Scholz chce pomstu za Hitlera a více mrtvých na Ukrajině? Sám totiž jako představitel velmoci Evropy se vůbec nesnaží chovat a jednat tak, aby Ukrajina nebyla nadále ničena a neumírali tam zbytečně lidé. Místo snahy o jednání s politiky Ruska, Ukrajiny, USA, Bidena a dalších zemí světa se zapojuje do dodávek zbraní Zelenskému, který je posedlý jen honbou po zbraních z celého světa a nemyslí na vlastní ukrajinský národ, který denně krvácí. Mnozí lidé tam jsou drženi a nuceni bojovat a denně je ohrožen jejich život.

Už přes 7 milionů Ukrajinců uprchlo do zahraničí a ztěžují život mnoha lidem Evropy, narušují ekonomiku a hospodářství zemí, dodávky plynu, elektřiny, PHM a dalších surovin pro klidný život lidí v celé Evropě.

Scholz neusměrňuje ani Leyenovou z Německa, která je v čele EU a nesnaží se spolu s dalšími politiky EU o klidný a spokojený život všech zemí Evropy spolu s Ruskem, které celá Evropa potřebuje. Proto byla také Hitlerova válka a nacisté táhli na Moskvu.

X X X

SCHOLZOVA   RADOST?

Putin podle Scholze nevyhraje. Kreml naopak s ukrajinskými ústupky počítá

Ruský prezident Vladimir Putin válku na Ukrajině nevyhraje. O míru však začne vyjednávat teprve, až si uvědomí, že nemůže prolomit ukrajinskou obranu. Ve vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu to řekl německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého ale Putinovi nesmí být dovoleno, aby si určoval podmínky příměří.

Kreml ve čtvrtek naopak zopakoval, že očekává, že Ukrajina ruské požadavky přijme. „Putin bude vážně jednat o míru pouze tehdy, pokud si uvědomí, že nemůže prolomit obranu Ukrajiny,“ řekl Scholz. Dodal, že je nepřípustné, aby ruský prezident nastavoval podmínky příměří. „Žádný diktovaný mír nebude. Ukrajina to nepřijme a my také ne,“ zdůraznil kancléř.

Putin nemůže válku na Ukrajině vyhrát, protože se mu nepodařilo dosáhnout všech jeho strategických cílů, uvedl Scholz. „Zabrání celé Ukrajiny Ruskem se dnes zdá být vzdálenější než na začátku války. Ukrajina více než kdy jindy zdůrazňuje svou evropskou budoucnost,“ řekl kancléř.

„Brutalita ruské války“ navíc podle Scholze stmelila ukrajinský národ více než kdykoli předtím a přiměla dva státy, aby se přiblížily k NATO. „Se Švédskem a Finskem chtějí do Severoatlantické aliance vstoupit dva blízcí přátelé a partneři. Jsou vítáni,“ řekl kancléř. Putin také podle něj podcenil jednotu a sílu, s níž na jeho agresi reagovala skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, NATO a Evropská unie.

Putin se chce vrátit ke světovému řádu, v němž nejsilnější diktují, co je správné, řekl Scholz. „Je to pokus o návrat do doby, kdy válka byla běžným politickým prostředkem,“ dodal.

Přijetí ruských požadavků

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov naopak prohlásil, že Rusko očekává, že Ukrajina si uvědomí reálnou situaci a přijme ruské požadavky. „Moskva očekává od Kyjeva, že přijme požadavky Moskvy a uvědomí si skutečnou situaci, reálnou situaci, která existuje,“ řekl Peskov podle agentury TASS.

„Kyjev si musí přiznat, jaká je faktická situace a střízlivě ji vyhodnotit,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o den dříve prohlásil, že chce jednat pouze přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a ne přes prostředníky.

Pokud Putin „pochopí realitu“, bude možné nalézt diplomatické východisko z konfliktu, dodal. Prezident také naléhal na to, aby Moskva stáhla svá vojska na pozice, ve kterých byla před útokem na Ukrajinu 24. února. „To by mohl být první krok k rozhovorům,“ řekl.

Putin, na jehož rozkaz válka proti Ukrajině před 92 dny začala, ruské požadavky nikdy jasně neformuloval. Při zahájení invaze hovořil o tom, že cílem operace je ochránit ruskojazyčné obyvatele Donbasu a demilitarizovat a „denacifikovat“ sousední zemi.

Ujišťoval, že cílem není okupace Ukrajiny, kterou ale v předvečer války zpochybňoval jako umělý útvar vytvořený bolševiky. Mezitím ruské úřady podnikly kroky k připojení Donbasu, Chersonské oblasti a okupované části Záporožské oblasti k Rusku, jako se na jaře 2014 stalo v případě anektovaného Krymu.

„Vyvážíme rekordní množství pšenice“

Putin ve vystoupení před postsovětskými spojenci z Euroasijské hospodářské unie ve čtvrtek prohlásil, že západní sankce Rusko posílily. Jako příklad uvedl, že Rusko, které v minulosti obilí dováželo, se stalo prvořadým vývozcem pšenice.

