JUDr. Jiří Vyvadil: Zatímco protificovští jestřábi v EU vyvolávají davové psychózy a momentálně deset, ale bohudík jen deset nejfanatičtějších a mezi nimi samozřejmě Fialovské Česko, manifestačně navrhlo zákaz dovozu ruského LNG, realističtí autoři na americkém portálu The Responsible Statecraft, jasně označují akce Zelenského režimu, za hazard. Fundovaně a realisticky o problému píše Mike Fredenburg.

Ukrajina přichází o miliardy na tranzitních poplatcích, Evropa čelí prudce rostoucím cenám energií, ale a Rusko až tak dalece tím netrpí.

Rozhodnutí prezidenta Zelenského neobnovit pětiletou smlouvu, která umožňuje, aby ruský plyn proudil přes Ukrajinu potrubím do Evropy, se připojuje k dlouhému seznamu akcí Evropy a USA, které značně snížily energetickou bezpečnost Evropy a navíc vážně poškodily její ekonomiku.

A protože Ukrajina je nyní závislá na Evropě a Spojených státech, pokud jde o její potřeby elektřiny a fosilních paliv , včetně Slovenska, pokud jde o elektřinu, Zelenského rozhodnutí pravděpodobně poškodí Ukrajinu více než Rusko.

Velké a rostoucí množství ruských ropných produktů se prodává do Turecka a Indie a poté se zpracovává a prodává do EU, takže ztráta 5 miliard dolarů v ročních tržbách (0,22 procenta ruského HDP v roce 2024 ve výši 2,184 bilionu dolarů) z procházejícího zemního plynu prostřednictvím ukrajinského potrubí bude mít malý dopad na ruské příjmy z ropy ve výši 240 miliard dolarů ročně . A vzhledem k tomu, že Ukrajina přijde o zhruba miliardu USD (0,56 procenta z ukrajinského HDP v roce 2024 ve výši 189,83 miliardy USD) na ročních tranzitních poplatcích a že ztráta plynu do Evropy způsobila prudký nárůst cen zemního plynu , vyvstává otázka, zda Zelenského rozhodnutí bylo spíše o potrestání zemí EU, jako je Slovensko a Maďarsko, které jsou proti členství Ukrajiny v NATO, než o ublížení Rusku?

Nejen, že Slovensko a Maďarsko jsou proti členství Ukrajiny v NATO, ale občas blokovaly EU v poskytování vojenské pomoci Ukrajině z přesvědčení, že taková pomoc nejen oddálí mír, ale povede k dalším neplodným úmrtím a ničení, zvýšení šance na WW III, a mají nulový dopad na výsledek války.

Není překvapením, že kroky vedoucích představitelů Slovenska a Maďarska rozzlobily Zelenského, který si je dobře vědom své závislosti na ruských fosilních palivech. Maďarsko závisí na Rusku ze 70 % dovážené ropy . Stejně tak je Slovensko závislé na ruské ropě a zemním plynu dodávaném přes Ukrajinu při zásobování převážné většiny své dopravní infrastruktury a části výroby elektřiny.

Není proto žádným překvapením, že Zelenského rozhodnutí přerušit plynovod dodávající ruský plyn na Slovensko přimělo slovenského prezidenta Roberta Fica k reakci pohrůžkou přerušení vývozu elektřiny na Ukrajinu . To, že prezident Fico takové výhrůžky dělá, dává ještě větší smysl, vezmeme-li v úvahu, že část elektřiny vyrobené na Slovensku pochází z plynových zařízení, která se spoléhala na levný ruský zemní plyn.

Ukrajina musí hrozbu prezidenta Fica brát vážně, protože kvůli ruským útokům přišla o více než 73 procent výroby tepelné energie a 19 % dovážené elektřiny závisí na dovozu elektřiny ze Slovenska . Mít elektřinu je životně důležité jak pro ukrajinský obranný průmysl, tak pro jeho civilní obyvatelstvo, které uprostřed zimy čelí velkému nedostatku elektřiny. Za zmínku stojí, že od listopadu tohoto roku jsou primárními zdroji dovozu elektřiny na Ukrajinu Polsko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko a Moldavsko.

Jde o klasickou situaci Catch-22, protože zemní plyn proudící na Slovensko z Ruska generuje pro Rusko hotovost, kterou chce Zelenskij odříznout, ale zároveň je využíván k výrobě elektřiny, kterou Ukrajina potřebuje.

Roztržka mezi prezidentem Ficem a prezidentem Zelenským je nejnovější událostí v energetické sáze vyvolané válkou, která se odehrává mezi EU, Spojenými státy a Ruskem. Ale i když to způsobilo prudký nárůst cen zemního plynu , je to jen poslední rána pro energetickou bezpečnost a dodávky v Evropě, která v srpnu 2022 zaznamenala nárůst cen plynu asi o 1 500 procent ve srovnání s levnými cenami, které Evropa platila před rokem 2021. Od té doby ceny plynu opět klesly na „jen“ o 300 procent více, než kolik Evropa platila před tím, kdy začaly těžit levné ruské dodávky fosilních paliv, z nichž Evropa těžila. trpí narušením kvůli sankcím EU/USA uvaleným proti Rusku.

Ironií je, že navzdory sankcím, které měly rozdrtit ruskou ekonomiku , Moskva nadále těží z levné, hojné energie a překonala EU a Spojené státy. HDP EU se skutečně propadl z růstu 3,4 procenta v roce 2022 na pokles o 0,4 procenta v roce 2023 a očekává se, že jeho HDP v roce 2024 poroste pouze o 0,9 procenta. Zejména Německo, základní kámen ekonomiky Evropské unie, zaznamenalo v roce 2024 pokles HDP o 0,1 procenta, protože nereálné plány na přechod na obnovitelné zdroje energie od jaderné a fosilní energie v kombinaci se ztrátou levných ruských fosilních paliv řešily zásadní problém. rána do německého energeticky náročného výrobního hospodářství .

I když tedy zvýšení cen bylo přínosem pro zisky amerických dodavatelů zemního plynu , kteří vstoupili, aby zaplnili část mezery, těžce poškodili evropskou ekonomiku. Ale nejen Ukrajinu a Evropu zasáhla ukrajinsko-ruská válka a sankce pod vedením USA uvalené na Rusko. Přímým důsledkem sankcí a války bylo, že během několika posledních let američtí spotřebitelé a podniky přestali platit za zemní plyn více než 100 miliard dolarů, protože museli konkurovat prémii, kterou byla Evropa ochotna zaplatit za americký zemní plyn.

Růst ruského HDP skutečně v roce 2022 zasáhly sankce/válku, klesl na 1,2 procenta, poté se v roce 2023 vrátil na růst o 3,6 procenta a poté znovu vzrostl o 3,9 procenta v roce 2024. V roce 2025 však inflace a další faktory, včetně sankce, by mohl ruský HDP klesnout na 2,5 procenta. Mezitím mnohem energeticky nezávislejší Spojené státy zaznamenaly růst HDP o 2,5 procenta v roce 2023 a odhadem 2,7 procenta v roce 2024 a odhadem 2,0 procenta v roce 2025.

Mírně řečeno, i když sankce nepochybně ovlivnily ruskou ekonomiku, jejich dopad byl mnohem menší, než jak nás odborníci ujistili, že budou

Prezident Fico nevnímá Rusko jako hrozbu , a proto nerad podniká kroky, které staví Slovensko do pozice nepřítele Ruska. Je také velmi znepokojen tím, že Spojené státy nadále prosazují členství Ukrajiny v NATO. V nedávném videu na Facebooku Fico prohlásil: „Chápu přání Ukrajiny, je to suverénní země, ale členství Ukrajiny v NATO je jen zárukou třetí světové války. V souvislosti s výzvou k ukončení války Fico dále dodal: „Musí existovat nějaký kompromis . Co očekávají, že Rusové opustí Krym, Donbas a Luhansk? To je nereálné.“ Žádné z těchto prohlášení ho Zelenskému nezaujalo.

Je těžké si představit, že Zelenskyj neví, jak malý dopad bude mít jeho poslední akce na Rusko a jak velký dopad bude mít na Evropu. Kromě toho, protože náklady Ukrajiny na dovoz elektřiny a paliva od jejích sousedů v důsledku jeho akce z 1. ledna porostou, i když Ukrajina přichází o 1 miliardu dolarů ročně na tranzitních poplatcích, Zelenského akce vypadají velmi podobně jako odříznutím něčího nosu vzdorovat něčí tváři.

