Jourová je neseriózní osoba, o níž by mohl hodně vyprávět expremiér ČR Paroubek, u něhož pracovala. Když ji ing. Babiš přijímal do hnutí, slibovala, že bude tajemnicí Ano. Přes hnutí se dostala do EU a od té doby už na Babiše i hnutí zapomněla. Točila se kolem Leyenové z Německa, aby v Brusela uspěla a nic neudělala ani pro zlepšení ČR, firem i občanů. Stěžovali si na ni i politici Polska, Maďarska a dalších zemí EU.

Jourová vyrostla hodně vysoko, protože tak postupovala i na ministerstvu Paroubka a pracovníků v okolí. Šlo ji pouze o kariéru, kterou pak dělala i v EU a s Leyenovou, která prošustrovala miliony, nebo miliardy za léky na covid. Dodnes za to nebyla trestně stíhána a souzena. Nebo byla, ale v médiích se o tom mlčelo. Možná na to ještě dojde, když Evropa bude potřebovat peníze. Leyenová, EU, spolu s Anglií, Starmerem, nechce financovat ani Svobodnou Evropu, která je zřejmě plná různých agentů ze světa. Trump dobře ví, proč s ní skoncovat podle odborníků.

X X X

JOUROVÁ  Z  BRUSELU  ZA  KATEDRU?

Věra Jourová (ANO) na konci října po více než deseti letech skončí jako eurokomisařka. Na návrat z Bruselu se chystá už nyní. S Právnickou fakultou Univerzity Karlovy jedná o tom, že by mohla vyučovat. Fakulta je tomu nakloněná a byla by ráda, aby Jourová vedla na univerzitě vlastní předmět.

 Rok předtím, než Jourová v roce 2013 vstoupila do vrcholné politiky, vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Teď uvažuje o tom, že se na tuto akademickou půdu vrátí. Tentokrát jako vyučující. „S vedením školy se o tom bavíme,“ potvrdila Aktuálně.cz Jourová. Co konkrétně by měla učit, ještě není jasné.

„Kde mám náskok kvůli své práci v komisi, je právo pro digitální svět. Tam bych mohla být užitečná,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise odpovědná mimo jiné za koordinaci boje s dezinformacemi a vymahatelnost práva a etických principů v online prostředí. Momentálně Jourová objíždí členské státy EU s apelem, aby se připravily na dezinformační nápor před eurovolbami. 

 Právnická fakulta v Praze potvrdila, že by stála o to, aby jejich někdejší absolventka na škole vyučovala. „Paní eurokomisařka při své práci v Evropské komisi získala řadu zkušeností v oblasti regulace digitálních platforem a umělé inteligence. Jsou to jedny z klíčových problémů dneška, které mají úzký vztah například ke svobodě slova, právu na soukromí, ale i kvalitě demokracie jako takové,“ vysvětlil proděkan pro komunikaci Marek Antoš.

„Bavíme se proto o možnosti externí spolupráce, v rámci níž by našim studentům nabídla nový volitelný předmět zaměřený právě na tuto oblast,“ doplnil Antoš.

 Jourová však tvrdí, že právnická fakulta není jedinou, kde by se mohla po konci svého mandátu objevit. Svůj seminář by mohla mít také na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a nevyloučila ani práci v zahraničí. 

„Angažmá na Ukrajině by mě zajímalo, konkrétně pomoc vládě při přípravách na vstup do unie,“ uvedla Jourová při setkání s novináři v Praze. Zdůvodnila to tím, že díky svým předchozím zkušenostem z české cesty do unie a téměř deseti letům v komisi ví, „jak se připravují reformy nebo jak má vypadat mediální zákon, aby byl v souladu s evropskými pravidly“. 

 Nic konkrétního ale Jourová zatím ve vztahu k napadené zemi dohodnuté nemá. „Vždy jsem říkala, že pokud bych měla pracovat mimo Česko, tak by to byla Ukrajina. A to platí. Podzim je ale ještě daleko,“ dodala.

Pomoc zemím aspirujícím na vstup do EU patří mezi běžné angažmá bývalých eurokomisařů nebo vysokých představitelů společných institucí. Platilo to pro Donalda Tuska, který z pozice šéfa Evropské rady, tedy unijních summitů, odjel pomáhat rovněž ukrajinské vládě, týká se to také bývalého českého eurokomisaře Štefana Füleho nebo někdejší lotyšské eurokomisařky Sandry Kalnieteové.

 Vedle znalostí a zkušeností jsou bývalí funkcionáři EU k takové práci motivovaní konkurenční doložkou ve smlouvě. Ta jim v průběhu dvou let od odchodu z komise zakazuje vykonávat komerční činnost, při které by využívali informace nabyté v komisi. 

Toto moratorium se bude týkat také Jourové. V jejím případě znamená, že by například nemohla pracovat pro Google, Facebook nebo jinou velkou digitální platformu, na kterou nyní dohlíží a reguluje ji.

Po tuto dobu zároveň bývalí eurokomisaři dostávají velkou část svého bruselského platu, takže nemusí řešit příjem, protože ho mají zajištěný. Také evropský důchod bude mít Jourová vysoký. Až nabyde nyní devětapadesátiletá politička věk odchodu do penze platný pro eurokomisaře, tedy 66 let, měl by její důchod činit v přepočtu okolo čtvrt milionu korun hrubého.  

X X X

Donald Trump mladší míří do ČR. Soukromá návštěva, zní z ministerstva

 Nejstarší syn amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá krátce před rumunskými prezidentskými volbami, které poutají celosvětovou pozornost kvůli vyloučení krajně pravicového kandidáta Calina Georgeska, navštívit Rumunsko. V rámci své evropské cesty zavítá také do řady dalších zemí včetně Česka.

