Velké protesty lidí Německa proti válce na Ukrajině, ale kancléř Scholz na to nereaguje. Jenom sem tam pustí do světa slova, že bude volat do Ruska… Papež, Izrael i další politici světa upozornili na fašisty Hitlera na Ukrajině, kteří by se měli rychle vyřešit spolu s koncem války na Ukrajině. Čeká snad Scholz až na pokyn USA, Bidena?

Hitlerovu válku pomohli ukončit také politici a vojáci USA, Kanady přes Anglii, Francii, Itálii a další země. Na Slovensku, v ČR i jinde byly také velké oddíly partyzánů, které pomáhaly ukončit Hitlerovu válku. To, možná, Scholz nerad slyší, protože Zelenskému a spol. nenařídil skoncovat s fašisty, kteří se stále oslavují na Ukrajině, jak to kritizuje i Izrael a Vatikán. Nezakázal ani dodávat další zbraně Zelenskému. Bez zbraní by už válka dávno skončila a nebyly by další tisíce mrtvých. Podle odborníků se na tom tedy podílí i Německo a další země Západu.

X X X

VESNICE  A  MĚSTA  UKRAJINY  POD  VODOU,  NELIDSKÝ  ŽIVOT  LIDÍ  ZEMĚDĚLSKÝCH  ZVÍŘAT

Ukrajinské vesnice jsou pod vodou a odříznuté od světa. Dobrovolníci zachraňují, co se dá

Situace po protržení přehrady Kachovka na Ukrajině je vážná. Některé vesnice jsou zcela odříznuty od světa a jinak než na loďkách a člunech se do nich záchrana nedostane. Lidem, kteří v nich zůstali, vozí dobrovolníci zásoby a snaží se zachránit například i vyděšené psy uvězněné na střechách. Na místě je i reportér CNN Prima NEWS Patrik Kaizr.

Hráz obří Kachovské přehrady se protrhla v úterý ráno a voda z ní od té doby zatopila rozsáhlé oblasti na dolním toku Dněpru. Tisíce lidí kvůli zničení přehrady přišly o domovy a desetitisíce jsou bez dodávek pitné vody. Záplavy zničily zemědělské plodiny, vyplavily miny a způsobily rozsáhlé škody na životním prostředí.

Voda z Kachovky zvedla i hladiny přítoků Dněpru v Chersonské oblasti, například řeky Inhulec, kde natáčel i štáb CNN Prima NEWS. Zaznamenal, jak na jejím břehu pod vesnicí Snihurivka několik dobrovolníků a vojáků nakládá pomoc pro lidi, kteří zůstali odříznutí od světa. Řeka se rozlila a v jejím korytu vzniklo několik ostrovů. Ten nejbližší byl od štábu vzdálený tři kilometry a zůstalo na něm na 100 lidí.

 Sem, na rozdíl například od Chersonu, ale není upřena pozornost světa. Dobrovolníci na malých člunech zásobují lidi na ostrově, občas z něj někoho přivezou. Není čas se zastavit, nakrmit tolik lidí jen s malými čluny není jen tak. „Místo na lodi nezískáme jen tak. Stovky lidí potřebují vodu a jídlo a zabíral bych prostor pro tolik potřebnou pomoc. Pomáhám několik hodin nosit věci do člunů,“ popisuje situaci na místě reportér CNN Prima NEWS Patrik Kaizr. Až pak může nasednout a vydat se s muži za těmi, které voda připravila o všechno.

Štáb vyplul na jeden z ostrovů, kde ve třech vesnicích zůstalo uvězněných zhruba 300 lidí. Podle údajů ukrajinské armády jich na celém toku Inhulce může být až deset tisíc. „Musíme plout prostředkem. Nemůžeme po zatopené silnici, protože tam jsou miny. Sice to už pět měsíců čistí, ale stále je jich tam moc,“ říká Ruslan z Vasylivky.

Vasylivka měla asi 100 obyvatel. Všichni do jednoho teď mají domy pod vodou. „Míříme ke břehu a z daleka vidíme Julii. Žluté tričko, tepláky a bílý šátek. To je všechno, co jí zbylo,“ popisuje Kaizr. „Devět měsíců nás bombardovali. Stříleli po nás a teď tohleto. A kdo nám teď pomůže,“ pláče žena.

Záchrana zvířat není jednoduchá

Dobrovolníci proplouvají vesnicí, mlčí a pozorně poslouchají, jestli nezaslechnou neobvyklé zvuky. Na hladině plavou mrtvé ryby. Z aut v garážích vytéká olej a benzín a na střeše kurníku sedí dva psi. Musí tam být opuštění už celé čtyři dny. „Pojmenoval jsem je Čort a Skvrnka,“ říká reportér. Dobrovolníkům se je daří dostat do bezpečí. „Dostaneme je na břeh. A tam se o ně lidi postarají,“ radují se zachránci.

Na střeše sousedního domu sedí bílý pes, Míša. Ruslan leze na střechu a chvilku to vypadá, že se Míša dostane dolů. Je vidět, že by chtěl. Ale je vystresovaný a plný strachu. Nakonec to Ruslan vzdá. „Míšův příběh zatím nekončí šťastně. Ale další den se Ruslan se Sašou k domu vrátí a zkusí ho znovu zachránit. Snad se jim to povede,“ dodává Kaizr.

X X X

POLITOLOG  VALEŠ:  MINISTR  VNITRA  RAKUŠAN  JEN  BLÁBOLÍ,  ŽADNÝ  ODBORNÍK

MIGRAČNÍ  DOHODA  OHROŽUJE  BEZPEČNOST  LIDÍ  ČR

USA  ZAJISTIT  PRO  CIZINCE  V  EVROPĚ  ZÁKLADNU,  KTERÉ  MAJÍ  V  CIZINĚ

Politolog: Migrační dohoda ohrožuje naši bezpečnost. Rakušanovy argumenty jsou bláboly

Podepsání evropské migrační dohody je obrovskou municí pro populistické strany, řekl v Partii PLUS politolog Lukáš Valeš. Zároveň nechápe, jak mohl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) podepsat dohodu, která podle Valeše ohrožuje bezpečnost České republiky. Podle komentátora Martina Schmarcze ji vláda absolutně nezvládla vysvětlit české veřejnosti.

„Přiznám se, že mě to trošku děsí. Víme, jaké protesty a diskuze se objevovaly kolem předchozích jednání, kdy česká vláda byla tvrdě proti migračním kvótám. Hladkost, s jakou to prošlo, mě opravdu překvapuje a nejsem si úplně jistý, že to je dobré pro image této vlády, ale zejména pro image Evropské unie,“ řekl Valeš ve vysílání CNN Prima NEWS.

 „Vedle jiných sporných věcí, jako je Green Deal a elektromobilita, které decimují český průmysl, se Česká republika podepsala pod cosi, co buď ohrozí bezpečnost České republiky – to znamená zvýšení počtu lidí, o kterých nevíme, odkud přišli, jaká je jejich identita a tak dále – anebo masivně dopadne na už tak těžce poškozené veřejné finance. Vůbec nechápu, že se našel český politik, který se pod něco takového podepsal,“ dodal Valeš.

