Židovský štát odmítol Zelenského. Nemecký prezident Steinmeier nechce prímeria na Ukrajine. Toto odmietanie zo strany Izraela sa považuje za pokus Jeruzalema udržať si dobré vzťahy s Moskvou vzhľadom na skutočnosť, že Rusko ovláda vzdušný priestor Sýrie, v ktorom izraelské lietadlá vykonali už stovky náletov zameraných na údajné sklady zbraní z Iránu.

Izrael sa takto pokúša zabrániť Teheránu a jeho spojeneckým silám, aby posilnili svoj vojenský vplyv v Sýrii a vybudovali tam oporné body pre svoj boj proti židovskému štátu.

Požiadavky Kyjeva na dodávku systémov protivzdušnej obrany z Izraela a jeho verejná kritika za jej odmietnutie sa v posledných týždňoch zintenzívnili, keďže drony dodané Rusku Iránom zohrávajú čoraz významnejšiu úlohu pri vzdušných útokoch ruskej armády na ukrajinské mestá a civilnú infraštruktúru.

X X X

Nemecký prezident Frank-Walter Steinmeier vyhlásil, že vyhlásenie prímeria na Ukrajine by teraz bolo nespravodlivé, a kritizoval politikov, ktorí vyzývajú Kyjev a Moskvu, aby si sadli za rokovací stôl.

Steinmeier to vyhlásil v rozhovore pre rozhlasovú stanicu Deutsche Welle (DW). Ak sa teraz na Ukrajine vyhlási prímerie, podľa Steinmeiera to len zakonzervuje „už vzniknutú nespravodlivosť“.

Spresnil, že by to v praxi znamenalo, že Rusko si ponechá okupované územia, čím sa de facto odobrí negovanie princípu o neporušiteľnosti hraníc, nerešpektovanie medzinárodného práva a rozkrádanie cudzích území. „Toto nemôže byť účel prímeria,“ zdôraznil Steinmeier.

V rozhovore pre DW Steinmeier tiež vyhlásil, že na formulovanie bezpečnostných záruk pre Ukrajinu sa mu zdá byť ešte priskoro. „Ak teraz nie je jasné, ako sa vojna skončí, potom je priskoro hovoriť o bezpečnostných zárukách,“ objasnil.

X X X

ZBRANĚ  Z  NĚMECKA  NA  NIČENÍ  UKRAJINY,  MUSÍ  ZMIZET  Z  MAPY  SVĚTA?

Pumpujete Ukrajině zbraně a cvičíte její armádu, stěžoval si Putin Scholzovi

Ruský prezident Vladimir Putin opět telefonicky hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem. Putin podle Kremlu v telefonátu uvedl, že raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou vynucené a reagují tak na provokace Ukrajiny. Scholz ho vyzval ke stažení vojáků z Ukrajiny a nalezení diplomatického řešení konfliktu, píše Reuters.

 Agentura TASS poznamenala, že Scholz s Putinem předtím hovořil naposledy 13. září.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil v telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem, že raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou „vynucená a nevyhnutelná“ reakce na provokace Ukrajiny.

Šéf Kremlu dále označil západní podporu Kyjevu za „destruktivní“ a vyzval Berlín, aby přehodnotil svůj přístup. Vyplývá to z pátečního prohlášení, které k telefonátu státníků

Putin si podle prohlášení Scholzovi stěžoval na „destruktivní“ linii západních států, včetně Německa, které „pumpují zbraně kyjevskému režimu“ a cvičí ukrajinskou armádu. „To vše, stejně jako rozsáhlá politická a finanční podpora Ukrajiny, vede Kyjev k tomu, že zcela odmítá myšlenku jakýchkoliv jednání,“ píše se v prohlášení k telefonátu mezi Putinem a Scholzem. Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny.

„Kancléř odsoudil zejména ruské nálety na civilní infrastrukturu na Ukrajině a zdůraznil odhodlání Německa podpořit Ukrajinu při zajišťování její obranyschopnosti proti ruské agresi,“ uvedl podle Reuters Scholzův mluvčí k telefonátu státníků.

Šéf Kremlu podle prohlášení také tvrdil, že ruské ozbrojené síly se dlouho „zdržovaly“ útoků na některé cíle na Ukrajině, ale stala se „vynucenou a nevyhnutelnou reakcí na provokativní útoky Kyjeva proti ruské civilní infrastruktuře.“ Zmínil přitom Kerčský most, který spojuje ruskou pevninu s ukrajinským poloostrovem Krym, jenž Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.

 Putin dále řekl, že je zapotřebí transparentně vyšetřit okolnosti útoků na plynovody Nord Stream, přičemž vyšetřování by se podle něj měli účastnit i Rusové. Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev.

Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.

X X X

SCHOLZ  CHCE  MÍROVÝ  POŘÁDEK?  JAKÝ  TO  BUDE,  A  KDY?

Měli bychom se vrátit k mírovému pořádku, míní Scholz. Rozpadu vztahu s Ruskem lituje

Německý kancléř Olaf Scholz by si přál, aby se Evropa vrátila k předválečným „dohodám, které platily po desetiletí a byly základem míru a bezpečnosti“. Řekl to na bezpečnostní konferenci v Berlíně. Scholz také naznačil, že lituje rozpadu silného partnerství Německa a Ruska, k němuž došlo kvůli válce na Ukrajině. Návrat k mírovému uspořádání v Evropě německý kancléř podmínil tím, že Moskva ukončí invazi a přestane násilně měnit mezinárodní hranice. Scholz za svůj projev čelí kritice.

„Musíme se vrátit k dohodám, které platily po desetiletí a byly základem míru a bezpečnosti v Evropě,“ citoval Scholzův projev britský deník The Times. Zmíněná věta ve volném překladu znamená, že by německý kancléř rád obnovil sérii bezpečnostních dohod, které vznikly před ruskou invazí na Ukrajinu, pokud se Rusové stáhnou z Ukrajiny a budou ochotni nové podmínky dodržovat.

Z úst evropských lídrů jde o jedno z nejjasnějších vyjádření o budoucí představě Evropy po konci války na Ukrajině. Přímá podpora návratu k předválečným pořádkům je od Scholze poměrně velkou změnou v kurzu. Ještě v létě na summitu G7 Scholz tvrdil, že návrat k předválečnému uspořádání Evropy nelze očekávat.

Státy zastávající ostřejší postoj vůči Rusku, jako jsou pobaltské země, Polsko či Česká republika, však upozorňují, že návrat do předválečných dob je poměrně utopický, a to vzhledem k obrovským škodám, které okupanti za tu dobu na Ukrajině napáchali, i ke skutečnosti, že je Moskva dlouhodobě známá tím, že neplní dohody, které se v minulosti zavázala plnit.

Konkrétně Scholz je mnohými západními politiky také kritizován za to, že stejně jako francouzský prezident Emmanuel Macron udržuje telefonický kontakt s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. V posledním hovoru se Scholzem si Putin údajně stěžoval na západní podporu Kyjeva, kterou označil za „destruktivní“. Rovněž vyzval Berlín, aby přehodnotil svůj přístup.

Scholz jasně uvedl, že Německo bude bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude potřeba. Rusko pak označil za imperialistický stát, který se svými praktikami vrátil do 19. století. Zároveň ale Scholz během svého projevu na bezpečnostní konferenci v Berlíně zalitoval, že se dříve silné partnerství Německa a Ruska kvůli válce rozpadlo.

Berlín byl po vypuknutí ruské invaze často podezírán z toho, že – vzhledem k tehdejší ekonomické provázanosti s Moskvou – Ukrajině pomáhá spíše na základě veřejného mínění než z politického přesvědčení. Kritika vyplývala z faktu, že ohledně vojenské pomoci Ukrajině či přijímání protiruských sankcí bylo Německo zemí, která mezi západními státy zastávala chladnější postoj a většinou se rozhodovala jako jedna z posledních.

Scholz také dlouho váhal, zda Ukrajinu navštívit. Učinil tak až v červnu. Předchozí pozvání Kyjeva na jaře odmítl. Nutno zmínit, že německý postoj k ukrajinsko-ruskému konfliktu se rychle a dramaticky změnil, o čemž svědčí velké německé dodávky vojenské i další pomoci Ukrajině.

X X X

Církev hlásala slávu Rusku. Ukrajina chce náboženskou nezávislost

Ukrajina si chce zajistit náboženskou nezávislost na Rusku, oznámil ve čtvrtek v pravidelném večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské bezpečností služby provedly razie v několika budovách náležejících církvi podezřelé ze stále přetrvávajících vazeb na Moskevský patriarchát a našly tam proruské materiály, mimo jiné vzývající matičku Rus.

 Kvůli problematice činnosti náboženských organizací se sešla ukrajinská bezpečností rada. Orgán mimo jiné pověřil vládu, aby vypracovala návrh zákona, který znemožní organizacím s ruským vlivem operovat na Ukrajině, uvedl Zelenskyj.

„Musíme vytvořit takové podmínky, aby žádné z uskupení závislých na agresorském státu nemělo příležitost manipulovat s Ukrajinci a oslabovat Ukrajinu zevnitř,“ citovala Zelenského agentura Ukrinform.

Kyjev má také v plánu provést odbornou analýzu postavení ukrajinské pravoslavné církve kvůli její možné závislosti na moskevském patriarchátu. „Pokud to bude nutné, přijmeme v tomto ohledu zákonná opatření,“ uvedl Zelenskyj.

Ukrajinská tajná služba SBU podnikla 350 razií v budovách náležejících ukrajinské pravoslavné církvi moskevského patriarchátu a provedla kontroly u 850 lidí, a to ve třech oblastech země – Žytomyrské, Rivnenské a Zakarpatské. Objevila „pochybné“ ruské občany, velké sumy v hotovosti a proruskou literaturu.

Zelenskyj také sdělil, že úřady prověří, zda tato církev měla právo působit v jednom z nejposvátnějších míst Ukrajiny – v komplexu Kyjevskopečerské lávry, který SBU prohledala už 22. listopadu. Tajná služba poté sdělila, že při prohlídce slavného kláštera narazila na podezřelé občany Ruska, ruskou propagandistickou literaturu a obnosy peněz v různých měnách.

Mluvčí církve metropolita Kliment v pátek řekl, že činnost náboženského uskupení byla vždy v souladu s ukrajinskými zákony. „Ukrajinský stát proto nemá žádný právní důvod, aby vyvíjel nátlak na naše věřící nebo je potlačoval,“ dodal.

Bezpečnostní rada rovněž nařídila vyšetřování kvůli podezření z „podvratné činnosti ruských zvláštních služeb v náboženském prostředí Ukrajiny“ a vyzvala k uvalení sankcí na blíže neupřesněné osoby. SBU nyní také informovala, že jednoho z bývalých představených církve podezírá ze spolupráce s hlavou ruské pravoslavné církve na „promoskevské informační kampani“.

Ruská propaganda v klášterech

Poslední zátah služba uskutečnila v klášteře svatých Cyrila a Metoděje v mukačevské diecézi. Našla zde řadu proruského propagandistického materiálu. Většinu sepsali ruští autoři a vytiskly ruské tiskárny.

Knihy obsahovaly nenávistivý obsah a popírání ukrajinské státnosti. V některých pamfletech se psalo, že Ukrajina, Rusko a Bělorusko „nemohou být odděleny“. Agenti též nalezli text oslavující „ruskou zemi“ a vyzývající k „probuzení matičky Rus“, uvádí server Ukrainska Pravda.

Klášter též pokračoval v modlení se k patriarchovi ruské pravoslavné církvi Kirillovi, hlasitému zastánci ruské invaze na Ukrajinu. Kirill patří mezi klíčové ideology myšlenky takzvaného „ruského světa“, podle níž k Rusku patří kdokoliv, kdo „mluví a myslí“ rusky.

Pro zajištění modliteb k hlavě ruské pravoslavné církve byla dokonce utvořena takzvaná „upomínka“ uvádějící důvody, proč se musí patriarchovo jméno zmiňovat. Kněžím bylo vyhrožováno, že budou „propuštěni z kněžského úřadu“, pokud nebudou pravidla dodržovat.

Rada ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu po ukrajinské invazi oficiálně vyjádřila nesouhlas s postojem moskevského patriarchy Kirilla k válce na Ukrajině a vyhlásila nezávislost. Řada Ukrajinců ji ale stále podezírá, že skrytě posluhuje ruským zájmům.

V roce 2018 vznikla na Ukrajině nezávislá pravoslavná církev. Impulzem byla ruská anexe Krymu 2014 a podezření, že Moskva využívá na ni přidružených křesťanských společenství jako mocenského nástroje k legitimizaci agresivních kroků Kremlu.

Rozdělení ukrajinské a ruské církve bylo někdy odborníky zmiňováno jako nejvážnější církevní rozkol od schizmatu mezi pravoslavnou a katolickou církví. Za Ukrajince se postavily i další pravoslavné církve, mimo jiné vážený konstantinopolský patriarchát, kvůli čemuž s ním moskevský rozvázal styky.

Rusko naznačuje, že odtržení je výsledek aktivit „bezbožného“ Západu. Válku na Ukrajině často vykresluje jako svatou válku proti satanismu.

Pravoslavní křesťané tvoří většinu ze 43 milionů obyvatel Ukrajiny. Mezi ukrajinskou pravoslavnou církví moskevského patriarchátu a nezávislou ukrajinskou pravoslavnou církví panuje tvrdá konkurence, upozornil Reuters. Podle červencového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu se k církvi dříve napojené na Moskvu nyní hlásí pouze čtyři procenta Ukrajinců.

X X X

Z Maďarska se mnohdy dělá fackovací panák. Neofašismus v Itálii nehrozí, říká Zahradil

Vytrvá Západ v masivní vojenské podpoře, kterou poskytuje Ukrajině? Europoslanec Jan Zahradil (ODS) se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídal o současné situaci na mezinárodním poli. Kromě tématu ruské invaze se vyjádřil k italské či maďarské vládě i ke svým sporům, které vede s pirátskými europoslanci. Zahradil rovněž prozradil, že v prvním kole blížících se prezidentských voleb nepodpoří ani jednoho ze tří kandidátů, které preferuje koalice Spolu.

X Před časem jste jako europoslanci schválili rezoluci, v níž označujete Rusko za stát podporující terorismus. Panovala na tom uvnitř vaší frakce jasná shoda?

Ano, u nás se o tom nijak zvlášť nediskutovalo a ani v rámci Evropského parlamentu. Nezaznamenal jsem nějaké větší disentní hlasy. Rezoluce má spíš symbolickou hodnotu. Nelze z ní totiž vyvodit konkrétní právní dopady. Jednotlivé sankce, které se proti Rusku zavádějí, probíhají podle trochu jiného režimu. Evropský parlament, upřímně řečeno, nemá nějaké velké právní možnosti cokoliv udělat ve vztahu k Rusku, pokud jde o válku na Ukrajině. Tyto rezoluce nicméně nastavují atmosféru a spíš vyjadřují nesouhlas s ruskou invazí a její kritiku.

x Schválili jste také další finanční půjčku pro Ukrajinu. Někteří politici však do budoucna předpovídají, že podpora Ukrajiny bude ze strany Západu postupně klesat. Obáváte se něčeho takového?

Spojení „obávat se“ úplně není na místě. Myslím, že to prostě musíme vzít na vědomí. Děje se to vždy v těchto krizových situacích. Nejdřív vypukne emocionální vlna soudržnosti a sounáležitosti, což později pomalu upadá, protože se lidé unaví. Stejně jsme to viděli třeba v případě covidové krize. Během prvních vln byla solidarita ve společnosti vysoká, později už to lidi spíš začalo štvát. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet s Ukrajinou. Válka trvá už déle než devět měsíců. Pokud tu nebude nějaký jasný výhled, jak by eventuálně mohl konflikt skončit – například brzkým vítězstvím Ukrajiny – určitě začnou v různých západních zemích panovat pochybnosti.

X Máte nějakou konkrétní zemi, u které se něčeho takového obáváte?

