Jurečka nechat Havla s Čalfou na pokoji. Lidovci horší než komunisté. Všem lidovcům vzít důchdody. Schröder: Ruský útok na NATO nesmyl. Fiala, Pekarová, Kovářová, Richterová ukázat, jak se podniká na dluhy ČR

Lidovci vždycky byli a jsou šedá eminence, která jde pokaždé s každým, aby se měli dobře. Jurečka není žádný odborník na důchody a měl by být vyhozen spolu s Fialou. Jurečka se hlásí k Bohu, a když na FF UK v Praze umírali lidé, Jurečka se stále veselil na večírku. Už dávno měl být vyhozen Fialou. Jenže Fiala právě takové lidi chrání, protože za něj dělají špinavou práci. Postarat se o to měl i gen. Pavel, ale ten je rád, že je po vojně u komunistů nadále u koryta Západu, před nímž varoval několikrát i exprezident Klaus.

Havlovi komunisté nevadili, protože bez nich by nevzniklo v ČR a SR nové vedení, vláda. Marian Čalfa byl ve vládě komunistů ministrem. Po volbách do Federálního shromáždění se rozdělovaly funkce. Lidovec Bartončík ještě před volbami oznámil, že bude předsedou FS, protože lidovci měli velkou podporu. Jenže to byla chyba. Bartončíka. Jakmile to oznámil, v Mladé frontě byl hned velký článek o tom, že Bartončík byl agentem StB. A nebyl to jediný politik lidovců v StB. Takových bylo víc. Bartončík musel být odstraněn, protože na funkci předsedy FS se počítalo s Dubčekem a na prezidenta s Havlem.

X X X

ZKRACHOVANÉ   VYDAVATELSTVÍ   TISKU  LIDOVCŮ

Lidovci vydávali i deník Lidová demokracie, řadu časopisů, knihy a další tiskoviny. Měli i prodejny tisku. Deník LD měl denně náklad až půl milionu výtisků, jako Svobodné slovo Čs. strany socialistické. V Praze se pokoušeli vydávat i další noviny po převratu.

Pak přišli s nápadem, že přijmou k vydávání novin i firmu z Itálie. Dopadlo to ale tak, že byla špatná smlouva s Italy a lidovci o deník přišli, i celé vydavatelství. Advokát dr. Choděra jim nabízel pomoc se smlouvami s Italy, ale vedení lidovců ho odmítlo. Lidovcům nelze věřit, protože dělají podrazy, jako dnes to dělá Jurečka a mnozí další.

Lidovci už měli s Fialou  neschopné ministry, což je vina Fialy. Fiala ale nikoho neodmítne, neboť se bojí, aby se mu koalice nerozpadla a nepřišel o funkci premiéra. Takové koryto by už nikde nezískal.

Je to chyba i odborářů ČR, kteří znovu zvolili do vedení podělaného Středulu, který se bojí vyhlásit gen. stávku na demisi Fialy a spol., jako to dělal Václav Havel. Vzpamatovat by se měl OSTRAVÁK  Ďurčo a jít do vedení odborů ČR místo Středuly a vyhlásit gen. stávku spolu s nespokojenými zemědělci ČR, Belgie, Německa, Francie a spol., odstranit Fialu a nastolit v ČR vládu odborníků. Nečekat na další volby za dva roky. Zemědělci ČR znovu po Velikonocích chtějí demonstrovat. Škoda, že se nepřidávají i poslanci ANO, SPD a další politické strany. Bláznivé kecání v parlamentu nestačí. Německo, Belgie a spol. už vybojovaly mnoho výhod demonstracemi. Neschopné politiky odstranily.

X X X

Marian Čalfa pochází z východního Slovenska, syn chudých železničářů, a studoval práva v Praze. Bydlel na koleji v Praze na Větrníku. Do vlády komunistů mu pomohli komunisté ze Slovenska. Čalfa pomáhal i Havlovi a dělal vše pro to, aby nová vláda byla úspěšná. Lidovci, jako Jurečka a spol., působili v Národní frontě dr. Erbana a byli ve funkcích v okresech i krajích, byli poslanci FS. Dostávali přednostně byty místo komunistů, byli na vysokých školách ve funkcích, úřadech.

X X X

Komunisté bez funkcí byty nedostali, museli získat byty od podniků, JZD, státních statků nebo velkých podniků. Kdo to štěstí neměl, musel se přihlásit do Bytových družstev a čekat, až se byty postaví, nebo si členové BD museli byty postavit svépomocí. Po převratu však byla BD zrušena, takže dnes lidé v celé ČR nemají možnost získat levné byty. A Fialovi a spol. to nikomu nevadí. Spíš vyhazují miliardy na válku na Ukrajině, kterou odmítá i exprezident Klaus a většina občanů ČR, Německa, SR, Rakouska, SR a dalších zemí Evropy a světa.

X X X

JUREČKA  CHCE  SNÍŽIT  DŮCHOD  I  ČALFOVI  A  DALŠÍM  SPOLUPRACOVNÍKŮM  HAVLA   A  DALŚÍM  ODBORNÍKŮM

DŮCHODY  SNÍŽIT  I  VŠEM  LIDOVCŮM  A  DALŠÍM  POLITIKŮM,  KTEŘÍ  JSOU  DNES  V  JINÝCH  STRANÁCH,  PŘEVLEKLI  KABÁT

MILIONY  SNÍŽIT  I  FIALOVI,  PEKAROVÉ,  KOVÁŘOVĚ,  RICHTEROVÉ  A  SPOL

NEJDŘÍVE  BY  MĚLI   UKÁZAT,  JAK  SE  MILIONY  VYDĚLÁVAJÍ  PRACÍ,  PODNIKÁNÍM  A  ZAPLATÍ  SE  DLUHY  ČR

I Havlovu muži by snížili důchod, Čalfovi

V Parlamentu ČR ve volebním roce opět zní, že by se měly zvyšovat důchody. Prozatím to vypadá, že by se důchod měl zvednout o 458 Kč dle zákonných pravidel a o 300 Kč mimořádně. Průměrný důchod by tak činil 16.200 korun, což odpovídá 42 % průměrné mzdy, informovala ČT. Náklady na toto zvýšení jsou podle předběžných propočtů 10,6 miliardy korun.

Své návrhy představily i ostatní strany. SPOLU a ČSSD chtějí 500 korun za vychované dítě, SPD a KSČM by tuto částku přidaly bez této podmínky, SPD ovšem jen těm, kdo mají důchod pod 15.000 korun. Piráti a STAN chtějí dát dokonce 1000 korun, které chtějí získat tím, že o dotace připraví podniky spojené s Andrejem Babišem. A šéf lidovců Marian Jurečka chce sáhnout na výši penzí prominentů komunistického režimu.

O penzích ve vysílání ČT diskutovala profesorka politologie Vladimíra Dvořáková z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT a David Klimeš, komentátor Aktuálně.cz. Podle profesorky se odehrávají závody ani ne tak v navyšování důchodů, ale spíše konkurence ve zdůvodňování, které se liší podle voličů té které strany. Doplnila, že zvyšování důchodů je předvolební specialita. „Kdyby to udělali před dvěma lety, nikdo si nebude pamatovat, kdo to udělal,“ poznamenala. A co se týče důchodové reformy, ta je prý projednávána jen tehdy, když je možné z toho získat nějaký politický kapitál.

Klimeš mínil, že se jedná o kupování voličů, protože se nejedná ani o důchodovou reformu, ani o systémová opatření. Varoval, že přidání před volbami znamená, že se důchody nebudou zvyšovat po volbách. A také, že od ministrů nezaznělo, odkud se peníze na vyšší důchody vezmou. Chtěl by, aby politici dodržovali zákon, který výši důchodů upravuje podle růstu mezd a cen, a pokud chtějí rychlejší růst důchodů, tak aby měnili jeho vzorec. „Ale nejde, že když vám nevycházejí procenta v průzkumech, tak najednou přihodíte, 300, 1000 nebo 500,“ komentuje.

Také odsoudil návrh PirSTANu sebrat dotace subjektům, které vlastní člen vlády, a dát peníze důchodcům. „Mně to přijde jako snaha zabít vlastní popularitu a voličské preference Pirátů a Starostů. Možná to na někoho zapůsobí, ale snad každý vidí, že je to populistická absurdita,“ pravil Klimeš. Jak odebrání dotací firmám s vlastníky ve vládních řadách, tak zvyšování důchodů vidí jako legitimní cíle, ale jejich směšování vidí jako populistickou snahu zaujmout a dostat se třeba na obrazovky ČT. I Dvořáková má za to, že návrh spíše uškodí, protože odradí ty, kteří si mysleli, že Piráti se populismu vystříhají.

I na Jurečkův návrh na snižování důchodů komunistickým činitelům došlo. Dvořáková je zvědava, podle čeho chce šéf lidovců určovat, kdo do této skupiny patří. Zda podle lustračního osvědčení nebo zda se bude jednat o ředitele velkých fabrik. Podotkla, že takový zákon dopadne možná na hrstku devadesátiletých důchodců. „Jako symbol to může být, ale po 32 letech bych řešila úplně jiné symboly a úplně jiné problémy, kterým tato země čelí,“ řekla profesorka.

Klimeš v něčem souzněl. „Je nepochybně důležité nějakým způsobem se vyrovnávat s minulostí. To, že jsme to doteď nezvládli, je vidět na tom extrémně pozdním výsadku normalizačních komunistů do všech možných vysokých státních politických i nepolitických funkcí,“ řekl, ale dodal, že návrh je vrcholem absurdity. Rýpl si, že návrh podává předseda strany, která byla v Národní frontě a „odmává“ ho Lubomír Zaorálek, který taktéž patří do strany, jež byla v Národní frontě. A sníží důchod Lubomíru Štrougalovi v jeho 96 letech. Podotkl, že se tím bude snižovat i důchod Mariana Čalfy, který se zasloužil o hladký přechod k demokracii a na kterého spoléhal Václav Havel. A naopak, předáci různých organizací, jako např. Svazu mládeže, vyváznou. Kádrování po 30 letech mu zkrátka nepřijde šťastné. „Byl bych raději, abychom si nějakým způsobem vyřešili, jakým způsobem přistupujeme ke komunistické straně,“ navrhl Klimeš.