 Komentátor Martin Schmarcz zase nechápe, jak vláda nezvládla celou dohodu EU vykomunikovat. „Česká vláda podle mě udělala velkou chybu. Měla dvě možnosti. Buď jednoduše být proti spolu s Polskem a Maďarskem, a tím pádem by to doma hladce ustála, anebo měla předem informovat voliče a všechny občany České republiky, že jsme vyhráli a zastavili povinné kvóty, takže nám nikdo nebude nutit migranty,“ uvedl.

Valeš nesouhlasí ani s názorem ministra Rakušana, podle kterého může Česko na dohodě vydělat. „To jsou bláboly. Ale u pana Rakušana se asi člověk už taky nemůže ničemu divit. Vidíme přece obrovský nárůst trestných činů v celé západní Evropě. Vůbec nechápu, jak se ministr vnitra, zodpovědný za bezpečnost České republiky může pod něco takového podepsat,“ zdůraznil.

„Jsem zděšen, máme rok do evropských voleb, a to je obrovská munice pro evropské populistické strany. Jestli opravdu chceme zničit Evropskou unii, jde o další krok pro to, aby její kritici získali půdu pod nohama,“ doplnil.

X XX

 PIRÁT  KOLAJA  VYZVAL  MINISTRA   BLAŽKA,  ABY  ŘÁDNĚ  VYSVĚTLIL  VŠECHNY  PŘÍPADY,  O  KTERÝCH  SE  VEŘEJNĚ  HOVOŘÍ

Pirát Kolaja: Na Blažkovy kauzy se dívám se zdviženým obočím.

Je potřeba, aby Pavel Blažek (ODS) své kauzy věrohodně vysvětlil. Dívám se na ně se zdviženým obočím, řekl pro CNN Prima NEWS poslanec Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti). V pořadu K věci také nepřímo naznačil, že Andrej Babiš (ANO) představuje pro právní stát podobné nebezpečí jako Viktor Orbán.

„Když se podíváte na stav demokracie v Maďarsku, tak si myslím, že se dá celkem bez problému říct, že se tam rozpadá právní stát,“ řekl Kolaja v pořadu K věci. Účast předsedy hnutí ANO na konferenci v Budapešti podle jeho názoru narušuje svrchovanost České republiky.

 Návrat Babiše do Strakovy akademie podle europoslance představuje podobné nebezpečí jako vláda Viktora Orbána. „Pokud by se Andrej Babiš nedej bože opět chopil moci v České republice, tak se obávám, že by u nás mohlo dojít k rozkládání právního státu tak, jak se to děje v Maďarsku,“ řekl.

O stav práva v České republice se z Pirátů nezajímá pouze Kolaja. Jeho kolegyně z europarlamentu Markéta Gregorová ve středu na pirátském fóru zahájila hlasování k pozici ministra spravedlnosti Blažka.

Gregorová v něm navrhuje usnesení strany, že „setrvání Pavla Blažka ve funkci ministra spravedlnosti ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát České republiky i plnění cílů programového prohlášení vlády ČR“. Pro návrh se vyslovilo téměř 90 procent hlasujících.

Gregorová se odkazuje na sérii zjištění serveru Seznam Zprávy, která se týkají například podezření, že Blažek využil svého postavení a získal část utajeného spisu ke kauze, v níž byli stíháni jeho spolustraníci, nebo ze střetu zájmů kvůli žádosti o vydání informací z živé kauzy, ve které je sám prověřovaným.

„Pokud Pavel Blažek není schopen věrohodně vysvětlit kauzy, které se již několik měsíců probírají v médiích, je tvrzení navržené Markétou Gregorovou platné,“ řekl pro redakci CNN Prima NEWS pirátský europoslanec.

„Na jeho kauzy se dívám se zdviženým obočím. Je potřeba, aby Pavel Blažek tyto aféry dostatečně věrohodně vysvětlil, jinak to skutečně nevypadá na veřejnosti příliš dobře,“ dodal Kolaja.

X X X

ZÁSLUHOU  KIRILLA  ODJELI  VOJÁCI  MAĎARSKA  DO  MAĎASKA

S požehnáním Kirilla odjeli zajatí vojáci maďarské národnosti do Maďarska

Ruská pravoslavná církev ve čtvrtek oznámila, že „v rámci mezicírkevní spolupráce byla na žádost maďarské strany předána Maďarsku skupina ukrajinských válečných zajatců zakarpatského původu, kteří se účastnili bojových akcí“. Dodalo, že vše proběhlo s požehnáním patriarchy Moskvy a celé Rusi Kirilla.

Maďarské sdělovací prostředky uvedly, že akce měl koordinovat maďarský místopředseda vlády Zsolt Semjén. Sám politik prohlásil, že je to jeho „lidská a vlastenecká povinnost“. Poznamenal také, že propuštění vězni „vděčí za svobodu“ ruské pravoslavné církvi.

Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny Oleh Nikolenko řekl, že propuštění ukrajinských válečných zajatců je vždy dobrou zprávou. Zároveň ale poznamenal, že ukrajinská vláda nebyla o rusko-maďarském jednání v této věci informována a o všem se dozvěděl z vyjádření Semjéna.

Nikolenko navíc informoval, že v pátek byl maďarský chargé d’affaires pozván na ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny k vysvětlení této záležitosti. Dodal, že ukrajinská strana apelovala na podrobné informace o svých občanech. Požaduje také, aby k nim byl okamžitě umožněn přístup ukrajinskému konzulovi, aby se mohl seznámit s jejich zdravotním stavem a poskytnout konzulární pomoc.

Hlavní ředitelství Vojenského zpravodajství Ukrajiny zase zdůraznilo, že otázka válečných zajatců leží výhradně na Koordinačním centru a není věcí ani Ruská pravoslavné církve a ani Maďarska. Dodal, že jsou přijímána opatření, aby bylo 11 propuštěných ukrajinských vojáků vráceno na Ukrajinu.

Již v lednu řekl maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó, že Maďaři ze Zakarpatí jsou do ukrajinské armády mobilizováni „surovým způsobem“ a mnoho z nich umírá. V poslední době se objevila řada informací, že občané Ukrajiny maďarské národnosti jsou vysílání do předních frontových linií, kde jich mnoho vzhledem k minimálnímu výcviku a špatnému vybavení umírá. Například Zakarpatská 128. brigáda z Mukačeva byla decimována v bojích o Soledar, server vasevec.cz

X X X

MNOHO  UKRAJINCŮ  UTEKLO  PŘED  VÁLKOU  DO  CIZINY

SE  ZELENSKÝM  NECHTĚJÍ  MÍT  NIC  SPOLEČNÉHO,  JEHO  VÁLKU  NEUZNÁVAJÍ

 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu vyzval Ukrajince, kteří uprchli ze země, aby se vrátili. List Ukrajinská pravda uvádí, že se Zelenskyj domnívá, že bez emigrantů nebude možné zemi znovu vybudovat.

Podle ukrajinského prezidenta bez návratu lidí nebude země mít silnou ekonomiku. Poukazuje na skutečnost, že v současnosti je na Ukrajině asi 11-12 milionů důchodců. „Musíme žít a musíme rozvíjet ekonomiku, musí se vrátit lidé, kteří budou pracovat. Víc se musí vrátit, než zůstat, pokud chceme pro náš stát podniknout nové kroky,“ uvedl v apelu.

