Ing. Babiš se nemýlil, komunista Pavel pro válku, zabíjení lidí na Ukrajině.Dnes nemá snahu ukončit vraždění, ničení Ukrajiny kapitulací, jak hovoří Trump.Po rozdělení Ukrajiny USA, exkomunista Pavel s milujícími demonstranty budovat novou Ukrajinu, jako to bylo v SR. Chorvátsko pomôže SR s ropou

Rusko podporuje Roberta Fica: Ropa je podľa Moskvy nástrojom vydierania. Kremeľ súhlasí s postojom Roberta Fica, podľa ktorého je ropa využívaná ako nástroj politického vydierania v súvislosti s nesúhlasom Maďarska s prijatím Ukrajiny do EÚ. Tento spor naberá na intenzite aj pre osobné útoky medzi lídrami zúčastnených krajín.

Kremeľ súhlasí s výrokmi slovenského premiéra Roberta Fica, že pre nesúhlas Maďarska s prijatím Ukrajiny do Európskej únie (EÚ) sa stala ropa nástrojom vydierania. To je aj dôvod útokov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána, vyhlásil v pondelok na brífingu v Moskve hovorca Kremľa Dmitrij Peskov. TASR o tom informuje na základe správy agentúry TASS.

  • Kremeľ súhlasí s výrokmi premiéra Roberta Fica.
  • Ropa je podľa nich nástrojom politického vydierania Ukrajiny.
  • Viktor Orbán opakovane nesúhlasí s prijatím Ukrajiny do EÚ.
  • Maďarsko obviňuje Ukrajinu zo zámerného blokovania dodávok ropy.

„Áno, jednoznačne. Úplne s tým súhlasíme. V skutočnosti sa aj tak deje, ináč to ani nemožno vnímať,“ odpovedal Peskov na otázku, či v Moskve súhlasia s názorom predsedu slovenskej vlády.

Fico po nedeľnom rokovaní s americkým ministrom zahraničných vecí Marcom Rubiom v súvislosti s krízovou situáciou, ktorá vzniká v oblasti dodávok ropy do Európy povedal, že prípadné zastavenie tranzitu ropy cez Ukrajinu do EÚ vníma ako politické vydieranie Kyjeva voči Maďarsku.

Postoj nezmenili

Ruská štátna agentúra pripomenula, že na Mníchovskej bezpečnostnej konferencii ukrajinský prezident vyslovil osobné urážky na adresu predsedu maďarskej vlády, na čo Orbán reagoval slovami, že Ukrajina sa nestane členom EÚ, píše TASS.

V tejto súvislosti poukázala agentúra na to, že maďarský premiér sa už predtým opakovane vyjadril proti unáhlenému prijatiu Ukrajiny do EÚ, pretože sa riadi názorom svojho ľudu. Orbán tiež tvrdí, že jeho vláda nezmení postoj k tejto otázke, nehľadiac na politické útoky a zasahovanie do maďarských volieb zo strany Zelenského.

Agentúra pripomenula, že maďarský minister zahraničných vecí Péter Szijjártó obvinil Zelenského z toho, že Kyjev dal na jeho príkaz zablokovať dodávky ropy do Maďarska z Ruska cez ropovod Družba, aby tak pred parlamentnými voľbami spôsobil maďarskej vláde ťažkosti.

Ukrajina tvrdí, že dodávky sa zastavili v dôsledku ruského útoku na infraštruktúru ropovodu z 27. januára. Zdroje z ropného priemyslu 13. februára TASS oznámili, že vedenie spoločnosti Ukrtransnafta, ktorá zabezpečuje tranzit ropy cez ukrajinské územie, neudelí povolenie na obnovenie dodávok na Slovensko a do Maďarska. Podľa týchto zdrojov, spoločnosť už 6. februára ukončila odstraňovanie havarijnej situácie na ropnom zariadení Brody na Ukrajine, ale prepravu fosílnej suroviny doteraz neobnovila.

X X X

Dokud jste vy lídrem… Rubio mluvil při schůzce s Orbánem o zlaté éře vztahů

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.

Trump a Orbán mají podle Rubia velmi blízké osobní vztahy, což se ukázalo být mimořádně prospěšné pro bilaterální vztahy. „Spojené státy chtějí, aby se Maďarsku dobře dařilo, protože je to v americkém národním zájmu, zejména dokud jste vy lídrem této země,“ řekl šéf americké diplomacie Orbánovi.

Uvedl však, že o tom, co se v Maďarsku stane, rozhodnou voliči. Orbánova strana Fidesz v nezávislých předvolebních průzkumech dlouhodobě zaostává za uskupením Tisza Pétera Magyara, který v minulosti patřil mezi členy vládnoucí strany, ale nyní je Orbánovým ostrým kritikem. Premiéra a jeho spolupracovníky obviňuje z korupce nebo z toho, že veřejné peníze používají ve prospěch svých příbuzných a spojenců.

Orbán patří k největším stoupencům Trumpa mezi evropskými politiky a v pondělí řekl, že ve vztazích mezi Spojenými státy a Maďarskem od Trumpova loňského návratu k moci „neexistuje žádný konfliktní bod“.

Budapešť podle něj podporuje například snahu Spojených států dosáhnout míru ve válce Ruska proti Ukrajině. Míní, že současný americký prezident udělal v mezinárodní politice pro mír mezi Ruskem a Ukrajinou nejvíce. Bez Trumpa „bychom vůbec neměli šanci tuto válku v dohledné době ukončit mírovou dohodou“, míní Orbán.

Agentura AP poznamenala, že mnoho stoupenců Trumpova hnutí MAGA (Make America Great Again – Učiňme Ameriku opět skvělou) považuje Maďarsko za zářný příklad země, kde národní konzervatismus slaví úspěchy. Děje se to navzdory tomu, že Orbánova vláda se postarala o erozi demokratických institucí a země si hospodářsky v porovnání s ostatními členy EU nevede nijak dobře.

Orbán na rozdíl od většiny významných evropských politiků udržuje dobré vztahy s představiteli Ruska navzdory tomu, že ruská armáda už skoro čtyři roky vede útočnou válku proti Ukrajině.

X XX

UKRAJINCI  PRO  DÁVKY  DO  ČR

FIALA,  STANJURA,  JUREČKA   UTRATILI  MILIONY

Pět případů, kdy Ukrajinci zneužívali dávky: Žena jezdila do Česka pro statisíce, teď je vrací

Policie na Vysočině se minulý týden zabývala pěti případy zneužití humanitárních dávek pro ukrajinské občany s dočasnou ochranou. Do Česka se nepřestěhovali, přijížděli sem jen pro peníze. Neoprávněně získali přes 570 tisíc korun, k podvodnému jednání se přiznali, uvedla v tiskové zprávě mluvčí policie Dana Čírtková.

Nejvíc podle vyšetřovatelů získala čtyřiapadesátiletá žena zadržená v pátek. Dočasnou ochranu má dva roky. „Od března roku 2024 do současnosti čerpala neoprávněně humanitární dávky v celkové výši nejméně 322 320 korun,“ uvedla Čírtková. Na svobodu se dostala, když všechny peníze vrátila a navíc zaplatila téměř 38 tisíc korun do fondu obětí trestných činů.

Jednání před soudem čeká podle Čírtkové osmačtyřicetiletou ženu zadrženou 11. února. „Cizinka má udělenou dočasnou ochranu od listopadu roku 2022. Od dubna následujícího roku do března 2025 čerpá humanitární dávky, a to i přesto, že se v průběhu uvedeného období opakovaně a dlouhodobě, v řádu měsíců, fakticky zdržuje na území Ukrajiny, kdy do České republiky přijíždí účelově, aby se dostavila na kontrolní termíny stanovené příslušným úřadem práce nebo za účelem prodloužení dočasné ochrany nebo změny adresy bydliště v ČR,“ uvedla Čírtková. Žena na dávkách získala celkem 190 750 korun.

Takzvaný odklon v trestním řízení použila policie po dohodě se státním zástupcem i v případě tří dalších lidí, kteří dohromady na dávkách neoprávněně získali asi 57 tisíc korun. Po jejich vrácení do fondu zaplatili ještě téměř 33 tisíc korun. Odklon v trestním řízení je alternativním řešením trestních věcí. Většinou se díky tomu předejde projednání před soudem. Mezi odklony patří například podmíněné zastavení stíhání, narovnání, trestní příkaz či dohoda o vině a trestu.

Podle vedoucího odboru cizinecké policie Oldřicha Chaloupka nejsou podobné případy na Vysočině ojedinělé. Upozorňují na ně sami pracovníci odboru azylové a migrační politiky v Jihlavě

X XX

Expertka: Obránci Mariupolu jsou pro Rusko nacisté. Na výměnu zajatců tlačil Trump kvůli volbám v USA

Pro Ukrajince hrdinové, pro Rusy nacisté. Obránci Mariupolu se postupně v rámci výměn válečných zajatců vracejí domů. Přestože město padlo už v roce 2022, mnoho ukrajinských rodin na své blízké stále čeká. Na začátku února se ale desítky z nich podařilo vyměnit. „Jde o geopolitické souvislosti. Donald Trump tlačí kvůli nadcházejícím americkým volbám na mírovou dohodu,“ říká pro iROZHLAS.cz ukrajinská socioložka Valerija Korabljová.

Rusko na začátku února propustilo v rámci výměny válečných zajatců 157 Ukrajinců. 150 z nich bylo zajatých vojáků a většinu tvořili obránci Mariupolu, kteří do ruského zajetí padli už v roce 2022. Výměna se uskutečnila od té předchozí po dlouhých pěti měsících a mnoho Ukrajinců ještě v zajetí zůstává.

„Děje se to teď kvůli širším geopolitickým souvislostem. Je tu velký tlak od Donalda Trumpa na mírovou smlouvu. A toto je takové symbolické gesto, které je potřeba, aby ukázalo dobrou vůli obou stran,“ říká pro iROZHLAS.cz ukrajinská socioložka a politická teoretička Valerija Korabljová, která působí na Fakultě sociální věd Univerzity Karlovy.

Podle ní nedávná výměna zajatců souvisí s tím, že ruský prezident Vladimir Putin zatím nepřistoupil na klid zbraní, jenž by mohl vést k uzavření příměří, a výměna zajatců je jedna z mála věcí, kterou je ochoten dělat.

„Trump tlačí všechny strany k uzavření příměří do léta. Je to vystavěno kolem voleb ve Spojených státech. Pro vítězství v letošních midterm volbách potřebuje symbolický úspěch. Chce ukázat, že vyřešil ukrajinsko-ruskou válku,“ míní Korabljová.

I přes výměnu zajatců ale válka na Ukrajině pokračuje. Rusko dále bombarduje ukrajinská města a energetickou infrastrukturu. Navíc podle Korabljové nelze očekávat, že v dohledné době dojde k výměně či propuštění i dalších zajatých Ukrajinců. „Rusko zatím nedalo žádné sliby,“ míní.

Obránci Mariupolu

Rodiny zajatých Ukrajinců při každé výměně s napětím doufají, že se právě jejich blízcí vrátí domů. „Při každé výměně je naděje, že uslyšíte zprávy o svém manželovi,“ řekla ukrajinská žena britskému webu The Guardian při čekání na příjezd propuštěných vojáků 5. února. „Můj bratr zmizel. Myslíme si, že je ve vězení. Dnes na něj čekáme. Nepřestaneme ho nikdy hledat,“ popsala svou zoufalost jiná Ukrajinka.

V podobné situaci se stále nachází mnoho ukrajinských rodin, jelikož podle organizace Human Rights Watch v ruských věznicích zůstává stále okolo osmi tisíc válečných zajatců a další tisícovky ukrajinských civilistů. Často jsou vystaveni mučení, nedostatku jídla a lékařské péče.

Podle Korabljové Rusové nejhůře zachází právě s obránci Mariupolu z pluku Azov, na které se při výměnách upírá i nejvíce mediální pozornosti – pro Ukrajince to jsou národní hrdinové, Moskva je označuje za nacisty.

„Pluk Azov má speciální místo v ruské propagandě. Je démonizovaný jako vtělení ukrajinského agresivního nacionalismu. Ruská národní identita je ve veřejném prostoru vystavěna na vzpomínkách na druhou světovou válku. Všichni, kdo bojovali na ukrajinské straně proti Sovětům, jsou démonizováni. Je tam zjednodušenost na to, že všichni Ukrajinci, kteří nechtějí být Rusové, tak jsou špatní nacionalisté – nacisté,“ popisuje.

Dodává, že ještě další důvod, proč jsou právě tito vojáci pro Rusko nežádoucí, je ten, že bránili Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny a lidé z tohoto kraje měli být podle Moskvy silně proruští, ale ukázalo se, že se naopak stali jedněmi z nejsilnějších obránců Ukrajiny.

Pluk Azov vznikl už v roce 2014 jako reakce na útok na Donbas. Jednalo se tehdy o dobrovolný prapor, jednu z mnoha jednotek, které v té době na Ukrajině vznikaly. „U zrodu byli radikálové z řad krajní pravice, ale třeba také lidé, kteří se aktivně účastnili Majdanu v Kyjevě,“ popsal analytik Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky v roce 2022 v článku webu iROZHLAS.cz, který se jednotce věnuje podrobně.

Ruská propaganda

Pro Ukrajince se naopak pluk Azov a obránci Mariupolu stali válečnými hrdiny, kteří pomohli s obranou země. „Obléhání Mariupolu bylo brutální, existuje mnoho svědectví obětí. A nyní je Mariupol součástí tzv. Nového Ruska,“ komentuje Korabljová a upozorňuje například na to, jak Rusové pompézně opravují mariupolské divadlo, které se stalo symbolem utrpení, protože při jeho bombardování zemřelo asi tisíc civilistů, převážně žen a dětí, kteří se v něm ukrývali.

Obléhání Mariupolu už dříve popsal pro iROZHLAS.cz voják Denys Piskun, který se bojů zúčastnil a byl při nich postřelen a následně zajat Rusy. „V nemocnici bylo nejprve vše v pořádku, alespoň první týden, když ještě bylo co jíst. Potom to začalo být těžké, velmi těžké. Příliv raněných, co nemohli chodit, neustával. Docházelo nám jídlo,“ řekl o stavu nemocnice v bunkru v ocelárnách Azovstal.

Ruští vojáci odpočívají u zničené budovy v ukrajinském Mariupolu | Foto: Maximilian Clarke/SOPA Images via ZUMA Press Wire | Zdroj: Profimedia

Popsal, že v ruském vězení mu nabízeli stažení všech obvinění výměnou za to, že dostane pas Doněcké lidové republiky – odmítl to. „Řekli, že pokud nebudu spolupracovat a svědčit, tak přijde trest smrti. Prý čeká všechny členy nacistické teroristické organizace. Odpověděl jsem, že jestli mě chtějí zastřelit, ať to udělají. To jsme řekli všichni,“ vypráví.

Podle Korabljové je pro Kreml důležité, že se jim ukrajinské obránce podařilo vykreslit ve veřejném prostoru jako nacisty. „Rusové věří, že nebojují proti Ukrajincům, ale proti nacistům. Protože ti ‚dobří Ukrajinci‘ jsou skoro Rusové,“ říká.

Ruské propagandistické kanály a média dlouhodobě označují ukrajinský režim za nacistický nebo fašistický. Tato rétorika se objevila v telegramových kanálech právě i po dobytí města Mariupol. O obráncích hovoří jako o nacistech nebo nacionalistech.

