Polsko triumfálně oznámilo, že vynakládá 5 procent svého HDP na zbrojení, a to je důvod k hrdosti, jak nám téměř denně připomíná ministr národní obrany [Radek Sikorski] a premiér Donald Tusk. Tak zahujeje svůj text na stránkách Myśl Polska Jan Engelgard. Američané, kteří mají zájem vnucovat své zbraně všem za velké peníze, poukazují na Polsko jako příklad pro neochotné země NATO. Aby ospravedlnili tyto hrůzné výdaje (cca 200 miliard zlotých ročně!) – bije se do válečných bubnů, odhalují se plány na evakuaci uměleckých děl v případě války, prakticky bez odporu Sejm zmocňuje prezidenta k vypovězení úmluvy o nepoužívání protipěchotních min, plánuje se výstavba krytů a probíhá výstavba Východního štítu. Je zřejmé, že Polsko zachvátila tzv. baltská choroba, protože podobná nebo i větší válečná hysterie panuje pouze v Litvě, Lotyšsku a Estonsku.

Politici, kteří tuto hysterii rozdmýchávají, se nesetkávají s odporem, protože používají morální a vlastenecké vydírání. Zaprvé nás straší příkladem Ukrajiny, ačkoli je známo, že důvody probíhající války tam jsou zcela odlišné od toho, co nám je říkano. To ale nevadí, nespokojencům se dá vždycky říct: „Vždyť před 22. únorem 2022 nikdo nevěřil, že válka vypukne, a ona vypukne, Rusko se na Ukrajině nezastaví, půjde dál.“ Tento absurdní argument, živený cynickou a bezohlednou propagandou z Kyjeva, je tak účinný, že se v Polsku nediskutuje nejen o důvodech války na Ukrajině, ale ani o směřování naší bezpečnostní politiky.

Všudypřítomné heslo: „Bezpečnosti nemá cenovku“. No, je to lež. Má svou cenu, a navíc vysokou. Jediný člověk z establishmentu, který o tom otevřeně mluví, je profesor Grzegorz Kołodko. Ve své nedávno vydané knize s názvem „Trump 2.0. Revoluce chorého rozumu“ píše: „Není úžasné,  že  [Donald Tusk] nechápe, že zvyšování podílu vojenských výdajů na HDP automaticky způsobuje pokles jejich relativní úrovně jinde, především ve vzdělávání, zdravotnictví a sociálních dávkách? No, připravujeme se; na válku, ne na mír. Protože v Kremlu, jak tvrdí „The Economist“, sedí „vražedný revanšista, který útočí na své sousedy, sabotuje infrastrukturu v celé Evropě a zasahuje do demokratických voleb po celém světě“. V celé Evropě? Na celém světě? Pokud ano, pak se musíme nepochybně vyzbrojit. A tak to děláme. Politici s rozhodovací pravomocí soutěží o to, kdo utratí více. Nyní se některým z nich ani 5 procent HDP, které prezident Trump hlasitě prosazuje, nezdá být příliš mnoho. A co hůř, brzy začnou říkat, že to nestačí.“

Nikdo neposlouchá Kołodka, protože už není ve hře a je považován za excentrika. Ale má pravdu. Gigantické zbrojení, a navíc chaotické a nekoordinované, je cestou nikam a může v naší generaci skončit ekonomickou katastrofou. Válka stejně nebude, ale šílenci pak řeknou: nestalo se to proto, že jsme se ozbrojili.

Jan Engelgard, Myśl Polska, č.p. 27-28 (6-13.06.2025)

(vybrala a přeložila Jana Putzlacher), server vasevec.cz

X X X

UKRAJINA  SLAVI  ZLOČINCE  SUCHEVIČE

ZÁPAD  KE VŠEMU  MLČÍ,  FAŠISTY  HITLERA  NECHCE  Z  UKRAJINY  ODSTRANIT

 Lvov si připomínal válečného zločince Šucheviče

Ukrajinský Lvov si 30. června připomněl 118. výročí narození Romana Šucheviče, vůdce Ukrajinské povstalecké armády (UPA), zodpovědného za zločiny spáchané během druhé světové války.

Slavnostního aktu se zúčastnili zástupci místních úřadů , duchovenstvo, školní mládež a obyvatelé města. Přítomní položili květiny a svíčky k Šuchevičovu památníku, uctili památku „padlých obránců Ukrajiny“ minutou ticha a zazpívali státní hymnu a nacionalistické  písně.

