JUDr. Jiří Vyvadil: Hamás bezesporu neplánovaně mimoděk rozmetal světovou soustředěnou pozornost na trvalé výzvy a stále nataženou ruku Zelenského k pro Západ mnohem bližšší podpoře Izraele. Marně se snaží Zelenský ve své propagandistické akci snaží dostat Izrael jako svého společného nepřítele Ruska.

Izrael je zcela jiný level než od svého vzniku trvale zhroucená a zkorumpovaná Ukrajina, zatímco se za stejné období Izrael vyšvihl v nejrozvinutější stát Blízkého východu a i když (a nezakrývejme si před tím oči) se i současná izraelská vláda opírá o část extremistických naopak židovských sil, jako celek Izrael, přes mnoho rozporů a i odpudivostí, na rozdíl od Ukrajiny dokázal mimořádné schopnosti. Z ruského názorového portálu Vzglyad. ru jsem zatím nikdy nepoužil žádný článek, ale tento si to nadmíru jednoznačně zaslouží.

Náhlá eskalace konfliktu na Blízkém východě se stala katastrofou pro pásmo Gazy, tragédií pro Izrael a námětem těžkého myšlení pro ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského. To, co se děje, je vážnou výzvou pro něj i pro ukrajinské ozbrojené síly. Navzdory vzdálenosti Ukrajiny od Izraele má nyní Kyjev další tři problémy.

Jak řekl Vladimír Zelenskij ve svém nočním vystoupení, „Rusko má zájem na vyvolání války na Blízkém východě“ a on má údajně „velmi jasné informace“ o této záležitosti.

K takovým závěrům nejsou potřeba „jasné informace“, stačí ukrajinská logika: co je špatné pro úřady v Kyjevě, je dobré pro Rusko. A to, co se děje na Blízkém východě, je pro Zelenského skutečně velký problémem – významnější než pro kteroukoli jinou zemi, s výjimkou samotného Izraele a jeho arabských odpůrců. Jsou pro to minimálně tři důvody.

Za prvé: Spojené státy ani západoevropské země neodmítnou podpořit Izrael. Vzorec je velmi jednoduchý: čím více dostane Izrael, tím méně dostane Ukrajina. A Zelenskyj si je toho dobře vědom.

Méně zřejmé je, zda si uvědomuje, že západní podpora Izraele v této situaci nebude omezena na dodávky munice po dobu trvání operace IDF. Jak ukázaly současné události, židovský stát potřebuje významnou a naléhavou revizi svého bezpečnostního systému a také modernizaci svých ozbrojených sil. Podle všeho to bude muset částečně zaplatit Západ. Jistě – proti ambicím Ukrajiny.

Pentagon je odvážný, že je dostatek zdrojů pro Ukrajinu i Izrael. Spojené státy jsou skutečně bohatá země a Pentagon je obscénně bohaté oddělení. Stejné oddělení však nedávno oznámilo, že pro Ukrajinu zbývají pouze dva měsíce finančních prostředků a přidělování dalších bylo pozastaveno kvůli revoluci v Kongresu.

Z 24 miliard dolarů „pro Ukrajinu“, které administrativa amerického prezidenta Joea Bidena plánovala uplatnit v parlamentu , nebyl dosud schválen ani cent. A pravice republikánů plánuje v tomto smyslu nic neměnit – naopak při říjnovém vyjednávání s Bílým domem výdajovou stranu rozpočtu dále snižovat.

A navíc, ve stejném rozsahu jsou horliví příznivci Izraele, kterým chtějí jeho lobbisté v Senátu dát Izraeli mnohonásobně více než Zelenskému – až 100 miliard dolarů, jak tvrdí The Wall Street Journal. Biden se proto snaží předstírat, že to, co se děje, není „chyba, ale vlastnost“ – a přinutit Kongres, aby schválil jediný návrh zákona o financování vojenských operací pro Izrael i Ukrajinu.

Někteří republikáni, protože mají většinu ve Sněmovně reprezentantů) věří, že vše, co chtěl Biden darovat Kyjevu, by mělo být zasláno naopak na Blízký východ. Na čem se nakonec dohodnou, je těžké předvídat, současná politická sezóna je bohatá na překvapení nejen v Izraeli, ale i v Kongresu. Zelenskyj má ale rozhodně důvod k obavám. Zejména s ohledem na druhý důvod, proč mu blízkovýchodní konflikt může zničit život.

Přidělování zbraní NATO Ukrajině se ještě zkomplikuje, pokud se potvrdí vážná podezření , že k útoku na Izrael použil Hamás mimo jiné západní zbraně, které by „podle faktur“ měly vlastnit ukrajinské ozbrojené síly.

Ukrajinská rozvědka (GUR) již ve skutečnosti potvrdila , že Hamas takové zbraně má. Údajně „zákeřné Rusko“ tajně zásobovalo pásmo Gazy západními zbraněmi, které ukořistilo během bojů na Ukrajině.

Existuje však pro to mnohem věrohodnější vysvětlení: bující ukrajinská korupce. V Kyjevě se ze všech sil snaží dokázat, že žijí podle zásady „vše pro frontu“. Pro místní národní charakter je ale vhodnější jiný princip – „stejně pošlou více později“ (ve smyslu zbraní – ze Západu). A právě teď si může Ukrajinec vydělat trochu peněz navíc tím, že pošle část darů NATO někam „doleva“. Možná přímo Hamásu, možná prostřednictvím třetích stran.

Proč by Netanjahu volal do Washingtonu, Londýna, Berlína a Říma, to je pochopitelné, ale proč by měl Zelenskyj, když on sám je hlavním mezinárodním žebrákem na poli vojensko-finanční pomoci? Pokud mají izraelské zpravodajské služby informace o ukrajinských zbraních v rukou Hamásu, je hovor prostě nezbytný, protože někdo se za něj musí zodpovídat a Zelenskij vypadá jako ideální kandidát.