V jiných příspěvcích zase prokremelské účty popisují údajnou nacistickou výuku na ukrajinských školách nebo přirovnávají současný ukrajinský režim k německé Třetí říši. Podobných témat je plný celý ruský informační prostor.

X X X

Macinka odletí do USA, ve čtvrtek se zúčastní zasedání Rady míru. Vláda o českém vstupu neuvažuje

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, napsal v pondělí odpoledne server SeznamZprávy. Mluvčí ministerstva Adam Čörgő to potvrdil ČTK. První cestu do USA musel Macinka na začátku února odložit. Kvůli nepříznivému počasí a zrušenému letu se tehdy vrátil z letiště z Frankfurtu nad Mohanem.

Pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, dostalo Česko na konci ledna. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že Česko nyní neuvažuje o vstupu. Počkat chce na postoje spojenců v EU a NATO. O případném vstupu by rozhodovaly Sněmovna i Senát, bylo by to složité, uvedl premiér.

Macinka se měl na začátku měsíce zúčastnit konference o kritických minerálech, na kterou ho pozval šéf americké diplomacie Marco Rubio. S ním by se podle serveru nyní mohl Macinka potkat. Bilaterální schůzka ale zatím není potvrzena.

Italský scénář

Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil v lednu na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

K Trumpovu projektu se zatím připojily Izrael, Ázerbájdžán, Vietnam, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Ze zemí Evropské unie pak Maďarsko a Bulharsko.

Naopak například Francie či Slovensko oznámily, že se nyní nepřipojí, zdrženlivě se vyjádřilo Německo.

Jako pozorovatel se chce připojit i Itálie. Česko by tak mohlo razit italský scénář. Koho Itálie na zasedání do Washingtonu vyšle, zatím země neuvedla, napsaly Seznam zprávy.

Agentura Reuters dříve uvedla, že Trump se má stát prvním a zároveň doživotním předsedou rady a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány.

Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun), jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.

X X X

Polsko chce také atomovky. Nervózní Evropa volá po francouzském deštníku

Evropa se už nemůže spoléhat jen na americký jaderný deštník, měla by usilovat o svůj vlastní. A hlavní roli by v jeho budování měla sehrát Francie. Právě na toto téma se vedly žhavé debaty na Mnichovské bezpečnostní konferenci, pro se vyslovily i těžké váhy evropské politiky: Karol Nawrocki či Friedrich Merz.

Polský prezident Nawrocki o víkendu v rozhovoru pro televizi Polsat prohlásil, že je velkým stoupencem myšlenky, aby se Polsko „připojilo k jadernému projektu“. Jeho bezpečnostní strategie by se podle něj měla nadále rozvíjet „na základě jaderného potenciálu“.

„Právě touto cestou bychom se s respektem ke všem mezinárodním regulacím měli vydat… Musíme se na tento cíl zaměřit a pustit se do práce. Naše země leží přímo na hranici ozbrojeného konfliktu. Agresivní a imperiální chování Ruska vůči Polsku je velmi dobře známo,“ prohlásil Nawrocki.

Každá evropská diskuse, která zvýší naši společnou sílu vůči jaderným hrozbám, je v pořádku. Ale nikdo v Evropě netvrdí, že by to mělo fungovat jako náhrada jaderného deštníku Spojených států.

X X X

Chorvátsko pomôže Slovensku s ropou, má však podmienku

Ruský letecký útok koncom minulého mesiaca poškodil ukrajinskú časť ropovodu Družba, čím došlo k prerušeniu dodávok ropy do Maďarska a na Slovensko. Ide o doteraz najdlhší výpadok, trvá od 27. januára, teda necelé tri týždne.

Predseda vlády SR Robert Fico (Smer-SD) po rokovaní vlády zopakoval svoj odmietavý postoj k rozhodnutiu ukončiť dovoz ruského plynu do Európskej únie do jesene 2027, ako sa na tom vyjednávači Rady EÚ a Európskeho parlamentu (EP) dohodli v noci na stredu. / Zdroj: TASR

O poškodení ropovodu ako prvý informoval ukrajinský minister zahraničných vecí Andrij Sybiha. Zverejnil fotografie horiacej infraštruktúry, ktorá bola poškodená pri leteckom útoku ruskej armády. Vysvetlil, že tým chce vyvrátiť možné tvrdenia maďarskej strany, že za zastavenie toku je zodpovedná Ukrajina.

Rusko v rámci svojej stratégie vo štvrtom roku rozsiahlej vojny cielene útočí na ukrajinskú ropnú a plynárenskú infraštruktúru. Ukrajinské úrady preto opatrne informujú o rozsahu škôd, aby neposkytli Moskve informácie, ktoré by mohla využiť pri ďalších útokoch.

Prietok ropy je pozastavený dodnes, čo ovplyvňuje najmä Maďarsko a Slovensko. Ide totiž o posledné dve krajiny, ktoré odoberajú ruskú ropu z tejto trasy dodávok. Na situáciu sa v nedeľu sťažoval aj premiér Robert Fico (Smer). Počas brífingu s americkým ministrom zahraničných vecí Marcom Rubiom obvinil Ukrajinu z úmyselného zdržiavania obnovenia prevádzky ropovodu. Podľa jeho slov to Kyjev robí s cieľom vyvíjať tlak na Maďarsko. 

Siahneme na štátne rezervy?

Slovensko potvrdilo pozastavenie dodávok surovej ropy cez ropovod Družba. „Energetická bezpečnosť Slovenska ani regiónu nie je ohrozená,“ uviedlo ministerstvo hospodárstva vo vyhlásení pre agentúru Bloomberg. Doplnilo, že štát má strategické zásoby ropy a ropných produktov približne na 90 dní. Dodávky by podľa ministerstva mali byť obnovené v najbližších dňoch.

Podľa dostupných informácií k tomu doteraz nedošlo. Podľa zdroja agentúry Bloomberg Rusko zatiaľ tento mesiac nedodalo ropu ani na Slovensko, ani do Maďarska. Pokles dodávok cez ropovod Družba bol zrejmý už minulý mesiac, keď sa kombinovaný tok znížil na približne 150-tisíc barelov denne. Historický priemer za január až február v rokoch 2022 až 2025 pritom podľa výpočtov agentúry Bloomberg predstavoval okolo 200-tisíc barelov denne. 

Správa štátnych hmotných rezerv (SŠHR) SR včera zvolala mimoriadne zasadnutie Komisie pre ropnú bezpečnosť NESO, na ktorom sa situáciou zaoberala. Štátne rezervy ubezpečili, že v súčasnosti nie je ohrozená plynulosť zásobovania trhu ropou ani ropnými výrobkami pre obyvateľstvo či strategické odvetvia hospodárstva. „Situácia je naďalej monitorovaná v úzkej spolupráci s dotknutými subjektmi,“ dodala inštitúcia v stanovisku.

Pomôže Chorvátsko

Maďarský minister zahraničných vecí Péter Szijjártó na sociálnej sieti napísal, že Maďarsko a Slovensko sa obrátili na Chorvátsko, aby umožnilo prepravu ruskej ropy cez Jadranský ropovod. Minister vo svojom príspevku najprv pripomenul, že Maďarsko a Slovensko predtým presadili pokračovanie nákupu ruskej ropy prostredníctvom ropovodu Družba a táto sankčná výnimka zahŕňa aj fakt, že ak sa tranzit ropovodom stane nemožným, obe krajiny môžu dovážať ruskú ropu aj po mori.

Szijjártó priblížil, že spolu so slovenskou ministerkou hospodárstva Denisou Sakovou (Hlas) napísali list chorvátskemu ministrovi hospodárstva Antemu Šušnjarovi, v ktorom požiadali Chorvátsko, aby v súlade s bruselskými pravidlami okamžite povolilo prepravu ruskej ropy do Maďarska a na Slovensko cez Jadranský ropovod.

Ropovod Družba na Slovensku

Chorvátsko na list zareagovalo. Chorvátsky minister hospodárstva Ante Šušnjar uviedol, že sú pripravení pomôcť Maďarsku a Slovensku so zabezpečením dodávok ropy po zastavení tranzitu cez Ukrajinu. Podmienkou je však dodržiavanie práva EÚ a sankčných predpisov amerického úradu OFAC.

Slovensko a Maďarsko sú stále závislé od Ruska. Rubia to bude zaujímať

O ceste ministra zahraničia USA Marca Rubia na Slovensku hovoril na Mníchovskej bezpečnostnej konferencii bývalý slovenský veľvyslanec v Británii Róbert Ondrejcsák, ktorý teraz vedie organizáciu European Leadership Network. 14.02.2026 / Zdroj: TV Pravda/Andrej Matišák

Minister zdôraznil, že Chorvátsko pristupuje k regionálnej energetickej bezpečnosti zodpovedne a transparentne a nedopustí ohrozenie dodávok palív v strednej Európe. Podľa jeho slov je kapacita Jadranského ropovodu (Adria) plne k dispozícii, pričom v súčasnosti neexistujú žiadne technické prekážky pre prepravu suroviny. 

Adriatický ropovod (JANAF) v Chorvátsku je považovaný za hlavnú alternatívu južnej vetvy ropovodu Družba pre Maďarsko a Slovensko. V prípade zastavenia dodávok cez Ukrajinu je JANAF schopný pokryť až 80 percent potrieb rafinérií maďarskej spoločnosti MOL, ktorá spracúva ropu aj na Slovensku.

Vlani sa Slovensko stalo lídrom v odbere ruskej ropy, keď prijalo takmer 4,9 milióna ton tejto komodity, čo predstavuje nárast o 24 percent oproti predchádzajúcemu roku. Maďarsko odobralo 4,35 milióna ton (medziročný pokles o 8 percent).

Tranzit ruskej ropy cez Ukrajinu pokračuje aj v roku 2026 a podľa vyjadrenia ministra energetiky Ukrajiny Denysa Šmyhaľa zastavenie tranzitu ruskej ropy nie je plánované do konca platnosti súčasnej zmluvy. To znamená, že tok suroviny môže oficiálne pokračovať až do konca roka 2029. Európska únia sa však plánuje od tohto typu energií z Ruska úplne odstrihnúť koncom roka 2027.

X XX

Koniec zlatej éry priemyslu na Slovensku? Analytici varujú pred vyčerpaním starého modelu (panel expertov)

Slovenský priemysel čelí búrke, akú sme tu roky nemali. Kým doteraz nás ťahal export a lacná energia, dnes bojujeme s drahými faktúrami, ochladnutím Nemecka a agresívnou ázijskou konkurenciou. Zisťovali sme, či sa naše kľúčové fabriky dokážu vrátiť k rastu, alebo nás čaká vlna útlmu a presúvania výroby za hranice.

Dlhé roky bol motorom nášho rastu, dnes ho však brzdia vysoké ceny energií, geopolitická neistota a „vyschnuté“ objednávky z Nemecka. Metalurgia, strojárstvo, ale aj energetika hlásia poklesy, ktoré nemožno ignorovať. Prečo sa slovenské firmy ocitli v nevýhode oproti susedom a kedy sa tento trend otočí? Prečítajte si anketu s expertmi o stave a budúcnosti lokomotívy našej ekonomiky.

Odborníci odpovedali na nasledujúce otázky:

  1. Čo je dôvodom poklesupriemyselnej výroby za celý minulý rok?
  2. Najviac sa nedarilo dodávkam elektriny a plynu, výrobe kovov, výrobe strojov a výrobe elektrických zariadení. Prečo práve tieto odvetvia zaznamenali výrazný pokles produkcie v minulom roku?
  3. Dá sa očakávať, že ani tento rok sa nebude dariť priemyslu? Ktoré odvetvia budú najviac pod tlakom a prečo?

Tomáš Boháček, analytik 365.bank

  1. Pokles priemyselnej výroby v roku 2025 nie je výsledkom jedného zlého mesiaca, ale dôsledkom dlhšie trvajúceho ochladenia zahraničného dopytu, najmä z Nemecka a západnej Európy. Slovenský priemysel je stále silne naviazaný na export a na niekoľko kľúčových odvetví, takže keď sa spomalí investičný cyklus v eurozóne, u nás sa to prejaví okamžite a výraznejšie.

Zároveň sa ukazuje slabina slovenského modelu rastu – stojí na úzkom základe a nízkej diverzifikácii. Automobilky síce časť roka sektor podržali, no nestačilo to na vykompenzovanie prepadu v energetike, kovovýrobe a strojárstve. Neskôr už oslabovali aj automobilky. Výsledok je tak skôr signálom vyčerpania starého priemyselného modelu než krátkodobého výkyvu.

  1. Tieto odvetvia sú najcitlivejšie na kombináciu troch faktorov: vysokých cien energií, slabého investičného dopytu a geopolitickej neistoty. Dodávky elektriny a plynu klesali najmä pre nižšiu spotrebu zo strany priemyslu, ktorý sám obmedzoval výrobu – ide teda o spätnú väzbu útlmu celej ekonomiky.

Kovovýroba a strojárstvo sú typickými odvetviami viazanými na veľké investície a infraštruktúrne projekty, ktoré firmy v neistom prostredí odkladajú; nezachránia to ani štátne projekty. Výroba elektrických zariadení zase trpí kombináciou slabšieho dopytu zo zahraničia a tlaku ázijskej konkurencie. Inými slovami, ide o odvetvia, ktoré ako prvé pocítia brzdenie ekonomiky a zároveň nemajú dostatočný domáci trh, aby výpadok exportu nahradili.

  1. Oživenie bude závisieť najmä od vývoja v zahraničí, a ten zatiaľ nevyzerá presvedčivo. Najviac pod tlakom zostanú energeticky náročné odvetvia – kovovýroba, chemický priemysel a časť strojárstva, kde sa bude rozhodovať medzi udržaním výroby pri nižšom výstupe, v niektorých prípadoch aj o jej presune do lacnejších regiónov.

Rizikom je aj automobilový sektor, ktorý síce zatiaľ výrazne neznižuje produkciu, ale čelí kombinácii slabšieho dopytu, tlaku na elektromobilitu a rastúcich nákladov. Ak nepríde výraznejší impulz zo zahraničia alebo nové investície do inovatívnejších segmentov výroby, domáci priemysel môže aj v tomto roku zostať v pásme stagnácie.

Z pohľadu ekonomiky je najväčším problémom to, že priemysel už neplní úlohu stabilizátora rastu, ale skôr jeho brzdy. Kým v minulosti dokázal slabšie obdobia prečkať vďaka silnému exportu, dnes sa ukazuje, že bez zásadnejšej reštrukturalizácie a rozšírenia výrobnej základne na ďalšie produkty bude každé ďalšie spomalenie v eurozóne znamenať pre Slovensko neúmerne veľký problém. Zlatá éra priemyslu je podľa môjho názoru u nás už za zenitom.

  • X X X

Európa už nesedí za stolom. O mieri sa rozhoduje bez vás, povedal v Mníchove naplno Zelenskyj

Vysoká predstaviteľka EÚ a podpredsedníčka pre zahraničné veci a bezpečnostnú politiku Kaja Kallasová reaguje počas posledného dňa Mníchovskej bezpečnostnej konferencie , 15. februára 2026.Zdroj: Reuters/Liesa Johannssen

Mníchovská bezpečnostná konferencia 2026 odhalila novú realitu európsko-amerických vzťahov. Spojené štáty už nemajú záujem byť automatickým garantom európskej bezpečnosti.