Jak řekl Jevhen Bojko , předseda výkonného výboru městské rady Lvova: „ Lvov a Šuchevič jsou neoddělitelné pojmy . Miloval Lvov, chodil po jeho ulicích a položil zde svůj život za naše město a naši státnost. (…) Moskva se stále nejvíce bojí vlastenců, jako je Roman Šuchevič .“

Po oficiální části proběhla neformální hodina dějepisu u táboráku, během níž historik Mykola Posivnyč představil Šuchevičovu biografii mládeži z center národně-vlastenecké výchovy. Řečník ho představil nejen jako vojevůdce, ale také jako „muže přesvědčení“.

— „ Dějiny jsou přísný učitel , který neodpouští nedokončené lekce. (…) Můj dnešní projev se týká ukrajinské identity Romana Šucheviče, jeho Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády,“ řekl Posivnyč.

Roman Šuchevič , kterého si lvovské úřady připomínají, byl velitelem UPA , organizace zodpovědné za masové zločiny proti polskému obyvatelstvu, včetně Volyňského masakru, při kterém bylo zabito až 100 000 civilistů.  V samotném Lvově v roce 1941 proběhl protižidovskýpogrom, na kterém se výrazně podílel Němci zřízený oddíl Nachtigal,   spoluvelitelem byl právě Šuchevič, v jehož průběhu bylo zavražděno 4 tisíce Židů.

Jana Putzlacher), server vasevec.cz

 X X X

 USA   MLČÍ  K  LITHIEU  NA  UKRAJINĚ?

A co na to Američané?

 Rusko obsadilo jedno z největších evropských nalezišť bohatých na lithium.

Podle zpráv z médií, konkrétně zde z deníku Le Figato, ruské síly  převzaly kontrolu nad oblastí bohatou na lithium poblíž obce Ševčenko v Doněcké oblasti na Ukrajině, pouhé tři kilometry od hranic s Dněpropetrovskou oblastí.

Zachycená zóna se rozkládá na ploše přibližně 40 hektarů a nachází se v ní jedno z nejslibnějších ložisek lithia v Evropě – zdroj často označovaný jako „bílé zlato“ kvůli jeho rostoucímu významu v energetickém a obranném sektoru.

Vesnice, na první pohled nenápadná, leží zhruba 10 kilometrů od Velké Novosilky, města, které padlo v lednu do rukou ruských vojsk.

Hodnota lokality spočívá v jejích ložiskách lithia, které se používá při výrobě baterií pro elektromobily, elektroniku, sklokeramiku, letecké slitiny a systémy pro ukládání energie. Vzhledem k celosvětovému rostoucímu zájmu o tyto komponenty se lithium stalo velmi vyhledávaným strategickým zdrojem.

Podle deníku Le Figaro tento krok umožňuje Rusku upevnit si kontrolu nad nerostným bohatstvím Ukrajiny v době, kdy se globální mocnosti předhánějí v zajištění přístupu k lithiu určenému pro výrobu baterií. V roce 2022 dosáhly ceny lithia vrcholu přes 80 000 dolarů za tunu. K 27. červnu 2025 se cena v Číně pohybuje na 8 500 dolarech za tunu – což je prudký pokles, ale stále ekonomicky a strategicky relevantní.

Okupací tohoto území ruské síly nejen rozšiřují svou vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny, ale také získávají přístup k dlouhodobým ekonomickým a průmyslovým aktivům. Ložisko Ševčenko již dříve přitahovalo pozornost zahraničních investorů a ukrajinských státních orgánů v rámci plánů na snížení závislosti na dovážených surovinách.

Analytici tvrdí, že zabrání ložisek lithia může být součástí širší ruské strategie kontroly koridorů zdrojů a narušení schopnosti Ukrajiny financovat a obnovovat svou energetickou a průmyslovou základnu. Zabrání takového naleziště také vyvolává obavy ohledně budoucího přístupu k vzácným zeminám a kritickým minerálům v regionu.

Co je ovšem zvlášť důležité pro geopolitickou situaci je, že k zabavení došlo poté, co Ukrajina a Spojené státy podepsaly významnou strategickou dohodu zaměřenou na bezpečnost zdrojů. 1. května obě vlády dokončily společný rámec pro zřízení Investičního fondu pro rekonstrukci a partnerství v oblasti kritických nerostných surovin. Fond je iniciativou 50/50 mezi Washingtonem a Kyjevem, jejímž cílem je směřovat kapitál výhradně do ukrajinských projektů souvisejících s těžbou, ropou, plynem, infrastrukturou a zpracováním surovin.