 Donald Trump mladší zavítá do balkánské země krátce před opakovaným prvním kolem voleb, k němuž Rumuni půjdou 4. května. Georgescu loni v listopadu nečekaně vyhrál první kolo v původním termínu.

Výsledky však těsně před druhým kolem anuloval ústavní soud na základě odtajněných bezpečnostních dokumentů, podle kterých se do voleb vměšovalo Rusko.

 Rozhodnutí soudu ostře kritizovali politici z krajně pravicových a populistických stran v Evropě, ale i americký viceprezident J.D.Vance či miliardář a Trumpův blízký spolupracovník Elon Musk. Ti hovořili o snaze nedemokraticky znemožnit úspěch Georgeska.

 Sám Trump mladší podle webu Axios hovořil o „dalším sorosovsko-marxistickém pokusu zmanipulovat výsledek a ignorovat vůli voličů“. Do Rumunska se chystá 28. dubna. Podle zdrojů Axiosu i webu Politico by měl při své cestě zavítat i do dalších zemí, mimo jiné do Česka, Maďarska, Srbska, Bulharska či na Slovensko.

„Jedná se o soukromou návštěvu, která je koordinovaná jeho týmem,“ sdělil pro iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Soukromé osoby nemusí sdělovat účely své návštěvy, pokud například nežádají ochranu české policie, vysvětlil.

„My samozřejmě jsme v kontaktu s americkou stranou, ale detaily nemám oprávnění poskytnout,“ dodal Drake.

 X X X  

Cesta kolem Trumpovy hlavy. Co se dělo během středy plné celních kotrmelců

Po neskutečných veletočích, které předvádí v celní politice americký prezident Donald Trump, si celý svět klade jednu otázku: Co se to děje? O rekonstrukci středečních událostí, kdy nejprve vstoupila v platnost drsná odvetná cla, načež je Trump po pár hodinách poza stavil, se pokusila agentura Bloomberg.

 Když ve středu vstoupila v platnost Trumpova nová cla, sledoval podle Bloombergu americký prezident vývoj na trhu s dluhopisy. Co viděl, ho nejspíš nepotěšilo. Výnosy dlouhodobých dluhopisů prudce rostly, protože se jich investoři v obavách z vývoje americké ekonomiky začali zbavovat.

Evropská unie je připravena dále se Spojenými státy jednat o odstranění obchodních překážek, které bude prospěšné pro obě strany, uvedla v prohlášení. Podotkla přitom, že prosazuje nulová vzájemná cla.

Trump čelil nejhoršímu možnému scénáři: voliči, kteří ho kvůli inflaci znovu pozvali do Bílého domu, teď čelili nejen hrozbě růstu cen, ale i vidině vyšších úroků a tím i nákladů na půjčky. „Lidem z toho začínalo být trochu špatně,“ připustil později ve středu Trump.

Prezident údajně několik dní zvažoval, zda celní plán opravdu spustit naplno. Zdroje Bloombergu uvádějí, že celá celní tabulka vznikla po chaotickém jednání s ekonomickými poradci jen pár hodin před tím, než s ní Trump zamával na tiskové konferenci v Bílém domě.

 Největší veletoč

Během dalších čtrnácti hodin pak Trump provedl jeden z největších ekonomických obratů v moderní historii — oznámil tříměsíční pozastavení recipročních cel pro desítky zemí a povzbudil tak akciové trhy, které od jeho původního vyhlášení prudce klesaly. Jedinou zemí, které se odklad netýká, je Čína. Ta na Trumpova cla reagovala stejnou měrou, ale prezident na ni místo ústupku uvalil cla ještě přísnější.

   Úředníci Bílého domu prezentovali Trumpovo rozhodnutí jako promyšlený a strategický tah, který přinesl nabídky od spojenců a obchodních partnerů, kteří se v posledních dnech snažili dohodnout a clům se vyhnout.

 Sám Trump však ve středu odpoledne při setkání v Bílém domě připustil, že jeho rozhodnutí bylo z velké části reakcí na chaos na finančních trzích.„Myslím, že lidé trochu znervózněli,“ nechal se slyšet Trump.

V úterý večer, tedy těsně před zavedením cel, Trumpovi zavolal jeho dlouholetý spojenec, senátor Lindsey Graham z Jižní Karolíny, a sdělil mu své obavy. „Řekl jsem mu, že se snaží nastolit rovné podmínky, o kterých mluví už čtyři roky, a teď je tu způsob, jak to udělat. Lidé na to reagují. ,Sedni si s nimi a zjisti, co se dá dohodnout,‘“ popsal Bloombergu průběh hovoru Graham.

Chmurné prognózy se vyplňují

Ve středu ráno viděl Trump že se chmurné prognózy naplňují v přímém přenosu. Den začal sledováním kanálu Fox Business, kde se ve studiu s kritickými prohlášeními střídali jeden obchodník a byznysmen za druhým.

Zaujal ho prý především šéf JPMorgan Chase Jamie Dimon, který řekl, že globální obchod není spravedlivý. Dimon vyzval zahraniční politiky k chladnokrevnému přístupu a vyjednávání obchodních dohod. Trump Dimona pochválil: „On to pochopil. Je velmi chytrý, finančně geniální a všichni to vědí.“

Dimon však zároveň varoval, že Trumpovy kroky mohou vést k recesi a že firmy kvůli nejistotě omezují své aktivity. „Trhy vždycky nejsou v právu, ale někdy ano,“ řekl Dimon.