„My v Amerike nemáme záujem byť zdvorilými a usporiadanými opatrovateľmi riadeného úpadku Západu.” Keď táto veta zaznela z úst amerického ministra zahraničia Marca Rubia, na Mníchovskej bezpečnostnej konferencii tento víkend, potvrdilo to definitívnu bodku za érou, v ktorej sa Európa mohla spoliehať na automatickú záchranu spoza oceánu.

Mníchov 2026 obnažil novú realitu: kým starý kontinent hľadá vlastnú tvár, Washington prepisuje pravidlá hry a Moskva pokračuje v agresii. Do tohto geopolitického vákua vstúpila Česká republika s paradoxnou dvojtvárnosťou – na jednej strane s medzinárodne rešpektovaným prezidentom, na druhej s ministrom, ktorý si najprestížnejšie bezpečnostné fórum sveta zamenil za priestor na kultúrnu vojnu.

Hoci sa predseda konferencie Wolfgang Ischinger pokúsil v úvode o uvoľnenie atmosféry nasadením slnečných okuliarov v štýle Emmanuela Macrona, na Mníchovskej bezpečnostnej konferencii dominovala úzkosť. Potvrdili sa totiž najhoršie obavy Berlína a Bruselu: transatlantická väzba neprechádza len krízou, ale fundamentálnou prestavbou.

Americký minister zahraničných vecí Marco Rubio prichádza na stretnutie ministrov zahraničných vecí G7 na Mníchovskej bezpečnostnej konferencii, 14. februára 2026.Zdroj: Alex Brandon/Pool via REUTERS

Súboj o definíciu Západu

Najzásadnejším momentom konferencie bol zrejme ideologický stret dvoch koncepcií toho, čo dnes „Západ” vlastne znamená. Na jednej strane stála nová americká doktrína, ktorú v Mníchove tlmočil minister zahraničných vecí USA Marco Rubio. Jeho prejav, hoci tónom zmierlivejší než minuloročné kontroverzné vystúpenie amerického viceprezidenta J. D. Vancea, bol obsahovo nekompromisný.

Rubio vykreslil obraz Západu, ktorý čelí „civilizačnému úpadku” spôsobenému „klimatickým kultom,“ masovou migráciou a progresívnymi politikami. Washington podľa neho nemá záujem byť „zdvorilým správcom riadeného úpadku”. Jeho odkaz tak bol jasný: Amerika je ochotná Európu brániť, ale len ak Európa prijme americkú víziu kultúrnej a politickej kontrarevolúcie. Rubio si za slová o „spoločnom osude” vyslúžil potlesk v stoji, no v zákulisí vyvolal kontroverznejšie reakcie európskych partnerov. Prijatie americkej ochrany sa totiž teraz zdanlivo rovná prijatiu ideológie hnutia MAGA.

Proti tejto vízii sa ostro vymedzila šéfka európskej diplomacie Kaja Kallasová. V jednom z kľúčových momentov odmietla teóriu o „woke a dekadentnej Európe”, ktorá potrebuje záchranu. Neskôr v ostrej výmene s veľvyslancom USA pri OSN Mikeom Waltzom pripomenula Američanom pragmatickú matematiku spojenectva. „Keď ide do vojny Rusko, ide samo. Keď ide Amerika, ideme s vami – a strácame pri tom našich ľudí. To znamená, že aj vy nás potrebujete, aby ste boli touto superveľmocou,“ kontrovala Kallasová.

Koniec amerického dáždnika

Bezpečnostná dimenzia konferencie sa niesla v tieni pochybností o článku 5 Severoatlantickej zmluvy hovoriaceho o tom, že napadnutie jednej krajiny NATO je napadnutie všetkých. Nemecký kancelár Friedrich Merz, ktorý vedie nemeckú vládu od mája minulého roka, to povedal bez obalu: „Poriadok, ktorý sme poznali, už neexistuje. Vrátila sa politika veľmocí s tvrdými a nepredvídateľnými pravidlami.” Varoval, že v tejto novej ére „sloboda Európy už nie je samozrejmosťou” a že bude „potrebovať preukázať pevnosť a odhodlanie túto slobodu presadiť”.

X X X

Na platbu z Plánu obnovy by sme sa skladali všetci desiatkami eur mesačne. Podarí sa to vláde rozmeniť na drobné? (videopodcast)

Európska únia nám minulý týždeň pozastavila platbu z Plánu obnovy za 590 m eur pre pokus o zrušenie Úradu na ochranu oznamovateľov. Minister Tomáš Drucker sa chce pokúsiť diskutovať s EÚ o tom, aby nám poslali peniaze, ktoré sa úradu netýkajú. Čas na čerpanie sa totiž kráti. Opozícia aj vedenie úradu už pred schválením spornej novely tvrdili, že to ohrozí čerpanie miliárd z Plánu obnovy. Čakajú nás totiž aj ďalšie platby, a keď Slovensko nebude plniť podmienky, môžu byť v ohrození peniaze na množstvo projektov, vrátane stavby nových nemocníc.

Nezávislosť Úradu na ochranu oznamovateľov je podmienka čerpania peňazí z Plánu obnovy. Keď Slovensko prestáva plniť podmienky, peniaze sú v ohrození. Novelu zákona, ktorá má politicky odstrániť nezávislú šéfku úradu, pozastavil Ústavný súd SR. Ak však bude Európska únia čakať na rozhodnutie súdu, a potom ešte aj na opravu zákona, Slovensko môže mať veľký problém s čerpaním európskych peňazí. Posledný podobný problém sa vláde síce podarilo vyriešiť, ale trvalo to 10 mesiacov. Tie teraz nemáme, keďže Plán obnovy sa končí v júni 2026.

X XX

MOST  ŠPIÓNOV

Na moste špiónov pred 40 rokmi vymenili dvoch Bratislavčanov. Ako Karel a Hana Köcherovci prenikli do CIA a vynášali informácie Sovietom

Je to víťazstvo slobody nad tyraniou, hlásali titulky v denníkoch The New York Times a The Washington Post. Na Glieneckom moste cez rieku Havola v rozdelenom Berlíne vymieňali pred 40 rokmi sovietskeho disidenta Anatolija Ščaranského za československých špiónov Karla a Hanu Köcherovcov. Svet sa ešte len mal dozvedieť, že k najväčším tajomstvám CIA sa dostali aj vďaka účasti na swingers – večierkoch v amerických sexkluboch, kde sa vymieňali manželky. A že obaja sa narodili v Bratislave.

Hana a Karel Köcherovci.

Nikto tiež nemohol vedieť, že ide o poslednú veľkú výmenu počas studenej vojny na Moste špiónov. Takto dnes novinári nazývajú Glienecký most podľa Spielbergovho filmu Bridge of Spies, ktorý sa venoval prvej výmene špiónov v roku 1962.

Nás však stroj času prenesie do roku 1986. V utorok 11. februára pri Glieneckom moste, ktorý prechádzal cez železnú oponu, husto snežilo. Personál, ktorý zabezpečoval výmenu po technickej stránke, musel opakovane odpratávať z vozovky mosta sneh, aby bolo vidieť hraničnú bielu čiaru. Tá ho rozdeľovala na východnú a západnú polovicu. Prvá patrila do NDR, kým druhá fakticky (nie právne) do NSR.

Dav novinárov sa zhromaždil na konci mosta, kam mali doviezť vtedy 38-ročného Ščaranského a troch západných agentov väznených v sovietskom bloku. O Köcherovcov, ktorých odsúdili v USA, a ďalších troch východoeurópskych agentov, väznených v NSR, nebol až taký mediálny záujem.

Ščaranského odsúdili Sovieti v roku 1977 za špionáž v prospech USA na 13 rokov straty slobody. V skutočnosti však sedel za aktívny odpor proti režimu. Patril medzi najbližších spolupracovníkov Andreja Sacharova.

„Prileteli sme vo vojenskom dopravnom lietadle Hercules na letisko Tempelhof v západnom Berlíne,“ približuje proces výmeny Köcher. „Celou cestou som mal spútané ruky a sedel som obklopený siedmimi americkými agentmi. Priamo z lietadla ma posadili s Haničkou do dodávky a viezli cez mesto k tomu slávnemu mostu. Tam sme čakali na auto so Ščaranským.“

Vyjednávači dohodli ešte pred výmenou, že Ščaranský pôjde cez most ako prvý a sám. Všetkých prekvapilo, že veselo poskakoval a bielu čiaru prekročil akoby cikcakom. Čo tým chcel vyjadriť? „Počas rokov väzenia ma sovietski vyšetrovatelia učili chodiť rovno, poslušne, podľa rozkazov,“ spomínal už v Izraeli. „A tak som si povedal, že prvé kroky na slobode urobím podľa vlastnej vôle.“ Akoby chcel svojim väzniteľom odkázať: už ma neovládate. Hneď na moste prevzal Ščeranského americký veľvyslanec v západnom Nemecku Richard R. Burt.

Pre manželov Köcherovcov prišiel na svojom povestnom do zlata sfarbenom mercedese Wolfgang Vogel, východonemecký právnik, ktorý patril medzi hlavných vyjednávačov. Manželia vystúpili z dodávky, vykročili na most, prešli čiaru a potom už ich prevzal Vogel. Odviezol ich do vily Stasi, hlavnej spravodajskej služby NDR. „Tam sa už otvorilo šampanské,“ tvrdí Köcher.

Na druhý deň odleteli do Prahy strojom vládnej letky. V Prahe sa však neoslavovalo. Naopak.

Namiesto osláv „karanténa“

Prvých niekoľko týždňov po návrate do vlasti žili Köcherovci v utajenom režime. Človek by márne hľadal v českých alebo slovenských médiách nejakú správu o ich výmene za Ščaranského a o návrate domov. V ústredných denníkoch teda určite nie. Listovali sme vydania od 12. do 18. februára 1986 a nenašli sme ani noticku. Potom sme to vzdali.

Hana a Karel Köcherovci v spoločnosti dôstojníkov čs. rozviedky, 1976.

Köcherovcov odviezli z Prahy do Karlových Varov a v zariadení ministerstva vnútra podrobili klasickému „debriefingu“. Niekoľko týždňov ich vypočúvali, vyhodnocovali informácie, rekonštruovali kontakt, preverovali hlásenia. Náčelník československej zahraničnej rozviedky (I. správy ZNB) Bohumír Molnár a aj jeho šéf, námestník federálneho ministra vnútra Alojz Lorenc, mohli mať obavy, či sa Američanom nepodarilo „preverbovať“ Köcherovcov za dvojitých agentov. A nevedeli, čo všetko mohol Karel alebo jeho žena prezradiť počas 14-mesačného väznenia vyšetrovateľom FBI.

Týchto previerok sa určite zúčastnili zástupcovia z ústredia KGB v Moskve. Ale už nie generál Oleg Kalugin, ktorý ich preveroval v roku 1976 ako náčelník sovietskej zahraničnej kontrarozviedky. „Už vtedy som mal podozrenie, že Köcher pracuje na dve strany,“ vyhlásil o 16 rokov neskôr, keď sa natrvalo vysťahoval z Ruska do USA. 

Ináč, v rozhodujúcej fáze pôsobenia Köcherovcov na „neviditeľnom fronte“ v USA ich riadila viac sovietska ako československá rozviedka. Sovieti mali aj väčší záujem na ich oslobodení z amerického väzenia. Prečo, o tom si povieme neskôr.

Zatiaľ iba toľko, že už na prvej schôdzke Ronalda Reagana s Michailom Gorbačovom v Ženeve koncom novembra 1985 požiadal americký prezident vtedy novozvoleného sovietskeho lídra, aby umožnil prepustenie Ščaranského. „Mohli by ste ho vymeniť za vašich agentov väznených u nás,“ povedal. „Bolo by to pekné gesto.“

Vo svojich pamätiach píše o tom vtedajší štátny sekretár George Shultz, ktorý sa zúčastnil ženevského summitu. Reagan mal argumentovať najmä tým, že ak Gorbačov urobí takýto pokrok v oblasti ľudských práv, pomôže jemu, prezidentovi USA presvedčiť americký Kongres o potrebe lepších vzťahov so ZSSR. Gorbačov dal potom pokyn Eduardovi Ševarnadzemu, ministrovi zahraničných vecí ZSSR, aby s Američanmi našiel „diskrétne riešenie“ tejto záležitosti.

Prečo Sovieti vybrali na výmenu práve Köchera a jeho ženu, tiež špiónku – nelegálku, ktorú odsúdili v USA „iba“ na päť rokov väzenia? „Köcher mal cenu piatich Ščaranských,“ povedal vraj Vladimír Krjučkov, v tom čase náčelník sovietskej zahraničnej rozviedky a od roku 1988 šéf celého KGB.

Pravda, tento údajný výrok citoval len Köcher, ktorý ako každý špión rád fabuluje a neskrýva svoje „superego“. Preto sa radšej odvoláme na názor britského historika spravodajských služieb Christophera Andrewa z Univerzity Cambridge, ktorý preskúmal takzvaný Mitrochinov archív KGB, tajne vyvezený z Ruska do zahraničia v roku 1992. „Köcherovcom sa podaril zrejme najpodivuhodnejší prienik na pôdu hlavného protivníka v celej studenej vojne, čiže do CIA,“ napísal profesor Andrew.

Predpokladá sa, že „superšpión“ z Československa zmaril okolo 300 tajných akcií CIA a vyzradil množstvo sovietskych a východoeurópskych agentov, ktorí pracovali v prospech USA. Manželove materiály, získané v centrále americkej tajnej služby, doručovala Hana ako jeho kuriérka tam, kde bolo treba. Jurij Andropov, ktorý riadil KGB v rokoch 1967 – 1982, čiže najdlhšie v histórii tejto organizácie, označil mnohé z týchto materiálov ako „dôležité a cenné“.

Je načase porozprávať trocha viac o ceste tejto podarenej dvojice z Bratislavy až do Washingtonu.

Karel Köcher s manželkou Hanou počas promócie na Kolumbijskej univerzite v New Yorku.

Pravda a legenda o špiónovi

Na úvod treba povedať, že overených a podložených informácií o živote Hany a Karla Köcherovcov je žalostne málo. Väčšinou sú to Köcherove odpovede na otázky novinárov, navyše nezriedka protirečivé. A to, čo o Köcherovcoch doteraz sprístupnili spravodajské služby, či už z archívov ŠtB, KGB, alebo CIA, je veľmi sporé a takisto vyvoláva rôzne pochybnosti. Čo je skutočnosť, domnienka a čo už pripomína skôr prácne vytvorenú legendu pre agenta nelegála? Napokon, čo iné možno očakávať od tajných organizácií?

O tom, že Karel Köcher i jeho žena Hana (rodená Pardamcová) prišli na svet v Bratislave, verejnosť dlho nevedela. Na Západe i na Východe ich vnímali ako Pražanov a Čechov. Karel bol o 10 rokov starší, narodil sa v rodine českého poštového úradníka, ktorý po vzniku ČSR prišiel na pomoc Slovensku a oženil sa tu s jednoduchou Trnavčankou. Syn sa o matke vyjadril v jednom rozhovore doslova takto: „Hovorila čudnou, neškolenou slovenčinou, nevedela napísať ani obyčajný list, bola funkčne negramotná.“ Raz o nej hovoril ako o „Židovke“, inokedy zas ako o „Položidovke“.

