Německo kývlo na dodávky těžkých zbraní Ukrajině. „Nakrmí“ gepardy Brazílie?Němečtí poslanci ve čtvrtek schválili rezoluci na podporu dodávek těžkých zbraní Ukrajině a vyzvali vládu, aby vyzbrojování urychlila. Kabinet sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze se dlouho zdráhal poskytovat ukrajinské armádě těžké zbraně, tento týden ale Kyjevu nabídl samohybný protiletecký systém Gepard, ke kterému ale zatím nemá dostatek munice.

„Pokračovat s dodávkami potřebného vybavení, urychlit dodávky, kde to bude možné, a rozšířit dodávky o těžké zbraně a komplexní systémy například v rámci řetězových výměn,“ vyzývá vládu rezoluce. Ruku pro ni zvedlo 586 německých poslanců, proti jich byla stovka.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck krátce před hlasováním zveřejnil na Twitteru video, ve kterém veřejnosti vysvětloval, proč osobně podporuje poskytování těžkých zbraní ukrajinské armádě.

V příspěvku mimo jiné hovořil o své loňské návštěvě Ukrajiny, kdy pobýval v nyní zničeném Mariupolu a kdy v Kyjevě navštívil památník ukrajinských vojáků padlých od roku 2014 během konfliktu na Donbasu.

Rezoluci společně přeložili vládní sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) s největším opozičním uskupením CDU/CSU.

Proti dodávkám zbraní na Ukrajinu se postavila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. Šéf AfD Tino Chrupalla varoval, že poskytování výzbroje Ukrajině jen konflikt prodlužuje a navíc by to mohlo Německo vtáhnout do války.

Proti vyzbrojování Ukrajiny byla i postkomunistická Levice, která sice ruskou invazi odsoudila, trvá ale na diplomatickém řešení. Levice se také obává možného vyhrocení konfliktu, který by mohl vyústit v jadernou válku.

S municí by mohli pomoci Brazilci

Kancléř Olaf Scholz ještě minulý týden vysvětloval svůj odmítavý postoj k dodávkám těžkých zbraní Kyjevu tím, že německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávat další zbraně ze svých zásob a obavami z možného rozpoutání třetí světové války Ruskem.

Po domácí i zahraniční kritice vláda v pondělí schválila poskytnutí padesáti gepardů Ukrajině. Pro tyto obrněnce chce Berlín zajistit i munici.

Zbrojní výrobce Krauss-Maffei Wegmann, který gepardy nyní disponuje, má podle deníku Bild zhruba 23 tisíc střel do protileteckého systému. Za minutu palby ale stroj spotřebuje asi 1 100 kusů munice.

S nedostatkem munice do gepardů by však údajně mohla pomoci Brazílie. Magazín Business Insider s odkazem na zdroje v německé vládě napsal, že jihoamerická země chce Ukrajině prodat 300 tisíc kusů munice do této zbraně.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v úterý na mezinárodní konferenci o Ukrajině na americké základně Ramstein v Německu řekla, že Berlín se chce nyní zaměřit i na poskytování zbrojních kompenzací východoevropským spojencům, pokud ti přenechají své postsovětské vybavení ukrajinské armádě. Podle informací deníku Die Welt nabídlo Německo účast v tomto programu výměn také České republice.

X X X

Vojenská, humanitární i potravinová pomoc. Biden požádal Kongres o 33 miliard dolarů pro Ukrajinu

Americký prezident Joe Biden požádal Kongres o vyčlenění dalších 33 miliard dolarů (770 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Asi 20 miliard dolarů má směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů na humanitární a potravinové programy. Biden také požádal o udělení sankčních pravomocí, jež by mu umožnily zabavit zmrazený majetek ruských oligarchů uložený v USA a předat ho Ukrajině.

„Potřebujeme tento balík, abychom podpořili Ukrajinu v jejím boji za svobodu,“ řekl Biden a dodal, že USA již poskytly ukrajinské armádě „deset protitankových střel na každý ruský tank“.

Vyzval také Kongres, aby jeho návrh co nejrychleji schválil. „Cena tohoto boje není nízká, ale ustoupit agresi by bylo ještě nákladnější,“ dodal s tím, že USA nenechají Rusko uspět v jeho snaze o podmanění Ukrajiny.

Spojené státy se podle prezidenta svou pomocí nesnaží útočit na Moskvu, ale podpořit Kyjev. Biden odmítl, že by válka na Ukrajině přerůstala ve větší zástupný konflikt mezi Moskvou na jedné straně a Washingtonem a NATO na straně druhé, který by mohl přivést svět blíže k jaderné válce.

Výhrůžky použití jaderných zbraní od ruského prezidenta Vladimira Putina považuje Biden za nezodpovědné a jsou podle něj výrazem beznaděje Moskvy kvůli tomu, že se jí nepodařilo dosáhnout svých původních cílů na Ukrajině.

Biden rovněž poznamenal, že USA nenechají Moskvu, aby vyhrožovala evropským zemím tím, že zastaví dodávky plynu a ropy. Ruský plynárenský obr Gazprom ve středu přerušil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že tamní společnosti nechtěly za surovinu platit v rublech.

„Nenecháme je využívat jejich zásoby ropy a plynu k tomu, aby se vyhýbali následkům své agrese,“ řekl Biden. „Spolupracujeme s jinými státy, například s (Jižní) Koreou, Japonskem, či Katarem na tom, abychom pomohli našim evropským spojencům ohroženým tímto ruským vydíráním,“ dodal.

Nové finance by měly vystačit na podporu Ukrajiny po dobu pěti měsíců, řekl již před prezidentovým oficiálním oznámením Biden. Pak poznamenal, že jím požadovaný balík je „začátkem přechodu k dlouhodobé bezpečnostní pomoci“ Ukrajině. Kongres již krátce po začátku invaze schválil pomoc pro Ukrajinu v hodnotě 13,6 miliard dolarů (318 miliard korun), která je nyní již téměř vyčerpaná, píše agentura AP.

X X X

 Maďarsko přijalo platební podmínky Ruska na odběr plynu. ‚Určuje to infrastruktura, my si to nevybrali‘

Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko podle něj nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Szijjártó již dříve uváděl, že jeho země nepodpoří žádnou podobu evropských sankcí, která by se týkala ruské ropy a plynu.

„Z Ruska pochází 85 procent našich dodávek plynu a 65 procent našich dodávek ropy. Proč? Protože to určuje infrastruktura. Není to legrace, my jsme si tuhle situaci nevybrali,“ poznamenal Szijjártó.

Od ruské invaze na Ukrajinu země Evropské unie v několika etapách zpřísnily své sankce vůči Moskvě, nyní diskutují o zákazu dovozu energetických surovin. Maďarsko patří mezi těch několik států unie, které se proti podobnému kroku stavějí, hlavně s ohledem na podobu vlastní energetiky a ekonomiky.

