Jeden podpis, velké škody. Trump může cly poslat Mexiko i Kanadu do recese. Americký prezident Donald Trump opakovaně hovoří o zavedení cel na veškeré zboží z Kanady a Mexika. Pokud by ale státník opravdu prosadil tyto bariéry v praxi, mohl by rozpoutat plnohodnotnou obchodní válku. Hrozilo by narušení dodavatelských řetězců, které se budovaly několik desetiletí. Ekonomové zároveň říkají, že Kanada i Mexiko by se skoro jistě dostaly do hospodářské recese.

 Vyšší cla by ale podle CNN pocítili američtí spotřebitelé. Pravděpodobně by totiž stouply ceny aut, benzínu, nafty i dalšího zboží, které se do USA dováží ze zahraničí. I proto se ekonomové domnívají, že Trump pětadvacetiprocentní cla vůči Kanadě a Mexiku nakonec neuvalí.

„Byla by to skutečná obchodní válka, ne žádná obchodní přestřelka. Situace by byla vážná. Hodně lidí by přišlo o práci i své domovy,“ říká k problematice Joe Brusuelas, hlavní ekonom společnostmi RSM.

Podobný názor však mají i další analytici. I proto řada investorů věří, že Trump svá slova nemyslí příliš vážně. Nedochází k výraznějším prodejům akcií, investoři spíše vyčkávají a s napětím se dívají do blízké budoucnosti. Koneckonců totiž říkají, že případná cla vůči Mexiku a Kanady by totiž podkopala dosavadní Trumpovy sliby. Cílem amerického prezidenta je totiž snížení životních nákladů, což s cly příliš nekoresponduje.

FED by držel vyšší sazby

Reagovat by musela i americká centrální banka, která by pravděpodobně držela úrokové sazby na vyšších úrovních déle, než s čím ještě momentálně počítá. To by ale následně mimo jiné podkopalo o snížení hypotečních sazeb, o což Trump také usiluje.

Odborníci z Goldman Sachs říkají, že z jejich pohledu panuje jen pětadvacetiprocentní šance, že by americký prezident cla ve výši 25 procent na Kanadu a Mexiko skutečně uvalil. „I v roce 2019 Trump hovořil o tom, že vůči Mexiku uvalí podobně vysoká cla. Nakonec k tomu nikdy nedošlo,“ napsali ekonomové Goldman Sachs.

Podobný pohled na věc má také ekonom Brusuelas. „Myslím si, že se to nestane,“ doplňuje s tím, že vyšší cla by pravděpodobně vedla i ke zvýšení ceny benzínu. Trump přitom během své kampaně opakovaně deklaroval, že redukce cen plynu na čerpacích stanicích se řadí k jeho největším cílům.

Auta, ropa i další komodity

Právě Kanada je totiž velmi výrazným dovozcem ropy na americké území. Spolu s Mexikem mířilo v roce 2023 do USA celkem 71 % dovezené ropy, píše CNN. Cenové tarify vůči této komoditě z USA a Kanady by se tedy pravděpodobně propsala i do konečných spotřebitelských cen. Růst cen pohonných hmot by pravděpodobně byl nejvyšší na serveru země.

Zvýšily by se i ceny automobilů, protože mnoho firem vyrábí své díly zejména v Mexiku, kde je dlouhodobě levnější pracovní síla. Mnohé komponenty překročí hranice států hned několikrát. Podle CNN nic jako celoamerické auto minimálně zatím neexistuje. Analytik Emmanuel Roser říká, že průměrná cena jednoho prodávaného auta v USA by kvůli clům mohla stoupnout až o 3 tisíce amerických dolarů (asi 69 tisíc korun).

Trump ale zároveň říká, že Amerika ropu ani jiné komodity z Kanady či Mexika nepotřebuje. „Nepotřebujeme jejich plyn, ropu ani dřevo. Vše máme vlastní. Máme toho více než kdokoliv jiný,“ řekl během čtvrtka Trump svým obchodním partnerům na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.

 Pravděpodobně ještě výrazněji by ale cla pocítila i kanadská a mexická ekonomika. Třeba tempo mexického hospodářského růstu by oproti současným prognózám kleslo o zhruba 2 procentní body. Mexická ekonomika je totiž na dovozu do USA extrémně závislá. Vývoz do USA stojí asi za 25 procenty mexického HDP.

„Dopady pro Mexiko by byly katastrofální,“ potvrzují výzkumníci z Petersonova institutu s tím, že případné mexické ekonomické problémy by mohly ještě zvýšit motivace mexických pracovníků k nelegální imigraci do USA, což je v rozporu s tím, o co Trumpova administrativa dlouhodobě usiluje, uzavírá CNN.

 X X X

 TRUMP  VLÁDNOUT  V  USA  TŘI  OBDOBÍ?

Změňme ústavu, aby Trump mohl vládnout tři období, navrhuje kongresman

Republikánský člen americké Sněmovny reprezentantů Andy Ogles ve čtvrtek navrhl změnu ústavy s cílem umožnit současnému prezidentovi Donaldu Trumpovi třetí funkční období. Chce upravit 22. dodatek ústavy, který omezuje působení amerických prezidentů na maximálně dva mandáty. Jeho návrh má za současného rozložení sil v Kongresu mizivou šanci na schválení.

Američtí prezidenti by podle navrženého dodatku mohli být zvoleni ke třetímu funkčnímu období v případě, že mezi prvním a druhým byla přestávka. Změna by se tak vztahovala na republikána Trumpa, který se v pondělí vrátil do Bílého domu po čtyřleté pauze, ale nikoli například na exprezidenta z Demokratické strany Baracka Obamu, který úřadoval v letech 2009 až 2017.

Ogles svůj návrh vysvětluje tak, že Trump je „jedinou osobností v moderních dějinách schopnou zvrátit rozklad naší země a obnovit velikost Ameriky“. „Je nanejvýš důležité, abychom poskytli prezidentu Trumpovi veškeré potřebné prostředky k nápravě katastrofálního kurzu nastaveného“ předchozí administrativou, cituje zákonodárce z Tennessee televize CNBC.

Americká ústava od roku 1951 zahrnuje formulaci, že nikdo nemůže být do prezidentské funkce zvolen více než dvakrát. Jakákoli změna ústavy vyžaduje souhlas dvou třetin členů v obou komorách Kongresu a následně i ratifikaci v nejméně 38 z 50 amerických států. Republikáni aktuálně mají většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu, od dvoutřetinových většin jsou ale poměrně daleko.

„Dodatek nemá prakticky žádnou šanci, že bude ratifikován, ale je to signál o hloubce oddanosti, které se nový prezident těší mezi republikánskými kongresmany,“ komentoval vývoj zpravodajský web Axios.

Trump během svého působení ve vrcholné politice vícekrát pronesl narážky o tom, že by mohl být v čele USA déle než osm let. Učinil tak i krátce po svém znovuzvolení loni v listopadu na setkání s republikánskými členy sněmovny. „Obávám se, že nebudu znovu kandidovat, ledaže byste řekli: ‚Je tak dobrý, že to musíme nějak vymyslet‘,“ řekl Trump. Kongresmani tehdy reagovali smíchem, uvádí deník The New York Times.

 X X X

Studená sprcha pro Dánsko. Trump zavolal, že to s Grónskem myslí vážně

 Ještě před začátkem svého druhého prezidentského mandátu se Donald Trump vyjadřoval až překvapivě ostře na adresu Grónska. Nevyloučil použití ekonomického či vojenského nátlaku k získání ostrova, později uvedl, že by Grónsku připojení k USA prospělo. Podle informací Financial Times nyní ujistil dánskou premiérku, že své plány myslí vážně.

 Minulý týden si Donald Trump s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou ohledně Grónska zavolal. Přesto, že se americká strana ke zhruba 45minutovému rozhovoru oficiálně nevyjádřila, a ani dánská prohlášení nejsou zcela vyčerpávající, server Financial Times přinesl zákulisní svědectví evropských politiků, kteří byli s obsahem telefonátu obeznámeni.

Podle nich se hovor nenesl ve zrovna přátelském duchu. Donald Trump své plány na získání Grónska myslí podle všeho zcela vážně. Sama Frederiksenová přitom už dříve uvedla, že dánský ostrov není na prodej.

To si ale podle všeho Trump nechce nechat líbit. Podle pěti vysoce postavených evropských politiků, se kterými Financial Times mluvily, byla Trumpova rétorika během telefonátu nepříjemná a agresivní.

„Bylo to strašné. Jako studená sprcha. Do téhle chvíle bylo těžké brát celou situaci vážně, ale nyní si myslím, že je to myšleno vážně a může to být nebezpečné,“ nechal se v anonymitě slyšet jeden z politiků.

Další ze zdrojů se nebál jít ještě dál. „Požadavek byl jasný. Chtějí to (Grónsko). Dánové jsou nyní v krizovém režimu,“ popsal. Trumpova motivace k získání dánského ostrova je jasná, což potvrzují i slova mluvčí Národní bezpečnostní rady USA. „Prezident je odhodlaný nejen chránit americké zájmy v Arktidě a okolí, ale také spolupracovat s Grónskem tak, aby to bylo výhodné pro obě strany,“ stojí v oficiálním prohlášení.

Právě bezpečnost se v souvislosti s Grónskem skloňuje nejčastěji. Čína i Rusko v regionu podnikají čím dál tím rozsáhlejší akce. Čína na sever od Kanady vysílá výzvědná plavidla, Rusko zase údajně testuje zbraně a pokouší se potichu rozmisťovat rakety. Alespoň takové stanovisko zaujímá Kanada, severní soused USA. Ani ta ale není Trumpových imperialistických choutek zcela ušetřena. Už dříve na své sociální síti Truth Social americký prezident sdílel obrázek, kde je Kanada vyobrazena jako další stát USA. Zároveň hrozí svému sousedovi vysokými cly.

Právě ekonomický tlak se zdál být pravděpodobnější verzí vymáhání práva na Grónsko ze strany USA. Nedávný telefonát ale tento pohled značně pokřivuje. „Není pochyb o tom, že ze strany Spojených států je o Grónsko velký zájem. Z naší konverzace vyplývá, že není důvod myslet si, že je situace odlišná od toho, jak se prezentuje veřejně,“ sdělila sama premiérka v televizní debatě. Trumpova slova o „ochraně svobodného světa“ tak nelze brát na lehkou váhu. „Jsou tam čínské i ruské lodě. Úplně všude. To prostě nedopustíme,“ hlásal ještě před usednutím do oválné pracovny.

