Za dr. Husáka funkcionáři lidovců Žalman, Lux a spol. se předháněli v jednáních s komunisty v okresech, krajích, na ÚV, úřadech, podnicích, JZD, státních statcích atd., aby získali co nejlepší místa pro své členy. Lidovci byli v Národní frontě a kandidovali do všech úřadů a byli i poslanci.

Nikdy se neměli špatně. Dokonce lepé, než normální komunisté, kteří byty neměli a museli si je budovat svépomocí, ve stavebních družstvech. O lidovcích by mohl hodně vyprávět i exprezident Klaus, protože ho podrazil, když byl premiérem, předseda lidovců Lux. Zorganizovali proti němu i puč.

Lidovcům nelze nikdy věřit. A dnes v tom pokračuje i lidovec Jurečka s Fialou, který v ČR nic nedokázal, nevybudoval, ale pouze rozhazuje miliardy ČR a lidé a firmy krachují, jsou na dně.

X X X

DR  HUSÁK  SE  DNES  MUSÍ  V  HROBĚ  OBRACET

Jurečka: Prominentům komunistického režimu budou sníženy důchody

Sněmovna schválila na návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky snížení důchodů některým představitelům minulého komunistického režimu. Krácení bude o 300 korun za každý rok, kdy tito prominenti pracovali pro komunistický režim. „Mají dnes velmi slušné důchody. Beru to jako částečné narovnání, “ řekl Jurečka. Musí to ještě potvrdit Senát.

Pod návrhem, který se má týkat zhruba tří tisíc lidí, bylo kromě Jurečky podepsáno i 13 dalších poslanců. Návrh podpořilo 84 ze 147 přítomných poslanců ze stran vládní koalice.

Je řeč o devadesátiletých lidech, kritizuje návrh poslankyně ANO Peštová

Poslankyně opozičního ANO Berenika Peštová návrh rozhořčeně kritizovala. „Nejsem obhájce komunistů ani komunismu,“ prohlásila a pak dodala, že je řeč o devadesátiletých lidech.

„Pokud se k něčemu takovému mělo přistoupit, tak v roce 1990,“ řekla a ptala se Jurečky, proč s tím nepřišel už tehdy.

„V roce 1991 mi bylo deset let,“ opáčil poslankyni ministr Jurečka.

Seznamy bývalých funkcionářů by měl sestavit Ústav pro studium totalitních režimů tak, aby se změna mohla připravit v příštím roce a snížení by mohlo nastat v roce 2024.

Zdravotničtí záchranáři budou moci do penze dříve

Schválená novela zákona o důchodovém pojištění umožní, aby zdravotničtí záchranáři mohli odcházet do důchodu o pět let dříve bez jakékoli sankce.

„Systém je nastavený tak, že zhruba po odpracování dvaceti let, je to přesně ekvivalent 4 440 odpracovaných směn, bude mít nárok zdravotnický záchranář odejít do důchodu dříve. V případě těch dvaceti let bude moci ten důchod být dříve o třicet kalendářních měsíců,“ vysvětlil už dříve Jurečka.

Když bude záchranář pracovat déle, bude se mu možnost dřívějšího důchodu prodlužovat. Za každých dalších 74 odpracovaných směn o jeden měsíc. „Případně až do maximální teoretické lhůty pěti let,“ uvedl Jurečka.

Zaměstnavatel bude mít také povinnost podle vládního návrhu odvádět větší sociální pojištění. Sazba odvodů by se zaměstnavatelům u těchto pracovníků do roku 2026 postupně zvyšovala z 21,5 na 26,5 procenta.

X X X

MEDVEDĚV:  MUSÍME  ZNIČIT  NACISTY  NA  UKRAJINĚ

Bojujeme proti šíleným nacistickým feťákům, musíme zničit vládce pekel, hřímá Medveděv

Rusko dnes válčí s umírajícím světem a s protivníky, kteří Rusy nenávidí a chtějí zakázat jejich jazyk nebo hodnoty. Taková slova napsal na svém profilu na sociální síti Telegram bývalý ruský prezident a dnes místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, který je nyní jednou z nejhlasitějších hlav Kremlu, potažmo ruské propagandy. V prohlášení hájí ruskou válku na Ukrajině a tvrdí, že jeho země bojuje proti „nacistickým narkomanům“ nebo proti „nejvyššímu vládci pekla“.

„Bojujeme proti těm, kteří nás nenávidí, chtějí zakázat náš jazyk, naše hodnoty, a dokonce i naši víru. Šíří nenávist k historii naší vlasti,“ zmiňuje Medveděv ve svém textu, který nazval „Proč je naše věc správná“. Ten dále dodává, že proti Rusku dnes stojí „část umírajícího světa“, „sebranka šílených nacistických feťáků“ nebo „stádo chrochtajících podsvinčat“. Nepřátelé Ruska podle něj prý „nemají žádnou víru ani ideály“.

Samotné Rusko naopak pochopitelně hájí. „Nepotřebujeme cizí území, máme všeho nadbytek. Ale je to naše země, která je nám posvátná, žili v ní naši předkové a teď naši lidé. A tu nikomu nedáme. Budeme bránit naše lidi,“ píše dále ruský exprezident, který si zároveň stěžuje, že Rusko opustili jeho „spojenci“, které však konkrétně nejmenuje.

A jaký si dává Medveděv hlavní cíl v souvislosti s válkou na Ukrajině? „Cílem je zastavit nejvyššího vládce pekel a je jedno, jak se nazývá – Satan, Lucifer nebo Iblis. Jeho cílem je smrt. Náš cíl je život,“ hlásí Medveděv, aniž by konkrétně řekl, kdo je onen nepřítel.

Na závěr textu doplňuje, že zbraní Rusů je „pravda“. „A proto je naše věc správná. Proto bude vítězství naše,“ končí proklamací exprezident.

Kadyrov volá po džihádu

V minulosti byl Medveděv vnímán jako naděje západních mocností na demokratičtější Rusko. Nyní se ale ukazuje, že tyto myšlenky byly liché. Exprezident léta sloužil jako premiér dlouholeté hlavě Ruské federace Vladimiru Putinovi, který jej později odstavil na nižší pozici místopředsedy bezpečnostní rady. V ní dodnes působí a nyní patří mezi časté a hlasité kritiky Západu i Ukrajiny.

 Medveděv zároveň není jediný, kdo v Rusku v poslední době hovoří o peklu, svaté válce a využívá tato témata proti Ukrajině či pro ovlivnění obyvatel.

Náboženskou rétoriku si v poslední době silně oblíbil i čečenský předák Ramzan Kadyrov. Muslimský vladař dokonce nedávno prohlásil, že Rusko proti Ukrajině vede „džihád“. Doslova pak také volal po „desatanizaci Ukrajiny“.

X X X

NA  UKRAJINĚ  BOJUJE  PROTI  SOBĚ  JEDEN  NÁROD,  JAKO  KDYBY  PROTI  SOBĚ  BOJOVALI   ČEŠI  PROTI  SLOVÁKŮM.

TOMU  ZABRÁNILI  KLAUS  A  MEČIAR  PO  PŘEVRATU  17.  LISTOPADU,   KTERÝ  DOHODL  SOVĚTSKÝ  SVAZ  S  USA

Putin: Rusko je unikátní civilizace, na Ukrajině spolu bojuje jeden národ

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina byl střet Ruska s ukrajinským „neonacistickým režimem“ nevyhnutelný. Prohlásil to v pátek ve svém projevu u příležitosti Dne národní jednoty. Dále uvedl, že válka na Ukrajině se odehrává uvnitř jednoho národa a hlavními obětmi konfliktu jsou Ukrajinci kvůli svým pseudohodnotám, které si vštěpili, a kvůli podněcování nenávisti vůči Rusku.

 „K ukrajinskému lidu jsme se vždy chovali s úctou a vřelostí. Tak tomu bylo a je i přes současnou tragickou konfrontaci,“ prohlásil ruský prezident Putin.

„Ukrajině se bohužel podařilo vštípit do myslí milionů lidí takové pseudohodnoty, které vedly k tomu, že na tomto území vzniklo protiruské naladění,“ řekl Putin na setkání s ruskými historiky a náboženskými představiteli u příležitosti svátku Dne národní jednoty. „Rozbuška rozpadu naší země byla velmi šikovně připravena,“ dodal.

Hořké je to podle něj proto, že konfrontace se odehrává „vlastně uvnitř jednoho národa“. „Je to Ukrajina, ukrajinský lid, kdo je první a hlavní obětí záměrného podněcování nenávisti vůči Rusům,“ uvedl ruský prezident.

„Rusko je jedinečná kultura“

Putin, který 24. února vydal ruské armádě rozkaz k invazi, v minulosti označil Ukrajinu za umělý státní útvar a upřel jí právo na existenci. Tvrdí, že Západ manipuloval Ukrajinci, aby se obrátili proti Rusku a odmítli koncept společné rusko-ukrajinské historie. Ukrajinci se z velké většiny necítí být součástí ruského národa. Smyšlené obvinění ukrajinského vedení z příchylnosti k nacismu použil Putin jako jednu ze záminek zahájení invaze.

Putin dále uvedl, že Rusko je „jedinečná civilizace a jedinečná kultura“ a o jeho dějinách je třeba se pečlivě učit. Západ podle něj vtlouká milionům lidí do hlavy historické nesmysly, včetně těch o druhé světové válce a roli Sovětského svazu při vítězství nad nacistickým Německem. „Určitě se musíme velmi pozorně podívat na to, jak bychom měli výuku tohoto předmětu (dějepisu) strukturovat,“ řekl.