Na prvním místě bych ani nezmínil evropské země. Před časem jsme byli svědky amerických voleb. Sněmovna reprezentantů se sejde poprvé 1. ledna. Někteří nově zvolení či staronoví republikánští kongresmani dopředu ohlásili, že budou ohledně pomoci Ukrajině požadovat různé audity. Sice hodlají nadále poskytovat Ukrajině podporu, ale už to nejspíš nebudou nějaké bianco šeky. Podmínky se zpřísní. Něco takového se asi dít bude a je potřeba s tím počítat.

Co předvádí pirátští europoslanci, je dětinské. Jsou zaměření konfrontačně, zejména ODS je jejich oblíbeným terčem.

X Co říkáte na maďarský postoj k Ukrajině? Vláda premiéra Viktora Orbána přistupuje k Ukrajině od začátku invaze poněkud chladně…

Nám ve střední Evropě se to nemusí líbit, zejména uvnitř Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, pozn. red.). Je to ale autonomní postoj a nemá cenu, abychom kvůli tomu Maďarsko nějak zaháněli do kouta. Když se podíváte, jak to vypadá v celé Evropské unii, stoupenci razantního postoje vůči Rusku jsou především pobaltské a skandinávské země, ze střední Evropy pak Polsko a Česká republika. Dál směrem na Západ se podpora rozmělňuje. Z různých náznaků lze soudit, že západní křídlo EU už by bylo docela rádo, kdyby konflikt spěl k nějakému uzavření. Členské státy sledují svoje národní zájmy.

x Kvůli Maďarsku čím dál více středoevropských politiků považuje Visegrádskou skupinu za zastaralou, či dokonce mrtvou. Jaký je váš pohled?

Maďarsko je součástí středoevropského prostoru, geografii nijak nezměníme. Musíme s tou zemí vycházet jako s naším téměř sousedem. Za dob Československá šlo o našeho přímého souseda. To je věc, kterou z dějin nevymažeme. Je také třeba jasně říct, že přes veškeré odlišnosti Maďarsko zatím nikdy žádnou sankci proti Rusku či společný postup na Radě EU nezablokovalo. Vždy šlo nakonec s většinou, čímž zachovalo elementární loajalitu vůči většinovému názoru. Jde o rétorickou hru, kdy se z Maďarska mnohdy dělá fackovací panák či obětní beránek. Ve skutečnosti to ale není tak horké. Je také vidět, že Česká republika stále považuje formát V4 za užitečný. Ostatně i ve vládním prohlášení naleznete zmínku o spolupráci v rámci V4 na všech úrovních. Když se lišíme v postojích k Ukrajině, neznamená to ještě, že se v jiných tématech zase nemůžeme shodnout.

X Představitelé Polska či Itálie na rozdíl od Maďarska Ukrajinu jednoznačně podporují. Piráti však často kritizují ODS za to, že na evropské úrovni spolupracuje s polskou PiS či s Bratry Itálie, a to v rámci společného členství v parlamentní frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Čím si to vysvětlujete?

Co předvádí pirátští europoslanci, je dětinské. Jde o snahu zviditelnit se. Nevím, jestli má cenu tomu věnovat pozornost. Já si z toho spíš dělám legraci. V celém Evropském parlamentu máme ze všech 705 poslanců jen čtyři Piráty. Z toho tři pochází z České republiky a jeden z Německa. Je vidět, že jde v Evropě o marginální hnutí. Museli se připojit k frakci Zelených (ESA), aby vůbec mohli být členy nějaké skupiny. Zmíněná prohlášení svědčí o osobnostních rysech pana Mikuláše Peksy, pana Marcela Kolaji i paní Markéty Gregorové. Ti lidé jsou zaměření konfrontačně, zejména ODS je jejich oblíbeným terčem. V tomto směru jsou mnohem extrémnější než pirátský hlavní proud v ČR. Od Ivana Bartoše podobné šťouchance neslyšíte, stejně tak od celé řady dalších Pirátů.

X Sám jste naznačil, že na domácí půdě je mezi ODS a Piráty, chcete-li, mezi Petrem Fialou a Ivanem Bartošem klid. Neoslabují spory mezi europoslanci z ODS a evropskými zákonodárci z Pirátů českou vládní koalici?

To si nemyslím. Řekl bych, že Pirátská strana „doma“, tedy Ivan Bartoš a spol., neberou ty své tři výhonky (Peksu, Kolaju a Gregorovu; pozn. red.) tak vážně, aby přikládali nějaký větší význam tomu, co říkají.

Bratři Itálie jsou normální sociálně konzervativní pravicová strana. Žádný neofašismus v Itálii nehrozí.

X Nicméně například Marcel Kolaja je 1. místopředsedou strany. Pirátští europoslanci označují Bratry Itálie jako neofašisty. Co na to říkáte?

Jde o nesmyslnou nálepku. Paní Gregorové jsem odpověděl, že pokud mluví o neofašistech, ať se podívá do vlastní frakce na bývalé komunisty. Uvedl jsem případ Reinharda Bütikofera, což je německý zelený europoslanec, který byl v 70. letech členem Komunistického svazu Západního Německa i maoistického Svazu čínsko-německého přátelství, a to ještě za dob Mao Ce-tunga. Dneska to Bütikoferovi nikdo o hlavu neomlacuje. Piráti s ním i s dalšími bývalými komunisty klidně sedí v jedné frakci a zabývají se hledáním jakýchsi „neofašistů“.

x Váš stranický kolega z Evropského parlamentu Alexandr Vondra řekl, že Bratři Itálie jsou normální a standardní západoevropskou pravicí a že mají ideologií blízko spíš k britským konzervativcům či americkým republikánům. Vidíte to podobně?

Ano. Bratři Itálie jsou normální sociálně konzervativní pravicová strana. Žádný neofašismus v Itálii nehrozí. Dokonce i bývalý levicový italský premiér Matteo Renzi řekl, že může Bratrům Itálie – svým politickým oponentům – vyčítat leccos, ale že obvinění z neofašismu jsou nesmysl. Pokud to tak vidí italská opozice, nevím, proč naši Piráti tuto kartu stále vytahují.

x Když se podíváme do domácí politiky, blíží se nám prezidentské volby. Před časem jste si na Twitteru rýpl do senátorů Pavla Fischera a Marka Hilšera. Prvnímu jmenovanému přitom koalice Spolu vyjádřila podporu, jak si to voliči Spolu mají vyložit?

Ať si to každý vyloží, jak chce. Já pana Fischera volit nebudu, nikdy jsem se tím netajil. Mezi voliči koalice Spolu se určitě najdou lidé, kteří ho volit budou, to je jejich právo. Stejně tak mám já právo ho nevolit. Nepovažuji ho za vhodného kandidáta. Jak se ukazuje v průzkumech, pan Fischer se netěší zrovna masové podpoře od voličů. S vysokou pravděpodobností vůbec nemá šanci dostat se do druhého kola. Jen ubírá hlasy ostatním. Mohl se poučit z minulého kandidatury v roce 2018, tento druhý pokus je zbytečný.

X Vy už máte svého kandidáta vybraného?

Ano, mám. Konkrétní jméno vám teď neřeknu. Oznámím jej před prvním kolem. Nebude to ale ani jeden z trojice: Petr Pavel, Danuše Nerudová, Pavel Fischer. Nemyslím však, že moje podpora kohokoliv může ovlivnit voliče. Řekl bych, že každý se rozhoduje podle sebe, a nikoliv podle toho, kdo mu je doporučen. Nepovažuji za důležité, koho zrovna já budu, nebo nebudu volit. Kandidátů je devět, každý si může vybrat.

X Takže vás nepřesvědčil ani jeden z kandidátů, kterým koalice Spolu vyjádřila oficiálně podporu…

Je to tak. Nyní sleduji se zájmem a pobavením vzájemný souboj mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou. Jsme svědky boje o to, kdo nakonec bude vyzyvatelem Andreje Babiše v druhém kole. Ta situace je kuriózní. Hodí se sem slogan: „Přineste mi popcorn a colu.“

X X X

Nezahrávejte si s občany, neplivejte jim do tváře, žádal koalici Okamura

Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD se marně snažili prosadit, aby Sněmovna v pátek jednala nejprve o návrzích na zvýšení rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. „Chtěl bych vás požádat, abyste si nezahrávali s občany a neplivali jim do tváře,“ řekl šéf opozičního hnutí SPD Tomio Okamura.

Jednat o návrzích, která předložila právě SPD, měla Sněmovna již ve čtvrtek večer po interpelacích v rámci takzvaného „opozičního okénka“.

Na to vládní koalice původně kývla, ale večer se její poslanci svou hlasovací kartou nepřihlásili, že jsou přítomni. Sněmovna o tom pak ani nemohla hlasovat.

Poukázali na to postupně poslanci ANO Aleš Juchelka, šéf poslanců SPD Radim Fiala i Tomio Okamura a popsali také způsob, jak přesně koalice jednání o tom ve čtvrtek zhatila, ač to původně umožnila.

„Nečekejte, že vaše návrhy pomůže prosazovat vládní koalice,“ opáčil Okamurovi šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný. Připomněl, že k tomu, aby Sněmovna mohla jednat, stačí aby byla přítomna více než třetina poslanců, nejméně 67 z 200.

„Nejsme tak naivní,“ řekl Robert Králíček z ANO. Opoziční poslanci se podle něj domnívali, že koalice umožní aspoň demokratickou diskusi o důležitých návrzích. A navrhl vyřadit z programu schůze návrh vlády na zrušení povinnost mít datovou schránku v případě, že se k některé digitální službě státu přihlásili bankovní identitou nebo eObčankou.

ANO a SPD mají dohromady 92 poslanců, ale čtvrteční odpolední interpelace zpravidla sleduje poloprázdná Sněmovna.

„Mě to mrzí a je to škoda, že když tady máme opoziční okénko, tak si nedokáže opozice zajistit dostatečný počet poslanců. Je to mrzuté, ale já to bohužel nedokážu ovlivnit,“ utahoval si již ve čtvrtek večer z opozice šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob a navrhoval odložit jednání o návrzích SPD až na 30. červen příštího roku. Ani o tom se ale nemohlo ve čtvrtek hlasovat, protože nebylo přihlášeno dost poslanců.

Nic z návrhů opozice neprošlo ani v pátek a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová vzápětí oznámila, že její hnutí nasbírá podpisy pro mimořádnou schůzi, kde by se probíraly návrhy v sociální oblasti. Přidá se k tomu i SPD, potvrdil Okamura.

X X X

Půjde vůbec volit prezidenta? Ústavní právníci vysvětlují obavy exministra Svobody

Prezidentské volby by mohly být podle některých politiků v ohrožení. Pokud totiž Nejvyšší správní soud vyhoví některé ze stížností na špatný přepočet podpisů a k volbě připustí dalšího kandidáta, lze se obrátit na Ústavní soud a ten může zpochybnit samotnou volbu. Ve vysílání CNN Prima NEWS tyto obavy vyslovil bývalý ministr zahraničí či vnitra Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a sdílel je i expremiér Jiří Paroubek. Podle ústavních právníků je tento scénář nepravděpodobný. Za jistých okolností by však komplikace nastat mohly.

Nejvyšší správní soud může do poloviny prosince rozhodnout o některém ze 13 podnětů kvůli vyřazení podpisů při přepočtu ministerstva vnitra. Nejblíž k takovému návratu mezi kandidáty má podnikatel Karel Diviš, kterému chybí pouhých 116 podpisů.

„Zákon vůbec neřeší otázku, co když Nejvyšší správní soud řekne: ,Přepočítat.‘ Může to mít katastrofální dopady, protože se bude řešit, jestli je vůbec možné volit prezidenta republiky. Co když například pan Diviš poté řekne: ‚Pozor, je to nefér, protože nemám stejnou šanci jako všichni ostatní,‘ a mohl by se obrátit na Ústavní soud, protože to je princip nerovnosti,“ uvedl Svoboda ve vysílání CNN Prima NEWS.

Důvodem takové stížnosti by mohla být skutečnost, že bylo o daném jedinci dva týdny informováno jako o neúspěšném kandidátovi a navíc by přišel o drahocenné dny předvolební kampaně. „Může říct, že ostatní už jsou ve výhodě, protože se o nich již 14 dnů ví, že jsou kandidáty, takže to bude nerovná soutěž. Nechci domýšlet důsledky, kdyby soud dospěl k závěru, že pan Diviš patří zpátky mezi kandidáty,“ doplnil Svoboda.

Stejné obavy sdílel v pořadu 360° na CNN Prima NEWS také Paroubek. „Dokážu si to představit velice dobře. Myslím si, že ministerstvo vnitra postupovalo velmi rigidně. Když by došlo k takhle těsnému výsledku, tak bych si vzal jiných osm tisíc podpisů téhož kandidáta. A pokud by to nebylo stejné, tak bych přepočítal všechny hlasy,“ řekl.

Zpochybnění může přijít až po volbách

Ústavní právníci však tuto teorii příliš nesdílejí. Připomínají příklad z doby před deseti lety. „Obdobná situace nastala v roce 2013, kdy byla na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dodatečně zaregistrována Jana Bobošíková, ale ke zpochybnění volby to nevedlo,“ připomněl pro CNN Prima NEWS ústavní právník Marek Antoš.

 Podobně hovoří ale také další. „Takový uchazeči by se u Ústavního soudu bránit nemohli. Připadalo by to v úvahu jen tehdy, kdyby brojili proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten by je nepustil a na to by si stěžovali. Teprve v případě, že by Ústavní soud vyhověl někomu, kdo neuspěl u Nejvyššího správního soudu, by tu byl potenciál zpochybňování voleb,“ sdělil pro CNN Prima NEWS ústavní právník Jan Kysela.

Zpochybnění voleb by podle něj mohlo nastat až přímo po jejich uskutečnění. „Jiná cesta by znamenala dodatečné zpochybňování voleb po volbách, ale i ta by musela začít u Nejvyššího správního soudu,“ doplnil Kysela.

Těsně před branou volby skončili po přepočítání podpisů hned tři kandidáti. Největší zklamání zažil zřejmě Diviš, kterému po odečtení chybělo pouhých 116 hlasů. Podnikateli Karlu Janečkovi zase zbylo přibližně 48 tisíc podpisů. Podnikateli Tomáši Březinovi vnitro uznalo 46 tisíc podpisů. Ke kandidatuře je však potřeba 50 tisíc.

Volba je naplánovaná na 13. a 14. ledna 2023, případné druhé kolo na 27. a 28. ledna.

X X X

Znásilnění v australském parlamentu k soudu nejde. Proces by prý ženě ublížil

Australský politický poradce Bruce Lehrmann obviněný ze znásilnění kolegyně se nakonec neobjeví před soudem. Prokuratura v pátek oznámila, že žalobu v kauze, která vyvolala v Austrálii protesty, stáhla. Důvodem je strach o zdravotní stav žalobkyně, kterou soudní proces těžce psychicky poznamenal, píše agentura AFP.

Na základě „přesvědčivých důkazů“ poskytnutých dvěma nezávislými lékařskými odborníky by pokračování procesu mohlo ohrozit život Brittany Higginsové. Ta je nyní v nemocnici, kde o ní pečují lékaři, citovala australská stanice ABC její přítelkyni. Ačkoliv je rozhodnutí od případu upustit politováníhodné, zdraví Higginsové je na prvním místě, uvádí se v prohlášení.

Higginsová během vyšetřování a soudního procesu čelila „takové míře osobních útoků, jakou jsem za více než 20 let praxe nezažil“, uvedl prokurátor Shane Drumgold, který dnes o stažení žaloby informoval.

Soudní proces s Lehrnmannem začal letos v říjnu, po několika dnech ale musel být přerušen kvůli podezření na zakázané chování jednoho z porotců. Nový proces měl začít příští rok v únoru.

Případ znásilnění, jak vylíčila obžaloba v říjnu, se odehrál v noci v březnu roku 2019. Higginsovou tehdy podle jejího popisu znásilnil Lehrmann po večírku s kolegy, na kterém se pilo hodně alkoholu. Higginsová se spolu s ním cestou z party zastavila v budově parlamentu, kde oba pracovali, a silně opilá a unavená usnula na pohovce v kanceláři tehdejší ministryně Lindy Reynoldsové. Právě tam ji údajně Lehrmann znásilnil.

Sedmadvacetiletý Lehrmann sexuální napadení odmítá a trvá na své nevině.