Rusko zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy a zemi tak export její pšenice znemožnilo. OSN v této souvislosti varuje před hladomorem v některých chudých zemích, Ukrajina totiž byla až do války jedním z největších vývozců obilí, kukuřice a slunečnicového oleje na světě. Ruská invaze tyto dodávky zastavila a například v přístavních skladech v Oděse se nahromadily statisíce tun pšenice.

Putin také tvrdil, že odchod některých západních společností z Ruska po rozpoutání války proti Ukrajině byl možná tím nejlepším, co mohlo zemi potkat. Zdůraznil, že pokračuje program nahrazování dovozu ruskou výrobou.

Putin prostřednictvím videa vystoupil na fóru Euroasijské hospodářské unie pořádaném v Biškeku. Členům unie, jimž jsou kromě Ruska také Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán, ruský prezident při této příležitosti řekl, že největší prioritou Moskvy, je „budovat vztahy s našimi bezprostředními, přirozenými sousedy“, se kterými Rusko sdílelo společnou ekonomiku v rámci Sovětského svazu. Arménie s Ruskem geograficky nesousedí.

X X X

Na sjezdu sudetských Němců nebude žádný člen české vlády, pouze konzulka

Na letošní sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se koná od 3. do 6. června v severobavorském Hofu nedaleko hranic s Českou republikou, ani letos stejně jako v minulých letech nepojede žádný český ministr. Česko tak bude oficiálně zastupovat mnichovská generální konzulka Ivana Červenková.

„Pan premiér se nezúčastní,“ sdělil ČTK Václav Smolka, který je tiskovým mluvčím ministerského předsedy Petra Fialy. Do Hofu neplánují jet ani ministři jeho vlády.

Naposledy se každoročního setkání sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků člen české vlády zúčastnil v roce 2017, kdy dorazil tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). O rok dříve na každoročním setkání sudetských Němců vystoupil jako první český ministr Daniel Herman (KDU-ČSL), který stál v čele resortu kultury.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt dlouhodobě stojí o to, aby na sjezdy jezdili představitelé české vlády a chce také přilákat více návštěvníků z Česka. Odpovídá tomu i výběr Hofu, který leží asi 15 kilometrů od Aše. Mottem letošního setkání je Dialog překonává hranice, což je podle Posselta společně se zvolením příhraničního Hofu symbolem otevřenosti a spolupráce.

Posselt si dlouhodobě přeje, aby se některý z dalších sjezdů uskutečnil v Česku. Zdůrazňuje ale, že se tak stane, jakmile proti tomu nebude mít Praha námitky. „Sjezd uspořádáme v okamžiku, kdy nám Česko vyšle signál, že takové setkání bude v pořádku,“ řekl na loňském sjezdu v Mnichově s tím, že sudetští Němci v klidu vyčkají na další vývoj.

Letošní sjezd se sice koná v Hofu, jeho doprovodné části se ale odehrají i v Česku. V pátek 3. června to bude česko-německý komunální kongres, který se koná ve Františkových Lázních, a v pondělí 6. června pouť do Chlumu Svaté Maří nedaleko Sokolova.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.

X X X

ZEMAN,  PREZIDENT  ŠVÝCARSKA:  VÁLKA  NA  UKRAJINĚ  NESMÍ  SKONČIT  SHNILÝM  KOMPROMISEM

Válku nesmí ukončit „shnilý kompromis“, shodl se Zeman s hlavou Švýcarska

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek dopoledne přijal na zámku v Lánech švýcarského prezidenta Ignazia Cassise. Mluvili o válce na Ukrajině, vztazích mezi Švýcarskem a Evropskou unií i o česko-švýcarských bilaterálních vztazích. Cassis, který je zároveň ministrem zahraničních věcí, má v Česku v plánu i jednání se šéfem české diplomacie Janem Lipavským.

 „Česká republika i Švýcarsko doufají, že konflikt na Ukrajině nebude vyřešen shnilým kompromisem, ale vítězstvím Ukrajiny,“ řekl Zeman po jednání prezidentů. Válka byla hlavním tématem rozhovoru obou státníků. Prezident Cassis připomněl, že jeho vláda přejala všechny sankce EU namíření proti Rusku.

„Jsme velmi citliví vůči humanitární krizi, která postihla celou Evropu. Pomáhali jsme na hranicích Polska, Moldávie i Slovenska a přijali jsme 50 000 ukrajinských uprchlíků. Jako Švýcarsko máme diplomatické vztahy s Ukrajinou i s Ruskou. Přijde doba jednání o míru a možná i tady bychom mohli trochu pomoci,“ uvedl Cassis.

Dalším tématem byly diplomatické vztahy Švýcarska s Evropskou unií. Prezidenti si vyjasnili, že Švýcarsko chce zůstat na stejné cestě jako dosud. Prezident Cassis mluvil i o přínosu vzájemných vztahů v oblasti inovací, které jsou ve Švýcarsku na dobré úrovni a s rostoucí ekonomickou situací by se mohly ještě zlepšovat.