Podle údajů Ukrajinského institutu pro budoucnost se od začátku konfliktu na východě Ukrajiny do země nevrátilo 8,6 milionu občanů. Květnový odhad počtu ukrajinského obyvatelstva je 29 milionů.

Pracovně je zapojeno jen 9,1-9,5 milionu a bez zaměstnanců státního rozpočtu 6-7 milionů lidí. Na práci této skupiny zaměstnanců je závislých 22–23 milionů lidí: důchodci, děti, nezaměstnaní a zaměstnanci veřejného sektoru.

Navíc, jak bylo uvedeno, míra porodnosti již klesla pod 1. To znamená katastrofální demografické prognózy, protože v takové situaci nedochází k výměně generací a nebude mít kdo generovat HDP“ . „Proto se dnes otázka demografie musí stát prioritou prezidenta Ukrajiny a vyžaduje naléhavou akci, říkají odborníci.

Ukrajinský institut pro budoucnost odhaduje počet obyvatel Ukrajiny v období těsně před vypuknutím konfliktu na zhruba 37,6 milionů lidí. Tyto údaje se však výrazně liší od údajů oficiálně hlášených Státním statistickým úřadem Ukrajiny, tj. 41 milionů k 1. lednu 2022.

Během války mělo odejít celkem přes 20 milionů lidí, z nichž se 12,1 milionu vrátilo. Nebylo však upřesněno, zda výpočty zahrnují území, která v současnosti ovládá vláda v Kyjevě, případně celou Ukrajinu – včetně Donbasu a Krymu.

Připomeňme, že ještě před ruskou invazí, v prosinci 2021, doktor Oleksandr Hladun, ekonom a demograf z Národní akademie věd Ukrajiny, tvrdil, že Ukrajina čelí vážným demografickým problémům. Podle jeho prognóz se do konce 21. století počet obyvatel Ukrajiny sníží na 22 milionů. Dodal, že zatím neexistuje způsob, jak tento proces zastavit.

Podle demografů se také s poklesem počtu obyvatelstva pojí ztráta možnosti spravovat celé území a proto dojde k dezintegraci Ukrajiny zejména ve prospěch sousedních států a jejich návratu na historická území, která v různých obdobích byla připojena k Ukrajině, server vasevec.cz

X X X

VNITRO  ČR  ZAMĚSTNÁ   DĚLNÍKY  Z  CIZINY

Vnitro upraví nábor pracovníků z ciziny, zvýší se počet dělníků z třetích zemí

 Žádní Rusové nedostanou šanci od 1. července získat podnikatelské nebo pracovní vízum v ČR. Kvóta pro Ukrajince a Bělorusy byla snížena. Naopak ČR přijme o to více Mongolů nebo Filipínců. Pro firmu Škoda Transportation je pak v plánu získat svářeče, elektrikáře a zámečníky z Indonésie. Vyplývá to z návrhu úpravy vládního nařízení o kvótách pro ekonomickou migraci z třetích zemí.

Návrh na kvóty pro jednotlivé zastupitelské úřady pro nabírání žádostí o víza nad 90 dní za účelem práce nebo podnikání byl z bezpečnostního hlediska konzultován s Bezpečnostní informační službou (BIS), Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ), Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI a s Ředitelstvím služby cizinecké policie, vyplývá z důvodové zprávy ministerstva vnitra.

„Z vyhodnocení vyplývá, že po ruské vojenské invazi na Ukrajinu dne 24. února 2022 se zájem českých zaměstnavatelů o zahraniční pracovníky musel ve větší míře přeorientovat na občany jiných třetích zemí než Ukrajina, Rusko a Bělorusko, které se v předchozím období nacházely ve středu jejich pozornosti,“ uvádí se v důvodové zprávě.

ČR nezamýšlí zvýšit pracovní migraci ze třetích zemí

Jak dále vyplývá z důvodové zprávy, celkový počet žádostí o zaměstnanecké karty zůstane stejný, ČR „nezamýšlí objem pracovní migrace ze třetích zemí navyšovat“.

Kvůli válce na Ukrajině, která kvóty Ruska, Ukrajiny a Běloruska snižuje, se navýší počty migrantů odjinud: „Je zapotřebí navýšit ročních kvóty pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty na zastupitelských úřadech v Manile na Filipínách (o 3 000) a v Ulánbátaru v Mongolsku (o 2 000), a to v rámci vládního migračního Programu kvalifikovaný zaměstnanec určeného pro středně a nízko kvalifikované migranty,“ vysvětluje se v důvodové zprávě.

„Současně dojde ke snížení kvót pro zastupitelský úřad ve Lvově na Ukrajině, a to z nynějších 38 tisíc a 33 tisíc žádostí ročně, což odpovídá celkovému navýšení kvót na Filipínách a v Mongolsku. Kvótu ve Lvově stejně není v současné době možno čerpat z důvodu pokračující války na Ukrajině a aplikaci nařízení vlády č. 308/2022 Sb., podle níž jsou žádosti aktuálně nepřijatelné,“ dodává k tomu důvodová zpráva.

Za rok tak bude moci podat žádost o pracovní vízum v ČR 5 500 Filipínců a přes tři tisíce Mongolů.

Naprázdno vyjde Rusko – ČR škrtá kvóty ze dvou uzavřených zastoupení. „Ruší se kvóty pro náběr žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání na zastupitelských úřadů ČR v Jekatěrinburgu a v Sankt Petěrburgu v Rusku (původně ve výši 50 žádostí ročně na každém úřadu), a to kvůli ukončení činnosti obou úřadů.,“ uvádí důvodová zpráva.

Stále ještě otevřené zastupitelství v Moskvě nesmí podle jiného nařízení žádosti vůbec přijímat: „Novelizací proto dochází k formálnímu zrušení těchto kvót, které v praxi nelze čerpat. Možnost podání žádosti o vízum v Rusku zůstane nadále zajištěna skrze roční kvótu stanovenou pro zastupitelský úřad v Moskvě (ve výši 100 žádostí). Ta zůstává v platnosti, i když ji v současné době nelze využívat kvůli nepřijatelnosti žádostí zakotvené v nařízení vlády č. 200/2022 Sb., které vláda vydala v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem,“ vysvětluje k tomu vnitro.

Přijdou svářeči, elektrikáři a zámečníci z Indonésie

ČR také dočasně zvýší kvótu v Jakartě pro Indonésany, a to o tři sta žádostí ze současných 130 v rámci Pilotního projektu pracovní migrace z Indonésie: „Cílem projektu je umožnit firmě Škoda Transportation získání kvalifikovaných zaměstnanců z Indonésie, primárně v oborech svářeč, elektrikář a zámečník, do jednoho z klíčových sektorů českého průmyslu, a to do oblasti výroby kolejových vozidel.