V jednom filmu byl řečena krásná věta „Tady jsme Židé, ne idioti“. Pro izraelské úřady je válka s Hamásem existenciální povahy, takže prodat jim ukrajinské pohádky o ruské zradě rozhodně nebude snadné.

Zelenskij podle svých slov očekává, že probíhající události „sjednotí“ Ukrajinu a Izrael. Ale Izrael zatím nemá čas na zbytečnou Ukrajinu a úvody už nesměřují k „jednotě“, ale naopak k rozchodu se skandálem. A to bude další rána pro propagandistickou strukturu, kterou Zelenského tým vybudoval pro domácí publikum. Jeho zničení je pro Kyjev třetím problémem.

To, co se nyní děje, je katastrofa pro Izrael, Gazu, Západní břeh Jordánu a všechny jejich sousedy a pro všechny bezpečnostní složky židovského státu je to také reputační rána, jejíž důsledky budou teprve analyzovány.

A zároveň Zelenskyj a spol. budou muset vymyslet jiný model existence tváří v tvář zmenšujícímu se toku pomoci a všem, kteří zjistí, že příkladem oslavovaným ukrajinskými úřady je nahý král.

A k tomu já dodávám, že to se mu těžko podaří. Ukrajina kromě velmi krátkého období rychlého růstu počáteční vlády Janukovyče za celé období své novodobé existence znala jen rozvrat kompenzovaný nacionalistickou megalomanií. A mimochodem: Západ si bude muset projít slzavým obdobím poznání, že ve své historii vsadil na nejhoršího možného hráče. A bude ho to bolet. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Izrael nebyl připraven, vyčítá Netanjahuovi Trump. Za slova ho kritizují

Izrael ani jeho premiér Benjamin Netanjahu nebyli na sobotní útok palestinského hnutí Hamás připraveni. Tvrdí to Donald Trump. Podle amerického exprezidenta, který si za svá slova vysloužil kritiku, musí Izrael posílit obranu, protože čelí potenciální hrozbě Íránu

Trump uvedl, že útok Hamásu velmi vážně zasáhl izraelského premiéra Netanjahua. „(Netanjahu) nebyl připraven. On ani Izrael nebyli připraveni,“ řekl Trump stanici Fox News s tím, že za jeho vládou by něco takového nebylo možné.

Podle někdejšího šéfa Bílého domu, který chce znovu kandidovat v prezidentských volbách, útok ukázal, že něco v izraelské obraně nezafungovalo dobře.

„Musí to napravit, protože potenciálně bojují s velmi velkou silou, potenciálně bojují s Íránem,“ řekl o Izraelcích Trump na středečním mítinku se svými příznivci. Trumpa za jeho slova kritizoval další republikánský uchazeč o prezidentské křeslo Ron DeSantis.

„Je absurdní, aby si kdokoliv, a tím méně kandidát na prezidenta, vybral současnou chvíli pro kritiku Izraele, našeho přítele a spojence,“ napsal DeSantis na sociálních sítích.

Současný americký prezident Joe Biden po útoku Hamásu, při kterém podle posledních zpráv přišlo o život na 1200 lidí, Izrael podpořil a slíbil mu dodávky zbraní. Izrael v reakci na akci Palestinců zahájil vzdušné údery na Pásmo Gazy, při kterých podle palestinských úřadů zemřelo rovněž zhruba 1200 lidí.

X X X

Ukrajina potřebuje 42 miliard dolarů ročně. NATO ujistilo, že bude dál pomáhat

Ukrajina bude letos i příští rok potřebovat rozpočtovou pomoc 42 miliard dolarů (971,5 miliardy Kč) na pokrytí obrovského deficitu a obnovu země po ruské invazi. U kulatého stolu to ve středu na okraji zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance ujistili, že budou zemi nadále poskytovat vojenskou pomoc.

Na dvoudenní zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu nečekaně dorazil přímo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zřejmě aby zajistil pokračují podporu Ukrajině v době, kdy probíhá válka Izraele s palestinským hnutím Hamás.

Deficit státního rozpočtu Ukrajiny bude podle Šmyhala letos činit přibližně 20 procent hrubého domácího produktu (HDP) země a příští rok 21 procent.

„Očekáváme podporu od všech našich partnerů,“ řekl Šmyhal. „Vládě to umožní dostát svým základním sociálním závazkům, tedy vyplácet důchody, platy lékařům a učitelům a pomáhat těm, jejichž domovy byly zničeny Ruskem,“ dodal.

Světová banka (SB) pomáhá podle něj vyhodnocovat potřeby obnovy. Jen na program rychlé obnovy bude potřeba 14 miliard dolarů, dodal.

Klíčem k odolnosti země byly programy ekonomických reforem, včetně těch, které mají bojovat proti korupci a posílit digitalizaci. Šmyhal uvedl, že Ukrajina připravuje jednotný reformní plán do roku 2027, který vychází z mezinárodních doporučení a návrhů Ukrajiny.

„Pokud budou vytvořeny správné podmínky, odhadujeme, že až jedna třetina budoucích potřeb Ukrajiny by mohla být pokryta financováním ze soukromého sektoru,“ řekl prezident SB Ajay Banga.

Americká ministryně financí Janet Yellenová u kulatého stolu vyzvala prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se nadále soustředil na boj proti korupci a přislíbila podporu USA Ukrajině na „tak dlouho, jak to bude nutné“.

Zelenskyj navštívil Brusel

Zelenskyj ve středu poprvé od loňského února navštívil velitelství NATO. Do Bruselu přijel nečekaně v době, kdy se Ukrajina připravuje na další válečnou zimu a pozornost Západu poutá situace na Blízkém východě a důsledky útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael.