Ruský prezident Vladimir Putin po začátku bojů a ostré západní reakci na ruskou agresi oznámil, že odběratelé z „nikoliv přátelských zemí“ budou za ruský plyn muset platit v rublech.

Evropské země a tamní plynárenské firmy to odmítly s tím, že by změna platební metody byla porušením kontraktů. Ruská strana, pro kterou dodávky plynu do zemí EU znamenají velké příjmy, poté vypracovala a zákazníkům nabídla nový systém plateb.

Dva bankovní účty

Plyn může přestat proudit kdykoli. Rusko je v absolutní válce se Západem, říká zvláštní velvyslanec

 V rámci tohoto platebního schématu si odběratelé surovin musí u banky Gazprombank, nad kterou má kontrolu Kreml, otevřít dva bankovní účty – devizový a rublový. Odběratelé za energie platí v dolarech nebo v eurech a Gazprombank poté částku převede na rublový účet.

Agentura Bloomberg, která se odvolala na zdroj blízký Gazprombank, ve středu napsala, že takové účty si už otevřelo deset evropských odběratelů ruského plynu a čtyři z nich tímto způsobem zaplatili.

Ruská plynárenská společnost Gazprom ve středu ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila.

X X X

FIALA  PŘESTAT  LIDEM  NALHÁVAT,  ŽE  PLYNU  MÁ  ČR  DOST

Pikora:  Česko bez plynu je jen otázka času

Ruský prezident Vladimir Putin je schopný už úplně všeho. V souvislosti s odpojením Polska a Bulharska od ruského plynu to ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS prohlásila exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ekonom Vladimír Pikora varoval, že je jen otázka času, než bez ruského plynu bude i Česká republika. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) dodal, že se české zásobníky aktuálně plní po zimě.

„Putin je nevyzpytatelný a schopný úplně všeho. Ukázal to na Polsku a Bulharsku,“ řekla na adresu ruské hlavy státu Schillerová. Ta zároveň vyzvala kabinet premiéra Petra Fialy (ODS), aby kvůli hrozbě odstřihnutí co nejrychleji doplnila zásoby plynu. „Zásobníky máme naplněné na 20 až 30 procent. Na co čekáme? Je před námi celá řada kroků,“ pronesla exministryně.

 „Když experti na začátku března přišli na vládu, ať se doplní zásobníky, kabinet to měl udělat. Neměl říkat, že se to vyřeší na evropské úrovni,“ poznamenala Schillerová.

Na její slova zareagoval vicepremiér Ivan Bartoš. „Zásobníky se plní. Válka přišla po zimě, kdy jsou zásobníky prázdné a naplňování pokračuje v době, kdy má být plyn levnější. Teď je bohužel dražší,“ vysvětlil ve vysílání CNN Prima NEWS ministr pro místní rozvoj.

Ten dále upozornil, že energetická politika se zařadila po bok dezinformací do moderního způsobu vedení války. Stále ovšem věří, že je na místě nákupy plynu zajistit na evropské úrovni. „Musíme věřit, že funguje evropská solidarita. Země během covidu do jisté míry také jely na vlastní triko, ale pak vakcíny už nakupovala EU společně,“ řekl šéf Pirátů.

Pikora: Na odpojení od ruského plynu nejsme připraveni

„Bojím se, že je jen otázka času, než budeme taky bez plynu,“ uvedl během speciálního vysílání CNN Prima NEWS Pikora. S pokračující válkou se do problémů podle něj dostane nejen Česká republika, ale třeba i Německo.

Ekonom zároveň nastínil, co by odstřihnutí ruského plynu pro naši zemi znamenalo. „Ohromný nárůst ceny plynu – pro firmy i domácnosti. Přinese to obrovskou inflaci,“ vysvětlil Pikora. Česko prý není v současné chvíli na vypnutí ruského plynu připraveno.

Jeho kolegyně ekonomka Ilona Švihlíková připomněla míru závislosti na této komoditě. „Plyn spojuje všechny ekonomické sektory, to není o domácnostech. Je to o průmyslu a zemědělství, to všechno je napojeno na plynovou soustavu. Že budeme nosit deset svetrů? Tím situaci nevyřešíme,“ řekla.

Zároveň uvedla, že není fanynkou „emotivních prohlášení“ typu „odpojíme se druhý den“. Mnohé státy podle jejího mínění naopak budou mít tak velké problémy, že se Rusům pokusí vyjít vstříc a přistoupí na jejich podmínky.

X X X

Pečivo čeká další prudké zdražení. Naše výroba stojí na plynu, upozorňují pekaři

Každých pár měsíců musíme zdražit rohlíky o desítky haléřů. Tak pekaři popisují současnou situaci. Drahé energie, pšenice a hnojiva mohou za to, že se mnozí z nich pohybují na hraně a mohli by začít prodělávat. Bílé pečivo by do roka mohlo stát o polovinu více.

Jenom za poslední tři měsíce pečivo v obchodech zdražilo o pětinu. Důvod je jednoduchý –⁠ drahé suroviny. „Mouku v tuhle chvíli kupujeme za 13,80. Před rokem to bylo 6,80. Každé dva měsíce musíme naše produkty zdražovat,“ řekl pekař Richard Kabát.

Vstupy, které pekaři potřebují k výrobě rohlíků, se od začátku konfliktu na Ukrajině zvedly o desítky procent. „Podstatnou část našich nákladů tvoří plyn, na kterém pečeme naše pečivo, a samozřejmě pšenice. Když sečteme tyto dva nárůsty s dalšími, dostali jsme se k meziročnímu zvýšení zhruba o 75 procent,“ vysvětlil ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý.

Nahrazení plynu elektřinou

Ještě vloni v lednu byste obyčejný rohlík koupili průměrně za korunu osmdesát. Dnes vás už stojí přes dvě třicet. A u této částky podle pekařů i ekonomů nezůstane. „Kam až to může jít, to samozřejmě nikdo neví. Zatím to jde částečně na vrub pekárenských společností, nicméně čím déle bude tato situace trvat, tím více budou muset skutečně přenášet ceny na spotřebitele,“ upozornil ekonom Petr Bartoň.

Hlavním cenovým tahounem je teď drahý plyn. A k tomu obava, co by se stalo, kdyby ho Rusko přestalo dodávat do Česka. „V tuto chvíli je plyn skutečně nenahraditelný. Nahradit ho elektrickými pecemi je obtížné, protože spotřeba energie je obrovská,“ řekl Hlavatý.

„Před měsícem jsme objednali tři elektrické pece, abychom dokázali pokrýt alespoň 40 procent naší produkce. Standardně máme osm plynových,“ dodal Kabát.

V případě odstřižení Česka od plynu by o něj pekárny okamžitě nepřišly. Patří totiž do kritické infrastruktury, která ho dostávat prioritně.