Mike Fredenburg

Autor  píše o obranné politice a politice již více než 30 let,  jeho texty najdeme  v mnoha publikacích,  včetně The California Political Review, The San Diego Union Tribune a National Review.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Tymošenková: Ukrajina se stává kolonií a zemí bez budoucnosti

 Zákon č. 7662, přijatý Nejvyšší radou Ukrajiny, mění zemi v kolonii, musí být okamžitě zrušen. Uvedla to vůdkyně strany Baťkivščyna Julia Tymošenková na svém kanálu YouTube, informuje o tom Insider UA, který působí na více sociálních sítích.

 Zákon podle ní umožňuje neznámým mezinárodním hráčům vybrat si soudce Ústavního soudu Ukrajiny, což je porušení mezinárodního práva.

„Tato informace vás může šokovat a bolet, ale rozhodla jsem se, že je nutné toto video natočit… Od nynějška budou soudci Ústavního soudu, které by měl podle ústavy jmenovat prezident, parlament nebo organizace  soudců,  předvoleni mezinárodní radou. Prezident, parlament a   soudci budou pouze formálně schvalovat jmenování učiněné mimo Ukrajinu. Ukrajina se tak stala první a jedinou zemí na světě, kde Ústavní soud tvoří neznámí mezinárodní hráči působící mimo stát. Jde o absolutní porušení mezinárodního práva, které staví na roveň zacházení s Ukrajinou se statusem bezmocné kolonie. Nikdo nemá právo takto jednat proti Ukrajině a nikdo by to neměl dovolit. Tento zákon musí být okamžitě zrušen,“ uvedla  Tymošenková ve svém videoblogu.

Dřívější předsedkyně vlády také poznamenala, že Ukrajina se mění v surovinový přívěsek. „Probíhá deindustrializace, ničí se zemědělství a z mapy Ukrajiny mizí vesnice. Lidé odcházejí, protože nejsou schopni pracovat a zabezpečit rodinu. Tento proces je ekonomickou stagnací, která z nás dělá zemi bez budoucnosti,“ zdůraznila. Tymošenková vyzvala k následování příkladu Norska a Polska, které si zachovaly kontrolu nad svými zdroji.

Frakce Baťkivščyny podle ní podala k Ústavnímu soudu žádost o zrušení zákonů ohrožujících suverenitu Ukrajiny., server vasevec.cz

X X X

KONEC  ZBYTEČNÉ  VÁLKY  NA  UKRAJINĚ,  ZBYTEČNÝCH  MRTVÝCH

    Ústupky musí učinit Ukrajina i Rusko, míní Trumpův kandidát na šéfa diplomacie

Ukončení války Ruska proti Ukrajině bude vyžadovat ústupky na obou stranách, prohlásil během slyšení v americkém Senátu jeho republikánský člen Marco Rubio, kterého si nastupující prezident Donald Trump vybral jako budoucího ministra zahraničí.

 „Tenhle konflikt musí skončit,“ řekl Rubio k ruské agresi na Ukrajině. Vyjádření zaznělo před zahraničním výborem Senátu, který jeho nominaci na klíčovou vládní funkci posuzuje. „Bude to složitá práce,“ poznamenal Rubio ohledně míru na Ukrajině.

Znovuzvolený exprezident Trump v kampani vyhlašoval, že téměř tři roky trvající ruskou agresi proti Ukrajině by ukončil do 24 hodin od návratu do Bílého domu. Nikdy však veřejně nevysvětlil, jak toho chce dosáhnout, a před několika dny připustil, že na to bude potřebovat měsíce. Plány vznikající administrativy příliš nevyjasnil ani Rubio, který uvedl, že doufá v dojednání příměří.

Podle deníku The New York Times (NYT) řekl, že by v tomto ohledu mohly sehrát důležitou roli „sankce a ukončení sankcí“, které na Rusko uvalil Západ. „Skutečná diplomacie si bude žádat ústupky od všech stran zapojených do těch rozhovorů,“ míní 53letý senátor.

 Oficiální stanovisko Washingtonu by podle něj mělo být takové, že válku je potřeba ukončit. Administrativa končícího prezidenta Joea Bidena podobně jako evropští představitelé uváděla, že válku může kdykoli ukončit ruský prezident Vladimir Putin, když stáhne vojska z ukrajinského území. Zároveň podporovala obranu Ukrajiny dodávkami vojenského vybavení za desítky miliard dolarů, zatímco Rubio byl jedním z mála senátorů, kteří loni hlasovali proti návrhu zahrnujícímu dodatečné financování této podpory.

Nyní je prakticky jisté, že se dlouholetý republikánský zákonodárce stane ministrem zahraničí USA. Republikánská strana má v Senátu většinu a podporu Rubiovi při dnešním slyšení vyjádřil také nejvýše postavený člen Demokratické strany v zahraničním výboru.

Čínská hrozba

Rubio je členem Senátu od roku 2011 a je považován za zahraničněpolitického jestřába. Syn přistěhovalců z Kuby dlouhodobě kritizuje Čínu a Írán a je prominentním spojencem Izraele. Zároveň patří mezi republikány, kteří Trumpa při jeho vstupu do vrcholné politiky před volbami roku 2016 kritizovali, ale později se stal jeho obhájcem.

 „Během prvního mandátu prezidenta Trumpa americká síla odrazovala naše protivníky a dávala nám výhodu v diplomacii,“ řekl v Senátu. Za jednoho z hlavních protivníků USA považuje Čínu, jejíž vliv se snažila Bidenova vláda omezovat utužováním spojenectví s jinými asijskými zeměmi. „21. století bude definované tím, co se stane mezi Spojenými státy a Čínou,“ uvedl Rubio.

Nedojde-li k „dramatické“ změně, pak se podle něj budou muset USA do konce dekády potýkat s bezprostřední hrozbou čínské invaze na Tchaj-wan. Washington musí dát Pekingu jasně najevo, že cena za takovouto intervenci by byla příliš vysoká, řekl Rubio.

USA podle něj musí také přidat v ekonomickém soupeření s Čínou. „Pokud budeme pokračovat po cestě, na níž jsme teď, pak za méně než deset let bude prakticky všechno, na čem nám v životě záleží, závislé na tom, jestli nám Čína dovolí to mít nebo ne,“ řekl.

Podle Reuters by mohlo plénum amerického Senátu schválit jeho jmenování ministrem zahraničí už v pondělí, tedy v den Trumpovy inaugurace.

X X X

    Paradox ruské převahy na Ukrajině. Ta má přitom už o polovinu víc vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu na tiskové konferenci ve Varšavě po setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem oznámil, že ukrajinská armáda nyní má 880 tisíc vojáků. Ti brání svou vlast proti přibližně 600 tisícům ruských vojáků soustředěných v klíčových oblastech. Převaha je tak skoro o polovinu.

 Poukázal tak na paradox toho, že i při celkové převaze čelí Ukrajinci početnějšímu nepříteli na klíčových frontových úsecích.

Zelenskyj upozornil, že ruské jednotky se soustředí do několika oblastí, což jim v konečném důsledku početní výhodu poskytuje. „Ruské jednotky jsou soustředěny v několika oblastech, takže v některých regionech mají kvantitativní výhodu,“ řekl Zelenskyj.

Čerstvě to znamená velký problém pro ukrajinský ocelářský průmysl. Ruský postup vedl k zastavení těžby v klíčovém dole na koksovatelné uhlí v Pokrovsku. Důl byl „dočasně“ uzavřen, což ohrožuje dodávky tohoto jediného zdroje uhlí v zemi.

I tak vysvitla naděje, že Rusům přece jen dochází dech. Situaci na frontě okomentovala i vlivná ruská propagandistka Margarita Simonjanová, která naznačila, že Rusko by mělo přehodnotit své cíle. „Rusko nedokáže dobýt Oděsu, Charkov ani zbytek Ukrajiny,“ uvedla a vyzvala k realistickému přístupu, kdy by Rusko při mírových jednáních trvalo pouze na udržení již okupovaných území.

Sama ukrajinská armáda dlouhodobě čelí nedostatku lidských sil, zejména v pěchotě, což se ještě zhoršilo po intenzivnějších ruských útocích v Doněcké oblasti v létě 2024. Napětí eskalovalo v úterý, kdy přišlo obvinění, že členové letectva byli přemístěni k posílení pozemních jednotek.

Podle deníku Ukrajinská pravda nařídil vrchní velitel Oleksandr Syrskyj takto nařídil přesun více než pěti tisíc lidí. Vyšší důstojník letectva, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že přesuny začaly už na jaře 2024 a nyní dosáhly kritické úrovně. Některé jednotky údajně operují s pouhou polovinou potřebných vojáků.

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil nicméně tvrzení popřel. „Zdroje leteckého a technického personálu jsou průběžně posilovány,“ uvedl ve svém prohlášení.