 

Německo v předvečer schůzky oznámilo nový balík zbrojní pomoci Ukrajině v hodnotě zhruba jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč), který mimo jiné zahrnuje nové systémy protivzdušné obrany. Skupina zemí vedená Británií oznámila pomoc s odminováním ukrajinského území, píše Reuters.

Zelenskyj podle ní rovněž získal příslib dodávky stíhacích letounů F-16 od Dánska a Belgie, ačkoliv druhá jmenovaná země je hodlá dodat až v roce 2025.

X X X

Drtivá převaha vs. záludná improvizace. Srovnání síly Izraele a Hamásu

Izrael se po útoku teroristického hnutí Hamás připravuje k plnému útoku na palestinské Pásmo Gazy. Izraelci mají k dispozici tisíce tanků, řadu stíhaček a další silnou vojenskou techniku. Jaké jsou bojové kapacity Hamásu, není zcela jasné. Během útoku ale prokázal, že je nebezpečnou silou, která se dokáže adaptovat.

 Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) má Izrael 169 500 aktivních vojáků v armádě, námořnictvu a polovojenských jednotkách. Dalších 465 000 tvoří jeho záložní síly a 8 000 je součástí polovojenských jednotek. Izraelské ministerstvo obrany už do služby povolalo 300 tisíc záložníků, kteří jsou u hranic s Pásmem Gazy.

Izraelská armáda má k dispozici přes 2 200 tanků. Tank domácí výroby Merkava je podobný německému tanku Leopard 2, který nyní používají Ukrajinci při obraně proti ruské invazi. Merkava má silný čelní pancíř, který chrání čtyřčlennou posádku, jeho hlavní zbraní je 120mm kanón.

Izraelský tank Merkava:

Ukrajinská válka ukázala na důležitost dělostřelectva. Izrael má k dispozici 530 dělostřeleckých systémů, uvádí stanice Al-Džazíra. Pro ukrajinské odražení ruské invaze hrál podstatnou roli americký raketový systém HIMARS. Izrael má jeho vlastní obdobu, systém PULS. Některé evropské země, Dánsko a Nizozemsko, si PULS v nedávné době objednaly, Amsterdam jako důvod citoval jeho lepší provozní udržitelnost, protože dovede nést více raket.

Pýchou izraelské armády je její letectvo. Izrael má 339 letounů, z toho 309 bojových stíhaček americké výroby, včetně nejnovějších F-35, kterých má 30. Dále disponuje 196 letouny F-16 a 83 stroji F-15. Kromě toho má i 142 helikoptér, z toho 43 amerických bitevních vrtulníků Apache.

Izrael je znám jako jeden z lídrů dronové války. Izraelci mají čtyři hlavní bojové drony: Eitan (Heron TP), Zik (Hermes 450), Kohav (Hermes 900) a Šoval (Heron 1), uvádí list Jerusalem Post. Izraelci už některé z nich vyzkoušeli při operacích v Pásu Gazy a během druhé libanonské války.

Bojové kapacity Hamásu

Hamás není na rozdíl od izraelské armády konvenční bojovou silou. Jako teroristická organizace spoléhá především na guerillové taktiky boje, tedy rychlé údery z nečekaných pozic a okamžité stažení, využívání principů městského boje s civilisty sloužícími jako ochranné štíty či spoléhání se na okamžik překvapení. Hamás unesl desítky lidí, Izraelce tak staví před těžké dilema, jakým způsobem zaútočit na Pásmo Gázy, aniž by tito rukojmí nedošli k úhoně.

Proti nenáviděnému Izraeli islamisté využívají i sofistikovanější metody války. Pro izraelské síly je velkou varovnou zprávou, že Hamás se inspiroval v ukrajinském boji proti papírově silnějšímu protivníkovi a využil drony k zničení Merkavy či úspěšnému vypnutí dálkově ovládaných zbraňových stanic instalovaných na strážních věžích podél hranice s Pásmem Gazy.

Hamás a další palestinské militantní skupiny, jako Palestinský islámský džihád, dlouhodobě střílí na Izrael neřízené rakety na tuhá paliva s dosahem mezi deseti a 250 kilometry. V roce 2021 izraelská rozvědka odhadovala, že celkový počet raket, které mají frakce v Gaze k dispozici, byl asi 30 000, uvádí IISS. Většina raket je lokální produkce, k vybudování infrastruktury na jejich výrobu přispěl nicméně i Írán. Izrael proti raketovým útokům chrání proslulý systém Železná kopule (Iron Dome).

Podle IISS je možné, že Palestinci mají i určité zásoby řízených střel typu země–země. Palestinský islamistický džihád uvedl, že má tyto rakety k dispozici.

Palestinci nemají obrněná vozidla, mimo jiné proto, aby nebyly viditelným cílem pro izraelskou armádu. Místo toho využívají mobilní užitková vozidla, jako je Land Rover Discovery, na které montují zbraně, jako je těžký kulomet ráže 30, uvádí britský profesor obranných studií Michael Clarke.

Není jasné, kolik má Hamás a další palestinské frakce bojovníků. V roce 2021 list The Times of Israel citoval nejmenovaného, vysoce postaveného izraelského velitele, podle něhož má Hamás armádu o 30 000 mužích. Bezpečnostní analytik Michael A. Horowitz podotýká, že k provedení sobotního útoku Hamás použil svou elitní jednotku Nakba, která má 3000 až 5000 bojovníků. Izraelci uvedli, že našli na svém území těla 1 500 zabitých ozbrojenců, není jisté, zda někteří nepatřili i k Palestinskému islámskému džihádu.

Jako jiné teroristické skupiny, i Hamás usiluje primárně o probuzení komunity, jejímž jménem bojuje. Analytici podotýkají, že vyburcováním Izraele k odvetné akci proti Pásmu Gazy hodlá vzbudit ozbrojený odpor Palestinců. V Pásmu Gazy žije na 2,3 milionu lidí, Hamás jej vybudováním složité a spletité soustavy bunkrů a tunelů proměnil v past pro izraelské síly, zatímco jeho členové se mají kde ukrýt.