 Obavy, které zaznívaly v televizi, nebyly jiné než ty, které Trump slyšel v posledních dnech od některých svých nejbohatších spojenců. Elon Musk v posledních dnech rozhodnutí o clech ostře kritizoval a osobně napadal Petera Navarra, prezidentova poradce pro obchod. Bill Ackman, hedgeový manažer a podporovatel Trumpovy kampaně, nedávno navrhl 90denní odklad v zavádění cel, aby bylo možné uzavřít dohody.

Trump mezitím přes sociální sítě povzbuzoval své příznivce k nákupu akcií. Tato gesta naznačovala Wall Streetu, že situaci sleduje, a přispěla k obratu na trzích.

Když je člověk flexibilní

„Buďte v klidu! Všechno dobře dopadne. USA budou větší a lepší než kdykoli předtím!“ napsal brzy poté Trump na své Truth Social. Přesto se během dopoledne rozhodl svolat své hlavní ekonomické poradce do Bílého domu. Ministr financí Scott Bessent zrušil plánovanou prezentaci před republikánskou skupinou v Kongresu. Stejně tak i ministr obchodu Howard Lutnick. Finanční trhy Trumpa zjevně znepokojovaly. „Poslední dny to vypadalo dost pochmurně,“ přiznal Trump.

 Podle Lutnicka hrála roli i záplava nabídek ze zahraničí, které najednou měly ten správný tón. Trumpa obzvlášť zaujalo, že některé země byly ochotné jednat i o jiných než celních obchodních bariérách, o kterých dříve nechtěly ani slyšet. „Bylo to šílené, kolik telefonátů jsme dostali,“ řekl Lutnick.

Nakonec Trump podlehl. Jeho poradci sepsali oznámení pro sociální sítě, ve kterém světu sdělili, že cla se zatím ruší. Text psali bez konzultace s právníky. „Prostě jsme to napsali,“ řekl Trump. „Bylo to od srdce a myslím, že to bylo i dobře napsané.“

 Někteří lidé v Bílém domě o oznámení vůbec nevěděli a okamžitě spěchali zjistit, co přesně měl prezident na mysli. Zůstalo mnoho otázek ohledně provedení a dopadů nejen na Čínu, ale i na země jako Kanada nebo Mexiko.

Prezident, který ještě před pár dny tvrdil, že o žádných odkladech nebo výjimkách nechce slyšet, najednou otočil. A připustil i možnost výjimek pro firmy, které cla obzvlášť tvrdě zasáhnou. „Člověk musí být trochu flexibilní,“ řekl Trump. „A já to umím,“ uzavřel podle Bloombergu.

 X X X

 NÍZKÁ  ÚROVEŇ   SYNDIKÁTU  NOVINÁŘÚ  ČR

NEVYROVNÁ  SE  SVAZU  NOVINÁŘŮ  PŔED  VÁLKOU,  PO  VÁLCE

VE  VEDENÍ   BYLY  VELKÉ  OSOBNOSTI   MÉDIÍ,  TISKU,  ROZHLASU,  TELEViZE

DNES  JE  TO  JAKO   SPOLEK  ZAHRÁDKÁŘŮ,  CHOVATELŮ

NEMÁ  AUTORITU,  NEJEDNÁ  S  VLÁDOU,  PREMIÉREM,  PREZIDENTEM,  VEDENÍM  POSLANECKÉ  SNĚMOVNY,  SENÁTU

Syndikát novinářů ČR není dnes žádný významný orgán světových novinářů, jako v minulosti

SYNDIKÁT  NOVINÁŘŮ  SE  NEZASTAL  FRIDRICHOVÉ 

V   MINULOSTI  NEBYLY  ŽÁDNÉ  POTÍŽE  NOVINÁŘŮ  PŘI  VSTUPU  DO

SNĚMOVNY  NEBO  SENÁTU

NOVINAŘSKÝ  PRŮKAZ   MĚL  OCENĚNÍ,  JAKO  PRŮKAZ  POLICISTY

AUTORITU  DNES  V  ČR  NEMAJI  ANI  ODBORY,  ODBORÁŘI

 Odebrání akreditace novinářce Fridrichové bylo v pořádku, míní sněmovní kancléř

 Sněmovní kancléř Martin Plíšek nemá námitky vůči postupu odboru médií a marketingu, jenž neudělil jednorázovou akreditaci do dolní komory novinářce Noře Fridrichové. O prověření záležitosti kancléře požádala předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Plíšek v úterý sdělil, že posouzení žádosti Fridrichové bylo v souladu s platnými pravidly.

Někdejší moderátorka pořadu České televize 168 hodin v neděli informovala o tom, že jí byla odebrána akreditace s vysvětlením, že nesplnila podmínky pro udělení oprávnění.

V nepodepsaném e-mailu, který od sněmovního odboru obdržela, podle serveru Odkryto.cz stojí, že Fridrichové on-line projekt nepřináší zpravodajství o jednání Sněmovny a jejích orgánů, což je účelem novinářských akreditací.

„Na základě žádosti předsedkyně Poslanecké sněmovny jsem prověřil postup odboru médií a marketingu při neschválení jednorázové jednodenní akreditace paní Noře Fridrichové. K postupu odboru nemám námitek. Posouzení žádosti proběhlo podle platných pravidel,“ uvedl Plíšek.

Pravidly se bude podle něho řídit i posouzení případné nové žádosti Fridrichové. „Chci také zdůraznit, že pro všechny žadatele o akreditaci platí stejné podmínky,“ dodal kancléř.

Fridrichová spustila počátkem března nový publicistický videopořad pod názvem NORA. Její týdeník je umístěný na platformě Herohero a na YouTube.