Putin podle agentury Reuters také bez uvedení důkazů zopakoval tvrzení, že Polsko se nevzdalo snů o převzetí části Ukrajiny.

X X X

X X X

Pekingu už nejde o ekonomiku, ale o politické cíle a manipulování Evropskou unií, tvrdí sinolog Jirouš

Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu přijal německého kancléře Olafa Scholze. Ten dorazil jako první politický vůdce členské země EU a skupiny vyspělých států G7 po třech letech pandemických uzávěr a rostoucího politického napětí. Scholzova cesta vyvolala v německé vládní koalici kontroverze, s napětím ji tak sledují spojenci, ale i členové jeho vlastní vlády.

 Tématem cesty má být podle spolkové vlády takřka vše, co mezi oběma zeměmi probíhá. Státníci tak spolu mají mluvit také o válce na Ukrajině či německo-čínském obchodu. Scholze navíc doprovází početná delegace byznysmenů, kteří chtějí dojednat další spolupráci.

Podle sinologa Filipa Jirouše vnímá Peking Scholzovu cestu jako zdůraznění německé závislosti. Zároveň přijíždí v citlivém období, krátce po znovuzvolení čínského prezidenta. „(Scholzova) cesta se velmi hodí zastáncům pokračování Si Ťin-pchingovy posledních deset let trvající politiky jako takové gesto cizího státníka, které zvyšuje legitimitu režimu,” rozebírá.

Scholzova cesta se tak stává terčem kritiky, ta ale zatím zaznívá především v kuloárech.

„Klíčová linka spočívá v tom, že načasování té cesty je nešťastné, zrovna po tom, co si Si Ťin-pching nechal potvrdit totální moc nad Čínou. Do Pekingu navíc jede sám německý kancléř a tím podkopává dlouhodobější snahy o vznik společné evropské politiky vůči Číně,” doplňuje redaktor týdeníku Respekt Tomáš Lindner.

Německé ambice jsou nejasné

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v návaznosti na zvyšující se provázanost mezi zeměmi před několika dny Scholzovi nepřímo vzkázala, aby neopakoval chyby, které Německo dělalo v přístupu vůči Rusku. Varovala, aby se Německo příliš nevázalo na země, které nevyznávají stejné demokratické hodnoty.

Scholz míří do pro Německo ‚nenahraditelné‘ Číny, se Si Ťin-pchingem bude řešit obchod nebo Ukrajinu

 Současné německé ambice ve vztahu k Číně jsou tak momentálně poměrně nejasné. Německo sice chce svou strategii upravit a omezit tak závislost na Číně. „Na druhou stranu je tady právě tato cesta a posledních několik rozhodnutí ohledně poměrně rizikových čínských investic do německé infrastruktury,” rozebírá Jirouš.

Podle Jirouše už Peking naopak nemá o růst ekonomiky takový zájem, větší úsilí by tak měl vyvíjet ve snaze německou závislost prohloubit. „Pekingu nyní jde především o politické cíle a v tomto smyslu je to především manipulování Evropskou unií právě skrze tu německou závislost na čínském trhu,” popisuje Jirouš čínské záměry.

Čína je stále klíčový trh

Provázanost obou zemí je také patrná z německé obchodní bilance. Čína vede v importu i exportu a pro mnoho firem je to klíčový trh. Kancléř sice podnikatele nabádá, aby rozložili rizika a nefixovali se na tento jediný trh, jenže současné investiční projekty tomu neodpovídají.

Cesty se také účastní zástupci největších německých podniků. „Ukazuje to zajímavý rozptyl, ke kterému dochází v německém byznysu. A to, že některé z těch úplně velkých koncernů směřují k dalším velkým investicím v Číně,” komentuje Lindner obsazení letadla.

„Některé z velkých koncernů směřují k dalším velkým investicím v Číně.“

Tomáš Lindner

Na druhou stranu se v Německu rozbíhá debata o tom, jak vztahy k Číně změnit. „Probíhá i mezi byznysmeny, jde o to, jaké vyvodit lekce z toho, kam se ubírá Čína, a z toho, co se stalo s Ruskem,” dodává Lindner. „Z průzkumů mezi středně velkými a menšími firmami je vidět velký myšlenkový obrat.”

„Podle nedávného průzkumu chce polovina německých firem snižovat svojí závislost na dovozech z Číny. A to především kvůli tomu, že nechtějí být tolik závislí na čínském trhu,” uzavírá Lindner.

X X X

Írán žádá o pomoc s jaderným programem. Rusko zatím vyčkává, tvrdí televize

Írán žádá Rusko o pomoc se svým jaderným programem a chce po něm dodávky radioaktivního materiálu a technologií na výrobu jaderného paliva. Ruské dodávky by Íránu mohly pomoci v civilním jaderném programu a mohly by také zkrátit dobu nutnou na sestrojení jaderné zbraně. Není však jasné, zda Rusko, které podle západních zemí získává od Íránu bezpilotní letouny pro boje na Ukrajině, s požadavkem souhlasilo.

 Informovala o tom v pátek americká stanice CNN s odkazem na zdroje z amerických tajných služeb. Nové jaderné palivo a technologie by podle amerických zpravodajců Íránu pomohly v rychlejším pokračování jaderného programu, o kterém Teherán tvrdí, že má výlučně mírové účely. Dodávky z Ruska by ovšem Íránu mohly pomoci i zkrátit dobu, kterou potřebuje na sestavení vlastní jaderné zbraně.

V minulosti Rusko odmítalo možnost, aby Teherán získal vlastní jadernou zbraň. Proto není podle CNN jisté, zda Moskva nyní požadavku vyhoví. Podle analytiků se však vztahy mezi oběma zeměmi výrazně změnily.

Podle západních zemí Írán dodává Rusku drony, které pak Moskva nasazuje v bojích na Ukrajině, ale i další vojenský materiál. Podle amerických rozvědek je možné, že Moskva radí íránským bezpečnostním složkám, jak potírat nynější protivládní protesty v zemi.

Podle analytika Jamese Actona Írán nepotřebuje nezbytně ruskou pomoc. Ta by jí však umožnila vyrábět jaderné palivo rychleji a levněji. „Před třemi až čtyřmi roky, kdy vztahy mezi USA a Ruskem byly ve špatném, ale nikoliv katastrofickém stavu, bych byl dosti skeptický ohledně ruské ochoty pomoci Íránu,“ řekl stanici CNN Acton. Za současné situace, kdy jsou vztahy s USA velmi špatné a naopak ty s Teheránem se zlepšují, by Moskva podle Actona mohla mít vstřícnější postoj.

Rusko patřilo mezi země, které v roce 2015 uzavřely s Íránem dohodu o jeho jaderném programu (JCPOA). Ta měla zajistit zrušení sankcí uvalených na Írán výměnou za omezení jaderného programu. Z dohody v roce 2018 odstoupila tehdejší administrativa Donalda Trumpa.

Po příchodu Joea Bidena do Bílého domu se americká administrativa snažila dojednat návrat k dohodě. Kvůli násilnému potlačování demonstrací v Íránu a íránským dodávkám zbraní do Ruska však jsou podle Washingtonu v současnosti jednání o návratu k dohodě na mrtvém bodě.

Na začátku letošního roku zástupce íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí oznámil, že Teherán jedná s Moskvou o rozšíření jediné jaderné elektrárny v Búšehru, kterou Írán dostavěl s pomocí Ruska.

X X X

TRUMP  BUDE  KANDIDOVAT  NA  PREZIDENTA  USA

Budu kandidovat na prezidenta USA? Je to velmi, velmi pravděpodobné, prohlásil Trump

Exprezident USA Donald Trump předal veřejnosti zatím největší nápovědu ohledně své možné kandidatury na prezidenta v roce 2024. Pár dní před volbami do Kongresu na mítinku v Iowě prohlásil, že je velmi pravděpodobné, že zkusí Bílý dům znovu dobýt. Klima v americké politice mu totiž přeje.

Momentum vykřesané demokraty po posledních prezidentských volbách je pryč. Od vítězství Joea Bidena už uplynuly dva roky a politické klima v USA se významně proměnilo. Republikáni větří úspěch v úterních volbách do Kongresu a po očku už vyhlížejí ještě podstatnější turnaj – prezidentské volby v roce 2024.

Úspěšné republikánské vlny využil i exprezident Donald Trump. Ten se, podobně jako Joe Biden, zapojil do politické kampaně před volbami do Kongresu, které jsou na pořadu dne už v úterý. Primární snahou předvolebních mítinků byla podpora kandidátů do obou komor Kapitolu, Trump si ale přesto našel čas i na propagaci své osoby.

Na setkání v Iowě (státě, kde Trump v roce 2020 vyhrál) exprezident pronesl větu, která prozatím nejvíce odhaluje jeho ambice pokusit se potřetí kandidovat do Bílého domu.

„Kandidoval jsem dvakrát a dvakrát jsem vyhrál,“ prohlásil Trump, čímž znovu zopakoval svou mantru, že volby v roce 2020 byly zfalšované a Biden v nich údajně vyhrál neprávem. „A v druhém funkčním období jsem si vedl ještě lépe než v tom prvním, v roce 2020 jsem dostal jsem o miliony hlasů více než v roce 2016,“ dodal exprezident.

„A navíc jsem dostal více hlasů než jakýkoli jiný sloužící prezident v historii naší země,“ pronesl Trump. Ten v roce 2020 skutečně získal 72 milionů hlasů a loučil se s Bílým domem za nebývalé podpory. Biden ho ale o devět milionů hlasů předčil.