 Není náhoda, že prezidentův syn Donald Trump mladší samotný ostrov na konci minulého roku navštívil. Sám staronový prezident sondoval možnost odkupu Dánsku patřícího ostrova už během svého prvního mandátu. Tehdy se ale mluvilo především o jeho nerostném potenciálu. Arktida podle odhadů skrývá až třetinu dosud neobjevených ložisek zemního plynu, který bude kvůli zvyšujícím se teplotám stále snazší těžit. K tomu je možné připočíst ještě 13 procent neobjevení ropy a především novodobé bílé zlato – lithium.

 I v tomto případě lze hledat za celou situací Čínu. Spojené státy se snaží dovážet lithium hlavně ze zemí jižní Ameriky – Chile a Argentiny. Ale na „jižním dvorku“ Washingtonu také čínské akvizice převyšují ty americké. V době boomu elektromobilů je tak ekonomická touha po větších zásobách lithia pochopitelná. Hodí se připomenout, že Elon Musk, nový poradce v týmu Donalda Trumpa, má velkou část svého podnikání založenou právě na výrobě elektrických automobilů značky Tesla. I ta vyrábí své baterie v Číně. Alespoň prozatím.

 X X X

HITLEROVA  ZVĚRSTVA  NA  LIDECH

ZODPOVĚDNOST  DNES  I  NOVÉ  NĚMECKO?

POLSKO  ŽÁDÁ  MILIARDY  ZA  VÁLKU  OD  NĚMECKA

DNES  TŘEBA   NOVOU  EVROPU,  ZMĚNIT  I  VEDENÍ   EU

VYMĚNIT  LEYENOVOU,  KTERÁ  ROZHÁZELA  MILIARDY  ZA  COVID

DO  VEDENÍ  EU  MÍSTO  LEYENOVÉ  ORBÁNA,  ČASTO  UPOZORŇUJE  NA  CHYBY  V  EU

LEYENOVÁ  SI  VYBRALA  DO  VEDENÍ   EU  KAMARÁDY  JEN  ZE  ZÁPADU

 A kostlivci se vypotáceli ven… Jak Sověti nafotili osvobození Osvětimi

 Když Rudá armáda před osmdesáti lety stanula u bran Osvětimi, ohromilo ji hrobové ticho, pach popela a zdánlivě nekonečné řady baráků. Kde to proboha jsme? ptali se sovětští vojáci, zatímco je v areálu vítaly tisíce zubožených vězňů. O osvobození největšího vyhlazovacího tábora třetí říše vypráví další díl seriálu Slavné fotografie.

 Závora je zvednutá, pod nechvalně známým nápisem Arbeit macht frei se potácí několik mužů v pruhovaných mundúrech. Společně s vojenským lékařem v bílém plášti podpírají slaboučkého kamaráda, který by se jinak zhroutil do bahna. V očích jim však svítí naděje: Přežili!

Jednu z nejslavnějších fotek osvobození Osvětimi pořídila Olga Ignatovičová, fotografka Komsomolské pravdy a Večerní Moskvy, která na začátku roku 1945 doprovázela jednotky 1. ukrajinského frontu během Viselsko-oderské operace. Její fotografie se staly součástí materiálů obžaloby norimberského tribunálu jako důkaz o zvěrstvech Hitlerova režimu, v Sovětském svazu ale byly zveřejněny až po smrti Stalina.

 Svědectví o osvobození Osvětimi kromě jejích snímků nabízejí i vzpomínky sovětských vojáků, kterým pohled na vyhublé lidi za ostnatým drátem vyrazil dech. „S křikem se k nám vrhali, padali na kolena, líbali nám ruce a objímali nás kolem nohou,“ vzpomínal Georgij Elisavetskij, jeden z prvních vojáků Rudé armády, kteří 27. ledna 1945 vstoupili do tábora.

Rozsáhlý komplex působil na první pohled tiše a opuštěně. Sověti ale brzy zjistili, že uvnitř promrzlých baráků jsou tisíce zbídačených lidí, které tu dozorci z oddílů nacistické SS nechali napospas smrti.

„Všude kolem byli kostlivci. Vypotáceli se z kasáren, seděli a leželi mezi mrtvými. Hrůza. Naházeli jsme jim všechny naše konzervy,“ popsal voják David Dušman, jenž prorazil elektrický plot lágru tankem T-34. „Rozsah toho, co se tam stalo, jsme si uvědomili až později,“ dodal.

 Němci už dlouho tušili, že budou muset Osvětim dříve nebo později opustit. Chtěli ji ale využívat co nejdéle, neboť práce vězňů byla klíčová pro chod nedalekých továren na výrobu chemikálií, zbraní a dalších materiálů nepostradatelných pro vedení válečných operací.

Na sklonku roku 1944 padlo rozhodnutí o předběžné evakuaci tábora. Nacisté začali likvidovat důkazy o svých zločinech. Promptně zavraždili většinu vězňů, kteří pracovali v osvětimských plynových komorách a krematoriích – nástrojích „konečného řešení židovské otázky“.

Vězni na povel dozorců bourali své ubikace v táboře Osvětim II – Březinka, které svědčily o otřesných podmínkách, v nichž živořili. Němci ničili své pečlivé záznamy o každodenním životě v lágru a organizovali přesun cenností, které uloupili zabitým Židům.

 Když Sověti prolomili německou obranu a blížili se k sedmdesát kilometrů vzdálenému Krakovu, velitel Osvětimi Rudolf Höss vydal příkaz k evakuaci. Počínaje 17. lednem se vězni museli řadit do dlouhých kolon a pochodovat na západ směrem k území, které ještě ovládalo Německo.

Příliš slabé vězně ponechala SS za zdmi uzamčeného lágru svému osudu, neboť už neměla jak je zavraždit. V týdnech předtím vyhodila do povětří čtveřici plynových komor v Osvětimi II – Březince. Částečně zachovalá zůstala jen plynová komora v kmenovém táboře Osvětim I, která se v roce 1944 přeměnila na protiletecký kryt.

Dozorci vyhnali na pochody smrti 58 tisíc vězňů. Všichni trpěli hladem, vyčerpáním a mrazem, do něhož nebyli oblečeni. Každého, kdo zůstal pozadu, Němci bez milosti zastřelili. Při brutálních procesích zahynulo patnáct tisíc lidí. Ti, kteří cestu přežili, skončili v dalších koncentrácích, zejména v Buchenwaldu či Gross-Rosenu.

Historické okamžiky

 „O existenci Osvětimi jsme nevěděli“

Když Rudá armáda stanula před Osvětimí, neměla ponětí o tom, že za jejími branami se nachází osm tisíc zbědovaných lidských bytostí. Skutečnost byla taková, že sovětští vojáci o existenci tábora netušili.

„Nic jsme nevěděli. Pak jsme uviděli vězně za ostnatým drátem. Pamatuji si jejich tváře, zejména oči, které prozrazovaly jejich utrpení. O táboře slyšeli snad jen nejvyšší důstojníci generálního štábu,“ vzpomínal později sovětský voják Ivan Martynuškin.

Moment zachytili fotoreportéři doprovázející Rudou armádu, jejichž práce dodnes svědčí o radosti i nesmírném utrpení přeživších. Na snímcích zachytili tváře vítající osvoboditele i ukrutné zločiny nacistů.

 Evě Mozesové bylo deset let, když spatřila zástup vojáků. „Objímali nás, dávali nám sušenky a čokoládu. Neměli jsme jen hlad po jídle, ale i po lidské laskavosti,“ popsala žena, která patřila k tisícům dětí, na kterých nacističtí zdravotníci prováděli v Osvětimi pokusy.

Sověti při prozkoumávání tábora objevili na devadesát kilogramů brýlí, čtyřicet tisíc párů bot a přes milion pánských obleků a dámských šatů, které tu zůstaly po jejich zavražděných majitelích. Ve skladech leželo osm tun lidských vlasů. V nacistické mašinérii nesmělo nic přijít nazmar.

„Viděli jsme vyhublé, unavené lidi se zčernalou kůží. Když jsem uviděl pece, říkal jsem si: ,No jo, to jsou krematoria, asi neměli kde pohřbívat mrtvé.’ V tu chvíli nás nenapadlo, že ty pece speciálně postavili ke zpopelňování lidí, které systematicky zabíjeli,“ popsal Martynuškin.

 Rudá armáda v táboře zřídila dvě polní nemocnice. Její lékaři, mnozí zocelení službou ve stalinistických lágrech, nic takového v životě neviděli. Vojáci v areálu našli těla 600 vězňů, které buď postřílela SS nebo podlehli nemocem a podvýživě. V okolí krematorií nalezli spálené ostatky těch, které nacisté otrávili cyklonem B. Plechovek jedu tu byly plné krabice.

Přeživší trpěli tuberkulózou, průjmem a byli extrémně vyhladovělí. Dospělí vážili v průměru 30 až 35 kg. „Sovětští vojáci plakali při pohledu na hromady mrtvol před kasárnami a lidi v agónii, připomínající kostry, naskládané na kavalce,“ popsala Regina Grimbergová, francouzská Židovka, která patřila k odbojovému hnutí v okupované Francii.

 „Pro vojáka během ofenzivy není nic zvláštního vidět těla mrtvých. Ale tady to bylo jiné. Tihle lidé nezemřeli v boji. U zdi kasáren ležela hromada vyhublých těl zasypaná sněhem. A pak skupina těch, které zastřelili: muži, ženy, děti. Ach, ty děti, od maličkých po větší. To na nás zanechalo nejsilnější dojem,“ vzpomínal sovětský poručík Jurij Ilinskij.

Velitel tábora skončil na šibenici

V osvětimských táborech zahynulo nejméně 1,2 milionu lidí, zejména Židé, Romové a političtí vězni různých národností.