Zeman přijal Cassise v Lánech po 10:30. Pochvaloval si počasí a lánské prostředí označil v rozhovoru se svým protějškem jako přátelštější, než by bylo v sídle prezidenta na Pražském hradě. Při poslechu státní hymny Zeman za pomoci ochranky vstal z kolečkového křesla, na kterém se kvůli zdravotním obtížím pohybuje.

Prezident Švýcarska není oficiálně hlavou státu, tu plní kolektivně spolková vláda. Připadá mu ovšem reprezentativní role hlavy státu. Prezident je volený společně s viceprezidentem z řad sedmičlenné federální vlády oběma komorami parlamentu na jeden rok. Letos tuto funkci vykonává ministr zahraničí Cassis. I proto bude jednat s dalším svým protějškem Lipavským.

X X X

GENERÁL  ŠÁNDOR  CHCE  BUDOVAT  BUNKRY

Bezpečnostní expert, bývalý šéf vojenské rozvědky, generál Andor Šándor svolal na čtvrtek brífink. V pozvánce uváděl, že má „důležitou bezpečnostní výzvu českým občanům“. Za dramatickým oznámením se nakonec skrýval projekt na komerční výrobu závalových krytů.

„Všichni vidíte, co se okolo nás děje,“ započal Šándor. Invazi na Ukrajinu označil za bezprecedentní rozbití bezpečnostní situace. Ochrana běžného občana je podle něj nedostatečná. Více jak polovina hlavního města se nemá v případě bombového útoku kde schovat, jelikož stanice metra, která úkryt primárně zajišťují, nejsou pro všechny obyvatele kapacitně dostatečná. Mnohé bunky vybudované před rokem 1989 se za posledních zhruba 30 let často přeměnily na prostory využívané k jiným účelům, například jako zkušebny hudebních kapel.

Bunkr, který expert představil, lze podle něj vybudovat do 2 měsíců a může poskytnout ochranu pro 7 lidí až na 10 dnů. Může sloužit v případě válečného konfliktu, ale například i tornáda, dopadů globální klimatické krize či jiných přírodních katastrof.

Kryt neslouží jako ochrana před jadernou válkou. Fungování spotřebičů má zajistit fotovoltaika. Velkou výhodou má být cenová dostupnost. V době, kdy nezuří žádné krize, může být kryt podle Šándora využit jako vinný sklep. Na vybudování krytu stačí pouze čtyři lidé, vzhledem k tomu, že je dodáván v celku, tedy nejnáročnější je provést výkop a následně zásyp. Projekt prý vznikl v prvních týdnech po ruské agresi na Ukrajině.

Sám Šándor prý ale kryt nevlastní, jelikož by se mu nevešel na pozemek v pražských Dejvicích, kde žije.

Šándor působil v armádním prostředí jak před sametovou revolucí, tak po ní. Při své dlouholeté poradenské kariéře radil s bezpečností například pražskému dopravnímu podniku i dalším firmám. Dříve se zabýval bezpečností na ruzyňském letišti nebo ve Všeobecné fakultní nemocnici, kde zpracoval systém ochrany zaměstnanců a pacientů.

V poslední době Šándor komentuje válku na Ukrajině. „Při jednáních s Ruskem byla lež povýšena na normu. Nevím, jak se již dříve téměř nulovou důvěru mezi Západem a Ruskem podaří obnovit, když v Kremlu jsou lidé, kteří to, co se stalo, nepovažují za válku proti suverénnímu státu,“ hodnotil pro iDNES.cz v února po vpádu Ruska na Ukrajinu.

X X X

JUCHELKA   VYZÝVÁ   LIDOVCE  JUREČKU  K  ODSTOUPENÍ

Rezignujte, vyzval Juchelka z ANO Jurečku. Vadí mu průtahy s 5 tisíci na dítě

Opoziční hnutí ANO kritizuje vládu za to, že ve středu neschválila příspěvek 5 000 korun na dítě pro rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého. Nesouhlasí také s některými parametry návrhu, například s limitem věku dítěte do 18 let.

 Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání stínové vlády ANO to řekli šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová a stínový ministr práce Aleš Juchelka. Podle něj by nejlepším řešením bylo plošné opatření bez omezení podle příjmu rodiny.

Vláda ve středu neschválila návrh zákona o příspěvku, vrátit by se k němu měla příští týden, stejně jako k novelám na podporu částečných úvazků a o státní sociální podpoře. Vláda o návrhu na příspěvek oznámila vláda před měsícem 27. dubna.

Podpora rodinám se má začít vyplácet v srpnu. Ministerstvo práce odhaduje, že by dávku mohlo dostat 1,82 milionu dětí. Výdaje by činily 9,1 miliardy korun.

Deník N upozornil, že některá ministerstva se k předpisu postavila velmi kriticky. Například ministerstvo spravedlnosti má námitky vůči ustanovení, které by umožnilo vládě nařízením příspěvek zopakovat. Resort uvádí, že by návrh mohl být dokonce protiústavní.