„A aby naše vlast zůstala úspěšná, bezpečná a slavná, tak to nyní – velmi, velmi, velmi pravděpodobně – udělám znovu,“ přednesl Trump nadšenému davu. „Už velmi brzy. Připravte se,“ uzavřel exprezident tajemně.

Je tak teoreticky možné, že se v roce 2024 odehraje repríza souboje Biden versus Trump. Ačkoli stávající prezident USA je k možnosti své opětovně kandidatury stále vyhýbavější.

Pro oba kandidáty může být ovšem problém vysoký věk. Bidenovi je 79 a už teď se potýká ve svém úřadu s řadou přeřeků a výpadků paměti. Trumpovi je 76 roků a sužují ho spíše obvinění spojená s útokem na Kapitol, který měl svou rétorikou vyvolat, a rovněž vyšetřování zadržování tajných dokumentů v jeho vile na Floridě.

X X X

Ministerstvo navrhlo stropy příjmů pro výrobce elektřiny. Nejníž ho mají jaderné elektrárny ČEZ

Stát chce vybrat nejvíc takzvaně nadměrných příjmů z prodeje elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách. Ty v Česku provozuje polostátní energetická skupina ČEZ. Vyplývá to z novely energetického zákona, kterou poslalo ministerstvo průmyslu a obchodu do mezirezortního připomínkového řízení. Radiožurnál a server iROZHLAS.cz mají materiál k dispozici.

 V návrhu novely energetického zákona ministerstvo rozepsalo stropy pro příjmy za prodej elektřiny podle druhů paliva. Jde o opatření, na kterém se na začátku října dohodly členské státy Evropské unie.

Energetická krize rozpohybovala EU tempem, které tady ještě nikdy nebylo, říká velvyslanec Zajíček

 Hranici, kde se mají příjmy plus přiměřený zisk výrobců elektřiny zastavit, stanovily na 180 eurech za megawatthodinu (MWh). S tím, že jednotlivé státy ale mají možnost si hranici upravit podle svých podmínek a potřeb.

Česko se tak rozhodlo snížit strop odrážející výrobní náklady a přiměřený zisk v případě elektřiny z jádra na 70 eur/MWh, jak vyplývá z návrhu novely. Devadesát procent rozdílu mezi tímto stropem a cenou, za jakou pak výrobce elektřinu prodá na trhu, bude muset jako nadměrný příjem poslat státu.

Opatření má začít platit již letos v prosinci. Trvat má až do konce roku 2023. Výrobci mají nadměrné příjmy státu posílat formou záloh každý měsíc, vybírat je bude celní správa.

Výjimky

Stropy se budou vztahovat i na elektřinu z ostatních zdrojů všech tuzemských provozovatelů s kapacitou vyšší než jeden megawatt (MW). Výjimku mají mít například přečerpávací vodní elektrárny či výroba elektřiny z biometanu. Ten chce jako palivo ministerstvo průmyslu zvýhodnit, protože podle něj zčásti nahrazuje ruský zemní plyn.

V roce 2050 může chybět v Česku polovina elektřiny. To se nesmí stát, varuje šéf ČEZ Beneš

 Druhý nejnižší strop příjmů po jádru je navržen u elektřiny vyrobené z komunálního odpadu, a to ve výši 100 eur/MWh. Zelené zdroje, které využívají k výrobě slunce, vítr, vodu či geotermální energii, mají navržený strop 180 eur.

Hnědouhelné elektrárny jsou pak rozděleny do dvou skupin – na velké s instalovaným výkonem nad 140 MW a menší do této kapacity. Velké mají strop pro nadměrné příjmy stanovený na 230 eur, menší  na 170 eurech/MWh. Státu tak mají poslat 90 procent toho, co utrží za prodej nad tyto hranice.

Evropská unie odůvodnila zavedení stropů snahou zmírnit důsledky energetické krize vyvolané ruskou agresí na Ukrajině a také omezením dodávek ruského plynu do Evropy. To letos vedlo k raketovému růstu cen energií na trzích.

Růst cen elektřiny

Ceny elektřiny se od poloviny loňského roku vyšplhaly ze zhruba 50 eur až na současných téměř 400 eur/MWh, tedy v přepočtu na deset tisíc korun. Vláda také proto pro spotřebitele z řad domácností, malých a středních firem a také veřejný sektor pro příští rok konečné ceny zastropovala na úrovni šest tisíc korun/MWh včetně DPH.

Zbytek bude dodavatelům doplácet z toho, co vybere právě na odvodech nadměrných příjmů výrobců elektřiny a také díky mimořádné dani z neočekávaných zisků. Ty se mají vztahovat opět na energetické, ale i petrolejářské firmy a také na velké banky.

Rusko není jediný problematický hráč v energetice, varuje Bartuška. ‚Unie musí přehodnotit soběstačnost‘

 Největšími výrobci elektřiny jsou v tuzemsku polostátní ČEZ, dále skupina Seve.n finančníka a miliardáře Pavla Tykače, Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského a Sokolovská uhelná ovládaná dědici zesnulého podnikatele Františka Štěpánka.

Na odvodech nadměrných příjmů do státní kasy bude mít vzhledem ke své velikosti největší podíl ČEZ. Podle informací Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz by mohl příští rok státu poslat i s daní z mimořádných zisků až kolem stovky miliard korun.

Přičemž právě odvody z nadměrných příjmů by vlivem nízkého stropu pro elektřinu z jádra ve zmíněné sumě mohly převažovat. U ostatních výše uvedených firem se bude jednat celkově zřejmě jen o jednotky, max. nižší desítky miliard korun.

60procentní daň

Daň z mimořádných zisků v pátek schválila poslanecká sněmovna. Platit má po dobu tří let od příštího roku. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Český státní rozpočet historicky nikdy nefungoval tak, jak by měl. Politikům chybí kuráž, říká ekonomka

 Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že by stát chtěl získat na mimořádné dani zhruba 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun pak má dostat z nadměrných příjmů výrobců elektřiny.

Konečný poměr výnosů z mimořádné daně a odvodů od výrobců bude podle ministra financí záviset „na vyvážení obou nástrojů“.

Proti mimořádné dani vystupují hlavně banky, podle nich je nespravedlivá. Nelíbí se ani petrochemickému kolosu Orlen Unipetrol, který sazbu mimořádné daně ve výši 60 procent považuje na příliš vysokou, znemožňující potřebné investice firmy.

Křetínského Energetický a průmyslový holding na protest proti mimořádné dani v pátek oznámil, že přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje, uvedl mluvčí holdingu Daniel Častvaj.

X X X

V roce 2050 může chybět v Česku polovina elektřiny. To se nesmí stát, varuje šéf ČEZ Beneš

V Česku letos zdražovala domácnostem cena elektřiny nejvíc v EU, konkrétně za první půlrok o 62 %. Stojí za tím mimo jiné spekulace na burze, jak tvrdí někteří ekonomové? Kolik budeme za elektřinu platit v dalších letech? A z čeho se u nás bude vyrábět elektřina v budoucnosti, aby jí bylo dost a byla levná a spolehlivá? Hostem Radiožurnálu byl Daniel Beneš, generální ředitel a předseda představenstva polostátní elektrárenské skupiny ČEZ.

 X Jak se šéfovi ČEZ spí při tak obrovských růstech cen elektřiny a plynu, které zažíváme v letošním roce? Na jednu stranu jste asi rád, rostou vám zisky, ale na druhou stranu nemáte obavy z reakcí lidí, že třeba nezvládnou platit své účty?

Situace není jednoduchá pro nikoho, takže samozřejmě se mi spí hůře, než se mi spalo v předchozích letech. V ČEZ nestřílíme díky vysokým ziskům šampaňské, protože si uvědomujeme, že situace není normální. Zároveň je to dost nestabilní a není to něco, z čeho by se člověk radoval.

V tuto chvíli nebudeme nabízet dvouletou a tříletou fixaci. Nakonec by nás mohli obvinit, že jim chceme vysokou cenu na několik let zafixovat, říká Daniel Beneš, generální ředitel a předseda představenstva firmy ČEZ.

Jsem zodpovědný manažer. Mým cílem je, aby firma dosáhla co nejlepších výsledků. Zároveň jsem najatý manažer. Není to tedy tak, že o co je větší zisk, o to já mám větší majetek, nejsme firma, která patří manažerům. Takže spím spíš hůře, ale věřím, že se to v čase zase srovná.

X Od ledna budou platit zastropované ceny elektřiny a plynu. Už teď jste začali, stejně jako ostatní energetické společnosti, promítat tyto stropy do záloh během listopadu. Můžete říct, jak to vašim zákazníkům pomůže? O kolik víc by museli platit, kdyby vláda stropy nezavedla?

Pomůže to hodně, protože kdyby vláda v této chvíli stropy nezavedla, byly by ceny výrazně vyšší. Myslím si, že to byl správný a nutný krok.

Zastropování cen energií bude platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy, oznámil Fiala

 X Co znamená výrazně vyšší?

Momentálně jsou ceny za dodanou elektřinu pět korun bez daně, šest korun a pět haléřů s daní. Kdyby vláda opatření nezavedla, mohly by se ceny pohybovat kolem 10 nebo 11 korun.

X Takže bychom platili o polovinu víc.

Naštěstí vláda přišla s tímto krokem. Lidé teď mají na fakturách přímo zastropované ceny a my jsme schopni to okamžitě promítnout i do systému záloh. Každý náš zákazník se může přes web mujČEZ.cz podívat, jaké má zálohy, jestli to odpovídá nebo jestli nesměřuje k nedoplatkům.

