Valná hromada České unie sportu (ČUS) označila ústy předsedy Miroslava Jansty situaci českého sportu za nejhorší v historii. Spojení poklesu státní podpory a energetické krize, která přináší nárůst výdajů na provoz sportovišť, může mít dalekosáhlé důsledky včetně uzavírání sportovišť a krachu klubů. Delegáti proto vyzvali vládu Fialy, aby urychleně začala jednat.

„Procházíme nejtěžším obdobím českého sportu v jeho historii. V době, kdy je nutné děti přivádět k pohybovým aktivitám a do organizovaného sportu, nám budou kluby zanikat z ekonomických důvodů. A současná vláda to zatím neřeší,“ uvedl na středeční valné hromadě předseda ČUS Miroslav Jansta. Delegáti zastupovali 75 národních sportovních svazů a více než 7 000 klubů a tělovýchovných jednot, které mají přes milion členů.

Jednání se zúčastnil i předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser, naopak premiér Petr Fiala (ODS) se omluvil. „Jenom to dokumentuje reálný stav. Vládní činitelé nechtějí převzít odpovědnost za radikální pomoc českému sportu na všech jeho úrovních. Téměř ve všech evropských státech je přístup ke sportu zcela odlišný. Ve středu mohl pan premiér osobně slyšet, jaký je skutečný stav českého sportu,“ komentoval to Jansta.

Nová vláda výrazně snížila výdaje na sport, které jsou plánované na 4,6 miliardy korun. Znamená to reálný meziroční pokles o čtvrtinu, upozornila ČUS. Je to o třetinu nižší objem financí než v roce 2007.

„Podpora sportu klesá i bez inflace a narůstajících cen za energie. Od nové vlády jsme očekávali změnu, racionalitu a pochopení významu sportu pro stát, to ale zatím nepřichází. Přitom podle vládou schválené koncepce Sport 2025 mělo být všechno jinak a na sport by mělo jít v roce 2025 minimálně 19 miliard korun. Jsme někde na jedné čtvrtině. Pokud by měl být cíl koncepce v roce 2025 splněn, musely by být výdaje na sport v následujících letech meziročně navyšovány o sto procent,“ upozornil na nepravděpodobnost Jansta.

Hokejové kluby neví, jestli vůbec zamrazí plochu

Delegáti v usnesení vyzvali premiéra a parlament, aby zařadili sport na stejnou úroveň jako kulturu. „Jsme v historicky nejhorším stavu, zdraví národa je ohroženo a nejen to. Dostatečný počet adeptů v požadované kondici nemá v současné době policie ani armáda. Kde chce stát nabírat například nové vojáky v době současného nebezpečí? Silovým rezortům je překvapivě jedno, že stát selhává už při vedení tělesné výchovy na základních školách a hledá důvody, proč to nejde, namísto hledání cest, jak to jde,“ poznamenal Jansta.

Pokud majitelé sportovišť nezískají peníze na provoz, budou muset od září omezit své fungování. „Máme zprávy ze všech částí republiky o tom, že zejména kluby ledního hokeje vůbec neví, kdy začnou fungovat před novou sezonou a jestli o prázdninách vůbec nechají zamrazit plochu. Pokud stát klubům a jednotám nepomůže s uhrazením částek za energie, nastane kolaps, který odnesou opět děti a rodiny. Buď sport v jejich okolí přestane fungovat, nebo budou muset platit za tréninky více peněz,“ varoval Jansta.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odkázal sportovní organizace na plošné vládní řešení, jehož podmínky pro firmy a spolky ale ještě kabinet nezveřejnil.

X X X

Král: Na svazu hokeje se nemrhalo penězi, naprosto vyloučené. Štve ho dehonestace Jágra.

Po dlouhých 14 letech opustil pozici šéfa českého hokeje Tomáš Král, střídá ho bývalý reprezentační kouč Alois Hadamczik. Odcházející prezident poskytl webům hokej.cz a CNN Prima NEWS exkluzivní rozhovor, v němž se vyjádřil nejen k tématům, která se o víkendu na klíčové volební konferenci v Praze řešila.

x Co říkáte na zvolení Aloise Hadamczika novým prezidentem svazu?

Po dlouhé době bylo více kandidátů, což si myslím, že je dobře. Je to volba, v níž si delegáti konference, kteří zastupují jednotlivé složky ledního hokeje, vybrali svého zástupce a zvolili si Aloise Hadamczika. A to je také v pořádku.

x Sobotní konferenci jste jistě podrobně sledoval. V jejím průběhu došlo k velkému ataku na projekt Dukla v Litoměřicích. Co si o tom myslíte?

Myslím, že poměrně jasně vím, o co jde.

x Co máte přesně na mysli?

Nechci se moc vracet k minulosti, proč, jak, v jaké době ten projekt vznikl, ale dovolte mi, abych stručně připomněl alespoň základní okolnosti. Cílem tohoto programu bylo pomoci trenérům reprezentační dvacítky směrem k mistrovství světa v Ostravě v lednu 2020. My jsme byli v situaci, kdy proti nám na vrcholných akcích této kategorie nastupovaly nejsilnější týmy, myslím tím zejména Rusko, Švédsko a Finsko, v nichž až sedmdesát procent hráčů hrálo profesionální dospělý hokej. To u nás nebylo. My jsme se pro mladé hráče a adepty reprezentace opakovaně snažili hledat cestu, aby se mohli také co nejvíce zapojit do dospělého profesionálního hokeje. Abychom jim otevřeli dveře a trenéři reprezentace do 19 a 20 let měli větší možnost výběru mezi hráči, kteří již mají zkušenosti s dospělým hokejem. A pak už záleželo jen na klubech, zda hráče do tohoto programu poskytnou, nebo ne, zda je v tom projektu ponechají. V tom se ukázal největší problém a rozdíl mezi touto akademií a historickou skutečnou Duklou, která fungovala jako systém, který vychovával vynikající hráče.

x V čem konkrétně spatřujete největší rozdíl mezi například jihlavskou Duklou a projektem v Litoměřicích?

Ten rozdíl je v tom, že tam přišli hráči na dva roky na vojnu a strávili zde celé dva roky v přísném režimu a tvrdém tréninku a po vojně pak zpravidla odcházeli jako výborní hráči připravení pro vrcholový hokej.

x To se tady nepovedlo?

Nepovedlo se to tak, jak bychom si to ideálně představovali. Programem prošlo kolem 120 hráčů. Ti, kteří strávili v Litoměřicích delší dobu, udělali velký výkonnostní progres. To je neoddiskutovatelné. A pokud někdo říká, že tam nějaký hráč odehrál v uvozovkách třeba jen 30 zápasů nebo podobně, je nutné si říci proč.

x Proč tedy?

To, co jsme hlavně chtěli, bylo zavést v této akademii systém, program a dřinu, to byly tři základní věci. Kluci, kteří do tohoto programu přišli již od letní přípravy, začínali často skutečně od nuly. Bylo až neuvěřitelné, v jakém stavu připravenosti někteří hráči do Litoměřic přicházeli. Byli fyzicky nepřipravení, někteří nebyli v podstatě ani na úrovni sportovce. Pamatuji si, že někteří z hráčů neměli v osmnácti letech základní znalosti fyzické přípravy. Do dneška mám v hlavě případ, kdy kondiční trenér, který v Litoměřicích profesionálně působil, byl tak zaskočený stavem hráče a absolutní absencí základních znalostí prováděných cviků v rámci fyzické přípravy, že poté, co hráč nebyl schopný ty cviky provádět, ho požádal, aby mu tedy předvedl tři cviky, které dělali v klubu v rámci fyzické přípravy. Aby získal pojem o tom, co v klubu dělali. Ten hráč nebyl schopen ani ty tři cviky předvést. To byla realita a bohužel často je.

x V Litoměřicích podle vás probíhala fyzická příprava optimálně?

Musím říci, že po třech měsících přípravy se téměř všichni kluci, kteří tam byli, radikálně zlepšili. Když začala soutěž, řada hráčů začala předvádět velmi dobré výkony a stávalo se poměrně často, že si hráče mateřský klub stáhl zpět, což se u některých hráčů osvědčilo a stali se členy extraligových kádrů, ale stávalo se bohužel také dost často, že někteří tito hráči se po roce vrátili zpět do Litoměřic. Bohužel, často v tak špatném stavu, jako když tam přišli poprvé. To je právě ta důležitá věc. Když se vrátím zpět k té klasické Dukle, tohle se tam stát nemohlo. Tam byli kluci zaparkovaní na dva roky a celé dva roky v tom tréninku a režimu strávili.

x Vnímal jste to tedy tak, že kluby by měly spíše tu spolupráci využívat. Proč se to podle vás tedy nedělo?

To asi není otázka pro mě. To se musíte zeptat jinde. Popravdě řečeno, nikdy jsem to úplně nepochopil, ale v Česku to tak je.

My jsme se pro mladé hráče a adepty reprezentace opakovaně snažili hledat cestu, aby se mohli také co nejvíce zapojit do dospělého profesionálního hokeje. Abychom jim otevřeli dveře a trenéři reprezentace do 19 a 20 let měli větší možnost výběru mezi hráči, kteří již mají zkušenosti s dospělým hokejem. A pak už záleželo jen na klubech, zda hráče do tohoto programu poskytnou, nebo ne.

To je na knížku, co jsme si museli se synem vyslechnout

x Byly třeba kluby, které tu spolupráci vítaly? Byly mezi nimi rozdíly v tom, jak k záležitosti přistupovaly?

Samozřejmě, že byly rozdíly. A velké. Některé kluby díky tomu, že jejich hráči v Litoměřicích působili, získaly zpátky opravdu kvalitního hráče. Netvrdím, že získaly vždy lídry týmů nebo samé reprezentanty či adepty na NHL, ale získaly hráče, kteří stabilně hrají nebo byli schopni hrát extraligu nebo první ligu.