Lágr fungoval od roku 1940. V následujících letech zde vzniklo několik plynových komor – první z nich nacisté testovali na sovětských zajatcích. Zlom v masovém vyvražďování nastal v březnu 1943, kdy vedení tábora uvedlo do provozu čtyři obří plynové komory v Osvětimi – Březince. V každé z nich šlo najednou usmrtit až dva tisíce lidí. Přilehlá krematoria dokázala spálit čtyři a půl tisíce mrtvol denně.

Po válce se v Polsku a Německu uskutečnila řada procesů s pachateli holocaustu. Velitele Hösse polský soud v roce 1947 poslal na šibenici. Poprava se symbolicky odehrála tam, kde na jeho rozkaz zahynuly tisíce nevinných – u ubikací gestapa v Osvětimi.

Nacistické Německo a jeho kolaboranti za druhé světové války zavraždili v Evropě šest milionů Židů – dvě třetiny židovské populace kontinentu. Zabíjení prováděli zejména pomocí hromadného střílení a jedovatého plynu ve vyhlazovacích táborech. Při nacistických perzekucích zahynul podobný počet nežidovských civilistů a válečných zajatců. OSN v roce 2005 vyhlásila 27. leden Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu.

X X X

 Sovětský triumf. První fotka odvrácené strany Měsíce zahanbila Američany

 Byl to nejhmatatelnější důkaz sovětské nadvlády při dobývání kosmu. Na první fotce odvrácené strany Měsíce toho sice moc vidět nebylo, Moskvě však posloužila jako symbol vědecké převahy nad Američany. Její příběh přinášíme v dalším díle seriálu Slavné fotografie.

 Sice se smál, ale úsměv to byl asi trochu křečovitý. Když americký prezident Dwight Eisenhower v polovině září 1959 přijal v Bílém domě vůbec prvního sovětského vůdce, Nikita Chruščov mu s lišáckým výrazem jako oficiální dar předal podivnou kovovou kouli se znakem Sovětského svazu.

Byla to přesná replika kovových suvenýrů, které o den dříve sonda Luna 2 rozmetala na povrchu Měsíce. Připomínka, že Sovětský svaz má v počínajících vesmírných závodech navrch, že se komunistická supervelmoc na věčného souputníka Země dostala jako první.

 „Chruščov tento úspěch využil. Druhý den přistál na pozvání prezidenta Dwighta Eisenhowera v USA a jako dárek svému hostiteli přivezl kopii státního znaku SSSR, který Luna 2 dopravila na Měsíc. Ve skutečnosti si chtěl vychutnat pokoření svého protivníka, jehož vědcům se to zatím nepodařilo,“ píše v seriálu pro portál Technet expert na dějiny kosmonautiky Antonín Vítek.

Vzhledem k soupeření studené války to byl úspěch skutečně mimořádný. Rudé Právo ho čtenářům u nás připomnělo následující anekdotou: Eisenhower přistane na Měsíci, aby pro USA zajistil přiměřenou část půdy, ale tam mu stručně oznámili: Jo, to nejde pane. Dávno před vámi zde byl Chruščov, a jak můžete vidět, všechno už je oseto kukuřicí…

Nadšení na stránkách československého tisku skutečně neznalo mezí. Noviny přinášely zprávy, jak si ostravští horníci pod dojmem dobytí Měsíce navyšují závazky vytěženého uhlí, vzpomínaly na Nerudovy Písně kosmické, přetiskovaly zdravice Zdeňka Nejedlého sovětským vědcům a básnily o rozhodné odpovědi válečným štváčům na Západě.

Teď v této tiché noční vteřině
se rozkmitaly vlny éteru jak struny,
teď v této tiché noční vteřině
se dotkl člověk srdce Luny.

A Luna duní jako srdce zvonu
chorálem míru nad budoucí generace,
a nad hlavami probuzených milionů
vyzvání z kosmu umíráčkem válce!

Poklonu sovětským vědcům skládaly i The New York Times a opatrně doufaly, že Sovětský svaz své prvenství nevyužije k nastolení územních nároků. Jenže zakrátko se v Moskvě radovali znovu.

Americká závist

Jak už název napovídá, Luna 3 byla třetí měsíční sondou vyrobenou v konstrukční kanceláři Sergeje Koroljova, legendárního otce sovětského raketového a vesmírného programu. Stroj určený pro fotografický průzkum měsíčního povrchu byl oproti předešlým typům lehčí, ale mnohem komplikovanější.

 Koroljovovi technici ho vybavili chemickými bateriemi a solárními články, nesl vlastní kameru i zařízení na polosuchý systém vyvolání filmu a fotoelektrické přenosové zařízení, které negativ mohlo naskenovat a odvysílat na Zemi. Soustava plynových trysek pro orientaci a stabilizaci v prostoru měla zajistit, že kamera bude nasměrována k Měsíci.

 Pro odeslání fotografií však bylo potřeba sondu přiblížit opět k Zemi, protože tehdejší rádiové aparatury obrazovou informaci z tak velké vzdálenosti nedokázaly předávat. Sovětští akademici proto vymysleli dráhu ve tvaru velké osmičky, která zajistila oblet Měsíce a poté částečný návrat blíže k Zemi. Byla to podstatně komplikovanější úloha, než zásah Měsíce jako v případě Luny 2.

Sonda odstartovala z Bajkonuru 4. října 1959. O dva dny později proletěla ve vzdálenosti 6 150 km od měsíčního povrchu a vzdalovala se za Měsíc. Následujícího dne, když byla od odvrácené měsíční strany vzdálena asi 64 tisíc kilometrů, pořídila 29 snímků. Fotky se na palubě sondy automaticky vyvolaly, usušily a po opětovném přiblížení k Zemi odeslaly jako telefoto.

 Snímek vyslaný do světa agenturou TASS okamžitě obletěl celou Zemi. Bylo to poprvé, kdy lidstvo spatřilo odvrácenou stranu Měsíce, který vlivem vázané rotace obrací k naší planetě stále stejnou polokouli. Snímky sice nebyly příliš kvalitní, na první pohled však bylo zřejmé, že nikdy nespatřená tvář luny je hornatější a obsahuje menší počet měsíčních moří.

 Jedno z nich Sověti pohotově pojmenovali Mare Moscovrae (Moskevské moře), svého kráteru se dočkali i průkopník teorie raketových letů Konstantin Ciolkovskij nebo Marie Curie-Skłodowská. Američané mohli jen tiše závidět, protože jejich kosmický program Pioneer v té době stíhal jeden neúspěch za druhým.

 „Pokud by na konci září na Cape Canaveral na Floridě nevybuchla mezikontinentální balistická raketa Atlas, tak už kolem Měsíce spolu se sovětskou sondou mohl kroužit i americký přístroj,“ povzdychly si The New York Times. I experti NASA tiše uznávali, že Sověti si náskok v dobývání kosmu minimálně ještě jeden rok udrží.

Pro Chruščova to bylo obrovské propagandistické vítězství, tisk ve východním bloku západní pochvalné články o úspěšné misi pilně monitoroval a předkládal svým čtenářům. V Československu zpráva o ohromujícím úspěchu sovětské vědy dostala větší prostor než Nobelova cena pro Jaroslava Heyrovského.

 „Každý z těch úspěchů, kterých nyní bylo dosaženo, je bezpříkladným vědeckým hrdinným činem. A to, že jej vykonali sovětští lidé, je jev hluboce zákonitý. Znamená nespornou převahu sovětského socialistického zřízení a jasně dokazuje celému světu, co dokáže tvůrčí budovatelská práce lidu osvobozeného z okovů kapitalistického útlaku,“ meditoval nad zrnitou fotkou komentátor Rudého Práva Karel Sršeň.

Jenže časy Sergeje Koroljova už jsou dávno pryč. Moskvu v novém velmocenském závodu o podmanění Měsíce trumfli Američané, Číňané, Indové i Japonci. Dlouho odkládaný ruský návrat dopadl před dvěma lety neslavně – sonda Luna 25 se při pokusu o přistání zřítila a vytvořila tak zatím poslední kráter na povrchu Měsíce.

 X X X

 V  NĚMECKU  PROTESTY  PROTI  AfD,  MUSKOVI,   MERZOVI

  Povstání slušných? Proti AfD, Muskovi i Merzovi protestovaly desítky tisíc Němců

Desítky tisíc lidí v sobotu v Německu protestovaly proti politické pravici. Demonstranti provolávali hesla především proti Alternativě pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kritiku si ale vysloužil i kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz.

 Tento týden Merz avizoval výrazné zpřísnění migrační a azylové politiky v případě, že usedne v čele německé vlády. Volby se v Německu uskuteční za čtyři týdny.

V Kolíně nad Rýnem se na demonstraci navzdory deštivému počasí sešlo podle agentury DPA 40 tisíc lidí. Nahlášeno bylo přitom původně pět tisíc účastníků.

 Na protestní pochod lidé přišli s bubny a hrnci. Hesla na plakátech byla zaměřená nejen proti AfD, ale i proti předsedovi opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merzovi.

Podobné to bylo u Braniborské brány v Berlíně, kde se na demonstraci proti pravici a za demokracii podle policie sešlo zhruba třicet tisíc lidí. Byli mezi nimi lidé všech generací od dětí po důchodce, přinesli si s sebou svíčky a vánoční světla, aby vytvořili pomyslný „řetěz světel“.

„Přišla jsem, protože mě děsí nárůst podpory AfD, ale rozzlobilo mě také to, co řekl Friedrich Merz,“ řekla jedna ze starších účastnic demonstrace, která je členkou organizace Omas gegen Rechts (Babičky proti pravici).

Měsíc před volbami do Spolkového sněmu má podle nejnovějšího průzkumu agentury INSA unie CDU/CSU šanci získat 30 procent hlasů, druhá by s 21 procenty skončila AfD. V posledních parlamentních volbách získala AfD 10,4 procenta hlasů, nyní je tak na dvojnásobku.

 Sobotní demonstrace se uskutečnily jen tři dny po tragickém útoku v bavorském Aschaffenburgu, kde 28letý neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu zaútočil na děti ze školky, které byly na procházce v parku.

Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc. Zranění utrpěli další dvouleté dítě, starší muž a vychovatelka. Také v Aschaffenburgu se na demonstraci proti politickému posunu doprava sešlo tři tisíce lidí.