„Za tímto účelem má být v rámci programu proveden jednorázový hromadný náběr 300 žádostí o zaměstnanecké karty. Bez navýšení kvóty na zastupitelském úřadu v Jakartě však nelze žádosti o zaměstnanecké karty podat. Po náběru žádostí bude možno kvótu opět snížit na původní úroveň

Nijak se nezvýší kvóta kvalifikovaných pracovníků ani klíčového vědeckého personálu z Indie. Po Indech vzdělaných v technických oborech a ve vědě volají české technologické firmy, jak Česká justice již dříve informovala. Kolik u nás máme vzdělaných Indů, zazněla například řečnická otázka v rámci Kulatého stolu k evropskému nařízení o čipech. Irena Válová, ceskajustice.cz

 X X X

 EXPREMIÉRKA  SKOTŮ  ZADRŽENA,  BOJUJE  ZA  SAMOSTATNOST  ZEMĚ

 Britská policie zadržela skotskou expremiérku Nicolu Sturgeonovou

Policie zadržela bývalou skotskou premiérku Nicolu Sturgeonovou. Zadržení souvisí s vyšetřováním financování Skotské národní strany, uvedla BBC. Ze stejného důvodu policie v minulosti zatkla a vyslýchala také další členy strany. Sturgeonovou nakonec také propustila, aniž by proti ní vznesla jakékoli obvinění.

 Kvůli stejnému vyšetřování byl již na začátku dubna zadržen, vyslechnut a poté bez obvinění propuštěn i manžel bývalé předsedkyně SNP a skotské expremiérky Peter Murrell, který v březnu rezignoval na funkci výkonného ředitele SNP.

„Žena je ve vazbě a je vyslýchána detektivy skotské policie,“ uvedla policie. Ta ve svých prohlášeních jména podezřelých nezveřejňuje, dokud nejsou obviněni, poznamenala agentura AP. BBC a další britská média ale zadrženou identifikovali jako Sturgeonovou. Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování policie celou záležitost dále nekomentovala.

Zadržení skotské expremiérky, která překvapivě odstoupila začátkem letošního roku, potvrdil i její mluvčí. Na pohovor na policii se podle něj dostavila dobrovolně. „Nicola vždy říkala, že bude spolupracovat při vyšetřování, jestliže o to bude požádána, a i nadále tak činí,“ dodal mluvčí. Další komentář odmítl s tím, že „není vhodné veřejně řešit jakékoli problémy, když vyšetřování nadále probíhá“.

V souvislosti s vyšetřování bylo v minulosti zadrženo a vyslýcháno i několik dalších vysoce postavených představitelů nacionalistické Skotské národní strany. Nikdo nebyl obviněn.

Policie vyšetřuje, co se stalo s více než 600 tisíci librami (přes 16,5 milionů Kč), které v roce 2017 vybrala kampaň za nezávislost Skotska. Peníze měly být použity výhradně k tomuto účelu, ale úřady mají podezření, že se tak nestalo.

Nicola Sturgeonová byla šéfkou skotské vlády a předsedkyní Skotské národní strany (SNP) od listopadu 2014 do letošního března. Svou rezignaci ohlásila už v polovině letošního února, aniž podrobněji vysvětlila důvod. Hovořila tehdy také o osobní dani, kterou si působení ve vrcholné politice vybírá.

Do čela skotské vlády i středolevé SNP, která požaduje nezávislost Skotska na Británii, nastoupila po neúspěšném prvním referendu o nezávislosti Skotska ze září 2014. Poté svůj mandát dvakrát obhájila. Byla nejdéle sloužící skotskou premiérkou. V čele kabinetu i SNP ji koncem letošního března nahradil Humza Yousaf.

V souvislosti s vyšetřováním byl v dubnu zadržen, vyslechnut a poté bez obvinění propuštěn i manžel Sturgeonové Peter Murrell, který v březnu rezignoval na funkci výkonného ředitele SNP. Zadržen a posléze propuštěn byl v dubnu i pokladník SNP Colin Beattie, který také na svou funkci rezignoval.

V posledních letech před svou rezignací se Sturgeonová snažila o uspořádání druhého referenda o nezávislosti Skotska. O referendu začala hovořit již v roce 2016 po místních volbách a po referendu, ve kterém Britové nakonec rozhodli o odchodu z EU. Novou kampaň za referendum o nezávislosti Skotska zahájila loni v červnu. Tehdy uvedla, že Skotsko je připravenější na odtržení od zbytku Spojeného království, než bylo v roce 2014, kdy ve všelidovém hlasování 55 procent voličů vyhlášení nezávislosti odmítlo. Podle Sturgeonové se politické podmínky od té doby změnily, a to zejména kvůli brexitu, s nímž nesouhlasilo ve Skotsku 62 procent voličů.

Loni v listopadu ale britský nejvyšší soud rozhodl, že Skotsko nemůže uspořádat referendum o nezávislosti bez souhlasu vlády v Londýně. Sturgeonová uvedla, že je rozhodnutím soudu zklamaná, bude ho ale respektovat. „Musíme najít a najdeme jiný demokratický, zákonný a ústavní způsob, jakým může skotský lid vyjádřit svou vůli,“ řekla později. Sturgeonová chtěla referendum uspořádat letos v říjnu.

Pod vedením Sturgeonové skončila SNP v roce 2019 v britských volbách jako třetí se svým historicky nejlepším výsledkem 48 míst. V posledních volbách do skotského parlamentu v roce 2021 získala SNP 64 mandátů, ale k většině jí chyběl jeden mandát.

X X X

 V  IZRAELI  DALŠÍ  DEMONSTRACE,  ODMÍTAJÍ  VLÁDU

 Desetitisíce Izraelců znovu vyšly do ulic. Kritizují vládu Netanjahua

Desetitisíce Izraelců v sobotu večer po celém Izraeli protestovaly proti politice koaliční vlády Benjamina Netanjahua, v níž jsou i ultraortodoxní a krajně pravicové strany. Demonstranti kritizují vládní plány na soudní reformu a viní vládu z nedostatečného postupu proti vlně násilí v arabském sektoru, napsaly agentura DPA a AP.

 Demonstrace proti vládě se v Izraeli konají již 23. týden. Protesty vyvolal návrh soudní reformy, která oslabí soudní systém a omezí soudní dohled nad zákony a vládními rozhodnutími.

Kritici varují, že reforma ohrožuje občanská práva a poskytuje vládě neomezenou moc. Podle vlády má reforma omezit nadměrné zásahy nejvyššího soudu a vrátit moc voleným zákonodárcům.

Vláda sice reformu v březnu pozastavila, organizátoři protestů však požadují její úplné zrušení, píše agentura AP.

Podle zpráv médií bylo v Izraeli od začátku roku zabito sto lidí z arabské populace, což je téměř třikrát více než ve srovnatelném loňském období, píše agentura DPA. Někteří demonstranti podle DPA v této souvislosti vyzývali, aby izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir odstoupil z funkce.

X X X

 Macron drží hradbu proti krajní pravici. Itálie a Španělsko mu přidělávají práci

Zlepšující se reputace italské premiérky Giorgii Meloniové na jedné straně, na druhé nejistý osud španělských socialistů a premiéra Pedra Sáncheze, který na červenec po propadu své strany v regionech vyhlásil předčasné volby, v nichž má šanci uspět strana populistické pravice. Vývoj v sousedních zemích znamená problém pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se podobnému scénáři na domácí půdě snaží zabránit.