Tlak na řešení problémů s mobilizací roste. V roce 2024 snížila Ukrajina minimální věk pro odvod z 27 na 25 let. Tím pádem mezinárodním partnerům, kteří doporučovali další snížení na 18 let, dosud nevyhověla. Podle odborníků představují demografické výzvy a nerovnoměrný mobilizační proces zásadní hrozbu pro udržení bojeschopnosti ukrajinských ozbrojených sil.

Korunu tomu nasadil pak skandál, který ukázal, že spolehnutí není na vojáky ve výcviku v zahraničí. Týká se 155. mechanizované brigády, která byla vycvičena ve Francii, ale ještě před nasazením na frontu z ní dezertovaly stovky vojáků.

Navzdory těmto problémům se Ukrajina může pochlubit zlepšením v oblasti zbrojní výroby. Zelenskyj informoval, že země nyní pokrývá 33 až 34 procent svých ročních potřeb zbraní, což je výrazné zlepšení oproti méně než 10 procentům před invazí v plném rozsahu.

 Další dodávky zbraní zajišťují Evropa a USA – každá přispívá přibližně 30 procenty. „Náš zbrojní průmysl udělal obrovský pokrok, ale podpora našich partnerů zůstává klíčová,“ zdůraznil prezident.

 X X X

 „Brutálně ho zmlátili, ale přežil to.“ Útočníci v Gruzii přepadli expremiéra

Bývalý gruzínský premiér Giorgi Gacharia, který vede jedno z hlavních opozičních uskupení, skončil v péči lékařů v nemocnici poté, co byl v úterý v noci přepaden a surově zbit. Ve středu to oznámila mluvčí expremiérovy strany Ana Bučukuriová.

 „Brutálně ho zmlátili, ale přežil to,“ řekla Bučukuriová. Gacharia podle ní utrpěl zranění v obličeji a na hlavě během útoku, který se odehrál v lobby jednoho hotelu v Batumi na pobřeží Černého moře. Sám Gacharia ve středu na Facebooku uvedl, že je ve stabilizovaném stavu.

Expremiérova strana označila útok za „brutální a koordinovaný“ a tvrdí, že za přepadením stojí vláda strany Gruzínský sen. „Tento politicky motivovaný útok je očividným pokusem zastrašit opozici a potlačit nesouhlasné hlasy,“ uvedla strana v prohlášení.

Gruzie se po říjnových parlamentních volbách dostala do politické krize. Podle opozice volební výsledky zfalšoval Gruzínský sen, který je u moci od roku 2012. Ten jakékoli pochybení popírá. Krize se ještě vyostřila v listopadu poté, co vláda oznámila, že strana se rozhodla přerušit přístupová jednání s Evropskou unií až do roku 2028.

Gruzínci pravidelně pořádají protesty v Tbilisi i dalších městech. Pořádkové síly proti demonstrantům tvrdě zasáhly, podle skupin na ochranu lidských práv policisté zadrželi a zbili stovky lidí. Vláda postup policie hájila.

Podle právníků sdružených ve skupině na ochranu lidských práv se netečnost vyšetřovatelů a faktické opomíjení zločinů spáchaných na demonstrantech, novinářích a opozičních politicích promítají i do zhoršení kriminální situace v zemi.

 „Odveta a podněcování k násilí ze strany členů strany Gruzínský sen se staly součástí politického prostředí,“ uvedla skupina v reakci na útok na bývalého premiéra, který stál v čele vlády v letech 2019 až 2021. Mluvčí vládní strany dosud neodpověděl na žádost o vyjádření.

Minulý měsíc gruzínští policisté při prohlídce stranických kanceláří zbili do bezvědomí jiného opozičního předáka Niku Gvaramiu. Ten byl následně uvězněn na 12 dní za výtržnost a neuposlechnutí pokynů policie.

 X X X

 KRITIKA   SENÁTORŮ  STANJURY,  FIALY

VYHODILI  JEJICH  NÁPADY

 Rebelie v senátu. Hospodářský výbor odmítl Stanjurovy přílepky proti solárníkům

Senátoři z Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhují z novely energetického zákona, známé jako Lex OZE 3, vyškrtnout kontroverzní přílepky, které do zákona na poslední chvíli protlačilo ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou. Pokud se jejich doporučení bude držet také plénum senátu, svolané na 22. ledna, bude novela s příslušnou úpravou vrácena zpět do poslanecké sněmovny.

Pozměňovací návrh, který předložil předseda hospodářského výboru Miroslav Plevný (STAN) spolu s třemi dalšími senátory, podpořilo všech osm přítomných členů výboru. Následně senátní výbor přijal usnesení, kterým senátu doporučil novelu se změnami vrátit poslancům.

K přijetí novely senátory v úvodním vystoupení vyzval vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla. Varoval, že České republice hrozí sankce kvůli pozdní implementaci evropské energetické legislativy v oblasti akumulace, agregace a flexibility, které zahrnují pokutu ve výši 8,5 miliardy korun. Už teď je zmíněné zpoždění zhruba čtyřleté.

Miroslav Plevný uvedl, že s původní verzí novely Lex OZE 3 nemá problém. Kritizoval však přílepky, které se do zákona dostaly až během druhého čtení ve sněmovně a které jsou zacíleny na omezení výplat podpory majitelům solárních elektráren z let 2009 a 2010. „Novela tím byla skoro až znehodnocena,“ řekl Plevný a připomněl dřívější nesouhlas senátu se zavedením individuálních kontrol ziskovosti firem z oboru zelené energetiky.

 Protesty z Česka i zahraničí

Plevný dodal, že k odmítnutí antisolárních přílepků senátory dopisem vyzvali velvyslanci Rakouska, Německa a Norska. Právě z jmenovaných zemí pocházejí někteří investoři, kteří v Česku před zhruba 15 lety stavěli fotovoltaické elektrárny. „Doufám, že předkladatelé vnímají nesouhlas odborné veřejnosti, ale také námitky ze zahraničí,“ dodal předseda výboru.

Očištění novely Lex OZE 3 o problematické Stanjurovy přílepky na jednání senátního výboru požadovali zástupci asociací z oboru zelené energetiky. Připomněli své dřívější výhrady, jako je narušení investičního a právního prostředí, riziko soudních sporů a arbitráží proti České republice a riziko krachu firem, které stále mají nesplacené bankovní úvěry. Zamítnutí přílepků požadovali také přítomní zástupci Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Návrh naopak obhajoval vrchní ředitel sekce daní a cel na ministerstvu financí Stanislav Kouba. Podle jeho slov nebudou individuální kontroly byrokraticky složité, jak kritici tvrdí. Ministerstvo financí prý zajistí, že vyplňování dokumentů bude maximálně „uživatelsky vstřícné“ a že některé údaje bude možné zadat s pomocí paušálních částek.

Ve vypjaté atmosféře se už v úterý konalo zasedání senátního podvýboru pro energetiku a dopravu, kde při závěrečném hlasování bylo všech devět hlasujících pro vrácení novely energetického zákona zpět do sněmovny. Důvod? Stanjurovy přílepky zaměřené proti majitelům solárních elektráren.

Schválení kontroverzních návrhů ministerstva financí na osekání plateb majitelům solárních elektráren narazilo na odpor už v poslanecké sněmovně. Řada poslanců ze všech vládních stran dávala najevo, že se jim tento retroaktivní zásad do nastavených pravidel podpory nelíbí. Rozhodl až tlak ze strany ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který rebely přiměl k poslušnosti. Návrh tudíž v prosinci těsně sněmovnou prošel.

Střet o Stanjurovy přílepky zcela zastínil původní obsah novely Lex OZE 3. Tedy legislativní ukotvení velkých bateriových úložišť energie a dalších technologií, které umožní lépe vyrovnávat výrobu a spotřebu elektrické energie. Novela řeší také otázky ochrany spotřebitele či zavedení kapacitních plateb. Více o jejím obsahu se dočtete ve zprávě Velké baterie, kapacitní platby i pokuty za výpověď smlouvy s fixací ceny. Poslanci projednají Lex OZE.

David Tramba, ceskajustice.cz

X X X

VÁLKA ,  NEBO  ČISTKY  MEZI  POLICISTY  ČR?

 Probíhá lov „zrádců“?, tvrdí elitní policisté. Obávají se pomsty

Šikana, lov „zrádců a krys“, strach z pomsty i povýšení pro věrné podřízené, kteří jsou v hledáčku inspekce. Elitní policisté z Ochranné služby Policie ČR (OS PČR) opět prolomili mlčení — půl roku od první medializované kauzy v řadách ochránců nejmocnějších nepanuje klid, spíše naopak. Ředitel útvaru Jiří Komorous si podle policistů, které redakce oslovila, prý vyřizuje účty se všemi nepohodlnými pracovníky. V jaké atmosféře ochránci nyní pracují? Na koho se uspořádal „lov“? A jak na kauzu reaguje vedení strážců zákona? Přečtěte si zpovědi devíti příslušníků Ochranné služby PČR, kteří pod příslibem anonymity popsali, co se na jejich pracovišti děje.