Stížnosti Higginsové na nedostatek podpory ze strany bývalé konzervativní vlády, pro kterou pracovala, vyvolaly celonárodní protesty ohledně zacházení se ženami v politice a přiměly bývalého premiéra Scotta Morrisona k omluvě.

X X X

Rusko dá filmařům miliardy, musí však točit o degeneraci Západu či Malorusku

Ruské ministerstvo kultury zveřejnilo seznam témat, za jejichž zpracování mohou ruští filmaři získat státní granty. Řada z nich se týká války na Ukrajině. Ministerstvo podporuje propagandistické referování o „hrdinství“ ruských vojáků či o „degeneraci Evropy“ a „neokoloniální“ politice Západu.

Ministerstvo zveřejnilo seznam 17 prioritních témat, které souzní s ruskou propagandou. Vyzvalo filmaře, aby zvážili práci na jednom z nich, a mohli tak na své dílo obdržet státní podporu.

Prvními třemi oceňovanými náměty jsou „ruská kultura“ neboli udržování a kultivace „tradičních hodnot“, „rodina, děti a jejich ochrana a podpora“ a „věda v Rusku: inovace, technologie a nové priority“, informuje server Meduza.

Na čtvrtém místě je „obrana proti revizionismu a falzifikaci“ neboli natáčení filmů a dokumentů o „ruských mírových misích a historických vítězstvích“. Režiséři mohou získat grant, pokud budou informovat diváky o „osvobozujících misích sovětských vojáků“.

Popis dějin z ruského pohledu je zmiňován i v osmém návrhu témat týkajících se ruských regionů mimo Moskvu a Petrohrad. Hovoří se v něm o „Malorusku jako historicky ruském regionu“. Malorusko je tradiční ruské označení pro Ukrajinu, kterou Moskva vnímá jako území jí náležející.

Řada námětů se dotýká „speciální vojenské operace“, jak Rusko označuje válku na Ukrajině. Jedenáctým bodem je obrana vůči „současným projevům fašismu a neonacismu“ a „popularizace heroismu a obětavosti ruských vojáků v průběhu speciální vojenské operace“.

Hned dalším námětem je „popularizace služby v ruských ozbrojených složkách“. Rusko se potýká s poměrně silným odporem ruské veřejnosti k mobilizaci, proti odvodům proběhlo několik demonstrací.

Mezi tématy ani nechybí kritika Západu. „Neokoloniální politika anglosaského světa. Degradace Evropy. Vzestup multipolárního světa“, představuje ministerstvo možné náměty k zpracování v čtrnáctém bodě. Rusko tvrdí, že invaze na Ukrajinu věští konec unipolárního světa řízeného USA.

„V současných podmínkách považujeme za nutné zdůraznit důležitost vzdorování falšování historie i současných projevů nacismu, hovořit o hrdinství a galantnosti ruských vojáků během speciální operace, o práci frontových brigád a dobrovolníků,“ řekla k plánům ministerstva jeho šéfka Olga Ljubimovová.

V návrhu federálního rozpočtu na roky 2023 až 2025 vyčlení ministerstvo kultury na státní podporu celovečerních filmů 11,6 miliardy rublů (4,4 miliard korun).

Obyvatele ruského Tveru vyděsil ukrajinský konvoj. Šlo o filmové natáčení (30. listopadu 2022):

X X X

Policie v kauze Xixoio zajistila vilu, kterou vlastní manželka zakladatele firmy

Policisté z protimafiánské centrály zajistili rodinný dům poblíž Jílového u Prahy, který vlastní manželka zakladatele a majitele firmy Xixoio Richarda Watzkeho. Informovaly o tom Seznam Zprávy a Česká televize. Policie v úterý zasahovala v centrále této investiční společnosti. Šetří podezření ze spáchání podvodu a praní špinavých peněz. Během razie údajně zadržela kromě Watzkeho i šéfa představenstva Henryho Ertnera. Nikdo dosud nebyl obviněn.

 Detektivové vilu v Těptíně obstavili ve čtvrtek jako výnos z údajné trestné činnosti, informovala Česká televize. Watzkeho manželka ji koupila loni v květnu za 36,3 milionu korun, a to podle Seznam Zpráv bez hypotéky. Kromě domu obstavili policisté také dvě auta a další věci.

„Kriminalisté NCOZ zajistili důkazní materiál v podobě listinných materiálů a digitálních dat. Dále byly zajištěny dvě osobní motorová vozidla, rodinný dům a další hodnotné věci (jako výnos z trestné činnosti) v celkové hodnotě zhruba 50 milionů korun,“ informoval ve čtvrtek mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Česká televize také upozornila, že v den policejní razie začala transakce ohledně bytu šéfa představenstva firmy Xixoio Henryho Ertnera. Ten chce podle svých slov nemovitost převést na společnost Hypotoken, ve které je jediným jednatelem i majitelem. Na otázku, proč tato transakce začala v den razie, neodpověděl.

Xixoio tvrdí, že policie nepochopila její byznys model ani princip jejího podnikání, což jsou investice do digitálních aktiv, takzvaných tokenů.

Firmu Xixoio podle médií podezírá policie z podvodu a praní špinavých peněz, škoda má být až půl miliardy

 „Ze strany vyšetřujících orgánů dále dochází k masivnímu nepochopení našeho byznys modelu a tokenizace jako takové, a to bohužel i v kontextu jasně definované evropské regulace digitálních aktiv a související legislativy,“ cituje server Seznam Zprávy z neveřejného prohlášení firmy směřovaného k držitelům tokenů.

„Naším cílem je celou situaci vysvětlit a využít ji k finálnímu očištění našeho jména, tokenizace jako takové a také celé komunity, která za námi stojí,“ dodalo Xixoio.

Česká národní banka před rokem varovala veřejnost před investicemi do tokenů a výslovně zmínila právě Xixoio. Z prezentace firmy mohli lidé získat mylný dojem, že obchodní model společnosti a její podnikání jsou bankou schválené nebo alespoň zčásti regulované, uvedla tehdy centrální banka.

X X X

Evropská komise navrhla zablokovat Maďarsku přes sedm miliard eur. Dosavadní reformy podle ní nestačí

Evropská komise ve středu navrhla zablokovat Maďarsku částku 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie kvůli trvajícím nedostatkům v boji s korupcí a při kontrole veřejných zakázek. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování peněz, nejsou podle unijní exekutivy dostatečné. O návrhu Evropské komise budou rozhodovat členské státy.

 Komise zároveň schválila maďarský plán obnovy, na jehož základě má Budapešť dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného krizového fondu. Výplatu peněz však Komise podmínila zavedením dalších reforem. Již v úterý serveru iROZHLAS.cz tři zdroje blízké jednání potvrdily, že pozice Evropské komise ohledně strukturálních fondů bude negativní.

Komise, europarlament i řada členských zemí unie dlouhodobě kritizují vládu premiéra Viktora Orbána kvůli nedostatkům v kvalitě právního státu včetně systému rozdělování unijních peněz, který podle nich není dostatečně zabezpečen proti korupci a klientelismu.

Budapešť, která se potýká s vážnými ekonomickými problémy a peníze z unijní kasy nutně potřebuje, provedla sadu 17 reforem dohodnutých s Komisí.

„Maďarsko se bezpochyby vydalo správným směrem. Riziko pro rozpočet Evropské unie však nadále trvá, protože v ústředních částech reforem zůstávají mezery,“ prohlásil však ve středu eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Komise posílá členským zemím analýzu maďarských reforem s doporučením, aby schválily zablokování zmíněné částky.

Řada podmínek

Ta představuje 65 procent maďarského podílu na trojici fondů určených pro podporu méně rozvinutých regionů v rámci kohezní politiky ve víceletém rozpočtu Evropské unie pro období 2021 až 2027.

Zablokování peněz, jejichž první část by do Maďarska za normálních okolností putovala zhruba ve druhé polovině příštího roku, je tak nyní v rukou členských států.

Hlasovat by o něm mohli příští úterý ministři financí, krajní termín pro rozhodnutí je 19. prosince. Ke schválení návrhu je potřeba kvalifikovaná většina hlasů.

Komise ve středu zároveň po mnohaměsíčním dialogu s Budapeští schválila maďarský investiční a reformní plán, který může zemi otevřít cestu k mimořádným dotacím určeným zejména na zmírnění následků koronavirové krize. Maďarsko však musí splnit 27 podmínek týkajících se rovněž nezávislosti justičních orgánů a dalších otázek právního státu.

X X X

Soukromé firmy jako Twitter privatizovaly veřejný prostor a my s tím zatím nic neuděláme, říká expert

Twitter pod vedením miliardáře Elona Muska přestal regulovat dezinformace související s covidem-19. Ještě dříve odblokoval účet Donaldu Trumpovi a mimo jiné zrušil bruselskou kancelář, která síti pomáhala s bojem proti dezinformacím. Vedou opatření, která Musk prosazuje, opravdu k důslednějšímu dodržování svobody slova?

 „Twitteru se podařilo v minulých letech vybudovat kompetenci bojovat s dezinformacemi a informačními operacemi nepřátelských režimů. Tato znalost se s Muskem z této firmy vytratila,“ hodnotí v Pro a proti odborník na informační technologie, algoritmy a dezinformace Josef Holý.

Poslechněte si celé Pro a proti. Debatují IT analytik a redaktor Deníku N Petr Koubský a odborník na informační technologie, algoritmy a dezinformace Josef Holý

Analytik a redaktor Deníku N Petr Koubský soudí, že se dění kolem Twitteru přeceňuje, především v Česku a Evropě. „Kdybych seděl v Americe, asi odpovím jinak, ale tady bych to jako problém neviděl. Nedělal bych také dramatické závěry, že něco je na věky změněno a nikdy to nebude jinak.“

„Musk zrušil celé týmy, které se zabývaly monitorováním a vyhodnocováním informačního prostoru i detekcí informačních operací. Nebavíme se o jednotlivcích, kteří napíšou na twitter dezinformaci, ale o řízení masivních informačních operací Číny, Íránu, Ruska a tak dále,“ dodává Holý.

„Dostáváme se k otázce, jestli sociální sítě mají být neutrální platformou, nebo jestli mají vést nějakou aktivní politiku.“

Petr Koubský

Novinář souhlasí, že boj s dezinformacemi Musk nebere příliš vážně. „Twitter se ale nadále řídí zákonnými omezeními, to nový majitel sítě slíbil. Jestli se mu to bude dařit dodržovat, je jiná věc. Ale regulovat sociální sítě nad rámec zákona je extrémně problematická záležitost.“

Koubský však věří, že podstatná část regulace obsahu na sociálních sítích je automatizována. „Většinu toho dnes dělají algoritmy, v uvozovkách umělá inteligence, takže větší část toho běží nebo může běžet dál.“

Expert odmítá, že by regulace online obsahu probíhala automaticky. „Týmy, které měl Twitter, byly analytické týmy, které sice používají umělou inteligenci, sběr dat a jejich vyhodnocování, ale na detekování nového druhu informační operace vedené ze strany Ruska nebo Číny prostě potřebujete analytickou sílu.“

Neutralita, nebo vlastní politika

„Dostáváme se k otázce, jestli sociální sítě mají být neutrální platformou, nebo jestli mají vést nějakou aktivní politiku. Oba pohledy jsou legitimní a Musk si jasně vybírá přístup neutrální platformy, což je i obchodně levnější. A s tím vždy někdo bude nespokojen, někomu to zase bude vyhovovat,“ vysvětluje komentátor.

„Nejde o politické cíle, ale o etické a hodnotové rámce, ve kterých síť operuje.“

Josef Holý

„Nejde o politické cíle, ale o etické a hodnotové rámce, ve kterých síť operuje,“ připomíná odborník. „V okamžiku, kdy máte na sociální síti doporučování obsahu a nějaký moment filtrování, protože jejich algoritmy běžně doporučují obsah, tak to z podstaty věci nemůže být neutrální, protože tento algoritmus v sobě obsahuje určitá hodnotová a obchodní východiska, na kterých firma operuje.“

„Demokracie není stav, ale proces a musíme se neustále prát o její zachování, zlepšení, podobné je to s veřejným prostorem. Twitter je soukromá firma a my jako společnost máme problém, protože došlo v online světě k privatizaci veřejného prostoru ve prospěch soukromých firem a nemáme dostatečný hlas říct, jak chceme, aby tento veřejný prostor vypadal,“ shrnuje Josef Holý.

Novinář ale sociální sítě považuje za obdobu náměstí, na které může kdokoliv přijít a prezentovat tam své názory. „Je potřeba tam dodržovat nějaká minimální pravidla slušnosti, ale to je dáno zákonným rámcem. Jakmile to chceme udělat jinak, tak vyvstává otázka, kdo pravidla určuje a jak je může vymáhat,“ popisuje jeden z problémů regulace online prostoru Petr Koubský.

X X X

Rasistické, řeklo UNESCO k belgickému průvodu. Stáhlo ho ze seznamu dědictví

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) stáhla tradiční průvod obrů v belgickém městě Ath ze seznamu nehmotného kulturního dědictví. Stalo se tak kvůli stížnostem ohledně jedné z postav, která má představovat otroka a pochoduje během slavnosti se začerněným obličejem, kroužkem v nose a s okovy na rukou.

Na problematičnost této postavy upozorňovaly dlouhodobě zejména africké země. UNESCO rozhodlo o vyjmutí belgické veselice na zasedání v marockém hlavním městě Rabatu, kde mezivládní výbor rozhodoval i o rozšíření seznamu nehmotného dědictví. Rozhodnutí bylo přijato jednomyslně a pro hlasovala i Belgie, uvedl deník Le Soir.

Belgický zástupce na jednání uvedl, že si je vědom závažnosti situace a že odsuzuje všechny formy rasismu a diskriminace. Organizace město Ath vyzvala, aby postavu afrického otroka z průvodu vypustila. Poté by bylo možné posoudit případnou žádost o znovuzařazení průvodu na seznam UNESCO.

Průvod obrů (ducasse d’Ath) figuruje na seznamu UNESCO od roku 2008. Čtyřdenní slavnost se ve valonském městě koná každý srpen a městem pochodují obří figuríny z proutí, dřeva a látky provázené alegorickými vozy. Největším lákadlem je svatba obra Goliáše s jeho partnerkou a jeho souboj s Davidem.

Není to poprvé, co UNESCO stáhlo ze seznamu nehmotného dědictví některou z belgických tradic. V roce 2019 vyřadilo kvůli obvinění z antisemitismu karneval v Aalstu, v němž pochodovaly masky karikující Židy.

X X X

KOMU  ODKÁZALA   HEREČKA  MACIUCHOVÁ  SVÉ  BOHATSTVÍ?

Po Haně Maciuchové zůstalo velké bohatství. Komu odkázala miliony a svůj majetek?

Nezapomenutelná česká herečka Hana Maciuchová, která bojovala s rakovinou, věděla, že jí moc času nezbývá. Dva měsíce před smrtí sepsala závěť. V těchto dnech si připomínáme její nedožité 77. narozeniny.

Když v roce 2016 Hana Maciuchová úspěšně překonala rakovinu prsu, měla z vyléčení obrovskou radost, zároveň ale zůstávala při zemi. Tušila, že se nemoc může kdykoliv vrátit. Bohužel o tři roky později vyšlo najevo, že trpí rakovinou slinivky. Nemilosrdný osud nesla velmi statečně.

„Lékaři jí oznámili, že má karcinom, a následovaly chemoterapie i ozařování. Snášela bolesti, nechtěla opiáty, protože v té době ještě hrála v Divadle Ungelt. Muselo to být strašně těžké. Hanička říkala: to jsou moje problémy! Nebudu s nimi nikoho obtěžovat, přenášet je na někoho jiného,“ prozradil v rozhovoru pro deník Aha! její partner, lékař Karel Valdauf, syn stejnojmenného slavného hudebního skladatele a dirigenta.