Řešily se i volební preference seniorů. Stále by u nich vítězilo hnutí ANO – výsledky se ovšem mění při průzkumech se započtením koalic, a bez koalic.

Dle prof. Dvořákové volí senioři ANO jednak kvůli důchodům, ale také kvůli rétorice. Hnutí ANO má podle ní i profesionálně dělaný marketing. Přijde jí zajímavé, že sice nejvíce seniorů by volilo ANO, ale ne nadpoloviční většina. Což může být částečně vysvětleno tím, že průzkum zahrnuje lidi od 60 let výše. V 60 letech totiž většina lidí ještě v důchodu není. Nemluvě o tom, že i mezi různými věkovými kategoriemi v pokročilejším věku jsou rozdíly. Za oblibou vidí „skutečné zlepšení postavení důchodců, které nastalo za vlády ANO“.

Klimeš pak dostal otázku, zda pro ANO zafunguje zvyšování penzí a návštěvy v domovech seniorů. „Určitě to zafungovat může. Já si myslím, že si nikdo ze seniorů nepamatuje původní ostře pravicovou rétoriku ministra financí Andreje Babiše z let 2015-2016, kdy nechtěl koaličnímu partnerovi ČSSD dopřát ani zvýšení důchodů o dvě stovky, protože si to prý rozpočet nemůže dovolit. Kde teď jsme? Kdo nepřidá v předvolební kampani důchodcům aspoň tisícovku, jako by nebyl.“ Podle Klimeše si senioři nepamatují, jak se ANO přerodilo ze strany cílící na voliče ODS a TOP 09 na stranu, která voliče loví ve vodách ČSSD a KSČM.

Uznal, že za Andreje Babiše dostoupil důchod na hranici 15 tisíc korun. Ale komentátor varuje, že bez reformy důchodů je tato částka neudržitelná. „A 100 tisíc seniorů má důchod pod 10 tisíc, což je skutečně k nevyžití,“ dodal. A zmínil další důležitou skutečnost, že procento důchodců v populaci narůstá. Což vede i k tomu, že na ně strany více cílí. „Pokud se neodhodláme během několika jednotek let k radikální reformě, tak to dojde do opravdu ošklivého generačního střetu. Protože s tím, co může stát zadotovat na důchody, tak ať se bude snažit sebevíce, tak z toho budou žebračenky,“ varuje Klimeš. Důchody je podle něj třeba stabilizovat nalezením nových zdrojů, např. zaměstnaneckých fondů, a dosáhnout tím sociálního smíru mezi lidmi v produktivním věku a těmi, kdo důchody pobírají.

X X X

Tisícovkám prominentů komunistického režimu se má snížit starobní důchod?

Vládní poslanci navrhli snížení starobních důchodů některým představitelům komunistického režimu. „Krácení by bylo o 300 korun za každý rok, kdy tito prominenti pracovali pro komunistický režim,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Pod návrhem, který se má týkat zhruba tří tisíc lidí, je kromě Jurečky podepsáno i 13 dalších poslanců.

Změnu navrhli přidat do důchodové novely, která má řešit pravidla předčasných důchodů pro záchranáře.

„Mohlo to přijít dřív, ale lepší pozdě než vůbec. Velká část zemí takzvaného bývalého východního bloku tento krok udělala. Je to krok, který je morální i symbolický,“ řekl Jurečka.

Seznamy bývalých funkcionářů by měl sestavit Ústav pro studium totalitních režimů tak, aby se změna mohla připravit v příštím roce a snížení by mohlo nastat v roce 2024.

Poslanci novelu ve středu projednali ve druhém čtení, kdy je možné podávat pozměňovací návrhy. O snížení důchodů prominentů minulého režimu by se mělo hlasovat ještě tento měsíc, protože Sněmovna ve středu zkrátila lhůtu mezi druhým a třetím čtením.

Snížení důchodů exponentům komunistického režimu prosazoval Jurečka už v minulém volebním období, Sněmovna o něm tehdy ale nakonec nehlasovala.

Koho se má týkat snížení důchodů

Snížení penzí se má týkat lidí, kteří v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byli

a) členem nebo kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska,

b) vedoucím tajemníkem krajských, okresních nebo obvodních výborů Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska,

c) členem vlády Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky,

d) předsedou Národního shromáždění Československé republiky, Národního shromáždění Československé socialistické republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, České národní rady nebo Slovenské národní rady,

e) předsedou nebo primátorem národních výborů, jde-li o zemské národní výbory, ústřední národní výbory, krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, okresní národní výbory, národní výbory měst Brno, Plzeň a Ostrava a obvodní národní výbory v krajských městech a v hlavním městě Praze,

f) předsedou Nejvyššího soudu Československé republiky, Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, Nejvyššího soudu České socialistické republiky nebo Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky,

g) generálním prokurátorem Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky nebo hlavním vojenským prokurátorem,

h) plukovníkem nebo generálem působícím v Hlavní politické správě ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva národní obrany, politické správě vojenského okruhu, útvaru Vojenské kontrarozvědky jako složky Státní bezpečnosti nebo Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády a jejích předchůdců,

i) plukovníkem nebo generálem zařazeným ve Sboru národní bezpečnosti, vojsku ministerstva vnitra, Pohraniční stráži nebo Sboru nápravné výchovy a předchůdcích těchto útvarů (složek), nebo

j) členem Hlavního štábu Lidových milicí,

Zdravotničtí záchranáři budou moci do penze dříve

Novela, kterou poslanci ve středu projednávali, také umožní, že zdravotničtí záchranáři dostanou šanci odcházet do důchodu o pět let dříve bez jakékoli sankce.

„Systém je nastavený tak, že zhruba po odpracování dvaceti let je to přesně ekvivalent 4 440 odpracovaných směn, bude mít nárok zdravotnický záchranář odejít do důchodu dříve. V tom případě těch dvaceti let bude moci ten důchod být dříve o třicet kalendářních měsíců,“ řekl už dříve po jednání vlády Jurečka.

Když bude záchranář pracovat déle, bude se mu možnost dřívějšího důchodu prodlužovat. Za každých dalších 74 odpracovaných směn o jeden měsíc. „Případně až do maximální teoretické lhůty pěti let,“ uvedl Jurečka.

Poslanci opozičního ANO navrhli upravit dobu „74 odpracovaných směn“ na „44 odpracovaných směn“. „Část návrhu, aby se zdravotnickým záchranářům snížil důchodový věk o 1 kalendářní měsíc za každých 74 odpracovaných směn považujeme za disproporční. V praxi dojde k situaci, že pro vznik nároku na starobní důchod bude muset zdravotnický záchranář odpracovat celkem 30 let,“ zdůvodnili svůj návrh poslanci Jiří Mašek, Milan Brázdil a Jana Pastuchová. Místo 30 let by to podle poslanců ANO mohlo být 25 let.

Zaměstnavatel bude mít také povinnost podle vládního návrhu odvádět větší sociální pojištění. Sazba odvodů by se zaměstnavatelům u těchto pracovníků do roku 2026 postupně zvyšovala z 21,5 na 26,5 procenta.

Zvýšení příspěvků na mobilitu

Poslanci ve druhém čtení, kdy mohou podávat pozměňovací návrhy, ale o zákonech se ještě nehlasuje. projednali také návrh na zvýšení příspěvku na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením.

Příspěvek na mobilitu chce vláda zvýšit ze současných 550 na 900 korun měsíčně. Vládní návrh také zvyšuje na půl milionu korun, tedy o 100 tisíc korun, příspěvek na zdvihací plošinu.

Skupina poslanců ANO navrhla zvýšit příspěvek na mobilitu na 2 tisíce korun. Poslankyně SPD Lucie Šafránková na 2200 1650 nebo 1100 korun za měsíc. V sociálním výboru s těmito návrhy opoziční politici neuspěli.

Lidovec Vít Kańkovký představil návrh, aby výše příspěvku na mobilitu pro lidi s podpůrnými dýchajícími přístroji byla 2900 korun měsíčně. „Smyslem je podpořit osoby využívají zdravotnické prostředky, které byly shledány jako nejnáročnější na spotřebu elektrické energie,“ uvedli předkladatelé v čele s Kaňkovským. Zvýšený příspěvek by úřady vyplácely do konce roku 2024, nárok by potvrzovala zdravotní pojišťovna. Zavedení dotace požadovala Národní rada osob se zdravotním postižením.

X X X

ŠÍŘENÍ  POPLAŠNÉ  ZPRAVY  FIALOU  A  SPOL

Šíření poplašné zprávy Fialou, Pavlem i Koudelkou…

Vím, že když podám trestní oznámení na Petra Fialu,Petra Pavla i ředitele Koudelku, mohu nakonec dopadnout, jako když jsem jej podal na Janu Černochovou pro veřejné schvalování zavraždění dcery ruského vědce Dugina, Darji. Tehdy Janička obratem podala na mě stížnost České advokátní komoře, která mě hbitě v první fázi mimo jiné pro toto mé chování odsoudila k drakonické pokutě 165 000 Kč, která se upřímně nedává ani v závažných trestních věcech.