X I přes opatření čeká některé lidi kolem Nového roku šok, protože hodně z nich má pořád zafixované ceny z minulých let, což jim teď bude končit, jestli se nepletu. Mohou i se zastropováním lidem růst nové zálohy třeba trojnásobně?

Lidé, kteří si ceny zastropovali třeba před dvěma nebo třemi lety, měli v posledních letech výrazně nižší cenu elektřiny než ostatní. Pro ně ten nárůst může být tak velký. Jde o to, že díky zastropované ceně platili méně než ti ostatní. U nás na konci roku končí fixace zhruba 10 až 15 procentům našich klientů.

X Co to znamená? Jaké je to absolutní číslo?

Jsou to nižší stovky tisíc zákazníků, kterým skončí fixace. Dlouhou dobu měli hodně nízkou cenu a vlastně profitovali z toho, že měli tu fixaci ještě předtím, než to letos dramaticky narostlo.

„V tuto chvíli nebudeme nabízet dvouletou a tříletou fixaci. Nakonec by nás mohli obvinit, že jim chceme vysokou cenu na několik let zafixovat.“

Daniel Beneš (Generální ředitel a předseda představenstva ČEZ)

x Máte už avíza od lidí, kterým budou končit i fixace, že třeba nezvládnou zaplatit trojnásobek ceny? Nežádají třeba rozložení záloh nebo splátek?

Zatím nám tento signál nikdo neposlal.

x Budete lidem nabízet další fixace, třeba na dva nebo tři roky, které by je ‚zabetonovaly‘ ve vysokých cenách, které jsou teď, nebo od tohoto ustoupíte?

V tuto chvíli nebudeme nabízet dvouletou a tříletou fixaci. Nabízíme pouze jednoletou fixaci a smlouvu na dobu neurčitou. Myslíme, že ceny budou klesat a stalo by se to, co říkáte. Nakonec by nás mohli lidé obvinit, že jim chceme vysokou cenu na několik let zafixovat.

x Vidíte tedy světlo na konci tunelu, že elektřina a plyn výrazně zlevní už během příštího roku a promítne se to do cen, když pro zákazníky nakupujete elektřinu na příští rok teď, za momentální ceny?

Co se týká velkoobchodních cen elektřiny, nakonec i plynu, vidím trend jejich postupného klesání. V průběhu několika let by se to mělo vrátit k cenám před rokem nebo rokem a půl. Dnes můžeme říct, jaké zhruba budou ceny za dva nebo tři roky.

Z hlediska těch maloobchodních cen, my nakupujeme dopředu, což se v posledních letech pozitivně projevilo. Mohli jsme ještě zafixovat ty nižší ceny, a proto hodně našich zákazníků kupovalo za méně, než byly v tu chvíli tržní ceny. Neměníme ceníky každý měsíc, ale s určitým zpožděním to bude postupně klesat.

 Pokles nastane v roce 2024

x To znamená, že se dočkáme v roce 2024?

Myslím si, že v roce 2024 dojde k poklesu. Otázka je, jak to bude se zastropováním cen, momentálně opatření platí pro příští rok, takže uvidíme, jak to bude dál. Myslím si, že naše vláda i EU jsou odhodlány to držet tak dlouho, dokud to bude potřeba.

x Takže i v roce 2024 by se mohly ceny zastropovat?

Je to můj pocit, ale uvidíme.

x Jak jsou na tom podniky, které zatím nedostaly moc velkou, spíš skoro žádnou podporu od státu? Na velké podniky se nevztahují ani ty stropy. Máte nějaké signály, že už nějaké firmy krachují nebo výrazně omezují spotřebu?

Velké podniky jsou poslední, které nejsou dořešené. Podle našich čísel má zhruba třetina podniků nakoupeno dopředu za relativně dobré ceny. Zbylé dvě třetiny dopředu nenakupovaly a čekaly na poslední chvíli. Nezbude tedy nic jiného než vymyslet způsob, jak je podržet a podpořit, obzvlášť v situaci, kdy to začínají dělat okolní státy. Nejhorší, co se českému průmyslu může stát, je, že by kvůli odlišné státní podpoře nebyly schopní konkurovat podnikům z Německa nebo z Francie.

X Narážíte na německý balíček 200 miliard eur?

Narážím na chování německé vlády, která se na evropské úrovni chová jinak než ve vztahu k domácímu průmyslu. Jako okolní země to nemůžeme nechat bez povšimnutí.

X Proč v Česku rostly ceny elektřiny víc než lidem ve většině ostatních zemích EU, jak ukázala čísla Eurostatu?

Čísla Eurostatu ukazují meziroční srovnání. Je to indikátor, který je důležitý, nicméně není jediný. Je potřeba se dívat na absolutní ceny. Z hlediska meziročního skoku Česku nedopadlo dobře a je potřeba si říct důvody, proč se to stalo, a zanalyzovat to.

Dlouho jsme jako Česko byli pod průměrem EU. Pak nastalo několik rychlých změn, které ovlivnily meziroční srovnání. Ovlivnil to například krach Bohemia Energy, který způsobil, že hodně zákazníkům najednou skokově narostly ceny, což se v okolních zemích nestalo. Každý stát navíc v krizi přicházel s jinými opatřeními.

V Česku šla část podpory do příspěvku na bydlení, který zmíněná analýza nezohledňuje. Z hlediska srovnání cen jako takových je Česko spíš průměrné. Když se podíváme na ceny ČEZ, tak bychom na tom byli ještě o nějakých pět nebo šest příček lépe.

x Další důvod, který se občas zmiňuje, je, že se Česko řídí cenami na burze. ČEZ prodává levně elektřinu v Lipsku a pak si ji draze kupuje zpátky a burzovní ceny jsou zmanipulované směrem vzhůru a my na to všichni doplácíme. Co si o tomto názoru myslíte?

Chápu názory, které ve veřejném prostoru zaznívají, ale vůbec s nimi nesouhlasím. Celá řada lidí nechápe, jak funguje liberální trh s elektřinou. Věřím, že někteří lidé to říkají i z osobních důvodů. Pojďme si ale říct, jak to je s burzou a s celým systémem obchodování s elektřinou. Evropa má propojený trh s elektřinou a je jedno, jestli se elektřina prodává na burze nebo mimo ni. V ČEZ 90 % elektřiny neprodáváme skrze burzu, ale přímými kontrakty rovnou našim zákazníkům a na burze prodáme zbylých 10 %.

X Nicméně ty kontrakty jsou taky ovlivněny cenou na burze.

Burza je tržiště, na kterém se scházejí kupující a prodávající ve větším prostoru. A je úplně jedno, jestli je v Lipsku nebo v Londýně nebo v Praze. Tam se potkává nabídka s poptávkou a vzniká cena.

Posledních 20 let byla nízká cena elektřiny právě díky tomu, že trhy byly propojené a že fungovaly základní principy tržní ekonomiky. Když se uchází dost výrobců o to, že chce prodat svou elektřinu, konkurují si, snaží se o co nejnižší náklady a tu cenu dostávají dolů.

V posledním roce začala tržní cena růst a v některých momentech krátkodobě vyrostla hodně vysoko. Hlavní příčinou je omezení dodávek ruského plynu. Rusko začalo asi před rokem a půl postupně utahovat kohoutky, takže to není způsobené jenom válkou na Ukrajině. To začalo zvyšovat cenu plynu a elektřiny.

Proč v Česku elektřina zdražila nejvíc v unii? Ovlivnily ji spekulace a slabá pomoc státu, tvrdí analytici

 V Evropě totiž existuje energetický mix, tedy elektřinu vyrábí jaderné zdroje, uhelné zdroje, plynové zdroje a obnovitelné zdroje. Ta elektřina je nakonec, když se dodá do sítě, stejná a není poznat, který zdroj ji vyrobil. Cenu vytváří poslední zdroj, který ještě v danou chvíli vyrábí. Dalším příčinou je vznikající nervozita, jestli vůbec plynu a elektřiny bude dost, což způsobuje paniku.

X  Rusko začalo už loni omezovat dodávky, dá se říct, že Rusko svým chováním de facto přispělo k manipulaci ceny na burze?

Omezení dodávek z Ruska způsobilo podle našich analýz nárůst ceny elektřiny z 90 %. Devadesát procent těch nárůstů je zapříčiněno omezením dodávek z Ruska.

V jaderné energetice se používá pojem, když se hledá prapříčina nějaké situace, tak jaderníci k tomu používají výraz kořenová příčina. Můžeme se bavit o tom, jestli kořenová příčina této situaci je Putin a jeho utažení dodávek plynu, nebo jestli Evropa neudělala chybu…

X V Green Dealu.
Ani ne tak v Green Dealu, ale že vytvořila energetický mix závislý na plynu, který tekl z Ruska. To je relevantní úvaha. Když to připodobním, tak je to jako v IT systémech. Nějaký systém vám za běžných okolností funguje, ale máte tam nějakou chybu v programu, která vám způsobí bezpečnostní riziko, o kterém třeba dlouho dobu ani nevíte, a pak najednou na to přijdete a musíte udělat něco, čemu se říká bezpečnostní záplata.

A je úvaha, jestli to je náhoda, že jsme jako Evropa byli tak závislí na ruském plynu a nikdo si neuvědomoval, protože primárně to táhli Němci. Německo postavilo cestu ke Green Dealu, že si řeklo: vypneme v jádro, přechodový bude plyn a dojdeme k zelené energii. A Němci hodně vsadili na plyn, začali stavět Nord Stream. Celé to bylo o Německu a je celá řada názorů, jestli to je chyba nebo jestli…

X Myslíte, že někteří němečtí politici mohli být nějak zmanipulovaní?