Možné zmocnění pro vládu kritizuje i ministerstvo financí s tím, že podporu rodin je nutno řešit systémově. Resortu vadí také to, že zákon s tak závažnými dopady do veřejných rozpočtů je předkládán do výrazně zkráceného připomínkového řízení, které neumožňuje materiál důkladně posoudit. Návrh v nynější podobě je podle úřadu vlády neslučitelný s právem EU.

Podle Schillerové jde o zásadní připomínky, nikoli pouze technického rázu. Zároveň uvedla, že vůbec není dořešeno, koho se bude příspěvek týkat či proč je limit nastavený na 18 let věku dítěte, nikoli na nezaopatřené dítě až do 26 let. Není také podle stínové ministryně financí jasné, kdo bude příspěvek pobírat v případě střídavé péče.

„Nerozumíme limitu zletilosti, 18 let. Je celá řada rodin, samoživitelek, které žijí s nezaopatřenými dětmi, které například studují, a na tento příspěvek kvůli limitu zletilosti nedosáhnou,“ poznamenala. Není podle ní ani dořešeno, kdo a jak bude příspěvek vyplácet při přetíženosti úřadu práce.

Juchelka vyzval ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku k rezignaci, podle něj svoji roli nezvládá. Připomněl návrhy ANO na jednorázový příspěvek 6000 korun seniorům, zvýšení rodičovského příspěvku z 300 000 na 400 000 korun a navýšení příspěvku na mobilitu z 550 na 2000 korun měsíčně. Předloží je příští týden do Sněmovny.

Kdo je rodič podle zákona o dávce 5 000 Kč a) osoba, které bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů b) manžel nebo registrovaný partner rodiče nebo osoby podle písmene a), c) vdovec nebo vdova po rodiči nebo osobě podle písmene a) d) druh nebo družka rodiče nebo osoby podle písmene a), pokud společně žijí a uhrazují náklady alespoň po dobu 3 měsíců před podáním žádosti

Hnutí ANO též nesouhlasí s tím, aby byl návrh zákona o příspěvku schvalován hned v prvním čtení bez toho, aby poslanci mohli podávat pozměňovací návrhy. Podle Juchelky je možné během jednoho dne schválit zákon ústavní většinou ve stavu legislativní nouze i při absolvování tří čtení ve zrychleném režimu. Opoziční hnutí má v plánu příspěvek v takovém případě podpořit.

X X X

Zeman nejmenuje kandidátku do NKÚ, vytkl jí nedostatek morálních vlastností

Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat kandidátku Simeonu Zikmundovou do funkce viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Svůj krok zdůvodnil jejími dle svých slov nedostatečnými morálními vlastnostmi a zkušenostmi. Zikmundová je bývalou pracovnicí úřadu. Premiér Petr Fiala nevidí objektivní důvody pro její nejmenování.

Simeonu Zikmundovou na návrh vládní koalice schválila Sněmovna letos 11. května. Hrad o prezidentově zamítavém stanovisku informoval ve čtvrtek v tiskové zprávě. Zikmundová měla nahradit dosavadní viceprezidentku Zdeňku Horníkovou, které letos na jaře skončil mandát.

Podle článku 97 ústavy jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. Sněmovna letos ve funkci potvrdila dosavadního prezidenta Kalu.

„Jsem přesvědčen, že zkušenosti a morální vlastnosti, které Simeona Zikmundová nabyla a projevila v době působení Ing. Františka Dohnala jako prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, a to v letech 2008 a 2009 jako jeho poradkyně a v letech 2009 až 2012 jako ředitelka správní sekce až do jejího odvolání z této funkce, nejsou těmi, které má ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu na mysli, a proto ji do funkce viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu nejmenuji,“ stojí v dopise určeném předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové, který Hrad zveřejnil.

Zeman se odvolává na ustanovení zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, který uvádí, že viceprezidentem NKÚ se může stát občan, jehož zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat.

Splnění této podmínky považuje za zásadní. Je přesvědčen o tom, že zkušenosti a morální vlastnosti, které Zikmundová nabyla v dobách svého někdejšího působení na NKÚ, nejsou těmi, které má zákon na mysli, a proto ji nejmenuje.

Premiér se Zemanem nesouhlasí

Premiér Petr Fiala s jejím nejmenováním nesouhlasí. Uvedl, že nevidí objektivní důvody pro její odmítnutí. „Jsme přesvědčeni, že odmítnutí nominace Sněmovny musí být řádně a detailně odůvodněno. V rámci koalice budeme v příštím týdnu řešit další postup,“ uvedl ve čtvrtek Fiala.

„Prezident Zeman se zjevně rozhodl závěrečnou fázi svého mandátu definovat překvapivými personálními rozhodnutími. Na nominaci paní Zikmundové každopádně i nadále trváme,“ oznámila předsedkyně Sněmovny. Premiér Fiala uvedl, že nevidí objektivní důvody pro nejmenování Zikmundové do vedení NKÚ. Odmítnutí musí být řádně zdůvodněno, další postup bude řešit koalice, dodal.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný řekl, že ho Zemanovo rozhodnutí velmi překvapilo. „Těm důvodům příliš nerozumím a v žádném případě s nimi nesouzním,“ řekl.