 Za minulého italského premiéra Maria Draghiho si francouzský prezident Emmanuel Macron na dobré sousedské vztahy obou zemí nemohl stěžovat. Brzy po ustavení nové italské vlády loni v říjnu byl také prvním zahraničním státníkem, který se sešel s jeho nástupkyní Giorgiou Meloniovou: s předsedkyní pravicově populistické strany Bratři Itálie chtěl navázat na do té doby velmi přátelské francouzsko-italské vztahy.

V dalších měsících se ovšem mezi Francií a Itálií rychle začalo zvyšovat vzájemné napětí, zejména kvůli sporům ohledně migrační politiky a přijímání migrantů plavících se z Afriky přes Středozemní moře, které již ani jedna země nechce hostit.

Itálie loni v listopadu nasměrovala záchranné plavidlo s migranty od svých břehů do Francie. A členové francouzské vlády od té doby nevynechají příležitost, aby sousední stát kritizovali. Meloniová na oplátku Macronovi vyčítá, že ji záměrně vyčleňuje z mezinárodního dění, například když ji nepozval do Paříže na únorové setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Domnívám se, že naše síla v této věci je v jednotě a společném postupu. Chápu francouzské vnitropolitické problémy, ale jsou chvíle, kdy upřednostňování domácího veřejného mínění jde na úkor věci. A zdá se mi, že toto byl jeden z těchto případů,“ uvedla k tomu poté Meloniová. Její slova ukazují na mnohem rozsáhlejší potíže, které francouzská vláda s tou italskou má.

Italská inspirace pro Marine Le Penovou

Meloniová a její vcelku úspěšná a v Itálii podporovaná vláda totiž pro Macrona znamená ještě jeden, mnohem širší problém. V pozadí tenzí, včetně těch týkajících se migrace, stojí i francouzská domácí politika, stejně jako nadcházející volby. Ty nejbližší se týkají voleb do Evropského parlamentu v červnu 2024, ale v dlouhodobém výhledu jde také o ty prezidentské v roce 2027.

Pokud se italské premiérce a její straně podaří upozadit svůj původní krajně pravicový image a etablovat se na evropské scéně jako „normální“ politická síla, bude to vítaná pomoc i pro obdobné uskupení na francouzské půdě, tedy pravicově populistické Národní sdružení. A tím i pro opakované prezidentské aspirace jeho bývalé šéfky Marine Le Penové, jež má do Elysejského paláce má s každými dalšími volbami stále o krok blíž.

„Normalizace“ Meloniové by také mohla hrát klíčovou roli ve strategii středopravicové Evropské lidové strany (EPP) pro nadcházející volby do Evropského parlamentu. Případné spojenectví mezi EPP a Bratry Itálie by ještě více posílilo vliv evropských konzervativců v Bruselu na úkor Macronovy centristické skupiny Renew.

Meloniová si zároveň dává pozor, aby nezadávala ke srovnání s Le Penovou příležitost. Postupně opustila radikálně protifrancouzský a protiunijní narativ, který používala předtím, než převzala vedení italské vlády. Navzdory některým roztržkám s Bruselem zaujala více proevropský postoj, postavila se na stranu NATO v otázce ruské invaze na Ukrajinu a potvrdila, že její strana nechce mít nic společného s fašistickou minulostí Itálie.

Španělsko kráčí směrem doprava

Podobně nepříjemný pro Macrona může být také vývoj u dalšího sousedního státu, Španělska. V nedávných regionálních a komunálních volbách Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze zvítězila pouze ve třech z 12 regionů, v nichž se konaly volby. Úspěch naopak zaznamenala středopravá Lidová strana (PP) a radikální pravicová strana Vox, která svůj podíl hlasů zdvojnásobila.

Sánchez po tomto neúspěchu okamžitě ohlásil na červenec konání předčasných parlamentních voleb, které se podle řádného termínu měly konat až v prosinci. Tento rychlý krok má ubrat čas stále častějším hádkám mezi socialisty a postupující fragmentaci strany, a také mobilizovat voliče. Zároveň ale znamená hazard: Sánchez nemá vůbec zaručeno, že příští volby vyhraje.

V loňském roce v Kastilii a Leónu, největším ze sedmnácti autonomních společenství Španělska na severozápadě země, vznikla kontroverzní vláda lidovců a Voxu. Bylo to poprvé, co se tato krajně pravicová strana dostala do regionální vlády. Také na celostátní úrovni je pak pravděpodobné, že v případě vítězství lidovců bude platit stejná logika. Což by mělo důsledky nejen pro sousední Francii, ale také celou Evropu.

X X X

Sabotéři, kteří poničili Nord Stream, měli operační základnu v Polsku, píše list

Němečtí vyšetřovatelé se zabývají důkazy, podle nichž sabotážní tým k poškození plynovodu Nord Stream využil jako operační základnu Polsko. Německý spolkový kriminální úřad a polská kancelář premiéra na žádosti o komentář nereagovaly. Potrubím plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dál do Evropy, v září ho poškodily dosud nevysvětlené výbuchy.

 Vyšetřovatelé zcela rekonstruovali dvoutýdenní cestu jachty Andromeda, kterou podle nich tým při akci použil. O zapojení plavidla do útoku v březnu psala německá média.

Podle deníku The Wall Street Journal, který informaci přinesl, se podařilo zjistit, že se jachta odchýlila od svého cíle a vydala se do polských vod. Deník přitom odkazuje na údaje z rádiového a navigačního vybavení Andromedy, satelitních a mobilních telefonů, účtů Gmail a vzorků DNA nalezených na palubě, které se Německo pokusilo přiřadit k nejméně jednomu ukrajinskému vojákovi.

Pověřenec polské vlády pro bezpečnost polského informačního prostoru Stanislaw Žaryn agentuře PAP řekl, že informace o „polské stopě“ ve zničení plynovodů Nord Stream 1 a 2 používá Rusko, aby vytvořilo dojem, že za incidentem stálo Polsko. Rusko se podle Žaryna při svých informačních operacích snaží Polsko vykreslit jako stát agresivní vůči Rusku, Bělorusku i Ukrajině, který je rusofobní, nezaslouží si důvěru Západu a je servilní vůči Spojeným státům.

Deník The Washington Post tento týden uvedl, že Spojené státy se dozvěděly o ukrajinském plánu útoku na plynovody tři měsíce před jejich poškozením.

K výbuchům došlo v hospodářských zónách Švédska a Dánska. Obě země uvedly, že výbuchy byly úmyslné, ale zatím neurčily, kdo je za ně zodpovědný. Plynovodem Nord Stream 1 v době explozí plyn neproudil, což Rusko zdůvodňovalo nutnou údržbou. Nord Stream 2 sice byl dokončen, ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nebyl spuštěn.

Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že výbušninou použitou při operaci byla silná plastická trhavina HMX, známá také jako oktogen, bezbarvá látka vhodná k demolici podvodní infrastruktury.

