Každý je svého štěstí strůjcem. To neplatí jenom pro jednotlivé osoby, ale i pro jejich společenství. Nyní se Západ blíží krok za krokem k momentu, kdy utrpí podobnou fatální porážku jako USA a část jejích spojenců v Afghánistánu, pokud Trump nezakročí a nezjedná pořádek.
Vítězství Ruska a porážka Ukrajiny, která na sebe dobrovolně převzala roli bojovníka, který porazí z vojenského hlediska rozhodujícího světového protivníka USA i euroatlantického Západu a nedostane-li Ukrajina rozum a nehodí ručník do ringu, těžko si představit nějaké pro ní přijatelné řešení.
Ovšem bude to především porážka Západu jako celku.
A pokud to nastane, bylo by to výchovné. Západ by si rozmyslel, alespoň v dohledné době provokovat třetí největší geopolitickou velmoc světa Rusko a začal se chovat rozumněji.
Sázka Bidenova Západu na komedianta Zelenského se krok za krokem blíží svému vyvrcholení a je v zájmu vyváženého multipolárního světa, aby Západ dostal po čuni. Potom bychom se mohli vrátit k sice vynucenému, ale dlouhodobému míru, jaký jsme zažívali – ne neošívejte se z toho, jak to zní – v průběhu studené války, kdy v letech 1945-1990 Rusko a USA se přes veškeré napětí navzájem nenapadaly.
Tuto jedině správnou zásadu porušil politický idiot Joe Biden, který se spojil s ještě větším politickým idiotem Volodymyrem Zelenským, dnes již nelegitimním ukrajinským prezidentem, a vyvolal konflikt s Putinovým Ruskem, když odmítl akceptovat jeho v podstatě lehce splnitelný požadavek, že se Ukrajina nestane členem vojenského paktu vytvořeného ke zničení Ruska, NATO.
Pikantním a nebo chcete-li tragikomickým faktem je, že aniž se uskutečnilo jednání Trump-Putin-Zelenskyj, poměrně záhy padla mezifáze návrhu Trumpova zmocněnce pro řešení ukrajinského konfliktu Kelloga, že by členství Ukrajiny v NATO bylo odsunuto třeba na 20 let.
Už teď Trump jaksi mimochodem pronesl, že se žádný odklad konat nebude…
Totéž říká i Putin: NIKDY.
Ještě závažnějším faktem je, že by nějaká klíčová dohoda pro mír ve světě měla být uzavřena s tak pochybným, ba pološíleným člověkem jako je Volodymyr Zelenskyj.
Bidenovský Západ z něho vytvořil mohutné vyděračské monstrum, který už jen plácá totální nesmysly a protiruský a proukrajinský politický i mediální moloch už jim jen pasivně přikyvuje.
Poslední návrh Zelenského administrativy je už snad jenom výkřikem šílenců. Navrhují, že by Ukrajina nahradila odbojné Maďarsko jak v NATO, tak v Evropské unii.
Komici.
Jsem pouhým jedním z miliónů komentátorů na světě a můj význam odpovídá jen významu, který má současný dopad portálu Vaše věc na veřejnost
Ale s naprostým klidem prohlašuji, že se Ukrajina rozhodně nestane členem NATO či EU za mého života a už vůbec si neumím představit, jak by mohla nahradit již stávajícího člena Maďarsko.
Co se stane za 20 let nemohu říci. Dovedu si i představit variantu, že NATO bude nahrazeno jiným mechanismem celoevropské bezpečnosti a pokud jde o EU, ta bude upadat, jak se bude mohutně rozvíjet stále úspěšnější, ale vnitřně na rozdíl od EU demokratičtější uskupení BRICS, protože současná nastoupivší Evropská komise v otázce pokračování války proti Rusku či absolutistického prosazování dogmatické verze zelené politiky, jež směřují k tomu doničit vše, co se ještě zničit nepodařilo.
Donald Trump už netrvá na okamžitém setkání a jednání ve formátu Trump-Putin-Zelenskyj a chce se setkat s Vladimírem Putinem do 6-ti měsíců od své inaugurace.
To je velmi rozumný krok. Bude zapotřebí nejdříve dořešit organizační otázky místo setkání Putin – Trump. Ne každá země, která je ochotna nerespektovat nesmyslná rozhodnutí Mezinárodního trestního tribunálu ohledně zatčení Putina přijmout, kvůli onomu absurdnímu zatykači. Nebyl by asi problém na setkání v USA, která se jeho rozhodnutími necítí být vázána, ale v jiných zemích určitě.
Důležitější je ovšem fakt, že věci pro jednání musí dozrát, což nyní zejména u Ukrajiny a NATO je vzdálenou budoucností.