 Zanechala po sobě velké jmění

Když národem milované herečce začaly docházet síly a věděla, že tentokrát už boj se zákeřnou chorobou nemůže vyhrát, odjela do rodného kraje, do Olomouce, ke své sestře Silvii, kde 26. ledna 2021 zemřela. Ještě předtím však stačila učinit důležité rozhodnutí. 13. listopadu 2020, tedy šestnáct dní před svými narozeninami a dva měsíci před smrtí, vlastní rukou sepsala závěť. V ní uvedla, že bratrovi Milanovi věnuje 2 miliony korun v hotovosti a osm let staré vozidlo Škodu Octavia. Sestře Silvii a jejímu manželovi Ivanovi odkázala pražský byt a chalupu v Českém ráji. Nezapomněla ani na svou sestřenici Vandu, které darovala 100 tisíc korun.

Hana Maciuchová vlastní potomky neměla. V pětatřiceti letech vážně onemocněla a musela podstoupit operaci, po níž jí lékaři oznámili zdrcující zprávu. „Když jsem se probrala z narkózy, sdělili mi, že už nikdy nebudu mít děti. Z toho pomyšlení jsem najednou dostala velké horečky. Cítila jsem se, jako by mi někdo zapálil mozek. Nebyly to pooperační komplikace, prostě mě zničila ta zpráva. Musela jsem se s tím však naučit žít, nic jiného vám nakonec ani nezbývá,“ promluvila o své životní bolesti.

 

X X X

Policie obvinila muže, který měl založit požár hal v Mladé Boleslavi, škoda je téměř tři miliardy

Škoda po lednovém požáru hal v Mladé Boleslavi například se součástmi pro nová auta je téměř tři miliardy korun. Policie obvinila z jeho založení muže z Českolipska, hrozí mu až 15 let vězení, uvedla ve středu na webu krajská mluvčí Vlasta Suchánková. Prvotní odhad škody byl kolem jedné miliardy korun.

 Prvotní odhad škody byl kolem jedné miliardy korun. Zvýšením škody se tak požár v Boleslavi stal jedním z nejničivějších v Česku. Dosud nejvyšší škodu – za čtyři miliardy korun – způsobil v roce 2015 požár areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova.

Policie vyšetřuje požár v Mladé Boleslavi jako obecné ohrožení z nedbalosti. Škodovka nedokončí až 16 000 aut

 Hasičští a policejní vyšetřovatelé pracovali v případě požáru v Mladé Boleslavi se třemi verzemi, a to úmyslným založením, nedbalostí nebo technickou závadou. Z obecného ohrožení nakonec policie obvinila pětatřicetiletého muže.

„Je podezřelý z toho, že založil požár v místě, kde byly uskladněny dřevěné palety. Plameny se rozšířily i na vedlejší výrobní a skladovací halu, kterou požár zcela zničil,“ uvedla Suchánková.

Požár likvidovalo zhruba 17 hodin přes 100 hasičů a kolem 40 hasičských aut, na několik hodin byl vyhlášen nejvyšší stupeň poplachu. Nikdo nebyl zraněn, hašení komplikoval silný vítr.

Oheň zasáhl průmyslové prostory v blízkosti nádraží v části Čejetičky, nejvíce dvě výrobní a skladovací haly, které využívá firma Grupo Antolin Turnov. Vyrábí interiérové díly pro automobilový průmysl a je dodavatelem Škoda Auto. Na místě požáru sídlila její pobočka. V halách podle policie byly plastové součásti aut a linky na jejich výrobu. Nedostatek dílů ovlivnil výrobu automobilky.

X X X

Bývalá radní Vorlíčková dostane za újmu v trestní kauze Opencard půl milionu

 Bývalá pražská radní pro informatiku Eva Vorlíčková dostane od státu celkově půlmilionové odškodné za nemajetkovou újmu, kterou jí způsobilo trestní stíhání v kauze opencard. Dnes o tom pravomocně rozhodl pražský městský soud. Ministerstvo spravedlnosti ženě již dříve dobrovolně vyplatilo 344.000 Kč, soudně se nyní domohla dalších 156.000 korun. V žalobě žádala po státu celkem 6,6 milionu Kč.

Vorlíčková čelila stíhání od roku 2013, a to společně s bývalými pražskými primátory Bohuslavem Svobodou (ODS) a Tomášem Hudečkem (TOP 09) a s dalšími radními. Policie jim kladla za vinu to, že o rok dříve neoprávněně zvýhodnili firmu Haguess, tehdejšího vlastníka práv k městské kartě opencard, když jednomyslně schválili navazující kontrakty. Pražský městský soud nejprve radní dvakrát uznal vinnými. Až po výměně předsedy senátu Alexandra Sotoláře, který manipuloval s protokoly z jednání, soudy Vorlíčkovou i zbylé obžalované osvobodily. Podle konečného verdiktu nerozhodli radní svévolně, ale na základě odborných stanovisek.

Ministerstvo spravedlnosti se ženě následně omluvilo a odškodnilo ji částkou 344.000 Kč. Vorlíčková ale částku označila za zcela nedostatečnou. Obrátila se na Obvodní soud pro Prahu 2, kde uvedla, že nezákonné obvinění jí zničilo nejen politickou kariéru, ale i zdraví. Samotný trestní proces – náklady na právníky či na znalecké posudky – ji pak podle jejího vyjádření stál 1,9 milionu korun, přičemž ministerstvo jí z této částky uhradilo zhruba 1,1 milionu.

Obvodní soud pro Prahu 2 Vorlíčkové v létě přiznal za způsobenou nemajetkovou újmu 106.000 korun, protože považoval za přiměřenou celkovou výši odškodnění v částce 450.000 Kč. Odvolací soud nyní přiznanou částku o 50.000 korun zvýšil. „Předání sdělení obvinění na zasedání rady zastupitelstva bylo skutečně postupem, který nelze považovat za zcela standardní. Byl minimálně nevhodný,“ vysvětlila navýšení odškodného soudkyně Blanka Vernerová.

Vorlíčková se domáhá ještě majetkové škody, která jí stíháním vznikla a kterou vyčíslila rovněž zhruba na šest milionů. Obvodní soud jí zatím nepravomocně přiznal přibližně 20.000 Kč, řekla dnes ČTK.

Obvinění radní se hájili tím, že opencard byla dlouhodobým problémem z éry primátora Pavla Béma (ODS) a že kvůli dříve uzavřeným licenčním smlouvám nemohli postupovat jinak. Schválení smluv jim navíc doporučila hodnotící komise.

Vorlíčková v minulosti ostře zkritizovala jak Sotoláře, tak původní dozorující státní zástupkyni Dagmar Máchovou. Jejich postup označila za zvěrstvo. V souvislosti s kauzou Opencard získala bývalá radní cenu za odvahu od Nadačního fondu proti korupci – mimo jiné za to, že právě na základě jejích informací se přišlo na manipulování s protokoly z hlavního líčení. Kárný senát následně soudce Sotoláře odvolal z funkce předsedy senátu, talár mu však ponechal. Neprokázalo se totiž, že by do protokolů zasahoval ve snaze poškodit obžalované.

X X X

 Francouzi k dostavbě Dukovan: V České republice nebudeme spolupracovat s Číňany

Ve středu uplyne lhůta pro podání prvních nabídek na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech. O zakázku usilují tři zájemci: americký Westinghouse, jihokorejský KHNP a francouzská skupina EDF, vítěz bude vyhodnocen do konce příštího roku. Nový jaderný reaktor by měl být dokončen v roce 2036. Viceprezident EDF Vakis Ramany poskytl Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz rozhovor. Odmítl v něm, že by EDF na projektu v Dukovanech spolupracovala s Číňany.

 Odstavené reaktory 

X Společnost EDF se ve Francii v současnosti snaží zprovoznit reaktory, které jsou odstavené kvůli korozi nebo kvůli dlouhodobě plánovaným kontrolám. Tato situace samozřejmě výrazně ovlivňuje evropský trh s energiemi. Nebojíte se, že by to mohlo znevýhodnit nabídku společnosti EDF pro projekt v Dukovanech? Nebo poškodit obraz vaší firmy v České republice a v Evropě?

Je potřeba zdůraznit, že všechny týmy společnosti EDF velmi aktivně pracují na zprovoznění reaktorů odstavených ve Francii a přípravě na zimu. My jsme naši bezchybnou práci dokazovali v uplynulých 40 letech a i tentokrát jsme připraveni.

Jsme ve výjimečné situaci a i v ní se jasně ukazuje, jak je jádro důležité pro celý energetický systém a pro udržení nízkých cen. Je pravda, že některé bloky jsou odstavené. Když jsou ale připravené a zapojené, tak přispívají ke konkurenceschopnosti evropského trhu.

V následujících týdnech se projeví naše práce a plně podpoříme evropskou energetickou síť. Zároveň se ukazuje, že ve Francii a v naší společnosti klademe bezpečnost vždy na první místo. To je ta nejdůležitější zpráva.

X Francouzský stát chce znárodnit společnost EDF, tzn. koupit zbývajících 16 procent firmy, protože už teď v ní drží 84 procent. Je to dobrá zpráva v kontextu odevzdání nabídky společnosti EDF pro projekt jaderné elektrárny v Dukovanech? Znamená to, že firma bude silnější?

Jak to vidím já, je cílem posílit EDF. Vy jste zahájil náš rozhovor popisem situace, jíž teď čelíme. Je jasné, že když stát posílí své postavení mezi akcionáři, tak to bude znamenat, že budeme mít volnější ruce a že společnost bude silnější.

Máme záruky, že bude zachována jednota naší skupiny. Cílem posílení akcionářské struktury je ještě lépe a rychleji reagovat na klimatické výzvy, zajistit energetickou nezávislost a zabezpečit zásobovací řetězce.

X Je to dobrá zpráva i vzhledem k tomu, že společnost EDF je výrazně zadlužená?

Je potřeba si dávat pozor při interpretaci čísel. EDF je velmi výnosná společnost, a to už od doby, kdy se svým kapitálem obchoduje na burze. Tento rok čelíme výjimečné situaci a v budoucnu bude potřeba jednat o tom, jak finančně zabezpečit naši firmu.

Zadlužení, o kterém mluvíte, je dlouhodobé a vysvětlitelné investicemi do definitivního odstavení některých elektráren a do důchodů. Tyto komplikace trvají delší dobu a musíme je vyřešit. Jednáme o tom se státem a bude to jistě jeden z úkolů nového generálního ředitele.

Jaderné projekty ve Francii

X Francouzský prezident Emmanuel Macron v únoru ohlásil výstavbu šesti nových reaktorů EPR do roku 2050 a zahájení studie osmi dalších reaktorů. První blok by měl být spuštěn v roce 2035. Má společnost EDF dostatečné kapacity jak na projekty ve Francii, tak i v zahraničí, konkrétně v České republice?

EDF se připravuje na zahájení rozsáhlého francouzského i evropského projektu. Už jsme spustili program masivního náboru inženýrů ve Francii. Je potřeba vnímat i to, jakým způsobem pracujeme například ve Spojeném království na projektu elektrárny Hinkley Point C, kde jsou ve výstavbě dva reaktory EPR.

Britská vláda si navíc objednala další dva reaktory v elektrárně Sizewell. Ve Spojeném království rozvíjíme spolupráci i s tamními firmami, abychom zaručili splnění těchto projektů. Stejným způsobem chceme využít dovednosti a znalosti v České republice, která je velkou průmyslovou zemí. Plánujeme využít jak inženýrské, tak i výrobní kapacity České republiky, abychom mohli splnit projekt v Dukovanech. Kdybych to měl shrnout, tak ve Francii se připravujeme na výstavbu šesti reaktorů EPR a zahájení projektu dalších osmi bloků.

Ve Spojeném království stavíme dva reaktory EPR a další dva jsou objednané, v České republice se bavíme potenciálně až o čtyřech nových reaktorech a potom jsou tu projekty v Polsku i v Nizozemsku. Všechny tyto plány by posílily technologii evropského tlakovodního reaktoru. Naším cílem je evropské technologické řešení s evropským zásobovacím řetězcem, abychom odpověděli na evropské výzvy.

X Bude mít EDF dostatek kvalifikovaných zaměstnanců na všechny tyto projekty? V současnosti vidíme, že firma má problémy zvládat opravy francouzských reaktorů, které jsou odstavené kvůli korozi. Společnost EDF dokonce pro tyto práce najala svářeče z konkurenční firmy Westinghouse. Můžete zaručit, že pro projekt v Dukovanech budete mít dost kvalifikováno personálu?

Je potřeba vysvětlit současnou situaci, která souvisí s korozí. Je to velmi vážné téma a není možné slučovat věci, které spolu nesouvisí. Ve Francii jde o to, že provádíme opravy na aktivních reaktorech a obězích, které jsou využívané.

Francouzské normy chrání všechny techniky, kteří pracují v částech, kde by mohli být vystaveni radiaci. To znamená, že můžou pracovat jen několik hodin. Všechno se velmi pečlivě zaznamenává a sleduje. V takové situaci potřebujeme podstatně víc lidí. Žádný technik nemůže pracovat víc, než povolují normy.

Abychom opravy urychlili, tak najímáme lidi mimo EDF i mimo náš tradiční dodavatelský řetězec. Pokud jde o projekt v Dukovanech, do té doby, dokud v elektrárně není jaderné palivo, tak jde o konvenční práci, tím pádem nebudeme mít personální problémy stejného rázu.

Nabídka pro Dukovany

X Jedním z klíčových faktorů celého výběrového řízení je cena – dokážete říct, za jakou cenu je EDF schopná postavit elektrárnu v Dukovanech?

Naším cílem je být konkurenceschopní.

X Znamená to, že nabídnete nejnižší cenu?

To znamená, že chceme být konkurenceschopní. Konkurenceschopnost je souhrn faktorů. Cena je jedním z nich. Nabízíme osvědčenou technologii, která získala licenci už ve třech evropských zemích a čtyřech státech ve světě; technologii, o kterou je zájem. Spojené království si objednalo další dva reaktory EPR. Indové si jich chtějí objednat šest.

Jsme navíc schopni tuto technologii rozvíjet, upravovat a vyvážet. To všichni neumí. EDF je navrhovatelem, vývojářem i konstruktérem. To znamená, že ČEZ se nebude muset bavit s nikým jiným. Na rozdíl od našich konkurentů stavíme stejnou technologii na svém území. ČEZ bude mít tím pádem záruku, že budeme podporovat technologii EPR dlouhodobě. Budeme mít stejné cíle, pokud půjde o údržbu, bezpečnost a výkonnost.

X Jste tedy přesvědčen, že cena, kterou nabídnete, bude konkurenceschopná v soutěži s Američany a s Jihokorejci?

Jsem přesvědčen, že nabídka, kterou předáváme ČEZ, má velkou přidanou hodnotu pro ČEZ, český průmysl a české obyvatele.

X V uplynulých měsících se hodně mluvilo o výkonnosti nabízených reaktorů. Společnost EDF dosud stavěla spíš silnější reaktory o výkonu 1600 MW. ČEZ pro projekt Dukovany ale požaduje reaktor o výkonu 1200 MW. EDF ale dosud tento přesný typ reaktoru nepostavila, tím pádem bude nabízet jen prototyp, je to tak?

ČEZ a České republice nabízíme upravenou technologii Evropského tlakovodního reaktoru (EPR). Jde skutečně o úpravu, tedy o stejnou technologii, stejný přístup k bezpečnosti, ve velké míře i o stejné součástky i stejný proces výstavby.

Nabízíme tedy produkt, u kterého máme záruku, že může získat požadované licence. Protože už je získal od různých dozorčích úřadů v Evropě. Prostřednictvím vlády jsme požádali o názor francouzský Úřad pro jadernou bezpečnost, aby ČEZ a český Úřad pro jadernou bezpečnost měly jistotu, že je vše kolem úprav reaktoru v pořádku.

Tím vám chci říct, že nejde o prototyp, o nějaký první kus v celé sérii. Bavíme se o licencované technologii vyzkoušené už ve třech zemích, kterou jsme upravili tak, aby odpovídala požadavkům Dukovan a České republiky.

Další jaderné projekty

X ČEZ poptává opci na další až tři velké bloky. Jak je reálné, že se ta opce v budoucnu využije?

Ambicí EDF je vybudovat flotilu jaderných reaktorů. Ve Francii mluvíme o šesti reaktorech, ve Spojeném království stavíme dva a na dva další se připravujeme. Prostřednictvím naší nabídky pro projekt Dukovany 5 chceme ukázat, že budování více reaktorů je výhodné z ekonomického i průmyslového pohledu.