Podal jsem opět z vícero důvodu odvolání a o tomto po mnoha měsících v lůně České advokacie rozhodnuto nebylo, což je velmi neobvyklé. Vybídnu je, ať se do toho pustí. A nebo se bojí, že by nevyhráli, protože se doba mění? Konečně kolegyně Samková nyní nad ČAK u Nejvyššího správního soudu také vyhrála…

Současná česká advokacie je ve svých vrcholných složkách fanaticky protiruská a progresivistická. Ovšem vývoj světa jde dál. Nejenže je prakticky jisté, že Ukrajina bude poražena, neboť Rusko roste ekonomicky i vojensky, ale zároveň zaznamenáváme úpadek zemí Evropské unie a Česko patří k těm nejslabším.

Náš pětikoaliční prezident i předseda vlády vidí, jak jde ekonomika do kopru a sází všechno na boj proti Rusku. Protože se nemohou ničím pozitivním z hlediska bezprostředních sociálních jistot občanů prokázat sází na směšný boj proti Rusku.

Ruku na srdce: Pro pravověrné rusofóbní voliče pětikoalice to má jisté kouzlo a pomáhá, zejména Fialu zachránit před naprostým pádem na dno.

A tak Česko přišlo se spíše mediální než skutečnou reálnou pomocí Ukrajině, tj. opatřením cca 700 000 nábojů, které by se snad mohly dodat Ukrajině někdy počátkem května. Za prvé bychom si měli počkat, zda se dodávky skutečně uskuteční, za druhé bychom měli konstatovat, že podle dostupných informací Rusko vyrábí měsíčně 250 000 kusů dělostřelecké munice, což je přibližně tři miliony za rok, takže jen za ony čtyři měsíce, které uplynuly od zahájení diskuzí na toto téma jich Rusové vyrobili prakticky milión. A to přirozeně mají zásoby. Dalším faktem je, že Ukrajina již prakticky nemá, koho do bojů nasadit, protože potencionální vojáci hromadně z Ukrajiny prchají a jen v Evropě jich je na 600 000.

Takže si skutečně počkejme, co z toho může být pravdou.

Protože už jsem řekl, že naše pětikoalice včetně prezidenta, kromě jeho běhů ve Stromovce či zběsilých letů s rokovým zpěvem nemá co lidem nabídnout, vzala za povděk ochutnávku od známého manipulátora Koudelky ve smyslu špionománie, kolik že to ruských agentů působilo u nás v Čechách.

Tuto povedenou taškařici jsme už jednou zažili, když Koudelka rozejel akci o výbuchu ve Vrběticích ruskými tajnými službami a došlo kvůli tomu k likvidaci většiny diplomatických zastoupení ruských diplomatů.

Na to, že do dnešního dne nikdy nebylo zahájeno trestní stíhání proti konkrétním osobám a vše zůstalo v poloze : jedna paní povídala čili šlo o stejný scénář, jako v případě tzv. otravy Skripala a jeho dcery, kde rovněž nikdo nebyl stíhán, jsou tyto čučkařské hry velmi úspěšné.

Nyní Koudelka navázal na svou předchozí činnost s Babišem a otočil si kolem palce Fialu a Petr Fiala, který kdysi před drahně lety zde s takovou radostí nosil kufřík představiteli Sudetského landsmannschaftu Otto Habsburskému, zajásal a pronesl:

„Tímto krokem jsme se rozhodli zasáhnout proruskou síť, která se na našem území pokoušela rozvíjet vlivovou operaci, která by měla závažný dopad na bezpečnost České republiky a Evropské unie. Cílem působení této vlivové skupiny bylo vykonávat na území Evropské unie akce a činnosti proti územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny, popsal rozhodnutí vlády premiér Petr Fiala.

To je slovník, který o třídních nepřátelích, oportunistech a kontrarevoluci používali Biľakové a Fojtíkové. A Fialovi se se přirozeně nesmírně líbí.

Má výhodu v tom, že nemusí nic nemusí dokazovat, stačí prostě označit někoho, že sdílí některé názory, které říká i Rusko a pachatel je jasný.

Snad největším triumfem této akce se stalo zařazení portálu Voice of Europe, na český sankční seznam, na kterém mimo jiné promluvili nejen Jindřich Rajchl, či bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, ale patrně i Jiří Paroubek, jak se sám vyjádřil ve svém článku. A jako eso i známý současný nejvýznamnější kritik a disident proti Fialově demokratické totalitě Václav Klaus.

Není samozřejmě divu. Vždyť tento pachatel až zuřivě bojuje proti rozumnému rozmísťování zbraní na Ukrajině, které tak úspěšně prodlužují krvavou válku, kterou by nyní již Ukrajina bez nich zbytečně brzy prohrála. A to nelze připustit. Je přece třeba tu válku táhnout ještě mnohem déle. Do posledního Ukrajince.

-x-x-x-

Nechávám tento článek nedokončený. Pečlivě budu monitorovat všechny ty lži, které Fiala a spol. (Pavel trestně odpovědný není) a všude tam, kde nebude vyvolávání nálad věrohodně prokázáno či bude podporovat útočnou válku proti Rusku, či vyvolávat poplašnou zprávu tvrdící, že nás Rusko chce přepadnout, trestní oznámení podám. Proč ne. Nejsme ovce, se kterými si mohou pětikoaliční vládci jen tak pohrávat.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Schröder: Ruský útok na NATO je nesmyl

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder soudí, že jeho přátelské vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem by mohly pomoci při řešení konfliktu na Ukrajině. Zaznělo to v jeho rozhovoru pro německou agenturu DPA.

Schröder věří, že osobní vztahy mohou být užitečné pro řešení složitých politických problémů. „A proto si myslím, že je úplně špatné zapomínat na všechno, co mezi námi v minulosti bylo v politice pozitivní. Tohle není můj styl, nedělám to,“ zdůraznil exkancléř.

Domnívá se, že v situaci kolem Ukrajiny je nutný nový pokus o vyjednávání na vládní úrovni a že by bylo lepší, kdyby se ho ujali Berlín a Paříž. „Francie a Německo se zde musí ujmout vedení,“ poznamenal. Podle bývalého kancléře je „zřejmé“, že konflikt „nemůže skončit úplnou porážkou jedné či druhé strany“.

Schröder také označil spekulace o možnosti Ruska použít na Ukrajině atomové zbraně nebo ruský útok na NATO za nesmysl, server vasevec.cz

X X X

Focení mrtvol, falešná pomoc. Na rodiny ztracených migrantů cílí podvodníci

Rodiny migrantů z Afriky, kteří zemřeli během plavby přes Středozemní moře do Evropy nebo se ztratili z dohledu úřadů, se musí potýkat s nekalými praktikami podvodníků ze Španělska. Za stovky dolarů jim nabízí pomoc s hledáním příbuzných, slibují fotografie z márnic i pátrání ve věznicích a detenčních centrech.

 Síť podvodníků byla podle zjištění listu The Guadian napojena na nejmenovanou neziskovou organizaci ve Španělsku. Při marném pátrání po svém příbuzném na ně narazila i rodina z Alžírska. Záhadný muž jim nabízel, že se za 250 dolarů (asi šest tisíc korun) dostane do márnice, kde údajně skončilo tělo pohřešovaného muže po tom, co se utopil. V ceně měly být i fotografie zemřelého. „Bylo to celé strašně bizarní. Jak mohli mít tito lidé přístup k jeho tělu?“ divili se příbuzní.

Podobný příběh má za sebou i další alžírská rodina, jejíž příbuzný se vydal do Evropy v roce 2020, ale krátce po odjezdu se přestal ozývat. Následovaly měsíce marného pátrání, než se rodině ozval neznámý muž a informoval ji, že jejich příbuzný je zřejmě ve vězení na Kanárských ostrovech. „Za dvě stě dolarů zjistím víc,“ sliboval. Zároveň trval na tom, aby nekontaktovali policii, protože by to mohlo ztížit pátrání.

 Třetí případ se týkal opět muže z Alžírska, který svou vlast opustil v roce 2021. Jeho bratrovi se o pár měsíců později ozval nejmenovaný Španěl a tvrdil mu, že loď převážela „nebezpečný náklad“ a pobřežní stráž ji proto musela eskortovat na blíže neupřesněné místo. Za poplatek dvou set dolarů byl ochotný sdělit víc. Podobných příběhů je podle britského listu více, žádná z oslovených rodin na triky podvodníků neskočila.

Forenzní experti nechávali fotit mrtvoly

Údajní podvodníci ani nezisková organizace, se kterou údajně spolupracovali, na přímé dotazy ohledně nařčení ze strany rodin uprchlíků nereagovali. Na sociálních sítích dotčené organizace se lze pouze dočíst, že výpovědi rodin jsou „založené na lžích s cílem pošpinit důvěru“ v práci aktivistů. Organizace později uvedla, že ji nikdo oficiálně nevyšetřuje.

Španělská policie minulý týden sdělila, že v souvislosti s nekalými praktikami a snahami o vlastní obohacení na tragédii lidí, kteří se utopili ve Středozemním moři, zadržela čtrnáct lidí. Čelí obvinění z podvodu, padělání oficiálních dokumentů a neúctě k zemřelým. „Zadržení využívali ke kontaktování rodin sociální sítě, profitovali z toho asi dva roky, cílili na rodiny z Maroka a Alžírska, jejichž příbuzní zmizeli nebo zemřeli při snaze doplout k pobřeží Španělska,“ uvedla policie.

Podvodníci sledovali zprávy o potopených plavidlech, následně se dostali k databázím zemřelých a kontaktovali příbuzné. „Vše s podmínkou platby předem. Odůvodňovali to tím, že tak to ve španělském legislativním systému chodí a není bez toho možná přesná identifikace a repatriace těla,“ uvedli vyšetřovatelé. V síti podvodníků byli i pracovníci márnic a forenzní experti, kteří za úplatu umožňovali focení těl migrantů.