Hned v úvodní den fungování projektu publikovala rozhovor s předsedou opoziční SPD Tomiem Okamurou natočený ve Sněmovně. Odebírání videí na platformě Herohero nabízí za měsíční paušál šest eur, tedy zhruba 150 korun.

Sněmovní odbor Fridrichové podle Odkryto.cz také sdělil, že nepřišla na některá jednání výborů, na něž se akreditovala, a že vytváří placený obsah. Novinářka argumenty považuje za nepravdivé a neodpovídají podle ní ani pravidlům dolní komory.

Na sněmovním webu mimo jiné stojí, že akreditace „jsou určeny výhradně pro zástupce veřejnoprávních médií, zástupce redakcí tištěných a elektronických hromadných sdělovacích prostředků s celospolečenským dosahem, rozhlasových a televizních stanic“. Jednorázové akreditace se vydávají „na základě předchozí žádosti o možnost zúčastnit se konkrétní akce v prostorách Sněmovny“.

Sněmovní kancelář v úterý prostřednictvím mluvčí Martiny Lustigové upozornila na to, že v případě Fridrichové nešlo o zrušení platné akreditace, ale o zamítnutí žádosti o jednorázový vstup pro konkrétní den.

„Kancelář Poslanecké sněmovny (KPS) považuje dodržování podmínek pro udělování akreditací za zásadní a platí pro všechny novináře bez rozdílu. V případech, kdy dochází k porušování těchto pravidel a účelu akreditace, je KPS oprávněna jednorázovou akreditaci neudělit,“ sdělila Lustigová.

 X X X

V  NĚMECKU  SILNÁ  STRANA  AfD,  POZVEDNE  NĚMECKO  V  EDVROPĚ  

I  SVĚTĚ

AfD  CHVÁLÍ  I  TRUMP

 AfD poprvé nejsilnější německou stranou, ukázal průzkum. Přeskočila konzervativce

 Alternativa pro Německo (AfD) se v průzkumu veřejného mínění poprvé stala nejsilnější politickou stranou v Německu. Podle zveřejněné sondáže agentury Ipsos by ve volbách získala 25 procent hlasů. Konzervativní unie CDU/CSU, která vyhrála únorové předčasné parlamentní volby, by získala 24 procent.

Podpora AfD v průzkumech v posledních dnech rostla, v sondáži zveřejněné v sobotu agenturou INSA poprvé dosáhla stejného výsledku jako CDU/CSU. Obě uskupení měla 24 procent. Ve středu zveřejněném průzkumu agentury Ipsos AfD poprvé konzervativce překonala, a to o procentní bod. V únorových předčasných volbách do Spolkového sněmu zvítězila CDU/CSU předáka Friedricha Merze s 28,5 procenta hlasů, AfD skončila druhá s 20,8 procenta.

Podle průzkumu agentury Ipsos vzrostla výrazně podpora také postkomunistické straně Levice, která by nyní dostala 11 procent hlasů. V únorových volbách dosáhla na 8,8 procenta, ještě loni na podzim se přitom očekávalo, že ze sněmu vypadne.

Také strana Zelených by dostala podle průzkumu 11 procent, což je zhruba stejně jako ve volbách, kde získala 11,6 procenta. Podpora sociální demokracie (SPD) dál klesla a je na 15 procentech. V hlasování na konci února strana dostala 16,4 procenta, a dosáhla tak nejhoršího výsledku v poválečných dějinách.

Koaliční dohoda na spadnutí

CDU/CSU a SPD nyní jednají o složení koaliční vlády, podle německých médií by mohly dosažení dohody oznámit ještě ve středu. AfD by se pak v nynějším Spolkovém sněmu stala nejsilnější opoziční stranou.

Na celoněmecké úrovni je strana kvůli podezření z krajně pravicového extremismu v hledáčku Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy německé obdoby kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích na východě – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti spolkových zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.

Průzkumy veřejného mínění odráží aktuální náladu ve společnosti, agentura Ipsos aktuální sondáž provedla mezi 4. a 5. dubnem na vzorku tisíce lidí. Řádný termín voleb v Německu je až v roce 2029.

 X X X

UKRAJINA  SE  VZDÁT,  KAPITULACI  JAKO  NĚMECKO  PO  HITLEROVI

NEBUDOU  MRTVÍ,  CHRÁNIT  LIDSKÉ  ŽIVOTY

ZÁPAD  UKRAJINU  NEVYSVOBODÍ,  DOHODU  S  RUSKEM,  VELMOCÍ

 Příměří teď není možné. Rusové stále cítí, že by mohli ještě něčeho dosáhnout, míní expert Macko

Rusko místo dodržování Američany navrženého klidu zbraní spustilo proti Ukrajině sérii masivních vzdušných úderů. Kvůli pátečnímu ruskému útoku na Kryvij Rih s 20 zabitými civilisty žádá Kyjev o svolání Rady bezpečnosti OSN. „Masivními útoky se Rusové snaží zlomit vůli Ukrajinců. Dokud Ukrajinci budou mít vůli, válka bude pokračovat,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Pavel Macko, generálporučík v záloze a bývalý nejvyšší zástupce Slovenska v NATO.

 Americký Institut pro studium války uvedl, že postup ruských invazních sil na Ukrajině od loňského listopadu měsíc od měsíce zpomaluje. Potvrzují se v terénu tvrzení institutu?
Vidíme to z map a postupu ruských vojsk. Z toho, co je potvrzené, je vidět, že postup je opravdu pomalejší. Zároveň platí, že Rusové potřebují na každý ten posun stále větší počet útoků.