I pro firmy v zásobovacím řetězci je perspektiva čtyř reaktorů velmi přínosná. Budou moct investovat do svých vlastních výrobních kapacit. Francouzsko-české partnerství by tím pádem mohlo jít podstatně dál a mohli bychom udělat z jádra ještě konkurenceschopnější energetický zdroj.

X Perspektiva výstavby dalších reaktorů v Temelíně nebo obecně stavba několika dalších bloků v České republice v příštích desetiletích je pro vás tedy reálná a realizovatelná?

Samozřejmě. Měl by to být náš společný zájem. Francie postavila svůj jaderný park, který dnes čítá 56 reaktorů, během dvaceti let. Chceme zahájit stejný program v evropském měřítku. Posílili bychom tak celý evropský dodavatelský řetězec a připravili se na budoucnost, což by mohly být malé modulární reaktory.

X Právě o tom chci mluvit. ČEZ chce stavět i malé modulární reaktory. Jak jste daleko s vývojem vašeho modulárního reaktoru?

Jsme ve velmi pokročilé fázi vývoje našeho konceptu, který se jmenuje NUWARD. Jde o elektrárnu o výkonu 340 MW, která je složená ze dvou reaktorů, každý s výkonem 170 MW. Chceme s tímto konceptem modulárního reaktoru nahradit všechny stárnoucí uhelné elektrárny o výkonu 300 a 400 MW a těch je hodně.

Jde v principu o osvědčenou technologii, protože pokračujeme v konceptu tlakovodního reaktoru třetí generace. Dokážeme se ale přizpůsobit různým sítím i podmínkám. Tento přístup nám umožňuje odpovědět na velmi velkou poptávku, kterou očekáváme v letech 2030 a 2040.

Jsme teď tedy ve finální části vývoje. Brzy postoupíme do tzv. základního designu. Ve druhé polovině tohoto desetiletí budeme schopni poskytovat nabídky i s cenovým odhadem na základě našeho konceptu NUWARD. Už teď spolupracujeme s ČEZ, s českými průmyslovými podniky i s Ústavem jaderného výzkumu Řež.

X Budete váš vývoj malých modulárních reaktorů zmiňovat i v nabídce pro ČEZ pro projekt v Dukovanech?
V projektu Dukovany jsou jasně uvedené požadavky, které chceme co nejlépe splnit. Pokud jde o malé modulární reaktory, tak jsme s ČEZ před lety uzavřeli dohodu o spolupráci. Pokud si to dobře pamatuji, tak jsme ji obnovili loni v září.

Ostatně ČEZ i Ústav jaderného výzkumu Řež jsou součástí společenství NUWARD. Sám mám tu čest, že předsedám mezinárodnímu poradnímu výboru NUWARD. Ústav jaderného výzkumu Řež je členem této poradní skupiny.

Spolupráce s Čechy

X Když se vrátíme k vaší nabídce pro projekt Dukovany, do jaké míry jste připraveni spolupracovat s českými firmami?  Ve Spojeném království, v elektrárně Hinkley Point C, se britské firmy podílejí na 64 procentech stavebních prací. Můžete stejné procento garantovat i pro projekt v Dukovanech?

Jsme přesvědčeni, že projekty takového rozsahu a významu nemohou uspět bez spolupráce s lokálními partnery a průmyslem. Rád zdůrazňuji, že jsme Francouzi ve Francii, jsme Britové ve Spojeném království a musíme být Češi v České republice. Ostatně i proto jsme si pro vedení naší české pobočky vybrali Čecha (pozn. redakce Českou pobočku EDF vede Roman Zdebor).

To je pro nás opravdu velmi důležité, abychom zaručili vzájemné porozumění a odstranění možných kulturních rozdílů. Oba naše národy jsou v Evropě, rozumíme si velmi dobře, sdílíme stejné hodnoty, ale i tak mezi námi mohou být jemné rozdíly. Je důležité je odstraňovat, pokud si chceme při realizaci projektu dobře rozumět.

V České republice už několik let vytipováváme společnosti, které by s námi chtěly spolupracovat na projektu v Dukovanech. Identifikovali jsme tak víc než 200 firem. Zhruba 70 z nich už jsme posunuli do další fáze, kde by s námi mohly spolupracovat na reaktorech EPR.

x Mohl byste některé z nich jmenovat?

Uzavřeli jsme dohodu o spolupráci s několika podniky, jako třeba s firmami Škoda JS, Sigma nebo Metrostav. Společně s Metrostavem jsme podepsali i smlouvu se stavební firmou Bouygues, která hodně pracuje ve Francii i ve Spojeném království.

Tato aliance s českou stavební jedničkou a se společností, která má největší zkušenosti s výstavbou Evropského tlakovodního reaktoru, je naší velkou předností pro úspěšné zvládnutí projektu v Dukovanech. Uzavřeli jsme ale spolupráci i s dalšími firmami, jako třeba s Hutními montážemi.

X Pokud jde o váš mezinárodní dodavatelský řetězec, v případě britské elektrárny Hinkley Point C jste pracovali i s čínskou společnosti CGN. Hodláte v této spolupráci pokračovat i pro projekt v Dukovanech?

Ne, v České republice s čínskou firmou CGN nebudeme spolupracovat. V Česku nabízíme evropskou technologii s evropským dodavatelským řetězcem.

Harmonogram prací

X EDF v současnosti staví několik reaktorů EPR ve Francii i v zahraničí. Například francouzský reaktor Flamanville 3 má 11 let zpoždění. Finský jaderný blok Olkiluoto 3 má 13 let zpoždění. Můžete zaručit, že se to stejné nebude opakovat při projektu v Dukovanech?

Když se bavíme o jádru, a hlavně o stavbě reaktorů třetí generace, tak se pohybujeme opravdu na složité úrovni. Pokud chcete zaručit dodržení harmonogramu a rozpočtu, tak musíte mít zkušenosti. Elektrárny Flamanville a Olkiluoto jsou našimi prvními projekty. Museli jsme se na nich naučit spoustu věcí.

X Znamená to tedy, že už jste se to naučili a podobná zpoždění v Dukovanech nebudou?

Ano, naučili a je to vidět i na výstavbě britské elektrárny Hinkley Point C, ať už jde o jednotlivé montáže, prefabrikaci dílů, přístup k designu, organizaci projektu, navázání spolupráce s dodavateli – to všechno jsme dokázali zlepšit. Spojené království si objednává další dva reaktory EPR, protože zhodnotili, že na elektrárně Hinkley Point C odvádíme dobrou práci.

Všechny naše zkušenosti, za kterými jsou obří investice, jsme schopni přinést do České republiky. Nikdo jiný to nedokáže, protože nikdo jiný v Evropě dnes nestaví. Jsme jediní, kdo v Evropě staví reaktory třetí generace a kdo vám může dát záruku, že je budeme stavět i dál, protože šest reaktorů EPR chceme postavit i ve Francii.

X X X

Rozpory ve vládní koalici v Polsku. Premiér hledá podporu pro zelené investice u opozice

Polský premiér Mateusz Morawiecki se nečekaně objevil na jednání parlamentního týmu pro obnovitelnou energii. Ocitl se tak na opoziční půdě. Pracovní skupina totiž vznikla z iniciativy Polské lidové strany. Premiér jednání navštívil poprvé. Znamená to usmíření vlády s opozicí? Polská média jako Gazeta wyborcza tvrdí, že ne. Můžou za to rozpory ve vládní koalici.

 Tým pro obnovitelnou energii nyní řeší novelu zákona o větrných elektrárnách, kterému se říká 10H. Zákon obsahuje velmi přísné pravidlo, které významně omezuje investice do větrných elektráren.

Větrníky podle něj musí stát ve vzdálenosti minimálně desetinásobku výšky stožáru od obytné zástavby. Větrné elektrárny jsou přitom vysoké 150 až 200 metrů, takže je vyloučených asi 99 procent území Polska.

To se má změnit, aby Polsko, které je dosud závislé na energii z fosilních paliv, mohlo vyrábět levnou energii. Jedná se o důležitý milník pro Národní plán obnovy, protože se na něj váže vyplácení části peněz z Fondu obnovy Evropské unie.

Výplata je podmíněná tím, že asi 37 procent peněz z plánu poputuje na zelené investice. A rozvoj zelené energie se v Polsku aktuálně skoro zastavil. O novele předložené vládou má hlasovat Sejm, ale člen vládní koalice, strana Solidární Polsko, novelu blokuje.

Koaliční spor

Strana Solidární Polsko nejen blokuje novelu o větrných elektrárnách, ale hrozí i odchodem z vládní koalice. Tím by se stala polská vláda menšinová a zemi by hrozily předčasné volby. Regulérní volby jsou stanovené na podzim příštího roku.

Podle deníků Rzeczpospolita a Gazeta wyborcza chtěl premiér v doprovodu ministryně pro klima předsedovi odbojné strany Solidární Polsko Zbigniewu Ziobrovi ukázat, že není ve vládě tak nepostradatelný, jak si myslí.

Premiér prý novelu zákona o energetice protlačí i jen za přispění dvou jiných stran, konkrétně Práva a spravedlnosti a Polské lidové strany. Lidovci totiž řekli, že by novelu mohli podpořit.

Reforma zákonu o justici

Předseda Solidárního Polska Zbigniew Ziobro také kritizuje premiéra Morawieckiho za ústupky Evropské unii.

Ziobro, ministr spravedlnost a zároveň nejvyšší státní zástupce, stojí za rozsáhlou reformou polského soudnictví, která umožňuje suspendaci a stíhání kritických soudců.

Dává také velkou moc kárnému senátu a soudcům laikům. Reforma je důvodem pozastavení výplaty evropských peněz do polského plánu národní obnovy.

Polská vláda na konci října zaslala do Bruselu návrh úprav reformy, který by měl unii přesvědčit, aby obnovila výplaty peněz. Evropská unie dokumenty posuzuje. Ministr spravedlnosti ale zaslání navržených úprav považuje za ústupky, které narušují právní stát v Polsku.

Vyšetřování energetické politiky

Vládní koalice Spojená pravice ale zároveň prosazuje vytvoření výboru vyšetřujícího energetickou politiku v letech 2007 až 2022. Chce vyšetřit, jestli některá z vlád nezpůsobila závislost Polska na ruských energetických zdrojích.

V letech 2007 až 2015 vládla v Polsku koalice Občanské platformy a Polské lidové strany. A podle současného šéfa kabinetu tehdy vláda povzbuzovala ruské oligarchy a ruské společnosti k investicím v Polsku. Údajně za jejich éry se země stala závislou na ruském plynu.

Lidovci a členové platformy, tedy dnešní opozice, ale upozorňují na smlouvy o dovozu ruského uhlí a ruské a běloruské motorové nafty. Dovoz obojího se zvýšil za vlády koalice Spojená pravice, která vládne od roku 2016. Její součástí jsou Právo a spravedlnost, ale i Solidární Polsko.

Současná opozice zároveň upozorňuje, že u uzavírání smluv v éře její vlády byl vždy někdo ze současné vlády, kdo se smlouvou souhlasil.

X X X

V Moskvě končí český velvyslanec. Jeho místo bude neobsazené

Velvyslanec Vítězslav Pivoňka by měl v dohledné době skončit v Rusku, uvedl ve středu server Seznam Zprávy. V Moskvě by ho měl nahradit diplomat Jiří Čistecký, ne však jako velvyslanec. Čistecký je aktuálně generálním konzulem České republiky v Istanbulu. Ministr zahraničí Jan Lipavský pak řekl, že vláda velvyslance neodvolává a ani jeho post neruší.

Vláda podle Seznam Zpráv nyní řeší to, jak nově nastavit vztahy s Ruskem. Pokud by Česko v době války na Ukrajině vyslalo do Moskvy nového plnohodnotného velvyslance, muselo by Rusko požádat o souhlas a velvyslanec by zároveň musel pověřovací listiny slavnostně předat prezidentu Vladimiru Putinovi. Podle webu je možné, že Čistecký by v Moskvě výhledově působil jako chargé d’affaires.

„Popírám spekulace Seznam Zpráv, že by česká vláda odvolávala současného velvyslance v Moskvě, či dokonce rušila post velvyslance v Rusku. Je to nesmysl. Velvyslanci působí na místě vyslání do momentu svého odvolání vládou a následného ukončení vyslání. Stejně tomu bude i v případě pana velvyslance Pivoňky,“ uvedl ministr Jan Lipavský na Twitteru.

Pivoňka je velvyslancem v Rusku od roku 2018, předtím čtyři roky stejný post zastával v Ázerbájdžánu. V letech 2006 až 2011 působil jako zástupce velvyslance v Kyjevě, zhruba rok také jako chargé d’affaires.

Čistecký pracuje na ministerstvu zahraničí od konce roku 1994. Byl mimo jiné ředitelem odboru států střední Evropy či tajemníkem pro analytickou činnost v kabinetu ministra zahraničí v letech 2014 až 2018. Dříve působil jako zástupce velvyslance ve Vídni, generálním konzulem v Istanbulu je od roku 2019.

Ruská diplomatická mise v Praze i české zastoupení v Moskvě se výrazně snížily po loňském zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.

Počet ruských diplomatů v ČR byl dále snížen i po únorové ruské invazi na Ukrajinu. Na ruském velvyslanectví v Praze aktuálně působí šest diplomatů. Česko také odebralo Rusku souhlas s provozem konzulátů v Brně a Karlových Varech. Uzavřelo též své konzuláty v Petrohradu a Jekatěrinburgu a dočasně uzavřen je Český dům v Moskvě.

X X X

Firmu Xixoio podle médií podezírá policie z podvodu a praní špinavých peněz, škoda má být až půl miliardy

Policisté po úterním zásahu podezírají hlavní představitele firmy Xixoio obchodující s digitálními aktivy z podvodu a praní špinavých peněz, uvedl ve středu server Seznam Zprávy. Škoda způsobená investorům má dosahovat podle informací Deníku N zhruba půl miliardy korun. Xixoio ale tvrdí, že policie nepochopila její byznys model ani princip jejího podnikání, což jsou investice do digitálních aktiv, takzvaných tokenů.

Dva hlavní představitele firmy – zakladatele a majitele Xixoio Richarda Watzkeho a šéfa představenstva Henryho Ertnera – policie v úterý zadržela a jsou dál v cele předběžného zadržení. Oba by měli být podle informací obou serverů brzy propuštěni na svobodu, policie nebude žádat jejich vazbu.

Seznam Zprávy a Deník N citují z prohlášení firmy, které je neveřejné a určené jen majitelům tokenů. Oficiální tiskovou zprávu by mělo Xixoio vydat během středy. Policie ani dozorující městské státní zastupitelství v Praze zatím nové informace k případu neposkytlo.

„Kriminalisté je v úterý vyslýchali a zabavovali dokumenty. Nyní budou vyhodnocovat důkazy. Zatím budou propuštěni. Oba jsou podezřelí z podvodu na investorech a na základě toho se policisté chystají zabavovat jejich majetek, jako jsou auta a dům,“ citoval Deník N zdroj blízký vyšetřování případu. Škoda způsobená investorům je podle něj zhruba půl miliardy korun.

Společnost v prohlášení ujistila držitele tokenů, že jejich majetek je v bezpečí. Je uložený na tzv. blockchainu, který Xixoio vyvinulo. Seznam Zprávy napsaly, že kvůli situaci po policejní razii se ve středu schází dozorčí rada a nejvýznamnější akcionáři společnosti.

Vyjádření firmy

Policie vedení Xixoio podezírá, že za získané peníze od investorů nic nevyvíjelo a tyto peníze investovalo do kryptoaktiv.

„Ze strany vyšetřujících orgánů dále dochází k masivnímu nepochopení našeho byznys modelu a tokenizace jako takové, a to bohužel i v kontextu jasně definované evropské regulace digitálních aktiv a související legislativy,“ napsala firma.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu v úterý provedli domovní prohlídky a předběžné několikahodinové výslechy u řady zaměstnanců, akcionářů, obchodníků a dalších partnerů společnosti.