Je to spekulace, kterou můžeme vést a celá řada lidí si to myslí, že v Evropě mezi evropskými politiky a celou řadou institucí, které pracovaly i na tom, že se v Německu vypnulo jádro, že je mezi nimi celá řada ruských agentů. My dva to asi s jistotou nezjistíme, ale ta náchylnost na plyn se v plné nahotě obnažila a způsobilo to, co to způsobilo.

Smlouva s Gazpromem

X Také jste měli smlouvu s Gazpromem pro elektrárnu Počerady. Gazprom vám přerušil dodávky. Řekl jste, že půjdete s Gazpromem do arbitráže. Už máte vyčísleno, kolik budete chtít po ruské státní firmě?

Máte pravdu, že ten kontrakt nám Gazprom nejdřív omezoval, pak nám ho úplně zastavil. Byl to kontrakt, který by měl být platný do konce tohoto roku. Nedávno jsem to číslo lehce přiblížil. V tuto chvíli děláme přesnější výpočet, ale já to přesné číslo říct nechci, dokud ho skrze naše právníky nesdělíme protistraně.

X Říkal jste, že to jsou stovky milionů až nízké miliardy. Tak můžeme upřesnit, zda jde alespoň o miliardy?

Řekněme, že to číslo bude lehce přes miliardu.

X A ještě jedna věc k plynu. Nahradili jste ho takzvaným zkapalněným plynem (LNG), pronajali jste v Nizozemsku terminály na dovoz tohoto plynu. Budete uzavírat také dlouhodobé smlouvy na dovoz LNG, ať už s Katarem, nebo se Spojenými státy?

Bavit se o tom, jakým způsobem se budou diverzifikovat dodávky plynu, ať už z hlediska, odkud pojede a jakým způsobem se obchodně zajistí, je úplně relevantní. Věřím, že dneska se dostaneme k tomu, abychom si řekli celý komplex, jak má vypadat česká energetická koncepce, a diverzifikace dodávek plynu je toho součástí. Věřím, že se mě na to zeptáte, protože si myslím, že to posluchače bude zajímat.

Ale k té vaší samotné otázce. Jeden ze způsobů, jak se dostaneme z této energetické krize a ceny elektřiny půjdou opět dolů – z dlouhodobého hlediska – je nezávislost na ruském plynu a diverzifikace dodávek.

Ohledně diverzifikace dodávek je potřeba přemýšlet v několika rovinách. Jedna rovina je, kolik plynu budeme do budoucna potřebovat a jak moc se můžeme od plynu odchýlit někam jinam.

V tuto chvíli je v Česku spotřeba plynu pod devět miliard kubíků ročně. Věřím, že celou řadu opatření se můžeme dostat někam k sedmi a půl už v letošním roce. Bude to dál klesat a někdy v této dekádě se můžeme dostat třeba k šesti miliardám kubíků. To je jedna věc, na které je dobře pracovat.

Státní dluh vzrostl na 2,89 bilionu korun. Ministerstvo vysvětluje růst předfinancováním schodku rozpočtu

 Druhá věc je zdrojová základna, kdy si myslím, že je rozumné, aby polovina plynu byla takzvaný trubkový plyn, který k nám doteče trubkami, a druhá polovina byl zkapalněný plyn, který přijede loděmi do LNG terminálů, kde se dostane do plynného skupenství.

X Ale půjdete cestou dlouhodobých smluv?

A pak je další krok, když už to diverzifikujete na tyto dva způsoby, tak v každém tom způsobu byste si měla ještě říct, u jakého množství je rozumné udělat dlouhodobé kontrakty a u jakého je dobré kupovat krátkodobě. Aby se nám zase nestalo, že nakoupíme drahý plyn, zabetonujeme to na celou řadu let a budeme koukat na to, že cena plynu klesla a my jsme ho koupili za draho.

To znamená, je tam celá řada diverzifikačních kroků, které je potřeba udělat. V LNG terminálu, kde máme kapacitu koupenou na pět let, to jsou tři miliardy kubíků plynu, což je z hlediska mého odhadu letošní spotřeby až někde ke 40 %.

To znamená, že máme tři miliardy kubíků, zajištěnou kapacitu v terminál v Eemshavenu. A přijde mi, že na zhruba polovinu by bylo rozumné mít dlouhodobé kontrakty a polovinu kupovat krátkodobě. Stejně tak jako u toho trubkového. K tomu se třeba ještě dostaneme, že tam se taky diverzifikuje z hlediska těch kontraktů.

X Jenom stručně. Uvažujete o dlouhodobém kontraktu s Katarem nebo za Spojenými státy na LNG?

Snažíme se to nějakým způsobem koordinovat s českým státem, protože z hlediska dlouhodobých kontraktů je pozice státu při vyjednávání stát-stát vždy výrazně jednodušší. A pro tyto mocnosti v tomto byznysu je stát jako protistrana vždycky transparentnější a výhodnější.

Včera (ve čtvrtek) jsme měli jednání s představiteli českého státu, kde jsme si říkali, kdo kam pojede, jaká budou ta jednání a jaká je celková i státní strategie v nákupu plynu. Je možné, že dojdeme k nějakému dlouhodobému kontraktu, ať už v Kataru, v Alžírsku nebo v Norsku. A to rozhodnutí nebudeme dělat per partes, že se nejdříve pojede do Kataru, tam si podáme ruku, a pak zjistíme, že bychom třeba v Norsku měli lepší kontrakt. Je potřeba pochopit celý ten trh a podle toho udělat to nejlepší rozhodnutí.

X Máte už nějaký odhad, kolik zaplatíte státu za rok 2023 na dani z mimořádných zisků, která se na ČEZ také vztahuje?

Byli bychom špatní hospodáři, kdybychom si to nespočítali. Ale zároveň, i když se mě ptáte, tak jistě víte, že vám to čísla nemůžu říct.

Rusko není jediný problematický hráč v energetice, varuje Bartuška. ‚Unie musí přehodnotit soběstačnost‘

 x Stát očekává, že za rok 2023 vybere od energetických firem 50 miliard. Většina bude od ČEZ, je to tak?

Bavíte se o které položce? Protože jsou dvě položky, které jsou v tuto chvíli na stole.

x Bavím se o mimořádné dani.

Ony jsou dvě. Nechci vám z té odpovědi utíkat. Ale jedna věc, kterou zavedla EU a budou ji jednotlivé země potom přetavovat do svého národního nařízení, je odvod zastropované ceny. A na to pak bude navazovat windfall tax, tedy válečná daň. Ony jsou to dost propojené nádoby. Podle toho, kolik vyberete v té první, tak vyberete víc, nebo méně v té druhé.

x Vláda očekává, že v té první části vybere od energetických firem 15 miliard korun a v té druhé 50 miliard. ČEZ bude mít většinu?

Neumím to dneska říct, ani to nechci říct, jak velký je ten koláč mezi ČEZ a ostatními energetickými firmami. Počkejme si, až to bude. Myslím si, že nejsem osoba, která by to měla říkat za ostatní. Nakonec já neznám kontrakty ostatních hráčů, takže nevím, jestli prodávali dopředu, za jaké ceny, takže nevím, jak se jich ten strop dotkne, nebo nedotkne. Znám ty odhady ČEZ, ale fakt je dneska říct nemůžu. Je to prostě zásadní kurzotvorná informace. Jediné, co asi můžu naznačit, že za sebe si myslím, že ta čísla, co stát vybere, budou výrazně vyšší, než říkáte.

x Takže ekonomové mají obavy, že vybere méně, vy si myslíte, že vybere víc.

Vybere podle mě výrazně víc. Možná se pletu. Ale budeme muset čekat.

x Takže zisky ČEZ budou vyšší, než se teď plánuje nebo říká?

To si nemyslím. V momentě, kdy je ten provozní zisk nějaký a potom z toho bude třeba větší odvod a třeba větší windfall tax, tak to na konci je minusová položka, tak to je ten poslední řádek nad čistým ziskem. Takže pokud vybere stát sám od ČEZ víc, tak ten zisk bude po tom nižší.

Energetika v budoucnosti

x Pojďme k energetickému mixu. Jak se změní energetika? Máte před sebou obrovské investice. Za příštích 20 let by se měla dost změnit. Měly by skončit uhelné elektrárny, zřejmě i plynové vzhledem k situaci nebo by jich mělo být opravdu málo. A hlavní sázka je tedy na jaderné a zelené zdroje. Dá se říct, že je to jistota, že to opravdu takto bude, že uhlí skončí a opravdu se tolik rozjede jádro? Neukáže se do budoucna, že třeba to je příliš drahá cesta?

Tak jako na Ukrajině se vede válka zbraněmi, tak celá Evropa je v energetické válce a je potřeba udělat celou řadu kroků, které budou vyžadovat větší razanci, větší rychlost, větší konsekventnost v konání politiků. Myslím, že před českými politiky stejně jako před evropskými je celá řada významných rozhodnutí v krátkým čase.

„Donedávna byla tím jediným imperativem udržitelnost, zelená energie, boj s globálním oteplováním. Myslím si, že v tuto chvíli je to přežité. Imperativ je na soběstačnosti a nezávislosti.“

Daniel Beneš (Generální ředitel a předseda představenstva ČEZ)

Je potřeba jasně definovat, jak bude vypadat státní energetická koncepce v situaci, ve které se nacházíme, a začít dělat celou řadu kroků, aby se opravdu naplnila. Donedávna byla tím jediným imperativem udržitelnost, zelená energie, boj s globálním oteplováním. Myslím si, že v tuto chvíli je to přežité. Imperativ je na soběstačnosti a nezávislosti.