Nově vytvořený fond zdůrazňuje podporu USA suverenitě Ukrajiny nad jejími kritickými surovinami, zejména v odvětvích, která jsou zranitelná vůči narušení v důsledku vojenské okupace nebo zahraniční exploatace. Lokalita Ševčenko bohatá na lithium patřila mezi lokality zvažované pro budoucí rozvoj v rámci tohoto rámce.

Okupací tohoto území Rusko nejen rozšiřuje svou fyzickou přítomnost v Donbasu, ale také potenciálně podkopává schopnost Ukrajiny využít klíčová aktiva pro poválečnou obnovu a strategické průmyslové plánování.

Co tomu ovšem řeknou Američané, teprve uvidíme. Zatím předběžný závěr je, že uzavřená strategická dohoda o nerostech uzavřená mezi Ukrajinou a USA je spíše na vodě.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec

 X X X

 Nebezpečná německá koupaliště. Přibývá sexuálních útoků, pachateli bývají migranti

 Německá koupaliště přestala být v letním vedru pro ženy idylickým místem. Zpráva o nedávném sexuálním obtěžování nejméně devíti dívek ve věku 11 až 17 let skupinou syrských migrantů spustila v Německu debatu, co s tím. Aféra z hesenského města pobouřila nejen tamní veřejné mínění, tentokrát se dočkala i značné publicity.

 Informovala o ní i veřejnoprávní stanice ARD, která obvykle kriminalitu spojenou s imigrací odsouvá do regionálních zpráv.

Útoku ve městě Gelnhausen si všiml i seriózní švýcarský list Neue Zürcher Zeitung, který v komentáři uvedl, že „činy muslimských migrantů už by neměly být dál bagatelizovány“.

I plavčíci jsou stále častěji terčem útoků. Zájem o tuto práci ochabl, zejména ve městech, kde se usadily arabské klany.

 X X X

Sorosovi mohou úřady pozastavit maďarské občanství

 V červnu v Maďarsku vstoupil v platnost zákon, který úřadům umožňuje pozastavit maďarské občanství osobám s druhým občanstvím v zemi, která není součástí Evropského hospodářského prostoru, jenž zahrnuje Evropskou unii, Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko. Jak dnes informoval deník Daily News Hungary předseda vlády Viktor Orbán nyní naplňováním zákona pověřil ministra spravedlnosti Bence Tuzsona.

Zákon umožňuje členovi vlády pozastavit maďarské občanství osobám, které mají zároveň občanství země mimo EHP, pokud představují hrozbu pro veřejný pořádek nebo národní bezpečnost Maďarska.  Taková hrozba může být považována za existující, pokud dotyčná osoba: slouží v armádě nebo civilní službě jiného státu, jedná jménem cizí mocnosti nebo organizace způsobem, který je neslučitelný s povinnostmi maďarského občana, opustila Maďarsko, aby se připojila k teroristické organizaci, nebo byla odsouzena za závažné trestné činy, jako jsou zločiny proti lidskosti, velezrada nebo financování terorismu. Nařízení se budou vztahovat na statisíce Maďarů – zejména na občany USA, Kanady nebo Velké Británie, které byly historicky cílovými destinacemi pro emigraci Maďarů.

Tzv. liberální opozice se domnívá, že nová pravidla budou použita k pozastavení občanství finančního spekulanta  George Sorose, který má americké a také maďarské občanství, neboť  se  v roce 1930 jako György Schwartz  narodil v Budapešti.  Gergely Gulyás, ministr v kanceláři premiéra, připustil, že Soros by mohl být jedním z prvních lidí, kterým bude občanství pozastaveno, server vasevec.cz

X X X

  Nekonečná vláda Trumpových? Mohl bych kandidovat, hlásá prezidentův syn Eric

Donald Trump během druhého funkčního období překypuje sebevědomím, které se podle všeho přelilo i na jeho potomky. Eric Trump naznačil, že v příští prezidentských volbách by mohl sám kandidovat, ze hry podle něj nejsou ani jeho sourozenci. V průzkumech veřejného mínění však nikdo z početné rodiny současného vládce Bílého domu nefiguruje.

 O svých politických ambicích se jednačtyřicetiletý Eric Trump rozpovídal v rozhovoru pro list Financial Times. „Skutečnou otázkou je, zda do toho všeho chci zatáhnout vlastní rodinu. Chci, aby si moje děti procházely tím, co jsem musel zažívat v posledních letech já? Pokud je odpověď ano, myslím si, že čistě po politické stránce by to nebylo nic složitého. Mohl bych to udělat, stejně tak jako další členové naší rodiny,“ uvedl.