X X X

Soud: Jednatel Viktoriagruppe má za chybějící naftu jít na 7 let do vězení

Pražský městský soud uznal v kauze chybějící české nafty v bavorském skladu vinnou jak zkrachovalou německou firmu Viktoriagruppe, tak i dva její manažery Petra Malého a Lubomíra Novotného. Všem třem uložil desetiletý zákaz ochraňování českých státních hmotných rezerv. Malého poslal na sedm let do vězení a dal mu také desetimilionový peněžitý trest. Novotného potrestal tříletou podmínkou

Podle nepravomocného verdiktu připravili podvodem Správu státních hmotných rezerv (SSHR) nejméně o 108 milionů korun. Muži vinu odmítají.

SSHR hradila firmě Viktoriagruppe za skladování motorové nafty v Kraillingu poplatek, jehož výše byla závislá na množství uložené pohonné hmoty. Viktoriagruppe měla naopak platit pokutu, pokud by dojednané množství nafty nestihla uskladnit včas. Podle verdiktu to firma skutečně nestihla a rozhodla se to zakrýt fiktivním navýšením zásob nafty dvěma nepravdivými příjemkami, které zaslala SSHR k proplacení. Od listopadu 2012 do ledna 2013 navíc obžalovaní údajně vyskladnili tři vlakové soupravy nafty, kterou SSHR neuhradili.

Nynější předseda SSHR Pavel Švagr verdikt soudu uvítal. Doufá, že se už státní rezervy v zahraničí skladovat nikdy nebudou. „Jsem rád, že soud potvrdil náš názor na to, že v Kraillingu došlo ke škodě na majetku státu a že došlo k neoprávněným manipulacím s naftou, která tam byla uložena,“ řekl Švagr ČTK. Nouzové zásoby má Česko podle něj na to, aby přečkalo případnou krizi. „Když na ně někdo sáhne, tak je to ohrožení bezpečnosti České republiky, a tím pádem každého z nás. Doufám jen, že už se státní rezervy mimo území naší republiky nebudou ukládat,“ uvedl Švagr.

„Ukázalo se, že mnoho let připravovaná obžaloba státního zástupce obsahovala řadu tvrzení, která u soudu nebyla vůbec prokázána. To vedlo ke zproštění části obžalovaných. Kromě jiného se soud významně pozastavil nad liknavostí, se kterou Správa státních hmotných rezerv přistupovala k ochraně majetku státu. I s ohledem na to soud nevyslyšel návrh státního zástupce na uložení drakonických trestů. S ohledem na věk obžalovaných by šlo fakticky o tresty dožitovní,“ řekl Lukáš Duffek z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, v řízení vystupoval jako obhájce obžalovaného Lubomíra Novotného, bývalého vedoucího české organizační složky Viktoriagruppe AG.

Předsedkyně senátu pražského městského soudu Jarmila Pavlátová při dnešním odůvodnění verdiktu zkritizovala i roli státních rezerv. „Je neuvěřitelné, že SSHR přijala takové uspořádání, že bylo možno skladovat státní hmotné rezervy v Německu, kam bez ohlášení nikdo ze SSHR nemohl přijet, takže nebylo možno ověřit, jakým způsobem je se státními hmotnými rezervami nakládáno. Soud nechápe, jak mohli pracovníci SSHR takové uspořádání přijmout,“ uvedla. Bylo podle ní prokázáno i to, že kontroly nebyly prováděny řádně a že pracovníci SSHR se ve svých výpovědích o průběhu kontrol rozcházeli.

Rozhodnutí o uskladnění nafty v Německu padlo podle Švagra za jeho předchůdců. „Když si vezmu, jak složitě jsme ty zásoby dostávali zpátky, tak bych se skladováním českých rezerv v zahraničí nikdy nesouhlasil. Tyto zásoby musí být stále po ruce,“ dodal Švagr.

Soud uvedl, že jednatel Viktoriagruppe Malý si počínal se záměrem obohatit jednak sebe, jednak firmu. V rozsudku mu na deset let zakázal i působení ve statutárních orgánech právnických osob.

„Obžalovaný Malý záměrně vytvořil situaci, kdy si mohl se skladovanými hmotami v Kraillingu nakládat podle svého,“ konstatovala Pavlátová. Odmítla Malého obhajobu, že šlo o běžnou praxi a že „stačilo nahradit škodu a mohlo se jet dál“. „Pokud je dokonán podvod, tak nahrazení škody je opravdu nedostatečné,“ podotkla. Zdůraznila, že Malý páchal trestnou činnost sofistikovaně, dlouhodobě a ve velkém rozsahu.

Novotný, který vedl odštěpný závod Viktoriagruppe v Dolních Břežanech, byl podle soudu srozuměný s tím, že někdo v Německu může s uskladněnou naftou nakládat jinak. Podváděl tak v nepřímém úmyslu. Neprokázalo se, že by podvodem získal prospěch nad rámec svého platu. Sazba v rozmezí pěti až 12 let by pro něj podle soudkyně byla nepřiměřeně přísná, soud proto využil možnosti mimořádného snížení trestu.

„Ukázalo se, že mnoho let připravovaná obžaloba státního zástupce obsahovala řadu tvrzení, která u soudu nebyla vůbec prokázána. To vedlo ke zproštění části obžalovaných. Kromě jiného se soud významně pozastavil nad liknavostí, se kterou Správa státních hmotných rezerv přistupovala k ochraně majetku státu. I s ohledem na to soud nevyslyšel návrh státního zástupce na uložení drakonických trestů. S ohledem na věk obžalovaných by šlo fakticky o tresty dožitovní,“ řekl jeho advokát Lukáš Duffek.

Zbylé dva obžalované z odštěpného závodu Viktoriagruppe – Jaroslava Slavíka a Miroslava Holuba – soud zprostil viny. Neprokázalo se totiž, že skutky uvedené v obžalobě spáchali právě oni a že v rozhodné době o trestné činnosti věděli. Oba muži se vzdali práva na odvolání, zatímco Malý, Novotný i státní zástupce si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.

Stát soudkyně odkázala s nárokem na náhradu škody do civilního řízení. Zdůvodnila to tím, že proti Viktoriagruppe se vede insolvenční řízení. „Bylo by také vhodné zkoumat spoluzavinění poškozeného (SSHR) na zavinění škody,“ upozornila.

Případ chybějící nafty je jednou z kapitol sporu o její české strategické zásoby uložené v Německu. Když Viktoriagruppe skončila v roce 2015 v insolvenci, začala o skladované zásoby právní bitva. Česku se nakonec po dohadech s konkurzním správcem postupně podařilo naftu přesunout z Kraillingu zpět. Poté, co z Německa dorazila poslední cisterna, však měření potvrdilo obavy, že část paliva chybí. SSHR postrádala 6,3 milionu litrů pohonné hmoty.