Postbidenovské militantní síly musí ještě více oslabit, Ukrajina bude muset zažít ještě několik každodenních porážek a přiblížit se do situace ne nepodobné poslední agónii USA v Afghánistánu v předsmrtné křeči a západní společenství bude muset vystřízlivět ze svých bludů, které měl svého času Napoleon či Hitler, že je možné Rusko porazit a z faktu, jak je NATO všemocné.
Někdy mi lidé vytýkají, že jsem příliš proruský.
Ale to je hrubě nepřesné. Vždycky jsem byl a stále jsem přesvědčen o potřebě úzké a plodné spolupráce Západu a Východu, tak jak jsme ji znali do roku 1990. Politika détente byla tím nejhumánnějším produktem ve vývoji západního světa a bude třeba se k ní vrátit.
Trump, přes své imperiální choutky získat Grónsko, Panamský průplav, Kanadu cestou koupě či jiného obchodu, stejně jako oblibou s používáním cel vůči komukoliv, spojencům i protivníkům, je zároveň trvalým odpůrcem krvavých válek, jak v minulosti prokázal ohledně války v Afghánistánu či Iráku.
Zcela jistě se s Putinem za půl roku dohodne.
A mimochodem : hlupák Zelenskyj udělal chybu, že se odmítl setkání v trojlístku Trump-Putin-Zelenskyj zúčastnit.
JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
Washingtonu hoří poslední rezervy
Masívní pomoc spálenému Los Angeles narazí na to, že federální vláda znovu narazila na dluhový strop a začíná se vyškrabovat.
Požár v Los Angeles, který křesťanům připomíná peklo a ateistům Hirošimu, tvrdě zatočí se zbývajícími volnými zdroji federální vlády ve Washingtonu. To bude opravdový státnický oříšek hned v prvních minutách Trumpovy vlády, protože zároveň narazí na obnovený dluhový strop. Pokud vláda pomůže vypálenému městu, bude to drahé. Kde na to ale vzít? Pokud však na to nepřijde a nepomůže, krize se povleče a bude ještě dražší. A hlavně ještě nebezpečnější.
V pátek ráno odhadovala meteorologická služba celkové hospodářské ztráty hořícího Los Angeles mezi 135 a 150 miliardami dolarů. Vypáleno bylo zatím deset tisíc budov. Do škod je třeba zahrnout také totální ochromení ekonomických aktivit spáleniště, kde nebude fungovat téměř nic, lidé pochopitelně přijdou o pracovní příjmy a zmizí veškerá poptávka. Nebo nezmizí, lidé dostanou nějakou pomoc, ale ta se bude čerpat z rozpočtů, které mají ochromené příjmy.
Teoreticky by se to dalo zvládnout tiskem nových peněz, které nemusí být inflační, protože nepřinesou přírůstek, ale jen částečnou náhradu spotřeby a hlavně obnovu produkce. Jenže rozpočet je vysoce politická záležitost, kde se na teorii nehraje.
Prosincová kongresová tahanice o další financování federální vlády sice skončila na poslední chvíli dohodou, že další rozpočtové provizórium Spojených států vydrží až do 14. března, tedy skoro dva měsíce Trumpovy vlády. Jenže vyčerpání rozpočtových zdrojů nebylo všechno, o co se tady hrálo. Na stole se objevil také dluhový strop, jehož platnost byla jen pozastavena do konce minulého roku. Teď už dluhový strop opět platí.
V současné době jde na obsluhu zmíněného dluhu ve výši 36,1 bilionu dolarů zhruba třetina volných zdrojů federálního rozpočtu, který loni počítal s výdaji 6,8 bilionu dolarů. Dluhový strop znamená, že Kongres musí od začátku všechny rozpočtové návrhy porovnávat s limitem 36,1 bilionu (tisíců miliard) dolarů pro celkové zadlužení federálních financí. Nad tento strop, do kterého už trká, si půjčovat nesmí. Jsme tedy znovu tam, kde jsme byli na konci prosince.
Donald Trump se snažil přesvědčit zákonodárce, aby mu strop zvýšili. Proč taky ne, dělalo se to vždycky, a to už strop máme od roku 1914. Jenže teď narazil na zásadové konzervativní křídlo vlastní Republikánské strany, které za jedinou přijatelnou změnu považuje naopak snížení stropu. Tahle skupina má asi deset poslanců, což je proklatě víc než jeden hlásek, který smí republikánská půle sněmovny ztratit, aby jí návrh prošel.
Trump se podle některých komentářů už přizpůsobil, když se snaží vyměnit drahou válku s Ruskem za laciné šarvátky s Grónskem a Panamou. Nákladnější však bude „velká rána“ chystaného balíku zákonů, které shrnou imigraci, energetiku, snížení daní a další politiky s biliónovými rozpočty. Na tenhle balík se Trump obzvlášť těšil, protože je přesvědčen, že ho vepíše rovnou do historie. Nově zvolený předseda sněmovny Mike Johnson slíbil, že do toho půjde. Ale má na to? Při chaboučké republikánské většině je to dráždění hada bosou nohou.