Situaci by podle dobrovolníků, kteří pomáhají rodinám zemřelých nebo pohřešovaných migrantů, pomohlo založení speciálního pracoviště. To by mělo za úkol vyhledávat rodiny a zajišťovat převozy zemřelých zpět do vlasti. „Žijeme v absolutním vakuu. Neexistuje žádná instituce, která by pomáhala v pátrání rodinám po pohřešovaných. Proto tu máme podvodníky, kteří toho zneužívají,“ vysvětluje Maria Oukoová, která pomáhá pozůstalým v Alžírsku.

Mrtví ve Středozemním moři

Migrační krize vrcholila v roce 2015, kdy do zemí Evropské unie přicestovaly podle některých odhadů až dva miliony migrantů. Příliv běženců v posledních letech opět roste, zejména ve Středozemním moři umírají stovky lidí měsíčně.

Při posledním incidentu ze 14. března zemřely při plavbě z Libye do Itálie desítky lidí. „Po třech dnech selhal motor jejich nafukovacího člunu, který zůstal bez pohonu a oni bez vody a jídla dalších několik dní. Přeživší tvrdí, že během cesty zemřelo nejméně 60 lidí, včetně žen a minimálně jednoho dítěte,“ informovala organizace SOS Méditerranée.

 Nevládní organizace pomáhající ve Středozemním moři si dlouhodobě stěžují, že italské úřady jim jako jediný přístav, kde smějí zakotvit, určily poměrně vzdálenou Anconu. Itálie navíc po lodích vyžaduje, aby zachráněné migranty odvezly vždy po každé jednotlivé operaci, což oddaluje ty další a podle záchranářů to stojí lidské životy.

Vlády Itálie a dalších zemí Evropské unie se počet migrantů, kteří se vydávají na cestu ze severní Afriky do Evropy, dlouhodobě snaží omezit. Nabídly Libyi a Tunisku finance a prostředky k tomu, aby zastavily vyplouvání lodí s uprchlíky ze svých přístavů. Italská premiérka Giorgia Meloniová si stanovila jako svou prioritu snížit počet migrantů, jak jen to bude možné. Italská vláda na rozvojové projekty v Africe vyčlenila 5,5 miliardy eur (asi 136 miliard korun), chce zlepšit zejména školství, zemědělství či přístup k vodě a energiím.

X X X

South China Morning Post: Proč chce Rusko burzu obilí Brics

Takovou otázku klade list South China Morning Post (SCMP) vycházející v Hongkongu. Podle autorky článku Genevieve Donnellon-May by to posílilo vliv Ruska jako důležitého dodavatele obilí, poskytlo by větší potravinovou bezpečnost pro státy Brics a potenciálně by změnilo dynamiku globálního zemědělského trhu.

V kroku, který by mohl otřást globálním zemědělským trhem, Rusko tlačí na zřízení burzy obilí Brics. Ruský prezident Vladimir Putin podpořil iniciativu, která se snaží konkurovat systému cen obilí ovládanému Západem a zpochybnit americký dolar jako hlavní světovou obchodní měnu.

Navzdory konfliktu s Ukrajinou a sankcím uvaleným západními zeměmi zůstává Rusko významným zemědělským hráčem a zásobuje téměř čtvrtinu světového trhu s obilím. Loni mělo zemědělský export v hodnotě nejméně 43,5 miliardy USD a letos plánuje vyvézt až 65 milionů tun obilí.

Burza obilí Brics by svedla dohromady některé z největších světových kupců a vývozců obilí. Podle ruského ministerstva zemědělství loni členové Brics (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) představovali odhadem 42 procent celosvětové produkce obilí na téměř 1,2 milionu tun a 40 procent celosvětové spotřeby.

Se zahrnutím Saúdské Arábie, Egypta, Spojených arabských emirátů, Íránu a Etiopie v letošním roce odhadovaná produkce obilí v bloku nyní přesahuje 1,24 miliardy tun se spotřebou 1,23 miliardy tun.

Má to důsledky i pro Západ. Burza obilí Brics by mohla posílit geoekonomický vliv Moskvy na zúčastněné země. Posílilo by to roli Ruska jako zásadního dodavatele obilí a hnojiv do těchto zemí, posílilo by jejich ekonomickou závislost a udrželo by značný ekonomický a diplomatický vliv Putinovy vlády.

Dodávky jsou považovány za klíčové ve válečné strategii Ruska v jeho konfliktu s Ukrajinou. Moskva deklarovala svůj záměr nahradit Ukrajinu jako dodavatele potravinářského obilí do zemí s nízkými a nižšími středními příjmy, protože se snaží získat kontrolu nad podstatnou částí celosvětového obchodu s obilím a hnojivy. Tento přístup umožňuje Rusku promítat moc a zároveň ovlivňovat dynamiku globálního obchodu s potravinami, včetně nabídky a dostupnosti, přístupu a cen.

Pro členy Brics by taková výměna obilí mohla snížit nejistotu tím, že pomůže zajistit stabilní dodávky obilí při narušení globálního dodavatelského řetězce a eskalaci obav z nedostatku potravin .

Mnoho členů skupiny Brics jsou země bohaté na zdroje a mezi jejich největší exporty patří surová ropa (například z Íránu a Spojených arabských emirátů), železná ruda, sójové boby a cukr (z Brazílie), hnojiva (z Ruska a Číny) a káva a olejná semena (z Etiopie). Vzhledem k této hojnosti by výměna obilí mezi nimi mohla připravit cestu pro silnější meziregionální obchod nebo dokonce širší komoditní burzu Brics.

Silnější spolupráce mezi zeměmi Brics může připravit cestu pro silnější rozvoj infrastruktury (jako jsou skladovací zařízení) a konektivitu. Zájem o takové iniciativy bude pravděpodobně opětován, jak ukazuje návrh Egypta chtivého pšenice na uspořádání globálního skladovacího centra obilí.

V tomto světle by burza obilí Brics mohla posílit geopolitické a geostrategické spojení mezi zúčastněnými zeměmi prostřednictvím silnějších zemědělských a obchodních vazeb s Ruskem, což by mohlo vést k posunům v dynamice globální moci.

Zároveň ti, kteří nejsou součástí bloku Brics, mohou čelit problémům v soutěži s kolektivní silou skupiny.

Pro země vyvážející tradiční obilí a hnojiva, jako jsou Spojené státy, Kanada a Austrálie, může burza obilí Brics vést ke zvýšené konkurenci v zemědělské diplomacii a konkurenčnímu úsilí o zajištění alternativních trhů pro jejich produkty. Vývozci mohou čelit problémům při udržení svého podílu na trhu a vyjednávání o výhodných obchodních podmínkách, zatímco budou čelit konkurenci levnějšího ruského obilí.

Očekává se například, že Rusko bude v letech 2023–2024 vyvážet 56 procent své úrody pšenice, zatímco USA mají letos vyvézt pouze 39 procent své úrody pšenice, což je méně než průměr. Mezitím se očekává, že australský export pšenice letos klesne o 45 procent na 17,5 milionu tun.

Aby se vypořádaly s těmito obavami a měnící se dynamikou obchodu, bude možná muset Austrálie a další významní západní vývozci obilí tváří v tvář rostoucí konkurenci ze strany zemí Brics přehodnotit svou zemědělskou politiku.

Například s Austrálií, jejíž pšenice má obecně vyšší obsah bílkovin, by to mohlo zahrnovat investice do výzkumu a vývoje, přijetí účinnějších technologií a lepších postupů udržitelnosti, aby si udržela konkurenční výhodu na globálním trhu s obilím.

Austrálie by také mohla jít nad rámec společných snah s dalšími západními zeměmi, které čelí podobným výzvám kvůli navrhované burze obilí Brics, a snažit se diverzifikovat své obchodní partnery a hledat alternativní trhy.

Tvůrci politik a podniky za tímto účelem mohou vyvíjet a implementovat strategie řízení rizik, jako je plánování scénářů a strategie zajištění, aby se vypořádaly s potenciálními geopolitickými nejistotami a zmírnily potenciální ekonomická rizika.

Ruský návrh burzy obilí Brics má významné důsledky pro globální zemědělskou dynamiku, od geopolitického a geoekonomického přeskupení až po zvýšenou konkurenci v zemědělském obchodu. Pro tradiční vývozce, jako je Austrálie a USA, je to výzva, aby přehodnotili své národní politiky a strategie, aby se orientovali ve vyvíjejícím se prostředí mezinárodního obchodu a udrželi si konkurenceschopnost, server vasevec.cu

X X X

Čína nabízí větší otevření ekonomiky

Zemi mají znovu rozhýbat zelené obory jako jsou elektrická auta, akumulátory a fotovoltaika.

Nám se možná globalizace zamlouvá čím dál méně a sníme o větší soběstačnosti a nižší závislosti, ale Čína má zájem na jejím pokračování. Důrazně to opakoval premiér Li Čchiang ze svébytné parlamentní tribuny (Všečínské shromáždění lidových zástupců) před třemi týdny, a je to také nejsilnější téma probíhající sezóny velkých mezinárodních konferencí jako bylo Čínské rozvojové fórum, které proběhlo v Pekingu na počátku týdne, nebo probíhající „asijský Davos“ Boao Forum for Asia. Boao je letovisko na čínském tropickém ostrově Chajnan.

Vedle toho se velká pozornost soustředila na středeční setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s početnou delegací nejvýznamnějších amerických podnikatelů, kteří se účastnili i Čínského rozvojového fóra.. Byli mezi nimi zakladatel společnosti Blackstone Stephen Schwarzman, předseda agentury Bloomberg Mark Carney, prezident společnosti FedEx Rajesh Subramaniam nebo prezident a generální ředitel společnosti Qualcomm Cristiano Amon. Během setkání Si prohlásil, že čínská ekonomika je „zdravá a udržitelná“, což je úspěch, který „nelze oddělit od mezinárodní spolupráce“.

