V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, řekl Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.

 „Pravda je, že tam chybí v tom návrhu 85,4 miliardy na výdajích a je tam 15 miliard nafouknutých příjmů, které vlastně neexistují,“ prohlásil Babiš.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pátek řekla, že v návrhu rozpočtu chybí 38 miliard korun na dopravní infrastrukturu, asi 32 miliard na mandatorní, tedy ze zákona povinné výdaje ministerstva práce a sociálních věcí a sedm miliard na spolufinancování zemědělství. Další chybějící výdaje podle ní ještě vyjdou najevo.

Reakce končící koalice

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) si myslí, že kritika návrhu státního rozpočtu na příští rok ze strany ANO má zakrýt, že hnutí nemá vlastní návrh, nechce šetřit a snaží se jen ospravedlnit vysoké schodky k plnění svého nereálného volebního programu. Napsal to na síti X.

„Katastrofické scénáře o stavu státního rozpočtu slýcháváme od Aleny Schillerové pravidelně každý rok. Vždy se mýlila a naplánovaný rozpočet jsme dodrželi,“ dodal. Babiš se podle něj snaží kritikou rozpočtu odvracet pozornost od svého střetu zájmů, který má vyřešit kvůli jmenování premiérem.

Dosluhující ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že navržené příjmy i výdaje jsou i podle názoru nezávislých ekonomických odborníků z Výboru pro rozpočtové prognózy realistické. Pokud vznikající koalice garantuje, že dodrží navržené parametry rozpočtu, končící vláda podle Fialy a Stanjury materiál předloží Sněmovně. Rozhodne o tom ve středu.

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že končící vláda by byla schopna navržený rozpočet dodržet. I předchozí návrhy nynější koalice opozice každoročně zpochybňovala, snahou kabinetu ale bylo nastavit hospodaření tak, aby se snižoval deficit, podotkl.

Chybějící položky

Babiš v neděli uvedl, že kromě chybějících výdajů ministerstva dopravy, práce a sociálních věcí či zemědělství není v kapitole ministerstva spravedlnosti 621 milionů korun pro zaměstnance soudů a státních zastupitelství, dalších 730 milionů chybí v rozpočtu ministerstva vnitra pro dobrovolné hasiče a 800 milionů korun postrádá na spolufinancování evropských fondů ve zdravotnictví.

Rakušan odmítl, že by chyběly peníze pro dobrovolné hasiče. Uvedl, že naopak během vlády dosluhujícího kabinetu narostl objem dotací pro dobrovolné hasiče z 300 milionů na 650 milionů korun. „Je to neznalost detailu,“ uvedl s tím, že celkově vzrostl rozpočet ministerstva vnitra v návrhu na příští rok o 15 miliard korun nad letošní.

Rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů opakovaně vyzývá končící vládu, aby rozpočet znovu předložila do Sněmovny. Kabinet návrh poslal dolní komoře na konci září, vzhledem k volbám se jím ale nově zvolení poslanci bez opětovného předložení zabývat nemohou.

Stanjura chce, aby nová vládní sestava garantovala, že v návrhu rozpočtu zachová naplánované výdaje na obranu a půjčku na stavbu nových jaderných bloků elektrárny Dukovany.

Státní rozpočet pro rok 2026 navrhla končící vláda se schodkem 286 miliard korun. Stanjura ale ve čtvrtek upozornil, že podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený schodek 237 miliard korun. Dodatečných 49 miliard korun tvoří výdaje na obranu nad dvě procenta HDP a půjčka na Dukovany, na které se rozpočtová pravidla nevztahují.

X X X

EXPERTI:  UKRAJINSKÉ  VLAJKY  Z  BUDOV  ODSTRANIT,  PATŘÍ  NA  DOMY  NA  UKRAJINĚ

Ukrajinské vlajky by se měly postupně ze státních budov sundávat, říká Havlíček

Ukrajinské vlajky by se podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka měly postupně ze státních budov sundávat. Splnily svůj účel symbolu a výrazu solidarity, řekl v neděli v pořadu Partie na CNN Prima News. ANO jedná o vzniku budoucí vlády s Motoristy a SPD, jejíž předseda Tomio Okamura nechal sundat ukrajinskou vlajku z budovy Sněmovny den poté, co byl zvolen jejím předsedou.

 Předseda Sněmovny Okamura nechal ze sněmovní budovy sundat ukrajinskou vlajku. Politici končící vládní koalice a Pirátů vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů | Foto: Roman Vondrouš | Zdroj: ČTK

Předseda Svobodných zvolený na kandidátce SPD Libor Vondráček v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že by ze Sněmovny sundal i evropskou vlajku, místopředseda ANO Radek Vondráček ne.

Vondráček (ANO) v souvislosti s vyvěšováním vlajek hovořil nicméně o střídmosti. Je podle něj otázkou, zda téma vlajek neprojednat v nějakém orgánu. Neupřesnil, zda ve stranickém, koaličním či sněmovním.

Havlíček předpokládá, že vlajku sundá i ze sídla ministerstva průmyslu a obchodu, pokud se stane ministrem. „Pochopitelně se bude vlajka v nějaké době sundávat, určitě to neuděláme první den. Ale já jsem toho názoru, že by se měly ty vlajky z veřejných institucí sundávat, na tom nevidím nic špatného,“ dodal.

Předseda Svobodných uvedl v diskusi na ČT, že dlouhodobě zastává názor, že na českých budovách mají být pouze české vlajky.

„Všechny cizí vlajky budou mizet, předpokládám takový vývoj,“ řekl a po chvíli diskuse o stažení ukrajinské vlajky z budovy dolní komory řekl, že taky nebude vyvěšovat na budovu Sněmovny například vlajku Sparty Praha.

„České státní budovy mají být krásné a s krásnými českými vlajkami,“ uvedl. Na dotaz přitakal otázce, zda by v případě, že by byl předsedou dolní komory, stáhl i vlajku Evropské unie. „Nechal bych tam jen českou, tím pádem bych sundal i evropskou,“ řekl.

Místopředseda ANO Radek Vondráček by tak s evropskou vlajkou nenaložil. Okamurův krok byl podle něj reakcí na gesto, kterým končící vládní koalice vlajku před lety pověsila. Poznamenal také, že Okamura se koaličních partnerů na svěšení neptal.

„Budu rád, když válka gest skončí,“ uvedl a několikrát opakoval, že se nechce zaplétat do debaty, zda má na budově viset i vlajka izraelská.

Ukrajinská vlajka visela na sídle dolní parlamentní komory od začátku ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi.

Politici končící vládní koalice a Pirátů Okamurovo gesto označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu a výraz solidarity s Ukrajinou večer vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.

Vicepremiér v demisi Vít Rakušan (STAN) v neděli v České televizi uvedl, že Česko nebylo jedinou zemí, kde ukrajinská vlajka visela. Podle lidovce Jana Bartoška ho bude krok izolovat od ostatního světa.

„Sundání vlajky není jen o sundání vlajky, ale o tom, že vydáváme jasný signál, kudy vláda půjde,“ konstatoval.

X X X

MÍSTO  BOJE  O  POKROVSK  KAPITULACE  UKRAJINY,  ŠKODA  MRTVÝCH

 Dobytí Pokrovsku je na spadnutí. Obrovské ruské ztráty tam už ale nedávají smysl

Ruské síly pokračují v dobývání klíčového východoukrajinského města Pokrovsk. Pokud se jim ho podaří získat, bude to pro Moskvu největší válečný úspěch od roku 2023. Vítězství by ale bylo jen symbolické, neboť původní strategická hodnota města výrazně klesla. Ukrajinská armáda se tam ovšem stále brání a nehodlá se jen tak vzdát, píše CNN.