Podívejte se, každý lichý rok se u nás hraje Memoriál Ivana Hlinky. Tam se vždycky v Břeclavi sešly nejlepší světové hokejové týmy v kategorii do 18 let. Kromě toho se sešli jejich trenéři a spousta dalších. Kanaďané, Američané, Rusové, Švédové, Finové a další, skauti, manažeři a trenéři z celého světa. A bohužel, přesto, že jsme tu akci měli doma, sešli se tam všichni kromě těch českých. To znamená, že o tak špičkovou akci, kde se trenéři a manažeři mohou dívat každý den na tréninky a zápasy a vidět nejlepší hráče této kategorie světového hokeje, nejevili až na naprosté výjimky z vlastní iniciativy či z iniciativy klubů čeští trenéři a manažeři prakticky žádný zájem. To bylo opravdu s podivem.

 x To zní neuvěřitelně…

Docházelo pak ke zcela absurdním situacím. My jsme na těchto akcích vždy pořádali velký seminář za účasti zahraničních hostů a trenérů například z Finska, které v té době vyhrálo mistrovství světa dvacítek. A museli jsme přistupovat k tak neuvěřitelným věcem, že jsme byli nuceni program seminářů rozdělit na dopolední část, následovalo sledování dvou zápasů a pak teprve jsme udělali pozápasovou diskusi a hodnocení semináře. Pokud jsme to totiž neudělali, což se jeden rok stalo, tak po dopoledním programu jsme už bohužel na zápasech žádné naše trenéry neviděli.

U Dukly v Litoměřicích to bylo prakticky to samé. Působila tam celá řada mladých hráčů z různých klubů, kteří měli velký potenciál. Přesto kromě nedalekého Litvínova, se na ty své hráče nejezdil podívat prakticky nikdo. Přitom hlavním trenérem týmu byl v posledních letech David Bruk, trenér reprezentace do 20 let, o fyzickou přípravu se staral kondiční trenér dvacítky, součástí realizačního týmu byl trenér gólmanů a videotrenér, kteří také působí u reprezentace. Kromě toho, že své hráče zástupci klubů kdykoliv můžou vidět v akci, mohou vidět, jak žijí, jak trénují, jak se stravují, jak chodí včas spát a jak rehabilutují, tak se mohou kdykoliv pobavit s trenéry dvacítky a dostat o všech těch hráčích ideální informace – o tom, jak si vedou a co jim chybí a kde by měli přitlačit.

x Asi vám to není úplně příjemné, ale velká diskuze na konferenci probíhala o působení vašeho syna Tomáše Krále ml., který v Litoměřicích chytá…

Popravdě je mi to už jedno. To je na napsání knížky o tom, co jsme já a můj syn kvůli společnému působení v českém hokeji prožili a museli vyslechnout. Přijde mi absurdní, když se na vrcholné konferenci Českého svazu ledního hokeje řeší gólman z první ligy jenom proto, že je to můj syn. Pro mě je to ukázka toho, jaké dno někteří lidé představují. Můj syn byl členem kádru Litoměřic už dávno – a dávno před tím, než v Litoměřicích tento projekt vznikl, a působí zde jako celá řada dalších starších hráčů. Stejně tak fungovala přece i Dukla Jihlava, kterou jsem zde několikrát nadnesl, protože ta byla pro nás vzorem při vymýšlení tohoto projektu. Ta měla vždycky svůj stabilní kádr plný vynikajících hráčů a k těmto přicházeli na vojnu mladí hráči. Stejně tak je tomu i v Litoměřicích. Představa, že by osmnáctiletí až dvacetiletí kluci byli schopni sami hrát profesionální ligu s tím, aby existovaly záruky jejich hokejového růstu bez toho, aby v tom týmu působili starší a zkušení hráči, je naivní.

Mohl byste se ještě vyjádřit podrobněji k odměně vašeho syna, o které se na konferenci spekulovalo?

Opravdu se o tom chcete bavit? Nemám vůbec problém s odměnami hráčů. Nevidím problém, proč by se platy hráčů nemohly zveřejňovat. V NHL se podepisují obrovské kontrakty a všechny informace se zveřejňují a diskutuje se nad nimi. U nás manažeři nechtějí, aby se zveřejňovaly platy, takže se nezveřejňují. Jestli to tedy někoho uklidní, tak mohu veřejně prohlásit, že můj syn nebere v Litoměřicích ani 120 tisíc, nebere ani 100 tisíc korun měsíčně. Ale i kdyby bral milion, je to vždy pouze vztah klub–hráč a smlouva mezi nimi. Obvolejte manažery klubů a zeptejte se jich, jestli chtějí platy svých hráčů zveřejnit. Já bych byl pro.

V čem je systém práce v Litoměřicích podle vás specifický?

Paradoxně v ničem. Jen se to tam dělá tak, jak se hokej dělat má. Litoměřice vytvořily pro hráče, kteří tam působili nebo působí, takové podmínky, které často v jiných klubech nejsou. Jak už jsem říkal – trénink, strava, rehabilitace, dohled na chováním kluků i mimo hokejovou činnost jako například večerka a podobně. A výsledek? Výsledek je takový, že tento tým, který má poloviční rozpočet než jiné kluby v soutěži, vyhraje dlouhodobou část Chance ligy. Možná by uspěl i v play-off, ale vždy po mistrovství světa dvacetiletých v lednu došlo v týmu k výměně kádru, protože v tu dobu se vždy mladí hráči vracejí do svých klubů a přicházejí noví. Ale to je v pořádku.

Jestli to tedy někoho uklidní, tak mohu veřejně prohlásit, že můj syn nebere v Litoměřicích ani 120 tisíc, nebere ani 100 tisíc korun měsíčně. Ale i kdyby bral milion, je to vždy pouze vztah klub–hráč a smlouva mezi nimi. Obvolejte manažery klubů a zeptejte se jich, jestli chtějí platy svých hráčů zveřejnit. Já bych byl pro.

Musí se vyhodnotit smysluplnost projektu

Velkou diskusi na konferenci ale vzbudilo financování projektů Litoměřice. Padaly tam různé cifry – 8,2 milionů až 14 milionů. Mohl byste do té debaty vnést jasno?

Rozpočet Litoměřic je několik let stejný a největší diskuse kolem tohoto klubu vznikla paradoxně v situaci, kdy tento tým s tímto rozpočtem začal porážet kluby, které mají násobně dražší kádr. Jsem přesvědčen o tom, že to je také důvod, proč se Litoměřice staly trnem v oku některých manažerů. Když za hodně peněz nakoupíte tým a vyhlašujete například boj o extraligu a nejvyšší cíle, může se vás také majitel klubu zeptat, jak je možné, že tým s rozpočtem Litoměřic, který hraje z poloviny s juniory, je čtyřikrát porazí. Každý si ale může říkat, co chce. Vždy se vše ukáže na ledě. Projevilo se to i v tom, že z Litoměřic se vždy rekrutují hráči, kteří vyhrávají bodování první ligy. Samozřejmě, nejsou to vždy ti devatenáctiletí či dvacetiletí kluci, ale jsou to hráči základního kádru, kteří třeba na tu sezónu do Litoměřic přišli. Projdou stejným tréninkem a stejným drilem jako ti mladí a další sezónu po těchto hráčích sáhne extraliga nebo právě kluby první ligy, které mají ambici postoupit výše. Tyhle informace považuji za jasnou odpověď na to, jaká práce se v Litoměřicích dělá.

A teď k těm sumám, které jste zmínil: Litoměřice dostávají od ČSLH něco kolem osmi milionů korun. To jsou prostředky, které svaz poskytuje do Litoměřic, a to výlučně pro ty mladé a projektové hráče. V tom jsou náklady na stravu, ubytování, kondiční trénink, rehabilitaci a podobně. Ta částka, která zazněla jako druhá, tedy částka okolo čtrnácti miliónů, byť tak vysoká není, je daná tím, že náklady svazu také představují členové realizačního týmu, kteří jsou zároveň členy realizačního týmu reprezentací do 19 a do 20 let. Když uvedu konkrétní příklad, tak David Bruk, který trénoval ve své době devatenáctku a poté dvacítku, je zaměstnán jako svazový trenér a dali jsme Davidovi na hrb trénování Litoměřic. Přišlo nám to logické, protože trénoval svoje hráče, se kterými poté absolvoval reprezentační akce. Jinými slovy, v Litoměřicích působí lidé, kteří by byli svazem placeni, i kdyby v Litoměřicích nepůsobili.

Co je třeba jasně zdůraznit, je fakt, že litoměřický klub financuje svoji činnost za pomoci města a svých partnerů a podíl toho klubu na financování HC Stadion Litoměřice je podle mých znalostí více než z šedesáti procent. To znamená, že stejně jako Dukla v minulosti musí mít tento klub svůj základní kádr, své kmenové hráče, které si pořizuje jako každý jiný klub. Musí to dělat jak z důvodu sportovního, tak z důvodu toho, že vznikaly situace, že mladí hráči odjeli na reprezentační akce či kvůli tomu, že po mistrovství světa dvacetiletých z klubu spoustu hráčů odešlo do svých mateřských klubů. Je pouze výlučná záležitost klubu, jaké hráče získá a jaké smlouvy s nimi uzavře. V klubu nehraje jenom můj syn, který je mimo projekt, ale hraje tam také třeba Jarda Kracík, Honza Výtisk a další hráči. Tito hráči mají s klubem normálně uzavřenou smlouvu jako všichni hráči v jiných klubech.

x Jak po tom všem, co zaznělo na konferenci, vidíte budoucnost tohoto projektu v Litoměřicích?