Bohvieakú úctu neprejavil Köcher ml. v týchto interview ani k svojmu otcovi. „Stúpenec monarchie“, „zúrivý antikomunista“, „bigotný katolík“ – to je len malá ukážka charakteristík. Čo sa z nich viac blížilo pravde? 

V roku 1939, keď v bratislavských uliciach už vyvádzali úderky Hlinkovej mládeže a Hitlerjugend, sa rodina vysťahovala do Prahy. Karel mal vtedy iba päť rokov. Pred internovaním v Terezíne rodinu vraj zachránilo to, že matka bola „len Položidovka“.

V „stovežatej“ mal Karel po vojne možnosť navštevovať anglické aj francúzske gymnázium. V roku 1949 sa ako stredoškolák zapojil do nejakých študentských protestov. Zrejme to nebolo nič vážne, lebo stačil pohovor s rodičmi a polícia ho prepustila. Vyplýva to zo zachovaných dokumentov I. správy ZNB (československej rozviedky).

V roku 1958 dokončil štúdium na Matematicko-fyzikálnej fakulte Karlovej univerzity. Mimochodom, „matfyz“ vyštudoval aj Ščaranskij, akurát že v Moskve a o štrnásť rokov neskôr. Köcher zároveň navštevoval prednášky na FAMU a AMU v Prahe, čo sa mu akiste zišlo neskôr v spravodajskej činnosti. Po skončení univerzity nejaký čas vyučoval matematiku a fyziku na strednej škole.

Podľa údajov, ktoré si o ňom zistila KGB, v roku 1960 vstúpil mladý Köcher do KSČ a československá rozviedka ho zverbovala do svojich služieb o dva roky neskôr pod krycím menom Pedro. V tom čase už pracoval striedavo v Československej televízii i v rozhlase, kde sa venoval najmä satirickej tvorbe.

Podľa nepotvrdených informácií krátko pôsobil aj v bratislavskom štúdiu. A údajne už vtedy, niekedy v roku 1960 alebo 1961, sa prvýkrát skrížili jeho cesty s budúcou manželkou (vtedy iba 16-ročnou Hankou). Ináč v spisoch ŠtB je o ňom zmienka, že z rozhlasu ho prepustili za „morálny delikt“, za čo musel rok pracovať ako „strážnik na štátnom majetku, v družstve Stavba Praha a v planetáriu PKO J. Fučíka v Prahe“. Ale nešlo už o súčasť výcviku a budovanie legendy rozviedčika?

To Hanka Pardamcová v Bratislave vyrástla (podľa všetkého v rodine zamestnanca štátnej správy) i zmaturovala, zapísala sa na Univerzitu Komenského (chcela študovať angličtinu). Odišla však za Karlom do Prahy a v roku 1963 sa tam zosobášili. Čuduj sa svete, v tom čase iba 19-ročná Hana bola už členkou KSČ. Manželstvo pravdepodobne vznikalo s požehnaním alebo pod dohľadom riadiacich dôstojníkov z rozviedky, ktorá medzitým zverbovala do svojich služieb aj Hanu. Podieľala sa s manželom na výcviku, na zakladaní mŕtvych schránok a sledovačkách, pričom si navzájom kryli chrbát, donášali na svojich známych z pražského intelektuálneho prostredia, o čom svedčí archivovaný Köcherov spis.

Hana a Karel Köcherovci. Na vianočnom večierku s Karlovými kolegami zo CIA, 1974.

Dvaja „spáči“ v New Yorku

O ich vyslaní do Spojených štátov rozhodli v nemalej miere lingvistické schopnosti Köchera (ovládal štyri cudzie jazyky). Hana sa v angličtine ešte dva roky zdokonaľovala v špeciálnych rýchlokurzoch. Svoju úlohu pri rozhodovaní zohral aj kontakt Köchera na amerického profesora filozofie Georgea L. Klinea, s ktorým sa spriatelil počas jeho ciest do Prahy. Až oveľa neskôr vyšlo najavo, že Kline pracoval pre CIA ako tipér – vyhľadávač vhodných kandidátov na spoluprácu s touto spravodajskou službou.

Z Köcherovcov sa stali svetobežníci pod krycími menami Tulian a Adrid (išlo čisto o kódy bez hlbšieho významu). V roku 1965 ich rozviedka vysadila najprv v Rakúsku (Hana tam mala strýka) a o niekoľko mesiacov v Spojených štátoch.

Spočiatku boli len „spiacimi“ agentmi, rozviedka ich nechala usadiť sa a integrovať do americkej spoločnosti. Svojimi známosťami im v tom pomohol najmä profesor Kline. Karlovi sprostredkoval prácu pre stanicu Slobodná Európa a zároveň umožnil študovať na Kolumbijskej univerzite v New Yorku. Köcher tam navštevoval Inštitút komunistických vied vedený Zbignievom Brzezinským, neskorším poradcom amerických prezidentov. Po roku 1990 už bývalý špión tvrdil, že Brzezinski bol vedúci jeho dizertačnej práce. Keď si to však americkí novinári overovali, slávny politológ odpovedal, že na takéto meno si nespomína.

Hana si v New Yorku našla prácu v obchode s diamantmi a údajne v tejto brandži prejavila mimoriadny talent. Vraj voľným okom dokázala rozpoznať odtiene a chyby drahých kameňov.

Invázia vojsk Varšavskej zmluvy do Československa zastihla Köcherovcov v Portugalsku, kde spoločne nakrúcali humoristickú reláciu o migrantoch pre Slobodnú Európu. Na začiatku normalizácie prebehli čistky v ŠtB, pričom neobišli ani zahraničnú rozviedku a jej rezidentúry. Praha Köcherovcov vyzvala, aby sa vrátili domov. Odmietli sa vrátiť. Bolo to v čase, keď získali americké občianstvo. V pražskej centrále však vznikol dojem, že Köcherovci ako spolupracovníci sú odpísaní.

Ale už o dva roky ich riadiaci dôstojníci začali meniť názor. Kontrola korešpondencie Adrid a Tuliana s ich príbuznými ukázala, že sa im v Amerike darí a Karel dokonca postúpil. Neskôr sa potvrdilo, že začal pracovať na ministerstve obrany vo Washingtone, v oddelení zameranom na ZSSR a jeho satelity. A to začalo zaujímať už aj ľudí z KGB. Najprv však bolo treba overiť, či Köcher medzitým nezradil a nedal sa zverbovať CIA.

Ako vyplýva z výskumu českého historika Pavla Žáčka, konala sa schôdzka povereného rezidenta československej rozviedky s Köcherom, ktorá vyvrátila všetky pochybnosti. Tulian súhlasil s pokračovaním v spolupráci. Spečatilo sa to jeho novým krycím menom. Odteraz figuroval aj v evidencii sovietskej rozviedky už ako Rino. Hane ponechali jej pôvodné krycie meno Adrid. 

Cez sexkluby do CIA?

Köcherovci ako spiaci agenti v skutočnosti toho veľa nenaspali. Voľný čas trávili na rôznych swingers párty, kde sa striedali partneri, alebo pri skupinových orgiách v newyorských sexkluboch Plato’s Retreat a Hell Fire.

„Boli asi sexuálne najvýkonnejšími nelegálmi v histórii prosovietskej špionáže,“ napísal o nich profesor Andrew po preskúmaní archívov KGB.

Karel Köcher pred súdom v New Yorku (dovolené bolo iba kresliť).

Obdobie konca 60. a celých 70. rokov – pred príchodom AIDS – sa totiž nieslo v znamení sexuálnej revolúcie. Kvitla voľná láska a neviazanosť. „New York bol vtedy hlavným mestom sexu na svete,“ spomínal po rokoch Köcher.

Oveľa zaujímavejší bol však aj v tomto ohľade Washington, kde Rino v roku 1974 pracovne znovu postúpil. Z Pentagonu sa dostal do sovietskej sekcie CIA, kde mal prístup k najtajnejším materiálom. Stal sa z neho „krtko“. Tak označujú v špionážnom žargóne agentov, ktorí sa prekopali z „podzemia“ až do centrály znepriatelenej spravodajskej služby. Köcherovi to trvalo takmer desať rokov.

Najprv im len prekladal rôzne materiály z ruštiny alebo češtiny do anglického jazyka, neskôr, keď prejavil analytické schopnosti, mu nadriadení zverovali náročnejšie úlohy – spracovával odpočúvania, komentoval získané informácie, vytváral profily záujmových osôb.

Ako dokázal 40-ročný emigrant z Prahy získať takúto dôveru nadriadených, medzi ktorými boli také legendy spravodajskej komunity ako David Murphy alebo George Kalaris? Jednak už mal za sebou doktorát z prestížnej americkej univerzity a jednak sa osvedčil na večierkoch privátneho klubu voľného sexu vo Virginia’s Place. Údajne sa tam stretávalo najmenej desať agentov CIA, predstavitelia Pentagonu a sem-tam aj nejaký senátor. Zaujal ich ani nie tak Karel, ako jeho očarujúca manželka Hana.

Známy americký autor literatúry faktu Ronald Kessler zisťoval pre svoju knihu o Köcherovcoch (Spy vs. Spy) fakty takpovediac po horúcich stopách. Vyspovedal aj organizátorov spomínaných večierkov. Jeden z nich opísal Adrid ako „neuveriteľne prekrásnu, vrelú, sladkú ženu s neuveriteľnými orgazmami“. Rino mu pripadal, naopak, chladný: „Ženy s ktorými sa stýkal, o ňom hovorili, že bol mizerný milenec, veľmi necitlivý.“ Často sa vraj stávalo, že kým v susednej miestnosti sa Adrid hlučne zabávala v posteli s cudzím mužom, Rino donekonečna „mudroval“ s jeho znudenou partnerkou.

Keď „spadla klec“

Centrála KGB bola nadšená výsledkami práce oboch agentov, mala však pochybnosti o spôsobe získavania informácií i o celkovom ich správaní. Zo zistení historika Žáčka vyplýva, že Sovieti si nevedeli vysvetliť najmä komunikáciu Rina a Adrid s ich príbuznými v ČSSR i vo Švajčiarsku (kde údajne žila Hanina sesternica), pravidelné cesty oboch do Európy a dokonca návštevu ich rodičov v New Yorku. „FBI predsa o tom nemohol nevedieť!“ varovali československých kolegov.

Köcherovci si však nedali povedať a nakoniec – ako vravia Česi – „spadla klec“. Neskôr vysvitlo, že FBI oboch sledovala prinajmenšom od roku 1982. Zatkli ich v decembri 1984. „Vedeli o mojej práci toľko detailov, až to nebolo pekné,“ priznal po rokoch Köcher.

Po výmene a nevyhnutnej „karanténe“ sa v Prahe hľadalo pre oboch manželov vhodné pracovné zaradenie, veď mali ešte ďaleko do dôchodku. Pre zahraničnú rozviedku už boli navždy stratení, preto Karla umiestnili do Prognostického ústavu, čiže na akademické pracovisko, ktoré „dodalo“ viacerých vodcov nežnej revolúcie. Köcher sa v búrlivých novembrových dňoch pohyboval aj v zákulisí Občanského fóra. Postupne ho však z neho vytlačili.

Hane sa podaril husársky kúsok iného druhu. Zamestnala sa na obchodnom oddelení britskej ambasády v Prahe. Vďaka perfektnej angličtine ju prijali ako sekretárku. Keď po čase vyšlo najavo, že je to vlastne Adrid, bol z toho škandál až v Londýne.

Dnes žijú obaja na okraji Prahy, vo vile, ktorú im po návrate daroval bývalý štát za zásluhy. Hana sa úplne izolovala, manželia nemali deti. Karel dlho poskytoval rozhovory, naposledy pre občianske združenie Post Bellum v rámci projektu Paměť národa v roku 2020. Teraz už len mlčí. Napokon, má už 91 rokov.

A čo Anatolij Ščaranskij, v Izraeli známy ako Natan Sharansky? V polovici 90. rokov tam urobil politickú kariéru. Založil stranu, dostal sa s ňou už po roku do parlamentu, bol v niekoľkých vládach, dotiahol to až na ministra vnútra a vicepremiéra. Z praktickej politiky odišiel po desiatich rokoch rozčarovaný a začal sa venovať politickej vede, písal knihy. Má 76 rokov, žije v Jeruzaleme s manželkou Avital, ktorá pred štyrmi desaťročiami bojovala za jeho prepustenie z gulagu. Majú dve dcéry a niekoľko vnúčat.

Naozaj, je to na niekoľko románov.

X X X

Mala by česká vláda ďalej podporovať Ukrajinu? Odpoveď verejnosti v prieskume je jednoznačná

Vláda by mala podľa väčšiny Čechov ďalej podporovať Ukrajinu, ktorá čelí vojenským útokom Ruska. Uviedla to dnes agentúra STEM na základe výsledkov prieskumu verejnej mienky z tohto roku januára. Najviac Česi podporujú humanitárnu pomoc či diplomatický tlak na Rusko. Názory na podporu prostredníctvom dodávok zbraní, priamej finančnej pomoci alebo umožnením pobytu utečencov sú už menej jednoznačné. Pri žiadnom zo spôsobov pomoci ale neprevažujú postoje pre jej zrušenie a oproti predchádzajúcemu prieskumu z minulého roku októbra podpora všetkých druhov pomoci stúpla.

Rusi zasiahli detskú nemocnicu. Britský ambasádor spomína na útok v Kyjeve

„Väčšina Čechov si myslí, že vojnou zasiahnutej Ukrajine by vláda pomáhať mala. Rozdiely sú však v tom, ako by táto pomoc mala vyzerať,“ uviedli autori prieskumu. Najväčšiu podporu medzi obyvateľmi Česka má názor, že by mala vláda dodávať Ukrajine zdravotnícky a spotrebný materiál. Celkom 70 percent ľudí si myslí, že by táto pomoc mala pokračovať minimálne v rovnakej miere, alebo by ju mala vláda dokonca navýšiť.

Humanitárnu pomoc na území Ukrajiny by zachovalo v rovnakej miere, či navýšilo 65 percent opýtaných, pomoc českým firmám v nadväzovaní obchodných partnerstiev na Ukrajine 63 percent a diplomatický a ekonomický tlak na Rusko 58 percent.

U ďalších spôsobov pomoci napadnutej Ukrajine prevažujú názory, že by ich mala vláda buď obmedziť, alebo ukončiť. Dohromady 59 percent Čechov si to myslí napríklad o umožnení pobytu vojnovým utečencom z Ukrajiny. Výcvik ukrajinských vojakov by zrušilo, alebo obmedzilo 51 percent ľudí, dodávky munície 55 percent, dodávky vojenskej techniky 59 percent a priamu finančnú pomoc 65 percent.

Voliči terajšej vládnej koalície sú k podpore Ukrajiny viac kritickí než voliči opozície. Úplná väčšina podporovateľov koalície Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), STAN a Pirátov by každý zo spôsobov pomoci zachovala v rovnakej miere, alebo navýšila.