X X X

 Rumunský velvyslanec přirovnal africké diplomaty k opicím. Vláda ho stáhla

Rumunsko stahuje svého velvyslance v Keni kvůli údajnému rasistickému komentáři. Diplomat připodobnil Afričany k opicím. Incident se podle agentury AFP, která cituje záznam jihosúdánské delegace, odehrál 26. dubna v budově OSN v Nairobi. Když se v okně konferenční místnosti objevila opice, rumunský ambasador Dragoš Tsigau prohlásil, že „dorazila africká skupina“.

Rumunské ministerstvo zahraničí uvedlo, že o incidentu bylo informováno teprve tento týden a že „zahájilo proceduru odvolání svého velvyslance“.

„Hluboce litujeme této situace a omlouváme se všem, kterých se to dotklo,“ dodalo s tím, že rasistické chování nebo komentáře jsou „naprosto nepřijatelné“.

Vysoce postavený keňský diplomat Macharia Kamau dříve uvedl, že ho tato „hanebná“ příhoda „vyděsila a znechutila“. „Tohle je nepřípustné a nepřijatelné v jakékoli době, natož v 21. století,“ napsal na twitteru. O kauze informovala agentura AFP s odvoláním na sdělení ministerstva zahraničí v Bukurešti.

X X X

Rusové odpálili další přehradu. Ukrajinská protiofenziva osvobodila první tři obce

Ruská armáda vyhodila do povětří malou přehradu na řece Mokri Jaly v Doněcké oblasti, což způsobilo záplavy na obou březích, oznámil v neděli mluvčí ukrajinské armády Valerij Šeršen deníku Ukrajinska pravda. Rusové se tak podle něho snaží zpomalit ukrajinskou protiofenzivu. Kyjev v neděli oficiálně oznámil, že osvobodil první tři obce: Blahodatne, Neskučne a Makarivka.

„Nicméně to nemá vliv na probíhající ukrajinské ofenzivní operace v sektoru,“ dodal Šeršen.

„Okupanti nejprve vyhodili do povětří Karlovskou (vodní) nádrž, pak přehradu Kachovka, poté vyhodili do povětří další vodní stavby v okupované části Záporožské oblasti,“ uvedl. „Očekávají průlom našich obranných sil, proto, aby zpomalili náš postup, používají tuto taktiku.“

Šeršen dodal, že ukrajinská protiofenzíva již má první lokální výsledky, jako je osvobození obcí Blahodatne a Neskučne v Doněcké oblasti a postup ukrajinské armády k obci Urožajn v Chersonské oblasti.

Náměstkyně ukrajinského ministerstva obrany Hanna Maljarová uvedla, že Rusové jsou v defenzivě na frontě v Záporožské a Chersonské oblasti. Podle ní přesouvají do Záporožské oblasti a okolí Bachmutu svoje nejschopnější jednotky z Chersonské oblasti, která se vypořádává s ničivými záplavami vyvolanými protržením Kachovské přehrady.

Podle Maljarové postoupily ukrajinské síly na jihu Ukrajiny o 300 až 1 500 metrů. Osvobozeny byly vesnice Blahodatne a Makarivka. Jednotka územní obrany AREJ nedlouho předtím oznámila vytlačení ruských vojsk také ze vesnice Neskučne. Trojice obcí leží blízko sebe na hranici mezi Doněckou a Záporožskou oblastí, odkud Moskva již téměř týden hlásí silné ukrajinské útoky.

Americký Institut pro výzkum války (ISW) píše, že ukrajinské jednotky v sobotu podnikaly protiofenzivní operace na nejméně čtyřech místech fronty. Podle amerických analytiků se ukrajinská armáda snaží o mimořádně obtížnou operaci – frontální útok na připravené obranné pozice, který komplikuje to, že nemá převahu ve vzduchu.

Ukrajinská armáda dnes sdělila, že dobyla obec Blahodatne na jihovýchodě země. Vesnice leží na hranici mezi Doněckou a Záporožskou oblastí na jihovýchodě Ukrajiny, odkud Moskva již téměř týden hlásí silné ukrajinské útoky.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury Reuters uvedlo, že ruské síly za posledních 48 hodin při odrážení neúspěšných ukrajinských útoků zničily nejméně sedm tanků Leopard a pět bojových vozidel pěchoty Bradley. Moskva rovněž uvedla, že se Ukrajina neúspěšně pokusila zaútočit šesti vysokorychlostními bezpilotními čluny na loď ruského námořnictva v Černém moři.

Podle ruských vojenských blogerů ukrajinské síly prorazily ruské linie jižně od města Velyka Novosilka a rychle obsadily několik vesnic, zatímco ruské síly ustoupily na výše položená místa. Právě k okolí Velyké Novosilky se nachází obec Blahodatne. Tvrzení válčících stran není možné bezprostředně ověřit.

Na jihu Ukrajiny pokračuje katastrofa vyvolaná zničením Kachovské přehrady, z něhož se Kyjev i Moskva obviňují navzájem. Podle ukrajinského ministerstva životního prostředí ztratila obří nádrž už 70 procent vody, přičemž hladina za poslední den klesla o další více než metr.

V Chersonu, největším městě pod přehradou, klesla hladina celkově o 1,5 metru. Zaplavené území se podle chersonské oblastní správy zmenšilo o téměř polovinu na současných 78 kilometrů čtverečních. Na Ukrajinou kontrolovaném pravém břehu Dněpru stále zůstává zatopeno 32 obcí a bezmála 4000 budov, na Ruskem okupovaném levém břehu je to 14 obcí.

Po zničení Kachovské přehrady přestává vtékat voda do Severokrymského kanálu, který je klíčový pro zásobování vodou Krymského poloostrova anektovaného Ruskem.

X X X

 Státní zástupce obžaloval Limberského z vydírání, hrozí mu až osm let vězení

Státní zástupce obžaloval fotbalistu Davida Limberského a další tři muže z vydírání. Všichni čtyři muži jsou podezřelí z toho, že pod pohrůžkou zbraně vymáhali po muži z Karlovarska čtyři milionu korun. Peníze muži poskytl Limberský na nákup výpočetní techniky k těžbě kryptoměn. Termín hlavního líčení soud zatím nestanovil.

 Obžalovaným za vydírání v případě odsouzení hrozí až osm let vězení.

Karlovarští policisté obvinili čtyři muže z vydírání loni na podzim. Podle nich v Karlových Varech loni vyhrožovali střelnou zbraní jinému muži, po kterém chtěli vrátit peníze.

Ve druhé polovině září se čtveřice obviněných mužů údajně sešla s dvaatřicetiletým mužem v jedné z karlovarských kaváren. Obviněný muž chtěl znovu do určitého termínu vrátit peníze, mladší muž ale opět nabídl předání koupené techniky.

„Následně se měl do sporu vložit sedmatřicetiletý muž, který měl začít dvaatřicetiletému muži vulgárně nadávat a po chvíli ho ohrožovat střelnou zbraní. Poté ho měl zbraní udeřit do horní poloviny těla. Přitom měl po dvaatřicetiletém muži požadovat vrácení finančních prostředků,“ uvedl policejní mluvčí Jakub Kopřiva. Napadený muž musel být ošetřen v nemocnici.

Vyšetřování případu policisté ukončili počátkem letošního roku. Bývalý hráč Plzně a národního týmu Limberský v březnu serveru Lidovky.cz potvrdil, že pročítá policejní spis, a odhadl, že soudní jednání bude v září. „Budu tam prokazovat svou nevinu,“ řekl tehdy webu.