Zdá se, že ruské síly jsou jen krůček od konečného dobytí východoukrajinského města Pokrovsk. Pokud se jim to podaří, půjde o symbolické vítězství, o které ruský prezident Vladimir Putin usiluje již 21 měsíců za stále vyšší cenu, píše CNN. Boje uvnitř města se v posledních dnech zintenzivnily poté, co se ruským jednotkám podařilo proniknout do města. Pád Pokrovsku, který by představoval největší vítězství Moskvy od roku 2023, se nyní jeví jako téměř nevyhnutelný.

Kyjev popřel ruské tvrzení, že ukrajinské síly již byly v Pokrovsku obklíčeny, a ve středu uvedl, že aktivní operace k zastavení ruského postupu stále pokračují. Ukrajinští vojáci v terénu ale popisují stále ponuřejší realitu. „Situace je obtížná, probíhají všechny druhy bojů, přestřelky v městských oblastech a ostřelování všemi druhy zbraní,“ řekl velitel praporu, který z bezpečnostních důvodů hovořil pod podmínkou anonymity. „Jsme téměř obklíčeni, ale na to jsme zvyklí,“ dodal.

Jeden ze členů ukrajinské dronové jednotky Peaky Blinders řekl, že ruská armáda pokračuje v postupu s velkým počtem mužů. „Pohybují se tak rychle, že naši operátoři dronů s nimi prostě nestačí držet krok. Rusové často postupují ve skupinách po třech, spoléhají na to, že se aspoň jeden z nich do města dostane. Za den se to může podařit celkem asi stovce z nich,“ řekl.

Válečný symbol

Jeho slova potvrzují mezinárodní pozorovatelé, kteří zaznamenali v okolí Pokrovsku velmi vysoký počet ruských obětí, přestože se již nejedná o tak důležitý strategický bod. Jde však o symbol. „Z bojového pohledu to nedává smysl,“ řekl George Barros z Institutu pro studium války (ISW) se sídlem ve Washingtonu.

Pokrovsk byl dlouho považován za klíčové město pro Ukrajince kvůli svým silničním a železničním spojům. Leží na křižovatce několika hlavních silnic, které vedou na východ do Doněcku a Kostjantynivky a na západ do Dnipra a Záporoží. „Bylo to operativně významné místo, protože se jednalo o zásobovací linii. Podporovalo ukrajinskou logistiku, která se pak rozprostřela a podporovala další ukrajinské taktické pozice v menších vesnicích a v terénu kolem Pokrovsku,“ popsal Barros.

To se však změnilo, když Rusko v létě začalo Pokrovsk obkličovat. Časté útoky dronů a dělostřelectva na klíčovou dálnici a železniční trať donutily Kyjev najít alternativní zásobovací trasy a přesunout dopravní uzel jinam, což byl pro Rusy velký úspěch. Ve městě se také nacházel poslední fungující uhelný důl na Ukrajině, který však začátkem roku musel být zavřen. „Od tohoto okamžiku to pro Rusy nemá žádný operační význam, protože již před časem dosáhli hlavního cíle, který potřebovali,“ sdělil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem týdne uvedl, že Rusko shromáždilo v regionu asi 170 tisíc vojáků pro posílení ofenzivy. Poničený Pokrovsk je stále významným symbolem. Šlo by o největší město, které Rusko obsadilo od dobytí Bachmutu v květnu 2023. Zatímco před válkou žilo v Pokrovsku asi 60 tisíc obyvatel, většina z nich už po zahájení ruské invaze z města uprchla. Podle ukrajinských úřadů tam zůstává asi 1 200 civilistů.

Další evakuace již nyní podle úřadů není možná. „Ze strategického, politického a informačního hlediska je Pokrovsk velmi důležitý, protože Vladimir Putin se několikrát snažil zveřejnit prohlášení o jeho obsazení. Provádí strategickou informační kampaň, která se snaží prezentovat vojenské vítězství Ruska na bojišti jako nevyhnutelné,“ řekl Barros.

Žádný rozkaz k ústupu

Putin dal jasně najevo, že jeho cílem je ovládnout celou Doněckou a Luhanskou oblast na východě Ukrajiny, stejně jako Cherson a Záporoží na jihu. Dobytí Pokrovsku by mu umožnilo přesunout svou pozornost jinam – konkrétně na řadu průmyslových měst na severovýchodě, která tvoří páteř ukrajinské obrany v této oblasti.

Jeden voják z ukrajinské 129. brigády, který je v současné době nasazen poblíž Kostyantynivky, řekl, že jakmile Rusové vyřeší Pokrovsk a (sousední město) Myrnohrad, tlak na Kostyantynivku se zvýší a oni se přesunou směrem k Družkivce. Dodal, že jeho prapor nemá dostatek vojáků a docházejí mu obrněná vozidla. Ukrajinské vedení se podle něj přesto bude snažit své pozice udržet, protože opuštění města by bylo vnímáno jako velká porážka. „Nebyl vydán žádný rozkaz k ústupu, i když všichni již chápou, že pád Pokrovska je nevyhnutelný. Byl držen velmi dlouho, ale síly jsou vyčerpány a posily nedorazily včas,“ řekl.

Podotkl, že čím déle se bude tato situace protahovat, tím nebezpečnější bude ústup. Bitvy u Bachmutu v roce 2023 a Avdijivky v roce 2024 se také vyznačovaly opožděným ústupem, který vedl k vysokým ztrátám na životech. „Budeme se muset protlačit úzkým průsmykem a jistě chápete, jak vysoké ztráty to přinese,“ sdělil.

X X X

GEN.  ŠEDIVÝ:  CHYBY  UKRAJINY

Pokrovsk je pro Rusy klíčový, míní Šedivý. Prozradil, v čem udělali Ukrajinci chybu

Zisk města Pokrovsk by Rusku otevřel cestu do vnitrozemí Ukrajiny. Ukrajinci nasadili na obranu speciální jednotky.

Ukrajinské síly odrážejí sílící ruský tlak na strategicky významné město Pokrovsk v Doněcké oblasti. Jeho dobytí je pro Rusy klíčové, zdůraznil ve vysílání CNN Prima NEWS generál a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Kyjev k obraně města dokonce nasadil speciální jednotky. To Šedivý označil za chybu.

Na východě Ukrajiny pokračují tvrdé boje po celé délce fronty. Krym a Luhanskou oblast má Moskva zcela obsazené. Ruské jednotky postupují v Záporožské oblasti, jejich zisky jsou ale minimální a město Záporoží zůstává v ukrajinských rukou.

Bojuje se také v Chersonské oblasti, kde Kyjev nadále kontroluje Cherson na břehu Dněpru. Nejtvrdší střety se ale odehrávají právě v Donbasu, kde se Rusko snaží ovládnout zbytek Doněcké oblasti.

Brána do vnitrozemí

Největší tlak směřuje na strategicky významný Pokrovsk. „Dobytím Pokrovsku by se Rusům otevřely cesty směrem dále do hloubky ukrajinského území, a to na západ, na Pavlohrad a případně Dnipro, ale zároveň na severovýchod, tedy k  městům, která ještě Rusko nemá pod kontrolou,“ vysvětlil Šedivý, proč je pro Rusy zisk oblasti klíčový. „Kdyby se jim to podařilo, obejdou obranné linie,“ doplnil.

Pokrovsk je také významným komunikačním uzlem. „Jsou tam železnice, dálnice, významné silnice, které zajišťují třeba doplňování ukrajinských vojsk na bojišti,“ upřesnil Šedivý.

Chyba Ukrajinců?

Moskva do boje o Pokrovsk nasadila asi jedenáct tisíc vojáků. Ruské jednotky město zčásti obklíčily a pronikly do jižní části. Ukrajinské síly, včetně speciálních jednotek, se snaží jejich postup na sever a severozápad zastavit.