Konkrétnější ve věcech podnikání byl ve čtvrtek Čeng Šan-ťie, předseda Národní rozvojové a reformní komise, která je přímo propojená se Státní radou (vládou) Číny. Čang, je proto vnímán jako čínská trojka, hned po premiérovi. V Boao informoval, že Čína bude pokračovat v optimalizaci podnikatelského prostředí a nadstandardním otevíráním země. Slíbil také, že na „negativním seznamu“, který vyčísluje omezení pro zahraniční investory, toho bude brzy mnohem míň.

Náměstek ministra obchodu Kuo Tching-tching upřesnil, že Čína bude více pouštět investory do výrobního sektoru a více otevře i telekomunikace a lékařskou péči. Údaje ministerstva obchodu ukázaly, že během prvních dvou měsíců letošního roku vzniklo v celé Číně přibližně 7 160 nových firem se zahraničními investicemi, což je meziročně o 34,9 % více, tedy nejvyšší nárůst za posledních téměř pět let.

Čína se snaží zotavit z tříleté pandemické izolace a její hospodářské oživení je zatíženo strukturálními problémy, mezi něž patří krize v oblasti nemovitostí, vysoké zadlužení místních samospráv, nadměrné průmyslové kapacity, nedostatečná spotřeba a nezaměstnanost mladých lidí, ačkoli ekonomika loni dosáhla 5,2% růstu, pokouší se o velký obraz televize NBC News.

Jednou z cest, jak překonat zpomalování ekonomiky, je rozvoj elektromobility, baterií a fotovoltaiky. Mluvil o tom v Boao předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Čao Lei-ťi. Takový zelený a nízkouhlíkový rozvoj Číny podle něj povede k obrovskému urychlení hospodářského růstu. Trh s investicemi a spotřebou v této oblasti odhaduje na 10 bilionů jüanů (asi 1,4 bilionu USD) ročně.

Jak připomněl, v současné době je v Číně téměř polovina světové instalované kapacity fotovoltaické energie, v zemi jezdí více než polovina světových vozidel na novou energii, ale najdeme tam také čtvrtinu světového nárůstu nových zalesněných ploch.

Dalším živým tématem byl projekt Pás a stezka, který má dát větší šanci rozvojovým zemím. Zpráva agentury Bloomberg zaznamenává, že Kolumbie má zájem o podporu při výstavbě dvou obrovských železničních projektů propojujících zemi s domácími přístavy a sousedními zeměmi. Jako pohon má přitom sloužil vodík a elektřina. V zemi, kde se tradičně většina dopravy odehrávala na silnici, má během několika let téměř polovina dopravní intenzity přejít na železnici, letadla a řeky.

Laos už má železniční spojení s Čínou v rámci projektu Pás a stezka hotové a snaží se toho využít k přilákání čínských firem, aby do Laosu přenesly část svého dodavatelského řetězce. Vedle toho má zájem o investice do zemědělských projektů podél této dopravní cesty a také o pomoc s rozvojem energetiky. Bilaterálním jednáním nad podobnými projekty byl v programu vymezen čtvrtek a pátek.

Část programu v Boao byla pochopitelně věnována politickým tématům jako je Globální bezpečnostní iniciativa, navržená Si Ťin-pchingem před dvěma lety. Orientuje se na mírové soužití, respekt, dodržování principů OSN, diplomatická řešení konfliktů. Po panelu věnovaném bezpečnosti o tom mluvil s novináři Bill Hayton, odborník na Asii z Chatham House a autor knihy The Invention of China. Řekl, že západní země mají tendenci odmítat Globální bezpečnostní iniciativu a další projekty jako „politiku hesel“.

„Je to proto, že politici v průmyslových zemích si myslí, že vládnou světu a ovládají mocné instituce, jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka,“ řekl. Jak však dodal, takový přístup je riskantní. „Evropské mocnosti, státy NATO, Japonsko a Austrálie si musí uvědomit, že se zde hraje širší hra a že Čína odvádí velmi dobrou práci při jednání s Afrikou, Latinskou Amerikou a dalšími asijskými státy.“

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 V Polsku možná obnoví povinnou vojenskou službu

Polsko může obnovit povinnou vojenskou službu, uvedl ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v souvislosti s hledáním možností zvýšení obranyschopnosti země.

Ministr současně připomenul, že povinný odvod do polské armády nebyl zrušen, ale pouze „pozastaven “. „Povinná vojenská služba v Polsku byla pozastavena, nebyla zrušena, takže v případě potřeby může být kdykoli obnovena. Dnes dokonce na toto téma vydáváme vyhlášky, abychom byli připraveni na každou situaci,“ poznamenal Kosiniak-Kamysz.

Vojenská služba v Polsku je v současnosti dobrovolná a podle ministra „je velmi oblíbená “. V březnu podle něho vstoupil do polské armády rekordní počet nových vojáků, má se jednat asi o pět tisících lidí.

Polsko má ambici stát se jednou z nejsilnějších vojenských sil  Evropě. V současnosti vydává obrovské prostředky na nákup různých zbraní, dodavatelem jsou zejména Spojné státy a Jižní Korea, ale také posiluje živé síly armády, v současnosti asi 197 tisíc,  zatím např. budováním územní obrany.

Varšava  mimochodem chce prosadit v členských státech  NATO zvýšení výdajů na armádu  z dosavadních 2 procent HDP na 3 procenta, server vasevec.cz

X  X X

 Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?

Oligarcha, vlivný politik i zákulisní hráč, obhájce Kremlu a blízký přítel jeho vládce. Též Princ temnoty a Šedý kardinál. A nejnověji další jméno na českém sankčním seznamu. To vše je Viktor Medvedčuk. Sám by byl asi rád, aby si ho svět pamatoval jako mocného člověka v obleku na míru, slavná je ale především jeho fotka v poutech po zatčení ukrajinskou tajnou službou. Jak se to stalo? Web iROZHLAS.cz přináší profil Putinova „muže pro Ukrajinu“.

 Necelé dva měsíce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, 12. dubna 2022, se na sociální síti X na profilu ukrajinské civilní kontrarozvědky objevila fotografie staršího muže s neupravenými prořídlými šedými vlasy, v polní uniformě – a s pouty na rukou.

Snímek doprovázel výmluvný vzkaz: „Můžete být proruský politik a léta pracovat pro agresora. Můžete se skrývat před spravedlností. Dokonce můžete jako kamufláž nosit ukrajinskou vojenskou uniformu. Ale pomůže vám to uniknout trestu? Ani náhodou! Pouta na vás a podobné zrádce Ukrajiny už čekají. Pamatujte, že pro vaše zločiny neexistuje žádná promlčecí lhůta,“ psala SBU.

Služba bezpečnosti Ukrajiny tak světu oznámila, že dopadla tehdy téměř 67letého Viktora Medvedčuka, který 28. února utekl z domácího vězení.

Loutkový prezident

SBU se svým „úlovkem“ takto pochlubila především proto, že šlo o velmi prominentního zajatce.

Vladimir Putin totiž podle amerických tajných služeb s Medvedčukem počítal jako s novým prezidentem Ukrajiny poté, co ruská armáda po bleskové třídenní speciální vojenské operaci obsadí Kyjev a svrhne vládu Volodymyra Zelenského.

Proč chtěl vládce Kremlu vsadit právě na něj? Předně věděl, že mu bude stoprocentně oddaný a udělá vše, co si bude přát.

Víktor Medvedčuk a Vladimir Putin v roce 2020 | Foto: Alexei Druzhinin / Sputnik | Zdroj: Reuters

Putina a Medvedčuka totiž pojí vřelé přátelství. Poprvé se potkali v roce 2003 a ruský prezident ho dlouhé roky považoval za svého „muže pro Ukrajinu“, bez kterého se neobejde řešení čehokoliv, co s Ukrajinou nějak souvisí.

 Kromě toho je Putin kmotrem Medvedčukovy dcery (její kmotrou je pak manželka Dmitrije Medveděva) a několikrát byli zachyceni i na společné dovolené.

Známý oligarcha na Ukrajině dlouhá léta provozoval tři televizní kanály, které hlásaly ruskou propagandu.

On sám také hlasitě a aktivně šířil ruské narativy – například ten, že obyvatelé Krymu si přáli připojení poloostrova k Rusku, nebo že „zločinecký režim“, kterému vládne Volodymyr Zelenskyj je „neonacistický“.

O několik let dříve, při jednání o takzvaných Minských dohodách, které měly ukončit konflikt na Donbasu, se Medvedčuk v běloruské státní televizi STV nechal slyšet, že „Ukrajina jako stát prakticky přestala existovat“.

Ukrajinský analytik Taras Berezovets Viktora Medvedčuka označil za politického génia. „Akorát, že jeho úsilí pomáhá uspět Putinovi a nikoliv Ukrajině,“ citovalo ho Rádio Svobodná Evropa.

Oligarcha si také kvůli svému proruskému působení vysloužil přezdívku Princ temnoty či Šedý kardinál.

Konec konců i proto – konkrétně pro podrývání vládní moci Kyjeva a ohrožování míru a územní suverenity – Ukrajina nebo Spojené státy na Medvedčuka po ruské anexi Krymu v roce 2014 uvalily sankce.

V květnu roku 2021 pak skončil ve zmíněném domácím vězení poté, co byl obviněn z financování terorismu, drancování přírodních zdrojů na Krymu a z vlastizrady.

Vynášení tajných informací

Jako důkaz v tomto případě slouží i e-mailová korespondence či telefonáty, které získala tajná služba SBU.

Medvedčukovo vynášení tajných informací do Moskvy mimoděk a nejspíše nechtěně potvrdili i někteří představitelé kremelského režimu.

Carnegieho Nadace pro mezinárodní mír ve své analýze z ledna roku 2023 bez konkrétních jmen uvedla, že „mnoho ruských jestřábů“ viní z neúspěchu „třídenní speciální vojenské operace“ mezi dalšími právě Medvedčuka, jelikož prý Kremlu dlouhodobě podával špatné a nepravdivé informace o situaci na Ukrajině.