Medzi voličmi vládnej koalície sa názory rôznia. Napríklad viac než polovica voličov Motoristov by zachovala, či navýšila väčšinu spôsobov podpory. Výnimkou sú dodávky vojenskej techniky a munície, priama finančná podpora a umožnenie pobytu utečencom. Aj v týchto sporných otázkach by ale priaznivci Motoristov tieto pomoci zachovali, aj keď napríklad len v zmenšenej miere. U najsilnejšej koaličnej strany, hnutia ANO, jej voliči podporujú zachovanie väčšiny pomoci minimálne v zmenšenom objeme. Pre úplné zrušenie podpory je väčšina voličov ANO len v otázke dodávok vojenskej munície a techniky a u priamej finančnej podpory Ukrajiny. 

Naopak úplná väčšina voličov SPD by väčšinu spôsobov pomoci Ukrajine úplne zrušila. Pre zachovanie pomoci aspoň v nižšej miere sú priaznivci SPD len pri dodávkach zdravotníckeho materiálu, humanitárnej pomoci a podpory českých firiem na Ukrajine.

Väčšina Čechov si myslí, že by Česko malo usilovať o čo najrýchlejšie ukončenie vojny, aj keď by sa Ukrajina musela vzdať časti územia. Myslí si to 68 percent ľudí. Oproti predchádzajúcemu prieskumu z októbra 2025 ale podiel zástancov rýchleho ukončenia vojny klesol o štyri percentuálne body. Podiel ľudí, ktorí by Ukrajinu podporovali v snahe o znovuzískanie území obsadených Ruskom, stúpol z 28 na 32 percent. 

Mierne sa tiež zlepšilo vnímanie ukrajinských utečencov. Podiel Čechov, ktorí ich považujú za prínos, stúpol z októbrových 31 percent na 37 percent. Stále ale prevažujú ľudia, ktorí utečencov pokladajú za ohrozenie, hoci ich podiel mierne klesol z októbrových 51 percent na 48 percent.

Prieskum vykonávala agentúra STEM od 16. do 23. januára. Zúčastnilo sa ho 1061 obyvateľov Českej republiky starších ako 18 rokov.

X X X

Milionový úspěch českých spotřebitelů: První hromadná žaloba je pravomocná

 

První hromadná žaloba v Česku má pravomocný rozsudek. Výrobce dětského nábytku Postýlkov musí vrátit 1,6 milionu korun desítkám zákazníků za nedodané postele. Spotřebitelé slaví historické vítězství. Výhodou hromadných žalob pro spotřebitele je to, že se koná jedno řízení, které má jedny náklady a stejné rozhodnutí pro všechny zúčastněné. V případě Postýlkova šlo o více než 50 zákazníků.

Případ společnosti Postýlkov nabral nečekaný zvrat poté, co firma nezaplatila soudní poplatek za své odvolání. Pražský městský soud proto zastavil řízení o odvolání. „Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. července 2025 tak nabyl právní moci a řízení v uvedené věci je pravomocně skončeno,“ informovala mluvčí soudu Kateřina Eliášová.

O co šlo v kauze Postýlkov?

Hromadnou žalobu na Postýlkov podala nezisková organizace OnlineADR.cz s tím, že firma poškodila práva spotřebitelů. Při uzavření kupní smlouvy o dodání dětských postelí a jejich příslušenství žádala zaplacení celé kupní ceny předem s tím, že nábytek dodá do dvou až tří měsíců. To se ovšem nestalo, a to ani v dodatečné lhůtě.

Se zákazníky firma nejprve komunikovala, poté se ale odmlčela. Když odstoupili od smlouvy a vyzvali firmu k vrácení zaplacené částky, peníze zpět nedostali. U soudu se původně domáhalo vydání bezdůvodného obohacení 56 zákazníků. Pražský městský soud uznal nároky 52 z nich.

Co je smyslem hromadných řízení?

Hromadná žaloba umožňuje poškozeným vymáhat soudní cestou i menší částky. Díky společné žalobě šetří na nákladech řízení. Hromadné řízení má dvě fáze. V té první – certifikační – rozhodl soud o tom, že ve věci je hromadné řízení přípustné. Vymezil skupinu lidí, takzvaných hromadníků, kteří se do řízení mohli přihlásit do dvou měsíců od uveřejnění usnesení v rejstříku hromadných řízení. Zároveň předem určil výši odměny žalobce, a to na 16 procent z přisouzeného plnění. Zohlednil při tom předpokládanou velikost skupiny, očekávanou složitost věci a délku hromadného řízení.

Teprve ve druhé fázi řízení řešil soud věcné otázky případu. Firma Postýlkov se snažila před soudem zpochybnit i to, zda její případ vůbec spadá do režimu hromadného řízení. Advokát Trojan poukazoval na to, že smyslem hromadných řízení by mělo být postihovat protiprávní jednání velkých konglomerátů. Soudce ho ale poučil, že tuto námitku měla firma vznést v certifikační fázi řízení.

 Zákon, jenž hromadné žaloby spotřebitelů zavedl do českého právního řádu, je účinný od loňského července 2024. Vztahuje se na spotřebitelské spory, které vznikly po 24. listopadu 2020, tedy od účinnosti příslušné evropské směrnice.

Redakce České justice 

 X X X

Štátny fond rozvoja bývania (ŠFRB) je už druhý rok na vzostupe. Inštitúcia, ktorá sa takmer tri desaťročia podieľa na zveľadení bytového fondu na Slovensku, zažíva pod vedením generálneho riaditeľa Milana Lipku a zástupcu generálneho riaditeľa Branislava Časnochu dynamickú zmenu, ktorá posunula štátny fond na úroveň modernej európskej inštitúcie 21. storočia. Jej temperamentný vývoj, napredovanie a spokojnosť klientov si všimla aj naša redakcia, ktorá vedeniu fondu položila niekoľko otázok.

Generálny riaditeľ Milan Lipka.

  1. Pán generálny riaditeľ, ktoré kľúčové vízie a strategické zmeny podľa vás stáli za tým, že sa ŠFRB posunul na úroveň modernej európskej inštitúcie?

V tomto roku sme sa sústredili najmä na to, aby sa ŠFRB stal modernou, profesionálnou a transparentnou verejnou inštitúciou. Základom bola jasná vízia, zjednodušiť a zrýchliť všetky procesy tak, aby žiadatelia prestali bojovať s byrokraciou a namiesto toho našli partnera, na ktorého sa môžu spoľahnúť. Zaviedli sme novú organizačnú štruktúru, prepracovali systém riadenia a nastavili jasné interné pravidlá, ktoré odstránili duplicity a všetko, čo procesy zbytočne spomaľovalo. Súčasťou stratégie bolo aj dôsledné zameranie na výsledky. Každá zmena mala konkrétny cieľ, zvýšiť efektivitu a zlepšiť službu pre klientov. Aj preto sa fond postupne posunul od tradičného úradu k modernej inštitúcii s dôrazom na výkon a kvalitné riešenia. Silným impulzom sa stali aj rastúce požiadavky žiadateľov, napríklad v oblasti obstarávania bývania. Fyzické osoby tento rok celkovo požadovali podporu na 492 bytových jednotiek v hodnote takmer 72 miliónov eur, pričom najviac žiadostí prišlo z prešovského, trnavského a nitrianskeho kraja. Dominantnú skupinu tvorili mladé rodiny s deťmi, ktoré požiadali o podporu na 383 bytových jednotiek v hodnote takmer 56 miliónov eur. Fond zároveň podporoval aj znevýhodnené skupiny. Osoby so zdravotným znevýhodnením, odchovanci detských domov a osamelí rodičia požadovali podporu na 109 bytových jednotiek v hodnote viac ako 15 miliónov eur. Z toho osoby so zdravotným postihnutím podali 64 žiadostí v celkovej výške 9 334 239 eur. Pre nás to znamená, že zvyšujúci sa dopyt po podpore fondu na bývanie od ľudí napĺňa našu kľúčovú víziu – pomáhať.

  1. Pán zástupca, digitalizácia a moderné služby sú v dnešnej dobe nevyhnutnosťou. Ako sa fondu podarilo zjednodušiť procesy a zvýšiť komfort pre klientov?

Digitalizácia zásadne zmenila spôsob, akým fond funguje. Nový elektronický systém a klientske konto umožnili vybaviť veľkú časť úkonov online, od podania žiadosti cez dopĺňanie dokumentov až po správu úveru. Vďaka napojeniu na štátne registre sa mnohé údaje overujú automaticky, čo výrazne skracuje čas. Klienti získali prehľad o stave žiadosti, splátkach aj čerpaní a odpadá množstvo osobných návštev na príslušných pracoviskách. Digitalizácia však neobišla ani oblasť obnovy bytových domov, kde dopyt po podpore stále rastie. Žiadatelia tento rok požadovali obnovu 34 979 bytových jednotiek prostredníctvom 802 žiadostí v celkovej hodnote 312 169 317 eur. Výraznú časť tvorilo zateplenie, ktoré sa týkalo 10 353 bytov so žiadanou podporou 187 732 904 eur a s celkovou podlahovou plochou 656 134 metrov štvorcových, pričom najviac žiadostí prišlo z trenčianskeho a bratislavského kraja. Dopyt rástol aj v oblasti obnoviteľných zdrojov energie. Podporu na ich obstaranie požadovali žiadatelia pre 3 783 bytových jednotiek v celkovej hodnote 74 087 090 eur.

Zástupca generálneho riaditeľa Branislav Časnocha.

  1. ŠFRB je už dlhé roky spoľahlivým partnerom pre mestá, obce, správcov aj samotných občanov. Ako sa podľa vás, pán generálny riaditeľ, zmenila komunikácia s týmito skupinami a čo považujete za najvýznamnejší posun vo vzťahu ku klientom?

Najväčšou zmenou bola väčšia otvorenosť a jasnosť v komunikácii. Zaviedli sme systém, kde majú klienti k dispozícii konzultácie ešte pred podaním žiadosti, aby presne vedeli, čo ich čaká. Jednotná komunikačná linka a jasne nastavené postupy umožnili poskytovať konzistentné a spoľahlivé odpovede. Fond začal vystupovať ako partner, ktorý sprevádza samosprávy aj jednotlivcov zložitým procesom a pomáha im zorientovať sa v možnostiach financovania. Zvýšený záujem zo strany samospráv potvrdzujú aj čísla v oblasti nájomného bývania. Obce, mestá, samosprávne kraje a iné právnické osoby predložili 158 žiadostí na obstaranie 1 244 nájomných bytových jednotiek v celkovej hodnote 83 216 953 eur. Najviac žiadateľov bolo z prešovského, nitrianskeho a trnavského kraja a celková podlahová plocha predložených projektov dosiahla 51 077 metrov štvorcových.

  1. Pán zástupca, za každým úspechom stojí silný tím. Ako sa vám podarilo nastaviť pracovnú kultúru, motiváciu a spoluprácu vo vnútri organizácie tak, aby podporovala rast aj dosahovanie výsledkov?

Začali sme vnútornou reorganizáciou a nastavením jasnej zodpovednosti. Posilnili sme stredný manažment, zaviedli pravidelnú komunikáciu a podporili odborný rast zamestnancov. Dôraz kladieme na profesionalitu, férovosť, výkon a otvorenosť. Výsledkom je tím, ktorý pracuje koordinovanejšie a efektívnejšie, čo sa priamo odráža na spokojnosti klientov aj partnerov. Silná vnútorná stabilita bola kľúčová aj pre zvládnutie rastúceho dopytu v oblasti zariadení sociálnych služieb. Obce, mestá, samosprávne kraje a právnické osoby predložili 35 žiadostí na obstaranie zariadení sociálnych služieb s celkovou kapacitou 911 lôžok v hodnote 56 735 822 eur. Najviac žiadostí prišlo z nitrianskeho a trnavského kraja.

  1. Pán generálny riaditeľ, akým smerom sa bude ŠFRB v najbližších rokoch uberať a aké hlavné ciele si kladiete, aby sa fond stal ešte silnejším a stabilnejším pilierom rozvoja bývania na Slovensku?

ŠFRB chce pokračovať v modernizácii služieb, rozvoji digitalizácie a ďalšom zjednodušovaní procesov. Cieľom je budovať stabilnú, profesionálnu a predvídateľnú verejnú inštitúciu, ktorá dokáže reagovať na potreby samospráv aj jednotlivcov. Fond plánuje rozširovať portfólio podpory, posilňovať nájomné bývanie, zamerať sa na obnovu starších bytových domov a vytvárať kvalitné riešenia pre ľudí so špecifickými potrebami. Novým prvkom bude od budúceho roka aj podpora obstarania internátov verejných škôl, o ktorú bude možné požiadať po 15. januári 2026. Strategickým cieľom zostáva dostupnosť bývania, pomoc samosprávam a neustále zlepšovanie služieb, ktoré majú klientom priniesť istotu, že ŠFRB je silným, moderným a spoľahlivým partnerom.

Ďakujeme za rozhovor a ŠFRB prajeme veľa úspechov a spokojných klientov.

 X X X

Zrážka čiernych dier priniesla najpresnejší test relativity. Podporila Einsteinove výpočty

Zrážka čiernych dier priniesla rekordne čistý signál, ktorý opäť potvrdil platnosť všeobecnej relativity.

V hlbinách vesmíru došlo k udalosti, ktorá rozvírila samotnú štruktúru priestoru a času. Dve čierne diery, každá s hmotnosťou približne tridsiatich Sĺnk, sa pred 1,3 miliardy rokov zrazili a splynuli do jedného objektu. Výsledkom bol gravitačný signál taký silný a čistý, že sa stal najvýraznejším, aký sa doteraz podarilo zaznamenať.

Vlny dorazili k Zemi 14. januára 2025 a zachytili ich detektory amerického observatória Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory. Udalosť dostala označenie GW250114 a okamžite vzbudila pozornosť fyzikov po celom svete.

Presnosť, ktorá mení pravidlá hry

Gravitačné vlny boli prvýkrát priamo potvrdené v roku 2015. Už vtedy išlo o historický moment. Nový signál sa síce podobá pôvodnému objavu, teda vznikol pri zrážke podobne hmotných čiernych dier, no kvalitou dát ho výrazne prekonáva.

Za uplynulé roky prešli detektory rozsiahlymi úpravami. Znížila sa citlivosť na otrasy spôsobené seizmickou aktivitou či dokonca dopravou. Výsledkom je schopnosť zachytiť deformácie priestoru menšie než zlomok šírky ľudského vlasu. Práve táto technická precíznosť umožnila otestovať Einsteinovu všeobecnú relativitu v doteraz nevídanej presnosti. Analýza bola nedávno zverejnená v časopise Physical Review Letters.

Moment, keď sa čierna diera „upokojí“

Najcennejšou časťou signálu bola fáza bezprostredne po splynutí, keď sa novovzniknutá čierna diera krátko „chveje.“ Tento jav, prirovnávaný k doznievaniu zvonu po údere, nesie presný odtlačok vlastností objektu, vrátane jeho hmotnosti aj rotácie.

Pri GW250114 sa podarilo jasne rozlíšiť dva hlavné vibračné režimy, ktoré predpovedá Einsteinova teória. Každý z nich poskytol nezávislý výpočet parametrov výslednej čiernej diery, pričom hodnoty sa dokonale zhodovali. Navyše sa prvýkrát s istotou podarilo identifikovať aj slabší, krátkodobý tón objavujúci sa na začiatku doznievania. Aj ten zapadol do teoretických predpovedí. Ak by sa čo i len jeden z týchto údajov odchýlil, fyzika by čelila zásadným otázkam o povahe gravitácie.