„Všichni jsme poskytli plnou součinnost, poskytli jsme veškeré dokumenty, abychom narovnali skutkovou podstatu věci,“ uvedlo v prohlášení Xixoio.

Cílem firmy je vzniklou situaci vysvětlit a využít ji k očištění svého jména, tokenizace jako takové a také komunity, která za společností stojí, dodala společnost Xixoio.

Napojení na Vávru

Produktový manažer investiční platformy Portu Jakub Valníček uvedl, že projekt vzbuzoval pochybnosti již od svého počátku – o to větší pozdvižení vyvolalo podle něj spojení bývalého šéfa Komerční banky Radovana Vávry s touto společností. Po velkém přívalu kritiky se Vávra postupně distancoval od Xixoio, aby následně prodal podíl ve firmě SimpleCell, která přes Xixoio chtěla nabídnout své tokeny, uvedl Valníček.

„To lze vzhledem k vyšetřování policie hodnotit jako správný krok. Podvody velkého rozměru českým investorům zdaleka nevyhýbají, proto je důležité apelovat na opatrnost a prověřování všech investičních příležitostí, jakkoliv slibné výnosy mohou prezentovat,“ řekl.

„Celý projekt Xixoio byl od samého začátku vysoce rizikový. Jeho autoři zneužili peníze a investovali je do něčeho jiného. Pro investory je to horší než loterie. Na západním trhu by se nic takového nestalo. Nahrazení akcií tokeny jako zdroj financování firem nedává vzhledem k charakteru blockchainové technologie příliš smysl – minimálně z pohledu transparentnosti nebo zhodnocení,“ uvedla výkonná ředitelka tvůrce digitálních projektů Creative Dock Gabriela Teissingová.

Před rokem Česká národní banka varovala veřejnost před investicemi do tokenů a výslovně zmínila právě Xixoio. Z prezentace firmy mohli lidé získat mylný dojem, že obchodní model společnosti a její podnikání jsou bankou schválené nebo alespoň zčásti regulované, uvedla tehdy centrální banka.

X X X

Prokop: Stát v řadě věcí tlačí lidi do šedé ekonomiky, přispělo k tomu i zrušení EET

Zrušení EET nebo malé nezabavitelné minimum v exekucích můžou lidi podpořit, aby se pohybovali v šedé ekonomice. Zároveň mají v Česku oproti zaměstnancům výhodnější podmínky osoby samostatně výdělečné činně nebo lidé, kteří pracují na dohodu. „Stát dělá najednou několik kroků, které demotivují lidi pracovat v klasickém zaměstnaneckém poměru,“ říká Radiožurnálu sociolog Daniel Prokop.

 X Sněmovna minulý týden rozhodla o zrušení EET, tedy elektronické evidence tržeb. Opozice v této souvislosti varovala, že to posílí šedou ekonomiku. Nakolik se v Národní ekonomické radě vlády (NERV) zabýváte šedou ekonomikou a řešili jste třeba i to, jestli zrušení EET může mít v tomto směru zásadní efekt?

Zrušení EET jsme nijak zvlášť neřešili, přestože si někteří z nás, včetně mě, myslí, že to je chyba. Odhady toho, kolik to přineslo, se pohybuji mezi 4,5 a 12 miliardami. Vedlo to ale k legalizaci zaměstnávání ve stravovacích službách a podobně. Zrušit to bez analýz dopadů jenom kvůli tomu, že to udělal Babiš, mi připadá jako škoda. Bojím se, že se to sbíhá s tím, že se tlačí na lidi, aby si zvyšovali čisté příjmy.

Zároveň vláda chystá návrh, podle kterého se nebude zvyšovat nezabavitelné minimum v exekucích, což také tlačí lidi, aby si minimalizovali příjmy. Zvyšují se ale také hranice, kdy můžete být jako OSVČ v paušálním režimu a podobně. Zároveň se bavíme o tom, že se třeba u klasického zaměstnaneckého poměru můžou zvyšovat daně a že se má zavádět karenční doba. To by znamenalo, že by si první dny nemocenské platil člověk sám.

Stát dělá několik kroků zároveň, které lidi demotivují pracovat v klasickém zaměstnaneckém poměrů. Zrušilo se EET, diskutuje se, jestli nemají být dostupnější dohody o provedení práce nebo se zvýhodňují OSVČ. To podporuje šedou ekonomiku a souběh těchto věcí mi přijde nebezpečný.

X To znamená, že máte pocit, že tímto souběhem věcí bude šedá ekonomika v Česku růst?

Bojím se, že kombinace zrušení EET, snížení zdanění osob, nízké nezabavitelné minimum v exekuci nebo případné snížení některých výhod zaměstnanecké práce k tomu povede.

X Dlouhodobě kritizujete takzvaný švarcsystém, tedy situaci, kdy zaměstnanec vystupuje formálně jako podnikatel, jeho faktický zaměstnavatel vystupuje formálně jako objednavatel, který si tedy od něj jako od podnikatele objednává služby. Tím obě strany ušetří na odvodech na sociální a zdravotní pojištění a kvazizaměstnanec i na daních. Máte v NERV nějaké odhady, jak je v Česku tato praxe? Kolik takových lidí v Česku pracuje?

To nikdo neví, protože chybí výzkumy, které by se těchto lidí anonymně ptaly na to, jestli a jak reálně je jejich činnost závislá a podobně. Takže máme pouze odhady. Liší se to podle různých profesí. U některých to je pravděpodobně i většina, u jiných je to procento minimální. Nechci to paušalizovat.

Oproti zaměstnancům máme ale hodně vysoký počet OSVČ, jeden z nejvyšších v Evropě, přitom máme průmyslovou ekonomiku. Hodně OSVČ by mělo být v zemích, kde je více služeb.

Bohužel i mezi OSVČ jsou velké rozdíly, zatížení těch nízkopříjmových je také hodně vysoké. Náš systém málo zatěžuje spíše ty nízkonákladové osoby, které mají vysoké příjmy, to jsou například lidé z IT sektoru. Tam je obrovská motivace k švarcsystému, protože rozdíl oproti zaměstnanecké práci je obrovský.

Omezení šedé ekonomiky

X To znamená, že by to mohlo změnit přenastavení paušálů?

Třeba přenastavení paušálu a možná i toho, že OSVČ platí důchodové nebo sociální pojištění z 50 % vyměřovacího základu oproti zaměstnanci. To vede k tomu, že mají velmi malé důchody a předpokládá se, že to akceptují. Když ale budeme mít stovky tisíc lidí, kteří mají malé důchody, vyvolá to tlak na politické řešení ve smyslu zavedení například minimálního důchodu.

X Když se vrátíme k šedé ekonomice, máte určité návrhy pro vládu, co by měla udělat, aby ji omezila a tím pádem měla i větší příjmy z daní?

V návrhu NERV, který dělá skupina veřejných financí, jsou dvě věci. První je, že v reformě daní by se měl zohlednit velký rozdíl mezi zdaněním zaměstnanců a dalších jakoby typů práce, jako jsou například OSVČ nebo práce na dohodu. Tento rozdíl je u nás jeden z největších v Evropě.

Druhá věc je omezení šedé ekonomiky, která je daná exekucemi. Máme asi půl milionů lidí v takřka neřešitelných exekucích. Ti jsou dotlačeni do šedé ekonomiky, protože nezabavitelná minima jsou tak nízká, že člověk nepřežije. Zároveň když například člověk čerpá příspěvek na bydlení, počítá se z příjmu před exekucí, před tou srážkou. Takže se člověku vyplatí si minimalizovat příjem na minimální mzdu a zbytek brát načerno. Je možné tedy získat příspěvek na bydlení tím, že člověk podvádí. V řadě věcí tak systém motivuje lidi k nelegitimní činnosti.

X X X

Nohy mám bolavější, ale jdu do toho naplno, říká Adamczyková po návratu do Světového poháru

Eva Adamczyková je po zranění kotníků zpátky. Po vážném zranění česká snowboardcrossařka naskočila zpátky do Světového poháru pátým místem v kvalifikaci ve francouzském Les Deux Alpes. Hned z prvního kola postoupila do sobotních vyřazovacích jízd. O povedeném návratu mluvila česká reprezentantka ve vysílání Radiožurnálu Sport.

 X Evo, máte radost z pátého místa v kvalifikaci?

Samozřejmě, když pak začne člověk závodit, tak tam vidí chyby a chtěl by vyhrát. Můžu být ale spokojená, protože už ve včerejších (čtvrtečních – pozn. red.) trénincích jsem měla druhý nejrychlejší čas. Už to napovídalo dobrému výsledku. Před pár měsíci bych si ani nepomyslela, že pojedu „svěťák“.

X Je pro vás po dlouhé závodní pauze výsledek příjemným překvapením?

Člověk se může řídit až podle tréninků. Před dnešním startem jsem trénovala jen na Pitztalu, kde ta trať byla poměrně jednoduchá. Zároveň jsem se nepotkala se světovou špičkou nikde. O překvapení úplně nejde, ale jsem ráda, že to tam padlo.

X Vzpomněla jste si při pátečním startu na nepříjemnou událost, která vás postihla téměř před rokem v Montafonu?

Vůbec ne. Člověk spíš přemýšlí nad kotníkem, jsem opatrnější ve frontside zatáčkách. Je pořád znát, že jsem zatím byla jenom tři týdny na nějakém větším soustředění. Zatím jsem nevyježděná a pohyb není ideální. Není důvod vzpomínat na ten pád, protože se cítím dobře a je zbytečné si to připomínat.

Můžete si na trati dovolit to samé, co jste mohla před zraněním?

Na této trati ano. Dávala jsem si brzdu jen před jednou frontside zatáčkou, ale ta je složitá pro všechny. Většina závodnic brzdí před ní nebo přímo v ní, protože se projíždí ve vysoké rychlosti. Samozřejmě večer po závodě mám nohy bolavější, kotníky víc zatuhlé, ale určitě do toho jdu naplno. Cítím se dobře, jinak bych tady ani nebyla.

X Jaké bylo přivítání od soupeřek po vašem návratu k velkým závodům?

Postupně jsme se s některými týmy potkávali na soustředěních. Všichni říkali, že mě rádi vidí a přejí mi návrat. Byla jsem z toho nadšená.

X Vrátila se jim ale Eva Adamczyková. Neříkali si, kde mají Evu Samkovou?

Oni dokud nevidí startovku, tak to neví. Nikde to moc na potkání neříkám. Jenom na večerních mítincích mezi trenéry a pořadatelem je trochu zmatek. Tam jsem pořád jako Samková. Po deseti nebo patnácti letech, co jezdím, je těžké si zvyknout na něco jiného.

X Evo, s jakým výsledkem sobotního závodu budete spokojená?

Ještě jsme se po dnešním startu bavili s trenérem o tom, že se mi jela kvalifikace dobře, takže není důvod zítra nenastoupit. Rozjížděk ve čtyřech lidech jsem moc nejela, takže potřebuji zase získat větší sebevědomí. Pokusím se to odjet celé, skvělý by byl postup do finále. Dnešní čas odpovídá na rychlou jízdu, ale ve čtyřech je to něco úplně jiného.

X X X

Další problém pro Nedvěda. Juventus měl falšovat údaje o mzdách, hrozí mu opět druhá liga

Juventus čelí dalšímu vyšetřování. Italský fotbalový svaz se začal zabývat podezřením, že turínský klub v letech 2020 a 2021 falšoval údaje o mzdách hráčů. Bez dalších detailů o tom informovala agentura Reuters.

Podle médií Juventus falšoval údaje o mzdách hráčů v době pandemie. Oficiálně tvrdil, že výplaty pozastavil, ale tajně fotbalistům peníze nadále vyplácel. Za to může klubu hrozit odečet bodů, nebo i vyloučení ze Serie A.

Pro Juventus jde o další nepříjemnost během krátké doby. Od října ho úřady znovu vyšetřují pro podezření z falšování účetnictví a v pondělí kvůli tomu odstoupilo kompletní vedení včetně předsedy klubu Andrey Agnelliho a jeho zástupce Pavla Nedvěda.

Bývalý kapitán české reprezentace je mezi patnácti turínskými činovníky, kteří jsou podezřelí, že si v letech 2018 až 2020 brali z přestupů fotbalistů protiprávní provize a investorům vykazovali falešné zisky.

Nedvěd a další členové vedení klubu kvůli tomu byli vyšetřováni už loni, v dubnu však soud všechny obžaloby zprostil. K novému obvinění se Juventus zatím nevyjádřil, v minulosti však jakékoliv pochybení odmítal.

X X X

„Bomba“ pod autem otřásla Slovenskem. Svědek v kauze kolem Směr-SD dostal policejní ochranu

Bývalý šéf slovenské finanční správy František Imrecze našel naspodu svého auta přilepený podezřelý objekt. Obával se možné bomby a na jeho žádost mu byla přidělena policejní ochrana. Imrecze je svědkem ve sledované kauze, která se dotýká lidí napojených na stranu Směr-SD expremiéra Roberta Fica. S výbuchy aut má Slovensko zkušenosti zejména z 90. let, bombový útok se tehdy stal osudným Robertu Remiášovi, který hrál roli v dodnes nevyjasněných případech kolem bývalého předsedy vlády Vladimír Mečiara.

Imrecze, který je tzv. „kajícníkem“ – tak slovenská prokuratura označuje spolupracující obviněné – měl vespod svého auta poblíž zimního stadionu v bratislavské Petržalce nalézt podivný předmět. Obával se, že by mohlo jít o bombu. Zasahovali proto pyrotechnici. Nakonec se ukázalo, že šlo o zařízení GPS, které jej lokalizovalo.

Exšéf slovenské finanční správy to považoval za známku, že je v ohrožení, a tak požádal o policejní ochranu a dostal ji. „Můžu potvrdit, že šlo o zařízení, které používají policisté a jiné bezpečnostní složky. Je to sledovací zařízení, takzvané GPS,“ potvrdil později policejní prezident Štefan Hamran. Samotný Imrecze pro web Startitup pronesl, že je z celé věci traumatizovaný.

Imrecze je obviněn z několika trestných činů v akci zvané Mýtnik. Zejména však měl vypovídat jako klíčový svědek v kauze Soumrak, která se točila především okolo expremiéra Roberta Fica a jeho blízkých politických i nepolitických spolupracovníků, jmenovitě bývalého ministra vnitra Roberta Kaliňáka, oligarchy Norberta Bödöra, právníka Marka Pary a bývalého policejního prezident Tibora Gašpara.

Slovenská prokuratura pod vedením Maroše Žilinky ovšem stíhání zmiňovaných postav, které podle obžaloby měly tvořit zločineckou skupinu ke zneužívání policie či finanční správy proti svým politickým oponentům, zrušila. „Konstrukce skutků byla tak neurčitá, že obviněným neumožňovala využít práva na obhajobu. Nevěděli, vůči čemu se mají bránit,“ vysvětlil nečekaný tah prokuratury Žilinkův náměstek Jozef Kandera na tiskové konferenci.

„Chtěli nás všechny pozavírat. Chovali se ke mně jako k psovi. Nerespektovali naše práva,“ komentoval posléze expremiér Fico. Kupříkladu jeho exministr Kaliňák kvůli kauze strávil několik týdnů ve vazbě.

X X X

 Slovensko už vraždu s výbušninou u auta zná

Imreczeho zkušenost s předmětem pod autem připomíná divoká 90. léta, která se u našich sousedů a bývalých federálních partnerů nesla v duchu podobných kriminálních událostí. Ty stály život nepohodlného svědka a bývalého strážce zákona, došlo i k únosu prezidentova syna.

V prvním případě se jednalo o úmrtí podnikatele a expolicisty Róberta Remiáše z 29. dubna 1996, který zemřel, když s ním explodovalo jeho auto. Vyšetřování později ukázalo, že pod vozem se nacházela výbušnina. S vraždou byl spojován i tehdejší předseda vlády Vladimír Mečiar, obviněn byl ředitel Slovenské informační služby Ivan Lexa. Později však byl obvinění zproštěn.

Druhá zmiňovaná událost se stala na konci srpna 1995. Unesen byl syn tehdejšího slovenského prezidenta Michala Kováče, Michal Kováč mladší. Toho našla rakouská policie zbitého a namol opilého v autě před policejní stanicí v Hainburgu.