X X X

Státní a vojenské lesy si vracejí právo na hospodaření s nemovitostmi za víc než 3 miliardy

V registru smluv se objevila smlouva o vzájemném převodu práva hospodařit s nemovitými věcmi ve vlastnictví České republiky mezi Lesy České republiky a Vojenskými lesy a statky. Touto smlouvou se vojenským lesům vrací právo na hospodaření s majetkem v účetní hodnotě 1 318 653 028 korun. Lesy ČR naopak dostávají zpět právo na hospodaření s majetkem v hodnotě 1 774 273 547 korun. Kontroverzní převod z loňského léta se de iure tak vrací do původního stavu.

Převod práv na hospodaření vyvolal velké emoce na sklonku roku, po nástupu vlády Petra Fialy. Dokument o převodu práv na hospodaření z Lesů ČR na Vojenské lesy a statky naplňuje slova ministryně obrany Jany Černochové a ministra zemědělství Zdeňka Nekuly.

Lesy České republiky uzavřely loni s Vojenskými lesy a statky smlouvu o vzájemném převodu práva hospodařit s nemovitými věcmi ve vlastnictví České republiky. Smlouva zahrnovala lesní pozemky i vodní plochy.

Obě instituce si tak v podstatě de facto i de iure prohodily užívací práva v různých regionech republiky. Účetní hodnota majetku přesahovala 3 miliardy korun.

Lesy České republiky podepsaly 30. června s Vojenskými lesy a statky smlouvu o vzájemném převodu práva hospodařit s nemovitými věcmi ve vlastnictví České republiky. Součástí smlouvy je naopak i převod užívání nemovitostí z vojenských lesů na Lesy České republiky. Účetní hodnota majetku činí 1 774 972 762 korun.

Smlouvu podepsali ředitelé Josef Vojáček a Petr Král a platila ihned. Převod byl bezúplatný.

Lesy České republiky převedly ke dni účinnosti smlouvy právo hospodařit s pozemky, nebo se spoluvlastnickými podíly k pozemkům, a stavbami evidovanými v katastru nemovitostí, v Jihočeském, Středočeském, Karlovarském, Jihomoravském, Zlínském kraji a kraji Vysočina.

Vojenské lesy a statky naopak převedly na Lesy České republiky právo na užívání majetku v Jihočeském, Jihomoravském, Karlovarském, Královéhradeckém, Libereckém, Moravskoslezském, Olomouckém, Plzeňském, Středočeském, Ústeckém kraji a na Vysočině. Účetní hodnota majetku činí 1 318 694 713 korun.

Transakce vyvolala velkou bouři a v jejím důsledku na ni doplatili šéfové obou lesních podniků. O funkci přišli krátce po sobě generální ředitel Lesů České republiky Josef Vojáček i šéf Vojenských lesů a statků (VLS) Petr Král. Náročná operace byla proto pozastavena.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula a ministryně obrany Jana Černochová se nakonec v březnu rozhodli úpravu majetkoprávních vztahů mezi státními podniky Lesy České republiky a Vojenskými lesy a statky vrátit do výchozího stavu. Důvodem jsou provozní a obranné důvody.

„O této směně, která byla připravena minulou vládou, jsem měl velké pochybnosti. Šlo o účelovou záležitost, která vyvolala u odborné veřejnosti řadu otazníků. Vzhledem k mnoha možným nežádoucím dopadům jsme se rozhodli vrátit veškerou směnu pozemků do výchozího stavu,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

„Nápad bývalých ministrů obrany a zemědělství na obří směnu neměl žádné odborné opodstatnění, prošel vládou narychlo z důvodů, o kterých raději nechci spekulovat. Nejčistší je návrat do původního stavu,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová s tím, že oba rezorty zároveň jednají o převodu areálu Chotěboř-Bílek ve prospěch armády.

Pro návrat do výchozího stavu existují prý jak provozní, tak obranné, důvody.

Z provozních jsou to především hospodářský aspekt, tedy vliv na ekonomiku LČR a VLS.

Dále pak narušení uceleného souboru nemovitých věcí bez návazného řešení přístupu k majetku obou podniků.

K obranným důvodům patří ponechání nakládání s pozemky vojenského újezdu Ralsko v gesci ministerstva obrany. Jde o území, na kterém se konají vojenská cvičení armády ČR i NATO.

Dalšími důvody jsou nedostatečná pyrotechnická očista území, výcvik bezpečnostních a obranných složek.
Změna majetkoprávních vztahů mezi státními podniky bude po ukončení zkráceného a zúženého meziresortního připomínkového řízení předložena vládě ke schválení.

Lesy České republiky měly získat právo hospodařit k pozemkům o rozloze 32 495,43 hektarů (včetně staveb), které se nacházejí na území celé republiky, převážně ve zrušených vojenských výcvikových prostorech Ralsko a Mladá. Pozemky dosud patří Vojenským lesům a statkům ČR.

Vojenské lesy a statky měly recipročně získat souvislé části lesních majetků o rozloze 41 009,92 hektarů, na kterých lze hospodařit a zároveň plnit úkoly při zajišťování obrany České republiky. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Daňově podvody s LPG. Bratři Podlipní neuspěli ve Štrasburku se stížností

 Bratři Podlipní neuspěli u štrasburského soudu se svojí stížností. Soudci v dnes zveřejněném rozhodnutí proti České republice uvedli, že je zjevně neopodstatněná a nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces. Dnes o tom informovala Kancelář vládního zmocněnce ministerstva spravedlnosti. Bratři byli v minulosti odsouzeni za daňové podvody s LPG.

Bratři Podlipní zbohatli na prodeji pohonných hmot, provozovali síť čerpacích stanic s propan-butanem. Po několika raziích celníků a policistů v jejich podnicích však byli obviněni a později odsouzeni k odnětí svobody. Do vězení však nenastoupili a uprchli. Marka Podlipného zadrželi policisté v roce 2011 v Německu, Lubomíra o rok později v Praze.

Evropský soud pro lidská práva nyní posuzoval, zda přečtením svědeckých výpovědí v hlavním líčení u soudu bez přítomnosti stěžovatelů nebo jejich obhájců a použitím těchto výpovědí k odsouzení stěžovatelů došlo k porušení jejich práva na výslech svědků chráněného Evropskou úmluvou o lidských právech.

Jedná se o jednu z řady stížností podaných proti České republice kvůli odsouzení na základě výpovědi svědka, který již později nebyl dostupný. Vnitrostátní soudy stěžovatele v roce 2009 odsoudily za spáchání pokusu trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby k trestu odnětí svobody na šest let. Jako důkazy, ovšem jen podpůrné, sloužily mimo jiné i výpovědi svědka z přípravného řízení v režimu neodkladného a neopakovatelného úkonu, který později odjel na Ukrajinu, a svědka vyslechnutého v rámci mezinárodní právní pomoci na Ukrajině, avšak bez přítomnosti advokáta stěžovatelů. Jeho účast zapovídalo ukrajinské právo.