Právě nasazení ukrajinských speciálních jednotek však Šedivý nepovažuje za šťastný krok. „Myslím si, že tady Ukrajina udělala určitou chybu. Byť se říká, že Rusové ještě nemají pod kontrolou celý Pokrovsk, mají přece jen vliv na jeho poměrně velkou část,“ poznamenal.

Ukrajinské speciální síly jsou podle něj „poměrně omezené“. „Pravděpodobně nebudou schopny boj o Pokrovsk výrazně ovlivnit. Spíš si myslím, že vytvoří podmínky, aby se Ukrajincům podařilo vyvést část vojsk z  území a zamezit tak velkým ztrátám,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.

X X X

ORBÁN  V  EU

‚Zmapovali si každého Maďara.‘ Novinář popisuje síť Orbánových špionů v Bruselu

Maďar Olivér Várhelyi zastává jako eurokomisař jednu z nejvyšších funkcí v Evropské unii. Investigativní novinář ale odhalil, že Várhelyi ve funkci velvyslance Maďarska – člena EU a NATO – údajně umožňoval maďarské rozvědce provádět špionáž proti EU. Informace měly sloužit především zájmům premiéra Viktora Orbána. Várhelyiho kvůli tomu teď vyšetřuje Evropská komise. Novinář Szabolcs Panyi pro iROZHLAS.cz příběh maďarských špionů v Bruselu popsal.

 S kolegy z Belgie a Německa jste veřejnosti odhalili, že maďarská rozvědka pověřila své operativce, aby verbovala nebo získávala informace od Maďarů pracujících v Bruselu v Evropské komisi. Pojďme si nejdřív stanovit časový rámec, dočetl jsem se totiž protichůdné informace, kdy k tomu mělo docházet?
Ano, ten proces začal někdy po roce 2010, ale my jsme se zaměřili na období mezi rokem 2012 a 2018. Zahraniční rozvědka Maďarska tehdy byla pod vedením Jánose Lázára, který vedl Orbánův kabinet.

Maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi | Foto: GERGELY BESENYEI | Zdroj: Profimedia, AFP

Teď je mimochodem ministrem na jiné pozici a spekuluje se o něm, jako o jednom z možných Orbánových nástupců. Je to talentovaný a mazaný politik.

Maďarská rozvědka IH (Információs Hivatal) pod jeho vedením vytvořila celé oddělení pověřené špehováním institucí Evropské unie, a to v Budapešti. V Bruselu na Stálém zastoupení Maďarska při EU pak byli nasazení operativci rozvědky pod diplomatickým krytím.

Ti v Bruselu v podstatě vytvořili špionážní síť. Jejich hlavní metodou bylo snažit se rekrutovat maďarské občany pracující především pro Evropskou komisi. Snažili se ale i manipulovat a měnit znění některých interních dokumentů, které se měly týkat Maďarska a byly klíčové pro Orbánovu vládu.

Lepší karty v ruce

Proč by se vůbec Maďarsko mělo snažit špehovat v sídlech Evropské unie? Nedostává snad jako členský stát všechny potřebné informace skrze běžnou komunikaci, když se na tvorbě EU podílí?
To je samozřejmě normální postup. Problémem je, že vláda od roku 2010 vedená Viktorem Orbánem se dostávala do stále častějších sporů s Evropskou komisí. Ty byly nejdříve ekonomického a finančního charakteru. Postupně ale začal Orbán bourat vládu práva v Maďarsku.

Komise a Evropský parlament začaly tyto tendence víc a víc kritizovat a Orbánova rétorika se už v letech 2010 a 2011 stala otevřeně protievropskou – Unii přirovnával k Sovětskému svazu a Moskvě, které narušují suverenitu Maďarska.

Mnoho lidí si myslelo, že jsou to jen slova. Rozvědka pod jeho vládou ale vytvořila rezidenturu v Bruselu, jako kdyby šlo o znepřátelenou zemi.

Takže hlavním cílem těch agentů bylo zajistit, že Maďarsko bude mít lépe rozdané karty ve střetech s Evropskou komisí?
Ano. A dalším rozměrem toho příběhu je, že Maďarsko je relativně polarizované. Řada těchto unijních byrokratů v Komisi se tam dostali za minulé, levicové vlády v Maďarsku a byli velcí kritici Orbánovy vlády. Část z těch nasbíraných informací byla použita k podkopání těch, kteří byli vůči vládě kritičtí. V něčem to skutečně připomíná socialistický režim v 70. a 80. letech.

Víme tedy ještě konkrétněji, jaké informace rozvědka získala nebo se získat snažila? Ve vašem textu zmiňujete téma svobody médií.
Naše zdroje zmiňovaly v podstatě vše, co nějak souviselo s kritikou Maďarska, které porušovalo evropské zákony. Ale především to, co mělo přesah do ekonomiky nebo finančních záležitostí.

Vláda se například snažila srazit výši schodku státního rozpočtu tak, že zavedla zvláštní daně na určité mediální nebo finanční společnosti. Komise na to reagovala regulačními kroky a následná soudní rozhodnutí by maďarský stát a rozpočet mohly přijít velmi draho. Vláda se proto snažila získat informace zevnitř, aby se na právní spory připravila.

Konkrétním případem je jedna velká mediální společnost se zahraničním vlastníkem, která o zvýšení daní jednala s Evropskou komisí. Obsah jednání se ale dostal z místnosti ven a prakticky okamžitě k maďarské vládě. Zástupci té firmy pak měli podezření, že na straně vyjednavačů Evropské komise byl nějaký Maďar, který informace vynášel.

My jeho jméno známe, i víme, na jaké pozici pracoval, ale nezveřejnili jsme je. Nemůžeme prokázat, že ho rozvědka skutečně získala ke spolupráci, ale je to rozhodně dobrý příklad informace, kterou by získávat chtěla.

Podezřelý eurokomisař

Vraťme se teď konkrétně k tomu verbování. Jak probíhalo? Popsal jste, že nejprve vzniklo příslušné oddělení v Budapešti a do Bruselu se pak pod diplomatickým krytím a záminkou jiné činnosti dostalo několik agentů na Stálé zastoupení Maďarska. Co se dělo dál?

Těch operativců v utajení bylo mezi šesti a deseti. Vedl je člověk, ke kterému se v článku odkazuji zkratkou V., ten byl oficiálně diplomatem zodpovědným za finanční záležitosti. Ve skutečnosti ale běhal po Bruselu a snažil se skamarádit s Maďary pracujícími v Evropské komisi.

„Maďarský pracovník Evropské komise nejdřív neshledával nic podezřelého na přátelských pozváních od V., charismatického diplomata z maďarského stálého zastoupení v Bruselu. Potkávali se párkrát do roka, většinou v parcích. V. nezajímaly jen evropské záležitosti, ale i drby, které kolovaly mezi rozsáhlou sítí kontaktů pracovníka Evropské komise.“

Szabolcs Panyi (Direkt36)

V té době už měla IH zmapované v podstatě všechny Maďary, kteří v institucích pracovali. Dali je na seznam, provedli jakousi prověrku a vytipovali, kdo by byl vhodný ke spolupráci. Nešlo přitom samozřejmě jen o to, k jakým informacím měli přístup, ale jestli pracovali v odvětvích důležitých pro Orbánovu vládu, kromě ekonomiky třeba věci týkající se kultury a sportu.

Pak bylo samozřejmě důležité odhalit jejich motivace – jak je možné je oslovit a co jim rozvědka může nabídnout. Jeden z mých respondentů například řekl, že nebyl motivovaný penězi, ale jeden z agentů věděl, že je pro něj srdeční záležitostí činnost jedné organizace. Nabídl proto, že pro ni může zajistit financování. Ne přímo od IH, ale jinak skrze vládu.