Pravděpodobný příští kancléř Merz v reakci na útok avizoval výrazné zpřísnění migrační a azylové politiky Německa v případě, že po únorových volbách usedne v kancléřském křesle. Řekl přitom, že návrh na zpřísnění pravidel předloží parlamentu už příští týden a je mu jedno, „kdo ho schválí“.

To vyvolalo na německé politické scéně vlnu kritiky, především politici dosluhující menšinové vlády sociálních demokratů (SPD) a Zelených vyjádřili obavy, že by to mohl být první krok ke spolupráci CDU/CSU a AfD.

Konzervativní unie CDU/CSU uplatňuje nyní vůči AfD takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), což prakticky znamená, že s ní odmítá jakkoli spolupracovat. Mnozí se ovšem obávají, že by mohla pomyslná zeď po volbách padnout.

 Demonstranti tuto obavu vyjádřili i na protestu v centru Berlína, když skandovali „My jsme protipožární zeď!“. Jeden z řečníků na pódiu Merze varoval, že vyvolá „povstání slušných lidí“, pokud v parlamentu schválí zpřísnění migrační politiky za pomoci hlasů AfD.

Berlínská demonstrace byla podle organizátorů zaměřena i proti novému americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi a vlivu jeho spojence Elona Muska. Americký miliardář v posledních týdnech opakovaně podpořil AfD, a podle ostatních stran se tak nemístně vměšuje do německé předvolební kampaně.

Musk opět živě promluvil k příznivcům strany na mítinku ve středoněmeckém Halle, kde kandidátka na kancléřku za AfD Alice Weidelová oficiálně zahájila svou kampaň. Akce se zúčastnilo asi 4 500 lidí.

 X X X

BRITOVÉ  BEZ  PENĚZ,  NEMAJÍ  NA  PIVO…

Hospody v Británii zejí v lednu prázdnotou. Barmani z nudy točí videa a baví sítě

 Hospody a restaurace ve Velké Británii zejí během ledna prázdnotou. Nepříliš ideální trend, který trápí tamní restauratéry, zahltil i sociální sítě. Videa prázdných barů a restaurací se v rámci Spojeného království řadí k nejvíce populárním příspěvkům. Stojí za nimi většinou sami zaměstnanci, kteří během směny často nemají co dělat.

 Některé videopříspěvky na TikToku mají desítky tisíc lajků, a kromě sdílení úplně prázdných barů se pracovníci ve volném čase zdokonalují i v latte artu nebo ve vymývání půllitrů. Pro řadu pracovníků v britské gastronomii ale nedostatek hostů znamená velký problém, protože provozovatelé barů a hospod často omezují počet směn, píše BBC.

Pracovníci se domnívají, že za nedostatkem návštěvníků v hospodách a restauracích stojí hlavně krize životních nákladů. Lidé jednoduše řečeno nemají peníze, respektive je nechtějí utrácet v gastronomii.

 „Pracuji v pohostinství od svých patnácti let. Tohle je pravděpodobně ten nejklidnější leden, který jsem kdy zažila. Nálada v našem podniku je mizerná,“ řekla BBC třiadvacetiletá provozní Willow Gwyn-Williamsová, která má na starosti vedení hospody v anglickém městě Chelmsford, kde žije asi 100 tisíc lidí.

Britové šetří a do hospod se jim nechce

Řada odborníků říká, že lednový útlum je pro gastronomii typický. Řada spotřebitelů omezuje návštěvy hospod a restaurací i kvůli prosincovým vánočním nákupům. Další část potenciálních zákazníků následuje svá novoroční předsevzetí a stravuje se doma. BBC ale píše, že restaurace a barvy v Británii se musí připravit na těžký rok, a to mimo jiné i kvůli změnám legislativy.

 Britští politici totiž přišli se změnami, které se týkají minimální mzdy a odvodů. Ty se ale do současné praxe ještě ano nepropsaly, stát se tak má počátkem letošního dubna. Britští odborníci říkají, že většina britských restaurací i barů propustí část své pracovní síly a podniky se nevyhnout ani nutnému zvýšení mezd.

„Britská vláda by měla urychleně přehodnotit změny, se kterými ještě nyní počítá. Jinak se veřejnost musí připravit na zvýšení cen o 6 až 8 procent. Zároveň očekávám, že až 80 procent podniků v gastronomii bude v tomto období propouštět. Některé se dokonce ocitnou na prahu možného krachu,“ řekla pro BBC Kate Nichollsová, výkonná ředitelka organizace UK Hospitality.

 Skotská podnikatelka Louise Macleanová tyto obavy pro BBC potvrdila. Sama po celém Spojeném království momentálně provozuje přes 20 barů, restaurací a nočních klubů, ve kterých zaměstnává více než 700 lidí.

„Máme velké obavy. Musíme přenést nárůst nákladů na spotřebitele a zajistit, aby prodeje neklesly. To bude velmi těžké. Rok 2025 se pro naše odvětví jeví znepokojivě,“ říká Macleanová.

Obavy potvrzují i průzkumy veřejného mínění

Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že tyto obavy se ukazují jako realistické. Podle společnosti Deloitte plánuje v prvním kvartálu letošního roku většina spotřebitelů v oblasti pohostinství utratit za služby méně než loni. Analýza skupiny Deloitte rovněž ukázala, že oživení odvětví bude záviset hlavně na dalším vývoji a případném zvyšování životních nákladů.

 Problémy v britské gastronomii pociťují i rozvážkové služby. Většina z nich rovněž přišla o své zákazníky. Aby si firmy udržely alespoň nějaký obrat, nabízí řada z nich velmi citelné slevy, které mnohdy překračují i hranici 35 procent, uzavírá BBC.

X X X

NA  UKRAJINĚ  STÁLE  UMÍRAJÍ  LIDÉ

ZELENSKÝ  UŽ  DÁVNO  VYVĚSIT  BÍLÝ  PRAPOR

ZELENSKÉMU  NEZÁLEŽÍ  NA  LIDECH,  PŘED  VÁLKOU  UTÍKAJÍ  DO  CIZINY

 Rusko zaútočilo na Ukrajinu 61 drony. V Kyjevské oblasti poškodily obytný dům

Ukrajinské letectvo oznámilo sestřelení dvou řízených střel Ch-59/69 a také 46 bezpilotních letounů, kterými Rusko zaútočilo na Ukrajinu v noci na sobotu. Dalších 15 dronů podle něj zmizelo z radarů, aniž by zasáhly cíle. Celkem Rusové vyslali na Ukrajinu 61 dronů a dvě naváděné střely, stojí v hlášení. Moskva informovala o sestřelení jednoho dronu v noci a dalších 11 během dne. Do Kyjeva mezitím přicestovala moldavská prezidentka Maia Sanduová.

 „Sestřelené nepřátelské bezpilotní letouny způsobily škody v Kyjevské, Čerkaské a Chmelnycké oblasti. Poškodily budovy podniků, institucí, bytové a rodinné domy a vozidla,“ uvedly ukrajinské vzdušné síly na telegramu.

 V Kyjevské oblasti ruský útok poškodil devítipatrový obytný dům a na jiném místě vzplála budova výrobního podniku, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.

Z výškové budovy podle něj záchranáři dostali do bezpečí pět lidí, kteří tam uvázli. V Čerkaské oblasti nepřátelské drony podle agentury Ukrinform mířily na zařízení kritické infrastruktury a někteří odběratelé jsou bez dodávek proudu.

Do Kyjeva mezitím přicestovala moldavská prezidentka Sanduová, která má jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. „Budeme jednat o bezpečnosti, energetice, infrastruktuře obchodu a vzájemné podpoře na cestě do EU,“ napsala na síti X prozápadní moldavská hlava státu.

Ruské ministerstvo obrany informovalo nejprve o jednom sestřeleném dronu během noci nad Brjanskou oblastí, později na telegramu uvedlo, že dopoledne protivzdušná obrana sestřelila 11 ukrajinských bezpilotních letounů nad Černým mořem u pobřeží poloostrova Krym. Toto ukrajinské území Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. O škodách po posledních útocích se resort nezmiňuje.

X X X

 ZEMĚDĚLCI  NESPOKOJENI  S  VÝBORNÝM,  NEROZUMÍ  ZEMĚDĚLSTVÍ,   STEJNÝ,  jAKO  FIALA

 Podpořili jsme středně velké zemědělce, hlásí ministr. ‚Dotace jsou nastavené špatně,‘ zlobí se malí farmáři

Malí farmáři si po posledním kole investičních dotací stěžují, že vláda neplní své programové prohlášení a poškozuje je. „Vláda neplní, co slíbila,“ zlobí se předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus. Naopak podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) systém nikoho neznevýhodňuje.

 Poškozuje podzimní kolo investičních dotací malé farmy?
Šebek: Bohužel situace, která se stala ve čtvrtém kole programu rozvoje venkova, neodpovídá tomu, co vláda slíbila v programovém prohlášení. Neřekl bych, že je to naprostá katastrofa, menší zemědělci měli možnost čerpat také.

 Dostali jsme málo, volají malí farmáři

Ale jde o to, že v některých dotačních kategoriích, a teď nemyslím jenom kategorii do 150 hektarů a do dvou milionů korun, došlo k tomu, že podniky uspěly ze 17 procent. To si nemyslíme, že je projev snahy o to, aby se vládní prohlášení naplňovalo.

Pane ministře, vy jste dopředu deklaroval, že tentokrát dostanou více právě střední podniky. Je to spravedlivé, nebo vláda neplní svůj program?
Výborný: Samozřejmě plníme program. Pan předseda Šebek to ví, protože o tom spolu opakovaně hovoříme.

Pokud jde o dopady společné zemědělské politiky v přímých platbách, tak zemědělci hospodařící do 150 hektarů v roce 2021 dostávali na jeden hektar platbu 6 057 korun. V roce 2024, poté, co jsme zvýšili redistributivní platbu o 23 procent na prvních 150 hektarů, dostávají 8 207 korun. To je jasný důkaz toho, že jsme to prostředí narovnali.

Zároveň jsme viděli, že to mělo negativní dopad na středně velké zemědělské farmy a podniky. Jedno z opatření, které jsme přijali, bylo zacílení investiční podpory na tyto střední podniky. Já úplně nepovažuju situaci za dramatickou.