Soud ve Štrasburku rozhodl, že řízení jako celek bylo spravedlivé. Dotčené svědecké výpovědi byly totiž pouze podpůrnými důkazy, na jejichž základě nebylo založeno odsouzení stěžovatelů. Vina jim byla prokázána řadou dalších důkazů a sporné výpovědi nebyly takové váhy, aby znevýhodnily obhajobu, která nemohla být výslechu svědků přítomna, ceskajustice.cz

X X X

Soud zamítl žalobu Nikulina kvůli vydání do USA ve fázi kasační stížnosti

 Obvodní soud pro Prahu 2 dnes zamítl žalobu Rusa Jevgenije Nikulina, který se domáhá 1,25 milionu korun za své vydání do USA ke stíhání za hackerské útoky. Rozsudek není pravomocný. Nikulin žádá náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), který podle soudu rozhodl o vydání předčasně. Rus byl v USA v roce 2020 odsouzen za hackerství k sedmi letům a čtyřem měsícům vězení.

Česká policie zadržela Nikulina v říjnu 2016 v Praze na základě amerického zatykače. Přípustnost mužova vydání do USA potvrdily české soudy, nezbytným předpokladem vydání byl souhlas ministra spravedlnosti. Pelikán extradici povolil v březnu 2018, přestože česká justice v té době ještě ve fázi kasační stížnosti řešila Nikulinův případný nárok na azyl. Ústavní soud se proto následně Rusa zastal, a to přesto, že muž nakonec azyl nezískal. Konstatoval, že ministr porušil Nikulinova práva.

Ministerstvo spravedlnosti už dříve muži vyplatilo čtvrt milionu korun, z této částky mu soud dnes přiznal úroky 12.800 korun.

Soudkyně Lucie Šenková konstatovala, že Pelikán skutečně vydal nezákonné rozhodnutí, jeho nezákonnost ale podle ní spočívala pouze v tom, že bylo předčasné. „Ano, ministr spravedlnosti měl skutečně vyčkat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) ve věci azylového řízení pana žalobce, měl vyčkat na zamítnutí kasační stížnosti, což neučinil. V důsledku tohoto došlo k vydání žalobce do USA o jeden měsíc a čtyři dny dříve,“ uvedla soudkyně. Upozornila však na to, že samotné vydání přípustné bylo.

Nikulinův advokát Martin Sadílek v žalobě poukazoval například na to, že podle znaleckého posudku zadaného obhájci v USA trpí muž posttraumatickou stresovou poruchou. Podle soudkyně ale z důkazů vyplynulo, že psychickými problémy muž trpěl v důsledku traumatických událostí, které ho provázely už od dětství.

Šenková také podotkla, že žádost o azyl, o níž NSS rozhodoval, byla zjevně podána nedůvodně. Mezinárodní ochranu by totiž mimo jiné bylo možné muži poskytnout pouze ve vztahu ke státu původu, tedy k Rusku, ne k USA. „V případě žalobce řízení o azylu bylo vyvoláno naprosto účelově, žádost o azyl byla podána až po 14 měsících jeho pobytu v České republice,“ uvedla dále soudkyně.

O Nikulinovo vydání neúspěšně usilovalo i Rusko, kolize obou žádostí vyvolávala politické pnutí na mezinárodní i domácí scéně. Soud v San Francisku Nikulina předloni v září uznal vinným v devíti bodech obžaloby, podle nichž v roce 2012 napadl sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox a ukradl data z více než 117 milionů účtů.

X X X

 Zeman opět nejmenuje Koudelku generálem. Návrh roztrhal, tvrdí zdroj.

Prezident Miloš Zeman opět nejmenuje šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku generálem. Informaci potvrdil Hospodářským novinám mluvčí vlády Václav Smolka. Kabinet navrhoval povýšení šéfa BIS již posedmé. Zeman má s Koudelkou spory a činnost kontrarozvědky dlouhodobě kritizuje. Prezident se na návrh tentokrát „ani nepodíval a roztrhal ho“.

 

Minulý kabinet Andreje Babiše zdůvodňoval návrh jmenovat Koudelku generálem vysokými profesními a osobními kvalitami šéfa BIS, ale také velmi dobrými výsledky kontrarozvědky. Prezident loni už předem avizoval, že návrhu znovu nevyhoví. Uvedl, že zatím k tomu nevidí důvod a počká, jak skončí vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Zeman činnost BIS a Koudelky dlouhodobě kritizuje. Pozornost vzbudil například prezidentův komentář k výroční zprávě BIS z prosince 2018, ve které tajná služba varovala před ruskými a čínskými agenty. Zeman zprávu označil za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“.

Koudelka se narodil v roce 1965, vystudoval ČVUT. Je dlouholetým pracovníkem kontrarozvědky, v tajných službách je od roku 1992. Deset let vedl odbor kontrašpionáže. Ředitelem BIS ho v roce 2016 poprvé jmenovala vláda Bohuslava Sobotky. V polovině srpna 2016 vystřídal dlouholetého šéfa BIS Jiřího Langa, který požádal o odvolání a nyní je ředitelem Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Řízení BIS se opětovně plnohodnotně ujal 15. února.

X X X

Moskva: Západ ponouká Kyjev k úderům v Rusku. Odpovíme tvrdě, varuje

Rusko tvrdě odpoví na další údery Ukrajiny proti vojenským objektům na ruském území iniciovaných Západem, uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Podle ní Západ otevřeně vybízí Kyjev k tomu, aby používal dodávané zbraně k napadání Ruska. Na jihu a západu Ruska v poslední době vzplálo několik skladů paliv a munice, Moskva z toho obviňuje Ukrajinu.

 „Taková zločinná činnost ukrajinských ozbrojených sil proti ruskému území nemůže zůstat bez odpovědi,“ prohlásila Zacharovová podle ruské agentury TASS. Kyjev a západní metropole by podle ní měly brát vážně vyjádření ruského ministerstva obrany, že podobné akce povedou k tvrdé ruské odpovědi.

„Jakou možnost nám necháváte, idioti? Úplné zničení zbývající Ukrajiny? Jaderný útok?“ naznačila možné „odpovědi“ šéfredaktorka státní televize RT Margarita Simonjanová, která je spolu se Zacharovovou považována za „Putinovu fúrii“ a tvář ruské propagandy.

 Západu pohrozil i Putin bleskovou reakcí, pokud se bude vměšovat do událostí na Ukrajině. „Pokud se někdo rozhodne zvenčí vměšovat do toho, co se děje, a bude vytvářet z našeho pohledu nepřijatelné hrozby strategického charakteru, musí mít na paměti, že naše protiúdery budou bleskové,“ řekl Putin. „Máme na to nástroje – takové, kterými se nemůže v současnosti pochlubit nikdo jiný,“ dodal pyšně.

„Snahy o vyzbrojování Ukrajiny, a to i těžkými zbraněmi, jsou počínáním, které ohrožuje bezpečnost kontinentu, provokují nestabilitu,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v reakci na slova britské ministryně zahraničí. Liz Trussová uvedla, že ruská vojska musí být vytlačena z celé Ukrajiny a spojenci musí „zdvojnásobit“ své úsilí a poslat Kyjevu další vojenské vybavení.