O kauzách uvnitř OS PČR jsme poprvé informovali loni v červenci. Bývalí příslušníci elitního útvaru Jiřího Komorouse upozornili v rozhovoru pro CNN Prima NEWS na celou řadu problémů, které řeší i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Zmínili například fiktivní přesčasy a podezřelé statisícové odměny, zneužívání služebních vozů, šikanu, útěk ochránců od amerického velvyslance či pornografii na pracovišti a tajné natáčení ve sprchách, které dokonce skončilo i před soudem. Doposud ke kauzám vyšlo přes 15 článků, v rozkrývání poměrů v řadách ochránců nejmocnějších budeme pokračovat i letos.

 Policista č. 1: Z policejního prezidia vím, že jsou z Komorouse nešťastní. Ten ale odejít nechce, rozhodně ne s kaňkou v podobě medializovaných kauz. Policejní prezident Martin Vondrášek spíše doufá, že přečká alespoň do voleb, než bude stejně vyměněn. Radši se proto drží v ústraní. Co se týče atmosféry, je to takový mix napětí, frustrace a neustálého strachu. Podřízení se bojí, že na ně plukovníci zakleknou, když budou chodit na výslechy za „gibony“ (GIBS, pozn. red.) nebo do médií. Nadřízení zase doufají, že už na ně novináři nic nevytáhnou, aby mohli zavčasu zatočit se „zrádci a krysami“. Týká se to všech oddělení, od psovodů a pyrotechniků po řidiče. Však víte, jak to bylo s nehodou Jiřího Kajínka, to se tutlalo. Premiérovi Petru Fialovi (ODS) to bylo docela fuk, že jeho ochránci narazili do auta osvobozeného vězně.

X X X

 Policista č. 2: Od loňského léta probíhá systematická čistka. Ti, co takové nedůstojné zacházení neměli zapotřebí, odešli. Stejně tak zmizeli z řad policie téměř všichni, co byli zapleteni do medializovaných kauz – vědí, že „v civilu“ se vše bude prověřovat výrazně hůře, na výsluhy a další nadstandardní odměny ale ještě dosáhli. Zde ředitel Komorous dovolil některým odejít s předstihem a bez dvouměsíční výpovědní lhůty, za což dostal od policejního prezidia čočku. Mimochodem, jeden z nich na své „poslední službě“ byl shodou náhod u vás na Primě, doprovázel předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09). Věřte mi, že z toho byl hodně nervózní.

Vyjádření Ochranné služby PČR k tvrzení policistů

„Žádný ‚lov zrádců‘ ani šikana, jak to nazýváte, na našem útvaru neprobíhá. Pan ředitel není informován o tom, kdo chodí na výslechy na GIBS nebo ‚mluví s medii‘. Naopak se v závěru roku setkal s představiteli všech pracovišť Ochranné služby a poděkoval jim za odvedenou práci za rok 2024.

Za uplynulý rok odešlo do civilu několik policistů Ochranné služby, obdobně jako na jiných policejních útvarech, na vlastní žádost a v rámci generační obměny, dle zákona a jejich svobodné vůle na základě osobních, rodinných a zdravotních důvodů. Zároveň také bylo v uplynulém roce několik desítek nových policistů přijato,“ napsal redakci CNN Prima NEWS tiskový mluvčí Tomáš Procházka.

Policista č. 3: Jsem sice z policejního prezidia, ale mám k útvaru blízko a vidím, že je v totálním rozkladu. Náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch tomu popravdě moc nepomáhá. I k nám se už dostalo, že tamější plukovníci o svých politických chráněncích mluví jako o póvlu a že si sdílí mezi sebou citlivé informace o členech vlády či poslancích. Něco takového by ochránce neměl nikdy dělat, na tohle jsou pracovní kodexy. GIBS dělá, co může, ale ten počet případů nestíhají odbavovat.

Ředitel Komorous doufá, že se na kauzy zapomene a dosáhne na třetí generálskou hvězdu. Od policejního prezidia dostal doporučení, „ať s nikým z médií proboha nemluví“. Spekuluje se, že by mohl na jaře pod tlakem z jiných míst odejít, ale to jsou podle mě spíše zbožná přání. Aktivněji se ale Ochranná služba PČR na prezidiu neřeší, na policii se sype už tak hromada jiných problémů.

Policista č. 4: Vedení ochranky generála Komorouse si za neustálé podpory a tolerance policejního prezidenta Vondráška dělá, co chce. Pokračuje se v zaběhnutých kolejích a opakuje se historie nepopulárních, demonstrativních a autoritativních rozhodnutí, jako v případě povyšování podezřelých z trestné činnosti do funkcí vedení Odboru ochrany chráněných osob. Jde například o dva majory, kteří se dočkali hodností plukovníků, konkrétně jde o osoby s iniciály ZZ a JM.

Aby toho nebylo málo, tak jim veřejně před zbytkem odboru Komorous vyjádřil maximální důvěru. Není tajemstvím, že nejen tito lidé ze své pozice provedli několik sezení proti nepohodlným podřízeným, kteří projevili své názory a nespokojenost. Těm – vždy v přečíslení – doporučili odejít. Tyto nomenklaturní praktiky, vyznávané a aplikované i samotným Komorousem, jsou pro vedení OS přímo typické.

 Jak vedení OS, tak policejní prezidium se uchýlilo ke strategii „mrtvého brouka“ a k ničemu se nevyjadřuje. Vzhledem k tomu, že většina dobrých kolegů kvůli kritice odešla, tak se podpora řádného vyšetření nahlášených případů blíží nule.

Policista č. 5: Situace na OS je v současné době nečitelná a nejasná, navíc podbarvená značným napětím. Je otázka, zda je to skutečně snaha o jakousi stabilizaci, nebo je to jen změna taktiky. Medializované kauzy nikdo neřešil a neřeší, neboť se nic z toho údajně nezakládá na pravdě. Jak vedení OS, tak policejní prezidium se uchýlilo ke strategii „mrtvého brouka“ a k ničemu se nevyjadřuje. Vzhledem k tomu, že většina dobrých kolegů kvůli kritice odešla, tak se podpora řádného vyšetření nahlášených případů blíží nule. Spolu s nimi však odešla i větší část těch kolegů, jejichž jména rezonovala na inspekci a kteří měli máslo na hlavě. Ti radši v tichosti zmizeli.

 Policista č. 6: Atmosféra je ponurá a plná obav, strachu a nepředvídatelných očekávání. Došlo na nestandardně rychlé nebo jinak pofidérní odchody ze služebního poměru do civilu, a to koncem léta a začátkem podzimu. Ředitel Komorous to umožnil některým svým velitelům, které prověřuje GIBS. Problémy se tím ale nevyřešily a ani vyřešit nemohly.

Vyjádření Policejního prezidia ČR k tvrzení policistů

„I z naší strany odmítáme jakýkoliv ‚lov zrádců‘, o kterém píšete, a ke kterému by snad mělo u útvaru docházet. Pan první náměstek je v pravidelném kontaktu s ředitelem Ochranné služby PČR, stejně jako s dalšími řediteli jemu podřízených útvarů, tedy má o stavu a činnosti OS veškeré potřebné informace, které však nehovoří o jakýchkoliv mimořádných problémech a naopak značí, že útvar jako takový funguje bez problémů a své úkoly plní.

Mimo to se pan náměstek v září minulého roku sešel spolu s vedením OS se všemi veliteli různých stupňů řízení, aby si vyslechl jejich požadavky a poznatky ke službě u útvaru. První náměstek v neposlední řadě klade důraz i na personální stabilizaci jemu podřízených útvarů. V tomto ohledu je možné konstatovat, že došlo k 1. ledna 2025 ke zvýšení fyzických stavů policistů OS oproti roku 2024,“ dodal také mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán na dotaz redakce CNN Prima NEWS.

Někteří ze zmíněných podivně odcházejících kolegů si přilepšili navýšením výsluhy formou přesčasů, a to i na úkor jiných ochránců. Funkcionáři na poslední chvíli měnili svým podřízeným celé předem plánované směny, ze kterých se rázem pro odcházejícího stal neplánovaný přesčas. Nebo podřízené z lukrativních přesčasových služeb pár hodin před nástupem s troufalými komentáři úplně vyškrtali a hříšníky nebo jiné velitele dosadili místo nich. To vše za účelem finančního prospěchu.