Česko vyváží dvacet procent surového mléka. ‚Důvodem je cena,‘ říká předseda Zemědělského svazu

Dva pilíře

Rozumím tomu, že vzkazujete malým farmářům, že když už dostali více peněz na redistributivních platbách, tak už nepotřebují investiční dotace?
Výborný: Ne že nepotřebují. V investičních dotacích na sklonku loňského roku nebyli vynecháni, ale úspěšnost byla nižší než rok předtím. Mnozí z nich říkali, že raději budou investovat z vlastních prostředků, které získávají z navýšené přímé platby, protože se pak nemusí trápit podmínkami a kritérii. Je to svobodné rozhodnutí každého.

Pokud slyšíte od ministra zemědělství vysvětlení, že byla analýza, která ukázala, že „bity“ jsou střední podniky a že si zaslouží větší podporu, uznáváte tento argument?
Šebek: Ne. Tady je potřeba zdůraznit, že společná zemědělská politika se skládá ze dvou pilířů. První pilíř jsou přímé platby, druhý jsou investice. Přímé platby se poskytují na podporu životaschopnosti farmáře, kdežto investice jsou na podporu konkurenceschopnosti českého zemědělství.

Nelze podle našeho názoru rozhodnout tak, že když jsme přidali na přímé platby, tak teď těm menším subjektům odebereme z konkurenceschopnosti. To je chybný pohled.

Chybí nová generace

Malé farmy jsou nejčastější formou zemědělského podniku v České republice, zároveň ale ty střední a velké obhospodařují skoro 80 procent půdy a vyprodukují většinu potravin. Není možné se na to dívat z pohledu efektivity výroby?
Šebek: Ne, to produkční hledisko je jenom jeden úhel pohledu. My musíme sledovat další aspekty, aby to bylo udržitelné. Podívejte se na model zemědělských družstev, to je přežitý model. Žádná vláda, žádný ministr do toho neměl odvahu sáhnout.

Ekologické zemědělství je na vzestupu. Hlavní hrozbou pro mladé je změna podnebí, říká farmářka

 Chtěl byste, aby se velké zemědělské podniky začaly rozpadat na menší?
Šebek: Ne, to v žádném případě. Ale pokud jsou tu nesprávně nastavené dotační tituly, které podporují negativní trendy, tak je potřeba s tím něco dělat.

Co je negativní trend?
Šebek: Negativní trend je, že nám schází nová generace. Je to odliv kapitálu. Rozhodování o tom, co se bude dít na pozemku, předáváme do rukou nelokálních zemědělců.

Výborný: Já se omlouvám, pane předsedo, tohle je plácání do vody. Jak může stát ovlivnit, jak bude vypadat majetková struktura? To, že máme evropsky unikátní strukturu zemědělství, od malých farem přes střední po velké, to je realita.

Odmítám, že bychom činili kroky jenom ve prospěch některé z těchto skupin. Pro mě je důležité, že 80 procent produkce končí u českých spotřebitelů, a tím pádem je potřeba podporovat střední farmy. V tomhle musíme být spravedliví. Stojím si za tím, že systém je spravedlivý.

Šebek: Nesouhlasím. Podívejte se do světa, do Evropské unie, tam nikdo netrpí hladem. Naopak problémy v českém zemědělství, které není schopno produkovat komodity, o které je zájem, a musí se dovážet, jsou způsobeny tím, že tady nejsou podporovány menší subjekty. Jinde v zemích Evropské unie takový problém

X X X

  Německo výrazně snížilo odhad ekonomického růstu. Letos očekává pouhých 0,3 procenta

Německá vláda výrazně snížila odhad letošního růstu německého hospodářství, uvedl dnes ekonomický list Handelsblatt s odvoláním na vládní zdroje. Místo původně odhadovaného 1,1 procenta nyní počítá s růstem jen o 0,3 procenta. Růst bude podle revidovaného odhadu nižší také v roce 2026.

 Loni v říjnu německý ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že se Německo letos vrátí k růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) měl podle tehdejšího odhadu vzrůst o 1,1 procenta. Například centrální banka ale už v listopadu letošní růst odhadla jen na 0,2 procenta. Hospodářský institut Ifo minulý týden uvedl, že počítá letos s růstem hospodářství 0,4 procenta.

Těmto hodnotám se blíží podle Handelsblattu i nový vládní výhled, který ministr Habeck představí příští středu. Hospodářství největší evropské ekonomiky by mělo podle něj letos růst o jen o 0,3 procenta. V příštím roce pak počítá vláda nově s růstem o něco vyšším než jedno procento. Loni na podzim ještě odhadovala pro rok 2026 zvýšení HDP o 1,6 procenta.

 V loňském roce německá ekonomika podruhé v řadě poklesla. HDP se snížil o 0,2 procenta. Předsedkyně Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová, která minulý týden informace o vývoji německého hospodářství zveřejnila, tvrdí, že na vině jsou konjunkturální i strukturální problémy. „Patří k nim rostoucí konkurence pro německé exportní hospodářství na významných trzích, vysoké náklady na energie, nadále vysoká hladina úrokových sazeb, ale i nejisté vyhlídky hospodářství,“ dodala šéfka statistiků.

Německá ekonomika se v posledních letech potýká s řadou problémů, mimo jiné kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovních sil či konkurenci z Číny. Problémy hlásí především automobilový, strojírenský a chemický průmysl. Německo je největší obchodní partner České republiky a je na něm závislá řada českých podniků.

Na konci února zemi čekají předčasné parlamentní volby, neuspokojivý stav hospodářství je jedním z hlavních témat předvolební kampaně. Hospodářské svazy si od nové vlády, kterou by mohla vést konzervativní unie CDU/CSU, slibují nový impulz pro hospodářský růst.

X X X

 TURISTÉ  Z  RUSKA  K  MOŘI  DO  KLDR

Ruská cestovka láká do Kimova nového plážového resortu. I když není hotový

Ruská cestovní kancelář Vostok Intur, která organizuje zájezdy do Severní Koreje, už láká zájemce do turistického resortu Kalma u města Wonsan. Přesto, že stále není dokončený a není jisté, zda se otevře v červnu, jak je plánováno. Na tom má nicméně zájem samotný severokorejský vůdce Kim Čong-un, který projekt vnímá jako vlajkovou loď severokorejského cestovního ruchu.

 „Buďte prvními hosty a prožijte nezapomenutelnou dovolenou v jednom z ekologicky nejčistších míst na světě s nejlepší zábavou pro každý rozpočet a restauracemi pro každý vkus,“ lákala cestovní kancelář se sídlem ve Vladivostoku na svém telegramovém účtu.

Nabízí program trvající osm dní. První zájezd plánuje na 7.–14. července a další dva v srpnu. Platí se dvě částky. Je třeba uhradit 35 000 rublů (přes 8 tisíc korun) a 1 ​​400 dolarů (přes 33 tisíc korun) plus další výdaje, například za zakoupení lepšího pokoje. Tyto jednorázové nákupy v KLDR jsou též v dolarech. V ceně je zahrnuto ubytování na sedm nocí se třemi jídly denně, let a prohlídka hlavního města Pchjongjangu.

Severokorejský režim preferuje dolary před rubly. To představuje potíž mimo jiné pro Severokorejce pracující v Rusku, kteří musejí své rubly vyměnit, než je pošlou do Pchjongjangu, přičemž výkyvy ceny rublu se podepisují na finální částce.

Cestovka na svých stránkách uvádí, že „program se může změnit“. Zatímco u návštěvy Pchjongjangu, lyžařského střediska Masikrjong či hrobky mýtického hrdiny Tanguna se rozepisuje, co všechno zájemci uvidí, v případě programu v Kalmě se omezuje na skoupé: „snídaně, pláž/relax, oběd/pláž/relax, večeře, nocleh v hotelu“.

 

Vostok Intur uvádí, že se zaměřuje na „zájezdy do nejpřátelštější“ KLDR. Popisuje ji jako „tajemnou a velmi pohostinnou zemi“ nedotčenou západním vlivem.

KLDR hodlá turistický resort otevřít v červnu. Enormní zájem na tom má samotný vůdce Kim Čong-un, který ho navštívil v prosinci i se svou dcerou. Kalmu označil za první velký krok pro „nastartování epochálního rozvoje národního turistického průmyslu“. Dodal též, že Severní Korea má turistické zdroje, které „jí může závidět celý svět“.

 Zda ale Severokorejci skutečně svému vůdci splní jeho sen a jím vyhlížené turistické středisko včas otevřou, není jasné. Práce začaly už v roce 2014, mezinárodní sankce a covidová pandemie ovšem dokončení projektu výrazně oddálily.

Pchjongjang se pokouší nynější velmi těsné vazby s Moskvou v politické a vojenské oblasti přetavit i do ekonomických zisků. Využívá skutečnosti, že válka na Ukrajině Rusům znemožnila cestovat do mnoha zemí, a nabízí jim ubytování právě v KLDR. Někteří ruští návštěvníci však nejsou ze zážitků příliš nadšení.

X X X

 Česká republika porušuje právo na bydlení, shledal Evropský výbor pro sociální práva

Evropský výbor pro sociální práva zveřejnil rozhodnutí ve věci kolektivní stížnosti podané organizací European Federation of National Organisations working with the Homeless (FEANTSA) proti České republice. Rozhodnutí konstatuje porušení práva na bydlení a zdůrazňuje negativní dopad na zranitelné skupiny osob včetně Romů.

Stěžovatelská organizace namítala, že Česká republika nepřijala dostatečná opatření k zajištění sociálního bydlení, neposkytuje dostatečné záruky před nuceným vystěhováním nízkopříjmových domácností z ubytoven a v sociálně vyloučených lokalitách došlo k nepřiměřenému snížení výplaty dávek na bydlení. Kritizovala rovněž politiku tzv. „bezdoplatkových zón“, nebo negativní dopad požadavku adresy trvalého pobytu na výkon práv osob v oblasti bydlení včetně čerpání dávek na bydlení. Dle stěžovatelské organizace navíc všechna daná pochybení dopadají neúměrně na Romy.