Své politické choutky v minulosti neskrývali zejména Trumpova dcera Ivanka a syn Donald Jr. Syn Eric se soustředil spíše na vedení rodinného byznysu coby viceprezident Trump Organization. Jak však vyplývá z rozhovoru, diplomatické snažení svého otce vždy bedlivě sledoval. „Polovina všech těch politiků na mě přílišný dojem neudělala, já sám bych jejich práci odvedl mnohem efektivněji,“ míní.

Ostře se vymezil proti kritice, že jeho rodina šla do boje o Bílý dům pouze kvůli finančnímu zisku. „Pokud existuje jediná rodina, která z politiky nikdy finančně neprofitovala, jsou to Trumpovi,“ prohlásil rázně. „Byli bychom na tom mnohem lépe, kdyby do toho táta nešel. Utratili jsme půl miliardy dolarů za soudní pře, hoaxy a očerňující kampaně,“ vysvětlil.

Prezident Trump však za poslední rok podle zámořských médií utržil přes 630 milionů dolarů jen za prodej produktů vlastní značky včetně kryptoměny, hodinek, kytar, biblí a licenčních poplatků na své jméno. Hodnota Trump Organization se podle Erica Trumpa pohybuje v rozmezí osmi a dvanácti miliard dolarů.

Favorité na republikánskou nominaci

Ať už se rozhodne ohledně příštích prezidentských voleb, které se odehrají v roce 2028, jakkoli, dosavadní průzkumy ho mezi favority v republikánském táboře neuvádí. Z nedávné sondáže Emerson College vyplývá, že jasným lídrem na republikánskou prezidentskou nominaci by byl současný viceprezident J. D. Vance. Politik vede s 46 procenty podpory, což je daleko před 12 procenty pro Marca Rubia a devíti pro Rona DeSantise .

Nezávislý ministr zdravotnictví a sociálních služeb Robert F. Kennedy má jen pět procent podpory, zatímco ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová a velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová získaly shodně po dvou procentech.

Průzkum se uskutečnil mezi 24. a 25. červnem u 1 000 registrovaných voličů, a to včetně 416 voličů republikánských primárek. V anketě se 17 procent respondentů nemohlo rozhodnout pro nikoho a šest dalších kandidátů získalo v průzkumech jedno procento nebo méně.

 X X X

 RUSKO   S  FRANCIÍ  O  UKRAJINĚ

Putin a Macron si třech letech znovu volali. Probrali Ukrajinu i obilí

 Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron si poprvé po téměř třech letech telefonovali. Tématem hovoru, který Kreml označil za věcný, byla především situace na Ukrajině a Blízkém východě. Macron Putina vyzval k příměří na Ukrajině.

Podle Kremlu Putin s Macronem hovořili o situaci kolem Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině, ostřelování v Donbasu či vyhlídkách takzvané obilné dohody, která zajišťovala vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře. Rusko ji v roce 2023 vypovědělo.

Ruský diktátor Macronovi zopakoval ruskou pozici, podle níž je pro dlouhodobé urovnání konfliktu na Ukrajině zapotřebí odstranit jeho „základní příčiny“ a vycházet „z reálné situace na místě“. Případná mírová dohoda by měla podle Putina mít „komplexní a dlouhodobou“ podobu, uvedla agentura TASS.

Za „základní příčiny“ konfliktu nyní Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Putin už dříve prohlásil, že Ukrajina musí v rámci jakékoliv mírové dohody přijmout anexi rozsáhlé části svého území.

Tématem rozhovoru byla také situace ohledně Íránu a obecně na Blízkém východě. Oba činitelé „konstatovali zvláštní odpovědnost Ruska a Francie jako stálých členů Rady bezpečnosti OSN za udržování míru a bezpečnosti, včetně regionu Blízkého východu, jakož i za zachování globálního režimu nešíření jaderných zbraní“, sdělil Kreml.

„Bylo dohodnuto pokračovat v kontaktech za účelem možné koordinace postojů,“ uvádí také prohlášení Kremlu. Podle něj měl asi dvouhodinový rozhovor „věcný“ charakter.