Je to věc nového vedení svazu. Je potřeba, aby se vyhodnotila jeho smysluplnost. Já vidím jména hráčů, kteří v Litoměřicích hráli delší nebo kratší dobu, jako jsou Vitouch, Rousek nebo třeba Kantner a další, které účast v projektu přivedla do vrcholového hokeje.

Budoucnost Litoměřic už není moje věc a není v tom žádný problém. Tahle spolupráce svazu s Litoměřicemi je upravená smluvně a není nic jednoduššího než v těch termínech, jak jsou nastavené, říct, že už to dál pokračovat nebude a program skončí. Myslím si ale, že by to měla být záležitost odborné a věcné konkrétní diskuse a nemělo by to mít rozhodně úroveň amatérského křiku na nějakých fórech či předvádění se hokejových rádoby expertů.

Podávat žaloby je Dědkův styl

x Na konferenci se také řešila další témata, která se vás týkala. Jedním z nich byl váš plat ve funkci prezidenta Českého hokeje. Padlo tam, že berete 100 až 120 tisíc korun měsíčně a řešilo se tam, zda je to hodně, nebo málo. Jak tuhle záležitost vidíte vy?

Zeptejte se možná, kolik berou manažeři v extraligových klubech, kteří řídí jeden klub a podobně. Když jsem přišel v roce 2008 na svaz, tak nebylo ani z čeho si výplatu brát, takže jsem začínal na nějakých 80 tisících měsíčně. Do dneška jsem neměl třeba pracovní telefon a další záležitosti, ale je pod mou úroveň tuhle debatu takto vést. Myslím si, že odměna sto až sto dvacet tisíc měsíčně pro člověka, který se na plný úvazek věnuje práci v čele českého hokeje, je spíše úsměvná. Myslím, že by se nikdo nemohl divit, kdyby byla výrazně vyšší.

x Tématem také byly právní služby, které vaše advokátní kancelář AK Král poskytuje svazu. Někteří delegáti konference považovali tuto záležitost za střet zájmů, řešila se tam i výše odměny pro advokátní kancelář. Jaký je váš pohled na tuhle debatu?

To vám řeknu naprosto jednoduše. Zaprvé, služby poskytovala svazu naše kancelář, nikoliv já osobně. Můj obor je trestní právo, já osobně se obchodnímu právu nevěnuji. Naše kancelář posyktovala svazu své služby již dva nebo tři roky před mým příchodem na svaz. Stalo se tak proto, že zde byly vleklé a závažné soudy, které vznikly po mistrovství světa v Praze v roce 2004, například se společností Teleaxis, ale i dalšími subjekty, a mí kolegové z advokátní kanceláře zastupovali svaz už v téhle době. Když já jsem přišel na svaz, tak jsem logicky pokračoval ve spolupráci s lidmi, kteří na těchto věcech pracovali. Mám k nim důvěru, sám jsem právník a nevidím vůbec žádný důvod, jaká by mohla být lepší situace, než když je šéf svazu právník a může tyto závažné problémy řešit se svými kolegy, kterým naprosto důvěřuje.

Tady jste použil módní výraz střet zájmů. Já bych s nikým jiným ani nedělal. Nedovedu si představit, že na tak závažné soudní spory bych si najímal advokátní kancelář, jejíž advokáty bych neznal nebo bych v ně neměl důvěru. Myslím, že by to pak pro ten svaz nemuselo mít ten efekt, který to mělo, protože mí kolegové z advokátní kanceláře všechny ty soudní spory dotáhli do zdárného konce, čímž zachránili svazu velmi významné finanční prostředky. Pokud jde o jejich odměnu, tak jejich odměna za jimi poskytované služby byla zhruba na polovině toho, co účtují za své služby například advokátní kanceláře v Praze. Musím zároveň říci, že i v nedávné době, kdy jsme třeba využívali služeb jiných advokátních kanceláří, které se specializují například na otázky výběrových řízení, tak se mi potvrdilo, že ceny mých kolegů účtovaných svazu jsou zhruba na polovině toho, co účtovali jiní. Musím ale jedním dechem říci, že tyto další kanceláře, se kterými jsme spolupracovali, pracují za své ceny naprosto oprávněně. To, že jsme právní služby řešili na svazu právě takto, bylo pro svaz jedině dobře.

x V poslední době bylo na vás, výkonný výbor svazu i na APK podáno ze strany pana Dědka několik trestních oznámení. Už jste měl čas se s nimi nějak seznámit?

Tuto informaci jsem se dozvěděl jen z médií. To, že byla tato trestní oznámení podána, mě nepřekvapilo, protože po nástupu pana Dědka do hokeje, došlo k tomu, že na své kolegy z APK podal několik žalob, podnět u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Je to jeho styl a upřímně řečeno, je mi úplně jedno, proč na mě tenhle člověk podal trestní oznámení, protože paradoxně je to můj obor a jsem připraven se bránit a jsem úplně v klidu. Jsem si naprosto jist, že k žádným nepravostem nedošlo.

Samozřejmě není příjemné, když někde čtu, že někdo na nás podal trestní oznámení, ale spíš mi vadí ta dehonestace lidí z výkonného výboru. Výkonný výbor jsou konkrétní lidé z hokejového hnutí. Máme tam Jaromíra Jágra a já si nedokážu představit, že by někdo podobným způsobem jako pan Dědek pomluvil třeba v Kanadě Wayna Gretzkého. Myslím, že v Kanadě by ho za to fanoušci ukamenovali. Ve výkonném výboru sedí Jirka Šlégr. Ať má na něj kdo chce jakékoliv názory, je to ale člověk, který dokázal v hokeji dojít na absolutní vrchol a hokeji určitě rozumí. Ve výkonném výboru je víceprezident Mezinárodní hokejové federace Petr Bříza, seděl tam Libor Zábranský, sedí tam majitel klubu ve Vítkovicích Aleš Pavlík, manažer z nejúspěšnějšího klubu u nás z Třince Marek Chmiel nebo Bedřich Ščerban, bývalý vynikající hráč a dlouholetý úspěšný manažer. Musíme si říct, kdo v tom výkonném výboru je, protože mně by byla hanba, kdybych si o těchhle lidech s jejich minulostí a tím vším, co dělají pro hokejové fanoušky, dovolil mluvit tímto způsobem. Jak se ale říká, každý je svého štěstí strůjcem.

Výkonný výbor jsou konkrétní lidé z hokejového hnutí. Máme tam Jaromíra Jágra a já si nedokážu představit, že by někdo podobným způsobem jako pan Dědek pomluvil třeba v Kanadě Wayna Gretzkého.

Na svazu není moc lidí, spíše bude potřeba dalších

x Na konferenci padaly i názory, že se na svazu mrhá penězi, že na svazu může být určitá přezaměstnanost a že hospodaření svazu není úplně v pořádku. Měl jste ten pocit i vy, nebo si myslíte, že toto obvinění není férové?

Kdybych měl ten pocit, tak bych personální otázky se svými kolegy řešil. Opak je ale pravdou. Otázky okolo financí jsou ale poměrně složité. Financování svazu je dvojího druhu. Jednak svaz dostává dotace od státu, ale tyto peníze nejsou zdaleka schopné pokrýt potřeby svazu, tedy náklady na činnost reprezentací, přípravy reprezentantů, trenéry, cestování hráčů, týmů a podobně. A pak je tady společnost PRO HOCKEY Cz, s. r. o., jejímž prostřednictvím se svaz snaží generovat finance z marketingu a získávat peníze pro činnost, které se nedostávají z jiných, zejména státních zdrojů. Že by se mrhalo penězi, je naprosto vyloučené. A také se to ukáže, až se nové vedení na zkoumání nákladů zaměří a důkladně ho prověří.

Podotýkám, že toto je naprosto v pořádku a podobnou věc bych udělal také. Jsem přesvědčený o tom, že nové vedení zjistí, že naopak na některých postech, kde my máme jednoho nebo dva lidi, je v jiných federacích pět až deset osob. Naprosto vylučuji, že by k nějakému plýtvání na svazu docházelo. Naopak si myslím, že nyní v souvislosti s blížícím se mistrovství světa bude potřeba shánět další kvalitní pracovníky.

x Řešilo se, že množství prostředků, které hokejový svaz dostává od státu, je nedostatečné a mělo by se zvýšit. Jak se během vašeho působení v čele Českého svazu ledního hokeje změnil objem prostředků, které hokej na svou činnost obdržel od státu?

Přesná čísla vám nejsem schopný teď říci, to se obraťte na pana Brabence, ekonoma svazu, který vám čísla řekne naprosto přesně. Samozřejmě se ty prostředky během mého působení na svazu významně navýšily. To, že hokej nedostává tolik prostředků, kolik je potřeba, je bez debat, ale má to svoje „B“, a to skutečnost, že se to týká každého sportu u nás. Je obecně známá věc, že v podpoře sportu jsme v Evropě na druhém nebo třetím místě odspodu, takže pokud se na to člověk dívá z tohoto pohledu, pak skutečně hokej nedostává tolik peněz, kolik by měl.

 Pokud se na celou věc díváme v rámci našeho sportovního prostředí, tak hokej dostává to, co mu náleží. Rozhodně to není tak, že by jiné sporty dostávaly nepřiměřené peníze na úkor hokeje. U nás byly peníze, které jdou letos do sportu, oproti předchozímu roku sníženy o dvě miliardy korun. Po mnoha letech jsme se loni dostali nad šest miliard korun a v letošním roce došlo k poklesu celkového objemu prostředků do sportu na 4,6 miliardy korun. Pro srovnání, třeba ve Finsku jde od státu do hokeje přes čtyři miliardy korun, což jsou u nás téměř všechny peníze, které jdou do celého sportu. Samozřejmě, jsou v tom prostředky, které jdou i do stavby hokejových hal, ale kdybychom podobné prostředky měli my, pak bychom haly také mohli stavět. Tahle prohlášení jsem na konferenci považoval spíše za plácnutí do vody. Pokud jde o budoucnost financování sportu, nebo konkrétně hokeje, pak bohužel příliš velký optimista nejsem. Vidíme, co se celosvětově děje v ekonomice, máme kousek od nás významný válečný konflikt, který má obrovské dopady na všechny evropské země. Naše republika významně pomáhá Ukrajině, a to všechno stojí miliardy korun. Pokud někdo věří, že hokej v téhle situaci bude podporován vládou více než doposud, nepovažuji to za racionální úvahu, ale samozřejmě je nutné o prostředky do hokeje bojovat.