Dotyčný Maďar pracoval pro Komisi a agent mu během schůzky předložil dokument, kterým by se býval zapsal jako tajný spolupracovník IH.

„„Pro to bychom mohli najít financování,“ slíbil V. a dodal, že peníze by nešly přímo od IH. „Vyřešíme to,“ trval na svém – dodal, že by zaplatil jiný maďarský vládní orgán. Nabídka byla pro pracovníka Komise jako studenta sprcha. Zdvořile, ale jasně odmítl. „I kdybych vám to podepsal, nic víc vám říct nemůžu“.“

Szabolcs Panyi (Direkt36)

Během našeho vyšetřování jsme takto narazili na lidi, kteří byli osloveni a tenhle typ spolupráce odmítli. Ale samozřejmě, nemusím asi zdůrazňovat, že pokud se někdo spolupracovníkem stal, bude mít zakázáno mluvit s novináři. Nevíme proto, kolik takových bylo. Měl jsem ale zdroje s interními informacemi o tom, jak nábor probíhal, a metodách, které nakonec vedly k pádu a rozkrytí celé maďarské sítě.

Agenti podle nich oslovovali Maďary zbrkle a metaforicky řečeno za bílého dne, což pak zaznamenala unijní bezpečnostní služba.

Než se k tomu pádu dostaneme, musíme zmínit jednoho Evropského komisaře, který byl v té době vrchním diplomatem a vedl stálé zastoupení…

Ano, Olivér Várhelyi. Byl maďarským velvyslancem při EU mezi lety 2015 a 2019, než se stal eurokomisařem pro rozšiřování (EU). Minulý rok ho zvolili znovu a má mnohem méně důležité portfolio, zodpovídá za zdravotnictví a blahobyt zvířat. To je samozřejmě v jistých kruzích terčem mnoha vtipů.

Tehdejší velvyslanec Maďarska při EU, nyní eurokomisař pro zdraví a blahobyt zvířat | Foto: Nicolas Landemard | Zdroj: EC – Audiovisual Service

Je všeobecně známé, že vůči Orbánovi je velmi loajální, premiér mu věří. V době, o které mluvíme, tedy 2015 až 2019, už špehování probíhalo. Když se ale Várhelyi stal šéfem stálého zastoupení, začalo se projevovat agresivněji. Je jisté, že ty aktivity umožňoval. Formálně byl pochopitelně nadřízeným těch šesti až deseti agentů-diplomatů.

Jeden z našich zdrojů nám také potvrdil, že Várhelyi navštívil ústředí rozvědky IH a udělal školení o evropské politice, takže tam bylo jasné napojení. Pochopitelně se mu také jako jednomu z nejvýše postavených maďarských diplomatů dostaly na stůl zprávy tajných služeb. A ty když četl, tak musel vědět, odkud informace pocházejí a že ti lidé pracují v Bruselu přímo pod ním.

Nicméně poslední chvíle, kdy se o špionáži musel najisto dozvědět, byl rok 2017. Tehdy byl V. – hlavní agent a šéf té rezidentury v Bruselu – odhalený a přinucený k návratu do Budapešti. Belgičtí zpravodajci nebo bezpečnostní úřad Evropské unie už tehdy musely Várhelyiho upozornit, že V. se angažoval ve špionáži. Jako velvyslanec a manažer také musel dohlížet na logistiku a výměnu diplomatů na postech. Je naprosto směšné, že by někdo jako Várhleyi neměl ponětí o tom, co se děje.

Předpokládám tedy, že na stálém zastoupení Maďarska nepracovaly stovky lidí a až deset lidí, zaměstnanců, kteří se věnovali nějaké jiné než oficiální činnosti, je znatelný počet?

Ano. A představte si, že jste šéf, máte nějakou interní poradu a část vašich zaměstnanců tam není, protože jsou venku a mají druhé zaměstnání. Není to realistické.

„Kancelář premiéra (Orbána) začala postupně zadávat úkoly s tak narychlo, že rezidentura IH v Bruselu musela často reagovat během jediného dne. V takových chvílích třeba agenti posílali SMS zprávy a další nešifrovanou komunikaci a urgovali své kontakty, aby se podívali na šifrovaných kanálů, protože jde o urgentní úkol. Když ale agent přestane bránit sledování sebe sama, riziko odhalení prudce stoupá.“

‚Veřejné tajemství‘

Jednoho z vašich zdrojů, kterého oslovil agent, k němuž odkazujete jako k „E.“, napsal se svým kolegou dopis na bezpečností odbor Evropské komise, aby ho na možné pokusy o špionáž upozornil. Odbor to ale nebral příliš vážně. Zajímá mě, proč tenhle příběh nevyplaval na povrch před 10 lety, ale až teď? Zdroje bruselského serveru Politico dokonce koncem října maďarské špehování popsaly jako veřejné tajemství.
My pochopitelně máme jen ty informace, které nám sdělily naše zdroje. Nevíme, kolik dalších Maďarů tajná služba oslovila, kteří incidenty třeba také nahlásili.

 Kdy se ale tenhle případ stal obzvláště vážným, byl rok 2015, kdy se tentýž maďarský diplomat, který takzvaně „hledal talenty“ ke spolupráci s tajnou službou, později stal národním expertem v kontrarozvědné skupině.

A to je ta nejabsurdnější věc, máte maďarského diplomata zapojeného do špionáže rozvědky, který je delegovaný do oddělení kontrarozvědky. A to je právě to, co ti Maďaři viděli a co nahlásili. Ale podle všeho se nic nestalo, i když to nevíme jistě. Co ale víme, že celá ta maďarská síť byla odhalená.

K odhalení nakonec přispěli maďarští zaměstnanci Komise, kteří nahlásili agenta V., a ta obvinění byla tak vážná, že vedla k jeho poslání zpět do Budapešti. Pochopitelně se to nedostalo na veřejnost, protože špionáž a kontrašpionáž jsou ty nejcitlivější věci a jen ve vzácných případech se na veřejnost dostanou. A ještě vzácnější je, když vyústí v nějaký právní proces, zatčení nebo když se špionážní kauza dostane k soudu.

Teď navíc nemluvíme o ruském, íránském, katarském nebo čínském špionovi, ale maďarském špionovi. Někom, kdo je členem NATO a s kým zpravodajské služby Evropské unie a Belgie spolupracují. Je to velmi komplikované.

„Po složení Orbánovy čtvrté vlády v roce 2018 do centrály IH v Budapešti vtrhly jednotky jiných úřadů pod dohledem ministerstva vnitra. Celé vedení bylo propuštěné, János Lázár, který na dohlížel na rozvědku, byl tehdy vyhozený z vlády, a tajná služba přesídlila na ministerstvo zahraničí a později na úřad vlády.“

Szabolcs Panyi (Direkt36)

V souvislosti s tím mě zajímá, jak chápete prohlášení jednoho z vašich zdrojů. Čínští nebo íránští špehové v Bruselu asi nikoho nepřekvapí. Váš zdroj ale říká, že ostatní státy dělají to, co dělali Maďaři, také. Ale s tím rozdílem, že jejich činy slouží jejich státům, ne jen lidem u moci. Podobně se vyjádřil i jeden z poslanců na posledním zasedání Evropského parlamentu – že to prý dělá každý, tak proč je to odhalení o Maďarsku tak velká věc?
Tady bychom měli rozebrat dvě věci. První je motivace. Ten zdroj se podle mého odkazoval ke kauze, kterou jsme odhalovali loni, totiž že maďarská tajná služba sledovala inspektory Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), když vyšetřovala Orbánova zetě. V tom je ten rozdíl, že pracovala, aby ochránila Orbánův vnitřní kruh.