„Rusko zaútočilo a zabíjí civilisty. Ukrajina se bude bránit všemi způsoby, včetně úderů na sklady a základny zabijáků. Svět uznává toto právo,“ napsal na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Kyjev se obvykle k ruskému osočování ohledně úderů na ruském území nevyjadřuje.

 „Když se (Rusové) rozhodnete rozsáhle napadnout jinou zemi, masově tam zabíjet, masově drtit mírumilovné lidi tanky a ve svých oblastech k tomu využívat sklady, dříve nebo později se vám to vrátí,“ napsal Podoljak, aniž by ale přímo přiznal ukrajinskou zodpovědnost za požár muničního skladu v Belgorodské oblasti.

Příčin požáru v muničním skladu může být podle něj víc – například „zásah boží“ za ostřelování civilistů v Mariupolu v době nedávných pravoslavných velikonočních svátků. „Karma – krutá to věc,“ dodal Podoljak.

Mluvčí ruské diplomacie také obvinila Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že předávala údaje o ruských silách zpravodajským službám Západu a Ukrajiny. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva se pak podle tvrzení mluvčí ruské diplomacie uchyluje k používání „výmyslů, lživých a falešných zpráv, zinscenovaných představení“ v prohlášeních o Ukrajině.

Úřad informuje o válečných zločinech, kterých se na Ukrajině dopouštějí ruští vojáci. Několik pozorovatelů OBSE bylo pod záminkou vyzvědačství zadrženo v Doněcku a Luhansku, baštách proruských separatistů na východě Ukrajiny.

X X X

Mezi dětmi v Evropě se šíří hepatitida, těžké případy vyžadují transplantaci

Evropa se potýká s rostoucím počtem dětí, které onemocněly hepatitidou z neznámých příčin. Několik dětí již vyžadovalo transplantaci jater. Na vině by mohl být adenovir, se kterým děti v posledních dvou letech nepřišly tak často do styku kvůli proticovidovým opatřením.

 Adenoviry jsou skupinou virů, které mohou způsobit nachlazení, horečku, zápal plic, průjem nebo zánět spojivek. Obvykle nemají na svědomí hepatitidu, ale může se jednat o výjimečnou komplikaci některé z infekcí.

Světová zdravotnická organizace uvedla, že eviduje alespoň 169 případů těžké hepatitidy u dětí ve 12 zemích včetně 17 transplantací jater a jednu oběť.

Nejvíce zasaženy jsou státy západní Evropy. Například jen ve Španělsku se vyskytlo 13 případů. Mezi další postižené státy patří Dánsko, Irsko, Nizozemsko, Itálie, Norsko, Francie, Rumunsko a Belgie. Z mimoevropských zemí pak Izrael či Spojené státy. V Česku se zatím žádný případ nevyskytl.

Nemocí trpí kojenci od měsíce věku, ale také teenageři. Děti nejčastěji popisují příznaky jako jsou bolesti břicha, průjmy a zvracení, které předcházejí projevům akutní hepatitidy. Většina z nich neměla horečku. Běžné viry způsobující virovou hepatitidu nezjistili lékaři u žádného z dětí. Cestování podle všeho nemělo na onemocnění vliv.

Lékaři pak provedli testy na dětech, během kterých našli nejméně u 74 případů adenovir, ve 20 případech SARS-CoV-2 a v dalších 19 případech objevili adenovir společně s koronavirem.

Hlavní teorií lékařů je, že jde o důsledky pandemie. Kvůli různým opatřením se děti držely doma, a tak nebyly v takové míře vystaveny běžným virům, což mohlo způsobit nepřiměřenou odpověď imunitního systému na náhlé vrácení se do běžného života.

Adenoviry jsou tak hlavním podezřelým, jelikož se přenáší blízkým kontaktem, kašláním nebo kýcháním a kontaktem s kontaminovanými povrchy.

Zvýšený dohled i toxikologické testy

Státy hlásí výrazný nárůst adenovirových infekcí ve srovnání s předešlými obdobími. Zahájily také zvýšený dohled a provádějí další šetření, která zahrnují podrobnější klinické a expoziční testy, toxikologické i testy.

„Může existovat kofaktor, který způsobuje, že normální adenovir má u malých dětí závažnější klinický obraz,“ uvedla v pondělí ve svém technickém sdělení Britská agentura pro zdravotní bezpečnost. Nejmenší pravděpodobnost lékaři přisuzují otravě toxiny.

Podle jiných lékařů může jít o načasování. Děti, které by běžně trpěly minimálními příznaky jako kojenci, teď závažněji reagují na viry. Britští vědci pak mají podezření na určitý typ adenoviru, který zjistili z krevních vzorků. K potvrzení této teorie však potřebují nejprve prozkoumat genetickou výbavu viru.

Nejvíce případů zatím hlásí Velká Británie, kde již deset dětí potřebovalo transplantaci jater. Z 81 případů, které byly dosud v na ostrovech hlášeny, se 43 dětí plně uzdravilo, zatímco 38 dětí je stále v nemocnici. Podle všeho spolu jednotlivé případy nijak nesouvisí, ani se nevyskytly na jednom místě, napsal list The Guardian.

X X X

ŠVIHLÍKOVÁ  KRITIZUJE  BARTOŠE  ZA  PEKAROVOU,  NIČEMU NEROZUMÍ,  PRONÁŠÍ  JEN  NESMYSLY,  KDYŽ  MÁ  PŘES  STO  TISÍC  MĚSÍČNĚ

 Ekonomka Ilona Švihlíková obvinila vládní koalici, že se podle ní v současné krizi s energiemi a rostoucí inflací chová arogantně. „Máte drzost říct, že si žijeme nad poměry,“ pronesla ve středečním speciálním vysílání na CNN Prima NEWS směrem k ministrovi pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi (Piráti), čímž narážela na výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09).

„Máte možnosti, které můžete využít svižně. Nejdřív jste se stavěli tak, že jako nic moc nebudete dělat plošně a ono to vyšumí. Teď máte drzost říct, že si žijeme nad poměry,“ vmetla do tváře vicepremiérovi Bartošovi.

 Ekonomka tím připomněla slova šéfky dolní komory Parlamentu Pekarové Adamové. Ta v rozhovoru pro Právo před nedávnem řekla, že si Češi dosud žili velmi dobře, ale to nyní končí. „Budeme si muset zvyknout na to, že jsme v nelehké, tíživé situaci a nemůžeme si dovolit žít nad poměry tak, jako se žilo dosud, kdy se zvedaly důchody a platy ve veřejné sféře rychleji, než se zvedaly v soukromé,“ pronesla šéfka TOP 09.