Macronova kancelář podle agentury Reuters uvedla, že rozhovor trval dvě hodiny a že prezident vyzval k příměří na Ukrajině a k zahájení jednání o ukončení konfliktu. K debatě o Íránu Elysejský palác poznamenal, že Macron zdůraznil, že Teherán musí dodržovat své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a plně spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

Naposledy spolu tato dvojice prezidentů telefonovala 11. září 2022, tedy několik měsíců poté, co Rusko Ukrajinu vojensky napadlo. Začátkem června hovořil Putin s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Loni v listopadu si pak s ruským vládcem telefonoval bývalý německý kancléř Olaf Scholz.

 X X X

 Pentagon zastavil slíbené dodávky střel Ukrajině, tvrdí média. USA se bojí prázdných skladů

Americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. V úterý o tom s odvoláním na své zdroje informoval portál Politico. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Rozhodnutí, za kterým stojí náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby, předcházela revize počtu zbraní a munice v amerických vojenských skladech. Ministerstvo při kontrole zjistilo, že zásoby dělostřelecké munice, protileteckých střel a přesné munice klesají.

 Portál Politico poznamenal, že původní rozhodnutí zbraňové dodávky slíbené vládou předchozího prezidenta Joea Bidena zastavit padlo už na počátku června. Účinnost ale nabývá až nyní v době, kdy Ukrajina čelí nejsilnějším ruským vzdušným úderům raket a dronů.

X X X

Exministr Jan Kavan se v 78 letech oženil, na svatbu dorazili Foldyna i Stropnický

 Někdejší ministr zahraničí za ČSSD (nyní SOCDEM) Jan Kavan se podruhé oženil. Post šéfa diplomacie zastával v letech 1998 až 2002, byl také místopředsedou vlády Miloše Zemana. Svatby se účastnil poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) či bývalý předseda Zelených Matěj Stropnický.

 Osmasedmdesátiletý Jan Kavan vykonával funkci ministra zahraničí v letech 1998 až 2002. V letech 2002 až 2003 se stal předsedou Valného shromáždění OSN. Ve volebním období 2002–2006 opět zastával mandát poslance za ČSSD.

V minulosti byl již jednou ženatý, má také čtyři děti. Svatby ve Staroměstské radnici se účastnil také poslanec Jaroslav Foldyna či bývalý předseda Zelených Matěj Stropnický.

 I přesto, že to byl právě on, kdo v březnu 1999 odevzdal ratifikační listiny pro vstup České republiky do NATO, nedávno pro portál Parlamentní listy prohlásil, že bychom měli přemýšlet o referendu, ve kterém by se hlasovalo o vystoupení z aliance.

V květnu se také účastnil akce komunistů na Střeleckém ostrově k příležitosti prvomájových oslav. „Mír není slabost, mír je odvaha,“ řekl Kavan. Společně s přítomnými poté zpíval také Internacionálu. Podle svých slov podporuje spolupráci SOCDEM a Stačilo!.

V 90. letech čelil také obvinění ze spolupráce s STB, se kterou měl komunikovat po své emigrace do Velké Británie. Soud v roce 1996 uznal, že Kavan s StB nespolupracoval vědomě.

 X X X

FIALA  S  PEKAROVOU  SE  NEPOSTARALI  O  DŮLEŽITÉ  ZÁKONY  ČR

 Šlendrián v zákonech? Česká legislativa je ostudou Evropy, varuje politolog Jelínek

 Způsob, jakým se připravují a přijímají zákony v Česku, je degraduje. Zákonodárci rezignovali na hodnocení jejich dopadů nebo ještě víc než dřív obcházejí řádné legislativní postupy. Podle politologa Lukáše Jelínka patří Česko v nekvalitě legislativního procesu ke smutným premiantům Evropy. Kritika zaznívá i ze strany byznysu, právníků či daňových poradců.

„Zvýšíme kvalitu legislativy,“ zavázala se vláda Petra Fialy zkraje roku 2022 v programovém prohlášení. Jenže data z legislativního procesu ukazují, že slib zůstal jen na papíře. Mnohé zákony kabinet lepil narychlo. Místo vlády je předkládaly poslanci nebo ministři jako pozměňovací návrhy ve sněmovně. Připravili tak byznys i další instituce o možnost podávat připomínky. Také u zákonů, které předložila vláda, rapidně klesl počet těch s provedeným hodnocením dopadů regulace nezávislou expertní komisí.

Úpadek legislativní kultury

Kritika vlády za legislativní přešlapy přichází z mnoha stran. „Země napříč Evropou mnohem víc dbají na to, aby se chovaly podle demokratických pravidel. V nekvalitě legislativního procesu je Česká republika jedním z premiantů,“ prohlásil politolog Lukáš Jelínek.