Kreml samozřejmě jakékoliv nelegální spojení s Medvedčukem odmítá. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov se po jeho dopadení ukrajinskou tajnou službou SBU v dubnu 2022 nechal slyšet, že „Viktor Medvedčuk nikdy neměl žádné zákulisní vztahy s Ruskem, jelikož kdyby je měl, tak by Ukrajinu přece opustil před tím, než vypukla válka“, popsal web The Guardian.

Výměna vězňů

O silném poutu Viktora Medvedčuka a Moskvy svědčí ale i to, že se v září roku 2022 stal součástí rozsáhlého „obchodu“ mezi Ukrajinou a Ruskem. Putinův „muž pro Ukrajinu“ a 54 dalších Rusů bylo vyměněno za 215 ukrajinských vojáků včetně 108 příslušníků slavného pluku Azov.

Podle zákulisních informací ovšem Medvedčuka v Moskvě nevítali zrovna s otevřenou náručí. Představitelé ukrajinských tajných služeb uvedli, že jim totiž po zadržení prozradil několik důležitých informací, a naznačili, že jeho život by kvůli tomu v Rusku po výměně nemusel být tak úplně v bezpečí.

Tato výměna vězňů ale nebyla jediná, ve které Medvedčuk figuroval. Jako jeden z „architektů“ Minských dohod se po anexi Krymu v roce 2014 stal jedním z hlavních prostředníků mezi Kyjevem a Moskvou.

Jako takový vyjednal za dva roky podle svých vlastních slov propuštění více než čtyř stovek Ukrajinci „nelegálně uvězněných“ osob.

A v roce 2016 se opět jako vyjednavač zasadil o propuštění dvou důstojníků ruské tajné služby výměnou za ukrajinskou pilotku vrtulníku Nadiju Savčenkovou, kterou v létě 2014 zajali proruští separatisté v Luhanské oblasti a předali ji Rusku.

Viktor Medvedčuk dohlíží na výměnu zajatců na Donbase v roce 2016 | Foto: Igor Tkachenko | Zdroj: Reuters

Pobočník prezidentů

Viktor Medvedčuk, původní profesí právník, začal ve veřejném prostoru působit ještě před pádem Sovětského svazu. V 70. a 80. letech zastupoval jako advokát ex offo dva ukrajinské disidenty Vasyla Stusu a Jurije Lytvyna obviněné z nezákonné protisovětské agitace.

Podle tehdejších svědectví se ovšem v jejich prospěch u soudu příliš neangažoval, naopak ve své řeči například uvedl, že si disidenti za své činy zaslouží trest smrti. Jak Stus, tak Lytvyn zemřeli v sovětských lágrech.

Po pádu Sovětského svazu zažil Viktor Medvedčuk v ukrajinské politice dva vrcholy. Mezi lety 2002 a 2005 šéfoval prezidentské kanceláři Leonida Kučmy, předtím poprvé zasedal v ukrajinském parlamentu.

V roce 2004 pak také vedl prezidentskou kampaň proruského kandidáta na prezidenta Viktora Janukovyče.

Jeho vítězství ovšem zažehlo takzvanou Oranžovou revoluci, která vyústila v opakování druhého kola prezidentských voleb, ze kterých nakonec jako ukrajinský prezident vzešel prozápadní Viktor Juščenko. Toto období nakonec vešlo ve známost také jako „bitva tří Viktorů“.

Po Janukovyčově prohře se Medvedčuk z politiky dočasně stáhl a zaměřil se na budování svého podnikatelského a mediálního impéria.

Jeho ideologické a názorové ukotvení se ovšem nezměnilo – a nezapomněl na něj ani jeho přítel Vladimir Putin.

Ačkoliv Medvedčuk v ukrajinské státní správě či v politice nezastával žádnou oficiální funkci, označil ho v roce 2009 Putin (v tu dobu ruský premiér) v jednom ze svých článků za spolehlivou a výjimečnou osobnost, konzistentní v názorech. „Jako pravý patriot vždy v první řadě hájí zájmy jeho rodné Ukrajiny,“ napsal také.

Pro život

A jaké zájmy že to Viktor Medvedčuk hájil? V roce 2012 založil nevládní organizaci Ukrajinská volba, která ve veřejném prostoru velmi vehementně propagovala Euroasijský ekonomický svaz, tedy ekonomickou unii, do které se tehdy sdružilo Rusko, Bělorusko a Kazachstán. Neuspěla.

Medvedčukova cesta na druhý politický vrchol započala ruskou anexí Krymu v roce 2014. Jak už zaznělo, už jako Západem sankcionovaný se stal důležitým prostředníkem mezi Kyjevem a Moskvou.

Kromě výměny zajatců se angažoval i v jednáních mezi ukrajinskou vládou a separatisty z Doněcku a Luhansku. Putinův mluvčí Peskov tehdy jeho zapojení do řešení konfliktu ocenil, jelikož prý disponuje skvělými kontakty na vůdce separatistů.

Do vrcholné politiky se pak Medvedčuk vrátil v roce 2018, když se stal předsedou uskupení Opoziční platforma – Pro život. Ta hned postavila vlastního kandidáta na prezidenta proti Volodymyru Zelenskému, Jurij Bojko ale v souboji na jaře následujícího roku pohořel a v prvním kole skončil až čtvrtý s 11,5 procenta hlasů (Zelenskyj v prvním kole získal 30 procent a v druhém 73 procent hlasů).

Medvedčuk pak napnul všechny síly ke kandidatuře do parlamentu. Jeho uskupení Pro život ve volbách v létě 2019 získalo 44 křesel ze 450 a stalo se nejsilnější opoziční stranou (Zelenského strana Sluha národa vyhrála se ziskem 253 parlamentních křesel).

Vlastizrada

Opoziční platforma – Pro život hlasitě vystupovala hlavně proti takzvané dekomunizaci. Kritizovala odstraňování sovětských pomníků či zavádění zákonů, které omezovaly používání ruštiny ve veřejném prostoru.

V tu dobu už byl Viktor Medvedčuk několik měsíců vyšetřovaný ukrajinskou prokuraturou kvůli podezření z vlastizrady. Prosazoval totiž například přiznání autonomie Donbasu. Peskov to později komentoval tak, že kdyby Ukrajina v roce 2014 vyslyšela návrhy Medvedčuka a jeho strany, nikdy by nemuselo dojít ke „speciální vojenské operaci“.

Vyšetřování skončilo v květnu 2021, kdy byl obviněn a umístěn do domácího vězení. Z něho ale, jak už také zaznělo, uprchl jen několik dnů po vpádu ruské armády na Ukrajinu, aby ho tajná služba SBU o měsíc a půl později chytila a Kyjev o dalších několik měsíců později vyměnil do Ruska za své válečné zajatce.

Pomyslnou tečku pak za Medvedčukovým ukrajinským životem udělal prezident Zelenskyj, když ho v lednu roku 2023 zbavil ukrajinského občanství.

Ropa, ocel a nemovitosti

Viktor Medvedčuk teď žije v Moskvě, kam se za ním přes Bělorusko přesunula i jeho manželka Oksana Marčenková, dříve známá ukrajinská moderátorka zábavných show jako X Factor nebo Ukrajina má talent.

Dál aktivně vystupuje na podporu Vladimira Putina a ruské agrese, jako host se objevuje v nejrůznějších televizních pořadech a sám také své názory publikuje, například v celostátním deníku Izvestija.

Kromě toho se však se stejnou vervou dál věnuje i rozvoji svého podnikání. Investigativní projekt System zjistil, že Medvedčuk aktuálně nejvíce vydělává díky doněckému metalurgickému průmyslu, obchodu s ropou ze Sibiře a investicím do lukrativních moskevských nemovitostí.

Dále tak bez problémů zhodnocuje svůj miliardový majetek. Ukrajinská mutace časopisu Forbes v roce 2021 vyčíslila Medvedčukovo jmění na 620 milionů dolarů (kolem 14,5 miliardy korun). Vlastnil mimo jiné téměř stometrovou jachtu pojmenovanou Royal Romance, soukromou helikoptéru a luxusní tryskáč.

O tyto tři atributy moci a bohatství ovšem přišel v roce 2022. Jachtu mu na základě sankčního seznamu zabavily chorvatské úřady a předaly ji Ukrajincům. Helikoptéra a tryskáč pak byla údajně předána k užívání ukrajinské armádě.

X X X

Protestující na stromech žádali vodu a potraviny. Štrasburk odmítl vydat předběžné opatření

 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) odmítl vydat předběžné opatření, které žádali okupanti stromů podél staveniště dálnice A69 ve Francii. Chtěli zajistit vodu, potraviny a bezpečnost. Aktivisté se usadili ve výšce patnáct metrů a čekají tam na výsledek odvolání zamítnuté správní žaloby. Ve Štrasburku si stěžují na nelidské zacházení. Tři z nich slezli dolů v neděli. V pondělí však vylezli další tři na topoly přímo před budovou soudu ve Štrasburku.

O zamítnutém předběžném opatření, o které požádali čtyři jednotlivci v případu Viard-Seifert a spol. v. Francie, informoval ESLP už 6. března 2024.

Žádost podali čtyři okupanti stromů v lese na místě silničních prací na dálnici A69 ve Francii. Požadovali, aby soud nařídil Francii přijmout opatření „zaměřená zejména na zajištění jejich zásobování potravinami a vodou a k zajištění jejich bezpečnosti“.

Vodu a potraviny dostali na stromy až právníci

„Žadateli jsou čtyři jednotlivci, kteří protestují proti výstavbě dálnice A69 v departementu Tarn. V rámci svého protestu okupují stromy ve vesnici Tarn Saïx více než dva týdny ve výšce téměř patnáct metrů, aby nedošlo k jejich poražení,“ uvedl k tomu soud. Jak vyplývá z informací francouzského tisku, jde o údajně až stoleté stromy podél silnice. Aktivisté však sedí na třech stromech u stavby, které se nacházejí na soukromém pozemku, jedna žena byla zadržena za zabírání soukromé půdy.