X X X

Peter Juza: Stredná Ázia na plný plyn

Ešte v polovici tohto roku[1] sa Uzbekistan (UzGasTrade) a Ruská federácia (Gazprom export) dohodli na kontrakte, podľa ktorého bude z Ruska prúdiť smerom do Uzbekistanu ročne 2,8 mld m3 zemného plynu.

Kontrakt začal platiť 1. októbra 2023 s tým, že Uzbekistan dostane do svojej siete cca 9 mil. m³ plynu denne. A možno, že je to ten plyn, ktorý tak hrdo (a tupo) Slovensko odmietlo a ktorého časť si tak hrdo a korupčne (v rámci našej tuposti) Ukrajina ponechávala pre „svoje“ účely (čiže scudzila!).

Na tú hrdosť si možno slovenskí občania spomenú pri nových faktúrach za cenu už akože neruského plynu. Lenže plyn bude len jeden, ale nakúpený cez sprostredkovateľov! To je také beznádejne kapitalistické!

Znovuzrodenie plynovodu Stredná Ázia – Stred

V tejto súvislosti treba zalistovať v pamäti a spomenúť si na október 2022, keď ruský prezident Vladimir Putin navrhol vytvoriť spolu s Kazachstanom a Uzbekistanom tzv. plynárenskú trojku alebo plynárenský trojzväz. Čo situácie neznalé slovenské médiá komentovali ako obyčajne – negatívne a najmä nesprávne!

Takže, 7. októbra 2023 prezidenti Kazachstanu, Uzbekistanu a Ruskej federácie (Kasym-Žomart Tokajev, Šavkat Mirzijojev a Vladimir Putin) spoločne symbolicky výstrelom zo štartovacej pištole spustili dodávky ruského plynu z Ruska do Uzbekistanu cez Kazachstan systémom sovietskych plynovodov Stredná Ázia – Stred.

Tesne predtým ministri energetiky Žurabek Mirzamachmudov (Uzbekistan), Almasadam Satkaliev (Uzbekistan) a šéf Gazpromu Aleksej Miller doložili svojim prezidentom, že sieť je pripravená na tranzit.

Slová prezidentov

Na margo spustenia tranzitu V. Putin povedal: „… špecialisti našich krajín vo veľmi krátkom časovom úseku uskutočnili diagnostiku siete, zmodernizovali ju a po dlhom nepoužívaní ju pripravili na využitie, vrátane dobudovania úseku Buchara – Ural…“

Po slávnostnom spustení dodávok plynu sa vyjadril aj prezident Kazachstanu K.-Ž. Tokajev, ktorého západné médiá neustále vykresľujú ako potencionálneho protiruského zradcu: „… projekt zaistí diverzifikáciu ruských exportných dodávok plynu a napomôže modernizácii siete plynovodov v Kazachstane a pomôže uspokojiť energetické potreby rozvíjajúceho Uzbekistanu…“

K.-Ž. Tokajev ešte pripomenul, že na území Kazachstanu je cca 20 000 kilometrov magistrálnych plynovodov a Astana je zainteresovaná na plnohodnotnom využívaní ich „… tranzitného potenciálu…“.

No a keď je reč o tranzite, tak ide na sto percent reč o tranzite ruského plynu!

Podľa Š. Mirzijojeva je začatie dodávok „… historickou udalosťou…“ a ďalším predpokladom strategickej a dlhoročnej (energetickej) spolupráce v triangli: Moskva-Astana-Taškent.

To, čo si mnohí nevedeli predstaviť, čo mnohí odmietali a mnohí, ktorí si vytvárali mediálnu bublinu, sa stalo geoenergetickou realitou.

Oživenie plynovodu Stredná Ázia – Stred v reverznom režime (počas existencie Sovietskeho zväzu sa používal na dodávky stredoázijského plynu do Ruskej sovietskej federatívnej republiky) reanimovalo energetické väzby medzi Astanou, Moskvou a Taškentom.

Kedy sa pridá Ašchabad, je len otázkou času! Je však treba spomenúť, že Š. Mirzijojev nebol v Moskve len preto, aby stlačil spúšťací gombík.

Oficiálna návšteva v Moskve

Spustenie reverznej dodávky plynu bol len jeden z bodov programu oficiálnej návštevy Š. Mirzijojeva v Moskve.

Počas nej došlo k podpisu 10-tich bilaterálnych zmluvných dokumentov – o.i. aj o zriadení Generálneho konzulátu Ruskej federácie v Samarkande.

Veci, ako by sa mali vyvíjať bilaterálne vzťahy medzi Moskvou a Taškentom so širším presahom na bezpečnosť v Strednej a Centrálnej Ázii sú sumarizované v Spoločnom vyhlásení prezidentov Uzbekistanu a Ruskej federácii o prehĺbení širokého strategického partnerstrva a spojenectva.[2]

V tomto spoločnom dokumente sa v bode č. 23 uvádza: „… prioritná pozornosť bude venovaná dosiahnutiu mieru a stability v Afganistane, čo v plnej miere zodpovedá záujmom bezpečnosti v Strednej Ázii a susedných regiónoch…“

Naopak, K.-Ž. Tokajev bol v Moskve „len“ na pracovnej návšteve[3], čo však nebránilo tomu, aby ocenil fakt dynamizácie rusko-stredoázijského energetického partnerstva, teda spoluprácu s Moskvou. Pre «Казинформ» znovu zopakoval svoje slová pred odletom do Berlína[4] na summit Stredná Ázia-Nemecko[5] a potvrdil, že Kazachstan sa bude držať kurzu spolupráce s Moskvou: „… Kazachstan nie je ,antiRuskom‘. Pevne sa pridŕžame smerovania všestrannej spolupráce s Ruskom, s ktorým máme najdlhšiu hranicu na svete…“

Malé ponaučenie

A v čom je to malé ponaučenie?