Příští týden, ještě před Trumpovou inaugurací, tedy bude nejspíš oznámeno, že federální vláda znovu vyčerpala rozpočtové možnosti a začíná se vyškrabovat. Státní dluhopisy se platit musí, takže na ně půjdou peníze z hotovostní rezervy 800 miliard dolarů, kterou má ministerstvo financí nasysleno. Ještě před kalifornskými požáry se odhadovalo, že mistr úrovně Janet Yellenové, která vedla finance Bidenově vládě, s tím vydrží skoro do léta. To zahrnovalo předpoklad, že v březnu do těch rozpočtových hádek naskočí ještě konec současného provizória, takže finále bude v režimu dvojitého stisku.
Nový ministr financí, kterým má být Scott Bessent, je prohnaný finančník v oboru peníze těch druhých (investiční fondy). Ten by se v tom nemusel utopit. Jenže to ještě nehořelo. Teď hoří, a čím dál víc. Hasičům v Los Angeles ve čtvrtek došla voda z městských požárních nádrží. Snad si s tím nějak poradili, ale ty největší plameny byly v pátek stále mimo kontrolu. Předpověď počasí pro příští týden počítá se sílícím větrem, který oheň znovu rozdmychává.
Hoří tak strašlivě, protože všechno je vyschlé. Pryč jsou časy, kdy bylo v Kalifornii touto roční dobou krásně hnusně, protože soustavně pršelo. Vleklé sucho se připisuje klimatickým změnám. Sucho bylo i jinde v regionu, loni málem zablokovalo Panamský kanál. Stejnou příčinu má také neustávající vichr, který žene plameny dál a dál, protože vyšší teploty atmosféry mu dodávají více energie.
Zničené město je něco víc než vypálené budovy, a třeba i knihovny a koncertní síně nebo nedejbože filmová studia Hollywoodu. Vypaří se genius loci, duch sounáležitosti a kultury, který umožňuje, aby tolik lidí mohlo dobrovolně žít, pracovat a tvořit nacpáno do tak malého prostoru. Nekonečná spáleniště děsí představou, že město zahynulo. Sice nebylo bombardováno, jako Gaza, nepřehnala se přes něj fronta jako na Donbase, nebylo spláchnuto jedním mocným výbuchem, o který si hrdinní politici, kteří pak zalezou do díry, vytrvale koledují. Ale vypadá to skoro stejně.
Americká historie vypovídá hodně o odolnosti lidí v těžkých krizích, ale bez peněz se to povleče. Donald Trump bude muset do sněmovny, aby prolomil rozpočtový a dluhový krunýř, ale to se neobejde bez debaty o klimatických změnách a roli státu. Nejen porážka, i pouhé zdržení by bylo kruté. Už na konci roku se mluvilo tom, že rozpočtové spory by se mohly projevit zhoršením ratingu Spojených států, což je totéž, jako když řekneme, že státní dluh bude dražší.
V současné době jde na obsluhu zmíněného dluhu ve výši 36,1 bilionu dolarů zhruba třetina volných zdrojů federálního rozpočtu, který loni počítal s výdaji 6,8 bilionu dolarů. Kongresový odpor proti zvyšování federálního dluhu má smysl. Je tu také další riziko – poptávka po státních dluhopisech USA začíná mít trhliny. Největší věřitel Čína už srazil své dolarové rezervy zhruba na třetinu maxima. V zahraničně obchodních platbách některých zemí začínají pokusy s nahrazením dolaru lokálními měnami nebo nějakým košem bez dolaru. Zatím to moc nejde, ale mechanismus transakcí se dá šlechtit i na pětníkových objemech. Takže to za pár let přijde.
Trump už vyhrožoval, že s takovými zatočí. Požaduje taky prudké zvýšení poptávky po klíčových amerických komoditách, kterými jsou LNG a zbraně, jinak …
Silácké řeči bývají známkou slabosti. Krize bývají příležitostí ke změně.
Los Angeles nepochybně dostane mezinárodní pomoc, ale bude ji provázet debata, jak se z této události poučit. Možná nejde o peklo, ale jen očistec, kde utrpení je aktivní látkou čistírny duší.
Zatím hoří daleko, ale české lesy také vysychají, české dluhy nás taky chtějí zavalit, česká debata si taky na teorii moc nehraje. Není to jen o nich, je to i o nás.
Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
Musk prolomil rozhovorem s Weidelovou cenzuru. Z toho má establishment strach, chválí Bystroň z AfD
Miliardář Elon Musk otevřeně podpořil německou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Odvysílal rozhovor s její spolupředsedkyní Alicí Weidelovou. „Nejdůležitější je, že dostala prostor. Prolomil tím cenzuru,“ chválí miliardáře europoslanec AfD Petr Bystroň. Podle něj byla strana německými médii umlčovaná. „Celý establishment má strach z toho, že někdo komunikuje jiné názory,“ říká pro Český rozhlas Plus. Podle něj nejde o vměšování do voleb.