S odvoláním zejména na článek 3 Úmluvy si aktivisté ve Štrasburku stěžovali na policejní opatření, které je podle nich využíváno, aby je dostalo ze stromů. Jejich hlavním argumentem v žádosti bylo, že je policejní opatření připravilo o vodu, jídlo a spánek, což představuje nelidské a ponižující zacházení. V žádosti o předběžné opatření proti Francii tvrdili, že existuje bezprostřední riziko nenapravitelné újmy na jejich životech a zdraví, informoval Evropský soud pro lidská práva.

Podle vyjádření jednoho z aktivistů na sociálních sítích, policie nesportovním jednáním blokovala dodávky všeho potřebného na stromy. Situace se zlepšila až po návštěvě zpravodaje OSN. Po tomto zklidnění mohli vodu a potraviny dodat na stromy právníci ochránců stromů.

Tři dolů, dva nahoru, jeden převlečen za veverku

Jak vyplývá z aktuálních informací francouzského tisku, nyní došlo k dalšímu vývoji v události. Novináři nazývají okupanty stromů veverkami, neboť tito lidé se za veverky převlékají. Tři ze stěžujících si aktivistů v neděli 24. března slezli dobrovolně dolů po 39 dnech pobytu na stromě. Současně však další dva vylezli nahoru na strom. Jeden byl převlečen za veverku.

Pod stromem na ně čekali četníci a asi dvě stě podporovatelů. Aktivisté bojující proti stavbě A69 na stromě čekají na výsledek odvolání k zamítnuté správní žalobě, kterou neúspěšně podali ke správnímu soudu.

Státní zastupitelství šetří ničení hnízd sýkor

Podle francouzských médií také jedna z „veverek“, která slezla ze stromu, prohlásila, že státní zastupitelství v Toulouse už zahájilo vyšetřování možného zničení hnízd sýkor modřinek.

Už 28. února 2024 vzkázal k okupaci stromů prefekt, že také policie je připravena vydržet dlouho. Podle vyjádření prefekta existuje červená čára pro stát tam, kde se menšina, která má jiný názor, pokouší prosadit svůj názor přes soudní rozhodnutí silou.

Podle plánu francouzské vlády má nová silnice vést paralelně se stávající státní dálnicí, protne až 400 hektarů zemědělské půdy a zkrátí jízdu z Castres do Toulouse o 25 – 30 minut. Otevřena má být v roce 2025. Bylo už vykáceno 95% lesů stojících v cestě stavbě. Stavbou má skončit „dosavadní izolace Toulouse“, zlepšit se ekonomika a vzniknout tisíc přímých i nepřímých pracovních míst.

Obránci přírody tvrdí, že jde naopak o katastrofu pro místní divokou přírodu, rostliny a zvířata. Někteří proti plánu bojují už deset let. Začátkem února navštívila místo rovněž aktivistka Greta Thunbergová, která stavbu označila za šílenost.

ESLP: Můžete podat novou žádost

Aktivisté podali už 29. února 2024 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva a současně požadovali přijetí řady opatření proti Francii podle článku 39 jednacího řádu soudu.

Původní stížnost byla odložena, současně však Soud položil stranám otázky s uvedením lhůt na jejich odpovědi. Dne 6. března 2024 rozhodl příslušný soudce s ohledem na okolnosti a poté, co obdržel odpovědi stran, že nevydat předběžné opatření proti francouzské vládě. obdržení

„Stěžovatelé byli informováni, že mohou podat novou žádost o předběžné opatření u soudu, pokud by hrozilo bezprostřední riziko nenapravitelné újmy na jejich právech podle Úmluvy,“ uvedl k tomu na začátku března ESLP.Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Bidenova administrativa schválila dodávku bomb a letounů Izraeli, píše list

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v uplynulých dnech tiše schválila další dodávku bomb a stíhacích letounů Izraeli v hodnotě několika miliard dolarů. S odvoláním na nejmenované zdroje z amerických ministerstev obrany a zahraničí to v pátek napsal americký list The Washington Post (WP).

 Nový zbrojní balík podle zdrojů WP obsahuje více než 1800 leteckých pum typu MK84, což je varianta 900kilogramové bomby, a 500 bomb typu MK82 o hmotnosti zhruba 230 kilogramů.

WP v této souvislosti také píše, že armády západních zemí bomby prvního typu v hustě obydlených oblastech prakticky přestaly používat vzhledem k tomu, že dokáží srovnat se zemí celé městské bloky a pojí se s vysokým rizikem civilních ztrát na životech. Izrael odmítá nařčení z bezohledného bombardování a tvrdí, že ztráty na životech z řad civilistů má na svědomí Hamás, protože se jeho bojovníci ukrývají v rezidenčních čtvrtích.

Deník zároveň poukazuje na skutečnost, že Spojené státy Izraeli posílají další zbraně, přestože veřejně vyjadřují obavy z očekávané izraelské invaze do města Rafáh na jihu Pásma Gazy s tím, že by mohla ohrozit životy statisíců palestinských civilistů, kteří tam uprchli před boji na severu. Izraelská vláda se k dodávce zbraní podle WP odmítla vyjádřit.

Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy zemřelo podle úřadů ovládaných Hamásem od října už nejméně 32 623 Palestinců. Izrael válku v Pásmu Gazy zahájil s cílem Hamás zcela zničit po teroristickém útoku z loňského 7. října, kdy ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců v izraelském pohraničí povraždili téměř 1200 lidí a zhruba 250 osob zavlekli na palestinské území. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna necelá polovina rukojmích.

Washington poskytuje Izraeli, svému dlouholetému spojenci, vojenskou pomoc ve výši 3,8 miliardy dolarů (89 miliard Kč) ročně, píše agentura Reuters. Spojené státy dodávají Izraeli protivzdušnou obranu a munici, ale někteří demokraté, včetně mnoha Bidenových spojenců, míní, že by USA měly pozastavit zbrojní dodávky Izraeli, pokud Izrael nezmírní omezení vjezdu humanitární pomoci do Pásma Gazy, které je na prahu hladomoru, a nepředstaví konkrétní plány na ochranu civilistů při plánovaném vpádu do Rafáhu.

Do Rafáhu u hranice s Egyptem ze svých domovů v jiných částech Pásma Gazy uprchlo odhadem 1,2 milionu Palestinců. Podle izraelských a amerických činitelů tam jsou čtyři prapory Hamásu.

Biden tento měsíc řekl, že rozsáhlá izraelská ofenziva v Rafáhu by představovala takzvanou červenou linii. Vzápětí toto vyjádření ale zmírnil, když dodal, že „Izrael nikdy neopustí“ a že „žádná červená linie neexituje“.

Americký prezident také požádal předsedu izraelské vlády, aby do Washingtonu tento týden vyslal tým bezpečnostních činitelů, kterým by američtí protějšci navrhli alternativy, jak eliminovat Hamás, aniž by bylo nutné vpadnout do Rafáhu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu návštěvu zrušil, když Spojené státy nevetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která vyzvala k dočasnému příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, ale neodsoudila Hamás.

Izraelští představitelé podle Bílého domu nerozptýlili obavy Washingtonu z chystané operace v Rafáhu, ale s přeložením schůzky ve Washingtonu souhlasili.

Podle plánu naopak Washington tento týden navštívil izraelský ministr obrany Joav Galant. Ten mimo jiné hovořil o tom, jak si Izrael musí zachovat vojenskou převahu nad nepřáteli.

Začátkem března WP napsal, že Spojené státy od začátku války v Pásmu Gazy loni v říjnu schválily více než 100 zbrojních kontraktů s Izraelem, které zahrnovaly prodej a dodání munice, bomb, ručních zbraní a dalšího vojenského materiálu.

X X X

V Rakousku zadrželi bývalého člena kontrarozvědky podezřelého ze špionáže. Vyzvídal v prospěch Ruska

V Rakousku byl kvůli podezření ze špionáže zadržen bývalý pracovník kontrarozvědky Egisto Ott. Podle mluvčí státního zastupitelství ve Vídni Niny Bussekové je vyšetřován kvůli zneužití pravomocí a z vyzvědačství v neprospěch Rakouska, informovala v pátek agentura APA. Policie podle Bussekové zadržela ještě jednoho člověka, jeho identitu však nechtěla zveřejnit. Podle rakouského listu Falter šlo o Ottova zetě.

 Ott pracoval pro nyní již neexistující Spolkový úřad na ochranu ústavy a boj proti terorismu. Agentura APA také napsala, že v poslední době se stal předmětem zájmu v souvislosti s Janem Marsalkem, někdejším povozním ředitelem zkrachovalé německé finanční společnosti Wirecard, který je podle některých médií léta ruským agentem.

Rakouské úřady začaly podle tisku jednat na základě informací, které dostaly z Británie. Tam je Marsalek vyšetřován kvůli výzvědným akcím pro Rusko. Podle deníku Der Standard britské úřady tvrdí, že Ott v létě roku 2022 předal informace z mobilních telefonů tří vysoce postavených mužů v rakouských bezpečnostních složkách.

Šlo o dlouholetého šéfa kabinetu ministra vnitra Michaela Kloibmüllera, současného ředitele spolkové policie Michaela Takácse a ředitele spolkového migračního a azylového úřadu Gernota Maiera.

Spolupráce s Marsalkem

Marsalkovi, který před necelými čtyřmi lety uprchl do Ruska, Ott pomohl údajně vybudovat špionážní buňku uvnitř Spolkového úřadu na ochranu ústavy a boj proti terorismu. Společně s dalším zaměstnancem rakouské kontrarozvědky Ott podle některých zdrojů pro Marsalka, respektive pro Rusko, shromažďoval informace. Německý Der Spiegel před časem napsal, že šlo o informace o novinářích žijících v Evropě a o jednom opozičním politikovi z Kazachstánu.