Evropský výbor pro sociální práva shledal porušení článku 16 Evropské sociální charty. Připomněl, že státy mají povinnost přijmout vhodná opatření k zajištění přiměřeného bydlení, a to především pro zranitelné skupiny osob. Za situace, kdy je nabídka sociálního bydlení nedostatečná a vnitrostátní právní předpisy nezaručují právní nárok na bydlení, je ochrana práva na bydlení v rozporu s Evropskou sociální chartou. Za nedostatečné označil i záruky před nuceným vystěhováním. Poukázal přitom na problematickou praxi majitelů ubytoven ve vyloučených lokalitách, kteří s lidmi často ve zranitelném postavení uzavírají krátkodobé smlouvy o ubytování a snižují tak jejich ochranu ubytovaných před nuceným vystěhováním. Těmto lidem není zajištěna ani včasná konzultace s cílem nalézt řešení jejich situace, ani jim není zajištěno náhradní bydlení, pokud k vystěhování dojde. Konstatoval rovněž, že stát nepřijal nezbytná opatření k zajištění přístupu k dávkám na bydlení pro nízkopříjmové a znevýhodněné skupiny žijící na ubytovnách. Uvedl, že v České republice došlo k významnému snížení počtu příjemců sociálních dávek v sociálně vyloučených lokalitách, ale zároveň se značně zvýšil počet lidí žijících na ubytovnách. Významné počty lidí tak nemají nárok na dávky na bydlení.

 Za neprokázané Výbor označil tvrzení stěžovatelské organizace, dle něhož má požadavek adresy trvalého pobytu negativní dopad na výkon práv osob v oblasti bydlení. Vyhlašování tzv. bezdoplatkových zón pak bylo zamezeno v roce 2021 Ústavním soudem. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

 NÁBOR   MLÁDÝCH  V  ČR  DO  ARMÁDY

NÁBOROVÝ  PŘÍSPĚVEK  AŽ  MILION  KORUN

Snazší nábor, vyšší benefity nebo ‚služba na zkoušku‘. Státní tajemník popisuje chystané změny v armádě

Nedostatek vojáků v české armádě je podle jejího šéfa Karla Řehky už „strategický problém“. Ministerstvo obrany se to rozhodlo zvrátit novelou zákona o vojácích z povolání, která teď čeká na projednání poslanci. Ta by měla pomoct udržet již sloužící muže a ženy v uniformě, ale také nalákat do armády více nováčků. „Chceme odbourávat bariéry na vstupu,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál státní tajemník resortu Petr Vančura.

 Náčelník generálního štábu Karel Řehka nedávno řekl, že než člověk projde náborovým procesem do armády, trvá to i osm měsíců. Zkrátí se to díky novele?
Asi se může stát, že to trvá osm měsíců, ale to bych nazval extrémním případem. Na druhou stranu, když přijde uchazeč, který rychle projde zdravotní prohlídkou a fyzickým přezkoušením a je nezaměstnaný, tak k nám může nastoupit třeba za měsíc a půl. Řekl bych, že standardní doba se pohybuje mezi čtyřmi a šesti měsíci.

Novela ten proces určitě zjednoduší, ale obávám se, že pod tři měsíce se kvůli délce výpovědní doby a omezenému počtu vhodných a volných míst nedostaneme.

 Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) často mluví o tom, že armáda „loví“ zájemce o službu ve stejném rybníku jako třeba policie. Nezkomplikujete teď nábor nových policistů, když navýšíte benefity pro vojáky?
Nechci to srovnávat, protože bychom museli srovnávat charakter služebních poměrů. Uvedu ale pár příkladů. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy policisté, hasiči nebo celní správa a další, mají obecně pracovní poměr na dobu neurčitou, a pokud se rozhodnou odejít, tak do dvou měsíců od podání žádosti skončí a berou plnou výsluhu.

Kdežto vojáci mají vždy poměr na dobu určitou. Pokud se voják rozhodne z armády odejít, tak si podá žádost, ale my ho můžeme držet až devět měsíců a odchází s polovinou výsluh. Nejistota je u vojáků daleko vyšší. Volíme tedy takové benefity, které odpovídají charakteru jejich služby.

Typicky třeba příspěvek na dojíždění. U nás denně nebo týdně dojíždí z domova na svou posádku 80 procent vojáků a není neobvyklé, že denně jezdí 100 kilometrů jedním směrem.

Bariéry na vstupu

X Jaké největší chystané změny mají podpořit nábor, který se teď nedaří podle představ?

Změn je celá řada. Některé už jsme udělali, například jsme snížili zdravotní způsobilost. Jenom na tom nám odpadávalo až 25 procent uchazečů. Stejně tak jsme změnili fyzické testy, ale teď měníme i bezúhonnost. Chceme odbourávat bariéry na vstupu.

Takže nově se bude moct zájemce o službu v armádě nebo o aktivní zálohu přihlásit na kterémkoliv krajském vojenském velitelství, doteď mohl jen na tom v místě bydliště. A navíc ještě ti, kdo chtějí do aktivní zálohy nebo na dobrovolný výcvik, půjdou na vyšetření ke svému praktikovi, a ne k vojenskému lékaři tak jako dosud.

 A samozřejmě chceme zájemce o službu v armádě také motivovat. Ať už zvýšeným náborovým příspěvkem nebo jeho jednorázovým vyplacením. Dnes se vyplácí postupně během dvou let. Teď chceme, aby dostali celou částku nejpozději do 60 dnů od skončení zkušební doby, tedy do pěti měsíců od nástupu.

X Nově budete moct dát náborový příspěvek až milion korun, dosud to bylo maximálně 250 tisíc korun. Kdo by mohl tu nejvyšší sumu získat? Na koho tím míříte?

Hranici jednoho milionu tam dáváme proto, že se zákon nemění každý rok, vytváříme si nějakou možnost do budoucna. V tuto chvíli uvažujeme o horní hranici 450 tisíc korun. Cílíme na IT specialisty, lékaře, zdravotní sestry a obecně technické profese.

Ministryně Černochová také opakovaně zmiňovala, že největší podstav je třeba na posádce v Žatci. Uvažovali jste o tom, že byste do podobných míst, kde je největší personální krize, lákali lidi tím, že jim dáte peníze navíc?
Takovou možnost v tuto chvíli nemáme, ale je to právě součástí novely. Zavádíme jednorázový příspěvek, který je vázaný na posádky jako Jince, Strakonice nebo Žatec.

Pokud nám tam nastoupí voják, tak může dostat jednorázový stabilizační příspěvek ve výši až šestinásobku platu.

X Také plánujete zavést takzvaný „poměr na zkoušku“. Čemu má podle vás tahle změna pomoct?

To je pracovní název. Je to v podstatě zkušební poměr do dvou let, protože služební poměr vojáka podle současné úpravy je dva až 20 let. Cílíme tím primárně na mladé lidi. Třeba na ty, kteří nejdou hned po maturitě na vysokou školu, ale mají tam roční pauzu. Tak na tu dobu by nově mohli být přijati do služebního poměru a vyzkoušet si práci vojáka.

 Pak můžou pokračovat, a když ne, tak odejdou jako vycvičení občané a bude se nám plnit záloha ozbrojených sil. To je další problém, který zmiňoval náčelník generálního štábu Řehka, že se záloha tenčí (v tzv. záloze jsou bývalí vojáci a všichni, kdo v minulosti byli odvedeni a prošli základním vojenským výcvikem, po dosažení 60 let věku jsou ale automaticky ze zálohy vyřazeni – pozn. red.).

Cílíme tím na mladou generaci, která hodně věci zkouší. Víme, že spoustu vojáků končí mezi druhým a třetím rokem, tedy že ani nedodělají první závazek, který dáváme na čtyři roky.

Zhoršená bezpečností situace

Občas zaznívá od již sloužících vojáků kritika, že ministerstvo zvyšuje benefity pro nováčky, ale na ty, kdo jsou v armádě, tolik nemyslí. Přinese novela něco i jim?
Určitě ubude administrativa. Třeba se změní podmínky, jak žádají o náhradu nákladů za dojíždění. Dnes musí každý měsíc znovu žádat o proplacení, každý měsíc musí vykázat, že byl v práci a musí si schovat všechny jízdenky.

Změna bude v tom, že si voják požádá jen jedou při zařazení na místo, a dokud nezmění bydliště nebo místo výkonu služby, tak bude dostávat peníze. Odpadne taky „lepení“ jízdenek. A pro nás to znamená o asi 18 tisíc dokladů méně, které jsme museli měsíčně kontrolovat.

Kromě toho chceme zvýšit horní hranici stabilizačního příspěvku a příspěvku na bydlení. Ty se vyplácí každý měsíc k platu.

V souvislosti se změnou zákona o vojácích z povolání se vždy objeví diskuze o výsluhách. Budou se nějak měnit?
Výsluhy nerušíme ani neměníme jejich výši. Jediná změna se týká vyplácení výsluh u trestně stíhaných vojáků.

Dnes je to tak, že pokud je voják trestně stíhaný a skončí mu závazek nebo odejde na vlastní žádost, tak se čeká na výsledek trestního řízení. Pokud je vinen, tak mu výsluhy nenáleží. A pokud není vinen, tak se výsluha dopočítá a začne se mu vyplácet.

 Jenže pokud trestně stíhaný voják odejde kvůli ztrátě zdravotní způsobilosti, tak ať je vinen, nebo ne, dostává výsluhu. To považujeme za nerovný přístup a chceme to napravit.

Nově bude jedno, z jakého důvodu voják odchází. Když bude trestně stíhán, tak se bude vždycky čekat na rozhodnutí soudu.

X Kromě benefitů novela také zavádí nové povinnosti. Například chcete, aby vojáci museli hlásit, když budou ve svém volnu cestovat mimo země Evropské unie a NATO. Proč by to měli dělat?

Zavádíme to, protože je ve světě zhoršená bezpečností situace. Není to o tom, že je nechceme někam pouštět.

X Takže jim to nebudete zakazovat? Když řeknou, že jedou na dovolenou třeba do Ománu…

Nebudeme a ani to nejde, máme svobodu pohybu, ústavní práva. Je to o tom, že je chceme poučit, pomoct jim, řekneme jim, jaká je situace tam, kam jedou, co se jim tam může stát a na co si mají dát pozor. Jestli pojedou, to je jejich rozhodnutí. Nikomu nebudeme vyčítat, že někam jel. Je to na jejich ochranu.