Policista č. 7: Pracovní prostředí je velmi toxické, kolektiv rozložený. Vše podtrhuje management, který dokonale využil metody „rozděl a panuj“, a pomocí pomluv a intrik donutil své podřízené starat se jen o sebe. Nikdo už raději nic nekomentuje, hledí si svého. Není náhoda, že část „nepohodlných lidí“ buď odešla do civilu, přešla na jiná pracoviště nebo měli „nůž na krku“, aby mlčeli. Vše umocňují blížící se parlamentní volby a s tím spojený značný objem budoucí práce. Současnému stavu na útvaru neprospívá ani fakt, že vedení OS, ale i policejní prezidium, celou situaci zjevně záměrně přehlíží.

Pravděpodobně se k řešení vzniklé situace nemají právě kvůli volbám, kdy se očekává další vlna odchodů do civilu a možná personální obměna. Další roli v tom všem sehrávají i přátelské vazby a závazky. Nutné je podotknout, že část managementu zapojená do živých kauz se už „zachránila“ odchodem do civilu na vlastní žádost – s doživotní rentou a dalšími náležitostmi. Bůh ví, kdo se bude snažit dát útvar zpět dohromady.

Policista č. 8: Za chvíli to bude rok mého života v každodenním stresu z pomsty, která přichází průběžně a z různých směrů. Komorous si svými slovy mezi mužstvem nevidí do pusy, mstí se jemu znelíbeným policistům nejen sám svými rozhodnutími, ale i přes svého věrného a vysoce postaveného podřízeného v hodnosti plukovníka. Toho jako nástroj psychického teroru úkoluje k tomu, aby v útvaru šířil účelové pomluvy a zjišťoval profesní nedostatky či pochybení „označených krys“, které Komorousovi tak leží v krku. Na odstranění těchto policistů ze služebního poměru vynakládá uskupení velitelů nemalé úsilí. Nedůstojné a pohrdavé chování vedení, podbarvené nevybíravými vulgarismy k chráněným osobám a jejich požadavkům, atmosféru pouze dokresluje.

Policista č. 9: Nastavenou atmosférou je to totální diktatura. Kdo se pokusí třeba jen vyhranit, úplně skončil. Výběrová řízení ovládá stále stejné uskupení náměstků, které několik týdnů dopředu prohlašuje jméno jimi vyvoleného dosazeného vítěze. Nový oblíbený velitel jedné skupiny dělá přesčasy z pohodlí domova a místo sebe posílá na zajištění bezpečnosti chráněné osoby samotného nováčka.

Garance ochrany osob jako taková je dlouhodobě dysfunkční. V případě problémů je k dispozici kontrolní pracovnice – kapitánka JK – která sepíše jakoukoli zprávu šitou na míru, aby Komorouse přikryla. Za to pobírá nemalé finanční odměny. Těžko potom predikovat nějaké pozitivní výhledy.

X X X

BABIŠ:  PLATY  POLItiKŮ,  SOUDCŮ  ODDĚLIT

Platy politiků a soudců by se měly oddělit, apeloval Babiš ve sněmovně

Poslanci dnes návrh projednají ve třetím čtení. Vláda Petra Fialy (ODS) předpokládá, že celý legislativní proces je možné stihnout tak, aby předloha vyšla ve sbírce zákonů do konce ledna. Soudci v lednové výplatě dostanou přidáno tak, jak navrhoval původní návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, tedy o skoro 14 procent. Podle současného návrhu by měly růst o 6,95 procent.

Opoziční kritika provázela dnes ve Sněmovně závěrečné schvalování sporné novely s letošním růstem platů vrcholných politiků o téměř sedm procent. Jako první vystoupil ještě před hlasováním o návrhu programu mimořádné schůze předseda ANO Andrej Babiš (ANO), který označil vládní předlohu za nepřijatelnou a nemravnou. Obdobně se vyjádřil lídr dalšího opozičního hnutí SPD Tomio Okamura, podle něho je navrhovaný růst platů vrcholných politiků také bezdůvodný. Babiš trval na zmrazení platů vrcholných politiků do konce roku 2029, což vedle ANO prosazuje také SPD.

Program mimořádné schůze Sněmovna schválila po zhruba třech hodinách od zahájení jednání hlasy poslanců čtveřice koaličních stran a opozičních Pirátů. Poslanci ANO a SPD hlasovali proti.

„Pětileté zmrazení by poskytlo dostatečný čas na oddělení platů politiků od soudců a na vytvoření udržitelného a spravedlivého systému odměňování politiků, který by reflektoval reálný ekonomický vývoj,“ řekl Babiš. Diskutovat by se podle něho mělo také o různých příplatcích a náhradách. Babiš míní, že politici by měli mít jeden plat, ze kterého by si hradili všechno sami.

 Obdobně jako při minulých schůzích předseda ANO využil svého přednostního řečnického práva také ke kritice nynější vlády a premiéra Petra Fialy (ODS). Kabinet vinil například z odpovědnosti za vyšší inflaci a ceny elektřiny a plynu. Zmínil také očekávané dalším zdražení energií v případě zavedení emisních povolenek. „Pokud se vrátíme do vlády, okamžitě tohle zrušíme. A je mi úplně jedno, co říká (předsedkyně Evropské komise) Ursula von der Leyenová se svým Green Dealem,“ prohlásil.

Kritika vlády

Fialova vláda musí podle Babiše skončit. „Dokážeme opět nastartovat ekonomiku, snížit ceny energií a inflaci a vrátit důvěru občanů v budoucnost, o kterou je tato vláda okradla,“ řekl v souvislosti s vládními ambicemi ANO po letošních sněmovních volbách.

„Jde o další projev naprosté drzosti a arogance Fialovy vlády a její odtrženosti od reality,“ prohlásil k novele Okamura. Pozastavoval se nad tím, čím si politici zasloužili reálný růst svých příjmů, když většině pracujících reálné příjmy podle něho dlouhodobě klesají a životní náklady jim rostou. „SPD je zásadně proti zvyšování platů politiků,“ zdůraznil.

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek podotkl, že Babiš vystoupil ve Sněmovně s obdobným projevem už nejméně čtyřikrát. „V podstatě ta samá struktura těch samých příběhů, které je třeba stále připomínat, aby se lidem zadřely do hlavy,“ poznamenal Michálek. Sněmovní jednání o platech má za politické divadlo. „Spočívá v tom, že politici, když je krize, chtějí vypadat před veřejností dobře, zmrazí si platy, a pak si neví rady, co dělat s rozmrazením a skokovým nárůstem,“ uvedl. Reálným problémem jsou podle něho náhrady, v nichž se skrývá část reálných příjmů politiků a stal se z nich „nepřiměřený krmelec“. „Náhrady na dopravu jsou úplně ustřelené,“ připomněl Michálek pirátský návrh na jejich snížení až o 25 procentních bodů.

Rovněž Okamura, obdobně jako Babiš, mluvil ve Sněmovně o zdražování, o cenách energií nebo o životní úrovni. Hnutí SPD má samozřejmě připraven plán obnovy hospodářského růstu, který chceme realizovat účastí v příští české vládě,“ řekl.

Zásah Ústavního soudu

Platy vrcholných politiků, soudců i státních zástupců se obvykle odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Vypočítávají se z takzvané platové základny, která je součinem této průměrné mzdy a zákonného koeficientu. Loni platy zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na úrovni roku 2023. Ústavní soud (ÚS) ale loni v květnu s platností od roku 2025 proti minulosti snížený koeficient zrušil, důvodem bylo, že se vztahoval i na platy soudců.

V roce 2023 činila platová základna 94.757,5 koruny, pro loňský rok byla 94.775 korun. Schvalovaná novela stanoví pro letošek platové základny přímo, pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101.364 korun a pro soudce o 121.685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu ÚS počítaly ze základny 120.951 korun. Schvalovaná předloha přímo určuje pro letošek i základnu pro státní zástupce, a to 109.516,5 koruny. V dalších letech se má vrátit koeficient, který stanoví výši základny v závislosti na průměrné mzdě.

Výši konkrétního platu pak určují další koeficienty, kterými se násobí platová základna. Například u prezidenta je to 3,6, u předsedy vlády a předsedů parlamentních komor 2,9, u místopředsedů vlády 2,49. Pro poslance bez jakékoli další funkce je koeficient 1,08, pro ministra 2,06. U soudců se výše koeficientu odvíjí od toho, u kterého soudu pracují a jakou mají délku praxe; vyšší koeficienty pak u všech soudů platí pro jejich funkcionáře. Například předsedům Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu se platová základna (vyšší než u politiků) vynásobí koeficientem 2,5.