Práce pro stát by byla snaha získat ukradené finance, které byly odkloněné do soukromé kapsy z maďarského rozpočtu. V tomhle případě to ale dopadlo tak, že to zaplatili maďarští daňoví poplatníci, i když vláda v podstatě uznala, že se stal podvod.

A druhou věcí je metoda. Zakládající vlivné státy Evropské unie jako Německo, Francie, Nizozemsko, mají stále velký vliv na významných ředitelstvích Evropské komise. Oni nepotřebují provádět tenhle typ špionáže a infiltrace. Děje se to na politické úrovni, ne prostřednictvím agentů v utajení.

Je rozdíl mezi snahou ovlivnit Evropskou komisi politicky a dělat to zpravodajskými metodami.

Jaká je budoucnost eurokomisaře a bývalého velvyslance Várhelyiho? Řada europoslanců tlačí, aby odstoupil. On se ale po vašem odhalení setkal se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a trvá na tom, že o špionáži nevěděl. Komise zahájila formální vyšetřování a podle bruselských médií jedná přímo s maďarskou vládou. Máte informace o nějakém postupu?
Ano, probíhá interní vyšetřování Komise, které vede bývalý zpravodajský šéf Finska. Ten působí jako velmi schopný člověk. Ale pochopitelně se to děje v tichosti, jak to u vyšetřování bývá.

Jeden z mých zdrojů také anonymně vypovídal před výborem v Evropském parlamentu, to se děje paralelně.

Nevím, jaké šance má Várhelyi na to, aby tohle politicky přežil. Pokud si ale někdo přečte příběh, který jsme popsali, pochopí, že Evropská komise sama udělala spoustu chyb, když nebrala bezpečnost vážně. Byli myslím velmi naivní, nedokázali si představit, že by se členský stát jako Maďarsko stal vyvrhelem. Teď, po deseti letech Orbánovy vlády, už je jim to samozřejmě jasné.

Takže pokud bude vyšetřování pořádné, odhalí nejen maďarskou špionáž, ale také selhání Evropské komise v neschopnosti chránit vlastní lidi, ať už pracují přímo v Bruselu, nebo pro OLAF. Nemám v Komisi přílišnou důvěru co do schopností jednat rozhodně. Bylo by pro mě překvapením, kdyby přišly nějaké vážné následky.

X X X

NEHODA  VLAKŮ  U  BRATISLAVY

Nedaleko Bratislavy se srazily vlaky. Na místě desítky zraněných, několik těžce

U města Pezinok ležícího severně od Bratislavy se v neděli večer srazily dva vlaky slovenských drah (ZSSK). Podle úřadů jeden z vlaků přejel na červenou. Na místě byly desítky zraněných, několik těžce. U srážky zasahovaly desítky záchranářů, zamířil tam i ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Jak uvedl premiér Robert Fico, v pondělí se kvůli události mimořádně sejde slovenská vláda.

Nehoda se stala krátce poté, co regionální spoj z Bratislavy do Nitry vyjel z nádraží v Pezinku. Osobní vlak se údajně srazil se zadní částí rychlíku jedoucího z Košic do Bratislavy. Původní informace o čelní kolizi vlaků se podle slovenských médií nepotvrdila. Pozdě večer byla vlaková doprava u místa nehody částečně obnovena.

Podle slovenského Denníku N byl rychlík z Košic do Bratislavy vybaven bezpečnostním systémem ETCS (European Train Control System), který nepřetržitě sleduje pohyb vlaků a v případě potřeby je schopen vlak zastavit.

Regionální vlak však navzdory své relativně nedávné výrobě takovým systémem opatřen nebyl. Ke srážce došlo v úseku, kde je tento bezpečnostní systém nainstalován. Aby však fungoval, musí být nainstalován jak na trati, tak v lokomotivě.

Jeden z vlaků podle šéfa správy železniční infrastruktury Ivana Bednárika přejel na červenou, druhá souprava před srážkou brzdila. „Jedná se o mimořádnou událost. Jeden z vlaků se nacházel tam, kde neměl být. Nechci dělat unáhlené závěry před dokončením vyšetřování, ale je jasné, že vlak projel červenou a opustil stanici, když neměl, a druhý expresní vlak za ním do něj narazil odhadovanou rychlostí přes 100 kilometrů za hodinu,“ uvedl Bednárik, který v minulosti řídil České dráhy a o kterém se hovoří jako o možném novém ministrovi dopravy ČR.

Cestující, který byl ve vlaku z Košic do Bratislavy, řekl, že „to byla strašná rána“. Nejhorší byla podle něho situace v prvním vagónu. „Jeden chlapec, kterému jsem se snažila poskytnout první pomoc, měl dost rozseknutou hlavu a vedle něj byli lidé, kteří se nemohli hýbat, měli zlomená kolena a hlavy, různé zlomeniny,“ popsala další cestující slovenskému Denníku N.

Podle informací slovenské televizní stanice TA3 by na místě mělo být devět těžce zraněných. Televize Markíza mluví o nižším číslu – uvádí čtyři těžce zraněné.

Celkově však slovenská média zmiňují nižší desítky lehce zraněných.„Jedenáct z nich bylo hospitalizováno,“ řekl slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Oba vlaky mířily do Bratislavy, podle Šutaje v nich cestovalo dohromady asi 800 lidí, hlavně studentů. „Nikdo nepřišel o život,“ dodal ministr vnitra.

⚠️ VIDEO z jedného z vlakov zachytáva vydesených cestujúcich. Z miesta nehody dvoch vlakov medzi Bratislavou a Pezinkom hlásia viacero zranených ľudí.

Uvedený úsek je součástí nejmodernější železniční tratě na Slovensku a zároveň jde o hlavní železniční koridor mezi Bratislavou a Košicemi.

K situaci se hned vyjádřil slovenský premiér Robert Fico, který popřál všem zraněným brzké uzdravení a vyzval k zdržení se před nenávistnými projevy. Později oznámil, že se kvůli srážce vlaků v pondělí mimořádně sejde slovenská vláda. Projedná výsledky vyšetřování a přijme rozhodnutí, uvedl Fico.

„Jsem v kontaktu s příslušnými členy vlády ohledně další srážky vlaků na železniční trati mezi Bratislavou a Pezinokem. Byly aktivovány všechny záchranné služby. Přeji zraněným brzké uzdravení. Jakmile budou záchranné operace ukončeny, bude nutné tuto tragickou nehodu důkladně vyšetřit, aby se zjistilo, zda byla způsobena technickou poruchou nebo lidskou chybou, jako tomu bylo v případě předchozí železniční nehody,“ napsal Fico v facebookovém příspěvku.

Minulý měsíc se nedaleko Rožňavy srazily dva rychlíky, zranění utrpěly desítky lidí.

X X X

 Dr. Kubek: Zrušení úhradové vyhlášky by šlo monopolům na ruku. Zdravotní péče by zlevnila na úkor kvality

Vlády přicházejí a odcházejí, střídají se ministři i šéfové pojišťoven, ale obsazení jedné pozice zůstává stále stejné. Milan Kubek je v čele České lékařské komory už 19 let a zůstane to tak i příští roky, protože delegáti příslušného sjezdu ho teď o víkendu ve funkci potvrdili znovu ve druhém kole volby profesní organizace zastupující 60 tisíc lékařů. „Lékaři vyhodnotili moji nabídku práce jako nejpřínosnější,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál.

 Můžete říct, co rozhodlo o vaší výhře? Čím jste podle vás přesvědčil delegáty, že i po těch letech působení v čele komory máte co nabídnout?

Tak je za mnou konkrétní, komora je silnou respektovanou organizací. A lékaři zvážili to, že když jim nabízím svoji práci na následující roky, tak v konkurzu na prezidenta lékařské komory moji nabídku zhodnotili jako pro lékaře nejpřínosnější.