Švihlíková zkritizovala i tuzemský sociální systém, který podle ní v mezinárodním měřítku „není žádná hitparáda“. Problémy Čechů vidí v tom, že úspory většiny obyvatel nejsou podle jejího mínění nijak valné. „Významné v řádu tisíců je mělo jen horních 20 procent. Teď tu máme situaci, kdy u těch 80 procent jsou úspory velmi slabé,“ zmínila během vysílání CNN Prima NEWS ekonomka.

Kritiku současné vlády měla na srdci i exministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Střední třída začíná upadat do chudoby. Oni nechtějí slyšet: ‚V klidu si chudněte a až budete dostatečně chudí, pojďte si pro sociální dávku’,“ prohlásila. Dodala, že by jako aktuální rychlou pomoc viděla možnost snížení daní na určitou dobu.

Není čas na gesta

Bartoš na Švihlíkovou reagoval, že on sám se snaží působit více sociálněji. „Já vás pozvu k nám, ať vidíte, jak vypadá můj pracovní den,“ nabídl Švihlíkové. „Omdlím, až uvidím, jak pracujete,“ glosovala ekonomka.

Ministr pro místní rozvoj dodal, že aktuálně ministři usilovně pracují na tom, aby energetickou krizi vyřešili. „Doba je velmi citlivá, a proto by politici neměli dělat gesta, ale měli řešit, aby tomu lidé rozuměli,“ doplnil Bartoš.

Ve vysílání pak dodal, že se na celou věc nedívá pouze z ekonomického, ale i politického hlediska. „Politika je ekonomicko-behaviorální věc, kdy pracujete na tom, aby se obyvatelstvo nestavilo proti sobě,“ zmínil Bartoš.

X X X

Hejtman Netolický: Uprchlíky zvládáme. Další velká vlna by už ale byla problém, varuje

Pokud by se opakovala stejná uprchlická vlna jako na začátku války na Ukrajině, znamenalo by to pro Česko výrazný problém. Ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS to řekl Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy by se běženci měli vrátit zpátky na Ukrajinu.

Válka na Ukrajině začala 24. února. Ze své rodné země již uprchly miliony lidí, přes 350 tisíc z nich i do České republiky. Kromě zázemí bude důležitá i jejich adaptace do společností. „Zdravotnictví, školství, sociální péče, doprava ani žádné další záležitosti nejsou pro české občany ohroženy. Mám pocit, že někdo záměrně vytváří pocit ve společnosti, že řešíme jen jednu věc – uprchlíky. A že ostatní se neřeší. Není to pravda,“ konstatoval Netolický.

„Určitý limit však vnímat musíme. Česko je 10milionový stát, a tak asi nemůžeme přijmout milion uprchlíků. To by bylo složité. V této chvíli jsme ale na nějakých 350 tisících registrovaných. Z nich navíc nejsme schopni říct, zda se někteří nevrátili. Je pravda, že pokud by došlo k další vlně jako na začátku, problém by už byl výrazně větší,“ dodal.

Potápějící se člun

Další host pořadu Radim Fiala (SPD) uvedl: „I hnutí SPD říká, že je potřeba pomáhat ukrajinským občanům, kteří jsou opravdu uprchlíci a v nouzi. Ale jen po dobu nezbytně nutnou. Po válce by se měli vrátit na Ukrajinu“. „My to připodobňujeme k záchrannému člunu, který má nějakou kapacitu. Jestliže bude příliš veliká a přetíží se, tak se potopí,“ pronesl.

Kraje v současné době řeší kapacity školství, bydlení a nabídku zaměstnání tak, aby rozmístění běženců bylo rovnoměrné. „Bude se hledat souběh. Jsou samozřejmě regiony, kde nejsou kapacity, ale je potřeba pracovní síla. Města vědí, co konkrétně potřebují. Co se týče přesunu, chápu, že někdo nechce do menších vsí. Tam ale pomáhá komunita a budou se cítit dobře,“ vysvětlila místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová.

„Zhruba 80 procent uprchlíků tvoří ženy a děti. Ze 14 tisíc lidí, co máme v kraji, už pětina pracuje. Uvědomme, že se ještě starají o děti,“ přiblížil hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS).

„Bohužel se ukazují i případy některých tzv. uprchlíků, kteří využívají situace. K tomu to samozřejmě sloužit nemá. Není možné, aby někdo dávky zneužíval. My na to upozornili a domnívám se, že se s tímto začne něco dělat,“ doufá Netolický.

X X X

Kolik je minimální důstojná mzda? V Praze 39 974 korun, mimo ni 33 909, vypočítal tým expertů

Kolik by si Češi měli vydělat, aby měli mimo jiné na jídlo, bydlení, oblečení a mohli i spořit? V Praze 39 974 korun, mimo ni 33 909, říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus politoložka a členka platformy pro minimální důstojnou mzdu Kateřina Smejkalová. Minimální částku zveřejnil tým sociologů, ekonomů a dalších nezávislých expertů. Letos s těmito daty přichází v nelehké době enormního zdražování.

 X Životní standard mnoha lidí kvůli prudkému zdražování klesá. Jak vysoký hrubý měsíční plat by měl člověk dostat, aby měl šanci na důstojný život? Částku, kterou by měl člověk pro důstojný život dostávat, jsme byli nuceni rozdělit na dvě částky, a to pro Prahu a mimo Prahu. Zejména náklady na bydlení jsou v Praze výrazně vyšší než v menších městech, na vesnicích a podobně. Částka mimo Prahu je teď pro první kvartál 2022, kde je už započtena vysoká současná inflace, 33 909 korun hrubého. A pro Prahu jsme ještě podstatně výše, a to na 39 974 korunách hrubého.

X To je, jestli se nemýlím, skoro o 3000 víc než za loňský rok. Je to tak? Tolik zdražily ty přidané věci, že se tak navýšila ta důstojná mzda?
Je to přesně tak, jak říkáte. Inflace se do toho promítla skutečně v podstatnou měrou, a proto ta čísla vypadají tak, jak vypadají.

Rozhovor s politoložkou a členkou platformy pro minimální důstojnou mzdu Kateřinou Smejkalovou

X Zmínili jsme, že důstojný život znamená zaplatit složenky nebo koupit si kvalitní stravu. Co dalšího do něj počítáte?
Já bych vás možná opravila, co se týče té kvalitní stravy nebo možná obecně k tomu konceptu. Možná někoho, kdo nás teď poslouchá, zarazí, že zmíněné částky jsou poměrně vysoké.

Ony skutečně poměrně vysoké jsou, když je srovnáváme třeba se zákonnou minimální mzdou nebo třeba i se mzdovým průměrem. Nicméně to, co my jsme do toho započítávali je velmi základní životní standard.