Je obecně známá věc, že v podpoře sportu jsme v Evropě na druhém nebo třetím místě odspodu, takže pokud se na to člověk dívá z tohoto pohledu, pak skutečně hokej nedostává tolik peněz, kolik by měl.

x Po mistrovství světa 2015 se na účtu už zmiňované společnosti PRO HOCKEY Cz objevily významné finanční prostředky, které se vydělaly prodejem vstupenek na mistrovství světa. Ty peníze se následně po dobu osmi let měly rozpouštět do hokeje. Byly tyto finance nějak úročeny?

Na úvod je třeba říci, že předchozí mistrovství světa, které se v roce 2004 uskutečnilo v tehdejší Sazka areně, dopadlo tak, že když jsem čtyři roky po jeho skončení přišel na svaz, tak tam byl stav −60 milionů a běžely soudy, které nás mohly připravit o další desítky miliónů korun. V roce 2015 se nám podařilo uspořádat nejúspěšnější mistrovství světa v historii všech mistrovství světa a to nejen návštěvnicky, ale i po ekonomické stránce. Výsledek byl úžasný, protože jsme společnosti PRO HOCKEY Cz vydělali 450 milionů korun a podle zprávy společnosti Delloite přineslo těch 16 dní mistrovství České republice na odvodech, DPH, dalších daních a dalších příjmech celkem jeden a půl miliardy korun. Výsledek byl famózní a my jsme si si tehdy řekli a naplánovali jsme hospodaření tak, že budeme vydělané peníze postupně rozpouštět ve prospěch českého hokeje tak, aby peníze vydržely do dalšího mistrovství. Od té doby se peníze používají výlučně k těmto aktivitám. Co se úroků týče, připomínám znovu, že se jednalo o peníze společnosti PRO HOCKEY Cz, nikoliv o peníze od státu, které mají přesně daný režim a které se nikdo nedovolí použít jinak, než na co jsou určeny. My jsme měli představu, aby se zdroje na PRO HOCKEY Cz rozšiřovaly. Cesta přes výhodné úročení v bance neexistovala a v podstatě ani neexistuje, protože každý ví, jaké úrokové sazby banky nabízely. Na tom jsme mnoho vydělat nemohli a ani jsme nevydělali. V tomhle zdroj příjmů úplně nebyl. V bance jsme samozřejmě měli nejlepší dosažitelný úrok, ale pro rozpočet hokeje nešlo o zásadní peníze.

x Od společnosti PRO HOCKEY Cz, s. r. o. jste si v minulosti půjčil na základě podepsané smlouvy devět milionů korun. Peníze jste posléze společnosti i s úroky vrátil. Mohl byste okolnosti této půjčky vysvětlit a považujete tuto vaši aktivitu za standardní?

Ocitl jsem se v situaci, kdy jsem krátkodobě v osobní záležitosti potřeboval něco vyřešit. Původně jsem to chtěl vyřešit krátkodobým úvěrem v bance. A když jsem žádal o všechna příslušná potvrzení, tak mě napadlo, že bych si mohl půjčit peníze od společnosti PRO HOCKEY Cz. V té době měla společnost na účtu stamiliony korun a vzhledem k výši úroků, jaké tato společnost měla v bance, jsem přemýšlel tak, že bych si mohl půjčit peníze od zmíněné firmy a úroky dát firmě a nikoliv bance. PRO HOCKEY Cz měla tehdy na svém účtu úrok, myslím, 0,85 procenta a já jsem nabídl společnosti, že si od ní půjčím za úrok tři procenta s tím, že budu ručit za půjčku svým majetkem.

Vzápětí jsem pak začal posílat peníze zpátky a celou půjčku jsem samozřejmě vrátil a za tu dobu, kdy jsem měl půjčené soukromé firemní peníze, tak jsem vrátil místo 28 000 Kč, které by PRO HOCKEY Cz za stejnou dobu získal jako úrok v bance, vrátil PRO HOCKEY Cz celkem asi 328 tisíc korun. Takže jsem tuto společnost nijak nepoškodil a nechal jsem ji vydělat asi 300 000 Kč. Udělal jsem to rád. Pomohlo to v tu chvíli mně a PRO HOCKEY Cz na tom profitoval tři sta tisíci. Poslední, co by mě v tu chvíli napadlo, bylo to, že by z celé záležitosti mohl být nějaký takovýhle problém. Pokud jde o peníze svazu či státní peníze, tak by pro mě bylo něco takového nemyslitelné. Dneska už bych tuhle věc ale neudělal, protože vidím, jak se dá proti člověku obrátit v podstatě cokoliv. Pro mě je rozhodující věc ta, že jsem skončil na svazu a nechal jsem tam k 31. květnu po sobě 306 milionů, takže jestli mě chce někdo kádrovat za to, že jsem si půjčil peníze a vrátil jsem tam o 300 tisíc víc, než by tam za normálních okolností bylo, tak mi to přijde směšné.

x Těsně před volbou nového prezidenta svazu se objevil na stránkách webu Sport.cz článek s informacemi popisujícími finanční transakce na vašem soukromém bankovním účtu. Jak jste tuto informaci přijal?

Tahle informace ve mě vzbudila zděšení. Z hlediska práva je to sice nepodstatné, ale v tomto případě byla opět podána lživá informace. Nejde totiž o můj soukromý účet. Jedná se o účet naší advokátní firmy, společenství advokátů. To znamená, že na tomto účtu, který je pouze technicky veden na moje jméno, probíhá veškerý bankovní styk naší kanceláře. Styk mezi námi a našimi klienty, stejně jako veškeré příjmy a výdaje za vybavení kanceláře. Tímto došlo ke zcela bezprecedentnímu prolomení základního pravidla vztahu mezi advokátem a jeho klienty o povinnosti mlčenlivosti. Zároveň došlo rovněž ke zcela bezprecedentnímu prolomení bankovního tajemství. Po projednání této věci s mými kolegy z naší advokátní kanceláře jsme se dohodli, že se k tomuto nebudeme dále veřejně vyjadřovat.

X X X

 Kúdela je po příletu do Indonésie celebritou. Krmenčík by ho měl brzy následovat

O úrovni fotbalové ligy v Indonésii nemají Středoevropané valné mínění. Ale evidentně je minimálně komunita klubu Persija Jakatra do „kopané“ zapálená. Dosvědčil to přílet exslávistického stopera Ondřeje Kúdely, který se musel na letišti cítit trochu jako rocková hvězda. Vřelého přivítání by se brzy mělo podle informací CNN Prima NEWS dostat i útočníkovi Michaelu Krmenčíkovi.

Kúdela dokázal za čtyři roky ve Slavii Praha vše možné. Třikrát vyhrál ligový titul, dvakrát triumfoval v poháru, zahrál si Ligu mistrů, v Evropské i Konferenční lize se „sešívanými“ doputoval až do čtvrtfinále. Také se na několik týdnů – možná i měsíců – stal nedobrovolně celebritou na Britských ostrovech po nechvalně známé odvetě na hřišti glasgowských Rangers a incidentu s Glenem Kamarou.

Vzhledem k tomu, že je mu 35 let, rozhodl se si na sklonku kariéry vydělat na exotické adrese. Podepsal smlouvu s indonéskou Persijí Jakatra a bude vůbec nejlépe placeným hráčem ligy. „Nesrovnatelné s českými poměry. To, co měl v Česku se dá označit za nízký plat. Teď bude brát mnohem víc,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Feras Alí, Libanonec žijící v České republice přes 20 let, který přestup zprostředkovával.

Vizitka nejvýdělečnějšího hráče udělala z Kúdely mezi fanoušky celebritu, aniž by reprezentanta vůbec viděli. A konkrétně Persija má opravdu hodně příznivců. Na sociálních sítích ji sleduje přes tři miliony lidí a někteří z nich nechtěli chybět už u prvních Kúdelových chvil v Indonésii. Když stoper v úterý přistál na letišti Bandara Soekarno-Hatta, vítal ho v příletové hale početný dav fanoušků ověnčených šálami. Ozývalo se také skandování jména exslávisty.

„Vítej ve svém novém domově, Ondřeji,“ zdravil posilu twitterový účet Persije.

Kúdela se stal vůbec první českým hráčem v Indonésii, tuzemskou stopu v Persiji zanechává také Jan Klíma coby trenér brankářů. Klan ze středu Evropy se velmi pravděpodobně ještě rozroste. Redakce CNN Prima NEWS je informována, že klub z Jakatry by měl brzy představit posilu do útoku – bývalého spoluhráče Kúdely ze Slavie Michaela Krmenčíka.

Odchovanec Viktorie Plzeň zkusil po západočeském klubu belgickou cestu. Nicméně angažmá v Bruggách mu nevyšlo, na hostování v PAOK Soluň se opět chytl a loni se stěhoval rovněž formou výpůjčky do vršovického Edenu. Neprosadil se tak, jak se očekávalo, jarní část sezony mu komplikovalo zranění. Restartu se podle všeho dočká ve vzdálené zemi po boku Kúdely.