Českou lékařskou komoru platí si ale lékaři platí proto, aby hájila jejich profesní zájmy, říká Milan Kubek

No, na vaši adresu ovšem zaznívala i kritika. Například předseda Sdružení ambulantních lékařů Zorjan Jojko řekl Hospodářským novinám: „Za éry Milana Kubka ztratila komora některé pravomoci, stala se izolovanou. V poslední době pan prezident ve své kanceláři produkuje silná vyjádření, která ale nepromítá do své činnosti.“ Připouštíte, že na těch výtkách může něco být?
Tak každý má svůj úhel pohledu. Samozřejmě já chci budovat jednotu soukromých lékařů, protože soukromí lékaři teď čelí obrovskému nebezpečí, jsou zde velké ataky na autonomii lékařů v jejich odborném rozhodování, a přitom právě autonomie je velice důležitá pro kvalitu zdravotní péče a bezpečnost pacientů…

Co myslíte těmi ataky na autonomii lékařů?

To jsou plány na rušení úhradové vyhlášky, rušení dohodovacích řízení, rušení rámcových smluv, rušení výběrových řízení – tomu jsme už zabránit nedokázali.

To jsou všechno kroky, které nahrávají velkým monopolům, které si brousí zuby na to, aby požraly, když to tak řeknu, ambulance soukromých lékařů, kteří stárnou, kteří se nemají možnost účastnit na vzdělávání svých nástupců. Je zde tendence péči monopolizovat a lékařské komoře se to samozřejmě nelíbí.

K tomu, co říkal pan Jojko se přidala i lékařka, někdejší senátorka, Alena Dernerová, která říkala, že komora potřebuje vyřešit spoustu věcí, něco se povedlo, ale je toho málo. „Spíše jsme se hádali s ministerstvem zdravotnictví, že potřebujeme nyní nějakou klidnou sílu,“ řekla. Čili ještě jednou, co na ty výhrady říkáte vy?

Navážu na to, co jste říkal vy, klidnou sílu, ale klidná síla, to neznamená zbaběle ustupování všemu. Českou lékařskou komoru zřizuje stát, aby dohlížela na odborný a etický výkon lékařského povolání.

Českou lékařskou komoru si ale lékaři platí proto, aby hájila jejich profesní zájmy, včetně ekonomických. A my se o to snažíme.

No, a co byste tedy považoval za úspěch, kdyby se vám podařilo dosáhnout v tom následujícím období s vládou, která momentálně už nastupuje a už vydala svoje programové prohlášení?

Chystáme se na to, jak budeme s vládou spolupracovat, protože řada věcí, které v programovém prohlášení jsou, nám konvenuje. Jsou to věci, pro které Česká lékařská komora politikům předložila návrhy už na jaře. Jsme rádi, že se některé ocitly právě v programovém prohlášení.

Konkurence nemocnic

A konkrétně?

Snaha zvýšit zdravotní gramotnost obyvatel, podpora fyzických aktivit mládeže, boj s epidemií dětské obezity… Určitě podpoříme transformaci lůžek akutních na lůžka následné péče. Jsme ve shodě v tom, že chceme, aby si nemocnice nekonkurovaly, ale aby se navzájem doplňovaly, aby spolupracovaly.

Co vám v programovém prohlášení naopak nekonvenuje?

Nekonvenuje nám například právě plány na to rušit úhradovou vyhlášku, která garantuje to, že je určité férové podnikatelské prostředí. Obáváme se, že by rušení těchto předpisů, jako je úhradová vyhláška, šlo na ruku velkým monopolům, jejichž cílem není ani tak kvalitní zdravotní péče, jako poskytování zdravotní péče co nejlacinějším způsobem.

Nová vláda ve svém programovém prohlášení také uvádí, že chce posílit kompetence nelékařů? Budete tomu nějak bránit? Vzhledem třeba k vašemu rozhovoru pro Zdravotnický deník, kde jste řekl, že by si takové profese neměly hrát na lékaře, když nevystudovaly medicínu…

Ten příměr samozřejmé platí, ale je třeba rozlišovat mezi sdílením kompetencí, což je přirozená dělba práce v rámci zdravotnických týmů, které vede lékař a lékař, nese zodpovědnost a lékař rozhoduje o tom, kdo bude co dělat, jestli ho mladší kolega, nebo jestli zdravotní sestra nebo někdo jiný a mezi „prostým“ převodem kompetencí bez možnosti lékařů toto ovlivňovat.

Převody kompetencí jsou totiž většinou motivovány snahou ušetřit na pacientech, respektive tím, aby tu práci vykonával někdo, kdo je levnější než lékař. Tady je náš postoj, v souladu s postojem Světové lékařské asociace, velmi rezervovaný.

Nepřineslo by ale posilování kompetencí třeba sester nebo lékárníků vlastně lékařům úlevu? Nemuseli by se přetěžovat, mohli by se soustředit na vysoce kvalifikovanou práci a třeba by se teď zrovna hodilo, aby bylo více nelékařů, kteří by, dejme tomu, očkovali proti žloutence…

Je třeba spíše usnadnit možnost očkovat všem lékařům. Určitě je cesta k tomu, aby bylo očkování, a nejenom proti žloutence, ale taky proti chřipce, hrazeno všem skupinám obyvatel. Víte, naším problémem není to, že se lidé nemají kde očkovat, problémem je to, že se nechtějí některé skupiny obyvatel očkovat.

 Adam Vojtěch avizoval, pokud se stane ministrem zdravotnictví, že chce odpolitizovat správní rady pojišťoven, jde mu o to, aby tam nebyl nikdo, kdo má smluvní vztah, konkrétně VZP. Vy jste říkal po těch volbách, že tohle zrovna se vám nezamlouvá. Není to ale na místě, protože jinak hrozí střet zájmů?

Pokud ty správní rady, třeba pojišťoven, takzvaně odpolitizujete, tak hrozí něco mnohem horšího. Jednak si politiky platíme za to, aby pracovali a aby se ze své práce zodpovídaly a nesli zodpovědnost, i rozhodovací.

A zajištění dostupné zdravotní péče je samozřejmě prvořadý politický úkol pro každou vládu a politici by měli mít tedy nástroj, jak to budou zajišťovat. To je prostřednictvím zdravotních pojišťoven, které mají nějakým způsobem pod kontrolou. A ti politici se nám potom ve volbách zodpovídají.

Pokud ty správní rady takzvaně odpolitizujete, tak kdo tam bude sedět? Budou tam sedět zástupci velkých monopolů, velkých plátců zdravotního pojištění, z nichž část ve zdravotnictví podniká. A že ty střety zájmů budou mnohem flagrantnější, než jestli tam sedí poslanec, který zároveň pracuje jako lékař v nějaké ambulanci.

X XX

Češi našli fígl, jak šetřit na mrtvých. Zneužívají sociální pohřby, platí to obec

 Někteří Češi objevili trik, jak mít levnější pohřeb pro své zesnulé příbuzné. Vůbec ho totiž nesjednají. V Česku neexistuje povinnost lidí pohřbít své příbuzné či blízké. Pokud od oznámení úmrtí nikdo do 96 hodin pohřeb neobjedná dobrovolně, včetně různých pohřebních spolků, stane se tak podle zákona na náklady obce, kde dotyčný skonal. Říká se tomu sociální pohřeb.

„Obec vypraví pohřeb nejen člověku bez domova či neznámé totožnosti, ale i tomu s početným příbuzenstvem a třeba i s relativně velkým majetkem,“ vysvětluje Tomáš Kotrlý, vedoucí oddělení pohřebnictví na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR.