X X X

 IMPÉRIUM  MAXWELLA,  JEDNAL  I  S  DR  HUSÁKEM

Maxwell vybudoval mediální impérium. Uměl česky a jednal i s Husákem

Vydavatelský magnát, politik a miliardář Robert Maxwell byl rozporuplná osobnost, která svého času hýbala mediálním světem. Rodák z bývalého Československa, který z ničeho vybudoval rozsáhlé impérium, býval hostem hlav států, ale i terčem nelichotivých komentářů. Narodil se před 100 lety, 10. června 1923.

Narodil se do chudé židovské rodiny v obci Slatinské Doly v Podkarpatské Rusi, která byla v té době součástí Československa. Jeho život skončil 5. listopadu 1991 v mořských vlnách nedaleko Kanárských ostrovů, podle vyšetřovatelů poté, co přepadl přes zábradlí své jachty.

Maxwellův podnikatelský úspěch začal těsně po druhé světové válce. Pomohlo mu, že byl jmenován členem spojenecké kontrolní komise v Berlíně, kde se stal cenzorem nad německými tiskovinami.

Německé začátky jeho impéria

Záhy založil vydavatelství, které začalo ve spolupráci s německými nakladateli (a díky penězům od rodiny své manželky Elisabeth Jenny Meynardové) chrlit tehdy nedostatkovou literaturu, především odborné publikace.

Maxwell nakupoval zahraniční práva od německých vydavatelů vědeckých knih a rozjel úspěšnou spolupráci s majitelem nakladatelství Springer Verlag Ferdinandem Springerem.

V podnikání se mu dařilo údajně i díky pracovitosti, nápadům, diplomatickým schopnostem a dravosti hraničící s bezohledností. „Rozený vítěz. Muž děsivé síly a strašlivého odhodlání,“ řekl o něm Arthur Cox, psycholog a manažer fotbalového klubu Derby County, který Maxwell vlastnil.

Během čtyř desetiletí vybudoval mocné impérium tvořené více než 400 společnostmi. Vlastnil mimo jiné tiskovou skupinu Mirror (ta vydávala několik celostátních listů), polovinu televizní stanice MTV Europe, nakladatelství Pergamon a Macmillan a jazykové školy Berlitz. Patřila mu řada tiskovin po celém světě včetně prestižního amerického deníku Daily News, měl podíly v leteckých společností a řadě dalších firem.

Vstup do politiky

V 60. letech Maxwell vstoupil i do politiky, v roce 1964 byl za labouristy zvolen do parlamentu, kde zasedal až do roku 1970. Kromě toho byl známý řadou charitativních projektů, ale i rozmařilým způsobem života – mnohé provokoval „buranským“ chováním, utrácením či cestováním po Londýně vrtulníkem.

Maxwellova náhlá smrt na moři vedla ke zhroucení jeho impéria a vyvolala dohady o vraždě, sebevraždě, či dokonce předstírané smrti. Spekulacím napomohla skutečnost, že zemřel v době, kdy se jeho impérium začalo hroutit, a několik týdnů poté, co vyšla kniha tvrdící, že udržuje úzké styky s izraelskými tajnými službami.

Podle britského tisku byl v době své smrti také vyšetřován kvůli obvinění z válečného zločinu. Později také vyšlo najevo, že penzijním fondům, ve kterých spravoval úspory svých 30 tisíc zaměstnanců, chybí 400 milionů liber.

O Maxwellově podnikání i smrti koluje celá řada rozličných dohadů. Podle jedné z biografií jej na počátku kariéry financovala britská tajná služba MI6 a zůstala s ním ve spojení až do jeho smrti. Maxwell se však také údajně stýkal se sovětskými a izraelskými tajnými službami. Jedna z teorií tvrdí, že se pokusil vydírat Mosad, který ho proto nechal zavraždit.

Krátce před Maxwellovou smrtí jej dva poslanci britského parlamentu obvinili, že Mosadu prozradil Mordechaje Vanunua, který zveřejnil podrobnosti o izraelském jaderném programu. Spekulace vzbuzoval i jeho vztah ke komunistickým diktátorům, z nichž mnohé navštívil.

Několikrát zavítal i do Prahy, naposled v srpnu 1989, kdy ho na Pražském hradě přivítal tehdejší prezident Gustáv Husák. Setkal se i s mnoha významnými osobnostmi, například s Matkou Terezou.

Vychodil jen tři školní třídy

Maxwell se narodil 10. června 1923 jako Abraham Leib Hoch (později užíval jméno Ján Ludvík Hoch) v chudé židovské rodině v obci Slatinské Doly v Podkarpatské Rusi (dnes část ukrajinské obce Solotvina), která byla v té době součástí Československa.

Vychodil pouze tři třídy obecné školy, ale díky regionu, v němž vyrůstal, ovládal několik jazyků – jidiš jako svou mateřštinu, v židovské škole se naučil hebrejsky, ve státní (obecné) škole česky a dále maďarsky a rumunsky. Všechny tyto jazyky uměl a používal i v pozdějším věku.

V březnu 1939 uprchl před nacisty do Francie, kde vstoupil do československé vojenské jednotky. Do Británie se přesunul po francouzské kapitulaci. Bojoval v britské armádě a za statečnost byl vyznamenán Válečným křížem. Jméno si údajně změnil proto, aby v případě zajetí zakryl svůj původ – Němci se zajatým vojákům z Československa krutě mstili.

Jeho rodinu, jež zůstala za války na Podkarpatské Rusi, stihl krutý osud. V květnu 1944 byli všichni včetně dědečka zavlečeni nacisty do Osvětimi, odkud se vrátily pouze dvě sestry, Sylvie a Bruna.

Na podzim 1944 se v Paříži seznámil a v březnu roku 1945 oženil (již jako Robert Maxwell) s Francouzkou Elizabeth Meynardovou. Měli spolu devět dětí.

Jeho dcera Ghislaine byla loni ve Spojených státech odsouzena ke 20 rokům za mřížemi za napomáhání sexuálnímu násilníkovi a finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi k sexuálnímu zneužívání náctiletých dívek.

X X X

 Neznámý muž napadl starostu Novotného za to, že ho natáčel na mobil

Neznámý muž napadl v neděli starostu pražských Řeporyjí Pavla Novotného za to, že si ho natáčel na mobil. Novotný ho podle svých slov předtím přistihl jak kope do jiného auta. Vozidlu podle starosty vběhl málem pod kola. Muži se natáčení nelíbilo a tak se na Novotného vrhl a vyrazil mu přístroj z ruky.

„Začal kopat do auta přede mnou poté, co mu na červenou u Lidlu vběhl pod kola. Nevím, zda je zfetovaný nebo duševně nemocný, ale teď se bude motat kolem Unimarketu na Lužinách a je dost mimo,“ napsal Novotný svém Twitteru.

Incident začal tím, že muž vkročil na přechod na červenou. „Normálně vrazil na přechod na červenou jako šílenec, jako úplnej šílenec. To člověk pozná, že není něco v pořádku,“ řekl starosta pro iDNES.cz a několikrát zdůraznil, že muž byl s největší pravděpodobností pod vlivem drog.