 X X X

Žádný sex během šampionátu v Kataru. Svobodní fanoušci pohlavním stykem riskují vězení

Všichni jsou vítáni, řekl organizační šéf nadcházejícího fotbalového šampionátu v Kataru Nasser Al-Khater. Prezident FIFA Gianni Infantino dodal, že se chystá nejlepší šampionát všech dob. Ne každý si ho ale užije tak, jak by si přál. Britský web Daily Star přišel s tím, že nemanželský sex fanoušků – kterých do dějiště dorazí desetitisíce – může být potrestán až sedmi lety za mřížemi.

Na volbu Kataru coby hostitele letošního mistrovství světa se už dlouhé roky nabalují kontroverze. Od pofidérního přidělení pořadatelství, přes prakticky nulovou fotbalovou tradici v zemi, mizerné podmínky pro dělníky budující stadiony, těžké podnebí, po odlišnou – konzervativní – kulturu ne příliš nakloněnou tomu, na co jsou fanoušci z různých koutů světa zvyklí.

Daily Star spolu s magazínem TMZ informuje o tom, že nejen fanoušci, ale všichni, kdo šampionát navštíví, si budou muset během něj odpustit krátkodobé románky. A nejen ty. Ani nesezdaní partneři nemohou mít sex. Pokud by jim bylo prokázáno porušení zákazu, mohou být v zemi – kde je nemanželský sex nezákonný – odsouzeni až na sedm let do vězení. Žádné výjimky. „Jediná akce, která se letos na mistrovství světa odehraje, bude ta na fotbalovém hřišti,“ poznamenává TMZ.

 Fotbaloví turisté by měli podle všeho „brzdit“ i mimo hotelový pokoj. „Katar je konzervativní země a veřejné projevy náklonnosti jsou odsuzovány bez ohledu na sexuální orientaci,“ cituje Nejvyšší výbor šampionátu Daily Star.

Zapomeňte na večírky

Nejen ve Velké Británii narůstá obava, že její občané, kteří zaplatí i tisíce liber za exotický sportovní zážitek, budou muset značně pozměnit své běžné chování, pokud si nechtějí přidělat potíže. Bylo by tedy nasnadě zapomenout třeba i na jakékoliv alkoholové party, které jinak k fotbalové události patří. „Ve skutečnosti nebudou vůbec žádné večírky. Všichni musí zachovat chladnou hlavu, pokud nechtějí riskovat uvíznutí ve vězení. Fanoušci se na to musí připravit,“ vzkázal zdroj od policie Daily Staru.

Dost propíraným tématem je také to, jak se hostitelský stát z Perského zálivu zachová k homosexuálům. Prezident organizačního výboru turnaje Nasser Al-Khater loni v prosinci přísahal, že lidem patřícím do LGBT komunity nebude nijak bráněno v tom, aby se na šampionát podívali. Zároveň ale připojil, že homosexualita je v Kataru nezákonná, proto žádal, aby lidé svoji orientaci nedávali veřejně najevo. „Stejně, jako my respektujeme odlišné kultury, doufáme, že naše bude respektována taktéž,“ podotkl.

Otevřenost směrem k homosexuálům se rozhodli otestovat reportéři švédské a norské televize, kteří na jaře navštívili desítky hotelů uvedených na oficiálních stránkách šampionátu. Chtěli se ubytovat jako pár gayů a čekali na reakci personálu. V několika zařízeních slyšeli jasné „ne“, na mnoha místech narazili na značné znepokojení.

Akce s úzce nastavenými mantinely jako nikdy předtím začíná 21. listopadu zápasem mezi Senegalem a Nizozemskem. Vítězný tým pozvedne trofej týden před Vánoci – 18. prosince.

X X X

Policie v Praze rozprášila drogový gang. Řídili ho milenci, pomáhala i expřítelkyně šéfa

Pražští kriminalisté rozprášili velmi dobře organizovaný drogový gang. Zadrželi šestnáct lidí, jedenáct z nich už obvinili. Skupina vyráběla a následně prodávala vysoce kvalitní pervitin. Hlavou celého gangu byl milenecký pár. Teď jim hrozí až dvanáctileté tresty.

Kriminalisté měli informace o distribuci vysoce kvalitního pervitinu. Netrvalo dlouho a dostali se přímo ke zdroji. Za výrobou a následným prodejem stála organizovaná skupina. Její členové, šlo o Čechy i cizince, měli své role přesně rozdělené.

„Dostali jsme se přímo k výrobci té drogy, což byl 44letý cizinec, který spolupracoval blízce se svojí partnerkou. To byli v podstatě hlavní organizátoři toho gangu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS kriminalista.

Žena se navíc starala o logistiku. Peníze vydělané z drog legalizovali skrze bývalou přítelkyni muže. Přeposílali je na její účet. Další členové pak měli na starosti dodávání materiálu na výrobu a také samotný prodej. Skupina měla každý krok dobře promyšlený.

„Často měnila místo výroby, těch míst bylo několik, byla po celé republice, konspirace spočívala i v tom, že často měnili telefonní čísla a i ten okruh blízkých spolupracovníků se v čase měnil,“ doplnil kriminalista.

Při domovních prohlídkách kriminalisté zajistili více než 1 kg pervitinu, šest milionů korun a tři auta. „V současné chvíli bylo sděleno obvinění jedenácti osobám, z toho sedm jich je stíháno vazebně, pět na území České republiky a dva v Rakousku,“ popsal mluvčí pražské policie Richard Hrdina.

Vyšetřování je na začátku, je tak možné, že trestně stíhaných bude časem ještě víc. Za výrobu drog a praní špinavých peněz hrozí některým obviněným až dvanáct let vězení.

X X X

Chceme do KHL, jdou proti proudu Slováci. Schytávají kritiku, Hrachovina je ale chápe

Jakmile vypukla válka na Ukrajině, bylo jejím zcela vedlejším tématem to, jaký bude osud hokejové soutěže KHL. Ze značně prorežimní ligy následoval dle očekávání exodus zahraničních hráčů – především finských a švédských, ale i českých. Vzhledem k nejisté situaci v Rusku by se dalo čekat, že všichni přespolní hokejisté budou chtít pro další sezony najít domov jinde. Ovšem několik Slováků jde proti proudu.

Z rozhovorů s českými hráči, kteří poslední roky působili v KHL, bylo patrné, že po vypuknutí invaze chtěli co nejrychleji ze země agresora odejít. Roli hrály morální hledisko – neochota dál vydělávat v Rusku, které bezdůvodně napadlo suverénní Ukrajinu –, pád rublu, úbytek kvality a s tou související nejistá budoucnost soutěže. Hladký odchod komplikovaly přísné podmínky smluv, nicméně nakonec takřka všichni hokejisté toužící po úprku uspěli.

Přesto se stále najdou profesionálové ze zahraničí, kterým do války namočené Rusko „nesmrdí“, nevidí v tamním angažmá žádný problém a rádi se tam pro nový ročník vrátí. Rubly nadále táhnou slovenské hokejisty. Napřed rozvířil vody Michal Čajkovský, který v dubnu odmítl účast na mistrovství světa. Nechtěl riskovat zranění, které by mu v Novosibirsku zkomplikovalo jednání o nové smlouvě.

Od ďábla k ďáblu

O velmi překvapivý krok se postaral také bek Christián Jaroš. Odchovanec Košic v posledních sezonách působil v zámoří – hrál za Ottawu Senators, oblékl dres San Jose Sharks a v poslední sezoně byl hráčem New Jersey Devils. U „ďáblů“ neuspěl a musel hledat budoucnost jinde. A za nepochopení velké části nejen slovenské veřejnosti podepsal s Avangardem Omsk.

„Od ďábla k ďáblu, řeklo by se,“ poznamenal na Twitteru populární hokejový statistik Jiří Vítek. Nad těmito slovy se podivoval brankář Motoru České Budějovice Dominik Hrachovina. „Toto když někdo napíše, to může být jen klasická MM,“ napsal na sociálních sítích gólman, který je proti sportovním sankcím vůči Rusku. A leckoho pobouřil podobně jako během nejtvrdší fáze covidu, kdy pandemii považoval za divadlo vymyšlené médii.

X X X

 Pilot Red Bullu má malér kvůli rasismu. Provinil se při hraní populární „střílečky“

Kdyby se v seriálu formule 2 dostal ještě trochu výše, klidně by v budoucnu mohl pomýšlet na angažmá v královské společnosti F1. Člen jezdecké akademie stáje Red Bull Jüri Vips si však značně zkomplikoval pozici prohřeškem, který se zrodil nešťastným způsobem při hraní hry. Vypustil do éteru rasistické slovo, za což pyká dočasnou suspendací.

Stejně jako mnoho dalších jezdců z F2 se v úterý Vips připojil k úternímu on-line streamu na platformě Twitch. Závodníci sledujícím fanouškům ukazovali, jak jsou dobří v populární hře Call of Duty.

Během střílečky, do které se piloti naplno ponořili, 21letý Estonec vypustil ze svých úst slovo „nigga“ – rasistické označení pro osobu tmavé pleti. Jeho týmový parťák z Red Bullu Liam Lawson se posléze zasmál, ale netrvalo dlouho a bylo jasné, že je zle. Přenos sledovaly tisíce lidí, tím pádem se Vipsův přešlap rychle šířil po sociálních sítích.

Dostal se i k vedení stáje, které jednalo bez jakýchkoliv průtahů. „S okamžitou platností zbavujeme Jüriho Vipse všech týmových povinností, dokud se incident nevyšetří. Jako organizace odsuzujeme jakékoliv nevhodné chování tohoto druhu. U nás platí politika nulové tolerance rasistického jazyka i chování,“ oznámil Red Bull, který ve formuli 1 vévodí Poháru konstruktérů a loňský šampion Max Verstappen je na cestě k tomu, aby vítězství v celkové klasifikaci zopakoval.