Ott byl podle rakouského tisku vyšetřován již delší dobu. Stalo se tak v reakci na podnět cizí tajné služby, která si v roce 2017 stěžovala, že informace předané Spolkovému úřadu na ochranu ústavy a boj proti terorismu získaly ruské tajné služby. Ott už dříve německému tisku sdělil, že se ničeho nezákonného nedopustil.

Vládní Zelení reagovali na informace o zadržení bývalého funkcionáře Spolkového úřadu na ochranu ústavy a boj proti terorismu. Kancléře a svého koaličního spojence Karla Nehammera z lidové strany vyzvali, aby svolal bezpečnostní radu. Podle liberální strany NEOS, která je v opozici, vláda musí jednat proti ruským špionážním aktivitám.

„Špioni mají pocit, že v Rakousku mohou jednat nerušeně. To musí skončit,“ řekla bezpečnostní expertka strany Stephanie Krisperová.

X X X

ÚS Vsetínu odmítl odklad u odškodnění. Město argumentovalo, že Romové nejspíš peníze nevrátí

 Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na odklad vykonatelnosti, o který požádalo město Vsetín ve sporu o omluvu a odškodnění pro vystěhovanou romskou rodinu. Soud zároveň označil argumentaci Vsetína za „paušalizující, stigmatizující a předsudečnou“, vyplývá z usnesení. Nejvyšší soud stanovil Vsetínu povinnost omluvit se a vyplatit členům rodiny odškodnění od 10.000 do 40.000 korun jednak za nucené stěhování do Vidnavy na Jesenicku, jednak za výroky starosty Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Čunek dnes řekl, že jej překvapuje, že ÚS nevyhověl odkladnému účinku, nesouhlasí zejména s odůvodněním.

V zamítavém usnesení, které je dostupné v internetové databázi, ÚS nepředjímá, jak nakonec o stížnosti rozhodne. Odkladný účinek jí však nepřiznal.

Vsetín podle nedávného Čunkova vyjádření podal či podá několik stížnosti se sporech se čtyřmi rodinami s podobným osudem. V žádosti o odklad vykonatelnosti, jež se týkala rodiny vystěhované do Vidnavy, město uvedlo, že pokud nyní odškodnění vyplatí, a poté uspěje s ústavní stížností, těžko peníze vymůže zpět. Případný spor prý zbytečně zatíží soudy, navíc podle Vsetína „vydání exekučních titulů u osob romské národnosti (…) nevede k dobrovolnému splnění tímto exekučním titulem uložené povinnosti“.

Argumentovat etnikem je nepřijatelné

Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu, navíc zkritizovali argumentaci Vsetína. „ÚS považuje za nepřijatelnou skutečnost, že stěžovatelova argumentace spojuje ‚vysokou pravděpodobnost‘ toho, že by vedlejší účastníci již vyplacené částky nevrátili, s příslušností k určitému etniku,“ stojí v usnesení.

Podobná předsudečná argumentace je podle ÚS neslučitelná s principem rovnosti v důstojnosti a právech. Její použití za situace, kdy jedním z důvodů sporu jsou výroky starosty Čunka na adresu romských rodin, označil ÚS za obzvlášť paradoxní a stěží pochopitelné.

„Její uplatnění je o to víc alarmující, že ji použil stěžovatel jako subjekt, který nesmí ani při obraně svých práv na poli soukromého práva ztrácet ze zřetele své veřejnoprávní postavení v rámci systému veřejné moci, a tím i svou povinnost ctít ústavní pořádek,“ stojí v usnesení soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské.

Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu, který byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Někteří jeho obyvatelé před tím neplatili nájemné. Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj. Postup vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů obcí, kam město Romy vystěhovalo.

Dlouhé spory

Následovaly dlouhé soudní spory. Nejvyšší soud čtyřem rodinám přiřknul odškodné v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení vsetínské radnice to považuje za nespravedlivé. Město tvrdě platí za akt milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajištěním nového bydlení, řekl v únoru Čunek. Advokátka romských rodin Zdeňka Poláková naopak uvedla, že starosta Vsetína situaci zkresluje. Podle Nejvyššího soudu řešil Vsetín svůj problém s nájemníky, a nikoliv problém nájemníků s bydlením.

Čunek dnes řekl, že Nejvyšší soud dříve uvedl, že město mělo předpokládat, že romské etnikum má problém s plánováním či hospodařením s penězi a Ústavní soud jej teď kritizuje, že paušalizuje a posuzuje romské etnikum. „Přičemž nás k tomu vede zatím platné rozhodnutí Nejvyššího soudu, na základě kterého máme zaplatit. Ústavní soud nás kárá za to, jak se můžeme takto vyjadřovat, přičemž tito lidé jsou ti, kteří rozbili dům a neplatili a tak dále. Přijde mi, že odůvodnění Ústavního soudu je opět z jiné planety a nereflektuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a jeho odůvodnění, zcela si protiřečí,“ uvedl Čunek. Oba subjekty podle něj postupují tak, že není důležité, kde je pravda, ale kdo je a kdo není jiné etnikum. „Bohužel to staví tak, že toto jsou Romové a v zásadě mají vždy pravdu a v zásadě se jim vždy nějakým způsobem musí vyhovět, a to je pro mě nepřijatelné,“ uvedl Čunek.

ÚS momentálně v souvislosti s vsetínskými spory registruje čtyři stížnosti, uvedla mluvčí soudu Kamila Abbasi. Dvě podalo město Vsetín, v obou případech podalo neúspěšný návrh na odklad vykonatelnosti. V databázi je ale dostupné zatím jen jedno usnesení o zamítnutí odkladu. Dvě stížnosti podaly také vystěhované romské rodiny, ÚS tedy přezkoumá pravomocné rozsudky z perspektivy obou stran sporu. Nejvyšší soud vynesl ještě dva další verdikty, kde lze podání stížností také předpokládat. Každý verdikt se týká jedné rozvětvené rodiny a jejích nároků, ceskajustice.cz

X X X

Cizinci se budou moci stát příslušníky policie a bezpečnostních sborů, plánuje vnitro

 Cizinci z Evropské unie a Dohody o evropském hospodářském prostoru se znalostí češtiny se po třech letech pobytu v ČR se budou moci stát příslušníky Policie ČR a dalších bezpečnostních sborů.  V tajných službách zůstane podmínka občanství ČR. Pravomoc stanovit, která místa obsadí jen Češi mají získat ředitelé bezpečnostních sborů. Novým kritériem bezúhonnosti je veřejný projev.

Vnitro v něm navrhuje „významnou změnu“ podmínek přijetí do služebního poměru: „Příslušníky bezpečnostních sborů se budou moci stát i občané dalších zemí Evropské unie a Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud alespoň tři roky žijí v České republice a hovoří českým jazykem,“ uvádí se ve zprávě.

To nebude platit pro tajné služby: „To neplatí pro zpravodajské služby, u nichž bude striktní požadavek občanství České republiky nadále zachován,“ uvádí dále důvodová zpráva.

Obě ustanovení §13 mají vypadat takto:

(4) Občan, který není státním občanem České republiky, může být přijat do služebního poměru, pokud oprávněně pobývá na území České republiky nejméně po dobu 3 let a prokáže znalost českého jazyka.

(5) Příslušníkem zpravodajské služby může být pouze státní občan České republiky.

Občana, který není občanem ČR definuje návrh jako „státního občana jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru“.

Zavádí se místa jen pro Čechy

Současně však důvodová zpráva dodává, že ředitelé jednotlivých bezpečnostních sborů mají rozhodovat o tom, které pozice budou moci u bezpečnostních sborů zastávat cizinci a které jen Češi: „Současně ředitel každého bezpečnostního sboru získá oprávnění stanovit okruh služebních míst, která budou obsazována pouze státními příslušníky České republiky,“ stojí v důvodové zprávě doslova.

V návrhu novely je pak možnost diskriminovat do sboru přijímané příslušníky podle státní příslušnosti zohledněna v ustanovení § 19 – služební místo, kde se občanství zavádí jako „zvláštní požadavek“.

„Jiným zvláštním požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí zvláštní požadavek na způsobilost zdravotní, fyzickou nebo osobnostní. Jiným zvláštním požadavkem může být rovněž státní občanství České republiky,“ uvádí se v návrhu zákona doslova.

Cizinci budou muset kromě zkoušky z českého jazyka a doložení alespoň tříletého pobyt v ČR rovněž předložit úředně přeložený doklad o bezúhonnosti ze státu, kde pobývali poslední tři roky alespoň šest měsíců. „Pokud příslušný stát takový doklad nevydává, doloží bezúhonnost písemným čestným prohlášením,“ stojí v návrhu novely zákona.

Kdo veřejně sympatizuje se záští, není bezúhonný

Na všechny uchazeče o práci v bezpečnostních sborech pak dopadne kritérium bezúhonnosti podle ministerstva vnitra. Je jím beztrestnost, ale stejnou měrou také podezření, že osoba podporuje nebo sympatizuje s potlačováním práv a svobod lidí nebo hlásá různé druhy záští.

Kritéria bezúhonnosti proto nesplní ten, kdo podle nových ustanovení § 14:

e) je v době přijímacího řízení trestně stíhán pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti, je-li nedbalostní jednání, za které je trestně stíhán, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, nebo

f) u něhož zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že založil, podporuje, propaguje nebo veřejně sympatizuje s hnutím, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.

Bezpečností sbory jsou kromě Policie ČR a tajných služeb také například Hasičský záchranný sbor, Celní správa nebo Vězeňská služba. Irena Válová, ceskajustice.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.