„Vzhledem k tomu, že důvody uváděné prezidentem se nezakládají na pravdě, tak bychom považovali za důležité, aby se pan prezident s paní Zikmundovou osobně sešel a věci si vyjasnili,“ sdělil Výborný. Předpokládá, že potom by Zeman mohl svůj názor změnit. „Neznám důvody, proč by Sněmovna neměla trvat na své nominaci,“ uvedl.

Dodal, že ani Zikmundová si není vědoma ničeho, co by bylo relevantní překážkou k výkonu funkce na NKÚ. „Rozhodnutí prezidenta musíme vzít na vědomí,“ uvedl. Koalice se podle něj musí poradit o dalším postupu. Jednání očekává příští úterý. Nechtěl předjímat, zda bude koalice trvat na nominaci Zikmundové.

Vystudovaná právnička Zikmundová v NKÚ pracovala do roku 2012 jako ředitelka správní sekce. Z úřadu odešla poté, co skončil tehdejší prezident František Dohnal a úřad vedl viceprezident a nynější prezident Miloslav Kala. Zikmundová svůj odchod tehdy označila za čistku, Kala to ale popřel.

Dříve Zikmundová pracovala také jako tajemnice úřadu města Třebíč. V roce 2015 se neúspěšně ucházela o funkci náměstka ministra vnitra pro státní službu, takzvaného superúředníka. Poté byla náměstkyní pro ekonomiku a provoz na ministerstvu pro místní rozvoj, který vedla Karla Šlechtová (ANO). Pak pracovala na Úřadu pro ochranu osobních údajů a naposledy jako náměstkyně ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové.

X X X

  Justiční špičky se obávají dalšího zmrazení platů. Soudcům stoupají hypotéky o tisíce, upozorňuje Vávra

V justici sílí obavy, že by zmrazení platů mohlo pokračovat i v příštím roce. Právě platy soudců a státních zástupců proto byly jedním z hlavních témat setkání tzv. Justiční šestky v tomto týdnu. Podle prezidenta Soudcovské unie a účastníka schůzky Libora Vávry mezi soudci stoupá nervozita. „Samozřejmě ty platy ve svém základu nebyly špatné, ale jsou zmrazené už druhým rokem. A ve chvíli, kdy lidem třeba o tisíce stoupají splátky hypoték, je to čím dál větší problém,“ řekl České justici.

„Justiční šestka“ se neformálně pracovně setkává bez pravidelného harmonogramu. Schůzky jsou konzultativní povahy a slouží k vzájemné výměně informací a názorů na aktuální události v justici.

V úterý se kvůli platů, zákonu o státním zastupitelství nebo změn v kárných řízeních sešli předsedové nejvyšších soudů Petr Angyalossy a Karel Šimka, zástupci Kolegia předsedů krajských soudů Lenka Ceplová a Petr Novák, prezident Soudcovské unie Libor Vávra a zástupci státního zastupitelství. „Při zmražení platů v letošním roce bylo autoritou předsedy vlády garantováno, že se bude týkat pouze letošního roku. Osobně se domnívám, že pro zmražení platů ústavních činitelů není a ani nebyl důvod.

Pokud byl tento důvod spatřován v tom, že by ústavní činitelé měli tzv. „dýchat“ s ostatními občany z hlediska svých příjmů, tak nelze přehlédnout, že zákon č. 236/1995 Sb. zákon o platu představitelů státní moci, má v sobě zakomponován mechanizmus, prostřednictvím kterého se výše platů ústavních činitelů automaticky stanoví podle výše průměrné mzdy v České republice, a to bez jakýchkoliv vnějších zásahů,“ sdělil České justici předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák. Ústavní činitelé tak podle něj přirozeně „dýchají“ s ostatními občany, a to zákonem předvídaným způsobem. „Zmražení platů ústavních činitelů je proto vnějším zásahem do platového zabezpečení, který postihuje jen určitou skupinu, a to zcela nedůvodně,“ myslí si Novák.

Odpůrci novely poukazují také na to, že celkový efekt zmrazení je minimální, zato justici zasahuje výrazně. Platy soudců a státních zástupců by měly být valorizovány pravidelně, aby nebyla ohrožena jejich nezávislost. „V obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem situace nijak nevře. Je podána jedna žaloba. Samozřejmě platí, že politici nám slíbili, že zmrazení platů bude platit pouze letos,“ reagovala předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová.

Nálada se zhoršuje

Podle prezidenta Soudcovské unie Vávry se ukázalo, že státní duh nerostl kvůli covidovým opatřením, ale z důvodu jiných investic. „Nálada se samozřejmě zhoršuje. Je taková výbušnější. Zmrazení platů je absurdní, protože jinak se všude přidává,“ dodává Vávra s tím, že situaci řeší i s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. Vávra upozornil, že v loňském roce původní kabinet nakonec ze zmrazení platů ustoupil a s bleskovým návrhem pak přišla vláda Petra Fialy. Návrh nakonec prošel, i když ho senátní ústavně právní výbor označil za protiústavní.