Export plynu z Ruska do Uzbekistanu cez Kazachstan pomocou sovietskej siete plynovodov je protozákladom alebo ouvertúrou ďalšieho zvyšovania objemov dodávok plynu do Číny (s perspektívou cez Afganistan do Pakistanu a Bahrátu /Indie…).

Jednoducho – Astana, Moskva, Taškent (ale aj Peking, či Naí Dillí..) idú na plný plyn!. Peter Juza, (Autor emeritný vysokoškolský učiteľ), Nové slovo, server vasevec.cz

X X X

EXPREZIDENT  KISKA   SR  ODSOUZEN

 Pán Kiska, božie mlyny melú možno pomaly, ale isto

Liberálne kaviarne dnes majú fakt mimoriadne podarený deň.

Nielenže sa dozvedeli, že Robert Fico bude nový premiér, ale ešte aj súd dal Ficovi za pravdu a odsúdil exprezidenta Kisku za daňové podvody. Chcel by som teraz vidieť, ako sa tvária v redakcii Denníka N. Hovorili sme to celý čas – Kiska je daňový podvodník. Mali sme pravdu. Vo všetkom.

A ľudia to vidia. Preto vo voľbách vyhral Smer a dnes bude vládnuť ľavicovo-vlastenecký blok. Konečne! Ešte je veľkou otázkou, ako dopadne prezidentka Čaputová. Aj o tej sme všeličo tvrdili. Napríklad, že zasahovala do živého spisu. A bolo toho ďaleko viac – však vieme, komu slúži.

Tak, ako v prípade Kisku, nezávislé súdy jedného dňa rozhodnú – božie mlyny melú pomaly, ale isto. Pravda zvíťazí. Liberálne kaviarne dnes majú fakt mimoriadne podarený deň. Ľuboš Blaha, Poslanec NR SR a místopředseda strany Smer-sd, server vasevec.cz

X X X

Cenzurujte obsah X a podejte hlášení, chce Brusel po Muskovi

Po teroristických útocích Hamásu na Izrael máme signály, že X/Twitter je využíván k šíření dezinformací v Evropě, napsal ve včera zveřejněném dopisu evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v dopise Elonu Muskovi, majiteli platformy.

Breton současně požadoval, aby Musk problém vyřešil, a připomněl povinnosti, které vlastníkům velkých internetových platforem ukládá Evropský zákon o digitálních službách. Podle něhu musí internetové sociální platformy odstraňovat nelegální obsah a čelit ohrožení veřejné bezpečnosti a občanského diskurzu.

„Proto vás vyzývám, abyste urychleně zajistili účinnost svých systémů a informovali můj tým o přijatých nouzových opatřeních,“ uvedl Breton v dopise Muskovi.

Elon Musk odpověděl, že v souladu s politikou jeho společnosti je platforma založena na transparentnosti. „Uveďte prosím seznam porušení, aby je veřejnost mohla vidět,“ napsal.

Breton na to reagoval vyjádřením: „Dobře víte o hlášeních od vašich uživatelů a úřadů ohledně falešného obsahu a oslavování násilí. Je na vás, abyste ukázali, že praktikujete to, co kážete“.

„Vzhledem k naléhavosti této záležitosti také očekávám, že budete v kontaktu s příslušnými donucovacími orgány a Europolem a zajistíte rychlou reakci na jejich žádosti,“ zdůraznil francouzský komisař ve svém dopise. Vyzval také Muska, „aby poskytl rychlou, přesnou a úplnou odpověď na tento požadavek během příštích 24 hodin“.

Zdá se, že někteří „decidenti“ se ještě nesmířili s tím, že příchodem E. Muska do Twitteru (dnes X) se situace změnila a již nemají možnost manipulovat s obsahem této sociálně sítě, v čemž byli předchozí vlastníci a vedení společnosti vstřícné, server vasevec.cz

X X X

Předvolební rána pro PiS. Demise generálů odhalila neklid v polské armádě

Už tak dost turbulentní předvolební kampaní v Polsku otřásla v úterý další bomba, když dva vysoce postavení představitelé armády podali rezignaci. Je to těžká rána pro vládní stranu Právo a spravedlnost, která si z bezpečnosti udělala hlavní téma voleb.

Polský prezident Andrzej Duda (vlevo) a ministr obrany Mariusz Blaszczak na vojenské přehlídce ve Varšavě. Generál Tomasz Piotrowski stojí v brýlích za Dudou. (18. srpna 2023) | foto: AP

Rajmund Andrzejczak není žádný bažant. Pětapadesátiletý generál, který v mládí prošel mimo jiné brněnskou Univerzitou obrany, si udělal jméno především jako velitel mechanizovaných jednotek. Má za sebou mise v Iráku a Afghánistánu a posledních pět let jako náčelník generálního štábu dohlížel na velkorysou modernizaci polské armády.

Tanečky s politiky měl v popisu práce, toto úterý mu ovšem trpělivost došla a spolu s operačním velitelem Tomaszem Piotrowským podal demisi. Prezident ji přijal a do jejich funkcí ihned jmenoval nové generály.

Je z toho politické zemětřesení, které zastínilo všechny ostatní předvolební kauzy a brutální průběh kampaně. Právo a spravedlnost totiž do voleb jde s heslem Bezpečná budoucnost Poláků a pořádalo předvolební pikniky s účastí vojáků a vojenské techniky. V polovině srpna se v centru Varšavy konala velká vojenská přehlídka, která byla především reklamou na vládní bezpečnostní politiku.