Test aj pre Hawkingovu hypotézu Údaje z tej istej udalosti poskytli príležitosť overiť aj myšlienku, ktorú pred desaťročiami vyslovil Stephen Hawking. Podľa nej sa plocha horizontu udalostí čiernej diery nemôže zmenšiť, ani keď pri zrážke uniká obrovské množstvo energie. Výpočty ukázali, že výsledná čierna diera mala väčšiu plochu než súčet plôch pôvodných objektov. Aj tento detail tak podporuje platnosť relativity.

Hľadanie trhlín v dokonalej teórii

Napriek opakovaným úspechom nie je Einsteinova teória konečnou odpoveďou. Nedokáže vysvetliť temnú hmotu ani temnú energiu a jej spojenie s kvantovou fyzikou zostáva nevyriešené. Práve extrémne kozmické udalosti by mohli odhaliť drobné nezrovnalosti.

Veľké nádeje sa vkladajú do pripravovaných zariadení novej generácie. Európsky projekt Einstein Telescope a americký Cosmic Explorer sľubujú približne desaťnásobné zvýšenie citlivosti. Do hry vstúpi aj vesmírna misia Laser Interferometer Space Antenna, ktorá má po roku 2035 sledovať nízkofrekvenčné gravitačné vlny zo zrážok supermasívnych čiernych dier.

X X X

AfD uspořádá sjezd přesně sto let po NSDAP, kritiku odmítá

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli delegáti strany, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, sejít 4. a 5. července. Je to přesně 100 let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků, AfD ji odmítá.

Podle státní tajemnice na německém ministerstvu zahraničí Serap Gülerové zvolila AfD termín a místo svého celoněmeckého sjezdu úmyslně. „Vědomě zvolená paralela znovu ukazuje, čí duchovní dítě AfD je,“ řekla listu Kölner Stadtanzeiger. „AfD ví naprosto přesně, co dělá,“ dodala politička vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Volba termínu sjezdu je podle vlivného sociálního demokrata Rolfa Mützenicha cílenou provokací, jíž chce AfD vyvolat pozornost. Zařadí se tak podle něj po boku nechvalně proslulých výroků některých členů AfD. Zmínil například 84letého bývalého předsedu strany Alexandera Gaulanda, který opakovaně zlehčoval zločiny nacismu. Uvedl mimo jiné, že diktátor Adolf Hitler a nacisté jsou jen ptačí trus na více než tisíci letech úspěšných německých dějin.

Kontroverzními výroky proslul také Björn Höcke, klíčová postava národoveckého křídla strany a spolupředseda její durynské organizace, která má sjezd pořádat. Vystudovaného učitele dějepisu soud opakovaně potrestal za použití nacistického hesla Vše pro Německo. V minulosti Höcke například požadoval změnu přístupu k německým dějinám o 180 stupňů.

Kvůli těmto i dalším výrokům členů AfD prohlásil loni Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se proti tomu brání u soudu. Od loňských únorových předčasných parlamentních voleb má přitom AfD druhou nejsilnější frakci ve Spolkovém sněmu a je nejsilnější opoziční stranou. Ve volbách získala 20,8 procenta hlasů.

Stefan Möller, který straně předsedá v Durynsku spolu s Höckem, kritiku odmítl. „Ten, kdo kvůli stranickému sjezdu AfD v Erfurtu činí srovnání se stranickým sjezdem NSDAP ve Výmaru před sto lety, má zjevně zájem jen o nucenou instrumentalizaci dějin,“ řekl.

Výmarský sněm NSDAP se konal 3. a 4. července 1926. Byl prvním po znovuzaložení strany v roce 1925. Podle německých historiků byl zlomový pro konsolidaci strany. Nacisté se následně chopili moci v roce 1933. Hitler se stal říšským kancléřem a v roce 1939 rozpoutal druhou světovou válku.

X X X

KANCELÁŘ   HONGKONGU  V  BERLÍNĚ

Hongkongská hospodářská a obchodní kancelář v Berlíně (HKETO Berlin) podpořila projekce dvou hongkongských filmů Šťastni spolu a Stvořeni pro lásku v programu Filmasia Presents, které se konaly 15. února v Brně v České republice, za finanční podpory Agentury pro rozvoj kulturních a kreativních průmyslů hongkongské vlády a Fondu pro rozvoj filmu.

Ředitelka pro styk s veřejností Stephanie Pall promluvila před zahajovací projekcí filmu Stvořeni pro lásku a zdůraznila odhodlání hongkongské vlády propagovat hongkongské filmy a výjimečné řemeslné umění místních filmařů po celém světě.

Filmy mají jedinečnou schopnost překračovat zeměpisné a společenské hranice a představují nám rozmanitost lidských zkušeností. Jsme moc rádi, že můžeme v Brně představit výjimečné příběhy hongkongské kinematografie a nabídnout českému publiku její výrazné perspektivy,“ dodala Stephanie Pall.

Filmasia Presents je platforma pro distribuci asijských filmů v České republice pod záštitou festivalu Filmasia. HKETO Berlin podpořilo projekce hongkongských filmů a zahájení 21. ročníku festivalu, které se konalo v prosinci 2025 v Praze a bylo zahájeno slovy ředitele HKETO Berlin, pana Indiana Wonga.

 HKETO Berlin je pověřenou organizací vlády Zvláštní administrativní oblasti Hongkong v obchodních vztazích a dalších hospodářských a obchodních otázkách v České republice, Rakousku, Německu, Maďarsku, Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku a ve Švýcarsku.

Stephanie Pall Ředitelka pro styk s veřejností

Hongkongská hospodářská a obchodní kancelář v Berlíně

Tel: +49 (0) 30 22 66 77 24 2, Fax: +49 (0)30 22 66 77 28 8

E-mail: stephanie_pall@hketoberlin

X X X

Ministerstvo zemědělství rozšiřuje možnosti podpory agrolesnictví
a zjednodušuje zalesňování

Ministerstvo zemědělství (MZe) připravilo aktualizaci dvou nařízení vlády. Umožní nově kombinovat dotaci na agrolesnictví s podporou na biopásy, zatímco druhý materiál zjednodušuje administrativní postupy u zalesňování zemědělské půdy. Cílem změn je zvýšení biodiverzity, sjednocení legislativy a snížení byrokratické zátěže pro žadatele. Obě nařízení dnes schválila vláda.

MZe upravilo pravidla, aby zemědělci mohli nově kombinovat dotaci na agrolesnictví s biopásy, což umožní účinnější podporu biodiverzity v krajině. Změna přichází po několika letech zkušeností s agrolesnictvím z podnětu zemědělců, cílem je přinést do hospodaření větší flexibilitu.

Změny mají zjednodušit administraci a snížit byrokratickou zátěž jak pro žadatele, tak i pro administraci podpor. Nařízení také zmírňuje sankci, která spočívá v neposkytnutí dotace, pokud na dílu půdního bloku o rozměru 1 hektar poroste více než povolených 100 stromů. Pokud tento počet nepřevýší 110 kusů na hektar, bude možné, v závislosti na plnění ostatních podmínek, dotaci stále poskytnout v plné výši.

Podle předpokladu bude v roce 2026 agrolesnická podpora v celkové výši více než 250 milionů korun poskytnuta na plochy přesahující 5 000 hektarů.

Agrolesnictví kombinuje pěstování dřevin s pěstováním zemědělských plodin nebo s chovem hospodářských zvířat na jednom pozemku. Kombinace různých druhů stromů, keřů a plodin vytváří pestřejší ekosystém, který je útočištěm pro různé živočichy a rostliny. Stromy také pomáhají snižovat riziko eroze, chrání půdu před odnosem a ztrátou živin. V roce 2025 se v české krajině díky agrolesnictví vysázelo více než 200 tisíc stromů.  Loni přišlo 171 žádostí o dotaci na založení agrosystému.

Biopásy jsou pruhy půdy s vysetím předem stanovené směsi kolem nebo i uprostřed pole, které jsou nechávány po celý rok v podstatě bez zásahu zemědělského hospodaření. Mají význam především jako úkryt a potrava pro hmyz, ptáky a drobné savce. Správným umístěním biopásu je možné zabránit erozi.

Úprava druhého nařízení umožní jednodušší zalesňování méně výnosné zemědělské půdy, včetně následné péče o založené porosty. MZe sjednotilo nařízení s lesnickou legislativou – například bude možné navýšit šířku neosazených ploch u budoucích průseků či nezpevněných lesních cest ze 4 na 5 metrů. Vojtěch Bílý

X X X

Bateriové vlaky z plzeňské škodovky nejen na české koleje.

Výrobní závod Škoda Group v Plzni vyrábí nízkopodlažní tramvaje, metro, trolejbusy či elektrické vlaky. Kraj v loňském roce uspěl s žádostí o dotaci z Modernizačního fondu financovaného ze systému EU pro obchodování s emisemi. Pro Pardubický kraj to znamená dotaci 1,4 miliardy korun z dvoumiliardového projektu na pořízení elektricko-bateriových vlaků.

O nahrazení stávajících vozidel moderními elektricko-bateriovými vlaky hovoříme již delší dobu. Bez dotace je pořízení takových jednotek pro rozpočet Pardubického kraje prakticky nereálné, jelikož v rámci dopravní obslužnosti platíme tzv. prokazatelnou ztrátu, kterou činí mimo jiné odpisy. Nicméně dotaci jsme získali a uděláme maximum proto, aby byla vozidla nasazena do ostrého provozu v našem kraji. Škoda Group patří mezi jednoho z výrobců a čtyři kusy těchto vozidel již jezdí v ostrém provozu v Moravskoslezském kraji,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že výběrové řízení na dodavatele vozidel je v gesci dopravce nikoliv Pardubického kraje.

Elektricko-bateriové vozy by měly být nasazeny na tratích, kde dosud operují dieselové jednotky. „Soupravy bychom tak chtěli využít například na trati Litomyšl – Vysoké Mýto – Česká Třebová – Moravská Třebová nebo například na trati z Ústí nad Orlicí přes Letohrad do Králíků,“ řekl hejtman Netolický. S výrobním závodem Škoda Group v Plzni se před časem seznámil také náměstek hejtmana pro dopravu Ladislav Valtr.

Bateriový systém společnosti Škoda umožňuje maximální rychlost 120 kilometrů v hodině na vzdálenost 80 kilometrů na jedno nabití. Maximální rychlost na elektrické trakci je pak 160 kilometrů v hodině.

Mezi hlavní produkty Škoda Group patří především nízkopodlažní tramvaje, trolejbusy, metro elektrické vlaky, elektrické motory či kompletní pohony pro dopravní systémy. Za dobu existence společnosti se její produkty dostaly do více než 50 zemí světa. V roce 2024 dosáhla skupina tržeb ve výši 1,1 miliardy eur. S nárůstem výroby vzrostl počet zaměstnanců na přibližně 10 tisíc.

Klíčovými strategickými trhy zůstávají Česká republika, Slovensko, Finsko, Německo, pobaltské země, Bulharsko, Itálie a Polsko. Škoda rozšířila svou globální přítomnost navázáním partnerství se společnostmi Hyundai Rotem a Hyundai Motor Company a analyzuje další příležitosti ve Střední Asii a Indii. Škoda Group získala v posledních letech několik významných zakázek, například na příměstské vlaky pro Bulharsko a soukromého dopravce RegioJet, na bateriové vlaky pro České dráhy, na Slovensko a do Lotyšska nebo vlaky na rychlost 200 km/h pro Arrivu. Škoda rovněž vyrábí tramvaje pro Prahu, Brno, Bergamo, Helsinky a Tampere a v Německu budou její tramvaje brzy jezdit již v 11 městech.Mgr. Dominik Barták

X X X

SÚSPK v Kralovicích zahajuje provoz elektromobilů, obsluhu vyškolí dodavatel

Středisko Správy a údržby silnic Plzeňského kraje (SÚSPK) v Kralovicích pokračuje v naplňování své energetické koncepce. Ve čtvrtek 19. února 2026 proběhne v areálu střediska školení obsluhy dvou nových elektromobilů, které byly do Kralovic dodány ve druhém únorovém týdnu. Školení zajistí technik dodavatele vozidel.

Nové vozy značky Mercedes-Benz model eCitan budou sloužit pro potřeby provozního i technického úseku střediska. Každý elektromobil má svého konkrétního uživatele – vedoucího provozního střediska a investičního technika z technického střediska.

Vedoucí střediska bude vozidlo využívat zejména ke kontrolám silnic na Manětínsku, investiční technik pak při správě a realizaci liniových silničních staveb. Jedná se o menší elektrické užitkové vozy určené především pro městskou a příměstskou logistiku. Kapacita baterie umožňuje dojezd přibližně 280 km (WLTP), při využití rychlonabíjení se baterie z 10 % na 80 % dobije zhruba za 38 minut. Elektromotor disponuje výkonem 90 kW (122 k) a točivým momentem 245 Nm.

Automobily byly pořízeny na základě standardního výběrového řízení, přičemž SÚSPK využila nejnižší cenovou nabídku.

Součást širší energetické koncepce SÚSPK

„Pořízení elektromobilů je logickým krokem v rámci projektu vybudování fotovoltaických elektráren na vybraných střediscích SÚSPK. Projekt byl zahájen v loňském roce a týká se středisek v Rokycanech, Kralovicích, Klatovech a Domažlicích,“ říká Petr Vomáčka, vedoucí povozně investičního oddělení SÚSPK.

Jak dále upřesnil, V Rokycanech již byla uvedena do provozu fotovoltaická elektrárna o výkonu do 10 kWh, která vznikla za pomoci dotace a pomáhá snižovat energetickou náročnost areálu. V Kralovicích byla v červenci loňského roku vybudována fotovoltaická elektrárna s výkonem panelů 31,54 kWh, navržená primárně pro pokrytí vlastní spotřeby střediska. Současně zde byla k 1. lednu 2026 instalována také autonabíječka.

„Stavíme fotovoltaiky na střediscích tak, abychom pokryli vlastní spotřebu tohoto areálu. Není to tak, že bychom chtěli vyrobenou elektřinu prodávat. V rámci určité vize jsme nechali zpracovat čtyři studie pro střediska v Rokycanech, Kralovicích, Klatovech a Domažlicích a nyní tyto studie postupně překlápíme do realizace,“ doplňuje Petr Vomáčka, vedoucí provozně investičního oddělení SÚSPK.

Efektivní využití vlastní energie

Technické řešení nabíjení bylo zvoleno s ohledem na platnou legislativu i ekonomickou efektivitu provozu. Výkon nabíjecí infrastruktury je nastaven na 22 kW (2×11 kW), což umožňuje napojení přímo do areálu střediska a maximální využití energie vyrobené z vlastní fotovoltaické elektrárny.

„Jakmile by byl výkon vyšší než 22 kW, jednalo by se o samostatné odběrné místo. To by znamenalo, že bychom vyrobenou elektřinu prodávali do sítě a následně ji za vyšší cenu nakupovali zpět pro nabíjení. To jsme nechtěli. Zvolený výkon je dostačující – když se auto odpoledne vrátí z výjezdu, zaparkuje se, připojí na nabíječku a ráno je opět plně připravené k provozu,“ vysvětluje Petr Vomáčka.