Obce sice uplatní pohledávku za pohřeb skrze dědická řízení, vždy ale jen do částky, kolik sociální pohřeb stál. A ten bývá až třikrát levnější než ten s obřadem. Pozůstalí na této praxi značně ušetří, i když nakonec třeba v roli dědiců či žadatelů o urnu obci vše zpětně uhradí.

Tělo jde na kremaci jen ve fórové rakvi a oblečené do rubáše. Chybí vystýlka do rakví, polštář, příkrov, mytí a dekorace těla a jakékoliv rozloučení. Popel se pak vsype do společných hrobů.

\X X X

Nový muž ve vedení vojenské nemocnice. Ředitel potřeboval pomoc, přispěchal bývalý mluvčí policie

Server iROZHLAS.cz zjistil, že se ustavila funkce vedoucího kanceláře ředitele Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Stal se jím někdejší dlouholetý mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Důvodem má být podle mluvčí nemocnice ulehčení šéfovi ÚVN Václavu Masopustovi zařízení s údajně narůstající agendou. IROZHLAS ale zjistil, že z dokumentů nemocnice nic takového neplyne.

Tomáš Hulan byl dlouhé roky jedním z nejcitovanějších mluvčích v zemi. Dohromady 14 let poskytoval hlas pražské policii, v médiích komentoval důležité kriminální kauzy v hlavním městě. Z tohoto postu odešel před třemi roky. Ve sboru ale sloužil ještě letos v květnu jako velitel čestné jednotky pražské policie.

Po odchodu ze sboru právě on začátkem léta usedl do nově vytvořené funkce vedoucího kanceláře ředitele Ústřední vojenské nemocnice. Konkurz neabsolvoval, podle mluvčí to nevyžaduje zákon ani interní předpisy zdravotnického zařízení. Hulan je novou pravou rukou ředitele nemocnice Václava Masopusta.

„Mgr. Hulan byl osloven a vybrán na tuto pozici, neboť nám jsou z dřívější spolupráce s ním známy jeho profesní schopnosti, a tudíž jsme věděli, že splňuje veškeré profesní předpoklady a požadavky pro výkon této pozice,“ sdělila redakci mluvčí nemocnice spadající pod ministerstvo obrany Adéla Davidová.

‚Narůstající agenda‘

Masopust je v čele nemocnice od loňského léta. Podle mluvčí stojí za vznikem nové funkce rozsáhlá agenda, kterou má ředitel Masopust na starosti. A jejíž odbavení je pro chod zařízení nezbytné. „S ohledem na dlouhodobě narůstající agendu spadající do přímé kompetence ředitele,“ dovysvětlila mluvčí. O jakou konkrétně jde, však nepopsala.

Tomáš Hulan jako policejní mluvčí. | Foto: Barbora Linková | Zdroj: Český rozhlas

Hulan řediteli ulehčil následovně: coby vedoucí jeho kanceláře od něj převzal do kompetence jeho sekretariát, oddělení řízení kvality zdravotní péče a odbor komunikace a propagace. Podle mluvčí má zajistit efektivní činnost těchto úseků.

Úkoly a kompetence ředitele určují statut nemocnice a její zřizovací listina. Právě tyto dokumenty by se v případě změn aktualizovaly. Z jejich prostudování redakcí však neplyne, že by pro ředitele Ústřední vojenské nemocnice vyvstalo více agendy či nové profesní závazky.

„S ohledem na stále narůstající množství povinné agendy spadající do mé kompetence bylo zřízení pozice nevyhnutelné. Jsem rád, že tuto pozici zastává Mgr. Hulan, neboť jsem přesvědčen, že je pro tuto pozici fundovaný a erudovaný,“ sdělil však iROZHLAS.cz ke jmenování Hulana sám ředitel Masopust.

Pomoc řediteli

„Vedoucí kanceláře zajišťuje koordinační činnosti mezi jednotlivými náměstky ředitele nemocnice a jejich podřízenými útvary tak, aby jejich spolupráce byla co nejúčinnější pro dosažení konkrétního výsledku,“ popisuje dále mluvčí Davidová. Zjednodušeně řečeno: Hulan má Masopustovi krýt záda.

Pro srovnání: nikdo takový v nemocnici dosud souhru náměstků ladit nemusel. Navíc ředitel Masopust má sedm náměstků. Když Ústřední vojenskou nemocnici loni v létě přebíral, náměstků bylo devět. Dvě pozice nechal zrušit a ze zbylých sedmi zůstali ve funkci dva náměstci, zbytek vyměnil.

Pro Masopusta jde přitom o první zkušenost v roli nejvyššího manažera podobně velkého zdravotnického zařízení. Dosud vedl výrazně menší Vojenskou nemocnici Brno, v jejím čele strávil první půli loňského roku. Ta čítá zhruba 600 zaměstnanců, v Ústřední vojenské nemocnici jich pracuje 2600.

‚ÚVN si velmi vážím‘

Je pravda, že funkce odpovídající té Hulanově už v minulosti v Ústřední vojenské nemocnici existovala. Jmenovala se „ředitel kanceláře nemocnice“, vytvořila se v roce 2010 za Masopustova předchůdce, někdejšího dlouholetého ředitele Miroslava Zavorala, a fungovala do roku 2014. 

Pod tuto pozici spadaly odbory personálního řízení, právní, bezpečnosti a komunikace. Post zastával Zdeněk Brabec, který se později stal náměstkem pro personální řízení a jako takový dodnes vede první dva zmíněné odbory.

Sám nový vedoucí uvádí, že v minulosti byl pacientem nemocnice a dostalo se mu v ní nejlepší péče. Zařízení si podle svých slov velmi váží. „Proto jsem rád, že dnes mohu být její součástí a podílet se tak na jejím chodu, kdy mohu ku prospěchu ÚVN zúročit své dlouholeté zkušenosti,“ vyjádřil se pro redakci Hulan.

X X X

Shutdown během Dne díkůvzdání by byl pro Trumpa velkým problémem, říká expert Jirušek

Spojené státy se kvůli tzv. shutdownu, neboli uzavření federálních úřadů stále propadají do chaosu. Cestující se potýkají se zrušením nebo omezením tisíců letů. Provoz byl omezen na 42 letištích v klíčových městech. Desítky milionů Američanů současně nevědí, jestli dostanou zaplacené potravinové lístky, na kterých jsou závislí. Situaci přiblíží odborník na geopolitiku a znalec Spojených států z Masarykovy univerzity Martin Jirušek.

 Soudkyně Nejvyššího soudu dočasně pozastavila příkaz nižší instance, který požadoval, aby Trumpova administrativa v listopadu dávky plně uhradila. Jak se rozhodnutí soudu kolem potravinové pomoci promítá do praxe? Více než 40 milionů Američanů stále nedostává peníze na nákup jídla?
Situace je velice zmatená. Je tam právní bitva, ve které je to střet různých výkladů. Některé fondy byly odblokovány, ale pouze částečně. Je to spojeno s vládním shutdownem.

Rozhovor s Martinem Jiruškem z Masarykovy univerzity

To znamená, že zhruba 40 milionu lidem, kteří mohou dostávat ty příspěvky, byly částečně na jejich karty uvolněny nějaké příspěvky. Velká část peněz je ale stále zadržovaná a visí ve vzduchu, jak to nakonec bude. Je to velká nejistota pro poměrně velkou část obyvatelstva.

Pomoc chudým vyplatily některé státy, jiné ne. Nebudou mít ale problémy s tím, když se to teď pozastavuje, že by ty prostředky nemusely dostat zpátky?
Zarámoval bych to celým přístupem současné administrativy. Ta má agendu, kterou chce prosazovat rychle a důrazně a některé právní otázky řeší až zpětně. Můžeme vzpomenout na různé exekutivní příkazy, u kterých soudy přišly na to, že byly nelegální, až zpětně. V mezičase už ale byla spousta těch opatření implementována.