 Rozbor aktuální situace na frontě s Pavlem Mackem

Na druhé straně je to potřeba vnímat i v časovém období. Přece jen je jaro a klimatické podmínky nemusí být nejpříznivější. 

Ukrajinci se snaží vystužit svou obranu, vylepšit ji. A zároveň Rusové mají angažmá na velmi dlouhém úseku fronty, kde intenzivně bojují, i v Kurské a Bělgorodské oblasti. Důsledkem toho může nastat ono zpomalení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé jednoznačně potvrdil, že ukrajinské jednotky bojují v Kurské a Bělgorodské oblasti na západě Ruska. Co o této situaci víme?
V Kurské oblasti se Rusové snaží vytlačit zbytek ukrajinských vojsk. Stále se bojuje jižně a jihozápadně od města Sudža, v oblasti Guyeva a v okolních obcích, kde se Rusové snaží vytlačit Ukrajince. Ti už zřejmě delší dobu měli zaujmout pevnější obranné linie podél hranice.

Ale Rusové se tlačí i do Sumské oblasti, kde v oblasti Basivky pronikli na ukrajinské území a snaží se z toho udělat jakési nástupiště pro další možná útok směrem do Sumy. 

 Ukrajinci zase naopak útočí severozápadně od Bělgorodu v Bělgorodské oblasti. Vidím to tak, že nejde o to, že by se snažili kopírovat svůj vstup do Kurské oblasti. Ale spíš se Ukrajinci snaží rozptýlit pozornost ruských vojsk. Je to taková vyrušovací operace, aby Rusové nepokračovali směrem do Sumy. 

Pokud ale má skutečně ruská armáda alespoň do jisté míry s dalším dobýváním ukrajinského území problém, čím to může být způsobené? Mluvil jste o rotaci. Ale třeba ukrajinský vojenský analytik a vysloužilý plukovník Konstantin Mašovec napsal, že Rusku momentálně chybí na Ukrajině asi 100 tisíc vojáků.
Jedno i druhé je faktor. Rusko minulý rok spotřebovalo dokonce i svoje rezervy, u kterých původně předpokládalo, že by je použilo na hlavní bojovou sezonu v tomto roce. Ale snažili se udržet svůj postup.

Ukrajinci v mezičase ustupovali u Kurachove nebo u Pokrovsku. Vidíme, že v Kurachove se Rusové příliš daleko nedostali. Ukrajinci se systematicky snaží budovat svoje obranné pozice, a tím vyztužovat svoji obranu. 

Rusové používají méně mechanizované techniky. To může být nejen terénem, ale i tím, že jednoduše už technika není v takovém rozsahu k dispozici. A proto nasazují spíš menší úderné skupiny. 

To je způsob boje mimořádně náročný na množství živé síly, protože se nahrazuje technika lidskými vlnami. 100 tisíc vojáků je poměrně vysoký výpadek na takové frontě, jakou se Rusové snaží udržovat.

Navíc Rusové si koncentrují vojska v oblasti Lymanu, které ještě nebyla nasazena. Zřejmě si je drží jako rezervu pro případný útok na začátku letní sezony. 

Parita na bojišti

Když se podíváme na druhou stranu fronty, tak nejvyšší americký generál v Evropě Christopher Cavoli řekl, že Ukrajina vyřešila některé ze svých nedostatků při rekrutaci vojáků bojujících proti Rusku. Včetně rozšíření okruhu vhodných rekrutů. Jestli je to pravda, jak to udělala?
Udělala to tak, že posunula věkovou hranici níže. Předtím Ukrajinci šetřili mladé vojáky. Protože z pohledu budoucího pokračování národa je to přece jen nejproduktivnější část populace. Zároveň Kyjev zvýšil platby za rekrutaci vojáků. Takže je schopen nabírat víc dobrovolníků.

Samozřejmě má jedna i druhá strana problémy s dezercemi, zejména u vojáků, kteří jsou nasazeni v bojích už příliš dlouho. 

Byla to tedy celá série opatření včetně donucovacích, kterými se Kyjev snaží zabezpečit, aby všichni vojáci a ti, kteří se snažili vojenské službě vyhnout, přece jen nastoupili.  

Když to tedy shrnu, dá se říct, že se síly do jisté míry vyrovnávají? Podle odborníků teď nemá žádná ze stran dostatečnou sílu na větší průlom. Je tedy možné, že tohle nakonec obě strany donutí přijmout příměří?
Nemluvil bych o vyrovnání sil, ale o tom, že je tu parita na bojišti. Ani jedna strana nyní nemá kapacitu na to udělat ve vojenském tažení zásadní krok a výrazně změnit situaci. 

Ukrajinci momentálně nemají sílu na to vytlačit Rusy. Na to by potřebovali výrazně silnější alespoň lokální leteckou převahu, nebo aby alespoň eliminovali ruskou převahu.

 Rusové na druhé straně postupují poměrně pomalu. Minulý rok zabrali méně než jedno procento ukrajinského území za cenu víc než desítek tisíc ztrát. To je model, který je neudržitelný i pro Rusko. 

Proto vidíme ty masivní útoky Rusů. Snaží se zkrátka zlomit vůli Ukrajinců. Pokud ale budou mít vůli, tak bude tento konflikt pokračovat stále opotřebovávacím způsobem až do stadia, kdy obě strany budou na hranici totálního vyčerpání. A ano, pak by mohly uzavřít příměří. 

Zatím není možné přijmout příměří proto, že Rusové stále cítí, že by mohli dosáhnout ještě něčeho víc. A dokud budou mít tento pocit a nebude na ně vyvinut vnější tlak, tak budou pokračovat a tento konflikt prodlužovat.