X Jak hodnotíte rozhovor vaší spolupředsedkyně s americkým podnikatelem?
Nejdůležitějším bodem bylo, že Alice Weidelová dostala prostor v médiích, protože v předešlých volbách tomu tak nebylo. Hlavně ve veřejnoprávních médiích docházelo k tomu, že AfD buď nepřišla ke slovu, a pokud, tak vždy byla v takových formátech ostrakizována – třeba bylo pět proti jednomu nebo se tematizovala jenom negativní téma. Takže ona měla teď konečně prostor.
Rozhovor stranické šéfky Alice Weiedelové s Elonem Muskem europoslanec Petr Bystroň (AfD)
X Upřímně řečeno nevím, jestli to takhle bylo v německých médiích. Ale nebyl rozhovor s Elonem Muskem nekritický? Po srsti, jak se říká?
To máte pravdu. O tom že se večer diskutovalo na sociálních sítích, že tam chyběla kritická témata, že to bylo dlouhé, v angličtině a tak dále. To je všechno pravda. Ale nejdůležitější že, že Alice Weidelová dostala prostor.
Německá veřejnoprávní televize teď před volbami do Bundestagu uvažuje o tom, že udělá televizní duely, Alternativa pro Německo je druhá nejsilnější strana, takže by to měl být duel mezi Friedrichem Merzem (CDU/CSU) a Weidelovou coby s kandidáty na kancléře. Ale televize řekla, že duel udělá s kancléřem Olafem Scholzem (SPD).
X Na německé politické scéně zaznívá kritika, že vystupování Elona Muska jsou zasahováním do volební kampaně. Vy si to nemyslíte?
Je zábavné, když to říkají členové establishmentu, kteří doposud měli veškeré prostředky komunikovat a ovlivňovali jimi volby, vzájemně se doporučovali.
Je to poprvé, kdy někdo řekl: volte tuto stranu. Ale není nic neobvyklého, že zahraniční politici nebo aktéři podporují různé strany a proudy. Bill Gates třeba dává 5 milionů časopisu Der Spiegel, podporuje neziskové organizace…
X Ale řekl na nějakém sledovaném kanále, kterou konkrétní stranu podporuje?
To ne. Ano, je to poprvé, že někdo doporučil tuto stranu. Dřív to ta druhá strana dělala tak, že podporovala strany toho a toho proudu. Bill Gates to neudělal. Elon Musk ano. Proč ne?
X Protože, alespoň to říkají někteří kritici, není Elon Musk jenom podnikatel. Je to nejbohatší člověk planety. Má zásadní vliv na budoucího americké prezidenta Donalda Trumpa, vlastní sociální síť X s obrovským dosahem, sám má asi 211 milionů sledujících. To se nedá jen tak srovnat s někým jiným, ne?
Je dobře, že na své sociální síti umožňuje svobodu slova. Prolomil určitý koridor, který tu byl předtím, prolomil cenzuru.
Podívejte se, jaký výsledek mělo už to, co se děje v posledních týdnech v USA. Mark Zuckberger řekl, že zruší cenzuru na facebooku.
Každý si udělá názor
X Někdo by řekl, že to je regulace. Ale to je váš názor. Poslanci Evropského parlamentu, jehož jste také členem, vyvíjejí tlak na Evropskou komisi, aby údajné pokusy Elona Muska ovlivnit německé volby prošetřila. Myslíte si, že by tady mohla komise zasáhnout?
To mi přišlo velmi zábavné. Četl jsem o tom, že 150 úředníků komise mělo sledovat ten rozhovor. Na tom je vidět, jak velký strach má celý establishment z toho, že je najednou možné bavit se i v jiném koridoru než v tom doposud vytyčeném právě těmito lidmi.
X Jenomže on platí zákon o digitálních službách DSA, podle kterého musí platforma řešit potenciální hrozby volebnímu procesu. Čili požadavky jsou v souladu se zákonnými pravidly v Evropské unii. Co na to říkáte?
Ale jim jde o to, že mají strach, že někdo komunikuje jiné názory, než oni doteď chtěli připouštět. Jaké je to ohrožení voleb, když se pobaví kandidát na kancléře s nějakým milionářem? Je to svoboda slova, každý volič si může udělat svůj názor.
I paní Lizcová řekla, že části lidí se to bude líbit, část lidí si to ani neposlechne. Poslouchalo to 100 tisíc lidí, dalších 88 milionů to vůbec neslyšelo. A další si řeknou, že Weidelovou volit nebude. Podle mě to ohrožuje pouze establishment, který nechce dopustit, aby AfD vůbec byla slyšena.