Imperativ se pak skládá se ze tří pilířů. Ten jeden základní je bezpečnost, že vůbec budeme energie mít. Druhý pilíř je cenová dostupnost, že ceny nebudeme muset pořád kompenzovat, ale vrátí se zpátky na nějaké nízké ceny, aby Evropa mohla být konkurenceschopná. Měli jsme tady míru blahobytu, na kterou jsme zvyklí. A třetí imperativ je ta udržitelnost, bezemistnost a zelenost. A tomu se bude muset přizpůsobit celá řada rozhodnutí.

Ještě do toho vstupuje to, že velké množství zdrojů v Evropě i České republice se dostává v životním cyklu ke svému konci. Začnou dožívat uhelné elektrárny, budou dožívat i další zdroje, dukovanské bloky 1 a 4 v nějakém čase dožijí. Když Česká republika neudělá vůbec nic nového a postaví velký, pátý blok v Dukovanech, který bude vyrábět devět terawatthodin elektřiny, postaví nějaké obnovitelné zdroje, tak i když udělá toto a nic dalšího, tak v roce 2050 bude v České republice chybět zhruba polovina elektřiny, což může být až do 50 terawatthodin. A to je věc, která nesmí nastat.

Jak několik generací politiků a několik vlád mělo komfort, že diskutovali o tom, jestli postavíme blok v Temelíně, nebo ho nepostavíme a uhlí vypneme dříve, nebo později? Měli ten komfort, protože jsme pořád v tuto chvíli přebytkový. Po roce 2030 už Česká republika bude v elektřině deficitní a ten komfort tato vláda už mít nebude. To znamená, už jim nezbývá nic jiného než dělat celou řadu velkých rozhodnutí. Je to o tom, že se budou stavět jaderné zdroje, nejenom Dukovany pět, ale i Dukovany šest, Temelín tři, Temelín čtyři, malé modulární reaktory v celé řadě lokalit v České republice, masivněji obnovitelné zdroje. To všechno se bude muset dělat. A dokud se toto nenakopne, tak je dost reálné, že uhelné zdroje budou muset jet o trochu déle, než se plánovalo ještě před dvěma lety.

x Čili po roce 2038, jak se plánovalo.

Poslední datum, o kterém se mluvilo například v programovém prohlášení stávající vlády, nebyl rok 2038, což byl výstup z uhelné komise ještě za Babišovy vlády. Tato vláda má ve svém programovém prohlášení rok 2033, pak se to zrychloval na rok 2030. Ale upřímně řečeno, nedovedu si představit, že by se vypínaly uhelné elektrárny v momentě, kdy nebude dost energie.

x Teď máte rozjetý tendr na pátý jaderný blok v Dukovanech. A mluvíte už o bloku tři a čtyři v Temelíně. Chcete to nějak spojit, že požádáte rovnou tři zájemce, kteří jsou v tom tendru, o další dva bloky?

Odpovídal jsem spíše na to, co by měla dělat vláda, když bude tvořit koncepci, že je potřeba se na to dívat opravdu tímto bilanční způsobem. Máme před sebou dvacetiletý velký investiční program, který je nutný a už se nedá odkládat. My jsme na to mysleli už v momentě, kdy jsme začali připravovat tendr na ten jeden blok v Dukovanech, takže v zadávací dokumentaci, v poptávce je napsáno, že bychom rádi kromě nabídky na dukovanský pátý blok měli možnost, jak by vypadala od těchto tří uchazečů nabídka na další až tři bloky v těchto dvou lokalitách, které jsem zmínil.

X Hodně mluvíte o malých modulárních reaktorech. Založili jste jihočeskou jadernou společnost a chcete mít první blok už v roce 2032, tedy ještě dříve, než by měl najet ten pátý dukovanský blok. Už máte vybrané nějaké lokality, kde byste chtěli ty malé jaderné reaktory stavět?

Malé modulární reaktory budou určitě součástí toho mixu a jsme přesvědčeni, že je potřeba se tomu věnovat. A v posledním roce a půl jsme velmi zintenzivnili práci na přípravě takovýchto bloků. Máme na to velký tým lidí, který se tomu věnuje.

První lokalita, kde chceme postavit první malý modulární reaktor – ony tedy tak malé nejsou – by měla být v Temelíně. Vedle chladicích věží bloku 1 a 2 je přesně místo, kde by se nám nejvíc líbilo to postavit jako první v České republice.

A jedna z věcí, které máme v úkolech na rok 2023 pro ten tým, který na tom dělá, jsou předběžné studie proveditelnosti, v kterých lokalitách v České republice by takovéto bloky mohly stát. Nabízí se kromě těch dvou jaderných lokalit také lokality, kde dneska máme například uhelné elektrárny.

X To znamená v severních Čechách?

Například. Myslím si, že je reálné, že v nejbližších 25 letech mohou být ty bloky v každém kraji.

X X X

Varšava má nové plány, jak zlepšit situaci v polské justici. Zprávu o nich předala Bruselu

V loňském roce označila lidskoprávní organizace Amnesty International polskou reformu soudnictví za narušení jeho nezávislosti. Kvůli kumulaci moci v rukou ministra spravedlnosti dokonce Evropská unie pozastavila Polsku výplatu části peněz. Varšava teď Evropskou komisi informovala o nových plánech, které by měly tyto peníze uvolnit a které mají zlepšit situaci v justici.

 Soudci by podle polského ministerstva financí měli mít zaručené právo dvakrát ročně předkládat otázky a vyžadovat podrobná vysvětlení procesů v soudnictví. Devět z těch navrhovaných opatření se týká případu kárného senátu nejvyššího soudu a soudců, kteří jsou kvůli vzdoru suspendovaní.

Polské úřady odstraní čtyři pomníky oslavující Rudou armádu. ‚Dávno už tu neměly stát,‘ říká historik

 Vláda Polska podle zprávy, kterou ministerstvo financí odeslalo do Bruselu 28. října, taky souhlasí s tím, že do roku 2026 bude Bruselu každých šest měsíců předkládat reporty o reformách.

Varšava tak bude Brusel informovat například o zahájených disciplinárních řízeních vedených proti soudcům nebo o zkouškách nezávislosti soudců. Polští soudci mají vyhodnocovat, zda ne-soudci jmenovaní Národní radou soudnictví zaručují právo na nezávislý a nestranný proces.

Celkem jsou návrhy sepsané na několika desítkách stran. Polsko chce těmito opatřeními dokázat, že plní závazky k uvolnění těch blokovaných peněz.

V Polsku vzbuzuje rozruch učebnice historie. Krajně pravicové demonstranty popisuje jako obránce víry

 Jde o skoro 35 milionů eur, v přepočtu tedy asi 860 milionů korun, které by měly putovat na polský národní plán obnovy.

Jak v červnu uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, dosavadní změny nesplňovaly požadovaná kritéria pro vyplacení peněz. Polsko podle ní i podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové peníze nedostane, dokud polští soudci nezískají zákonem stanovené záruky své nezávislosti.

Polsko začalo s reformami v soudnictví v roce 2015, kdy do úřadu ministerstva spravedlnosti nastoupil Zbigniew Ziobro ze strany Solidární Polsko to je katolicko-nacionalistická strana, vládní strana, která vznikla odtržením od strany Právo a spravedlnost, což je další vládní strana.

Řízení proti Polsku

Od roku 2017 pak Evropská unie vede proti Polsku řízení pro porušení principů právního státu. Tamní k reformám kritičtí soudci totiž čelí hrozbám disciplinárního řízení, očerňujícím kampaním nebo i výhrůžkám.

Polsko je solidární zemí, pozor ale na porušování principů právního státu, říká politolog Pehe

 Ministr spravedlnosti má zároveň funkci nejvyššího státního zástupce. Má pravomoc jmenovat a odvolávat předsedy soudů, do šesti měsíců od jmenování k tomu dokonce nemusí uvést důvod.

Polsku za takové změny opakovaně hrozilo a stále hrozí pozastavení hlasovacích práv v institucích Evropské unie, protože návrh reforem ještě musí schválit Evropská komise a do případného přijetí a podpisu nebo naopak zamítnutí to může trvat týdny.

Polsku za kárnou komisi navíc naskakovala pokuta u soudního dvora Evropské unie. K začátku května narostla na skoro čtyři miliardy korun. Růst dluhu se zastavil ve chvíli, kdy Sejm odhlasoval její zrušení a prezident pak podepsal tu zmiňovanou novelu zákona.

Evropská unie požaduje, aby v kárných řízeních rozhodoval nezávislý a nestranný soud. Rozhodně by podle unie ale neměl vypadat jako kárný senát.

Disciplinární komisi nahradila Komora profesní odpovědnosti s jedenácti soudci. Šest z nich jsou ale laici. Z toho důvodu se někteří odborníci podle deníku Gazeta wyborcza domnívají, že komora unií určené podmínky nesplňuje.

X X X

Začíná exodus kvůli windfall tax? Firma miliardáře Křetínského odchází do zahraničí

Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, kterou v pátek schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. Informoval o tom mluvčí EPH Daniel Častvaj.