 X X X

 SCHILLEROVÁ  NESLIBOVAT,  ŽE  NĚCO  ZLEPŠÍ,  KDYŽ  JESTĚ  NEMAIÍ  

VĚTŠINU  VE  SNĚMOVNĚ,  NEMAJÍ  ANI  PARTNERY

 Stoniš: Navyšování TV poplatků je skandální. Proč vláda neřeší jiné věci? nechápe Kulidakis

 Bude až na příští vládě, jak naloží s financováním veřejnoprávních médií, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS šéfredaktor webu Deník.to Marek Stoniš s tím, že současné navyšování z pera vládních poslanců považuje za skandální. Komentátor Thomas Kulidakis se divil tomu, proč představitelé kabinetu „tlačí“ toto téma v době, kdy by měli řešit jiné zákony. Zvyšování poplatků, které je součástí velké mediální novely, ve středu schválil Senát.

„Bude to sice dlouhé projednávání s řadou pozměňovacích návrhů z řad opozice, ale nakonec senátoři budou většinově souhlasit,“ odhadl Stoniš průběh diskusí mezi senátory. Ti ve středu večer návrh schválili.

 Podle něj bude až na příští vládě, jak naloží se systémem veřejnoprávních poplatků. „Současné změny jsou naprosto skandální. Nejde o nic jiného než o zvyšování televizní daně i pro ty, kteří například Českou televizi nesledují,“ dodal Stoniš.

Kulidakis: Nejasné načasování

Rozšíření plátců o vlastníky mobilních telefonů má Kulidakis za „do nebe volající a zpupný“ krok. „Považuji to za velký zásah do toho, jak nakládáme se soukromým majetkem,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Poukázal na to, že s největší pravděpodobností dojde na zvýšení poplatků, i když neproběhla širší diskuze o roli médií veřejné služby. Připomněl, že ANO i SPD chtějí převést financování na státní rozpočet. „Přesto se ale zdá, že by mělo být na stole více důležitějších zákonů. Řeší se závažné ekonomické otázky – drahé bydlení či propouštění – a čirou náhodou vládní poslanci a senátoři tlačí na zvýšení těchto poplatků,“ upozornil Kulidakis.

Rychlík: Navýšení přišlo 15 minut po dvanácté

Zvýšení poplatků hájí například senátorka Hana Marvanová (nestr. za Spolu). „Potřebujeme soukromá média, která si konkurují a mají dostatečný prostor, ale potřebujeme i média veřejné služby, která plní veřejnou službu nejenom v úzkém slova smyslu, že vysílají vzdělávací pořady a zpravodajství, ale plnoformátovou televizi i rozhlas,“ pronesla v Partii Terezie Tománkové.

 Schmarcz: SPD má malé sebevědomí. Kulidakis uvedl, proč hnutí nedělá podvod na voliče

O nutnosti tohoto kroku mluvil před jednáním Senátu i její kolega z horní komory Parlamentu Břetislav Rychlík (za TOP 09). „Rozhodujeme o tom 15 minut po dvanácté. Dlouhá léta ke zvyšování nedošlo. Je nutné si uvědomit, že pokud by poplatky stoupaly v závislosti na inflaci, nyní bychom za televizi platili 200 korun a za Český rozhlas 100 korun,“ hájil návrh na tiskové konferenci.

V případě České televize jde o navýšení o 15 korun na 150 korun, u Českého rozhlasu se poplatky mají zvýšit o deset korun na 55 korun. Částka by se navíc měla v budoucnu navyšovat automaticky v reakci na vývoj inflace.

X X X

POSLANEC  SR  V  EU  BLAHA:  

 Ľuboš Blaha: Odmietame vojnu a fašistické maniere

 Ľuboš Blaha poskytl rozsáhlý rozhovor portálu Extra Plus, ve kterém se nebývale otevřeně vyjádřil k některým současným problémům. Shrnutí potom zveřejnil na sociální síti Telegram:

Vždy si spomeniem na slávnu fotografiu, ako v Nemecku v 30. rokoch na nejakom nacistickom proteste všetci hajlujú, len jeden človek nie. Zhruba tak sa dnes cítime aj my s Maďarmi. Nie je hanba byť v menšine a bojovať za svoje ideály.

Áno, nenávidia nás, lebo odmietame vojnu a fašistické maniere. A nakoniec aj tak vyhráme, lebo sme na správnej strane dejín. Už sa to ukazuje, stačí sledovať vývoj v USA. Nebojte sa, Rusi vždy fašistov nakoniec porazia.

Príčinou tejto vojny je Západ a expanzia NATO, ale z histórie platí, že Rusko vojny nezačína, Rusko ich ukončuje. Tak to bude aj na Ukrajine vo vojne s kolektívnym Západom. Americké impérium sa otriasa v základoch. Po celom svete. A smiešne postavičky ako Čaputová a Rizman sú teraz celí zneistení, čo bude.

Roky tie ich liberálne mimovládky financovali Američania a odrazu im vyschli peňažné toky. Dobre im tak. Je načase spustiť seriózne vyšetrovanie, ako je možné, že si ich platila cudzia moc a do akej miery to napĺňa definíciu vlastizrady.

Po atentáte na predsedu vlády sme mali vyhlásiť mimoriadny stav a všetko mohlo vyzerať inak. Od prvého dňa som tlačil na tvrdé opatrenia. Ukázalo sa, že som mal pravdu.

V januári sa ukázalo, že opozícia chystá majdan, spoločne s hrdlorezmi z gruzínskych légií na Ukrajine. Cintula spolupracoval s Naďovými Demokratmi. Čo ešte viac chceme?