Kauza Voice of Europe
X V médiích se zmiňoval i údajný vliv Ruska na vaši stranu. Listy The Insider a Spiegel prozkoumaly uniklou korespondenci propagandistky Vladimira Sergienka. Z ní vyplývá, že měl doručovat vašim poslancům texty projevů. Doporučoval jim, aby lobbovali za kremelské iniciativy a žalovali svoji vládu. Popíráte, že tam bylo nějaké takové propojení?
Jsem rád, že to zmiňujete. V kampani do Evropského parlamentu jsem byl já sám terčem podobných nařčení, dokonce vyšly od BIS v Praze.
Kauza Voice of Europe
Podle zjištění tajných služeb chtěla ruská síť kolem portálu Voice of Europe ovlivnit volby do Evropského parlamentu. Aktéry kauzy Viktora Medvědčuka a Arťoma Marčevského zařadilo Česko a následně Evropská unie na svůj sankční seznam. Podle médií někteří politici, kteří dali Voice of Europe rozhovor, od této platformy získali také peníze, celkem až miliony korun, i pro účely financování kampaně. Jedním z nich měl být i Petr Bystroň.
Nejenom.
To byla kauza Voice od Europe. To byla webová stránka, kterou udělali ukrajinští uprchlíci v Praze. Na to nekoukalo ani několik set tisíc lidí. Jejich příspěvky lajkovali tři čtyři lidé. A z toho se nafoukla velká kauza ovlivňování voleb v celé Evropské unii.
A přesně o to jde. Možná že ten člověk, co jste ho zmiňoval, já ho vůbec neznám, existoval, možná někomu něco posílal. Ano. Ale mělo to vliv na naši politiku? Nemělo. Jenom se to zveličuje médii. A kterými médi? Sám jste zmínil Spiegel. A ten dostal pět milionů od Billa Gatese. Za co? Aby psal věci, které jsou ve prospěch Billa Gatese. Spiegel dostal peníze od americké vlády. Tajně.
X A když neznáte pana Sergienka, tak znáte pana Arťoma Marčevského? Podle médií existuje nahrávka, která vás zachycuje při přebírání 20 000 eur právě od něj. Kdyby tahle obvinění nebyla podložená, tak by vaši kolegové ve spolkovém sněmu nehlasovali pro vaše zbavení imunity.
To taky není pravda. Ten systém zbavování imunity probíhá v Bundestagu tak, že poslanci neví, o čem se jedná věcně. Je to čistá formalita. Dokonce se mi stalo, že mi hodně kolegů řeklo, že kdyby věděli, o co v té věci jde, tak by určitě hlasovali proti.
Lídr kandidátky AfD Krah nebude v europarlamentu součástí delegace strany. Šéfem se má stát Aust
X Ale fakticky na těch zprávách v médiích něco je?
Není na nich nic. Tu zmiňovanou nahrávku nikdy nikdo neslyšel. Já jsem okamžitě požadoval, ať ji protistrana předloží. Nikdo ji nepředložil. Výsledek je, že o mně vyšlo v průběhu volební kampaně v Německu 254 článků, všechny byly negativní. A po volbách pět.
X A v jakém stadiu je teď vyšetřování obvinění, které vznikly před tím, než jste se stal europoslancem?
Orgány mě vyšetřovaly velmi intenzivně. Udělaly u mě 15 domovních prohlídek, které měly za cíl najít důkazy pro obvinění. Nenašly vůbec nic a po patnácté prohlídce otočily a začaly vyšetřovat úplně jiným směrem. Řekly, že zaměstnávám svého právníka v Bundestagu jako poradce. A teď už jsme u domovní prohlídky číslo 21, udělaly domovní prohlídku u mého právníka. Ale to už je úplně jiný směr.
X Ale pokračuje to?
Ano, pokračuje. Tento měsíc se bude jednat o zrušení mé imunity v Evropském parlamentu.
X X X
Biden udělil papeži Františkovi Prezidentskou medaili svobody. Poprvé ji někomu udělil s vyznamenáním
Americký prezident Joe Biden v sobotu udělil papeži Františkovi Prezidentskou medaili svobody s vyznamenáním. Je to poprvé za čtyři roky, které strávil v úřadě, kdy jedno z nejvyšších amerických ocenění udělil s vyznamenáním, informuje agentura Reuters.
Biden s papežem hovořil telefonicky, uvedl Bílý dům. Původně měl americký prezident tento týden zamířit do Itálie, kde byla naplánována i schůzka s hlavou katolické církve, Biden ale cestu zrušil, aby se mohl soustředit na snahu uhasit požáry devastující oblast Los Angeles.
Udílení Prezidentské medaile svobody zavedl v 60. letech minulého století prezident John F. Kennedy. Jejím cílem je vyznamenat ty, kteří učinili „zvlášť úctyhodný přínos“ americké národní bezpečnosti, světovému míru, nebo „kulturním či jiným význačným veřejným nebo soukromým snahám“.