„Velmi oceňuji, že Správa a údržba silnic Plzeňského kraje přistupuje k energetickému hospodaření systematicky a s dlouhodobou vizí. Kombinace fotovoltaických elektráren na střediscích v Rokycanech, Kralovicích a postupně i v Klatovech a Domažlicích spolu s postupným zaváděním elektromobility je příkladem odpovědného a promyšleného přístupu. Organizace tím nejen snižuje provozní náklady, ale zároveň maximálně využívá vlastní vyrobenou energii a chová se ekonomicky i ekologicky udržitelně. Takový model efektivního hospodaření chceme jako kraj podporovat a dále rozvíjet,“ okomentoval projekt SÚSPK náměstek hejtmana pro oblast dopravy Pavel Čížek. 

Další kroky projektu

V letošním roce plánuje SÚSPK dokončit obdobný projekt také ve středisku v Klatovech, kde bude vysoutěžena dodávka fotovoltaické elektrárny a následně doplněna nabíjecí infrastrukturou. Fotovoltaická elektrárna je plánována také v Domažlicích.

Projekt postupného zavádění obnovitelných zdrojů energie a elektromobility představuje další krok SÚSPK směrem k energeticky úspornějšímu a ekologičtějšímu provozu svých středisek v celém Plzeňském kraji.

 X XX

  Pardubická Synthesia zvýší výrobu nitrocelulózy?

Hejtman Pardubického kraje navštívil společnost Synthesia, která spadá do portfolia investiční skupiny Kaprain. S generálním ředitelem Pavlem Krtkem a místopředsedou představenstva Danielem Tamchynou řešil další plány společnosti, která v pardubickém Semtíně zaměstnává na 1200 lidí. V letošním roce byl dokončen prodej 51% podílu dceřiné společnosti Synthesia Nitrocellulose společnosti Colt CZ.

„Společnost Synthesia společně s Explosií patří k životu krajského města, protože se nebavíme jen o kmenových zaměstnancích, ale také dalších návazných provozech a profesích. Zatímco Explosia je nyní v majetku státu, tak Synthesia je vlastněná investiční skupinou Karpain. V letošním roce pak byl dokončen prodej podílů dceřiných společností Synthesia Nitrocellulose, a.s. a Synthesia Power, a.s. skupině Colt CZ. Právě nitrocelulóza je klíčovou surovinou pro výrobu střelného prachu a Synthesia je jedním z největších světových producentů. Proto také v areálu vzniká nový objekt, kde dojde k navýšení objemu výroby o tisíc tun,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který se zajímal také o záležitosti bezpečnosti areálu, sanaci odkališť či ekologizaci provozu.

„Musím pochválit spolupráci a komunikaci s Pardubickým krajem. Rádi jsme zástupci kraje, panu hejtmanu Netolickému, představili naše rozvojové projekty v areálu společnosti Synthesia,“ uvedl za společnost Synthesia Daniel Tamchyna.

Pardubická chemička Synthesia je předním evropským výrobcem kvalifikované chemie se stoletou tradicí. Zabývá se výrobou nitrocelulózy, oxycelulózy, řady organických a anorganických chemikálií, pigmentů a barviv. Mezi klíčové zákazníky Synthesie patří především výrobci střelivin a trhavin, farmaceutické koncerny, podniky z oblasti agrochemie a gumárenského průmyslu, významní výrobci produktů pro odvětví nátěrových hmot, plastů a tiskových barev, barviv pro textilní a papírenský průmysl. Investiční skupina KAPRAIN získala stoprocentní majetkový podíl v Synthesii na začátku roku 2024 po schválení transakce ze strany příslušných antimonopolních úřadů. Díky této strategické akvizici se stala jedním z nejdůležitějších hráčů na evropském trhu speciální chemie.

 Skupina Colt CZ je jedním z předních světových výrobců ručních palných zbraní a munice pro ozbrojené složky, osobní obranu, lov, sportovní střelbu a další komerční využití. Své produkty prodává především pod značkami Colt, CZ (Česká zbrojovka), Colt Canada, Colt Optics, Dan Wesson, Sellier & Bellot, swissAA, Spuhr a 4M Tactical. Skupina rovněž působí v oblasti výroby energetické nitrocelulózy prostřednictvím společnosti Synthesia Nitrocellulose, ve které vlastní 51% podíl.

Skupina Colt CZ sídlí v České republice a zaměstnává přibližně 4 500 lidí ve svých výrobních závodech v České republice, Spojených státech, Kanadě, Švédsku, Švýcarsku a Maďarsku. Skupina je od roku 2020 kotovaná na Burze cenných papírů Praha a jejím největším akcionářem je holding Česká zbrojovka Partners SE.

Kaprain
Kaprain je česká investiční skupina, kterou v roce 2013 založil a více než 10 let rozvíjí Karel Pražák. Soustředí se na šest základních oblastí – real estate, industry, finance, retail, entertainment a média. V současné době má Kaprain více než 6 000 zaměstnanců a aktiva v souhrnné hodnotě přesahující 50 miliard korun. Průmyslová divize skupiny Kaprain se soustředí především na chemický průmysl. Tvoří ji ústecká Spolchemie, pardubická Synthesia, slovenský Fortischem a dva gumárenské závody – Rubena a Trelleborg Bohemia. ING. Jtka Tocháčková

x x x

Trenčín zahájil rok Evropského hlavního města kultury 2026 největší kulturní akcí ve své historii

Zahajovací víkend nabídl více než sto akcí a téměř tisíc vystupujících. Zúčastnili se ho místní obyvatelé a stovky dobrovolníků. Akce navštívily desítky tisíc lidí.

Během zahajovacího víkendu projektu Trenčín 2026 – Evropské hlavní město kultury se Trenčín proměnil v živé kulturní centrum celoevropského významu. Během tří dnů se v centru města a jeho částech konalo více než sto kulturních, komunitních a uměleckých akcí. Programu se zúčastnili umělci z 13 zemí, stovky dobrovolníků a zástupci místních komunit. Největší kulturní událost v moderní historii města symbolicky zahájila celoroční program Evropského hlavního města kultury Trenčín 2026.

Město jako otevřená kulturní scéna

Od pátku do neděle se ulice, náměstí, galerie, kostely, kluby a neobvyklé veřejné prostory Trenčína staly místem umění, setkávání a sdílených zážitků. Úvodní víkend nabídl více než stovku kulturních, komunitních a uměleckých akcí po celém městě a jeho částech, které společně s mezinárodními hosty představily šíři a rozmanitost místní kulturní scény.

Program se odehrával na třech hlavních venkovních pódiích a desítkách dalších míst. Návštěvníci si užili širokou škálu kulturních akcí – od divadelních, hudebních a tanečních představení, koncertů a výstav až po módní přehlídky a společná čtení v trenčínských kavárnách. Prostor k vystoupení dostali mladí talenti i známá jména. Celé město tančilo na maškarním průvodu, ke kterému se postupně přidávaly folklórní soubory, děti, hudebníci a herci.

„Chtěli jsme, aby si každý mohl z programu vybrat něco, co mu vyhovuje – ať už to byla velká večerní představení, nebo malé zážitky v sousedské zóně. Úvodní víkend ukázal, jak může město vypadat, když se otevře lidem, nápadům, zvědavosti a světu,“ řekl Stanislav Krajči, ředitel projektu Trenčín 2026.

Do Trenčína, který má přibližně 55 000 obyvatel, přijeli hosté z více než dvaceti zemí Evropy a celého světa, stejně jako umělci z České republiky, Portugalska, Dánska, Finska, Itálie, Španělska, Německa, Norska, Francie, Japonska, Brazílie a Turecka. Velkou měrou se zapojili také místní umělci, komunity, občanská sdružení, školy a kulturní instituce.

Manifest Trenčín 2026 jako symbolický vrchol víkendu

Vrcholem sobotního programu byl večerní galaprogram Manifest Trenčín 2026 na Mírovém náměstí. Multimediální show kombinovala obrazy, hudbu, tanec a příběh města a regionu, vzdávající hold jeho identitě, kulturnímu dědictví a osobnostem, které přispěly k jeho formování.

V samém srdci města bylo pro slavnostní program vytvořeno jedinečné pódium ve tvaru kamenného srdce Trenčína, které ztělesňuje genius loci města na řece Váhu s jeho ikonickou hradní skálou. „Manifest je uměleckou poctou Trenčínu – jeho historické a současné kulturní identitě, hodnotám svobody, demokracie a humanity, a především lidem, kteří tvoří jeho jedinečný příběh,“ řekl Lumír Mati, dramaturg Zahajovacího víkendu.

„Manifest Trenčín 2026 je pokračováním starověkého slova manifestus: je to prohlášení, které by mělo být viditelné a přítomné v životě tak silně, že se ho lze dotknout. Ne silou, ale kreativitou. Ne v kameni, ale ve vztazích mezi lidmi. Ne nátlakem, ale dobrovolnou činností. Jeho největší silou je lidskost,“ je uvedeno v Manifestu Trenčín 2026, který představil Stano Krajči v rámci slavnostního programu.

Večerní galaprogram spojil hudební hvězdy s jedinečným talentem města a regionu, které projekt Trenčín 2026 představil nejen domácímu publiku, ale i mezinárodním divákům. Na pódiu vystoupili Jana Kirschnerová a Štefan Štec s Vojenskou kapelou Banská Bystrica, legendární trenčínská kapela Bez ladu a skladu společně s dechovým orchestrem Lucerka, Ninou Kohoutovou a Emmou Drobnou s Martinem „Majlem“ Štefánikem v uměleckém představení v choreografii Kataríny Čillikové, inspirovaném Trenčínem jako městem módy.

Poetiku spojenou s hudbou a tancem a symbolické oživení „kamenného srdce“ přivedla k životu básnířka Mila Haugová společně s Robertem Sillayem, Martinem Pospišem a tanečnicí Martou Blaškovou. Diváci si také užili silný umělecký zážitek z vystoupení operní divy Paulíny Ovádkové a společného sboru Hudební školy Pádivý Trenčín a Hudební školy Dezidera Kardoša z Bánovce nad Bebravou, ve spolupráci s Trenčínským komorním orchestrem a kvartetem Spectrum.

Poctu tradiční kultuře regionu vzdali Jureš Liška s kapelou Nogaband, Trombitášmi z Nimnice a folklórní soubory RADOSŤ, TRENČAN a ŠKRUPINKA v choreografii Laca Cmoreje. Slavnostní program doplnila hra Láska a Zvedavosť v podání herce Pavola Seriše a jeho dcery Juliany.

Pestrou programovou nabídku hlavního večerního programu doplnilo velkolepé vystoupení mezinárodní akrobatické skupiny Company Sacude (ES) a divadelní představení Městského divadla Zlín a Filharmonie Bohuslava Martinů.

Součástí nedělního programu, který byl určen především rodinám s dětmi, byla slavnostní mše svatá s Monsignorem Dávidem Tencerem, biskupem z Reykjavíku (IS), která programu dodala duchovní rozměr a poskytla prostor pro společnou reflexi.

Zahajovací víkend Trenčína, Evropského hlavního města kultury 2026, zakončila velkolepá dronová show, během níž se nad Trenčínským hradem vzneslo 300 dronů, které společně se slavnostním osvětlením vytvořily působivé vizuální finále víkendu.

Program v ulicích doplnily světelné instalace s názvem „Rozsviťte město“, které během všech tří večerů proměnily veřejné prostory v živé scény světla a umění. Současné umění bylo prezentováno nejen v tradičních výstavních prostorách Galerie Miloše Alexandra Bazovského, kde se návštěvníci seznámili s dílem jednoho z nejvýznamnějších slovenských umělců 20. a 21. století, Stana Filka, ale také prostřednictvím tří výstav umělců z Turecka, Portugalska a Japonska. Tyto výstavy přinášejí současné umění do historických prostor Trenčínského hradu.

Kultura a umění si našly cestu i do zcela netradičních míst, jako je městský podchod pod Hasičskou ulicí nebo zimní stadion. Součástí zahajovacího víkendu bylo také otevření LUMó Hub – nového prostoru v centru města zaměřeného na udržitelnou módu, který bude po celý rok oživovat a rozvíjet módní dědictví Trenčína prostřednictvím aktivit a programů věnovaných udržitelnosti.

Kateřina Svobodová, ANTENNA Media

X x x

DALŠÍ  FILM  O  NEPELOVI

Další film o Ondrejovi Nepelovi: Trailer odhalil hviezdne obsadenie aj veľké emócie

Príbeh jedného z najväčších športovcov našej histórie sa vracia na filmové plátno opäť. Tvorcovia predstavili trailer k novému filmu o Ondrejovi Nepelovi.

Tvorcovia nového celovečerného filmu ŠAMPIÓN zverejnili oficiálny trailer k projektu, ktorý približuje život a kariéru legendárneho krasokorčuliara Ondreja Nepelu.

Snímka sa snaží spojiť športový príbeh, výrazné herecké obsadenie a moderné filmárske postupy, pričom ambíciou je priniesť divákom vizuálne aj dramaturgicky výnimočný titul.

Ondrej Nepela sa zapísal do dejín ako olympijský víťaz v krasokorčuľovaní na zimných hrách v japonskom Sappore v roku 1972. Na olympijskom ľade sa pritom predstavil už ako trinásťročný, čím sa zaradil medzi mimoriadne výrazné športové talenty svojej generácie.

Film vstúpi do slovenských kín 26. marca 2026 v distribúcii spoločnosti Continental Film. Režisér Jakub Červenka ho poňal ako športovú drámu, ktorej dej sa odohráva počas majstrovstiev sveta v Bratislave v roku 1973.

Ešte pred oficiálnym uvedením sa film predstaví na špeciálnej slávnostnej predpremiére v Slovenskom olympijskom dome CASA SLOVACA v Miláne počas zimných olympijských hier Miláno – Cortina d’Ampezzo 2026, a to 18. februára. Podujatia sa majú zúčastniť aj tvorcovia a predstavitelia hlavných úloh Jana Nagyová a Adam Kubala.

Premiéru môžu navštíviť aj diváci, ktorí sa v tom čase budú nachádzať priamo v dejisku olympiády. 

Hlavnú postavu Ondreja Nepelu stvárnil Adam Kubala. Jeho výkon sa vo filme prepája s reálnymi jazdami profesionálneho krasokorčuliara, čo umožnilo dosiahnuť plynulé prepojenie športových a hereckých scén. Významnú rolu trénerky Hildy Múdrej si zahrala Jana Nagyová.

„Nešlo len o hereckú výzvu, ale o obrovskú osobnú zodpovednosť. Pani Hilda bola silná žena, ktorá stála za šampiónom v chvíľach, keď sa všetko rúcalo,“ hovorí Jana Nagyová.

Autenticitu filmu podporilo aj využitie originálnych kostýmov a predmetov, ktoré súviseli so životom Hildy Múdrej a Ondreja Nepelu. Rodina poskytla tvorcom viaceré artefakty vrátane symbolickej podkovy, ktorá sprevádzala športovca na významných podujatiach.

Vo filme sa objaví aj postava speváčky Evy Pilarovej, ktorú stvárnila Martina Jindrová. V ďalších úlohách účinkujú viaceré známe mená českej a slovenskej hereckej scény vrátane Jozefa Vajdu, Alexandra Bártu, Romana Luknára či Ely Lehotskej.