Kvalita potravin ve smyslu, že by si bylo z té mzdy možné koupit nějaké biopotraviny nebo lokálnější potraviny, které jsou kvalitnější, tam vůbec započtená není. Je tam započtená velmi základní spotřeba ve všech těch kategoriích a ty kategorie jsou vedle potravin a bydlení ještě také ošacení, doprava, zdravotní péče, vzdělání a volný čas. Počítáme také s kategorií úspor pro případ neočekávaných okolností. Experti doporučují, že by je každý měl mít a být schopen je ze mzdy uplatit.

X Odborníci tohle docela často zmiňují. Kolik podle vás činí úspora, kterou by měl člověk mít? Je to jeden nebo dva měsíční platy?
Měsíčně počítáme s celkem 12 procenty mzdy, které by bylo záhodné si uspořit. Počítáme s pěti procenty na jednorázové a nečekané výdaje, jako nákup a obnova bílých spotřebičů, a u zbylých sedmi počítáme, že by si je lidé měli ukládat stranou na důchodové spoření a další pojištění. Je ale třeba říct, jak jsem už říkala u potravin, že je to jenom nějaký velmi základní standard. Je to nižší než většina těch expertních doporučení, která počítají třeba spíše s 10 procenty měsíční mzdy pouze na penzi. Zdražení ukrajuje z rozpočtů domácností. Pětina Čechů si bude muset najít výdělečnější zaměstnání.

X Kolik Čechů na důstojný měsíční plat nedosáhne? Existují takové statistiky?
Počítá se to trošku obtížně, ale je to něco mezi 40 a 50 procenty lidí.

Jako Česká republika patříme k zemím, které mají velký rozdíl mezi platovým ohodnocením nebo mzdovým ohodnocením mužů a žen. Takže pokud se podíváme na muže a ženy, tak i tam je velký rozdíl. Až téměř polovina žen na minimální důstojnou mzdu nedosahují. Muži, kterých se tohle týká, se pohybují spíše kolem 40 nebo lehce pod 40 procent.

X A jsou rozdíly i mezi regiony?
Rozdíly jsou určitě i mezi regiony. Asi podle očekávání je na tom Praha obecně o něco lépe, mimo Prahu je situace o něco horší.

X X X

Magistrát půjčí Pražské plynárenské dvě miliardy korun. Má za ně nakoupit zásoby plynu na zimu

Pražský magistrát půjčí své firmě Pražská plynárenská (PPAS) dvě miliardy korun na nákup plynu na další zimu. Úvěr ve čtvrtek schválili pražští zastupitelé. Rozhodli také o tom, že se město za firmu zaručí u bank, u kterých společnost úvěruje. Důvodem podpory jsou ceny plynu, které od loňska prudce rostou. Podle zástupců PPAS vzrostly meziročně desetinásobně.

Výrazně vyšší jsou i další náklady, jako jsou garance u operátora trhu OTE, které firma ze schválené půjčky hradit nebude. Zajištění zásob plynu pro další zimní období tak bude výrazně dražší.

x Možnosti omezení spotřeby. Jak by Česko postupovalo v případě kritického nedostatku plynu?

Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425 000 odběrných míst. Jejím jediným akcionářem je Pražská plynárenská Holding ovládaná Prahou.

Rozhodnutí doprovázela mnohahodinová diskuse zastupitelů. Opoziční ODS a ANO kritizovaly fungování společnosti i půjčku. Podle nich by měli zodpovědní politici a manažeři vyvodit osobní důsledky. Zástupci firmy a vedení města kritiku odmítli. Zastupitelé nakonec souhlasili s návrhem opozice, že v PPAS bude proveden audit.

„Důvodem je nákup plynu do zásobníků, aby klienti měli dostatek plynu, který budou moci odebírat. (Úvěr) je poskytován za tržních podmínek na dobu jednoho roku,“ řekl primátorův náměstek Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).

Plynová stopka z Ruska. Česko udělalo chybu, že nechtělo plynovod z Polska, míní ekonomka Matesová

„Připravujeme se na to, že na podzim budeme muset mít k 1. listopadu v zásobnících 80 procent zásob a na to potřebujeme tyto peníze,“ doplnil šéf plynáren Martin Pacovský.

Zastupitelé ve čtvrtek schválili také patronátní prohlášení, což je forma vyjádření podpory ze strany majitele ve vztahu k bankám, od kterých chce firma získat úvěry. Z patronátního prohlášení neplynou Praze žádné závazky ani nejde o ručení či jiný zajišťující instrument. Vztahuje se ke smlouvám, které firma již v minulosti ohledně úvěrů s bankami uzavřela.

Zejména opozičnímu ANO se nelíbila podoba půjčky. „Nemáme důvěru v management, který tam (v PPAS) dnes je, a nebylo vysvětleno, proč je nutné peníze posílat,“ řekl předseda zastupitelů ANO Ondřej Prokop.

K němu se přidal poslanec a zastupitel Patrik Nacher (ANO), podle kterého město neodpovědělo na jeho dotazy a odmítá vyvození zodpovědnosti. Podle zastupitele Ivana Pilného (ANO) není z projednaného dokumentu jasné, jak a na co budou peníze použity.

Plyn může přestat proudit kdykoli. Rusko je v absolutní válce se Západem, říká zvláštní velvyslanec

Zastupitelé ODS a ANO pak kritizovali také fungování dozorčí rady PPAS. „Selhala, řeší se tam marginálie namísto důležitých věcí jako hospodaření firmy. Začala s tím až tehdy, kdy začala být situace vážná,“ řekl opoziční zastupitel Radomír Nepil (ANO).

V diskusi kritizovali také to, že firma zdražovala lidem plyn skokově a že loni nedostatečně nakupovala plyn do zásoby. Management PPAS měl podle opozičního zastupitele a starosty Prahy 9 Tomáše Portlíka (ODS) sledovat vývoj ceny plynu a reagovat průběžně.

„Kdyby nebyla válka, tak bych tady určitě nestál. Myslím si, že situace, která nastala, překvapila většinu z nás a dostali jsme se do situace, kterou nikdo nepředpokládal,“ řekl Pacovský. Odmítl rovněž tvrzení, že půjčku firma využije i pro svůj chod.

Stopka ruského plynu? Situace Česka by byla svízelná, došlo by na regulaci spotřeby, popisuje expert

 Postup plynáren hájil také radní Jan Chabr (TOP 09). „Odborníci predikovali, že letos na jaře dojde k poklesu ceny a situace se zklidní. Do toho ale přišla válka s Ruskem, což nikdo nevěděl. Říci, že dochází k manažerskému pochybení, je nefér,“ řekl Chabr.

Kvůli extrémnímu růstu cen energií na velkoobchodních trzích skončila v Česku od loňského podzimu zhruba dvacítka dodavatelů. Největší z nich, skupina Bohemia Energy, ukončila činnost v polovině října. Měla asi 900 000 zákazníků.

Situaci dále zhoršila válka na Ukrajině. Na úrovni EU se už řadu týdnů diskutuje o přerušení dodávek ruské ropy a plynu, na němž je však řada evropských zemí včetně ČR do značné míry závislá.