Náčelník polského generálního štábu Rajmund Andrzejczak na manévrech ve Švédsku (6. května 2023)

Pět dní před hlasováním však PiS ve své královské disciplíně utrpělo těžkou ránu. „Naše hlavní poselství zní, že PiS znamená bezpečnost. Jsem velmi zvědavá, jak na to budou lidé reagovat, protože ti generálové nerezignovali náhodou právě nyní,“ uvedla podle The Financial Times kandidátka PiS Agnieszka Wojciechowska van Heukelom.

Ani jeden z generálů důvody své rezignace neoznámil. Nespokojenost v armádě však budí především počínání ministra obrany Mariusze Blaszczaka, který si během své politické kariéry vysloužil pověst nejloajálnějšího pobočníka předsedy PiS a faktického vládce Polska Jaroslawa Kaczynského.

Blaszczak na sebe v poslední době upozornil videem, na kterém tvrdil, že někdejší vláda Donalda Tuska byla v případě napadení připravena obětovat půlku země Rusku, které by pak města jako Řešov nebo Lublin proměnilo v „polskou Buču“. Experti i penzionovaní důstojníci zveřejnění fragmentu strategických plánů zkritizovali s tím, že Blaszczak zatahuje armádu do předvolebního boje.

„PiS zveřejnila deset let staré obranné plány, aby z nich udělala zbraň volební kampaně. Tyto plány však nepřipravovali politici z tehdy vládnoucí Občanské platformy, ale velitelé armády. PiS tak útokem na tyto plány očernila nejvyšší důstojníky,“ poznamenává komentátor listu Rzeczpospolita.

Ministr obrany tvrdé kritice ovšem čelil už na jaře letošního roku. Tehdy náhodný chodec našel v lese zbytky ruské rakety, která o půl roku dříve bez povšimnutí spadla na území Polska. Blaszczak vinu svalil na Piotrowského, kterého se ovšem zastal náčelník generálního štábu. Bouři musel tišit prezident Andrzej Duda.

Konfliktů mezi ministrem a operačním velitelstvím časem dál přibývalo, naposledy kvůli evakuaci polských občanů z Izraele. Generálům podle některých vojenských expertů vadilo, že vláda vojáky nasazuje na ostrahu běloruské hranice, takže nemohou cvičit. „Armáda by měla cvičit a chystat se na válku. Politici si s problémy na hranici nedokážou poradit, na co mají policii a další bezpečnostní složky?“

Opozice se skandální rezignace okamžitě chytila a využila ji v předvolebním boji. Donald Tusk dokonce naznačil, že by armádu mohli opustit další klíčoví generálové. „Potřebujeme stabilitu a bezpečnost. Proto žádám všechny důstojníky a generály polské armády, aby udrželi chladnou hlavu a maximální zodpovědnost,“ prohlásil vůdce Občanské koalice.

X X X

Šéf VZP: Financování zdravotnictví se musí změnit, platit za produkci je nesmysl

Současný systém financování českého zdravotnictví je dlouhodobě neudržitelný, říká ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. Systém zdravotního pojištění podle něho potřebuje projít zásadními změnami. Současné náklady pojišťoven totiž převyšují jejich příjmy. Řešením může být zvýšení finanční spoluúčasti pacientů nebo zavedení komerčního pojištění.

 Příjmy základního fondu zdravotního pojištění VZP mají příští rok vzrůst o 7,1 procenta z letošních 277,3 miliardy korun na 297 miliard korun a výdaje o 9,3 procenta z 277,3 miliardy korun na bezmála 306 miliard korun, z toho náklady na zdravotní služby vzrostou o 9,5 procenta na 294 miliard korun.

Schodek mezi příjmy a výdaji tak činí devět miliard korun. Kabátek upozornil, že zatímco do roku 2018 příjmy VZP převyšovaly výdaje, tak v pandemických letech 2020 a 2021 se karta obrátila.

Náklady na zdravotní služby se podle Kabátka v posledních dvou letech, kdy odezněla pandemie koronaviru, zvyšují hlavně kvůli uplatnění nákladných technologií a léků i vnitřní neefektivitě systému.

Svaz zdravotních pojišťoven ČR, který sdružuje šest menších pojišťoven, nedávno varoval, že náklady systému veřejného zdravotního pojištění mohou být příští rok až o 12 miliard korun vyšší, než v návrhu úhradové vyhlášky plánuje ministerstvo zdravotnictví. Rozdíl příjmů a výdajů by tak mohl být až 20 miliard korun.

„Současný model financování (zdravotnictví) bez zásadních změn je dlouhodobě neudržitelný. Když to připodobním k parníku, tak zatím plujeme, máme dostatek uhlí v podpalubí a asi se můžeme ještě dlouho po moři pohybovat nějaký směrem. Pokud ale chceme, abychom mohli jet rychleji, manévrovat a navštívit více destinací, tak musíme něco změnit. Ta změna musí být v první řadě legislativní, protože bez té se nepohneme,“ řekl Kabátek, podle kterého se lze ihned pustit do zvyšování efektivity zdravotnictví.

Za klíčovou Kabátek považuje změnu dlouhodobě deformovaného úhradového systému. „Směřuje (systém) k tomu, že neplatím za vyléčení pacienta, ale za léčení pacienta. Neplatím za výsledek, ale za produkci. To je prostě nesmysl,“ podotkl Kabátek.

Podle něj je třeba více centralizovat vysoce specializovanou a zároveň nákladnou lékařskou péči. Velký prostor pro úspory v tuzemském zdravotnictví vidí Kabátek v systému nákupu léků. Důležité je také posílení primární péče a prevence, dodal.

Zvýšení odvodů na zdravotní pojištění je podle Kabátka politicky neprůchodné a problém financování zdravotnictví nevyřeší ani případné zvýšení plateb za státní pojištěnce. „Dalším zdrojem financování je zvýšení spoluúčasti pacienta,“ uvedl Kabátek, podle kterého je nyní spoluúčast v Česku velmi nízká. V úvahu podle něj připadá i doplňkové komerční pojištění.