Tvorcovia kládli veľký dôraz aj na technickú stránku projektu. Vizuálne efekty pripravoval tím spoločnosti PFX, ktorý pracoval s postupmi využívanými v európskych a hollywoodskych produkciách. Jedným z kľúčových prvkov je digitálna výmena tváre, ktorá umožnila prepojenie hereckého výkonu s autentickými športovými jazdami. Súčasťou filmu je aj digitálna rekonštrukcia historických priestorov, vrátane bratislavského štadióna z roku 1973 či dobového letiska Praha–Ruzyně.

Príbeh sa sústreďuje na obdobie, keď Nepela stál na vrchole kariéry, no zároveň čelil tlaku slávy aj osobným dilemám.

„ŠAMPIÓN je film o víťazstve, ktoré neprináša úľavu, ale ďalšiu ťarchu. O sláve, ktorá môže človeka izolovať,“ hovorí režisér Jakub Červenka. „Zaujímalo nás, prečo Ondrej Nepela na historických záberoch po víťazstve neoslavuje.“

Projekt vzniká v spolupráci so športovými organizáciami vrátane Slovenského olympijského a športového výboru či Slovenského krasokorčuliarskeho zväzu a na jeho výrobe sa podieľa česká aj slovenská televízia.

x xx

ČR  POTŘEBUJE  NOVÉ  TRENÉRY  A  VYROVNAT  CIZÍM  ZEMÍM

DNES  NAŠI  SPORTOVCI  JINÝM  NESTAČÍ,  VIDĚT  I  VE  FOTBALE

OBNOVIT  DŘÍVĚJŠÍ   DUKLU,  KTERÁ  VYCHOVÁVALA  ŠPIČKY

VINA   ČERNOCHOVÉ,  ŽE  SPORTOVCE  ZRUŠILA

VYMĚNIT  ŠÉFA  ČOV,  UŽ  DŔIVE  BYLY  PROBLÉMY

ČR  MUSÍ  MÍT  MINISTERSTVO  SPORTU,  JAK  BYLO  DŘÍVE

AGENTURU  ZRUŠIT,  VŮBEC  NEMĚLA  BÝT,  jEN  UTRACENÉ  MILIONY

Strachová: Svět vrcholového sportu je bublina. Po kariéře nastává nejistota, přijdete o opěrné body

Bývalá vrcholová lyžařka Šárka Strachová začala po kariéře provozovat kliniku, která pomáhala nejenom sportovcům a nyní je předsedkyní Českého klubu fair play. „Je hezké šířit myšlenky a hodnoty, jako je respekt, přátelství a čestnost mezi společnost,“ usmívá se olympijská medailistka, která v konaktu se závodním lyžováním zůstává i nadále. „Na olympiádě je celá řada příběhů, nestíhám ji pojmout celou, ale sjezdové lyžování se snažím sledovat.“

Olympiáda v Itálii přináší zajímavé, silné, někdy smutné příběhy. Jak se díváte na to, jak dopadla Lindsey Vonnová?

Každá olympiáda přináší úžasné příběhy, ale Lindsey Vonnová je určitě velké téma posledních dní, velmi s ní soucítím, nemá jednoduché období.

Důležité je, aby Lindsey Vonnová byla brzy v pořádku, hlavně ať nemá následky do budoucího života, protože zranění je opravdu ošklivé, přeje si bývalá vrcholová lyžařka Šárka Strachová. Poslechněte si celý rozhovor

Je v jejím týmu nějaká síla, která by si troufla říct – nepojedeš, bez toho vazu je to strašné riziko?

Nevíme přesně, co se v jejím týmu dělo, třeba jí to i někdo řekl. Má kolem sebe řadu lékařů, fyzioterapeutů, trenérů – její tým je ohromný, složila si ho po svém comebacku v předloňském roce. Ale jak ji známe z médií, tak i kdyby někdo vyslovil názor, že to není úplně dobré rozhodnutí nastoupit do sjezdu, tak si myslím, že byla rozhodnutá, že do sjezdu nastoupí, a nikdo by s ní nehnul.

Dostane sportovec při takové jízdě z hlavy, že není zcela v pořádku?

Rozhodně nedostane, přímou souvislost ten pád s kolenem neměl. Ale sama to zmiňovala v příspěvku – v lyžování jde o centimetry, ať už je to sjezd, nebo slalom. A ona byla o pár centimetrů špatně. Ale samozřejmě koleno i noha reaguje jinak, když je tam přetržený křížový vaz, když je koleno zpevněné v ortéze.

Maximální výkony u sportovců, a zvlášť v takové disciplíně, jako je sjezdové lyžování, jsou o neskutečné přesnosti. A koleno nemohlo být v takové kondici, navíc, když nastupujete s nějakou indispozicí, tak to musí hrát nějakou roli. I v tréninku, den před tím, kdy si Lindsey testovala, co její tělo vydrží, bylo vidět na dopadech, že koleno nedrží.

Nicméně se rozhodla do toho jít, mohlo to skončit krásně, mohla udělat medaili, nevím, jestli atakovat zlatou, ale rozhodně na to měla. Holt to skončilo, jak to skončilo, a je zbytečné to teď hodnotit od kohokoliv zvenku. Spíš ji držet palce, ať je brzy v pořádku, a hlavně ať nemá následky do budoucího života, protože zranění je opravdu ošklivé.

Prvních pár let všechny pády končily úderem do hlavy, vzpomíná krasobruslař a trenér Tomáš Verner

Který další příběh na olympiádě v Itálii vás zaujal?

Příběhů je tam celá řada. Nestíhám pojmout celou olympiádu, ale sjezdové lyžování se snažím sledovat, ohromný příběh – Frederica Brignoneová. Velké zranění na jaře, složitá zlomenina nohy, přetržené vazy v koleni, nevěděla, jestli se vůbec k lyžování vrátí. 14 dnů před olympiádou se vrátila k závodění, a teď má na krku dvě zlaté medaile.

Takže to je také úžasný příběh, ale když se na to podíváte z jiného úhlu pohledu, tak nikde není napsáno, že kdyby ke zranění nedošlo, celé léto se připravovala, jestli tu olympiádu vyhraje. Na olympiádu přijela bez očekávání, byl pro ni úžasný příběh už jenom to, že tam mohla startovat. A i do závodů šla s úžasnou lehkostí.

Žít fair play

A jak jako lyžařka specialistka sledujete dvojboj Ester Ledecké?

To je další obdivuhodný příběh, nejenom pro mě, ale i pro řadu dalších sportovců a trenérů. Je jediná sportovkyně, které se povedlo ve třech po sobě jdoucích olympiádách startovat ve dvou disciplínách. Ale projevuje se to i na jejím zdraví, které trpí, program je náročný.

Co dostává v těle nejvíc zabrat?

Záleží na sportu, u snowboardu jsou to extrémně záda, u sjezdařů určitě celá přední strana stehen a záda. Je tam důležitá regenerace, ale to sportovci na vrcholové úrovni v dnešní době mají dobře ošetřeno. A týmy se o ně starají, aby maximalizovali to, aby se sportovci nezranili.

Stříbrná Adamczyková: Říkala jsem si, že z pátku třináctého uděláme šťastný den. Byla to divočina

A dá se tomu předcházet i vyváženějším tréninkem?

Určitě, stoprocentně. Kompenzace v rámci tréninku, to znamená, když máte sport, který přetěžuje určitou část těla, tak je potřeba kompenzovat tu část těla, která naopak tolik zatížená není.

Všechno se odvíjí od stabilního pevného středu, který zrovna lyžaři musejí mít silný, protože se pohybují ve třech rovinách, a to ještě na podložce, která se mění, dost často není vidět. Takže střed je naprosto zásadní.

Už šest let jste předsedkyní Českého klubu fair play. Jaká je to práce?

Je to hrozně hezká práce, protože to téma má úžasnou hloubku. Vždycky říkám – buď žijete fair play a je to vaše životní filosofie, nebo ne. Je hezké šířit tyto myšlenky a hodnoty, jako je respekt, přátelství, čestnost mezi společnost.

Do konce února mohou všichni posílat návrhy na ocenění fair play. A vždycky na jaře vybrané činy oceňujeme. A děje se jich spousta, není to vždy jenom záchrana života, velké činy, ale i drobnosti. A kdokoliv o něčem ví, může je nám do Českého klubu fair play posílat. My je pak s kolegy probíráme a vybíráme, ty nejcennější vyhlašujeme v rámci vyhlašování.

„Buď žijete fair play a je to vaše životní filosofie, nebo ne“

V nejlepším přestat

Jedno to zažije každý vrcholový sportovec – konec závodní kariéry? Co sportovce čeká? Nastane prázdno?

Nastává nejistota, svět vrcholového sportu je bublina, svět sám pro sebe, máte všechno dopředu dané, víte, kde budete trénovat, kde budete mít soustředění, kde máte závod.

A najednou nemáte pevné body, které jste měli. Samozřejmě někteří mohou mít i velkou existenční nejistotu, opravdu je to malý zlomek sportovců, kteří se dokáží v rámci kariéry zabezpečit na celý život nebo mít něco do začátku, aby mohli rozjet nějaký svůj projekt.

Většina z nich obětuje sportu nejenom velkou část života, ale i vzdělání, proto jsou různé programy při olympijském výboru, které se snaží pomoci sportovcům s přechodem z plného sportovního úvazku do životního. A je nutno podotknout, že chlapi to mají o něco těžší, protože ženy, když končí sport, tak často mají děti a rodinu a život mají zaplněný něčím jiným.

Platí, že v nejlepším se má přestat?

Je to ideální moment, v nejlepším přestat, ale je to hrozně těžké. Spousta sportovců, kterým se nedaří, nechtějí skončit v období, kdy se nedaří a doufají, že příští rok to zlomí a budou se loučit na vrcholu. Ale spoustě se to nepodaří. Naplánovat správně konec je nesmírně těžké.

Neumannová: Poslední rok kariéry jsem si užila. Stala jsem se mistryní světa, ale věděla jsem, že už ani den

Kdy jste se rozhodla své zkušenosti předávat dál? A vlastně je vtělit do podnikání, založení kliniky?

Rozhodla jsem se možná více než dva roky před skončením kariéry, dojezdila jsem finále v březnu 2017 v Aspenu, vrátila se domů, odložila lyže, vzala si baťůžek a šla jsem do kanceláře.

Ale co bych poradila, je, aby to sportovci nenechávali na chvíli: „Teď jsem skončil a co budu dělat“, vnitřně cítíte, že konec se blíží, tělo vám to velmi dobře dává najevo. Tak aby začali přemýšlet zavčas o tom, jakým směrem se budou ubírat.

Co je to neurolingvistické programování?  A komu tato metoda pomáhá? Poslechněte si celý rozhovor v audiu v úvodu článku.

X X X

DOVOLENÁ  V  KLDR

Ruští turisté berou KLDR útokem. Jako za časů SSSR, chválí si atmosféru v zemi

Prázdné pláže, tiché ulice a nádech nostalgie po Sovětském svazu. Tak líčí Severní Koreu ruští turisté, kteří v uplynulém roce vyrazili do autoritářské země v rekordních počtech. Někteří návštěvníci si ovšem stěžují na to, že zájezdy se odehrávají pod přísným dohledem a pohybovat se lze jen po předem vymezených trasách.

 

„Severní Korea je jedinečný kousek země, záměrně držený pod pokličkou,“ řekla portálu Life Darja Tarasenková, jednatřicetiletá realitní specialistka z Moskvy, když vzpomínala na svou cestu z loňského května. Země ji fascinovala, i když každý její krok někdo sledoval.

Ruští turisté líčí atmosféru severokorejských restaurací a hotelů jako návrat k „jednoduchosti sovětské turistiky“.

Možnosti procházek venku jsou však podle Tarasenkové omezené – její skupinu neustále doprovázel průvodce a policista v utajení, jemuž turisté přezdívali „kágébák“ v narážce na sovětskou špionážní službu KGB. Pocit dozoru podle ní nikdy nezmizel, ani během odpočinku.

Počet Rusů cestujících do KLDR za poslední rok výrazně vzrostl. Loni tam podle portálu Vjorstka podnikli 9 985 cest, což představuje nejvyšší číslo od roku 2010, kdy ruští úředníci začali tato data zveřejňovat.

Oproti době před deseti lety jde o dvojnásobek. Více než polovina cest měla turistický charakter, zbytek připadal na pracovní a osobní důvody.

Rychlý nárůst odráží sbližování Moskvy a Pchjongjangu po ruském vpádu na Ukrajinu, který zemi uvrhl do izolace ze strany Západu. Sbližování se vedle turismu promítá zejména do vojenské a hospodářské spolupráce.

Země sdílejí osmnáct kilometrů dlouhou hranici a spojuje je jediná železniční trať přes most Přátelství u Japonského moře.

Nejběžnějším způsobem cestování Rusů do Severní Koreje bylo letecké spojení – 6 371 cest. Zbývajících 3 453 cest se uskutečnilo vlakem. Žádní ruští občané nevstoupili do KLDR autem, lodí ani pěšky.

Ne všichni návštěvníci však podle portálu The Times přijali oficiální kulisy bez výhrad. Petrohradský videobloger Ilja Voskresenskij prohlásil, že se cítil jako v paralelním vesmíru. „Máte dojem, že pro turisty někdo vytváří představení,“ řekl a přirovnal zážitek k pohybu v omezené zóně počítačové hry. „Můžete se po ní pohybovat, ale nesmíte za hranici. Všechno působí uměle a za okrajem je jen propast. Nebo zeď.“

Nové přímořské letovisko je pro cizince uzavřené

Velkou pozornost na sebe přitahuje přímořská turistická oblast Wonsan Kalma, kterou severokorejské úřady otevřely s velkou pompou loni v létě.

Podél dlouhé písečné pláže tu vyrostly hotely, aquaparky a nákupní centra. Státní média uvádějí, že areál pojme až 20 tisíc hostů a představuje „výkladní skříň socialistické civilizace“.

První ruská skupina tam dorazila začátkem července a její členové mluvili o vřelém přijetí. „Procestovali jsme spoustu míst. Před třemi měsíci jsme byli na Bali. Ale tady člověk opravdu odpočívá,“ řekl tehdy jeden z hostů agentuře RBC. Osmidenní zájezd s letenkou z Vladivostoku, ubytováním a stravou tehdy vyšel přibližně na 150 tisíc rublů na osobu (40 tisíc korun).

Severokorejské ministerstvo cestovního ruchu nicméně resort už na konci července pro cizince dočasně uzavřelo. Zákaz podle dostupných informací dosud nezrušilo. Úřady zřejmě znepokojily mediální zprávy, které naznačovaly, že pobyt probíhal striktně podle předem připraveného scénáře. Rusové nicméně i nadále cestují do jiných částí Severní Koreje.

X XX

Lynč studenta v Lyonu rozbouřil Francii. Vina padá na agresivní krajní levici

Francie je ve varu. Po smrti 23letého katolického a nacionalistického aktivisty Quentina Déranquea, kterého v Lyonu poblíž prestižní univerzity Sciences Po ubili zakuklení levicoví radikálové, píše deník Le Figaro o „válečné atmosféře“ v zemi.

Pozorovatelé se přitom shodují, že půdu k tragédii „nakypřili“ politici francouzské extrémní levice, především z kontroverzní strany Nepodrobená Francie (LFI).

Neměl šanci uniknout. Mlátičky z extremistické skupiny Mladá garda, spřízněné s militantní Antifou, si vše dopředu dokonale připravily

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.