EP Commodities (EPC) podle Častvaje v předchozích letech vybudovalo v Praze centrum svého evropského obchodování s komoditami, přestože elektřina vyrobená v ČR má na objemech obchodů firmy podíl asi jedno procento. „Na základě tohoto strategického a do značné míry patriotistického rozhodnutí jsme v ČR dobrovolně platili daně, dávali mimořádně kvalifikované pracovní příležitosti a využívali různé služby českých firem. Naše činnost má silnou dynamiku rozvoje, loni jsme dosáhli tržby 357 miliard korun, letos předpokládáme překročení hranice 500 miliard korun. Očekávaná daň z příjmů právnických osob za rok 2022 by mohla vysoce přesáhnout miliardu korun. Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall tax je naprosto nesmyslné. Vládu jsme o situaci informovali, přesto rozhodla zahraniční příjmy z windfall daně nevyjmout,“ uvedl Častvaj.

 Podle něj holding souhlasí s tím, aby v současné situaci byla část zisků z vysokých cen energií, které jsou generovány v českých energetických firmách, využita na částečné snížení negativních dopadů energetické krize. Schválená legislativní úprava jde podle holdingu v případě obchodu s energetickými komoditami výrazně dál, a nedává tak smysl.

„Vláda se zřejmě rozhodla podle hesla, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Náš evropský trading se bude proto rozvíjet v jiné jurisdikci, státní rozpočet přijde o miliardové příjmy a Česká republika o ekonomickou aktivitu s mimořádně vysokou přidanou hodnotou, o kterou musí u zahraničních investorů jinak složitě bojovat,“ dodal Častvaj.

O místě, kde bude společnost nově působit, zatím podle něj rozhodnuto není.

Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila v takzvaném daňovém balíčku, na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky dopadne od příštího roku. Příjmy z ní mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

X X X

Ekonomové: Výnos daně bude nižší, než stát očekává

Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.

 Podle ekonomky Markéty Šichtařové bude ale výnos nižší, než vláda odhaduje. „Celý problém není v tom, kolik peněz dostaneme do rozpočtu, ale kolik z něj vydáváme,“ řekla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. „Vláda nepotřebuje získat peníze, ale potřebuje je ušetřit. Dá se to udělat třeba propuštěním části státních zaměstnanců. Mohli bychom ušetřit řádově desítky miliard,“ dodala.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je velice pravděpodobné, že společnosti zatížené daní z mimořádného zisku si budou chtít snížit základ pro její výpočet. „Myslím si, že odhad té částky, se kterou se počítá, to nepředpokládá,“ varoval před možnou reakcí postižených firem.

A to nemusí být jediný důsledek. Například energetický průmysl přijde o peníze připravené na přechod na úspornější zdroje energií. „Tahle daň způsobí i to, že se nebude investovat, a tím pádem tu za pár let bude další krize, která bude způsobena tím, že ty problémy oddálíme a prohloubíme,“ řekl investor v energetice Michal Šnobr.

EP Commodities je členem skupiny EPH, v níž drží majoritní podíl Křetínský a skupina manažerů. Specializuje se na obchodování s energetickými komoditami a také s tranzitními a skladovacími kapacitami. V současnosti zaměstnává zhruba stovku lidí.

X X X

Podle vlády by měla daň už v příštím roce vynést 85 miliard korun. Počítá se s ní v návrhu rozpočtu na příští rok. Analytici nicméně upozorňují na to, že předpokládané výnosy z windfall tax jsou hodně optimistické ne-li přehnané.

„Banky by podle očekávání ministerstva financí měly zaplatit v roce 2023 na nové dani 33 miliard korun, což předpokládá o 42 miliard vyšší celkové nadprůměrné zisky nad hladinou let 2018 až 2021. Teď sice bankám pomáhají vysoké sazby ČNB, ale s nastávajícím hospodářským útlumem nejspíš poklesnou příjmy z hypotečních, korporátních nebo podnikatelských úvěrů. Obávám se proto, že představy ohledně výše očekávaných přínosů windfall tax do státního rozpočtu jsou optimističtější, než jaká bude realita,“ komentoval to vedoucí partner daňového poradenství PwC ČR Martin Diviš.

„Je otázkou, zda daň nakonec přinese očekávaných 85 miliard korun v příštím roce. Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.

Podle analytiků rovněž hrozí to, že daň odradí investory. „Vnímám, že mimořádná daň odčerpá kapitál na investice, a to zvláště v sektoru výroby energií a u petrolejářských firem. V příštích letech se přitom musí masivně investovat do nových zdrojů energií. Problémem našeho trhu je také nedostatek v Česku vyráběných paliv. Pokud kvůli dani zmizí investice v petrolejářském oboru, tak budeme nadále závislí na dovozu paliv,“ řekl Tyleček.

K poškození investičního prostředí už podle něj došlo, když ministři a poslanci vládních stran veřejně diskutovali podobu windfall daně a vzájemně si při tom protiřečili.

„Samotný koncept windfall tax je ekonomicky velice snadno obhajitelný a je i relativně srozumitelný pro občany s ohledem na obvyklé vnímaní konceptu spravedlnosti při zdanění. Přesto se vládě podařilo svou chaotickou komunikací a podivným nastavením parametrů způsobit, že konečnou verzi windfall tax nechápe prakticky nikdo,“ komentoval to hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

X X X

Odbory se bojí, že nebude dost peněz na slibovaný růst platů učitelů

Školské odbory se obávají, že stát nebude mít v roce 2024 dost peněz na slibované skokové navýšení platů učitelů. Nárůst platů na 130 procent, jak ho od roku 2024 avizovalo ministerstvo školství, přijde podle odborářů na 35 miliard korun. Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka hrozí, že vláda plán nedodrží. Lepší by podle něj bylo, kdyby přidávání spíše rozložila do následujících třech let.

„Chtěli jsme, aby to (navýšení platů pedagogických pracovníků na úroveň 130 procent průměrné mzdy) nebylo naráz a takový zásah do státního rozpočtu, ale aby to navýšení bylo postupné. Navrhovali jsme, aby navýšení bylo rozložené v následujících třech letech o 15, deset a deset procent,“ uvedl Dobšík.

Vláda slíbila udržovat platy pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy ve svém programovém prohlášení. Se zakotvením pravidla o výši učitelských výdělků počítá novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou kabinet schválil v srpnu. Poslanci o návrhu zatím nejednali. Mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Aneta Lednová tento týden uvedla, že úřad počítá s nárůstem platů na úroveň 130 procent průměru od roku 2024.

„Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, respektive k němu připojený návrh novely školského zákona, stanoví mechanismus, který bude garantovat, že průměrný plat pedagogického pracovníka bude od roku 2024 udržován na hranici 130 procent průměrné mzdy. Rozpočtové zajištění bude součástí vyjednávání o rozpočtu 2024,“ řekla Lednová.

Hrozí aktuální snížení učitelské mzdy

Odbory se ale obávají posunutí účinnosti zákona. Poukazují na to, že předpokládané skokové navýšení odměňování učitelů může být příliš velkým zásahem do státního rozpočtu.

Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů byl loni podle Českého statistického úřadu 46.843 Kč, což odpovídá 115 procentům průměrné celorepublikové mzdy. Letos by to podle propočtů MŠMT mělo být 113 procent a roce 2023 asi 110 procent průměru. V roce 2024 by měl být průměrný plat pedagogů při schválení novely podle odhadů odborářů ve výši 57.151 Kč, tedy 125 procent průměru v Česku. V roce 2025 by byla průměrná odměna pedagoga 60.845 Kč, což by mělo být 127 procent k odhadované průměrné mzdě.

Podle předsedy odborářů hrozí, že aktuální snížení učitelské mzdy vzhledem k průměrnému platu může způsobit nižší zájem mladých lidí pracovat ve školství. Členové pedagogického sboru v českých školách mají nyní v průměru 47 let a generační výměna učitelů je nezbytná, upozornil.

Vládou schválený návrh rozpočtu ministerstva školství na rok 2023 počítá s výdaji ve výši 263,9 miliardy korun, což je asi o sedm procent více než letos. Příjmy by měly být příští rok asi 10,4 miliardy korun. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) tento týden uvedl, že rozpočet by se mohl ještě navýšit. Poslanecký školský výbor ho Sněmovně doporučil schválit.

X X X

Za urážku má poslanec Le Penové zákaz vstupu, na dvě měsíce přijde o půl platu

Francouzské Národní shromáždění na 15 dní zakázalo vstup do sněmovny poslanci Národního sdružení Grégoirovi de Fournasovi, který ve čtvrtek při projevu svého černošského kolegy z krajní levice vykřikl: „Vraťte se do Afriky!“. De Fournas také v příštích dvou měsících přijde o polovinu platu. Poslanec se hájí, že poznámka necílila na jeho kolegu, ale na africké migranty ve Středozemním moři.

Stojící francouzský poslanec Grégoire de Fournas pokládá otázku během zasedání Národního shromáždění. Pod ním sedí šéfka krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penová. (26. července 2022) | foto: Profimedia.cz

O postihu informovala v pátek agentura Reuters. Incident se stal při čtvrteční debatě o přistěhovalectví. Centristická vláda i levicová aliance výrok označila za nepřijatelnou rasistickou urážku. Hovořící černošský poslanec Carlos Martens Bilongo, na jehož adresu výrok podle něj mířil, komentář označil za „hanebný“.

„Když může poslanec s kamenným obličejem plivat do tváře jinému poslanci kvůli barvě jeho pleti, co si dovolí, pokud se jeho strana dostane k moci?“ napsal v prohlášení Bilongo na svůj instagram.

De Fournas, člen Národního sdružení Marine Le Penové, a jeho strana tvrdili, že neřekl nic špatného. „Samozřejmě mluvil o migrantech, které na člunech převážejí nevládní organizace,“ uvedla Le Penová na twitteru. „Kontroverze, kterou vytvořili naši političtí oponenti, Francouze neoklame,“ dodala.