Na letošním vyhlášení ankety Deloitte Zákon roku se do způsobu, jakým se v Česku přijímají zákony, obul prezident Svazu obchodu a cestovního roku Tomáš Prouza. „Legislativní kultura upadá,“ upozornil. Vadí mu také, že zákonodárci nechávají byznysu na adaptaci na novinky velmi málo času. Firmy tak prakticky nemají šanci se s přijatými normami podrobně seznámit. Například při posledních změnách DPH uplynulo od vyhlášení zákona do jeho účinnosti jen osm dnů. „A to včetně vánočních svátků a Silvestra,“ dodal Prouza.

V mnoha případech mají firmy jen několik dnů, aby se s novou regulací seznámily. Krátké lhůty vedou k diskomfortu a přešlapům. „Potřebují si zanalyzovat, co se vlastně mění. Není to jen o tom, že nový zákon projdou právníci. Také ho někdo musí naprogramovat do účetních systémů, HR systémů, manažerských systémů a podobně,“ upozorňuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Zdroj: SOCR

K dlouhodobým kritikům neuváženě a kvapně přijímané legislativy patří Komora daňových poradců. Naposledy varovala před nebezpečím změn v úpravě zaměstnaneckých akcií narychlo načteným ve sněmovně k návrhu zákona o jednotném hlášení zaměstnavatele. Pozměňovací návrhy, které nijak nesouvisí s podstatou původní normy, se ve sněmovně sešly z mnoha stran. Některé předložili zástupci vládní koalice v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), další přišly z řad opozičního hnutí ANO.

Hazard s legislativními přílepky

Předkládání zcela nové právní úpravy pozměňovacími návrhy ve sněmovně má podle expertů značná rizika. „Tento způsob projednávání významných změn těsně před volbami vyvolává vážné obavy nejen z hlediska legislativní čistoty, ale také kvůli zásadním dopadům na praxi,“ uvedla vedoucí sekce daně z příjmů fyzických osob Komory daňových poradců Lenka Nováková.

Zrovna v případě úpravy zaměstnaneckých akcií se tento postup stal už zaběhlou praxí. Stejným způsobem zákonodárci navrhli i dvě předchozí verze úpravy. Výsledkem je nepružná norma, s níž zápolí začínající podniky a mnohdy i daňoví poradci. Řada startupů raději vydává zaměstnanecké akcie v zahraničí a podle tamních zákonů.

 Černá hra s digitalizací i emisními povolenkami

Výčet norem, které vznikly jako poslanecký přílepek, je poměrně dlouhý. „Jen namátkou se jednalo například o novelu zákona o pojistném na sociální zabezpečení, novelu zákona o sociálních službách či novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,” uvádí partnerka Deloitte Legal a vedoucí projektu Zákon roku Jiřina Procházková.

Člen legislativní rady vlády František Korbel ve stejné souvislosti připomíná překvapivý pozměňovací návrh k letošní novele energetického zákona. V něm poslanci otevřeli stavební zákon a pokusili se zúžit dosavadní zmocnění Prahy, Brna a Ostravy vydávat vlastní stavební předpisy. Přílepek pobouřil radnice i Komoru architektů.

Za vlády premiéra Petra Fialy (ODS) klesl podíl zákonů s expertním hodnocením dopadů regulace na historické minimum. 

Stejnou formou loni před Vánoci poslanci odložili také digitalizaci státní správy. Pozměňovací návrh, který ji posunul o dva roky, předložil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka k návrhu zákona o elektronických komunikacích. Ten ale původně řešil zcela jiné věci – upravoval pravomoci Českého telekomunikačního úřadu a zaváděl mechanismy, které mají zrychlit výstavbu internetových sítí.

“Ministři tak často postupují jenom proto, aby se vyhnuli Legislativní radě vlády a všem dalším připomínkovacím místům. To pak může budit pochyby, jestli u některých návrhů nejdou na ruku lobbistickým skupinám, jejichž úmysly řádný legislativní proces zhatil,” upozorňuje Lukáš Jelínek.

Kritika od Ústavního soudu

Takový postup už narazil také u Ústavního soudu. Ten loni na podzim zrušil takzvaný Lex Babiš II, tedy právní úpravu zpřísňující pravidla pro vlastnictví médií politiky. Sněmovna ji podle soudců přijala jako neústavní přílepek – pozměňovací návrh, který věcně ani obsahově nesouvisí s původně projednávaným návrhem zákona.