Ak sa vrátia k moci, pozatvárajú každého, kto má iný názor. Presne ako to robil Matovič s Naďom počas covidu, to bola len ochutnávka. Slovensko potrebuje radikálne riešenia proti všetkým týmto vojnovým štváčom a progresívnym teroristom.

Taký je môj osobný názor. Zatiaľ zjavne neprevážil. Europoslanec SR, server vasevec.cz

X X X

 NORSKO  DO  EU  NECHCE?

 Myšlenku nového referenda o vstupu Norska do Evropské unie podporují téměř dvě třetiny obyvatel země. Téměř polovina dotázaných je však proti vstupu do bruselského společenství. Pro uspořádání třetího referenda o vstupu do Evropské unie je 63 procent respondentů průzkumu, 31 procent je proti. Vyplývá to ze sondy Centra Opinion zveřejněné v pondělí.

Téměř polovina (48 procent) dotázaných si vstup Norska do Evropské unie nepřeje, opačný názor má 41 procent repondentů. V podobném průzkumu v březnu bylo proti 45 procent. Norové a 35 procent bylo pro. Zastánci zahájení diskusí o členství v Evropské unii jsou především voliči vládní Labouristické strany a hlavního opozičního uskupení – Konzervativní strany. Přestože lídři obou stran odmítají možnost rychlého zahájení jednání s Bruselem, přes 70 procent jejich příznivců je pro návrat k debatě o plném členství.

Norsko je v současnosti v Evropském hospodářském prostoru, který podporuje 67 procent dotazovaných Norů. 21 procent je proti a 12 procent nemá názor. Norsko je také součástí Schengenského prostoru.

Norové v minulosti dvakrát odmítli vstup své země do EU. V prvním referendu, které se konalo v roce 1972, bylo 53,5 procenta proti. V dalším hlasování v roce 1994 tvořili odpůrci 52,2 procenta.

Poznamenejme, že téma vstupu do Evropské unie roste se objevuje např. i na Islandu a tamní politici předpokládají obnovení rozhovorů o vstupu. Vláda v Reykjavíku zvažuje možnost uspořádání referenda, ve kterém by občané země rozhodli o potenciální budoucnosti Islandu v Evropské unii, server vasevec.cz

X X X

 Selhání policie i státních zástupců. Ústavní soud se zastal ženy, které neuvěřili znásilnění

Policisté a státní zástupci nezajistili účinné vyšetřování nahlášeného znásilnění. Jejich závěry jsou podle Ústavního soudu (ÚS) v extrémním rozporu s obsahem spisu. Soudce zpravodaj Zdeněk Kühn označil postup orgánů činných v trestním řízení za „donebevolající“. ÚS vyhověl stížnosti oznamovatelky a přikázal, aby se případem znovu zabývali jihočeští státní zástupci.

„Orgány činné v trestním řízení se každým takovýmto podezřením musí zabývat detailně, věrohodně, aby to rozhodnutí bylo přezkoumatelné. Tady jsme dospěli k závěru, že to rozhodnutí je vnitřně rozporné, a to do té míry, že to bylo, mohu-li to říci laicky, donebevolající,“ uvedl Kühn.

Policie vycházela z nepodložených domněnek

Advokátka ženy Tereza Otavová uvedla, že policejní orgány i státní zástupci překrucovali realitu. „Vytvořily si nějakou svoji domněnku a podle té postupovaly. Byly to jak domněnky ohledně BDSM sexu, kdy si do toho promítaly něco, co v rámci komunity neplatí, tak i domněnky o tom, jak by se měla ‚správná oběť‘ chovat,“ uvedla.

Znásilnění partnerem během BDSM praktiky

Případ je specifický tím, že se podle ženy znásilnění odehrálo mezi tehdejšími partnery, kteří do svého intimního života zařazovali prvky BDSM. V lednu loňského roku měl muž nerespektovat nesouhlas partnerky a donutit ji k sexu. Policisté trestní oznámení odložili s tím, že muž údajně nemohl poznat, že nesouhlas ženy nebyl jen „součástí hry“.

Ústavní soud však upozornil, že pro takový závěr chybí opora ve spise. Fingované znásilnění ani v minulosti nebylo součástí jejich sexuálního života.

Státní zástupci musí případ znovu otevřít

ÚS zavázal státní zastupitelství, aby případ přezkoumalo a důkazy vyhodnotilo nově. „Především aby nevycházeli z věcí, které se zatím neprokázaly – to znamená z teze, že docházelo běžně k fingovanému znásilnění a že se stěžovatelka bránila jen na oko,“ uvedl soudce Kühn. Zdůraznil však, že nález neznamená, že podezřelý je vinen – platí presumpce neviny.

Ignorace psychologie obětí a stereotypy o „správné reakci“

Policie podle ÚS ignorovala odborné poznatky o tom, jak se oběti znásilnění – zejména ve vztazích – často chovají. U takových činů je typická zdánlivě smírná reakce, která slouží ke snížení agrese útočníka a ochraně oběti.

Policisté zpochybňovali věrohodnost ženy i tím, že se nesnažila z chaty mezi útoky utéct nebo si zavolat pomoc. Tyto okolnosti však Ústavní soud nevyhodnotil jako důkaz proti ní.

Žena přitom své chování srozumitelně vysvětlila. „Uvedla, že měla velký strach z podezřelého, nemohla ve stresu najít mobilní telefon, byla nahá, venku mrzlo, chata byla uprostřed polí, nejbližší obec byla vzdálena 20 až 30 minut chůze, stěžovatelka tam navíc nikoho neznala,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.