Právě kvůli nezákonnosti zmrazení platů se už několik soudců obrátilo na soudy. „O jednotkách žalob vím najisto. Minimálně v jednom případě řízení bylo přerušeno a věc se předkládá Ústavnímu soudu k rozhodnutí,“ říká Libor Vávra s tím, že většina soudců vyslyšela jeho apel, aby kvůli konfliktu na Ukrajině a související ekonomické krizi s žalobami počkali. To později ocenil ministr Blažek.

Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Sporná novela je opět snížila. Vláda tak chce ušetřit zhruba 600 milionů korun. V případě soudců základna klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun, u státních zástupců z 96.287,40 Kč na 90.748,80 Kč.

Z dalších témat Justiční šestka řešila například zavedení funkčních období vedoucích státních zástupců a jaké zkušenosti mají s výběrovými řízeními na post předsedů soudci. V oblasti kárných řízení pak ve vzduchu stále visí možný návrat k dvoustupňovému řízení. Eva Paseková, Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Na co dětem budou cizí jazyky? Na Krymu chtějí přestat s výukou angličtiny

Výuka angličtiny je zbytečná, prohlásil předseda Státní rady na okupovaném Krymu Vladimir Konstantinov s tím, že by se děti měly raději učit „naše jazyky“. Jaké tím myslí, už neupřesnil. Ukrajinské děti v dobytém Mariupolu pak zřejmě nebudou mít letní prázdniny. Rusové, kteří mají město na jihu Ukrajiny pod kontrolou, totiž protáhli školní rok až do 1. září.

„Jazyky jsou pro mě kontroverzní téma, velmi kontroverzní. Proč bychom měli jít slepě cestou angličtiny? Proč se učit něco, co dotyčný nebude potřebovat, pokud nikdy nepojede do Londýna?“ řekl ve středu Konstantinov podle ruské agentury TASS. „Tupé následování cizích civilizací je nebezpečné,“ podotkl.

Předseda Státní rady na okupovaném Krymu míní, že se výukou angličtiny z dítěte stává rukojmí. „Řekne si: ‚Umím anglicky, zajímalo by mě, jaké to je v Anglii.‘ Učme se raději naše jazyky, rozvíjejme naše jazyky!“ prohlásil také.

Neupřesnil však, jaké konkrétní jazyky má na mysli. Na Krymu převládá ruština, častá je ovšem i ukrajinština a krymští Tataři dodnes hovoří svým rodným jazykem.

„Angličané s námi válčí tisíc let a my je dál studujeme, utrácíme peníze za učitele,“ řekl Konstantinov. Kvůli této ztrátě času a peněz pak podle něj nezbývá dost času na hodiny dějepisu. Konstantinov se také přiznal, že sám jazyk Williama Shakespeara ve škole nestudoval.

Kvůli byznysu se však základy naučil na jazykových kurzech. Ty by se podle něj měly zachovat, a nejen pro angličtinu, ale i francouzštinu, čínštinu a další řeči. Učit by se je však měli jen ti, kteří je skutečně využijí, věří politik z ukrajinského poloostrova, který Rusko anektovalo před osmi lety.

 V Mariupolu nebudou prázdniny

Změny čekají také školáky v ukrajinském Mariupolu. Ten nyní stejně jako Krym okupují Rusové a nově rozhodli, že se aktuální školní rok protáhne až do 1. září, aby se školáci mohli připravit na ruské školní osnovy. Děti tak nebudou mít prázdniny. Podle webu Ukrajinska pravda na to upozornil poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko.

„Okupanti oznámili prodloužení školního roku do 1. září. To znamená bez prázdnin. Hlavním cílem je vymýcení všeho ukrajinského a příprava na nový školní rok, který bude podle ruských osnov,“ uvedl Andrjuščenko, který je v kontaktu s lidmi na místě, ale sám z přístavního Mariupolu uprchl.

Děti v Mariupolu se podle něj mají celé léto učit ruštinu a ruskou literaturu, dějiny Ruska a matematiku v ruštině. Ve středu poradce starosty také upozornil, že Rusové zahájili inventuru v mariupolských knihovnách a odstraňují z nich učebnice ukrajinské literatury a ukrajinských dějin. Tyto knihy přitom označují za extremistické.

Na sociálních sítích Andrjuščenko ve čtvrtek napsal, že Rusové začali na veřejných místech ve městě vysílat propagandistické zprávy z automobilů a za tímto účelem instalují rovněž televizory na místech, kde se vydává humanitární pomoc nebo kde se ve velkém shromažďují lidé.

Přístavní Mariupol dlouho odolával ruským útokům, nakonec padl do ruských rukou poté, co podlehly i ocelárny Azovstal, poslední místo ukrajinského odporu

X X X

Novinářku Al-Džazíry zabil Izrael záměrně, tvrdí Palestinci, důkaz nevydají

Palestinský prokurátor ve čtvrtek sdělil, že reportérku televize Al-Džazíra při květnovém zásahu na palestinském západním břehu Jordánu zastřelil izraelský voják. Podle prokurátora šlo o záměrné zabití. O tom, že Širín abu Aklahová nezemřela náhodou, mluví také stanice CNN, jež vychází z analýzy záběrů přímo z místa. Izrael takové tvrzení odmítá.