Podle všeho šlo o snahu dosáhnout odstoupení Kováče staršího z prezidentské funkce, neboť se často přel právě s Mečiarem a jeho kabinetem. Prezident nakonec svoji funkci vykonával do konce svého období, ale když se nepodařilo zvolit jeho nástupce, podstatnou část jeho pravomocí převzala v březnu 1998 vláda v čele s Mečiarem. Ten následně udělil amnestii pachatelům únosu. Tento krok dodnes patří k jedněm z nejkontroverznějším v historii slovenské politiky.

X X X

 BUDOUCNOST ENERGETIKY JE V JÁDRU. KRAJ BUDE S PARTNERY SPOLUPRACOVAT NA ROZVOJI MALÝCH MODULÁRNÍCH REAKTORŮ

 Moravskoslezský kraj chce, aby se teplo a elektřina pro obyvatele vyráběly levně, ekologicky a bezpečně. To dobře umí malé modulární reaktory (SMR). Proto uzavřel s dalšími třemi partnery memorandum o spolupráci na jejich rozvoji. Malé modulární reaktory mají v budoucnu po ukončení využívání uhlí a později i zemního plynu jako jediné potenciál pokrýt většinovou potřebu tepla a elektrické energie v regionu.

Moravskoslezský kraj bude koordinovat přípravu podmínek pro výstavbu malých modulárních reaktorů se společností Veolia, která je největším dodavatelem dálkového tepla v regionu, Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, která bude odborným garantem, a také se společností Witkowitz Atomica, která vyvíjí vlastní malý modulární reaktor DAVID.

„I když teď budeme rádi, když kvůli válce na Ukrajině nějaké teplo bude, tak později budeme opět řešit, zda nám malé i velké komíny nečmoudí více, než by musely. A protože všichni chceme v našem kraji dýchat čistý vzduch, musíme řešit, zda tady topit i něčím jiným, než uhlím a plynem. Máme spočítáno, že sluníčkem a větrem to určitě nepůjde a tolik skloňovaná biomasa postačí sotva pro jedno větší město. A i když všechno zateplíme, budeme šetřit a spálíme vše, co aspoň trochu hoří, bude nám chybět více než polovina energie na vytápění. Jedinou další ‚nečmoudící‘ alternativou je teplo z jádra,“ uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region Jakub Unucka s tím, že signatáři memoranda budou společně prověřovat lokality, kde by mohly nové jaderné zdroje vyrůst, snažit se o zjednodušení a zrychlení povolovacího procesu a hledat dotační možnosti pro společné aktivity.

„Také budeme sledovat vývoj legislativy a vysvětlovat lidem, ve kterých jádro vyvolává strach, že jde o bezpečnou variantu výroby energie. V současné době brzdí nasazení jaderných zdrojů nedostupnost komerčních verzí SMR a legislativa. Atomový zákon počítá pouze s velkými jadernými zdroji a neumožňuje zatím plně využít potenciál a flexibilitu malých modulárních reaktorů. Nicméně už dnes podniká Moravskoslezský kraj přípravné kroky pro vybudování SMR v oblasti územního plánování, mapování povolovacích procesů, aktualizace krajské územní energetické koncepce a zachování infrastruktury pro distribuci elektřiny a tepla přes soustavy centrálního zásobování teplem. Musíme být připraveni a neztrácet pak čas zbytečným papírováním,“ dodal náměstek hejtmana Jakub Unucka.

SMR jsou malé jaderné reaktory nové generace s instalovaným výkonem do 300 MWe s mimořádně příznivými bezpečnostními charakteristikami, což je umožňuje umístit přímo do měst, a mohou tak nahradit stávající teplárny a elektrárny. Takové podmínky bude splňovat nový reaktor vyvíjený společností Witkowitz Atomica – DAVID SMR, který je ve fázi koncepčního návrhu. „Česká republika je jednou z mála zemí na světě, které disponují rozvinutým jaderným průmyslem. A to od návrhu a vývoje reaktorů, přes jejich výrobu, instalaci až po provoz.

Totéž platí i pro veškeré další zařízení jaderné elektrárny nebo teplárny. V Moravskoslezském kraji inovujeme a sdílíme stejnou vizi. Malý modulární reaktor DAVID skupiny WITKOWITZ, bude sloužit k získávání tepelné energie z jaderného paliva. DAVID SMR je odpověď na otázku, jak nahradit uhlí a plyn v teplárenství, pro domácnosti a průmysl,“ řekl předseda představenstva společnosti Witkowitz Atomica David Chrobok.

„Veolia se dlouhodobě připravuje na přechod k čistějším palivům a investuje miliardy korun do nových technologií a projektů. Zároveň hledáme další možnosti a vyhodnocujeme evropské trendy, přičemž i nadále chceme upřednostňovat lokální zdroje. Diverzifikace zdrojové základny, tedy rozložení rizika ceny či dostupnosti paliv do co nejširšího palivového mixu, což by do budoucna mohlo zahrnovat i využití tepla z malých jaderných reaktorů, považujeme za perspektivní směr. Zejména ve velkých městech, kde pouze obnovitelné, nebo druhotné zdroje jako biomasa, fotovoltaika nebo tuhá alternativní paliva nestačí, by to mohlo pomoci vyrábět teplo bez negativních dopadů na životní prostředí a za přijatelnou cenu. Čím více bude kraj energeticky soběstačný, tím bude silnější, jeho obyvatelé spokojenější a jeho průmysl více konkurenceschopný,“ konstatoval člen představenstva společnosti Veolia Energie ČR Jakub Tobola.

„Směřování evropské energetiky jde jasně cestou dekarbonizace a ani plyn jako přechodový zdroj není, jak se poslední rok ukazuje, ideální variantou. Toto memorandum je plně v souladu s naší vizí SMARAGD, která usiluje o přeměnu kraje v zelený a chytrý region – SMARt And Green District. VŠB-TUO jako hlavní řešitel Národního centra pro energetiku se problematikou zajištění energetické soběstačnosti zabývá dlouhodobě a rovněž Energy Lab, v rámci připravovaného projektu REFRESH, cílí na aktivity ve vazbě na posilování využívání lokálních zdrojů energie, což významně omezí zásahy vnějších okolností. Současně se však chceme také zabývat funkční integrací sociálně-ekonomického dopadu implementace těchto technologií. To je v případě využívání jaderných zdrojů o to potřebnější. Jsem přesvědčen, že zejména v oblasti energetiky nemůžeme v regionu sázet na jednu kartu, ale musíme zajistit rozumný energetický mix a toto memorandum rozhodně přispěje k naplnění tohoto cíle,“ uzavřel prorektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Igor Ivan. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

VYSOČINA   PODPOŘÍ  NOVÉ  ZUBAŘE

 Kraj podpořil vznik stomatologických ordinací už v sedmi městech, pro region se prozatím připravuje 15 budoucích zubařů

Kraj Vysočina od roku 2020 podpořil záměry celkem sedmi obcí o zřízení vlastní zubařské ordinace. „S finanční spoluúčastí Kraje Vysočina tak vznikly nové ordinace v roce 2020 ve Světlé nad Sázavou a v Humpolci, loni pak v Krucemburku, Světlé nad Sázavou a Okrouhlici, letos kraj pomohl se zřízením nové stomatologické ordinace v Pelhřimově, žádost doručená samosprávou Přibyslavic se právě vyřizuje,“ informoval náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast zdravotnictví Vladimír Novotný. Na zřízení ordinace mohou města získat od kraje až 300 tisíc korun, výhodu mají sídla s nižším počtem obyvatel.

Kraj uvolnil během posledních tří let na zřízení stomatologických ordinací celkem více než dva milióny korun. Bohužel, ne všem žadatelům se podařilo projekt dotáhnout do konce – tedy k otevření nové ordinace.

Vedení Kraje Vysočina nabízí nejen dotační podporu městům a obcím na zřízení stomatologických ordinací. Letos prvním rokem mohou o studijní stipendia požádat i budoucí zubní lékaři, kteří plánují po dokončení studia nabízet své služby v Kraji Vysočina.  „Stipendium je stanoveno ve výši 80 tisíc korun pro akademický rok a je poskytováno studentům od 3. a vyššího ročníku. Žadatel se zavazuje poskytovat lékařskou péči na území Kraje Vysočina na tolik let, na kolik let mu bylo poskytnuto stipendium a zároveň mít uzavřenou se zdravotní pojišťovnou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. K dnešnímu dni kraj podporuje už 15 budoucích stomatologů, kterým prozatím vyplatil 1 200 000 korun,“ shrnuje hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek. První „hotoví“ zubaři, kteří studují tzv. pro Kraj Vysočina se v ambulancích objeví do dvou až tří let  (tedy po dokončení studia). Vedení Kraje Vysočina předpokládá, že v následujících letech budou o studijní podporu žádat další medici-stomatologové.

X X X

Americkým velvyslancem v Česku bude investor Sabet. ‚Má všechna potřebná povolení,‘ uvedl Lipavský

Třiapadesátiletý miliardář, podnikatel a sponzor Demokratické strany Bijan Sabet míří na americký velvyslanecký post v Česku. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který výběr nového kandidáta považuje za hotovou věc. „Teď začne snad co nejdříve působit v Praze,“ řekl. Na webu amerického Senátu přitom Sabet stále figuruje jako čekatel, formálně tedy schvalovací proces ještě neskončil.

 Nezná přesné datum, kdy by mělo letadlo s novým americkým velvyslancem přistát. To je však z jeho pohledu už jen praktická záležitost. Doplnil, že všechna potřebná povolení a souhlasy, jak z české, tak americké strany, v této chvíli Sabet má a nic začátku výkonu práce nebrání.

Syn imigrantů z Íránu a Jižní Koreje se ještě osobně s Lipavským nepotkal, ani spolu nemluvili. Ministr proto nechtěl pro iROZHLAS.cz komentovat přesnou podobu nové éry česko-amerických vztahů.

Jako klíčové pro obě země ale jmenoval třeba spolupráci v Severoatlantické alianci (NATO). „Musíme táhnout za jeden provaz. Ať už jde o Rusko nebo Čínu,“ zdůraznil Lipavský. Za velmi významné také považuje odkaz Václava Havla v mezinárodní politice, tedy obhajobu lidských práv.

O nich ostatně mluvil Sabet během slyšení v americkém Senátu, kde představoval své priority. Kromě odkazu Havla mezi nimi jmenoval dotažení prodeje amerických stíhaček F-35 Česku či pomoc americkým energetickým investicím na českém území.

KDO ROZHODUJE O VELVYSLANCI?

Ve Spojených státech nominuje kandidáta prezident. Pak musí projít slyšením a potvrzením v Senátu. Že to bude v případě Sabeta formalita, upozorňoval zpravodaj Českého rozhlasu už po úterním představení. Na webu amerického Senátu nicméně investor figuruje stále jako čekatel.

Každý americký prezident jmenuje své vlastní velvyslance, proto skončil dřívější zástupce Spojených států v Česku ve chvíli, kdy do Bílého domu nastoupil Joe Biden. Z Prahy odjel Stephen King a jeho místo zůstalo doposud neobsazené.

„Nejdříve ho museli formálně vybrat, pak žádali o souhlas přijímající strany (tedy Česka), ten dostal během léta a pak se čekalo na termín politického slyšení v Kongresu. To už má nyní pan Sabet za sebou a úspěšně,“ popsal proceduru Lipavský.

Bijan Sabet se vypracoval jako podnikatel v technologické oblasti a sociálních sítích. Předchozí diplomatické zkušenosti nemá.

X X X

Kraj chce zkvalitnit pomoc obětem domácího násilí

Počet případů domácího násilí narostl během pandemie covidu-19. Jihomoravský kraj chce pomoct obětem a všem, co vysílají signály o pomoc. Memorandum k přijetí standardů kvality specializovaných služeb podepsal v úterý 29. listopadu 2022 jihomoravský hejtman Jan Grolich spolu s firmou IKEA, koalicí neziskových organizací NeNa a brněnskou organizací Magdalenium.

Podpis Memoranda o dlouhodobé spolupráci na naplnění závazku efektivního a systémovému řešení problematiky domácího a genderově podmíněného násilí přispěje k užší spolupráci neziskových organizací a kraje. Případné finanční náklady ze strany Jihomoravského kraje budou kryty z rozpočtu odboru sociálních věcí.

„Domácí násilí je jedna z nejodpornějších věcí, které se v naší společnosti dějí. Musíme udělat všechno proto, aby oběti dostaly kvalitní a specializovanou pomoc. Jako kraj tomu chceme věnovat větší pozornost,“ sdělil jihomoravský hejtman Jan Grolich.

„Cením si toho, že můžeme na této problematice jako kraj spolupracovat. Domácí násilí se nesmí přehlížet a je důležité o něm mluvit. Jedním z našich cílů je změnit fungování dosavadních struktur a služeb tak, aby se účinná pomoc stala dostupnější a byla přesněji zacílená. Chceme realizovat vzdělávání těchto služeb, aby byly schopné reagovat na potřeby obětí domácího násilí. A plánujeme také navýšit počet míst ve specializovaných bezpečných azylových domech v Jihomoravském kraji alespoň o deset rodinných míst do roku 2024,“ doplnila radní pro sociální a rodinnou politiku Jana Leitnerová z Jihomoravského kraje.

IKEA ve spolupráci s partnery před dvěma roky spustila projekt Za bezpečný domov. Věnovala téměř 4 miliony korun na přímou pomoc obětem domácího násilí, kterou jí pomáhá efektivně zacílit Koalice NeNa.

„Domov je středobodem všech našich aktivit. Nevnímáme ho jen jako místo, které si lidé zařizují nábytkem, ale především jako místo, kde by se měl každý cítit bezpečně. Oběti domácího násilí se bohužel doma bezpečně necítí. Proto jsme s projektem Za bezpečný domov před dvěma lety přišli. Věříme, že memorandum přispěje k užší spolupráci neziskových organizací a místních samospráv, a pomoc se tak snáze dostane k těm, kteří ji potřebují,“ řekl Richard Citnar, market manager IKEA Brno.

Jitka Poláková, ředitelka společnosti proFem, která společně s organizacemi Acorus a ROSA tvoří koalici NeNa, podpis memoranda vítá. „V případě implementace pravidel péče o osoby, které se potýkají s domácím násilím, jde o vůbec první případ spolupráce mezi krajem, soukromým subjektem a neziskovým sektorem. Konečně se stalo něco, co už tu mělo být dávno a já tento krok považuji za velmi důležitý pro nás, a především pro oběti domácího násilí, které si specializovanou péči zaslouží. Jsem nesmírně ráda, že součástí memoranda jsou i standardy, které nastavují, jak se ke specifické skupině obětí domácího násilí chovat, protože i dnes ve společnosti převládá celá řada mýtů, které je třeba vyvracet. Dnešní událost je jasným důkazem, že situace obětí domácího násilí nejen v Jihomoravském kraji nám není lhostejná a chceme jim společně pomoci,“ uvedla Poláková k dnešním podpisu prohlášení.

Čtvrtým signatářem je brněnské Magdalenium, organizace, která odborně pomáhá těm, kdo byli a jsou vystaveni jakékoliv formě domácího násilí. Pomocnou ruku nabízejí už dvacet let všem, kdo ji potřebují.

„Jsme velmi rádi, že dochází k této významné chvíli. Jsme rádi za naše klienty, kteří tento krok budou vnímat velmi citlivě a dodá jim sílu k řešení jejich nelehkých situací. V průběhu covidových opatření i následně po nich jsme zaznamenávali nárůst obětí. Zvýšilo se především množství akutních telefonních hovorů. Ukázalo se, že je mnoho obětí i mezi seniory. Především seniorky začaly vyhledávat služby specializovaného azylového domu, který provozujeme,“ objasnila současnou situaci kolem domácího násilí v kraji Kristína Brtníková, statutární zástupkyně Magdalenium, z.s.