Dopady události na její psychiku byly podle právní zástupkyně závažné a vedly až k částečné invaliditě. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Předák francouzských Republikánů chce deportace na druhou stranu Atlantiku

 Šéf poslanců francouzských Republikánů navrhl posílat vyhoštěné migranty na souostroví Saint-Pierre a Miquelon u kanadských břehů. Kandidát na předsedu této konzervativní strany Laurent Wauquiez si od návrhu slibuje, že se nežádoucí přistěhovalci raději budou vracet domů.

 Migrace je ve Francii silným politickým tématem, které podle analytiků v loňských volbách pomohlo k bezprecedentnímu vzestupu Národního sdružení (RN) Marine Le Penové a přispělo k oslabení pozice prezidenta Emmanuela Macrona. Politici zejména pravicových stran v poslední době hovoří o zpřísnění pravidel pro migranty včetně jejich rychlejšího a efektivnějšího vyhošťování.

„Průměrná roční teplota je tam pět stupňů, 146 dní tam prší a sněží. Myslím, že to všechny rychle přiměje k přemýšlení,“ zdůvodnil v úterý Wauquiez nápad posílat vyhošťované přistěhovalce téměř 4000 kilometrů od Francie.

 Na souostroví se zhruba 6000 obyvateli chce konzervativní politik zřídit detenční centrum, kde by byli migranti zadržováni, než by se rozhodli pro návrat do své země. Výhodou podle něj je, že francouzské zámořské území nepatří do bezhraničního schengenského prostoru a pokud by se vyhoštění lidé rozhodli po propuštění z detence zamířit zpět do pevninské Francie, neprošli by hraniční kontrolou.

 „Je to Francie, ne vězení nebo detenční centrum,“ odmítl nápad ministr odpovědný za zámořská území Manuel Valls. Ke kritice se přidali i zástupci dalších francouzských parlamentních stran a nápad přiměl k ostrým reakcím politiky ze souostroví.

 Šéf místní samosprávy Bernard Briand přirovnal Wauquieze k lacinému Trumpovi a vyzval ho, ať si zřídí detenční centrum pro vyhoštěné ve svém volebním obvodě. Poslanec Stéphane Lenormand zastupující Saint-Pierre a Miquelon ve francouzském parlamentu šéfovi republikánských poslanců vzkázal, že souostroví není „popelnicí Francie“.

Wauquiez uvedl, že na svém nápadu navzdory kritice trvá a chce jej dále rozpracovat. Některá média za tím vidí snahu zaujmout spolustraníky před volbou nového předsedy Republikánů.

 X X X

 FIALA   A  BEK  ODMÍTAJÍ  VYSOKOU  ŠKOLU  VE  VARECH?

 Karlovarský kraj uzavřel memorandum se spolkem ACADEMUS ohledně zřízení veřejné vysoké školy

Karlovy Vary (9. 4. 2025) Zřízení veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji – tak to je společný cíl vedení Karlovarského kraje a spolku ACADEMUS, jehož členové mají mnohaleté zkušenosti z fungování vysokých škol i ze státní a korporátní sféry. Memorandum o spolupráci dnes na půdě Senátu Parlamentu ČR podepsala hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová a předseda spolku Bohumil Poláček.

„Karlovarský kraj už nemůže čekat, nyní se hraje o jeho budoucnost. Jsme jediným regionem v republice bez veřejné vysoké školy a dopady tohoto faktu pociťujeme každý den – v odlivu mladých lidí, v chybějících odbornících, v pomalém rozvoji. Jsme proto rádi, že spolek ACADEMUS stejně jako my vnímá naléhavou potřebu vzniku veřejné vysoké školy a že stejně jako my chce podniknout reálné kroky k tomu, aby se dlouho proklamovaná slova konečně přeměnila v činy. Věřím, že se nám společně podaří věci posunout kupředu a že vláda, která opakovaně hovoří o pomoci strukturálně postiženým regionům, začne konat,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

V rámci uzavřeného memoranda se obě strany dohodly na cílené spolupráci v oblasti administrativní přípravy zřízení veřejné vysoké školy. Počítají rovněž s účastí svých pracovníků (členů) na jednáních týkajících se procesu jejího založení, odborných seminářích, přednáškách a workshopech pořádaných jednou ze smluvních stran.

„Velice si vážíme toho, že můžeme kraji pomoci s tak důležitým úkolem, jako je zřízení veřejné vysoké školy. Vedle zajištění administrativní přípravy máme i ambici podílet se na budoucím personálním obsazení školy. Dovolím si připomenout, že jsme rovněž založili petici na podporu zákonodárné iniciativy kraje. Občané prostřednictvím ní mohou vyzvat Parlament ČR, aby svým hlasováním o zákonu o zřízení veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji jednoznačně podpořil rozvoj tohoto dlouhodobě zanedbávaného regionu,“ doplnil předseda spolku ACADEMUS Bohumil Poláček s tím, že petice je v elektronické i listinné podobě dostupná na webu.

 Spolek ACADEMUS je zájmovým sdružením lidí, kterým není lhostejné, že se v Karlovarském kraji již řadu let hovoří o potřebě samostatné veřejné vysoké školy, aniž by se dosud našla hybná síla, která by tento úkol realizovala. Mezi jeho členy – vedle místopředsedů, jimiž jsou ředitel obecně prospěšné společnosti Pomoc v nouzi Petr Beránek a advokát Martin Tocik – patří například rektor Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Marek Vochozka, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls a další osobnosti z akademické i veřejné sféry. Mgr. Veronika Svobodová