Jde o přístup administrativy, která má určitý zájem a program. Ten je tlačený tím, jaký zájem má Donald Trump, který chce být nějakým způsobem prezentován voličům.

Tlačený je i tím, jaký zájem mají síly, které za Donaldem Trumpem jsou, ať už je to ultrakonzervativní křídlo republikánů nebo například někteří sponzoři té administrativy. Legalita těch opatření se řeší až zpětně, a to způsobuje celý ten chaos.

Chaos se promítá do toho, že některé rodiny si nemohou koupit jídlo nebo ho koupí daleko méně. Jak to vše dopadá na konečné příjemce té pomoci?
Na konečné příjemce to dopadá velmi. Není to malá skupina obyvatel, jde až o 30 milionů lidí, což v národě, který má zhruba 330 milionů obyvatel, rozhodně není málo.
Jsou tam různé limity. Týká se to každého jedince, který má méně než zhruba 1 600 USD měsíčně.

Zároveň to ale dopadá na celé komunity, protože tito lidé mají často menší sociální mobilitu a nemají příliš velké možnosti, kde nakupovat. Často jsou závislí na obchodech, které bychom asi označili jako večerky nebo benzinové stanice, kde není moc velký výběr jídel.

Přispívá to ke špatnému zdravotnímu stavu obyvatel a dopadá to i na prodejce. Ve chvíli, kdy lidé nedostanou vyplacenou finanční pomoc, tak se sníží příjmy prodejnám a obchodům, protože lidé nemají za co nakupovat a nechodí tam. Má to tedy kaskádový efekt na širší komunitu.

Jaká je naděje, že se to všechno změní a že se republikáni a demokraté dohodnou a federální financování odblokují? Podle zpráv se zvláště v Senátu snaží obě strany jednat.
Snaží se jednat. Zprávy, které jdou ze Spojených států, jsou „jednou nahoru, jednou dolů“. Stále je to velmi nepřehledné a i republikánští senátoři přiznávají, že dohoda je pravděpodobně až třeba dva týdny daleko.

To znamená, že posun je velmi pomalý a tím pádem se prodlužuje i dopad na další oblasti. Celé to totiž souvisí s vládním tzv. shutdownem, to i financování vládních nebo federálních pracovníků. Celé je to jedna velká politická bitva.

Co by způsobilo, kdyby se to protahovalo ještě 14 dní nebo déle a shutdown by trval v době, kdy lidé ve Spojených státech slaví Díkůvzdání?
To by byl samozřejmě velký problém, protože období díkůvzdání je jedním z momentů, kdy se veškerá infrastruktura, včetně dopravní, připravuje na velký nápor. Je to jedno z období, kdy nejvíce Američanů cestuje a s ohledem na to, jak velké jsou Spojené státy, se velká část přesunuje i leteckou dopravou, na kterou to dopadá.

Někteří pracovníci byli označení jako esenciální pracovníci, kteří musí chodit do práce, aniž by dostávali plný plat, takže to má i sociální dopad. Pokud by se to tedy protahovalo až k Díkůvzdání, tak by to byl velký problém a myslím si, že Donald Trump bude tlačit na to, aby to bylo vyřešeno, protože to už by byl velký problém i pro něj i jeho popularitu.

X X X

Generální ředitel BBC rezignoval kvůli kontroverznímu sestříhání Trumpova projevu

Generální ředitel britské veřejnoprávní stanice BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová v neděli rezignovali po kritice, která se na stanici snesla kvůli upravenému projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. BBC čelila kritice za kontroverzní sestříhání projevu, který Trump pronesl 6. ledna 2021 předtím, než jeho stoupenci zaútočili na sídlo Kongresu Spojených států Kapitol ve Washingtonu.

Generální ředitel britské veřejnoprávní stanice BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová v neděli rezignovali po kritice, která se na stanici snesla kvůli upravenému projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

BBC čelila kritice za kontroverzní sestříhání projevu, který Trump pronesl 6. ledna 2021 předtím, než jeho stoupenci zaútočili na sídlo Kongresu Spojených států Kapitol ve Washingtonu.

 Kritici tvrdili, že způsob, jakým byl projev upraven pro dokument BBC, byl zavádějící a vynechal část, ve které Trump řekl, že chce, aby jeho příznivci demonstrovali pokojně.

Deník The Telegraph v pondělí upozornil na výsledky interního auditu, který sestavil Michael Prescott jako poradce BBC a ve spisu na pochybení upozorňoval. Tlak na vedení BBC od té doby rostl.

Turnessová uvedla, že kontroverze ohledně dokumentu o Trumpovi podle jejích slov dosáhla stadia, který poškozuje BBC a jako šéfka zpravodajství za to nese zodpovědnost. „Celkově BBC funguje dobře, ale došlo k několika chybám a jako generální ředitel musím převzít konečnou odpovědnost,“ uvedl v dopisu zaměstnancům Davie.

Dav Trumpových příznivců 6. ledna 2021 vtrhl do Kapitolu, sídla Kongresu USA, v době, když se zde zákonodárci sešli, aby potvrdili vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách v listopadu 2020.

V den útoku na Kapitol zemřeli čtyři lidé, mezi mrtvými byla třicetipětiletá bývalá příslušnice vojenského letectva a stoupenkyně Trumpa Ashli Babbittová.

Zbylí tři zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám. Jeden člen ochranky Kapitolu podlehl zraněním o den později. Úřady následně uvedly, že zemřel přirozenou smrtí. Asi 140 policistů utrpělo zranění.

X X X

Generální ředitel BBC rezignoval kvůli kontroverznímu sestříhání Trumpova projevu

Generální ředitel britské veřejnoprávní stanice BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová v neděli rezignovali po kritice, která se na stanici snesla kvůli upravenému projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. BBC čelila kritice za kontroverzní sestříhání projevu, který Trump pronesl 6. ledna 2021 předtím, než jeho stoupenci zaútočili na sídlo Kongresu Spojených států Kapitol ve Washingtonu.

 Generální ředitel britské veřejnoprávní stanice BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová v neděli rezignovali po kritice, která se na stanici snesla kvůli upravenému projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

BBC čelila kritice za kontroverzní sestříhání projevu, který Trump pronesl 6. ledna 2021 předtím, než jeho stoupenci zaútočili na sídlo Kongresu Spojených států Kapitol ve Washingtonu.

Kritici tvrdili, že způsob, jakým byl projev upraven pro dokument BBC, byl zavádějící a vynechal část, ve které Trump řekl, že chce, aby jeho příznivci demonstrovali pokojně.

Deník The Telegraph v pondělí upozornil na výsledky interního auditu, který sestavil Michael Prescott jako poradce BBC a ve spisu na pochybení upozorňoval. Tlak na vedení BBC od té doby rostl.

Turnessová uvedla, že kontroverze ohledně dokumentu o Trumpovi podle jejích slov dosáhla stadia, který poškozuje BBC a jako šéfka zpravodajství za to nese zodpovědnost. „Celkově BBC funguje dobře, ale došlo k několika chybám a jako generální ředitel musím převzít konečnou odpovědnost,“ uvedl v dopisu zaměstnancům Davie

Dav Trumpových příznivců 6. ledna 2021 vtrhl do Kapitolu, sídla Kongresu USA, v době, když se zde zákonodárci sešli, aby potvrdili vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách v listopadu 2020.

V den útoku na Kapitol zemřeli čtyři lidé, mezi mrtvými byla třicetipětiletá bývalá příslušnice vojenského letectva a stoupenkyně Trumpa Ashli Babbittová.

Zbylí tři zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám. Jeden člen ochranky Kapitolu podlehl zraněním o den později. Úřady následně uvedly, že zemřel přirozenou smrtí. Asi 140 policistů utrpělo zranění.