Před budovou parlamentu se ještě před oznámením postihu pro de Fournase shromáždily stovky protestujících. „Mám černou pleť a nikdy se mi nestalo, že by se na mě obrátil takovými slovy. Slyšet je z Národního shromáždění je šokující. Musí to být naposledy,“ řekl Reuters 19letý student Pedro Filipe.

Národní sdružení je s 89 poslanci druhým největším parlamentním uskupením. Le Penová se v posledních letech snažila zlepšit image své strany. Voliče se jí podařilo přesvědčit, že strana založená jejím otcem Jeanem-Marie Le Penem, který byl několikrát odsouzen za podněcování k rasové nenávisti, se posunula ke konzervativnímu proudu a je nyní schopna vládnout.

X X X

Jágrova ex Lenertová se vdala. Je pátou manželkou o 29 let staršího podnikatele

Bývalá moderátorka a expartnerka Jaromíra Jágra Nicol Lenertová (47) už nežije s otcem svých dvou synů Jaroslavem Kalátem. Před pár dny se poprvé vdala a to za zámožného podnikatele Viliama Sivka (76), který se ženil už popáté, z toho podruhé během posledního roku.

 Někdejší finalistka Miss Nicol Lenertová, která momentálně pracuje jako mluvčí zdravotní pojišťovny, zprávu o svatbě potvrdila pro Expres.cz. „Ano, jsem vdaná a šťastná. Ale více bych k tomu říkat nechtěla. Je to naše soukromí, omlouvám se,“ řekla. Svatební hostina byla v pražské Hostivaři v podniku, který filantrop Viliam Sivek vlastní.

Bývalá moderátorská hvězda televize Nova, která zářila v Televizních novinách po boku kolegy Karla Voříška, má dva dospívající syny Jaroslava a Dominika ve věku 13 a 16 let. Jejich otcem je sportovní manažer Jaroslav Kalát, se kterým žila sedmnáct let.

Lenertová se vdávala poprvé. Na otázky ohledně výrazného věkového rozdílu mezi ní a jejím současným partnerem odpověděla, že láska se na věk neptá a nepochopí to ten, kdo to nezažil. Podnikatel Viliam Sivek se ženil již popáté, z toho podruhé během posledního roku. V listopadu 2021 si vzal jednu ze svých zaměstnankyň, vztah však vydržel jen pár měsíců.

Foto: S kolegou moderátorem Karlem Voříškem v dobách, kdy byla hvězdou TV Nova:

Lenertová vystudovala politologii a vysokou školu ekonomie a managementu v Bratislavě. Stala se Miss severní Čechy a postoupila do finále Miss České republiky. Chodila s hokejovým idolem Jaromírem Jágrem a moderovala nejsledovanější pořad v zemi – Televizní noviny na Nově.

Po odchodu z televize v roce 2002 žila v USA a Kanadě. Po návratu se vrátila částečně k modelingu, televizní reklamě a moderování (rádio), zkoušela to i jako zpěvačka s formací NewTrio, které v roce 2005 vyšlo album nazvané To se oslaví. Napsala také knihu. Působila i jako mluvčí Středočeského kraje, v roce 2019 pracovala v oblasti marketingu pro firmu vyrábějící doplňky stravy. Dnes dělá tiskovou mluvčí pojišťovny OZP.

Rodák z Trnavy, podnikatel Viliam Sivek vlastní luxusní síť hotelů i cestovní kancelář. V letech 2006 až 2011 zastával neplacenou funkci předsedy představenstva a prezidenta hokejového klubu HC Sparta Praha, nyní je mimo jiné i čestným předsedou Asociace cestovních kanceláří v ČR a věnuje se jako spolumajitel také neziskové organizaci Modré dveře, která ve Středočeském kraji pomáhá lidem s duševním onemocněním a mentálním postižením.

Od prezidenta Miloše Zemana obdržel podnikatel v roce 2016 státní vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti hospodářské. Jeho synem je bývalý hokejista Michal Sivek.

X X X

Vítězové Plava Laguna Ironman 70.3 Poreč, Istrie – Chorvatsko

Veronika Andrlová a Paul Loiseaux

 Vítězi mezinárodního závodu „Plava Laguna Ironman 70.3 Poreč, Istrie – Chorvatsko“ , který se konal 16. října se stali Paul Loiseaux z Francie a Veronika Andrlová z České republiky.

Prvního závodu Ironman 70.3 v Poreči se zúčastnilo téměř 1000 závodníků, kteří absolvovali 1,9 km plavání, 90 km jízdy na kole a 21,1 km běhu. Závod začal v Zelena Resortu před hotelem Parentium Plava Laguna úsekem v plavání, pokračoval před hotelem Molindrio Plava Laguna, odkud začínala cyklotrasa, která vedla až do Funtany a do Višnjanu a zpět. Poslední etapou byla běh od hotelu Molindrio přes Plava Laguna, centrum města do zátoky Saladinka a zpět.

Nejlepšími Ironmany v mužských a ženských soutěžích byli Paul Loiseaux, který dokončil závod za 4 hodiny a 3 minuty, a Veronika Andrlová, která projela cílovou čárou za 4 hodiny a 44 minut.

„Počasí bylo skvělé, nebylo moc slunečno, což je pro závod skvělé. Na plavání bylo klidné moře, cyklostezka byla rychlá, běželi jsme u moře. Gratuluji všem organizátorům,“ řekl po závodě Paul Loiseaux. Vítězka Veronika Andrlová, která v Poreči získala své první vítězství v Ironmanu, řekla, že to byl velmi dobrý závod, protože nemá ráda teplo.

Podle Gorana Vruse, ředitele závodu, byla odvedena spousta dobré práce, a tak řekl, že je s prvním “Plava Laguna Ironman 70.3 Poreč, Istrie – Chorvatsko” spokojen: „Jsme rádi, že můžeme ukázat, že umíme uspořádat tak složitý závod na nejvyšší úrovni. Děkuji celému organizačnímu týmu a velkému počtu dobrovolníků, kteří se připojili, za jejich dobře odvedenou práci. Atmosféra byla fantastická a děkuji místní komunitě za podporu, kterou nám poskytla. Na příští rok nás čekají ještě větší výzvy, protože rok co rok chceme stále zvyšovat laťku. Jsme rádi, že jsme závodníkům dopřáli nezapomenutelný zážitek, na který budou vzpomínat, a přitom jsme se všichni dobře bavili,“ řekl ředitel závodu Goran Vrus.

Nejlépe umístěným závodníkem z Chorvatska byl Bruno Škrinjarić, pro kterého to byla první soutěž Ironman 70.3, ačkoli v minulosti již závodil na tratích Half Ironman (Ironman 70.3). Skončil na 7. místě v čase 4 hodiny a 17 minut a řekl: „Jsem spokojený se závodem, plavání bylo přesně tak, jak by mělo být, bez větru. Čest organizátorům za to, že zařídili, že jsme mohli jet po uzavřené dálnici, protože nám to umožnilo jet opravdu rychle a běh u moře byl fantastický!“

Po dvou letech úspěšného pořádání závodů Ironman 5150 to byla první soutěž Ironman 70.3 v Poreči, pořádaná společností Plava Laguna.

Akci podporují Chorvatské turistické sdružení, Město Poreč, turistické sdružení města Poreč, Turistické sdružení obce Funtana, Istrijská župa, Turistické sdružení Istrijské župy, Bina Istra, Podravka, Kala, Cedevita a pivovar Záhřeb.

X X X

Strach o českého rekordmana, nezvěstný je už měsíc. Exmanželka promluvila o jeho problémech

Český skokan na lyžích Antonín Hájek je nezvěstný a pátrá po něm policie. Už měsíc o bývalém olympionikovi nikdo neslyšel a rodina ho marně hledá. Jeho bývalá manželka pro CNN Prima NEWS popsala, co bylo příčinou jeho osobních problémů, které možná vedly k jeho zmizení.

Stanovil nový národní rekord, reprezentoval Českou republiku na dvou olympiádách. V osobním životě si to však Antonín Hájek zavařil. Na letošních olympijských hrách v Pekingu ještě trénoval ženskou reprezentaci, pak se ale provalil jeho vztah s jednou ze závodnic a rozpadlo se mu manželství. „Od března, kdy jsem se dozvěděla o jeho nevěře, spolu nežijeme,“ sdělila CNN Prima NEWS bývalá Hájkova manželka Veronika Pánková.

 „Poté, co měl poměr se svou svěřenkyní, vlastně s mojí kamarádkou, tak skončil. Dal sám výpověď s tím, že všem tvrdil, že jde pracovat někam jinam. Já jsem podala žádost o rozvod a v září jsme měli rozvodové stání,“ vysvětlila Pánková.

Osobní problémy prý zkoušel řešit s odborníky, pak se přestal ozývat. Že zmizel, zjistila Pánková před měsícem. „Volal mi někdo z jeho rodiny, abych to věděla, že mi možná bude volat kriminálka,“ řekla.

„Pátrání po pohřešované osobě stále probíhá. Informace o jeho pohřešování jsme přijali od jeho rodiny. Muž o sobě doposud nepodal jedinou zprávu. Přijmeme jakékoliv informace, které by vedly k jeho případnému vypátrání,“ uvedla mluvčí libereckých policistů Adéla Fialová.

Hájkovu exmanželku už kriminálka kontaktovala. „Poslali mi fotky, jestli poznávám nějaké místo,“ uvedla Hájková s tím, že poznala místo v Malajsii, kde před čtyřmi lety trávili dovolenou. Zda je Hájek v Asii, ale nikdo neví.