„Projednávaný návrh včetně dokazování ukazuje na dlouhodobě neutěšenou praxi v Poslanecké sněmovně co do dodržování pravidel jednacího řádu. Považovali jsme to za alarmující,” vysvětlil rozhodnutí Ústavního soudu jeho předseda Josef Baxa.

Odborníci na legislativu nález považují za důležitý precedent. “Soud v něm jasně konstatoval, že nepřípustným přílepkem je takový pozměňovací návrh, který nemá úzký vztah ani k účelu, ani k obsahu původního návrhu zákona, a současně v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu na jeho přijetí,” vysvětluje Jiřina Procházková z Deloitte Legal a shrnuje podstatu nálezu: “Jednoduše řečeno není možné ‘přilepovat’ pozměňovací návrhy k nesouvisejícím návrhům zákona, nebo za pochodu měnit či rozšiřovat účel navrhovaného zákona.”

Jenže jak je vidět i z projednávání změny zákona o právu na digitální služby či energetického zákona, zákonodárcům pravidla stvrzená Ústavním soudem starosti moc nedělají. V případě odložení státní digitalizace si je ostatně i na plénu sněmovny připomněli. Nezabránilo jim to ale v tom, aby kontroverzní právní úpravu nakonec schválili. Přesvědčil je argument, že odložení účinnosti zákona má zabránit tomu, aby občané kvůli nedokončené digitalizaci úřadů žalovali stát.

Dopady zákonů? Nehodnotíme

Selhávají i další postupy, které by měla tvorba zákonů dodržovat. Kabinet Petra Fialy téměř rezignoval na hodnocení dopadů navrhovaných předpisů. To má podle legislativních pravidel dělat Komise pro hodnocení dopadů regulace (RIA). Jenže v loňském roce tímto hodnocením prošlo jen 15 procent vládou navrhovaných předpisů. O rok dřív to bylo dokonce méně než deset procent. Ještě před 10 lety přitom bývalo zvykem, že komise posuzovala dopady každého významnějšího zákona. Celkově jejím posouzením prošla více než čtvrtina všech zákonů a vyhlášek ročně předložených vládou.

Snahu vynechávat hodnocení dopadů regulace lze vystopovat až do dob koronavirové pandemie, kdy vládlo nyní opoziční hnutí ANO. Fialova vláda v programovém prohlášení deklarovala, že tento „nešvar“ změní a každou novou regulaci důkladně zváží na základě analýzy očekávaných dopadů. Zavést chtěla i zpětné vyhodnocování zákonů po několika letech jejich účinnosti. Avšak daným slibům nakonec nedostála. Svůj přístup hájí tím, že hodnocení dopadů provádí na úrovni zákona a tím pádem není vždy nutné hodnotit i efekty vyhlášek.

Podle právníků a expertů na legislativní proces jde ale o nedostatečný přístup. „Je to asi tím, že si politické strany navykly, že tento způsob správy nikoho příliš nerozčiluje. I politické souboje se odehrávají často o zástupné problémy, než aby si politické strany vyčítaly nekompetentnost při vládnutí,“ vysvětluje politolog Jelínek, proč to politikům v očích voličů většinou prochází.

Mezinárodní kritika s českými politiky nepohnula

Českými politiky nehnula ani opakovaná kritika ze strany OECD. Ve zprávě Regulatory Policy z roku 2018 dokonce mezinárodní organizace vyjádřila obavy, zda vůbec má česká Komise pro hodnocení dopadů regulace dostatečnou autoritu a personální zajištění k tomu, aby plnila svou roli efektivně.

„Česká státní správa trpí deficitem analytických kapacit a pak i tím, že podklady, na základě kterých vytváříme regulace, nejsou tak kvalitní, jak by být mohly,“ říká bývalý ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Zdroj: Michal Šalomoun.

Ale i tam, kde Komise pro hodnocení dopadů zákon nakonec posoudí, přikládají politici jejím zprávám malou váhu. „I když jsou zprávy RIA důvodně a detailně kritické, karavana jede dál. Někdy mi (ne)zohlednění RIA spíš připomíná hru na hodnocení dopadů regulace,“ říká člen Legislativní rady vlády a advokát Bohumil Havel.

Vysvědčení, které zákony od komise dostávají, přitom jasně vybízí k vážnému zamyšlení. „Za roky 2021 až 2024 Komise pro hodnocení dopadů regulace hodnotila 129 materiálů. Z nich jenom dva dostaly hodnocení A,“ upozorňuje bývalý ministr pro legislativu z Fialovy vlády Michal Šalomoun (Piráti).