„Tento jazyk je zcela nepřijatelný a nevyjadřuje hodnoty a principy, které zastávám. Hluboce lituji svých činů, nebyla to cesta, jak jít příkladem. Budu při vyšetřování plně spolupracovat,“ napsal Vips. V průběžném pořadí „ef dvojek“ mu patří sedmé místo, naposledy byl druhý při závodě v Ázerbájdžánu. Už se objevil i v kokpitu ve F1, coby rezervní jezdec se představil v tréninku na letošní Grand Prix v Barceloně místo Sergia Péreze.

Vipsův průšvih během hraní hry zcela nekoresponduje s iniciativami formule 1 z posledních let. Hlavním bojovníkem proti rasismu a za diverzitu je první závodník tmavé pleti v F1 Lewis Hamilton. Sedminásobný mistr světa ustavil i vlastní komisi, která se má zabývat příčinami nedostatku menšin v motorsportu celkově. Minulé dvě sezony dal jeho tým Mercedes svým vozům černý nátěr na podporu hnutí Black Lives Matter.

 X X X

Kellnerova dcera bojovala s tlakem diváků. Není lehké závodit, řekla a promluvila o rodině

Milovat koně je vášeň a Anna Kellnerová jí má na rozdávání. V parkurovém skákání je dvojnásobnou mistryní České republiky v kategorii juniorů a dvojnásobnou mistryní České republiky v kategorii mladých jezdců. Bodovala i během víkendového Poháru národů.

Anna Kellnerová má ve svých 25 letech na svém kontě spoustu ocenění. Teď k nim přidala další. Na mezinárodních parkurových závodech v pražské Chuchli vybojovala spolu s českým reprezentačním týmem stříbro.

„Bylo to těžké. Hlavně po výsledcích z minulého roku, kdy se nám podařilo zvítězit. Člověk pak nastupuje do soutěže nejen s očekáváním sám pro sebe, ale myslím si, že od nás očekávají dobré výsledky i diváci. A my pak samozřejmě cítíme ten tlak, proto nebylo jednoduché takto závodit,“ přiznala Kellnerová.

S koňmi je každý den

Jezdectví se věnuje už od dětství a ke koňům má tak velmi blízký vztah. „S koňmi, se kterými jezdím nebo jsem jezdila, jsem každý den. Myslím si, že jednou nebo dvakrát do měsíce se stane, že mám volno,“ uvedla dcera zensulého českého podnikatele Petra Kellnera s tím, že je důležité umět se zvířetem navázat kontakt. „Pečovat o ně a mít vše pořádně pod kontrolou, protože závody nejsou vůbec jednoduché,“ vysvětlila.

Kellnerová závodí už řadu let a zatím neuvažuje o tom, že by s tím sekla. „U žen je to samozřejmě trochu komplikovanější, protože když pak chtějí založit rodinu, tak nad tím musí přemýšlet a musí tomu uzpůsobit život. Ale jinak jezdectví věkově nijak omezené není. Naopak, čím starší člověk je, tím víc zkušeností má,“ uvedla Kellnerová a přiznala, že v budoucnu by rodinu chtěla.

X X X

 Program pro rybáře do roku 2029 je schválen jako první v Evropě, zaměří se
na rozvoj moderní akvakultury

 Jednu miliardu korun získají rybáři prostřednictvím nového Operačního programu Rybářství (OP Rybářství) do roku 2029. Peníze jsou určeny na podporu udržitelné akvakultury, posílení konkurenceschopnosti a odolnosti sektoru. Program v oblasti rybolovu a akvakultury schválila Evropská komise České republice jako prvnímu členskému státu EU.

Novinkou v OP Rybářství je možnost získat dotaci také na mimoprodukční funkce rybníků. Rybáři tak v příštích letech získají příspěvek například na akumulaci vody v krajině, sportovní a rekreační účely rybníků nebo na údržbu břehů.

„Operační program bude přispívat k cílům Strategie Evropské komise od zemědělce ke spotřebiteli pomocí využívání inovativních postupů při produkci nebo vytváření kratších dodavatelských řetězců. Podpoříme rovněž výzkum a ekologické hospodaření. Chceme taky zachovat druhovou pestrost, která je v souladu se Strategií Evropské komise pro biodiverzitu, proto jsme připravili i příspěvky na vysazování úhoře říčního,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

S ohledem na vnitrozemský charakter České republiky bude podpora zaměřena na udržení produkce z tradiční akvakultury prostřednictvím modernizace a inovací, na zvýšení produkce dalších druhů ryb v nových moderních rybích farmách šetrných k životnímu prostředí, na zvýšení podílu i sortimentu zpracovaných sladkovodních ryb pro český trh a na posílení postavení rybářských podniků na trhu.

Česká republika má nový program schválený jako první země v EU, což svědčí o dobré spolupráci Ministerstva zemědělství s rybářským sektorem. Na program je připravena zhruba miliarda korun, a to z evropských i českých zdrojů. Je to obdobná částka jako v současném programovém období. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

 X X X

Velehrad ožije v prvním červencovém týdnu

První týden v červenci bude na Velehradě rušno. 4.- 5. 7. se na tomto významném moravském poutní místě uskuteční již 23. ročník Dnů lidí dobré vůle, na které 6. 7. naváže celodenní Národní synodální setkání. Týden zakončí 132. plenární zasedání ČBK ve dnech 7. – 8. 7.

Dny lidí dobré vůle letos opět proběhnou v tradičním duchu, tedy jako v letech před pandemií covid-19. Návštěvníky čeká 4. července nabitý program, který vyvrcholí benefičním koncertem od 19.30 hodin (od 20.00 jej bude živě přenášet Česká televize). Mezi hlavní hvězdy večera bude patřit Adam Plachetka, Anna K. a samozřejmě nebude chybět Jiří Pavlica s Hradišťanem.

5. července bude hlavním bodem programu Slavnostní poutní mše svatá, jejímž hlavním celebrantem a také kazatelem bude brněnský rodák kardinál Michael Czerny, prefekt Dikasteria pro podporu integrálního lidského rozvoje. Společně s ním budou při poutní bohoslužbě koncelebrovat biskupové Čech, Moravy a Slezska a desítky dalších kněží z celé republiky. Od 15.00 hodin se ve velehradské bazilice bude konat řeckokatolická svatá liturgie, hlavním celebrantem a kazatelem bude apoštolský exarcha Ladislav Hučko. Věřící jsou také zváni na pouť do Mikulčic, kde bude mši svatou ke cti sv. Cyrila a Metoděje sloužit (v té době již emeritní) brněnský biskup Vojtěch Cikrle.

6. července se na Velehradě uskuteční v sále turistického centra Národní synodální setkání, které zakončí národní fázi Synody o synodalitě. Zúčastní se ho čeští a moravští biskupové, zástupci všech diecézí a apoštolského exarchátu, ekumeničtí představitelé a další významní hosté. Na závěr bude v 17.00 hodin ve velehradské bazilice slavena společná mše svatá, které bude předsedat pražský arcibiskup Jan Graubner, předseda ČBK, kazatelem bude brněnský biskup Pavel Konzbul.

7. července se věřící s biskupy mohou ještě potkat při mši svaté v 7.00 hodin ráno ve velehradské bazilice. Hlavním celebrantem bude olomoucký pomocný biskup Josef Nuzík, kazatelem pražský pomocný biskup Zdenek Wasserbauer.

Během jednání biskupů 7. a 8. července bude přítomen i nový apoštolský nuncius v ČR Jude Taddeus Okolo, kardinál Michael Czerny, zástupci KVŘP a další hosté. CSILIc. Monika Klimentová, vedoucí tiskového střediska

X X X

PRAXE VE FIRMÁCH JE PŘÍNOSNÁ PRO STUDENTY I PRO FIRMY. KRAJ OPĚT FINANČNĚ PODPOŘÍ STÁŽE

Moravskoslezský kraj již tradičně přispěje firmám na stáže středoškoláků a studentů vysokých škol. Studenti získají cenné zkušenosti formou placených stáží přímo v provozu firem. Tyto stáže jsou přínosné i pro firmy, od kraje dostanou peníze na mzdy studentů a také možnost „vychovat si“ potenciálního nového zaměstnance. Kraj na stáže firmám přispěje celkově přes 5 milionů korun.

„Studentů se během stáže ujmou zaměstnanci firmy, kteří mají v příslušném oboru mnohaletou praxi. Pod dohledem těchto mentorů naberou stážisté cenné zkušenosti, získají know-how a seznámí se s chodem a výrobními procesy firmy. Mají taky šanci, že získají příležitost v dané firmě rovnou pracovat, ať už po ukončení studia nebo i během něj. Stáže tak pomáhají i firmám, které někdy mívají problém najít kvalifikovaného zaměstnance. Zaměstnavatelé mají skvělou příležitost si svého budoucího pracovníka vyškolit a zaučit přesně podle své podnikové kultury a nastavených provozních vzorců. Obě strany z této spolupráce tedy mohou profitovat,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj Jan Krkoška a vyčíslil, že letos krajský úřad přijal 44 žádostí o souhrnně přes 7 milionů korun. Vyhověno bude 31 žádostem za souhrnně 5,05 milionu korun.

„Největší zájem o stážisty byl v oblasti stavebnictví, informatiky a grafické tvorby a designu. Kraj ovšem podporuje stáže v opravdu široké škále oborů, celkem ve čtyřiadvaceti oblastech studia. Studenti tak nastoupí například do firem podnikajících v IT, architektuře, strojírenství, cestovním ruchu, ale také v oblasti zdravotní rehabilitace. Dotaci na stážistu z Vysoké školy báňské získala například společnost zabývající se výrobu exoskeletů pro tělesně postižené. Stážisté z VŠB se v této firmě budou podílet na projektu optimalizace a testování exoskeletu ve verzi pro děti,“ upřesnil náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška.