Letos jí Biden vyznamenal mimo jiné exministryni zahraničí USA Hillary Clintonovou, frontmana hudební skupiny U2 Bona, miliardáře George Sorose či fotbalistu Lionela Messiho.
X X X
UKRAJINCI SE STĚHUJÍ NA RUSKÉ ÚZEMÍ
Nemají na život jinde. Tisíce Ukrajinců se vracejí na Ruskem okupovaná území
Tisíce Ukrajinců se stěhují zpátky domů – tedy na území okupovaná Ruskem. Na život na Ukrajině totiž nemají. Chybí jim peníze na nájem nebo na jídlo. Podporu od vlády buď vůbec nedostávají, nebo nedokáže pokrýt všechny jejich potřeby. Lidé tak vybírají mezi menším a vetším zlem.
Olena Morozovová se loni v zimě rozhodla, že opustí Rusy okupovaný Lysyčansk v Luhanské oblasti a přestěhuje se na území, které kontroluje Ukrajina. Její přátelé se dvěma dětmi v tu samou chvíli cestovali opačným směrem. Vraceli se do svého domu ve městě, protože už si nemohli dovolit platit nájem v Dnipru.
„Říkali mi, že je velmi těžké žít i na území kontrolovaném Ukrajinou,“ řekla portálu The Kyiv Independent Morozovová. Jejich vyprávění ji ale neodradilo. „Ruští vojáci obsadili Lysyčansk před dvěma roky v červenci. Poté jsme tam půl roku neměli čerstvý chleba,“ popisuje Morozovová.
S manželem přežívali díky prodeji knedlíků, vařených na ohni, a rozvozu pitné vody. Voda netekla, ústřední topení nefungovalo a elektřina vypadávala. Plynu bylo dost.
Žena později těžce onemocněla, ale ve městě nebyl lékař. Požádala tedy o pomoc ruské vojáky, kteří odvětili, že „s civilisty nemají nic společného“. Morozovovou ošetřili v nemocnici v Luhansku, který Rusko okupuje od roku 2014. „Píchli mi ukrajinské léky. Ovšem prošlé,“ poznamenala Morozovová.
„Děti mají dvacetiminutové lekce – téměř žádné učení. A otravují je myši. V bytech je hodně myší, protože je jich hodně prázdných, mnoho lidí se odstěhovalo,“ vylíčila, jak funguje „okupační školství“.
Z bláta do louže?
Lidé jako Morozovová proto raději volí odchod ze svých domovů a na neokupovaných územích žijí v nájmu. Vláda tvrdí, že vnitřním uprchlíkům poskytuje bydlení zdarma. Čekají na něj ale měsíce. Někteří pak upadnou do chudoby, nemohou si dovolit byt a chybí jim peníze na jídlo.
„Pronajali jsme si, co bylo k dispozici,“ řekla čtyřiašedesátiletá Antonina Palamarčuková, která uprchla z Myrnohradu v Doněcké oblasti a putovala s dcerou po Ukrajině, až usadily v Kyjevě. Náklady na byt z důchodu nezaplatí. Od státu peníze však nedostane, protože její důchod je o trochu vyšší než minimum, od kterého se vyplácí příspěvek.
Pro mnoho vysídlených lidí přitom finanční podpora od státu „není jen částečnou pomocí při placení bydlení, ale ve skutečnosti jedním z mála prostředků k obživě“, uvedl úřad ombudsmana pro The Kyiv Independent.
„Prostě jdou tam, kde mají kde bydlet. Protože tady prostě nemají co utrácet nebo čím platit za jídlo,“ řekl Petro Andriuščenko, bývalý poradce starosty Mariupolu a spoluzakladatel neziskové organizace, jež pomáhá vysídleným lidem.
Na začátku podpora fungovala, nyní se snížila
Kolik lidí se vrátilo do svého okupovaného domova, nelze přesně zjistit. Podle OSN žije na Ukrajině celkem 3,5 milionu vnitřně vysídlených osob. Čtyřicet procent z nich není finančně soběstačných. Jiní se vracejí domů, aby se starali o nemocné příbuzné.
Ministerstvo sociální politiky tvrdí, že za posledních devět měsíců odešlo 1 262 lidí. Někteří odhadují, že počet je mnohem vyšší. Poslanec Maksym Tkačenko z vládnoucí strany Sluha národa nedávno uvedl, že území kontrolované Ukrajinou opustilo 150 000 lidí a usadili se ve svých původních domovech na Ruskem okupovaném území. Jeden z vysokých ukrajinských představitelů se nechal slyšet, že Tkačenko lže. Poslanec své prohlášení nakonec odvolal.