To podle něj staví tuzemský legislativní proces do nelichotivého světla. „Pokud si politici stěžují, že pořád dělají novelizace předpisů, tak je to mimo jiné proto, že podcení přípravu, řádně dopady nevyhodnotí a pak prostě minou cíl,“ upozorňuje Šalomoun. Česká státní správa podle něj trpí deficitem analytických kapacit a v důsledku toho také tím, že podklady, na základě kterých zákonodárci píší zákony, nejsou dost kvalitní. „Klíčové je také mít na vyhodnocení dopadů dostatek času. To je další problém,“ dodává Šalomoun.

Jak zlepši české zákony? Vyměnit politiky

Podle Lukáše Jelínka jsou šance na změnu špatné legislativní praxe malé. „Znamenalo by to výrazně proměnit politickou reprezentaci nebo zvýšit zájem voličů o legislativu,“ uvedl.

K tomu ale vede dlouhá a náročná cesta. Jako první krok Jelínek doporučuje začít právní minimum jasně a srozumitelně vyučovat na školách. To ovšem není žádná novinka. Pokusy dostat právo do škol už Česko zažilo několikrát. Avšak v praxi výuka naráží na to, že ani sami učitelé často nevědí, jak právo a legislativní proces přesně fungují. „Změna není úkolem na roky, ale spíš na desetiletí,“ uzavírá zklamaně politolog.

Dílčí změny se před svým předčasným odchodem z funkce snažil prosadit také bývalý ministr pro legislativu Šalomoun. Podařilo se mu posílit analytické kapacity na některých resortech a zřídit vládní analytický útvar.

„Má sloužit jako evangelizační útvar, který spolupracuje s resorty na ad hoc hodnoceních. A ukazuje, jak by se podklady pro legislativu měly dělat. Představa je, že když vám někdo ukáže, jak na to, tak to pak dokážete sami zopakovat,“ vysvětluje Šalomoun. Připomíná také, že jde o expertní útvar sídlící na Úřadu vlády, nezávislý na politické reprezentaci. Jeho členové dokáží vyhodnocovat dopady chystaných regulací a modelovat různé situace, k nimž může právní úprava vést.

Česko dál drží špatný směr

Vytvoření útvaru zvyšuje naději, že stát bude mít dostatek analytiků, kteří mu pomohou psát zákony na základě datové analýzy a nikoliv dojmů a lobbingu. Slabou stránkou je ale čas. Řada zákonů se totiž v Česku píše na poslední chvíli, kdy už pod tlakem termínů či negativních efektů prosazujících se ve společnosti nezbývá čas na dlouhé diskuse. Ani armáda expertů pak špatný zákon nezachrání.

„Situaci považuji za horší a zhoršující se. A to jsem životní optimista,“ podotýká Bohumil Havel. Problémem jsou podle něj i odchody zkušených legislativců, které nemá kdo nahradit. V důsledku toho vznikají zákony, které nerespektují zavedené pojmosloví a vznikají bez ohledu na celek právního řádu. Občané a firmy se obtížně orientují v tom, co zrovna platí. „Právní řád se znepřehledňuje,“ uzavírá Havel.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X X X

 Téměř milionem korun podpoří Kraj Vysočina zřízení nových ordinací

Hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla informoval, že Rada Kraje Vysočina dnes odsouhlasila poskytnutí dotace třem poskytovatelům zdravotní péče na zřízení a modernizaci jejich ordinací. Částku 300 tisíc korun kraj poskytne hejtmanství novému Stomatologickému centru, které by mělo už brzy začít fungovat ve Velkém Meziříčí. „Stejná podpora pomůže i s modernizací zubní ordinace v Jemnici, kde provozovatel plánuje obnovu přístrojového vybavení. Ordinace nahrazující původní stomatologii má začít fungovat, podle materiálů, které máme k dispozici, už od září,“ informoval hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla. Téměř 300 tisíc pomůže s rozšířením poskytovaných služeb v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v Novém Městě na Moravě.

Jak doplnil Jiří Běhounek, radní Kraje Vysočina pro oblast zdravotnictví, na dotační podporu Kraje Vysočina vedoucí k získání nových nebo navazujících poskytovatelů zdravotních služeb v oblasti stomatologie a pediatrie má letos Kraj Vysočina vyčleněny 3 milióny korun. Například v loňském roce byla podpora v celkové výši 2,74 miliónu korun schválena pro desítku žadatelů.