Pokud projde navrhovaná novela, vzroste základní plat poslance o 7100 korun na 109.500 korun měsíčně, předseda výboru bude brát 146.000 korun, místopředseda přes 123.000. Prezidentovi se plat zvýší o 23.800 na 365.000 korun. Původní návrh z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, který reagoval mimo jiní na květnové rozhodnutí ÚS, původně počítal s podstatně vyšším nárůstem platů o skoro 14 procent. Po vlně kritiky vláda nakonec v polovině října schválila návrh na navýšení o necelých sedm procent.

Hlas veřejnosti

Je také pravděpodobné, že Sněmovna ohraničí meziroční růst platů vrcholných politiků na nejvýše pět procent. Rozpočtový výbor v pondělí přijal kladné stanovisko k pozměňovacímu návrhu ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Ten svou úpravu na omezení meziročního růstu na nejvýše pět procent zdůvodnil záporným postojem veřejnosti k razantnějšímu zvyšování platů politiků potom, co skončí dříve schválené restrikce.

V dalších letech se má do zákona číslo 236/1995 (o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu) znovu vrátit koeficient, který stanoví výši platové základny automaticky. Tento násobek byl v nedávné minulosti tři pro soudce a 2,5 pro ostatní. Pro rok 2024 se v rámci vládního konsolidačního balíčku koeficient pro soudce snížil 2,822, u ostatních pak platová základna činila 83,3 procenta základny pro soudce.

Loni v květnu se ale trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny neobstálo před Ústavním soudem, který se přitom změnami zákona, který upravuje nejen platy politiků, ale i soudců, zabýval v minulosti mnohokrát. ÚS loni řešil také zmrazení platů (jež zasáhlo i soudce) v letech 2021 a 2022. Zatímco v prvním roce bylo podle soudců vzhledem k mimořádným pandemickým okolnostem v souladu s ústavním pořádkem, v následujícím roce nikoliv. Soudci nicméně nezískali právo na dorovnání platů za rok 2022, na rozdíl od těch v roce 2024.

ÚS platy řeší opakovaně

ÚS se politickými zásahy do výše platů soudců v minulosti zabýval opakovaně. Formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu některé zásahy do platů ústavní soudci uznali jako možné a důvodné, například po ničivých povodních. Soudci však opakovaně poukazují na to, že zásahy do jejich platů jsou opakované, selektivní a nepřiměřené okolnostem.

Předseda ÚS Josef Baxa po květnovém rozhodnutí znovu uvedl, že platy soudců nejsou nedotknutelné, vždy záleží na kontextu, důvodech a na tom, zda politici respektují judikaturu ÚS, která se podle Baxy opakuje „jako kolovrátek“. Rozhodnutí ústavních soudců ovšem nebylo jednomyslné. Dva přehlasovaní členové ÚS Jan Wintr a Josef Fiala v odlišných stanoviscích uvedli, že judikatura je nejednotná a nepřesvědčivá, v některých aspektech jde „daleko nad rámec toho, co lze z Ústavy korektně dovodit“.

Změnami ve stanovování soudcovských platů se v minulosti zabýval také Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Ten v červnu 2023 jednomyslně rozhodl, že Česká republika neporušila práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhla do jejich platů. Šest soudců obecných soudů se na ESLP obrátilo proto, že v daném období se opakovaně měnila platová základna pro soudce – konkrétně z trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře na 2,5násobek a později na 2,75násobek. Případně se tato základna stanovila fixní částkou.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

ŽÁDNÝ  TRESTNÝ  ČIN  NA   ALIMENTY

Neplacení alimentů by podle Bradáčové nemělo být součástí trestního práva

Budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová má výhrady k vládní novele trestního práva. Návrh je podle ní „málo ambiciózní“ v řešení problematiky podmíněných trestů či ohledně zneužívání identity v deepfake videích. Osobně by také byla pro to, aby neplacení alimentů vůbec nebylo součástí trestního práva. Uvedla to na semináři ve Sněmovně. Varovala rovněž před tím, aby veřejnost nenabyla z peněžitých trestů dojem, že páchat majetkovou trestnou činnost se vyplácí.

Návrh, který ve středu projedná sněmovní ústavněprávní výbor, by se měl podle Bradáčové více zaměřit na problém s ukládáním podmíněných trestů soudy. „U některých typů kriminality naprosto převažují podmíněné tresty odnětí svobody jako jediné, bez kumulace s dalšími tresty. Měly by ale být spíše tresty výjimečnými. Jasně se ukázalo, že aplikační praxe si s tímto sama neporadí. Trend je tady za posledních 15 let tak zažitý, že to bude chtít intervenci ze strany zákonodárce,“ míní současná pražská vrchní státní zástupkyně.

Větší ambice by měl návrh podle Bradáčové mít i ohledně úpravy takzvaných deepfake videí. Novela trestný čin navazuje na pornografické dílo. „V mezinárodních dokumentech, které bude muset Česká republika v nejbližší době přijmout, se objevuje zneužívání identity nejen ve vztahu k sexuální oblasti, ale k identitě jednotlivce vůbec,“ upozornila státní zástupkyně.

Zanedbání povinné výživy sice vládní návrh ponechává trestným činem, avšak pouze pokud neplacení alimentů přesáhne čtyři měsíce a vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Trestní sazbu stanoví maximálně na roční vězení. „Rozumím tomu, že je to otázka politická a má návaznost na řešení situací v sociální oblasti. Pokud se zákonodárce rozhodne tuto skutkovou podstatu v trestním zákoníku ponechat, pak ale souhlasím s názorem Nejvyššího soudu, že hranice odnětí svobody by měla být nejméně dva roky, aby systémově odpovídala trestání jiných trestných činů,“ řekla Bradáčová.

 Platba za trestnou činnost?

Navrhované rozšíření možnosti ukládat peněžité tresty budoucí šéfka žalobců nerozporuje. „Musíme jen velmi pozorně zvažovat u jednotlivých trestných činů a u jednotlivých věcí, aby ve veřejnosti nepřevládla nedůvěra k ukládání takovýchto trestů z pohledu toho, že se vyplácí páchat majetkovou trestnou činnost, protože orgány činné v trestním řízení nikdy neodčerpají veškeré výnosy z trestného činu,“ podotkla. Výše samostatně ukládaných peněžitých trestů by tak podle ní neměla být zanedbatelná vedle výnosu, kterou pachatel trestnou činností získal.

K diskutovanému novému trestnému činu „činnost pro cizí moc“ poznamenala, že je u něj sice špatně legislativně vyjádřená skutková podstata, tu je ale možné spravit. Současné pojetí trestného činu vyzvědačství totiž podle Bradáčové absolutně neodpovídá potřebám a není ani obvyklé v západních evropských státech. „Za celou svou kariéru jsem nezažila ani jedno trestní stíhání (za vyzvědačství). Znamená to, že nemáme v České republice žádného pachatele, který by se dopouštěl takového trestného činu? Já tomu nevěřím,“ konstatovala. Česká úprava navázaná na utajované skutečnosti se podle ní objevuje pouze v postsovětských státech. Ohledně nové definice by se zákonodárci mohli inspirovat například u skutkových podstat teroristických trestných činů, dodala, ceskajustice.cz

X X X

Německo už dva roky ekonomicky slábne. Čína mu konkuruje cenami, někdy i kvalitou

Německé hospodářství už dva roky za sebou slábne. Potvrzují to středeční čísla statistického úřadu. Hrubý domácí produkt loni klesl o dvě desetiny procenta. V problémech je hlavně průmysl, který je silně provázaný i s tím českým. Podle statistického úřadu šlo o kombinaci dlouhodobých problémů s aktuální situací na trhu. Německo dlouhodobě sází na export, jenže jeho vývozcům se nedaří.

 Německé ekonomice se nedařilo ani v období, kdy světový obchod rostl, což bylo loni. Počet objednávek čistě pro Německo se naopak loni snižoval.

 Přispěly k tomu například vysoké ceny energií a obecně náklady na výrobu. Podle statistiků nepomohla navíc ani nejistota na domácím trhu. Němci mají sice i díky inflaci za poslední léta už o něco vyšší platy, ale změnilo se jejich nákupní chování a konzum nijak výrazně nenarostl.

Řada zaměstnanců má totiž strach z možného rušení pracovních míst, takže i proto mnoho domácností radši dál šetří. Vedle maloobchodu toto pociťují třeba i firmy napojené na německý stavební sektor, i ten bojuje s velmi nízkou poptávkou. Ale tím úplně nejzásadnějším problémem je situace v průmyslu – ať už se bavíme o chemickém anebo třeba o automobilovém sektoru.