Do auta, které na poslední chvíli zastavilo před přechodem, začal muž kopat. Starosta si situace všiml, stáhl si okýnko u auta a snažil se muže oslovit.

„Já jsem si stáhl okýnko a pan černoušek ke mně přišel a flusnul na mě, normálně na mě flusnul z těch šesti metrů,“ pokračoval Novotný, který následně vzal telefon a začal muže natáčet.

Na videu je vidět, jak muž přibíhá k autu Novotného a snaží se mu telefon sebrat. Starosta následně vystoupil z auta. „Cos do toho kopnul?“ ptá se ho.

Muž v tu chvíli už stál na chodníku, rozhazoval rukama a pokřikoval na starostu. „Ničíš mi život, tohle je můj plán. Ty nevíš, co se stalo,“ křičel.

„Jsi zfetovanej?“ ptá se Novotný na videu muže, který na jeho otázku ale nereaguje a pokračuje ve svém monologu. „Je to můj život, jenom jsi zvedl mobil, mně ho nezničíš, ničíš ho teď sobě,“ reagoval.

Muž poté ještě krátce zanadával na řidiče v autě, do kterého před tím kopal, ukázal Novotnému prostředníček a odešel. Policisty starosta Řeporyjí nevolal. „Jen jsem se do toho vložil, řidič přede mnou s ním potřeboval pomoci,“ dodal.

X X X

Britský venkov sužuje vlna krádeží. Vybavení podle policie míří do Ruska

Venkov Británie se potýká s ohromným nárůstem krádeží farmářského vybavení. Zločinci mají zvláště zájem o GPS zařízení. Podle britských vyšetřovatelů ukradené věci míří do Ruska, které se potýká se sankcemi. Britští farmáři si stěžují, že je britská policie dostatečně nechrání.

Farmářce Eveey Hunterové z Hertfordshire ukradli v září 2021 zařízení v hodnotě 60 tisíc liber, včetně GPS komponentů ze dvou traktorů a kombajnu. Nainstalovala si poté kamery. I přes všechna opatření ale říká, že situace je nejhorší, jakou poznala.

„Je to doslova jako pandemie. Nic není v bezpečí,“ říká o nezvykle vysoké míře zločinu ve venkovské Británii. „Teď nezáleží na tom, jestli je váš traktor zavřený v obilném skladu, zavřený na dvoře s kamerovým systémem. Vezmou ho.“

Policejní statistiky dokládají, že nárůst rizika krádeže není jen její dojem. Krádeže mechanických strojů v Anglii a Walesu vzrostly v prvním čtvrtletí tohoto roku o více než 300 procent. Zvláště se zločinci soustředili na bagry a velice cenná GPS zařízení, řekl portálu Politico komisař Andrew Huddleston, který vede britskou Národní jednotku pro venkovský zločin.

Podle pojišťovací firmy NFU Mutual byl duben nejhorším zaznamenaným měsícem, co se týče krádeží GPS zařízení. „Bez GPS, zásadní součástí moderního farmaření, může dojít k odsunutí sklizně a někteří farmáři budou bez práce,“ upozorňuje specialistka na venkovské záležitosti NFU Mutual Rebecca Davidsonová.

„Směřuje do východní Evropy, bez debat,“ říká o ukradeném farmářském vybavení Huddleston. I když nemá průkazné důkazy, že věci míří do Ruska drceného rozsáhlými, těžkými sankcemi, on a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že to je pravděpodobný scénář.

„Pokud se zeptáme na můj profesionální názor, očekával bych, že černý trh bude reagovat na to, že nějaká země je pod sankcemi. To je to, co zločinci dělají,“ zdůrazňuje komisař.

„Dalo se očekávat, že v důsledku sankcí proti Rusku a obecněji války vzniknou celosvětově černé trhy s celou řadou produktů: zemědělským zbožím, zbraněmi, elektronickým vybavením a tak dále. Souvislost mezi určitou zvýšenou kriminalitou a snahou uspokojit novou poptávku v Rusku a jinde dává smysl,“ uvádí expertka na organizovaný zločin Nicole Jacksonová ze Simon Fraser University.

Policie nás nechrání, říkají zklamaní farmáři

Farmáři si kvůli krádežím najímají soukromé bezpečnostní hlídky. Farmáři si stěžují, že policisté málokdy venkovské zločiny vyřeší. Mají pocit, že je strážci zákona nechali bez ochrany.

Eveeyová uvedla, že i když hlásila krádež okamžitě, forenzní tým přišel až o dva dny později. V té době už musela poslat traktory na opravu.

„Vytočil jsem 999 a nikdy zde nebyla policie,“ postěžoval si farmář Luke Palmer. „Cítili jsme se velmi zklamáni.“

Podle analýzy stanice BBC je o 25 procent větší pravděpodobnost, že podezřelí budou souzeni za zločiny ve městě, než na venkově.

Ukrajinci opakovaně uváděli, že Rusové na jejich území si přivlastňovali zemědělské a další náčiní a posílali jej do Ruska. Velmi jim tím zkomplikovali potřebné zemědělské práce poté, co ukrajinská armáda invazní jednotky vyhnala a umožnila ukrajinským farmářům znovu operovat na svých pozemcích. Kvůli sankcím má Rusko citelný nedostatek sofistikované techniky.

X X X

Čínská letadla narušila středovou linii, Tchaj-wan nasadil stíhačky

Tchaj-wan v neděli uvedl do provozu stíhačky, lodě a pozemní raketové systémy poté, co desítka čínských letadel překročila takzvanou středovou linii Tchajwanského průlivu. Čtyři čínská plavidla v oblasti údajně vykonávala bojové hlídky, uvedlo tchajwanské ministerstvo obrany.

Je to již podruhé během necelého týdne, kdy Tchaj-wan zaznamenal obnovenou čínskou vojenskou aktivitu. Ve čtvrtek 37 čínských vojenských letadel vletělo do zóny protivzdušné obrany ostrova a některá z nich pokračovala do západního Pacifiku.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od nedělního odpoledne místního času (brzy ráno SELČ) zaznamenalo 24 letounů čínského letectva, a to stíhaček i bombardérů. Deset z nich překročilo středovou linii Tchajwanského průlivu, která již léta slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami. Čína nicméně tvrdí, že ji neuznává a od loňského roku ji běžně překračuje.

Tchaj-wan reagoval nasazením svých stíhaček, lodí a pozemních raketových systémů. Čínské ministerstvo obrany na žádost o komentář – podobně jako ve čtvrtek – nereagovalo.

Čína již dříve uvedla, že takové mise mají chránit svrchovanost země a jsou zaměřeny proti „tajným dohodám“ mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy, které jsou nejdůležitějším mezinárodním stoupencem ostrova a prodejcem zbraní.

V dubnu Čína okolo ostrova uspořádala velké vojenské cvičení poté, co se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v USA setkala se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym. Velké manévry Čína uspořádala i loni, tehdy v reakci na návštěvu tehdejší šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.

Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle. Peking ale považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky „jedné Číny“ na ostrově neexistuje samostatná politická entita.