X X X

 Trump nařídil armádě poskytnout Izraeli dodávku silných bomb, kterou dříve zablokoval Biden

Bílý dům pod vedením amerického prezidenta Donalda Trumpa nařídil americké armádě, aby poskytla Izraeli dodávku velmi silných bomb, kterou zablokovala vláda exprezidenta Joea Bidena kvůli obavám ohledně civilních obětí tažení v Pásmu Gazy. S odvoláním na své zdroje to v sobotu uvádí zpravodajský web Axios a agentura Reuters.

 Očekávané rozhodnutí se týká zásilky asi 1800 kusů 900kilogramových bomb, kterou Bidenova administrativa zastavila loni v květnu. Důvodem bylo mimo jiné rozhodnutí Izraelců rozšířit svou ofenzívu proti teroristickému hnutí Hamás na hustě zalidněný Rafáh na jihu Gazy, s čímž Washington nesouhlasil. „Civilisté v Gaze umírali následkem (výbuchů) těchto bomb,“ uvedl tehdy Biden.

Trump na rozdíl od svého předchůdce masové zabíjení civilistů při válce v Gaze nekritizoval a je dlouhodobým spojencem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Po jeho rozhodnutí by měla zmíněná zásilka bomb v nejbližších dnech dorazit do Izraele, řekl webu Axios nejmenovaný izraelský činitel. Bílý dům se ihned k věci veřejně nevyjádřil.

Poskytnuté bomby s názvem MK84 dokáží srovnat se zemí celé bloky zástavby a pojí se s vysokým rizikem civilních ztrát, armády západních zemí je tak podle amerického tisku v městských zónách prakticky přestaly používat. Izraelci je podle zjištění deníku The New York Times na začátku války v Gaze pravidelně používali v obydlených oblastech, a to i těch, které dříve palestinským civilistům vyznačili jako bezpečné.

Před týdnem boje v Pásmu Gazy po více než 15 měsících utichly, když se Izrael s Hamásem dohodl na šestitýdenním příměří. Podle řady komentátorů k zastavení války přispěl i Trump a jeho tým, byť byla dohoda uzavřená ještě za úřadování Bidena.

 X X X

 NOVÁ  VOZIDLA  Z  TATRY

Tatra Trucks spustila výrobu vozů nejnovější generace modelové řady Phoenix

Koncem roku 2024 kopřivnická automobilka vyrobila pro dealery a zákazníky první sériové vozy nové 3. generace řady Tatra Phoenix. Řada Tatra Phoenix patří k pilířům výrobního portfolia automobilky a je určena především pro civilní trh, uplatňuje se ale také u záchranných či ve speciálních bezpečnostních složkách.

Světová premiéra vozů nejnovější generace řady Tatra Phoenix se konala na tatrováckém testovacím polygonu 5. května za účasti řady hostů, ale i partnerů, zákazníků a médií. Vývoj 3. generace modelové řady Tatra Phoenix probíhal od roku 2022, přičemž podobně jako u předchozích generací v sobě slučuje um a vynalézavost tatrováckých konstruktérů, osvědčený podvozek tatrovácké koncepce, kabiny a motory z produkce dlouholetého nizozemského partnera DAF Trucks a převodovky ZF či Allison. Nová řada Tatra Phoenix je postavena tak, aby dostála pověsti spojené se značkou Tatra a naplňovala firemní motto Tatra vás dostane dál.

Nová kabina s vysokou úrovní bezpečnosti, ergonomie a komfortu3. generace Tatra Phoenix disponuje kabinou, která byla vyvinuta s ohledem na maximální bezpečnost, odolnost a pohodlí, poskytuje lepší výhled i přehled okolo vozu a je aerodynamicky optimalizovaná pro co nejnižší spotřebu paliva. Vnější osvětlení disponuje LED technologií, volitelně je k dispozici paleta moderního komfortního vybavení, široký výběr příslušenství a designových prvků. „Kabina je k dispozici jak v krátkém (denním) provedení, tak v prodloužené verzi (spací), ale i ve variantě spací se zvýšenou střechou s jedním či dvěma lůžky. Řidič má k dispozici moderní digitální přístrojovou desku s vylepšenou ergonomií a zjednodušeným ovládáním. V kabině jsou i nově řešená anatomická vzduchem odpružená sedadla poskytující bezpečné a zdravé sezení,“ vysvětlil Radomír Smolka, člen představenstva společnosti Tatra Trucks zodpovědný za vývoj a výzkum, který měl konstrukci a stavbu nové generace vozů Tatra Phoenix se svým týmem na starosti.

Podvozek osvědčené tatrovácké koncepce a vylepšené úsporné motory

Nová generace modelové řady nákladních vozů Tatra Phoenix si zachovává podvozek tatrovácké koncepce s centrální nosnou rourou, v níž jsou uloženy jednotlivé hnací hřídele a diferenciály. Podvozek se již tradičně vyznačuje výhradně vzduchem odpruženými nezávisle zavěšenými polonápravami, což představuje v segmentu těžkých plněpohonných nákladních vozidel světový unikát. Základní nabízené konfigurace podvozků vozidel nové generace jsou 4×4, 6×6, 8×8 a 8×6, přičemž k dispozici je i čtyřnápravové provedení v konfiguraci 1+3 (tj. s trojicí zadních náprav). Samozřejmostí jsou ale i vícenápravová provedení s volitelným počtem řiditelných a poháněných zadních náprav podle požadavků uživatelů.

Podvozek tatrovácké koncepce s sebou nese řadu výhod, vysvětlil Jakub Pončík, ředitel výzkumu a vývoje automobilky: „Jde především o výraznou redukci vibrací oproti vozidlům s tuhými nápravami, což znamená vysoký jízdní komfort posádky, nižší riziko poškození nástavby a vyšší rychlost v terénu. Přidanou hodnotou je i vysoká jízdní stabilita při průjezdu zatáčkami či vyhýbacím manévru – tedy vlastnosti, které se uplatní zejména při jízdě na silnicích či ve smíšeném provozu. Podvozek díky kombinaci centrální nosné roury a svařovaného pomocného rámu usnadňuje montáž různých nástaveb bez nutných kompenzačních prvků a ve většině případů i bez mezirámu – vozidla tak mají nízké těžiště a vyšší užitečné zatížení.“

Tatrovácká koncepce podvozku zaručuje i vysokou životnost vozidla, které i při provozu v tom nejtěžším terénu netrpí krutovým a ohybovým namáháním. Skutečnost, že centrální nosná roura navíc chrání hřídele hnacího traktu před poškozením a vlivem okolních podmínek, je zárukou spolehlivosti hnací soustavy, minimálních nároků na údržbu a nízkých servisních nákladů.

Nová generace vozů Tatra Phoenix je vybavena inovovanými motory Paccar řady MX-11 a MX-13, které využívají nejmodernější technologie a konstrukční prvky. Motory MX-11 jsou k dispozici ve výkonových provedeních 300 a 330 kW, motory MX-13 pak v provedeních s výkonem 315, 355 nebo 390 kW. Standardně budou k dispozici automatizované převodovky ZF TraXon, na přání je k dispozici možnost instalace plně automatických převodovek Allison. Nedílnou součástí pohonného systému jsou také přídavné (sestupné) převodovky Tatra s možností zvolit nejoptimálnější a nejefektivnější variantu do provozu podle potřeb uživatelů. Nová Tatra Phoenix již není nabízena s manuální převodovkou.

Moderní asistenční systémy pro bezpečnost a komfort

Nová generace Tatra Phoenix přináší i novinky v oblasti elektronických a asistenčních systémů, které se u nákladních a užitkových vozů stávají běžným standardem. „Nabídne např. automatický systém ovládání stěračů čelního skla, automatický systém spínání vnějšího osvětlení anebo systém Corner View odstraňující mrtvé úhly na straně řidiče i spolujezdce, což dále zlepšuje bezpečnost při jízdě na silnici nebo v terénu. Ve výbavě je k dispozici i systém pro detekci překážek před vozidlem nebo volitelný systém Digital Vision, což je digitální kamerový systém nahrazující hlavní a širokoúhlá zrcátka, jenž se skládá z kamer umístěných na ramenech, která jsou instalována nahoře na bocích kabiny. Obraz z kamer se přenáší na displeje situované na A sloupcích v interiéru,“ doplnil Radomír Smolka. K dispozici bude také systém varování před opuštěním jízdního pruhu (LDWS) nebo systém monitorování tlaku v pneumatikách (TPMS), který sleduje skutečný tlak v pneumatikách na všech kolech.

 X X X

FILIP:  KOMUNISTÉ  STÁLE  ŽIJÍ,  CHYTŘEJŠÍ  NEŽ  FIALA

NEZDEVASTOVALI  ČR,  JAKO  FIALA,   LIDÉ  NEŽIVOŘILI,  JAKO  ZA  FIALY

 KSČM není mrtvá, jen zaplatila vysokou cenu, uvedl expředseda Filip. Připustil zásadní chybu

Značka KSČM není mrtvá. Kateřina Konečná je perspektivní politička. Vladimir Putin dlouhou dobu odmítal všechny důvody k válce a vždy našel mírové řešení. Donald Trump mír vyobchoduje. Nejen to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS prohlásil Vojtěch Filip, bývalý předseda KSČM, který stranu vedl 16 let. Zavzpomínal i na zákulisí tehdejší Poslanecké sněmovny.

x Proč podle vás vypadli komunisté z Poslanecké sněmovny? Připouštíte si zpětně své chyby?

Komunistická strana Čech a Moravy v roce 2018 učinila velmi státotvorný krok a ukončila vleklou ústavní krizi, když se rozhodla naplnit usnesení svého ústředního výboru a tolerovat menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD. Požadovala za to plnit minimální sedmibodový program, který měl nastartovat růst ekonomiky, splácení státního dluhu a zajistit nejzákladnější potřeby v růstu mezd, důchodů a sociálních dávek a udržitelnost systému zdravotnictví.

 Dále tam byl bod, který požadoval vypořádání se se zločiny privatizace devadesátých let. Tento program byl také plněn a státní rozpočet a státní závěrečný účet za roky 2018 a 2019 to také dokazují.