Pro Německo je ze dvou pohledů důležitá Čína. Velké koncerny na ni léta spoléhaly jako na klíčového, v podstatě nejzásadnějšího odběratele. Nejtypičtějším příkladem je koncern Volkswagen, kterému čínský trh přinášel asi 40 procent všech zisků. Až donedávna.

 Tamní zákazníci ale teď přechází ke konkurenci, hlavně pak k tuzemským elektromobilům. A Volkswagen i všechny jeho dceřiné značky tam začal velice výrazně ztrácet. Sázka na tamní spotřebitele ale přestává vycházet i celé spoustě jiných koncernů. A právě odliv čínských zakázek je podle statistického úřadu jednou z hlavních věcí, které německou ekonomiku táhly dolů.

K tomu se navíc přidává ještě druhá rovina, a to, že čínští výrobci naopak stále více vyvážejí ven do světa a řadě německých firem tak můžou konkurovat jak cenou, tak někdy i kvalitu nabídky.

I toto je specifické třeba pro automobilový sektor, protože do Evropy přichází stále další čínské značky od MG až po například BYD, které si na evropském trhu budují své pozice, zatímco němečtí výrobci bojují se ztrátou zákazníků.

Volkswagen například meziročně prodal méně aut než předloni a jedinou výjimkou zůstávají značky Škoda a potom ještě Seat neboli CUPRA, které jako jediné posilují. Zatímco například Audi loni spadly prodeje o více než 10 procent.

Německo je teď uprostřed předvolební kampaně, ve které jsou ekonomické otázky jedny z nejsledovanějších. Opoziční předák Fridrich Merz, který se podle průzkumu může velmi pravděpodobně stát příštím německým kancléřem, teď ale zaujal jedním ostrým výrokem.

Merz v jednom pondělním projevu zpochybnil jeden ze základů transformace, kterou teď německý průmysl prochází. Konkrétně ekologickou výrobu oceli, při které by se měl využívat vodík z obnovitelných zdrojů. Podle Merze se do toho vkládají možná až příliš velké naděje.

Šéf CDU (Křesťanskodemokratická unie Německa), který má sám byznysovou minulost, zdůraznil, že tato metoda čistě jen z ekonomického pohledu nedává smysl, alespoň zatím. Německo prý hlavně ani neví, kde by vůbec tolik vodíku sehnalo, aby ho mělo dostatek.

Jeho výrok obratem odsoudil šéf sociálních demokratů Lars Klingbeil, podle kterého se tím Merz pouští na nebezpečnou stezku a v podstatě ohrožuje budoucnost Německa coby průmyslové velmoci. Zástupci odborů vzkazují, že na výrobě té takzvané zelené oceli závisí desetitisíce pracovních míst a stát musí tuto metodu dál podporovat i z vlastních peněz.

Za Merze ale naopak v komentáři přimlouvá renomovaný deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Opoziční předák prý jen na tomto, konkrétním příkladu ukázal, že Německo zkrátka nemá svou transformaci vůbec domyšlenou a řada jiných stran to akorát maskuje sliby, že všechno včetně počtu pracovních míst zůstane při starém, pokud se najdou nové výrobní metody.

Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung přitom tím základním problémem, který by se měl řešit, jednak výška platů a potom silná státní byrokracie. Deník připomíná, že i velké německé koncerny právě kvůli tomuto přemisťují své klíčové projekty raději do zahraničí. Například levné elektromobily od Volkswagenu, ty budou vznikat ve Španělsku a BMW sází na výrobu klíčových modelů zase v Maďarsku.

X X X

Perutka: Změny Bidena vůči Kubě jsou trochu zbytečné. Nastupuje Trump a ten je nepředvídatelný

Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena se rozhodla vyřadit Kubu ze seznamu států podporujcích terorismus. Společně s tím má také zrušit některé sankce vůči Kubě. Za pět dní však do úřadu nastupuje Donald Trump a očekává se, že Bidenovo rozhodnutí zvrátí. „Je to takový ping-pong demokratických a republikánských administrativ v tom, kdo tam Kubu zapíše a kdo ji ze seznamu odepíše,“ říká pro iROZHLAS Lukáš Perutka.

X Prezident Joe Biden rozhodl, že Kuba už nebude označena jako země podporující terorismus a uvolní některé sankce. Můžete stručně nastínit, jaké sankce USA uplatňuje, z jakého důvodu a kterých z nich se bude týkat změna?

To je ještě nejasné. Prohlášení jsou trochu taková protichůdná, takže tam si ještě musíme počkat. Každopádně celý Bidenův balíček je poněkud zbytečný, protože Biden končí a za pět dní nastupuje Donald Trump.

Jak už uvedli někteří lidé, kteří se pohybují v okolí Donalda Trumpa, tak pravděpodobně se budou velmi rychle angažovat v tom, aby byla Kuba zase vrácena na list států, které podporují terorismus. A všechny odstraněné sankce zase zavedou a možná v tomhle ještě budou přitvrzovat.

Ping-pong o Kubu

Nástup Donalda Trumpa teď tuto změnu opět obrátí zpátky, nebo je naopak možné, že jeho administrativa bude v Bidenově kroku pokračovat? Jakou roli v tom může hrát Marco Rubio, pokud se stane ministrem zahraničí, jak se předpokládá?
To je samozřejmě otázka, protože Trump je tak nepředvídatelný, že je těžké vědět, co očekávat, u něj dost často asi záleží na tom, jak se vyspí. V každém případě už tady máme určitý precedens a to je právě první Trumpova administrativa. Kuba byla na seznamu států už od roku 1982, kdy ji tam dal prezident Reagan. Pak v roce 2015 ji Obama vyškrtnul, ale Trump zase vrátil.

Takže teď to je takový ping-pong demokratických a republikánských administrativ v tom, kdo tam Kubu zapíše a kdo ji ze seznamu odepíše. V každém případě Trump bude pravděpodobně tvrdší, ale to už sliboval i ve svém prvním vládním období a moc zásadních změn to nepřineslo s výjimkou dvou sankcí, které na rozdíl od Obamy opět zavedl.

 Tyto sankce poměrně poznamenaly Kubu, to je potřeba říct, ale nebyly tak tvrdé, jak se očekávalo. Třeba se očekávalo a to se očekává právě u budoucího ministra zahraničních věcí Marca Rubia, který má kubánské kořeny a profiluje se jako bojovník proti komunistickému režimu na Kubě, tak že by dokonce vztahy mohly upadnout do období před Obamou. To znamená, že by američtí turisté vůbec na Kubu nemuseli jezdit, nebo nemohli jezdit a dokonce by došlo i k přerušení diplomatických vztahů.

Ale samozřejmě je otázka, jestli to k tomu dojde. Za prvního Trumpova období se o tom taky uvažovalo, ale nakonec to k tomu nesklouzlo.

X Jak je Bidenův krok přijímán ve Spojených státech politiky a občany?

Samozřejmě je přijímán Trumpovým okolím a Republikánskou stranou kontroverzně. Upozorňují na to, že pět dní před Trumpovou inaugurací už by se nic takového nemělo stát. V každém případě je to určitá tradice, že právě v lednu odcházející američtí prezidenti, ať už to byl právě Trump, Obama nebo Biden, tak se vždycky ještě v zahraniční politice uchýlí k nějakému gestu.

Pak tu máme demokratickou část a to je právě třeba komentář současné Bidenovy administrativy a lidí, kteří ji podporují. Ti vykreslují celou záležitost z nějakého humanitárního hlediska, kdy říkají, že jsme Kubu vyškrtli, protože máme samozřejmě důkazy o tom, že Kuba už nepodporuje teroristy, což je podle mě dost diskutabilní, ale budiž, a říkají, že za to režim propustí asi 500 politických vězňů.

To už režim přislíbil, ovšem Kubánci to interpretovali tak, že to nemá s tímto Bidenovým krokem nic společného, takže je otázka, jestli tam roli nehrály spíš jiné nějaké síly, jako třeba papež František a další.

Situace na Kubě

X  Co se dá teď výhledově očekávat od Kuby právě ještě v reakci na tento krok?

Můžeme očekávat, že Kuba se bude spíš snažit to využít. Oni si ale samozřejmě uvědomují, že je čeká spíš souboj s Trumpovou administrativou a toho se obávají. Kuba je na tom hospodářsky naprosto tragicky. Můžeme říct, že třeba turistický sektor se stal určitou dominantou Kuby, protože v produkci cukru to už není to, co bývalo, naopak Kuba těží pomalu tolik cukru, že to nevystačí ani na domácí potřebu a naopak cukr dováží, což je úplný paradox.

Samozřejmě produkce tabáku a doutníků jednak už taky není tak výnosná, nebo je taky dost poznamenaná ne úplně dobrými praktikami a obchodními vztahy s Čínou, ale taky ji poznamenaly třeba právě hurikány, které letošní úrodu poměrně zdevastovaly. Navíc kvalita kubánských doutníků trvale klesá. Takže v tomhle ohledu prostě renomé Kuby jde dolů.