X X X

 Wollner zn ČT žaluje bývalou kolegyni za článek o mňoukání

Bývalý šéfredaktor reportážní publicistiky České televize (ČT) Marek Wollner se rozhodl žalovat novinářku Markétu Dobiášovou, která ho před časem obvinila z nevhodného chování na pracovišti. Podle nového ředitele ČT Jana Součka byla situace v týmu Reportérů ČT nepřijatelná. Novináře už před časem vyšetřovala policie, podle které nespáchal žádný trestný čin.

Krátce poté, co nový generální ředitel České televize uvedl, že protokoly obsahující popisy situací v týmu Reportéři ČT jsou pro něj nepřijatelné, napsal investigativní novinář Marek Wollner na sociální síť X, že podává žalobu na svou bývalou kolegyni Markétu Dobiášovou.

„Aby mi tady různí ptáčkové nemohli stále mňoukat pod mými příspěvky, rozhodl jsem se žalovat Markétu Dobiášovou za její článek o mňoukání. Každá sranda něco stojí. Kdo nemňouká, ať drží palce,“ napsal Wollner a doplnil, že mu s žalobou pomáhá advokát Artur Ostrý.

Dobiášová v minulosti uvedla, že po ní Wollner mimo jiné chtěl, aby mňoukala, než jí schválí scénář.

Podle vyšetřovací komise k těmto situacím pravděpodobně došlo. Wollner obvinění odmítá. „Trvám na tom, že se to nestalo. Policie mě očistila od všech podezření a je neuvěřitelné, že ředitel Souček vrací třetí vlnu likvidace mé profese. Ombudsman mu řekl, že vyšetřovací komise výroky neověřovala, pouze zaznamenala,“ sdělil již dříve na dotaz iDNES.cz.

V loňském roce Wollnera několik podřízených obvinilo z bossingu, šikany a sexuálního obtěžování. Jako první proti němu vystoupila jeho bývalá kolegyně Dobiášová. Její vyjádření redakce iDNES.cz shání.

Wollner odmítá i její nařknutí. „Celá situace začala jako vtip, což mi může dosvědčit režisér Ivan Bareš, který u toho byl. Nikdy jsme nebyli s Markétou Dobiášovou sami v kanceláři.“ Nyní Wollner dopisuje knihu s názvem Mňoukání koček, ve které chce rozkrýt veškeré vazby ohledně situace v týmu Reportérů ČT.

Situace mezi Wollnerem a Dobiášovou začala eskalovat v červenci 2022, kdy bývalá redaktorka pořadu Reportéři ČT uvedla, že Wollner zastavil investigaci na reportáži, která se týkala developerského projektu v městské části Praha-Lysolaje a roli bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka.

Wollner k tomu uvedl, že Dobiášová nedokázala reportáž během několika měsíců dokončit a poté odešla pracovat do jiného média. Zároveň Wollner oznámil, že podá žalobu na předsedu hnutí Přísaha Roberta Šlachtu, který jej obvinil, že reportáž přímo zastavil.

Nový generální ředitel ČT již dříve v rozhovoru pro iDNES.cz naznačil, že chce upravit etický kodex České televize. „Sice mám teď před sebou hodně agendy, co musím udělat, ale tohle je jedna z věcí, na které mi záleží a chci ji udělat co možná nejdřív,“ řekl.

X X X

Výběrová komise doporučila na šéfa Krajského soudu v Praze Grygara

 Výběrová komise označila za nejkvalitnějšího kandidáta na nového předsedu Krajského soudu v Praze stávajícího místopředsedu soudu Jiřího Grygara. Současnému šéfovi středočeského krajského soudu Ljubomíru Drápalovi zanikne koncem letošního roku soudcovský mandát kvůli dosažení věkové hranice 70 let.

Do výběrového řízení, které ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vypsal v červnu, se podle dřívějších informací přihlásili kromě Grygara i další dva místopředsedové Krajského soudu v Praze Petr Franc a Roman Šebek a také někdejší místopředsedkyně Martina Kasíková. Ministerstvo dnes zveřejnilo, že Grygar získal 50 bodů, druhý nejúspěšnější uchazeč jich od komise dostal 43.

Grygar má u středočeského krajského soudu na starosti insolvenční a civilní prvoinstanční úsek, a to od roku 2018. V instituci začal jako soudce působit o tři roky dříve, předtím soudil na Okresním soudu Praha – východ. Práva vystudoval v Olomouci, rigorózní zkoušku složil na pražské právnické fakultě, v doktorském programu pokračoval v Brně. Tam také pracoval jako justiční čekatel u krajského soudu.

Předsedy krajských soudů jmenuje ze soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky, a to na sedmileté funkční období, ceskajustice.cz

X X X

Senátní výbor nedoporučil Simona jako ústavního soudce. Kritizoval ho kvůli firmám

Soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon nezískal podporu senátního ústavně-právního výboru k tomu, aby se stal ústavním soudcem. Jeho kandidaturu podpořili v tajných volbách jen tři z osmi členů výboru. Jeho nominaci nepodpořil ani senátní výbor pro lidská práva, v němž získal jen jeden hlas. O nominaci Senát rozhodne za týden.

Senátoři z ústavně-právního výboru vytýkali Simonovi jeho postoj k odškodňování za škody způsobené výkonem veřejné moci. Kritizovali také podílnictví ve společnostech jeho manželky. Simon se hájil tím, že ve firmách působil jen jako lektor jógy, podle kritiků ale firmy také propagoval.

Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Čelí kritice senátorů za to, že některá rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti před Ústavním soudem neobstála.

„To je jak prodejní akce s hrnci,“ uvedla k tomu místopředsedkyně výboru Hana Kordová Marvanová, podle níž by se Simonovým podnikáním měl zabývat Nejvyšší správní soud na základě kárné žaloby. „Vy jste výdělečnou činnost konal,“ vytkl soudci také místopředseda výboru Michael Canov.