Vojtěch Filip (70)
Jako předseda vedl KSČM 16 let. V roce 2022 se ucházel o kandidaturu na prezidenta za KSČM, strana však dala přednost jeho dlouholetému rivalovi Josefu Skálovi. Od roku 2022 je předsedou Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory. V loňském roce neúspěšně kandidoval do Senátu, v krajských volbách se za subjekt Stačilo! stal zastupitelem Jihočeského kraje. S manželkou Ludmilou, s níž se oženil v roce 1979, má dvě děti, syna Robina a dceru Darinu.

x Stále jste mi ale neodpověděl, zda si připouštíte nějaké chyby. Po toleranci menšinové vlády hnutí ANO a sociální demokracie se komunisté poprvé od pádu totalitního režimu do Poslanecké sněmovny nedostali…

Dostanu se k tomu. V roce 2020 v době pandemie Covid-19 jsme přispěli k tomu, že byly udrženy pracovní kolektivy a přes zastavení ekonomiky neklesala koupěschopná poptávka obyvatel. Dluh sice v roce 2020 rostl, ale méně než nyní, když výkon ekonomiky není nijak brzděn pandemií. Toleranci vlády jsme vypověděli až po zvládnutí základní fáze opatření proti pandemii. Když nebylo možné podpořit pokračování opatření, která poškozovala běžný život obyvatel a přispívala jen podivným obchodům, případně omezovala základní práva a svobody lidí.

Za tuto toleranci, kterou část obyvatel, ale i část členské základny později nepřijala za svou, jsme zaplatili vysokou politickou cenu – nedosažení pětiprocentní vstupní hranice do Parlamentu. Za chybu považuji, že těch požadavků nebylo více a že nebyly vůči vládě tvrdším způsobem uplatňovány. Zejména, že jsme po přijetí prodloužení doby nepromlčitelnosti zločinů privatizace o dalších deset let více nepožadovali od vlády vyšetřování takových rozhodnutí. Omluvou není, že vláda řešila pandemickou krizi.

x Není značka KSČM už mrtvá, když se schovává pod hnutí Stačilo!?

Značka KSČM není mrtvá. Naopak se ukázalo, že krize, do které nás Fialova vláda vehnala svými nesmyslnými rozhodnutími a nekompetentní politikou, vyžaduje reálnou a realistickou politiku, která bude založena na respektu k faktům a pohybu na globální politické a ekonomické scéně. A schopnosti spolupráce širokého spektra odborníků z různých stran a hnutí, kteří odmítnou současná ideologizovaná rozhodnutí a vrátí politice její rozměr s heslem: S lidmi pro lidi. O to se ti, kteří nyní pracují na značce Stačilo!, snaží.

x Jak hodnotíte vaší nástupkyni Kateřinu Konečnou

Kateřina Konečná je myslím velmi perspektivní politička se širokým rozhledem a schopnostmi zvládat politické úkoly na úrovni doby. Nechybí jí dialektické materialistické myšlení, a to je základ pro správnou politiku komunistických a dělnických stran, tak jak nyní ve světě pracují.

x Vypadá to, že má Kateřina Konečná v některých případech pravicové názory. Hájí například podnikatele před Green Dealem, notuje si také s Filipem Turkem, jehož politika bývá označována za ODS revival. S nacionalistickou rétorikou zase připomíná Okamurovu SPD… Ztotožňujete se s tím?

Každý máme nějaký styl vyjadřování. To, že někdy souhlasíte s názorem jiných, neznamená že jindy s nimi nesouhlasíte a že snad přejímáte jejich politickou linii. Důležité je používat argumenty a Kateřina Konečná jich má dostatek a také je prezentuje.

x Poslancem jste byl mnoho let. Většina politiků napříč spektrem dlouhodobě hlásá, že se s komunisty nesmí mluvit, přitom je všeobecně známo, že když vaše hlasy potřebovali, docházelo k různým dohodám. Jak se k vám, respektive KSČM poslanci pravice mimo kamery chovali?

S racionálními politiky z různých stran jsem diskutoval vždy a nikdy jsem neměl problém s komunikací se členy ať z levé nebo z pravé strany politického spektra. A nešlo jen o to, když něco potřebovali. S komunisty se mluvilo vždy, to jen někteří používali tento nepravdivý slogan. Nikdy jsem se nesnižoval k osobním útokům a moji kolegové z poslaneckého klubu nebo vedení strany většinově také. Jsem rád, že stejně tomu tak bylo od mých politických protivníků nebo kolegů.

 x Můžete být konkrétní? Prozradit nějakou historku ze zákulisí?

Těch by bylo hodně, ale asi připomenu tu nejstarší. Když jsem po nástupu do Poslanecké sněmovny v roce 1996 dohodl společné jednání poslaneckého klubu KSČM s poslaneckým klubem ODA, bylo to nevídané, protože tenkrát se hodně hrálo na to, že se s námi nemluví. Ale jak Pavel Bratinka, tak Daniel Kroupa byli zvyklí, že v letech 1990 až 1992 to v bývalém Federálním shromáždění ČSFR bylo spíše běžné.

x Ale žádná dohoda z toho nezvnikla…

Že jsme neměli žádnou dohodu, to se dalo čekat, ale respekt jeden k druhému, k rozdílnosti názorů jsme si udrželi. Žel dnes je to jinak. Dnes je politická scéna příliš ideologizována a je nesmírně hrubá až vulgární, bez argumentů, a to mi vadí.

x S jakým politikem z konkurenční strany jste si nejvíce rozuměl? A s kterým byla naopak komunikace nejsložitější?

Dovolte mi to nekomentovat, protože to se v průběhu doby měnilo a mění, protože ti, kteří tenkrát byli našimi politickými soupeři, jsou dnes často politicky opravdu jinde. A tak se nemůžete divit, že v politice nadobro skončili nebo se hlásí k úplně jiným politickým stranám, než které reprezentovali.

X Hodláte se angažovat nebo kandidovat v letošních parlamentních volbách?

Angažuji se ve svém okrese a Jihočeském kraji, kde jsem zastupitelem a budoucnost nechávám otevřenou, ale do vysoké stranické funkce se vrátit nehodlám, to by mi ani rodina nedovolila.

X Komunisté vždycky vzhlíželi k Rusku. Zklamal vás jejich prezident Vladimír Putin, když před třemi lety s vojskem vtrhl a napadl Ukrajinu?

Dodnes přemýšlím nad tím, co všechno muselo být ve hře, že riskoval tento krok a zahájil denacifikační operaci. Dlouhou dobu a zejména pak od roku 2014 přitom vytrvale překonával a odmítal všechny důvody k válce a vždy našel mírové řešení. Třeba se v budoucnu dozvíme, co ho tomu vedlo.

 Když vidíte, že Donald Trump nejen mluví, ale dělá bez skrupulí, co slíbil, tak je jasné, že to bude na něčí úkor. Evropa je nyní tak oslabena nesmyslnou neoliberální euroatlantickou politikou, že není schopna ani formulovat vlastní zájem, takže papouškuje zájem USA. Sami se ženeme do záhuby.

X Věříte staronovému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že splní svůj slib a válečný konflikt ukončí?

Prezident Donald Trump je nejen politik, ale taky obchodník. Jistě najde způsob, jak tento „mír“ vyobchodovat.

X Jak vnímáte jeho mnohdy kontroverzní názory? Měla by se Evropa začít bát?

Když vidíte, že Donald Trump nejen mluví, ale dělá bez skrupulí, co slíbil, tak je jasné, že to bude na něčí úkor. Evropa je nyní tak oslabena nesmyslnou neoliberální euroatlantickou politikou, že není schopna ani formulovat vlastní zájem, takže papouškuje zájem USA. Sami se ženeme do záhuby.

X Když v posledních prezidentských volbách v ČR do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš, na svoji sociální síti jste napsal, jak prozíravá kádrová politika bývalé KSČ byla, s čímž jste narážel na komunistickou minulost obou kandidátů. Bude mít ČR po letošních parlamentních volbách i takového premiéra?

To rozhodnou voliči. Poslední prezidentská volba ukázala, jak nezajímavá je minulost kandidátů, že mnohem více je důležité očekávání lidí. A podle toho, jak kdo očekávání plní, podle toho má budoucnost. Kdo nemá vizi a není jen produktem PR, případně se spoléhá na poradce, kteří jsou spíš slouhové než poradci, tak jistě může být ve funkci, ale perspektivu nemá.

X  X X

 Po hrozivém pádu je Nová v umělém spánku. Česká lyžařka utrpěla krvácení do mozku

Česká lyžařka Tereza Nová zůstává po pátečním pádu během tréninku v německém Garmisch-Partenkirchenu v nemocnici. Podle švýcarské televize SRF utrpěla krvácení do mozku a je v umělém spánku, píše web iSport. Při tréninku se zranila také olympijská vítězka Ester Ledecká, sobotní závod pak skončil zraněním pro německou lyžařku Ninu Ortliebovou.

Nová spadla asi v polovině trati a skončila v záchranných sítích. Kvůli poranění hlavy ji záchranářský vrtulník transportoval do nemocnice. Tam se podle mluvčího Svazu lyžařů ČR Tomáše Haisla podrobuje dalším vyšetřením pod dohledem špičkových lékařů.

 „Její start ve víkendových závodech je vyloučený. Všichni na Terku myslíme, přejeme jí mnoho sil a brzké uzdravení. Více podrobností ale v tuto chvíli sdělovat nebudeme,“ uvedl Haisl pro iSport.cz.

Po jejím pádu došlo k několikaminutovému přerušení tréninku. Na začátku roku byla ve velmi dobré formě, když v Evropském poháru v Zauchensee zajela svůj nejlepší výsledek kariéry a obsadila páté místo. Ve Světovém poháru se rodačka ze Stodu dosud nejvýše umístila čtrnáctá.

Páteční trénink neskončil dobře ani pro českou hvězdu Ester Ledeckou. Trojnásobné olympijské vítězce na lyžích a snowboardu se podle jejích slov ozvalo staré zranění a do víkendového závodu taktéž nenaskočila. „Pokusím se rychle zotavit a připravit se na MS. Mrzí mě to, protože jsem ve výborné formě a na závody jsem se moc těšila,“ uvedla Ledecká.

V sobotním závodě se zároveň vážně zranila rakouská lyžařka Nina Ortliebová. Po pádu a následném klouzání po zledovatělém svahu se jí prolomilo koleno.