Případ se stal 11. května a vyšetřuje se i v Izraeli, který marně požaduje, aby Palestinci vydali náboj, který ženu zasáhl, k balistické zkoušce.

Prokurátor citovaný agenturou Reuters dnes řekl, že Šírín abú Aklahovou zabila kulka ráže 5,56 milimetrů obsahující ocel používanou silami NATO. Prokurátor dále řekl, že Palestinci náboj nevydají.

Agentura AP napsala, že se dá čekat, že Izrael tento závěr vyšetřování odmítne.

zraelský prezident Jicchak Herzog řekl, že je třeba se vyvarovat mylným zprávám o smrti abú Aklahové. „I v minulosti a v jiných případech jsme byli obviňováni a později se ukázala pravda. Kolem Izraele se tehdy vynořilo množství mylných faktů. Nevycházejte z omylů, studujte fakta,“ řekl prezident.

Zpravodajská stanice CNN tento týden oznámila, že izraelští vojáci mohli ženu zabít záměrně, což odmítla izraelská armáda i náměstek ministra zahraničí Idan Roll. „Tvrzení CNN, že byla Šírín abú Aklahová zabita při cíleném útoku, není ničím podloženo. Armáda v Džanínu operuje výhradně proto, aby předešla teroristickým útokům na Izraelce. Zpráva CNN je plná nepodložených závěrů a nepřesností, je postavená na nespolehlivých zdrojích,“ sdělil Roll.

CNN vycházela z analýzy zvukového záznamu palby. Vyplývá z ní, že střela prolétla 200 metrů, k čemuž došla při své vyšetřování také izraelská armáda. Expert, na nějž se obrátila CNN, tvrdí, že palba byla spíše cílená a že pravděpodobně nešlo o náhodný zásah při přestřelce.

Izraelská armáda trvá na tom, že pořád není jasné, zda ženu zasáhla palba Izraelců nebo Palestinců a že k přesnějšímu výsledku nelze dojít bez balistické zkoušky.

„Nabídli jsme Palestincům společné vyšetřování této tragické události, Palestinci to bohužel odmítli. Vzali si tělo a vyndali střelu,“ řekl dnes Herzog.

Izrael soustředil v posledních týdnech své operace na Džanín, odkud pocházelo několik lidí, kteří letos útočili na Izraelce.

X X X

Škoda už se do Ruska nevrátí, tvrdí šéf odborů. Výrobní závody prý firma odepíše

Zajímavé informace v souvislosti s aktuální situací v Rusku přicházejí z automobilky Škoda Auto. Jak se zdá, osud jejích ruských výrobních závodů je zpečetěn. „Určitě víme, že Rusko už nedáme dohromady,“ přiznává Jaroslav Povšík, dlouholetý šéf škodováckých odborů.

„Řekněme, že doufáme, že se tam nevyrábí a nevyvíjí žádná další činnost. Určitě ne žádná zásadní,“ řekl týdeníku Škodovácký odborář k aktuální situaci ve výrobních závodech na území Ruska Jaroslav Povšík, předseda odborové organizace KOVO MB, pod níž spadají také zaměstnanci Škody Auto.

 Zůstat, či odejít?

Vedení Škoda Auto a celého koncernu Volkswagen momentálně řeší otázku, zda v Rusku zůstat, nebo jej opustit. Ukončení výroby, kterou již deklarovali téměř všichni, a definitivní odchod z Ruska, jsou však diametrálně rozdílné věci. „Manažeři rádi mluví o odpovědnosti, kterou máme za zaměstnance, byznys, i akcionáře, podle nás je to však i otázka morálky a svědomí,“ uvedl Povšík. Zároveň prozrazuje, že situace v Rusku je momentálně taková, že tam není možné podnikat ani vyvíjet jakoukoli jinou činnost.

Povšík upozornil i na velké riziko ztráty firemního kreditu pro zákazníků Škody Auto. Definitivní verdikt nad budoucností výroby v Rusku zatím nepadl, vše však nasvědčuje tomu, že Škoda tamní výrobu opustí. „Určitě víme, že Rusko už nedáme dohromady. Odepíšeme i Nižnij Novgorod,“ prozradil Jaroslav Povšík. V Nižním Novgorodu Škoda Auto vyráběla tři modely, čtvrtý vycházel ze závodu v Kaluze.

Solidarita s Ukrajinci

„Cítíme také zodpovědnost za naše ukrajinské zaměstnance, zejména za ty, kteří pracují na kabelových svazcích. Tuto práci, při které odcházejí zejména karpální tunely na rukou, vykonávají především ženy, kabely vyrábějí ručně,“ řekl Jaroslav Povšík na adresu ukrajinské výroby.