Firmy využijí krajské prostředky na odměny pro studenty, honoráře pro mentory, kteří se budou stážistům intenzivně věnovat, a také částečně na pokrytí nákladů, které budou přímo se stáží souviset. Studenti budou ve firmách působit až 14 měsíců.  Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

 DVOJICE T&T OVLÁDLA ROZPÁLENÉ HUSTOPEČE

Úplně nové posádky přijely na jih Moravy na další závod seriálu Peugeot Rally Cup. Z tradičních účastníků dorazila do Hustopečí pouze dvojice Tarabus – Trunkát. David Štefan přijel pouze jako divák, a tak tvořily většinu startujících zahraniční posádky. Polského Filipa Pindela doplnil Nikola Mishev z Bulharska a slovenští Kamil a Erik Švecovi. Posádka Tarabus – Trunkát představila svým fanouškům nový design svého vozu a červenočernou dvěstěosmičku dovezla do cíle na prvním místě v cupu i ve skupině 2WD. V absolutním pořadí jim patří skvělá 15. pozice.

 První etapa se nesla v duchu příjemného počasí, to pravé Hustopečské peklo přišlo až v sobotu. Vysoké teploty dávaly zabrat technice, jezdcům i mechanikům. Nicméně horko patří k této jihomoravské soutěži stejně jako skvělá atmosféra a nádherné rychlostní zkoušky. Díky kompaktnímu formátu s minimálními přejezdovými vzdálenostmi je celá soutěž odjetá za 24 hodin.

Pro Jaromíra Tarabuse a především jeho navigátora Daniela Trunkáta jsou Hustopeče domácím závodem. To byl jeden z hlavních důvodů, proč přijela tato zkušená posádka s úplně novým designem svého vozu. Černočervená kombinace byla na tratích nepřehlédnutelná, stejně jako jízda Jaromíra Tarabuse. Ten za sebou nechal mnoho silnějších čtyřkolek, což bylo obdivuhodné zejména na šotolinových úsecích. „Jelo se nám dobře, bez větších problémů. Pochopitelně pár menších krizovek jsme měli, ale nic velkého. V některých pasážích jsme se dostali na limit auta a pneumatik, naproti tomu vím o místech, která by se dala zajet rychleji. Škoda, že nepřijelo víc soupeřů, třeba Dominik Brož nebo Honza Talaš tady bývají vždy velmi rychlí. V každém případě jsem s výsledkem spokojený, nejen v cupu a dvoukolkách, ale dařilo se nám zajíždět solidní časy i v absolutním pořadí. Navíc za námi přijelo hodně fanoušků, takže jsme si Hustopeče opravdu užili,“ zhodnotil průběh soutěže Jaromír Tarabus.

„Hustopeče jsou velmi specifické a krásné. My máme rádi šotolinu a noční erzety, takže tahle kombinace nám v pátek hodně pomohla. V šesté rychlostní zkoušce jsme byli dvanáctí absolutně, s dvoukolkou na šotolině. Třetí vítězství v řadě je super výsledek a už se těšíme na Bohemku,“ doplnil Daniel Trunkát.

Druhou posádkou v cíli byla polská dvojice Filip Pindel a Krzysztof Pietruszka, která se letos účastní kompletního seriálu Peugeot Rally Cup. „Byla to tvrdá a náročná rally, která nám přinesla spoustu nových zážitků. Během těchto dvou relativně krátkých, ale intenzivních dnů, jsme museli bojovat s mnoha problémy. Ne všechno šlo podle našich představ, ale byla to cenná lekce. Udělali jsme pár chyb, ale bojovali až do konce, a nakonec si z Hustopečí odvážíme dobrý výsledek a slušné body. Velmi unavení, ale šťastní jsme přejeli cílovou rampu. Celý tým odvedl skvělou práci, za což jsem velmi vděčný. Nyní si krátce odpočineme a začneme analyzovat, co můžeme udělat lépe. Učení nikdy nekončí, těšíme se na další výzvy.“

Třetí místo obsadila bratrská dvojice Kamil a Erik Švecovi ze Slovenska, která startovala s původním provedením Peugeotu 208 R2. „Účast v Peugeot Rally Cupu je nová zkušenost, jinak jsme ale věděli, co nás v Hustopečích čeká. Vysoké teploty daly zabrat nám i autu. Přibyly šotolinové úseky, a naopak bylo méně antikatů, takže soutěž měla rychlejší charakter. První den jsem se nemohl dostat do tempa, druhá etapa nám sedla lépe. Vítězství ve třídě 6, druhé místo ve slovenských dvoukolkách a třetí příčku v cupu považuji za velmi dobrý výsledek,“ prozradil Kamil Švec. PEUGEOT RALLY CUP CZ, Jan Koudelka

X X X

 S jízdenkou Turista Plzeňskem a Bavorskem lze nyní jet i na výlet do Německa

 Cestování mezi Plzeňským krajem a Bavorskem bude od letošního léta jednodušší. V německém příhraničí totiž dochází k zásadnímu rozšíření uznávání síťových jízdenek IDPK Turista Plzeňskem a Bavorskem. Slavnostním podpisem dohody o spolupráci na pohraničním železničním nádraží Železná Ruda-Alžbětín/Bayerisch Eisenstein to potvrdili zástupci Plzeňského kraje, bavorských okresů Regen a Cham.

Uznávání jízdenek Turista Plzeňskem a Bavorskem platí od 1. července – 30. září 2022, u vybraných vlaků to pak bude neomezeně do konce letošního roku. Slavnostního podepsání dohody přímo v terénu se za Plzeňský kraj zúčastnil náměstek hejtmana pro oblast dopravy Pavel Čížek, okresní rada okresu Regen Rita Röhrl, Franz Löffler, okresní rada okresu Cham a předseda krajského sněmu Horní Falce a také zástupci organizátora dopravy v Plzeňském kraji společnosti POVED.

Jízdenky pro jednotlivce i skupiny s přestupy na 24 hodin

Cestovat od prvního prázdninového dne bude možné výhodně na skupinovou jízdenku i jednotlivě. Pro jednotlivce vyjde jízdenka na 240 Kč, pro skupinu (max. 2 dospělí + max. 3 děti do 15 let) na 360 Kč. Jízdenka platí v celém systému IDPK na českém území (je síťová) a ve vybraných vlacích a autobusech v příhraničních okresech Cham a Regen. Jízdenku můžete využít vždy 24 hodin od začátku času její platnosti a mezi spoji libovolně přestupovat (je přestupní). „Ceny jsme nastavili tak, aby byly příznivé. Cena 360 Kč za jízdenku například pro rodinu z Plzeňského kraje nebo trávící zde dovolenou, která se rozhodne jet na výlet do Německa, nám přijde velmi atraktivní. A o prázdninách je to možné v kterýkoli den, nejen o víkendu,“ zmiňuje výhody jízdenky Turista Plzeňskem a Bavorskem náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast dopravy Pavel Čížek. Pořízení jízdenky je velice jednoduché – například u průvodčího ve vlaku, u řidiče autobusu, na pokladně ČD, ale také na e-shopu ČD, v mobilní aplikaci Můj vlak a v neposlední řadě také v mobilní aplikaci Virtuální karta.

„Na zlepšení možností cestování do Německa Plzeňský kraj a jeho společnost POVED aktivně spolupracovaly s německými okresy Cham a Regen již v předchozích letech, přičemž nyní se podařilo dosáhnout historického průlomu. Poděkování však patří i Regionální rozvojové agentuře Plzeňského kraje, dolnobavorskému spolku Europaregion Donau-Moldau a našim dopravcům, díky jejichž pozitivnímu přístupu je možné mezinárodní spolupráci rozvíjet,“ uvádí Zdeňka Kmochová, ředitelka společnosti POVED dlouhodobě se věnující kvalitativnímu rozvoji celého systému IDPK. Věří, že takto nastavená spolupráce i do budoucna povede k dalšímu rozvoji tarifu v příhraničních oblastech Plzeňského kraje a Bavorska. Jednání byla dlouhá a náročná, protože bavorský systém veřejné dopravy je komplikovanější a geograficky i kompetenčně roztříštěnější, ale nakonec přinesla konkrétní výsledky.

Jedná se o pilotní provoz, přičemž tyto termíny jsou dány smluvními možnostmi na německé straně. Konkrétní linky na území Německa, kde jsou jízdenky Turista Plzeňskem a Bavorskem uznávány, lze nalézt na zbrusu novém webu IDPK. Je tak možné svézt se celou turisticky atraktivní sítí železnic Waldbahn na bavorském území nebo usnadnit si přiblížením autobusem výšlap na Velký Javor. V neposlední řadě lze turisticky využít i ojedinělou přímou přeshraniční linku 982 Klatovy – Bodenmais, která na bavorské straně prochází též unikátní turistickou oblastí Šumavy a v Klatovech má dobré přípoje ve a ze směru Plzeň.

Dobrou zprávou je i to, že výhodná nabídka cestování do Německa po letošním létě neskončí, právě naopak. „S německou stranou budou pokračovat jednání tak, aby jízdenky Turista Plzeňskem a Bavorskem byly uznávány v dalších letech již trvale bez ohledu na letní či zimní sezonu. Efektivní mezinárodní spolupráce je pro Plzeňský kraj prioritou,“ uzavírá Čížek. V tomto ohledu je dohoda mezi Českem a Bavorskem reciproční, na českém území se naopak rozšířila platnost vybraných bavorských jízdních dokladů. Po náročné době pandemie se tak jedná o žádané oživení přeshraničních vztahů, z čehož bude oboustranně profitovat nejen veřejná doprava, ale i navazující služby zejména v oblasti cestovního ruchu, gastronomie, maloobchodu apod.