Kordová Marvanová poukazovala rovněž na to, že Simon se v materiálech týkajících se výuky jógy tituluje jen zkratkou „Dr.“, nikoli celým právnickým titulem, čímž může zájemce mást, že je lékařem. Soudce to vysvětloval tím, že nechtěl, aby se na něj klienti obraceli s právními problémy.

Senátorka rovněž kritizovala Simonův postoj k odškodňování, který je podle ní v rozporu s přístupem Ústavního soudu, podle něhož stát musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů. Soudce k tomu uvedl, že v rozhovorech pro média upozorňoval na absenci politické debaty o míře odškodnění a že v původních státech EU stát odškodňuje podle míry zavinění. „V žádném případě nejsem formalistickým soudcem, věřím ve férový proces,“ řekl.

Simon čelil rovněž kritice některých senátorů za to, že část rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti před Ústavním soudem neobstála. Soudce k tomu uvedl, že Ústavní soud nezrušil žádné rozhodnutí, které připravoval. Václav Láska se pozastavil nad Simonovým tvrzením, že nelze odškodňovat veškerou škodu. Označil to za relativizaci základního pravidla, že spravedlnost má být zjednána za každou cenu.

Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Senátorům řekl, že kromě své specializace by mohl prospět Ústavnímu soudu i znalostmi dovolacího řízení v civilních věcech nebo zkušenostmi z aplikace práva EU. Podotkl, že je náhradníkem na soudce Evropského soudu pro lidská práva.

Simon je třetím adeptem prezidenta Petra Pavla na ústavního soudce, kterého senátní ústavně-právní výbor nepodpořil. V květnu stejně rozhodl v případě někdejšího předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy a bývalé prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové. Senát přesto jejich nominaci schválil a Baxa byl v létě jmenován předsedou Ústavního soudu po Pavlu Rychetském.

X X X

 Mezinárodně hledaný Čermák zkouší zvrátit trest vězení, právník podal dovolání

Dezinformátor Tomáš Čermák, odsouzený za podněcování ke spáchání teroristického trestného činu, podal dovolání k Nejvyššímu soudu. A to kvůli trestu 5,5 roku vězení, který mu vyměřil soud za jeho výzvy k útoku na politiky. Dovolání přišlo v pondělí na Krajský soud v Plzni, který muže letos v březnu odsoudil. Na Čermáka, který se vyhýbá nástupu do vězení, vydal soud před měsícem mezinárodní zatykač.

„Mohu potvrdit, že dovolání podané ze strany odsouzeného bylo podáno na Krajský soud,“ řekla bez dalších podrobností Rubášová. Na Čermákův krok na síti X upozornil Newsroom ČT24.

Krajský soud se podle mluvčí bude nyní zabývat podaným dokumentem a bude zkoumat, zda má všechny obsahové náležitosti. Může například vyzvat podavatele k doplnění některých údajů. Pokud následně předseda senátu dospěje k závěru, že podání je formálně v pořádku, postoupí ho Nejvyššímu soudu.

Šestatřicetiletý Čermák z Holýšova na jižním Plzeňsku je prvním člověkem v Česku pravomocně odsouzeným do vězení za podporu a propagaci terorismu. Podle pravomocného verdiktu soudu si má odpykat 5,5 roku vězení za to, že v době koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí vůči politikům. V živém vysílání na facebooku se vymezoval vůči novele pandemického zákona.

Diváky půlhodinového videa vyzýval k aktivnímu odporu proti přijetí novely, k převzetí moci, k vypálení Senátu a k vymanění České republiky ze struktur EU a NATO.

Za hlavní cíl násilí označil zejména senátory, poslance a členy vlády. Mimo jiné prohlásil „musíme těm dobytkům zatnout tipec“ a „vyneseme je za rypáky a naházíme je do řeky a zbavíme se jich jednou provždy“.

Kromě podpory a propagace terorismu byl Čermák spolu s Patrikem Tušlem odsouzen také za podněcování nenávisti k Ukrajincům a nepravomocně také za výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra.

X X X

Švédka na kokainu vezla v osobním autě 12 migrantů

Osobní auto se třinácti lidmi uhánělo po dálnici D1. Za volantem seděla žena ze Švédska, která se snažila zmizet celníkům – převážela totiž migranty z Turecka. Navíc byla pod vlivem drog. Pronásledování trvalo dlouhé kilometry.

Celníci chtěli vozidlo s německou registrační značkou zastavit a zkontrolovat kvůli neuhrazenému dálničnímu poplatku. Jenže řidička o kontrolu nestála a začala zběsile ujíždět, že má auto plné lidí, strážci zákona skutečně netušili

Na D1 se strhla divoká honička. Celníci ženu pronásledovali desítky kilometrů. Nakonec sjela z dálnice u Ledče nad Sázavou a uháněla přes další obce. „Jela dosti nebezpečně, místy i v protisměru. Za obcí Hojenovice ale nakonec rezignovala a rozhodla se zastavit,“ sdělil pro CNN Prima NEWS mluvčí Celního úřadu pro kraj Vysočina Richard Zeman.

 A pak přišlo až neuvěřitelné zjištění. V autě pro pět lidí se tísnilo celkem dvanáct migrantů – několik dospělých mužů, čtyři děti a spolujezdkyně, všichni Turci. Za volantem seděla Švédka.

„Vzhledem k té nebezpečné jízdě jsme byli konsternováni tím, že na sedadle spolujezdce seděla žena s malým dítětem v náručí. Na zadních sedačkách seděli dospělí lidé s dětmi a další lidé byli nasoukáni v kufru,“ dodal Zeman.

S celníky nakonec řidička spolupracovala, lehla si na zem a mohli jí tak nasadit pouta. Nakonec vyšlo najevo, že žena byla pod vlivem kokainu, odpoledne ji soud poslal do vazby.