A turismus samozřejmě dostal tvrdou ránu už díky nástupu Donalda Trumpa, který právě ztížil možnost návštěvy amerických turistů, kteří tam za Obamy mohli jezdit individuálně. Od Trumpova znovuzavedení určitých sankcí už tam mohli jezdit jen organizovaně. Čili abych to trochu popsal, tak když člověk nastoupil na nějakou výletní loď a přijel na Kubu, tak to samozřejmě šlo, ale pokud tam chtěl jet třeba navštívit příbuzné, tak to už nešlo.

Čili Kuba přišla o značnou porci amerických turistů, což samozřejmě znamenalo méně peněz do státní pokladny, protože turismus je tam kontrolován státem. A do toho máme neuvěřitelné problémy s covidem – Kuba byla velmi postižená, samozřejmě tam byly restrikce v návštěvnosti a problémy, které známe třeba z letošního roku, kdy docházelo k tomu, že na několik dní docházelo k blackoutům, kdy vypadla celá elektrárna.

To není úplně prostředí, do kterého chcete posílat turisty. Navíc, co si budeme říkat, kvalita turistických služeb je tam na mizerné úrovni, když to porovnáme s okolními karibskými ostrovy, tak na Kubu se spíš jezdí za komunistickým skanzenem, ale to tam jedete jednou a pak už to úplně opakovat nechcete.

Když jsem měl třeba možnost mluvit s nějakými lidmi, kteří byli jako turisti na Varaderu, tak si stěžovali na to, že prostě od pondělí do pátku tam jedli rýži s fazolemi, že prostě úroveň služeb byla poměrně mizerná. Takže v tomhle ohledu Trump pravděpodobně nebude přinášet žádný ekonomický impulz pro Kubu a oni se samozřejmě velmi obávají, protože hospodářská stránka na ostrově je velmi špatná.

X A i když tedy se očekává, že za týden dojde opět k změně zpátky, tak přece jen nebude mít Bidenův krok nějaký dopad?

Je otázka, kdy to Trump zruší. Zatímco jsem tak pročítal nejrůznější vyjádření lidí okolo Trumpa, tak oni Kubu na seznam velmi rychle zapíšou. Jestli to bude mít nějaký dlouhodobější dopad, to bude spíš záležet na tom, do jaké míry a v jaké rychlosti se Trumpovi podaří zase zpátky sankce zavádět.

Já si myslím, že to bude poměrně rychle, protože republikáni mají pod kontrolou jak Senát, tak i Sněmovnu reprezentantů. Samozřejmě Trump ví, že jeho voliči třeba například ve státě jako Florida, tak jsou právě ti „Latinos“, kteří ještě dlouhodobě od 80. let podporovali demokraty, ale najednou v těchto volbách to bylo jinak.

A podporovali Trumpa mimo jiné i právě kvůli jeho tvrdším postojům vůči diktátorským režimům Latinské Ameriky, jako je Kuba nebo Venezuela. Takže já si myslím, že on jim v tomto vyjde vstříc. Takže já se obávám, že Bidenova iniciativa je spíš takovou labutí písní a že nebude mít dlouhého trvání. Samozřejmě se můžu mýlit a Trump může přistoupit ke Kubě trochu jinak a s větším zpožděním.

X X X

Česko vyváží dvacet procent surového mléka. ‚Důvodem je cena,‘ říká předseda Zemědělského svazu

Zatímco v roce 2000 chovali zemědělci v Česku zhruba půl milionu dojných krav, předloni to ale bylo podle údajů Českého statistického úřadu už jen necelých 350 tisíc. I tímto úbytkem se zabývá dvoudenní konference Mléko 2025. Jde o největší konferenci v oblasti automatizace chovu skotu v Evropě. „Robotizací nahrazujeme nedostatek pracovní síly,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Martin Pýcha, předseda zemědělského svazu.

 X Mléko je podle zemědělského svazu z hlediska tržeb druhá nejdůležitější komodita v zemědělství hned po obilninách. Dojnic v Česku přitom stále ubývá. Víte proč?
Je to samozřejmě dané tím, že chovat dojný skot je investičně i organizačně velmi náročné. Musíte zajistit pracovníky, musíte najít finance, které do toho investujete. Musíte také umět chovat dojný skot, protože jde o oblast, která vyžaduje velmi vysoké know-how a čeští zemědělci to umí.

 X Tyhle okolnosti tady byly nejspíš vždycky. Náročné to bylo vždycky. Tak proč počet dojnic ubývá teď?

Počet dojnic ubývá dlouhodobě nejen u nás, ale i v celé Evropské unii. Jak znovu říkám, je to otázka toho, že na jedné straně se zvyšuje dojivost, což znamená, že dojnic není potřeba tolik, a na druhé straně, ne všichni to umí.

Z trhu odchází ti, kteří to neumí. Velmi často jsou to také menší zemědělci, kteří nemají takové možnosti, aby chovali dojnice ve větších stádech, které jsou nezbytné z důvodu, aby ta produkce byla konkurenceschopná. Velmi často menší zemědělci přechází na pastevní chov masného skotu a opouští produkci mléka.

X Čekáte, že tenhle trend bude i nadále pokračovat?

Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby se ten trend zastavil. Česká republika z hlediska kvality a užitkovosti patří ke špičce nejenom v Evropě, ale i na světě.

Jsme relativně malá země, naše produkce je v řádech jednotek procent v rámci celé Evropské unie. I Evropská komise ale očekává, že ve střední a východní Evropě je potenciál ke zvyšování stavu dojnic a ke zvyšování produkce mléka. My bychom byli rádi, kdyby Česká republika tuto příležitost dokázala využít.

Digitalizace a robotizace chovu

X Jak velký je v Česku prostor pro další rozvoj a zvyšování produkce mléka?

My můžeme podpořit zvyšování u těch stávajících chovatelů, ale zároveň můžeme motivovat zemědělce, kteří dnes dojný skot nechovají, aby ho chovali do budoucna. Z hlediska toho, že je to jedna z mála komodit, kde my jako zemědělský svaz vidíme jasnou perspektivu a možnost uspět nejen v evropské, ale i celosvětové konkurenci.

Je to samozřejmě dáno nejenom kvalitou našich chovatelů, ale také kvalitou našich zpracovatelů, protože my jako zemědělci produkujeme mléko. Část z toho vyvážíme do zahraničí, ale pro nás by bylo daleko lepší, kdybychom dokázali české mléko zpracovat v českých mlékárnách a vyvážet zpracované mléčné výrobky, jako jsou sýry, jogurty, máslo a podobně.

 X Česko vyváží dvacet procent produkce surového mléka, ale dováží se až padesát procent zpracovaných mléčných produktů, jako je třeba máslo nebo sýry. Proč vlastně čeští zemědělci preferují zahraniční zpracovatele?

To je jednoduché – je to cena. Pokud dostanete v německé mlékárně vyšší cenu za mléko, tak samozřejmě volíte odběratele v Německu.

My se snažíme preferovat české mlékárny, ale i zemědělci musí zaplatit náklady, musí zaplatit zaměstnance a každý halíř na každém litru je samozřejmě znát, takže v okamžiku, kdy máte možnost prodat mléko někomu, kdo vám zaplatí vyšší cenu, tak ten zemědělec se jí snaží využít.

X Dá se to vůbec nějak změnit?

Byli bychom rádi, kdyby české mlékárny platily aspoň tu evropskou cenu, aby byly schopny zaplatit takovou cenu jako třeba německé, ale bohužel narážíme na to, že taková situace tady u nás v České republice není.

X Ekonomické možnosti zpracovatelů asi také budou jiné než v Německu. Když se ale vrátím zpátky k té zmíněné konferenci, tak ta se zaměřuje i na různé novinky v chovu skotu. Může právě modernizace chovu skotu situaci zásadně změnit? Na jaké trendy se v tomhle případě sází?

Tahle konference je zaměřená na robotizaci a digitalizaci. Pro nás je robotizace a digitalizace chovu skotu důležitá z mnoha aspektů.

Jedním z nich je samozřejmě to, že tím nahrazujeme nedostatek pracovní síly, a přestože to může být v některých případech nákladnější, tak v okamžiku, kdy zaměstnance nemáte nebo je velmi obtížně sháníte, tak možnost nahradit je roboty je výhodnější.

Roboti navíc pracují 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, což znamená, že nemusíte řešit víkendy, služby, noční služby a tak. Péče o dojný skot je náročná, musíte je krmit 24 hodin denně, řešit napájení, ale i třeba porody a další věci.