unie. Kateřina Svobodová, ANTENNA Media, Tereza Fojtová, PR manažer