Jihomoravský kraj je službami na pomoc obětem domácího násilí hlavně ve východní části dostatečně pokrytý, na západě kraje je služeb výrazně méně. Zařízení azylových domů jsou rozmístěna po celém kraji a zajišťují tak dostatečnou dostupnost pro většinu obyvatel. Intervenční centrum je v kraji pouze jedno (v Brně) a v příhraniční oblasti je dostupnost služby nedostatečná. Naopak zařízení krizové pomoci se nachází jen v západní části a pro velkou část obyvatel kraje má služba nedostatečnou dostupnost. Mgr. Petr Holeček, odbor tiskových věcí a marketingu

X X X

Starostové a zástupci obcí se seznámili s možnostmi využití krajské digitální technické mapy

 Karlovarský kraj ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou připravil v závěru listopadu společné setkání se zástupci měst a obcí v regionu, aby je informoval o aktuálním stavu přípravy digitální technické mapy (DTM). Využití mapy zjednoduší stavební řízení, usnadní správu a vedení pasportů, bude obsahovat podklady pro projekční a investiční správu staveb i správu majetku. Obcím pomůže rovněž v oblasti krizového řízení.

„Přípravě digitální technické mapy se věnujeme už několik let a to velmi intenzivně. S více než stovkou obcí máme zasmluvněný vztah a snažíme se pokrýt co největší území kraje.  V tomto ohledu je náš kraj velmi progresivní, a proto počítáme s tím, že budeme schopni podle požadavku státu digitální technickou mapu spustit k 1. 7. 2023,“ uvedl Vojtěch Franta, náměstek hejtmana Karlovarského kraje. Ten také představil další aktivity Karlovarského kraje související s digitalizací a rozvojem informačních technologií.

„Kraj pracuje v současnosti na novém moderním webu, protože původní informační portál už je značně zastaralý. Nový by měl být k dispozici na jaře příštího roku. Připravujeme strategii informačních technologií celého regionu, chystáme digitalizaci procesů v rámci krajského úřadu, abychom usnadnili komunikaci s občany i obcemi, vznikne nový majetkový portál s dotací z EU,“ dodal Vojtěch Franta.

Jednatel společnosti Georeal  Karel Vondráček seznámil představitele obcí s funkcí a výhodami DTM, mezi které patří jednodušší získávání údajů  o technické a dopravní infrastruktuře a lepší plánování investic. Starostové se zajímali o případnou návaznost mapy na správu dat v katastru nemovitostí, ale také o zákonné povinnosti, které obce v souvislosti s DTM mají. Základní povinností obce je registrace v informačním systému, obce jsou ale také zodpovědné za kvalitu dat. Kraj kromě vybudování digitální technické mapy pořídí hardware a software, potřebná data a  v provozní fázi bude zajišťovat správu, údržbu a aktualizaci DTM.

„Digitální technická mapa je užitečnou službou pro města a obce celého regionu, ale také pro projektanty, investory, správce sítí. Poslouží taktéž lidem, kteří se například chystají ke stavbě domu.  Jde o velký posun především v digitalizaci stavebního řízení,“ uvedl Petr Vašta, předseda dozorčí rady a garant technologické sekce Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje.

Provoz digitální technické mapy by měl odstartovat od 1. července 2023, pokud nedojde ze strany státu k posunu termínu. Náklady spojené s jejím provozem bude hradit stát prostřednictvím krajů.

První podklad pro digitální technickou mapu regionu vznikl v roce 2013 jako součást Digitální mapy veřejné správy. Útržkovitý mapový podklad byl v této fázi vytvořen konsolidací existujících map správců sítí RWE, ČEZ, O2. Kraj založil nový datový sklad pro nové podrobné body, zpracoval jednotnou metodiku, značkový mapový klíč. Postupně se uzavíraly smlouvy o spolupráci s obcemi, které na svém území vydávaly vyhlášku o vedení technické mapy obce. V roce 2020 vyšla  novela zákona o zeměměřictví s novým termínem o digitální technické mapě kraje a obcí. Vznikla povinnost krajů vybudovat DTM do konce června 2023. Mgr. Jana Pavlíková,
tisková mluvčí

X X X

LIDÉ  NA  OSTRAVSKU  CHTĚJÍ ŘEŠIT KLIMA, ALE NEVĚDÍ JAK. TO JE VÝSLEDEK ROZSÁHLÉHO PRŮZKUMU

Průzkum Institutu 2050 spolupracujícího s ústavem STEM ukázal, že se lidé v Moravskoslezském kraji intenzivně zajímají o životní prostředí. Přejí si snižování emisí a více přírodních opatření v krajině. Vyzývají politickou reprezentaci k větší aktivitě v ochraně klimatu. Také volají po informacích, chybí jim základní fakta v oblasti změny klimatu a jeho ochrany. Většina netuší, co je Green Deal, česky Zelená dohoda pro Evropu, a tak mají lidé z přechodu k uhlíkové neutralitě obavy.

Moravskoslezský kraj si jako první region v republice nechal vypracovat Adaptační strategii MSK na dopady změny klimatu. Na tuto strategii navázal projekt zacílený na posilování odolnosti LIFE COALA spolufinancovaný z EU, který s rozpočtem 400 milionů korun pomáhá na krajské i místní úrovni lépe reagovat na změny klimatu. V jeho rámci vznikl průzkum ČESKÁ (NE)TRANSFORMACE 2022: ZAOSTŘENO NA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ.

„Tento průzkum nám ukázal, že jdeme správnou cestou. Náš kraj se nachází v dynamickém procesu transformace. Proměnou prochází průmysl a energetika, řešíme revitalizaci pohornické krajiny, připravujeme se na dobu bezuhelnou. A to vše samozřejmě s ohledem na životní prostředí a klima. Na Zelenou dohodu pro Evropu je ovšem třeba nahlížet v širších souvislostech, například s aktuální krizí a nejnovějšími vědeckými poznatky. Naším cílem je snižovat emise a zlepšovat životní podmínky našim občanům. Řešit hrozící sucho, zvyšující se teploty ve městech, zkrátka aktivně reagovat na změny klimatu.

Květnový průzkum nám ukázal, že to vše lidi v našem regionu skutečně zajímá. Zároveň mají lidé obavy, že přechod k nízkouhlíkovému hospodářství negativně ovlivní jejich životní úroveň. Naším dalším úkolem tedy bude s veřejností aktivněji komunikovat a vyvracet mýtus, že klimatická politika vede k chudobě. Naopak. Transformace a reakce na změny klimatu jsou oblasti, do kterých Evropská unie směřuje obří prostředky.  Z Evropy si na proměnu, rozvoj a ochranu našeho regionu chceme v tomto programovém období vzít přes sto miliard korun,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a shrnul, že realizované či plánované aktivity kraje souzní s očekáváním veřejnosti, je však potřeba do celého procesu občany zapojit a intenzivněji je o transformaci i reakci na změnu klimatu informovat. Proto například od nového roku vznikne nový facebookový profil, který se bude těmto tématům aktivně věnovat.

Autorem průzkumu je tým zakladatele a ředitele Institutu 2050 Jana Krajhanzla, který na něm spolupracoval se sociology z ústavu STEM. „Dotazování se zúčastnila více než tisícovka dospělých občanů Moravskoslezského kraje. Pracovali jsme s názory a podněty reprezentativního vzorku populace, vznikl tak materiál, který autenticky vypovídá o tom, jak lidé z tohoto regionu aktuální situaci vnímají, co si přejí i z čeho mají obavy. Pro všechny, kterým na budoucnosti Moravskoslezského kraje záleží, to může být užitečný pomocník při dalších krocích i důležitých rozhodnutích,“ sdělil vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl. Doplnil, že dotazování bylo kombinací online a osobního rozhovoru (metoda sběru dat CAWI+CAPI).

Mezi nejzásadnější zjištění průzkumu patří vztah občanů k přírodě a životnímu prostředí. Moravskoslezští by si do budoucna ve svém kraji přáli více přírody a zeleně (83 %) a přírodních rekreačních parků (77 %). Zároveň chtějí, aby ubylo znečištění ovzduší (80 %) a hluku z dopravy a průmyslu (76 %). Velká část obyvatel považuje za závažný problém sucho (71 %), znečištění ovzduší (63 %) i stav české krajiny (58 %).

Většina obyvatel je přesvědčena o změně klimatu a považuje ji za závažný problém. Více než polovina (58 %) obyvatel kraje si myslí, že globální změna klimatu již probíhá, dalších 10 % ji očekává v blízké budoucnosti. Dopad změny klimatu na Českou republiku považuje za závažný problém 55 % místních obyvatel. Většina dotazovaných se domnívá, že jejich bydliště budou v budoucnu ohrožovat projevy změny klimatu, konkrétně sucho (60 %) a letní vedra (58 %).

„Průzkum nám také ukázal, že lidé chtějí být součástí transformace, chtějí jí rozumět a vědět, jak mohou změny podpořit i oni sami. Na druhou stranu se odhalily obavy, že přechod k nízkouhlíkové ekonomice povede například ke zvyšování daní i nákladů na život nebo prohloubí sociální potíže některých skupin obyvatel. Naším úkolem tedy bude lidi přesvědčit, že tomu tak není.

Nechceme zavírat továrny, jen je chceme modernizovat a ekologizovat, aby nadále podporovaly rozvoj regionu a zároveň nabízely našim lidem zajímavou práci s přidanou hodnotou. Právě proto je nedílnou součástí naší vize také rekvalifikace pracovníků těžkého průmyslu. Reakce na změny klimatu lidi o práci nepřipraví, toho se lidé bát nemusí,“ vysvětlil hejtman kraje Ivo Vondrák. Doplnil, že ochrana klimatu může přinést nové příležitosti a z kraje udělat v rámci republiky leadera v oblasti řešení změny klimatu.

NA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ vznikl v rámci krajského projektu LIFE COALA spolufinancovaného Evropskou unií. „Tento projekt nám pomáhá zvyšovat konkurenceschopnost našeho regionu. Chceme, aby se u nás lidé cítili dobře, měli dobrou práci a příjemné prostředí. Adaptace na změnu klimatu je v tomto důležitým prostředkem. V rámci projektu LIFE COALA vzniknou poradenská centra, která se zaměří na podporu klimatických projektů obcí a měst.

Do roku 2030 chceme podpořit vznik dvou stovek nových klimatických projektů, mezi kterými budou například projekty zaměřené na zadržování vody, ale také na řešení energetických úspor na budovách či revitalizace veřejných prostranství aplikujících navrhovaná adaptační opatření.  Do našeho regionu, doufám, přijdou nové firmy zaměřující se na zelené technologie, nabídnou tak nová pracovní místa a posílí regionální rozvoj. Projekt LIFE COALA se na firmy zaměřuje také, v plánu je spolupráce s nejméně padesátkou malých a středních podniků,“ řekl náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Krkoška a dodal, že kraj již zahájil jednání s Ministerstvem životního prostředí o zajištění bezmála 1,5 miliardy korun právě na realizaci klimatických projektů. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

DERBY  BASKETBALISTŮ  V  PRAZE

Pražské derby po dvanácti letech:  11. kolo Kooperativa NBL 2022/23 Datum, čas, místo: 3.12.22, 18:00, Praha Utkání: SK Slavia Praha – USK Praha Je tomu už přes 12 let, kdy se hrálo naposledy pražské derby.

Došlo k tomu naposledy 24.3.2010 v rámci 37. kola Mattoni NBL. Tehdy USK Praha vyhrál na Folimance 72:48 proti Sokolu Vyšehrad. Nejlepšími střelci v dresu Sov tehdy byli Myles McKay s 22 body a na druhé straně Michal Skořepa s 15 body. Další zajímavost? Sova a aktuální kapitán reprezentace Vojtěch Hruban v utkání odehrál 12 minut a 12 sekund. Třikrát vystřelil na koš, přidal jeden doskok, 2 asistence, ale nebodoval. Ano, je to už opravdu dlouho, kdy se hrálo derby v hlavním městě. Teď Sovy míří do Edenu, kde se v sobotu od 18:00 postaví Slavii v rámci Studia Basketbal. Ta prohrála svá čtyři poslední utkání, a to proti Kolínu, Pardubicím, Hradci Králové a Ostravě. Tahle šňůra následovala pro rozbušce v KNBL, když Slavia doma porazila Nymburk a vedení polabského klubu odvolalo oba trenéry. Slavia tak rozhodně doma bude chtít derby ne derby zastavit sérii porážek. USK má opačný problém, a to je herní rytmus.

Nejprve Sovy dlouho nehrály v rámci reprezentační pauzy. Pak nastoupily v Nymburce a od té doby znovu skoro dva týdny nehrály ostré utkání. Bude tedy zajímavé sledovat, jak bude tým trenéra Tabelliniho reagovat. Jedná se o souboj osmého a devátého týmu tabulky, byť Sovy mají jedno nedohrané utkání k dobru. Slávisté mají ve svém středu čtyři cizince, kteří jsou téměř všichni bodově dvouciferní. SKS je také druhý ve statistice úspěšnosti za tři body. Oba sobotní soupeři dávají 9.1 trojky na utkání, ale USK na to potřebuje v průměru o 4 pokusy více. Naopak v doskočených míčích je Slavia až na předposledním místě. Slabé místo Sov? Mají přes 14 ztrát na utkání. Kdo je favoritem?

Sázková kancelář Tipsport označila nižším kurzem domácí Slavii. Bude mít pravdu, nebo povezou Sovy z Rajské zahrady lup? Francesco Tabellini (trenér USK Praha): „Už se nemůžeme dočkat, protože to čekání na utkání bylo již dlouhé. Chceme znovu hrát a znovu udělat posun kupředu v naší hře. Čelíme týmu, který hraje dobrý a kolektivní basket. Mají více hráčů, kteří na sebe berou odpovědnost a dokáží se vyšvihnout.

Trápí nás drobná zranění, ale ta by neměla být překážkou pro výhru.“ Marek Vyroubal (hráč USK Praha): „Na derby se těšíme. Je to zase něco nového a okoření to soutěž. Nemyslím si, že by mezi kluby byla nějaká extra rivalita. Možná proto, že se bude jednat o teprve první utkání. My potřebujeme vyhrát a udržet kontakt s top týmy v tabulce. Máme za sebou hodně dlouhou herní pauzu, která byla jen proložena utkáním v Nymburce. Uvidíme, jak nás to ovlivní, ale každopádně se těšíme, že budeme znovu na hřišti.“/mš/

X X X

Olomoucký mořeplavec a ostravský architekt vytvořili plovoucí saunu. Novinku, kterou najdete v Sobáčově u Olomouce

 Šimon Pelikán, provozovatel OLODVORKU a Plaveb Olomouc, představil společně s architektem Martinem Hudákem veřejnosti projekt plovoucích saun. Jako jediní u nás přicházejí s nabídkou prodeje saun, které lze umístit přímo na vodu, ať už se jedná o rybník, jezero či jinou stojatou vodní plochu v rámci soukromého či komerčního využití. Vývoj produktu trval necelé dva roky a podílelo se na něm mnoho technologických odborníků. Sauny se vyrábí ve třech velikostech, prototyp nejmenší z nich má veřejnost možnost vyzkoušet v Sobáčově u Olomouce.

 Saunování patří v České republice k velmi oblíbeným činnostem, a to bez ohledu na roční období. Mimo příjemné relaxace a prohřátí organismu je hlavním benefitem posílení imunitního systému.

„Mám rád vodu, dává mi pocit svobody, nezávislosti a přesně to jsme chtěli předat dál prostřednictvím plovoucích saun. Jakmile člověk opustí břeh, nechá na něm starosti a veškeré myšlenky, co se mu honí v hlavě. Sauna je už jen čistý relax a klid,“ uvádí Šimon Pelikán, zakladatel služby Plavby Olomouc a organizátor kulturních akcí.

Veškeré použité materiály plovoucích saun byly vybírány s ohledem na jejich vysokou kvalitu, udržitelnost, životnost i estetiku a jsou nabízeny jak soukromníkům, tak rekreačním objektům.

„Věříme přírodě, proto je naše sauna prostá, celodřevěná. Nepotřebuje zateplovací vaty ani termoizolační fólie k tomu, aby fungovala tak, jak má. Podobně jako sudová nebo původní finská roubená sauna,“ doplňuje Martin Hudák, architekt, designér, grafik a zakladatel ostravského studia Atelier3M. Kontakt | Šimon Pelikán 731 640 740 | Martin Hudák 776 163 468