Jízdenka Turista Plzeňskem a Bavorskem – ceník: 240 Kč jednotlivec, 360 Kč skupina (max. 2 dospělí + max. 3 děti do 15 let) Na českém území IDPK lze jízdenku využít neomezeně. Na německém území v níže uvedených vlacích a autobusech při respektování stanovených termínů uznávání. Bc. Eva Mertlová, tisková mluvčí

X X X

Z pražské Folimanky do bronzového týmu Champions league

USK Praha byl opět úspěšný ve výběru zahraničního trenéra pro post lodivoda svého mužského týmu. Bohužel pro mladé Sovy se tento výběr stává až příliš úspěšný. Šestatřicetiletý Američan Josh King přišel před loňskou sezónou, aby s mladým týmem USK Praha plánoval dlouhodobější koncepční spolupráci. To se však nyní mění. Proč? Přišla nabídka, která ve vodách Kooperativa NBL nemá obdoby. Pozice hlavního trenéra v německé BBL a navíc u bronzového týmu uplynulého ročníku prestižní Champions League. Trenér King přichází jako hlavní trenér na lavičku semifinalisty bundesligy MHP Riesen Ludwigsburg.

Pokud nepočítáme do statistik Nymburk, pak se jedná o jediného trenéra, který z pozice hlavního lodivoda týmu Kooperativa NBL zamířil přímo na pozici hlavního trenéra týmu hrajícího Champions League. „S trenérem Kingem jsme o tom otevřeně hovořili. Jedna věc jsou dlouhodobé plány a druhá věc nabídka, která se snad ani nedá odmítnout. Plníme tak ambiciózní sny nejen hráčů, ale v tomto případě i trenéra. A i tento krok realizace ambicí by měl být vzorem pro hráče a české basketbalové prostředí. Když naši odchovanci jako Satoranský, Balvín, Hruban, Sehnal a další hráči takovou nabídku dostali, podpořili jsme je, stejně tak budeme podporovat trenéra, byť je cizinec. Pro nás je to sice nová starost, ale i výzva.

Naše organizace má poslání vychovávat, a to nejen na postech hráčů. Odchod legendárního Johna Patricka z lavičky Ludwigsburgu znovu do Japonska samozřejmě otevíral tuto možnost. Josh již předtím odváděl skvělou práci v Ludwigsburgu, navíc jeho lidský profil ukázal jeho připravenost a kvality i v našem klubu. Byl to logický vývoj. Za celý klub mu děkuji za odvedenou práci a energii, kterou přinášel celou sezónu nejen pro tým mužů, ale pro celý náš klub. Ač tady byl pouze jednu sezónu, stal se jeho silnou součástí, jeho vztah ke klubu a ke všem hráčům v klubu, jeho nasazení, týmová práce, nám ukázaly, co je klubismus a cílevědomá koncepční práce.

Kromě úspěšné sezóny zanechává v USK Praha již navždy velmi výraznou odbornou a lidskou stopu. Byla radost a čest s ním spolupracovat, přejeme mu hodně štěstí “ vysvětluje manažer týmu Petr Jachan důvod, proč trenér King nenaplní předpoklad, že na Folimance bude působit déle než jednu sezónu. Pražané tak zapisují další úspěch při volbě na trenérském postu. Mirsad Alilovič byl zvolen trenérem roku a dnes působí v Euroleague Basketball EuroCup týmu Cedevita Olimpija.

Tohoto ocenění dosáhl i Dino Repeša ve své poslední sezóně na Folimance právě před příchodem Američana Kinga. Josh King si své jméno v Kooperativa NBL začal budovat hned od začátku soutěžního ročníku. Jeho sympatické a americké vystupování se během zápasů měnilo na energii, kterou rádi komentovali všichni sledující. Tu pak přenášel na hráče a palubovku. Do České nejvyšší basketbalové ligy přinesl západní trend „small ball“ hry, tedy aktivní obranu po celém hřišti s výškově menší sestavou a odvážnou hrou v útoku založenou na hře jeden na jednoho a střelby z delší vzdálenosti.

Právě jeho netypickým přístupem a hrou jsme byli v průběhu soutěže schopni zaskočit nejednoho soupeře a po základní části jsme se pravidelně ocitali v TOP 3 KNBL, přestože jsme měli znovu nejmladší soupisku KNBL. Za konzistenci a atraktivní basketbalový styl jsme si také odnesli několik kladných hodnocení od českých basketbalových portálů – největší překvapení sezóny. Trenéra Kinga lze jednoznačně považovat za jednu z nejlepších loňských akvizic v naší domácí soutěži, bavil basketbalem, který mu také přinesl výběr do All-Star výběru světa a zároveň přivedl hráče, na které se do hal chodilo.

Kyle Mangas se například stal nejlepším střelce celé soutěže. Rozhovor s Joshem Kingem Je to jeden rok, co jsi byl v čele týmu USK.

x Jak se ohlížíš za odvedenou prací s mladou sestavou?

Jsem hrdý na to, co jsme dosáhli tuto sezónu. Byla to opravdu náročná sezóna s mnoha výzvami. Když se však podíváme na její průběh, kluci se jednoznačně zlepšili. To je to o čem to je, pracovat tvrdě každý den a zvyšovat svůj level. Na tom jsme pracovali a jsem hrdý, že jsme to splňovali a dosáhli jsme spousty věcí a zlepšení.

x Co je pro tebe nejvíce památný moment z předešlé sezóny?

Mám hned několik. Určete Kyle-ova vítězná střela proti Ostravě. Kyle trefil tu střelu, ale bylo to pro náš tým. Měli jsme náročnější období ve druhé části sezóny – zranění, covid, stejně jako mnoho jiných týmů. Tu střelu ve druhém zápase jsme si zasloužili, byl jsem opravdu nadšený z celého týmu. Takže ano, Kyloe-ova střela byla jednoznačně tím highlightem celé sezóny! Také ale zmíním, jak jsme porazili Opavu na jejich palubovce během druhého zápasu v play-Off sérii. To bylo také skvělé. Během sezóny jsme měli více úžasných vzpomínek!

x Co se týká vývoje týmu – díváš se teď na to a vidíš celkové zlepšení našich hráčů?

Vždy když trénuješ mladé hráče, což je v podstatě základ USK, je to určitě obrovská výzva. Na konci sezóny jde ale o skvělé zadostiučinění. Hráči jako Dalibor Vlk, který byl náš nejlepší střelec v sérii proti Opavě, Švec který v 18/19 letech udělal obrovský posun. Opravdu je na nich vidět jak moc se zlepšili během sezóny. Toto platí u všech hráčů – Fuxa měl skvělá čísla, v play-off hrál opravdu dobře, Macháč a jeho zlepšení. Opravdu si myslím, že se všichni hráči během sezóny zlepšili a za to jsem opravdu rád. Máš také skvělé vztahy s mládežnickou základnou, a nejen s hráči, kteří byli pod tebou v „áčku“.

x Co je tvoje sdělení pro ně a jejich budoucí kariéry?

Během předešlé sezóny jsem si opravdu užíval sledování „u19“, trénování pana Jachana, Pospíšila, který odvedl skvělou práci jako asistent. Martin Bašta samozřejmě také. To sdělení je jednoduché – pracujte! Pokračujte v tvrdé práci každý jeden den a zlepšujte se!

x Když jsi přicházel do ligy, dostal ses do nové pozice. Z pohledu trenéra jsi přicházel bez zkušenosti na pozici hlavního lodivoda a přebíral si tým po sezóně, kdy Dino Repeša vyhrál právě v anketě trenéra roku?

Tým si dotáhl do play-off a během sezóny se o našem mužstvu mluvilo jako o překvapení ročníku. Je to něco, co vidíš jako slušný úspěch? Ano jednoznačně, chemie v kabině byla neuvěřitelná! To bylo jedna z věcí, kterou jsem chtěl přinést, a to abychom fungovali jako skvělá parta. Tak jak jsem již zmiňoval, měli jsme mnoho těžších chvil, ale co mohu s hrdostí říct je to, že kluci vždy přišli na trénink a makali na tom, abychom to zvládli. To je hlavním důvodem, proč jsme byli schopni uspět v této sezóně. Drželi jsme spolu, hráli jsme jeden za druhého a chtěli jsme vyhrávat.

x Víme, že nadcházející sezónu tě budeme vidět v německé BBL – s jakými praktikami a metodami přijdeš do klubu a co budeš implementovat?

Samozřejmě, že do USK jsem přišel z Ludwigsburgu, takže chci implementovat to, co jsem se naučil tam a praktikoval zde v USK. Samozřejmě, že budeme hrát rychle a ve vysokém tempu, hrát rozdílně jako soupeř s nižší sestavou. Samozřejmě John Patrick je vedl dlouho a je to přesně styl jakým hrál on. Já v tom budu pokračovat, hráči Ludwigsubrgu jsou na to už ale samozřejmě zvyklí, a to je styl jakým budeme hrát.

x Co pro tebe znamenalo působení v Praze z trenérské perspektivy, ale také ze strany soukromého života?

Miluji Prahu! Tak jako lidé nosí trička s velkým nápisem „I love New York“, já budu nosit totéž s Prahou. Je to skvělé město, je to mé nejoblíbenější město v Evropě z té osobní stránky. Zažil jsem zde opravdu mnoho skvělých zážitků! Z klubové strany, všechno tady bylo úžasné. Opravdu se mi líbila práce se všemi lidmi v organizaci, asistenty, hráči a jsem vděčný za tuto příležitost, kterou jsem měl!

x Teď ti přenecháme prostor pro Tvá závěrečná slova…

Děkuji za to, že jste mi dovolili v klubu vyrůst, za skvělou sezónu a spolupráci s generálním manažerem panem Jachanem, celým organizačním týmem, lidmi kteří pracují v pozadí klubu, za mé skvělé asistenty a v neposlední řadě za spolupráci s těmito hráči, kteří opravdu pracovali tvrdě a poctivě na denní bázi – tito lidé z té sezóny vytvořili opravdu ročník, který jsem jsi skvěle užil!. /mš/