Jisté však je, že vláda vysídleným Ukrajincům nedává takovou finanční pomoc, jakou by potřebovali. Na začátku války stát zavedl kompenzace pro zaměstnavatele, kteří jim dají práci a částečně, nebo úplně dotoval jejich finanční náklady. Místní samosprávy dostaly za úkol poskytnout vysídlencům bydlení zdarma.
V praxi to moc nefunguje. Některé státem vlastněné budovy jsou prázdné a jinde se lidé tísní. „Jednu sprchu používá 50 žen a dětí,“ popisuje Tkačenko. Nerozumí, proč se nevyužily například prázdné vysokoškolské koleje, když studenti kvůli válce studují dálkově. Na druhou stranu se část ubytovacích kapacit za tři roky války už vyčerpala.
Navíc v březnu 2024 vláda snížila příspěvek pro vysídlené osoby na 45 dolarů (1099 Kč) měsíčně pro dospělé a 70 dolarů (1709 Kč) pro děti a zdravotně postižené. „Vláda se k vysídlencům chová jako k neviditelným lidem,“ poznamenal Andriuščenko.
Doma čeká ruský pas
Složitá je ale i cesta zpátky domů. Oficiálně žádné obousměrné hraniční přechody mezi územím kontrolovaným Ukrajinou a částí země okupovanou Ruskem neexistují. I proto se navrátilci nedají spolehlivě spočítat.
Ukrajincům zbývá dopravit se do jiné země a koupit si drahou letenku na moskevské letiště Šeremetěvo, kde Rusko zřídilo „filtrační“ zařízení, v němž jsou při příletu kontrolováni speciálními službami.
Ruské úřady v říjnu uvedly, že přes Šeremetěvo vstoupilo do země za poslední rok 83 000 Ukrajinců, zatímco dalších 24 000 bylo odmítnuto. Andriuščenko tvrdí, že nevpuštěných bylo 200 000 a domů se dostalo 150 000 lidí. Tam je však čeká nucená rusifikace. Už více než rok by měli mít ruský pas. Například děti bez něj nemohou chodit do školy.
X X X
RUSKÝ KNĚZ VYHOŠTĚN Z ČR, DNES NA SLOVENSKU
Vyhoštěn z Česka, oslavován na Slovensku. Jak pracuje Putinův kněz
V Česku kryl agenty ruských tajných služeb. S vědomím Kremlu využíval ruské uprchlíky i falešnou církev. Vláda ho v létě sice vyhostila, ale jeho mise stále neskončila. Pravoslavný kněz Nikolaj Liščenjuk podle zjištění iDNES.cz částečně přebývá na Slovensku a nadále plní úkoly Kremlu. Přinášíme kompletní profil muže, který svou víru odevzdal Putinovu režimu.
Ruský kněz Liščenjuk v Česku žil už od roku 2001. Začínal jako kaplan na ruském velvyslanectví. V roce 2006 nenápadně přešel do Karlových Varů, kde si svým charismatem a starostlivostí získal vůdčí roli v ruské menšině.
„Nikdo z nás pořád nechápe, co se vlastně stalo. S otcem Nikolajem nikdy nebyl problém,“ říkají dvě postarší ruské dámy, které pravidelně navštěvují bohoslužby v chrámu svatého Petra a Pavla.
Věřící z Karlových Varů by zjevně nenapadlo, že za vizáží moudrého správce největšího pravoslavného chrámu v Česku stojí ctižádostivý ruský jestřáb, jenž přesně ví, jak to chodí v prostředí proputinovských služeb GRU a FSB.
Kirill ve svých projevech označuje jaderné bomby za dílo boží prozřetelnosti a Ukrajince líčí jako národ satanistů.
X X X
Burzám vládlo šílenství kolem AI. Největšími hvězdami byly Palantir a Nvidia
V roce 2024 se zájem investorů soustředil zejména na akcie amerických firem, podnikajících v oblasti umělé inteligence. Akcie americké softwarové firmy Palantir tak za loňský rok zhodnotily o závratných 350 procent, akcie výrobce čipů autonomní vozidla, diagnostiku ve zdravotnictví či hry Nvidia šly nahoru o 178 procent. Evropa tolik zajímavá není a nebude. Podle ekonomů i kvůli nejistotě kolem cla a dalších opatření, který avizoval nastupující nový americký prezident Donald Trump.
Českými investory ostře sledovaný index S&P 500, sestavený z akcií 500 nejvýznamnějších amerických podniků, si za rok 2024 připsal 24 procent. „V indexu S&P 500 se nejvíce dařilo sektorům komunikací a informačních technologií, které přidaly necelých 40 procent respektive přes 37 procent. Na opačné straně byl sektor materiálů, který odepsal přes dvě procenta. Zdravotnictví, energetika a nemovitostní sektor se prozatím jen těsně vyskytují v kladných číslech,“ zhodnotil rok na amerických burzách analytik České spořitelny Jan Bystřický.