„Proč myslíte, že je tato práce zejména na Ukrajině, tak vzdálené od Německa? Vybrána byla právě proto, že jsou tam extrémně nízké náklady, obecně zejména na zaměstnance. Tyto nízké náklady překonaly dokonce i výrazné politické riziko panující od okupace Krymu v roce 2014,“ uzavřel Povšík.

X X X

Pozor na sílící vliv Ruska v Africe, varují Španělé a Britové

Navzdory současné situaci na východě Evropy by Severoatlantická aliance neměla zapomínat na další rizika, která ohrožují státy NATO. Patří mezi ně rostoucí vliv Ruska v Africe nebo šíření džihádismu, shodli se na středečním jednání španělská ministryně obrany Margarita Roblesová a britský ministr Ben Wallace.

 Roblesová podle deníku El País označila situaci v Africe za „velmi znepokojující“ a upozornila mimo jiné na šíření džihádismu či sílící ruskou vojenskou přítomnost, ať už oficiální, či ve formě žoldnéřů, na tomto kontinentě.

Španělská ministryně obrany jednala se svým britským protějškem v souvislosti s nadcházejícím summitem NATO, který se koná koncem června v Madridu a na němž má Aliance přijmout nový strategický koncept Aliance na další léta

Španělsko v něm chce zakotvit širší geografický záměr a výrazné zaměření Aliance na východ chce podle deníku El País kompenzovat soustředěním na rizika z jihu.

Roblesová uvedla, že i přes brutální válku v Evropě dokument z nadcházejícího summitu posílí spolupráci a obranu „na všechny světové strany

Britský ministr obrany varoval, že ruský prezident Vladimir Putin „korumpuje vlády v Africe“ a může využít migrační vlnu jako zbraň, podobně jako to udělal loni spojenec Moskvy Bělorusko na hranicích s Polskem.

Summit NATO v Madridu se koná 29. a 30. června a zúčastní se ho i Švédsko a Finsko, které kvůli ruské invazi na Ukrajinu, trvající od 24. února, požádaly o členství v Severoatlantické alianci.

X X X

Johnson po večírkové aféře odmítá rezignovat. Boří tradice britské politické kultury, míní sociolog

K večírkům v Downing Street, které se konaly za koronavirové uzávěry navzdory tehdy platným restrikcím, vedlo podle dlouho očekávané vyšetřovací zprávy selhání ve vedení britské vlády. Britský premiér Boris Johnson se za to znovu omluvil, rezignovat ale nehodlá. Podle sociologa médií Václava Štětky mu nahrává fakt, že několik měsíců od vypuknutí skandálu už veřejnost zajímají jiná témata.

Johnsonovi se podařilo to, co jsem naznačoval už v tom lednovém rozhovoru, že pokud mediální pozornost opadne, respektive ji překryjí jiné události, tak má šanci se ve funkci udržet. A zdá se, že jeho vlastní strana je ochotná ho navzdory velmi nelichotivému mediálním obrazu ve funkci podržet,“ popisuje Štětka.

Václav Štětka, sociolog médií z univerzity v Loughsborough

Zatímco pro voliče konzervativců jsou důležitější jiná témata a jsou ochotni excesy přehlížet, britská veřejnost jako celek podle průzkumů jednání premiéra a dalších lidí z Downing Street odsuzuje. Dvě třetiny si myslí, že by předseda vlády měl rezignovat.

Štětka zároveň připomíná, že k některým sankcím už došlo. Policie například pokutovala několik desítek konkrétních osob, které se účastnily večírků, včetně Borise Johnsona a jeho manželky nebo dalších vysoce postavených politiků a vládních činitelů.

Rozdělená společnost

Celá kauza podle něj ukazuje na tradiční rozdělení britských médiích na ta, která straní vládním konzervativcům, případně opozičním labouristům a liberálním demokratům.

Konzervativní časopis Spectator dokonce argumentuje tím, že je dobře, že premiér pravidla porušoval, protože byla od začátku špatná a rozumný člověk je nemohl brát vážně. Jiné deníky jako The Sun nebo Daily Mail, byly zpočátku velmi kritické, nyní to už ale nepozorujeme.

„Johnsonovi velmi nahrála do karet zahraničně-politická situace. Válka na Ukrajině minimálně dočasně přebila domácí problémy a posílila premiérovu popularitu jako lídra v době krize. Jistě pomohl i razantní postoj vlády, která od začátku patřila k nejhlasitějším kritikům Ruska a podporovatelům Ukrajiny,“ shrnuje.

Přesto ale Johnson nedosáhl žádného zásadního zvratu ve veřejném mínění, které je stále většinově proti němu. Jak ovšem Štětka dodává, z hlediska jeho politického přežití to nemusí nic znamenat.

„Dosud když vypukl nějaký skandál a veřejné mínění se stavělo jasně proti nějakému politikovi, tak ten rezignoval. To byla tradice a dobrý zvyk na britské mediální i politické scéně, indikátor vyspělosti politické kultury. Johnson se tomuto vzbouřil a postavil si hlavu. Zatím mu tato strategie vychází,“ konstatuje sociolog médií z univerzity v Loughsborough.