Nejvíce rostoucí akcií v portfoliu indexu S&P se stal Palantir s růstem 350 procent. Zaměřuje se na softwarové platformy pro veřejný i soukromý sektor, zaměřené na robustní analýzu a interpretaci dat, v níž hlavní roli hraje umělá inteligence (AI). Další americká firma Nvidia, jeden z největších výrobců čipů na světě, posílila o 178 procent.
Pro analytika Purple Trading Petra Lajseka byla Nvidia největší hvězdou roku 2024 i dvou předcházejících let. . „Nvidia se tak stále veze na vlně AI šílenství a obrovské poptávky po jejích čipech. V posledních dnech loňského roku se však propadala a její akcie již vstoupily do teritoria korekce. Co za tím stojí? Jedním z negativ může být Apple, který bude na vývoji AI čipů spolupracovat s konkurenčním Broadcom. Další ránu Nvidia zasadil šéf Microsoft, který zmínil, že jeho společnost má čipů dostatek a spíše řeší problémy s nedostatkem energií. To tak otřáslo narativem Nvidia, že její čipy jsou vysoce nedostatkové zboží. Letos již podobný růst u akcií Nvidia očekávat nelze, i tak však může být rok 2025 pro AI společnosti pozitivní,“ podtrhuje Lajsek.
Rostly ale i další technologické akcie. „Akcie Meta Platforms poskočily nahoru o 76 procent, akcie Amazonu letos posílily o 53 procent, akcie Alphabet, mateřské společnosti Google, připisují 41 procent a akcie Apple Inc. evidují zisk 30 procent. Za zmínku stojí jistě také nárůsty akcií streamingové platformy Netflix či akcií Tesla o více než 80 procent,“ zrekapituloval výsledky obchodování těsně před Vánoci 2024 makléř Wood&Company Vladimír Vávra.
Evropské akcie tolik nezazářily
Dobrá nálada v roce 2024 šířící se z USA loni dopadla i na evropské trhy. Ale jen částečně. „Většina evropských burz zaznamenala pozitivní výkonnost, avšak díky vágnímu ekonomickému růstu a strukturálním problémům v průmyslové sféře evropské akcie ve srovnání ve srovnání s trhy v zámoří spíše zaostávaly. Panevropský akciový index Stoxx Europe 50 v roce 2024 připsal necelých 10 procent po předloňském nárůstu o 12 procent. Britský index FTSE 100 od začátku roku 2024 do Vánoc evidoval nárůst o šest procent, francouzský CAC 40 v důsledku turbulencí na domácí politické scéně naopak ztrácel dvě procenta,“ podtrhuje Vávra. Relativním vítězem se mezi západoevropskými indexy podle něj stal německý DAX, který si loni navzdory žalostné výkonnosti automobilového a energetického sektoru připsal zhruba 20 procent. „Největším měrou k růstu indexu DAX přitom přispěly především akcie Siemens Energy (plus 325 procent), zástupce v obranném sektoru Rheinmetal (plus 113 procent) a akcie softwarové firmy SAP (plus 71procent),“ vypočítává Vávra.
Letošní rok: nejistota kvůli Trumpovi?
„Pro letošní rok očekávám pokračující zájem o americké akcie na úkor těch, které se obchodují v Evropě nebo na rozvíjejících se trzích. Důvodem je nejistota kolem politiky Donalda Trumpa, která bude chránit americké firmy, na což mohou doplatit firmy právě z jiných lokalit,“ říká analytik investiční společnosti XTB Tomáš Cverna. Celý rok 2024 se podle něj nesl v duchu růstu amerických akcií, přičemž pozitivní sentiment ještě posílily americké prezidentské volby. „Do nového roku vstupuji s opatrností kvůli hrozbě korekce, což může nastat kvůli mixu faktorů, kterými jsou silnější dolar a vysoké valuace. Dařit by se mohlo biotechnologickým firmám, společnostem působícím v infrastrukturním byznysu nebo v nemovitostním sektoru. V cenách společností s vysokou tržní kapitalizací již vidíme zaceněný výhled na pozitivní ekonomický vývoj a pokles úrokových sazeb. I z tohoto důvodu se letos zaměřím na společnosti s nižší tržní kapitalizací, u kterých trh přehlíží jejich potenciál,“ vysvětluje Cverna podle něj nejlepší investiční strategii pro letošní rok.
Hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Mníšek očekává, že akcie letos pravděpodobně nenaváží na tak silné zisky jako v předchozím roce. „Důvodem je zejména postupné propisování vyšších sazeb do úvěrů pro firmy, které podle řady odborníků stále těží ze sazeb po pandemii covidu. Dalším důvodem jsou možné obchodní války za Trumpova vládnutí, problémy s vysokými deficity nebo nejistota spojená s vysokou jádrovou inflací a potenciálně vyššími sazbami americké centrální banky Fed,“ vyjmenovává Mníšek.
Ivana Pečinková, ceskajustice.cz