V ČR se nenachází politik, nebo skupina politiků, kteří by už dávno smetli generální stávkou Fialu, který ČR přivedl do katastrofální chudoby. ČR potřebuje novou vládu s odborníky, jako je děkan VŠE Ševčík, exprezident Klaus a další. Mnozí lidé se diví tomu, jak chytří lidí u nás nechávají stále vládnout blbce kolem Fialy. Na Ostravsku je na sto lidí kolem Liberty bez práce, ale odboráři podniků, zemědělci, pivovary, restaurace, hospody atd. už nebouří, nestávkují proti drahotě piva a teď i vína, protože Fiala potřebuje miliardy, které vyházel na Ukrajinu. Národ by ho tam měl poslat, když ČR zničil.

Opozice v parlamentu diskutuje s Fialou, ale nemá to žádnou cenu, protože nemají většinu. Blbců je podle chytrých lidí víc. Schillerová, Havlíček, Babiš, Okamura a spol. by spíš měli zorganizovat protesty, jaké, jsou už tři týdny v Německu, Anglii i jinde.

Šéf soc. dem. Šmarda je venkovský politik, který nic pořádného nezorganizuje z malého města. Hejtman Pardubicka Netolický ze soc. dem. rád hovoří, ale nestará se o to, aby se soc. dem. pozvedla a byla v parlamentu. Nechce mít za to zodpovědnost.

Podle posledních průzkumů má soc. dem. necelých pět procent, jako KSČM Konečné, která je euro poslankyní. Pro vstup do parlamentu v ČR to nestačí. A nic nedělají tyto strany pro to, aby se spojily a získaly víc voličů. To by ovšem musely být bojovnější a pro občany a podniky ČR rychle něco užitečného udělat. Velké protesty v ČR za levné  pivo, maso, zeleninu, ovoce atd., a víno bez daně, jako je dosud a v cizině.

Netolický nedokázal v Pardubicích odstranit ani krysy, které tam řádily, jak ukázala TV Nova. Možná tam občany ohrožují ještě dnes. Politik Trump by to dávno dokázal. Takoví politici by měli být i u nás.

X X X

PODVODY  FIALY,  ZAMLČEL  MILION  KORUN  V  DRUŽSTEVNÍ  ZÁLOŽNĚ

NSZ,  STŘÍŽ,  POLICISTÉ,  STÍHAT  FIALU

FIALA  NENÍ  ŽÁDNÝ  SVATÝ  MUŽ,  CHTĚL  SE  JEN  DOSTAT  DO  VATIKÁNU,  K  PAPEŽI

REAGOVAT  MUSÍ  I  PAVEL  Z  HRADU,  FIALU  ODVOLAT,  USTAVIT  NOVOU  VLÁDU

OZVAT  BY  SE  MĚL  ODVÁŽNĚ  I  HEJTMAN  KUBA

Premiér Fiala zamlčel podíl v družstevní záložně. Nepřiznal téměř milion korun

X X X

Producenti drůbežího budou krachovat. Česká soběstačnost se stane utopií, shodli se experti

Předělání klecového chovu na voliérový nám na rozdíl od Slováků či Poláků přinese další náklady, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Zvýšené výdaje povedou podle producentů a ekonomů ke snížení soběstačnosti v oblasti výroby vajec a drůbežího masa. Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) tvrdí, že diskuze o soběstačnosti v oblasti potravin jsou „jakousi hrou“.

Zásadním rozdílem mezi Českem a Polskem v otázce zemědělství je podle Kovandy skutečnost, že severní sousedé berou tuto oblast jako svou vlajkovou loď. „Je na stejné úrovni, jako je u nás automobilový průmysl. Trh je větší a dotace mnohem štědřejší,“ ozřejmil ekonom.

 Za zvýšením konkurenční nevýhody českých zemědělců vidí i pozdní zastropování cen energií v roce 2022. „Navíc předělat klecové chovy na voliérové výběhy přinese další náklady, které zatím nebudou tlačit do nesnází Poláky či Slováky. Právě proto je třeba počítat s tím, že naše soběstačnost v produkci vajec či drůbežího masa bude nadále klesat,“ konstatoval Kovanda.

Podobné obavy sdílí i generální ředitel Drůbežářského závodu Klatovy David Bednář. „V Polsku, které je jedničkou v produkci kuřecího masa, se vyplácí dotace ve výši 50 procent. U nás byly zrušeny kvůli konsolidačnímu balíčku, tudíž výhoda konkurence je obrovská,“ uvedl v pořadu 360°.

Bednář si rovněž postěžoval i na navýšení cen energií, které se prý v případě klatovské společnosti pro rok 2024 navýšily až o 30 procent. „Podobné problémy s vysokými cenami energií nebyli malí či střední podnikatelé schopni ustát. Pokud nejste velkovýroba, nemáte v tomto ohledu téměř šanci,“ dodal.

„Záležitosti ohledně soběstačnosti považuji za jakousi hru,“ nechal se slyšet Bendl. „Pokud našemu trhu něco schází, je podle mě mnohem důležitější potravinová bezpečnost, která se pohybuje mezi 60 a 70 procenty,“ dodal bývalý ministr.

X X X

VINAŘI,  PIVOVARY,  CHOVATELÉ,  ZEMĚDĚLCI  DO  VELKÝCH  PROTESTŮ

AGRÁRNÍ  KOMORA  RYCHLE  REAGOVAT,  NE  ZA  TÝDEN  NEBO  MĚSÍC

Daň na tichá vína je stále ve hře. Stanjura očekává miliardové zisky, vinaři znevýhodnění

Daň na tichá vína je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) stále ve hře. Do státního rozpočtu by to podle jeho dřívějších výpočtů mohlo přinést až čtyři miliardy korun ročně. Na jaře loňského roku to vládě doporučila i Národní ekonomická rada vlády. Nakonec se ale daň na tichá vína do konsolidačního balíčku nedostala. Teď o dani budou rozhodovat předsedové vládních stran. To se ale nelíbí ani vinařům, ani opozici, podle které by čeští vinaři byli oproti jiným evropským kolegům značně znevýhodněni.

Spotřební daň z lihu vzrostla o deset procent a zvýšila se také daň z přidané hodnoty u piva. Toho se dočkali čeští konzumenti se zavedením konsolidačního balíčku od prvního ledna. Tiché víno jako jediné zůstalo s nulovou daní.

 To by se ale podle Stanjury, který je zastánce zavedení daně z tichého vína, mohlo od příštího roku změnit: „Já si myslím, že je šance, že ten názor nakonec zvítězí. Že pomůže ten hlavní argument, že minimálně 2/3 této daňové úlevy končí u jiných než českých daňových poplatníků.“

S tím ale nesouhlasí bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která by se vrátila s debatou zdanění tichých vín na evropskou úroveň. „Všichni vinaři profitují tam, kde je spotřební daň nulová. A to jsou všechny okolní státy, s výjimkou Polska, ale to není vinařská oblast. Zatímco jiné země podporují své vinaře, tak pan ministr Stanjura tuto naši tradici a tuto kulturu vymění za jednotky miliard,“ uvedla.

A podobného názoru jako Schillerová je i poslanec a místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD): „Já bych nerušil tu výjimku, protože opravdu pro ten stát to nemá takový význam.“

Zdanění tichého vína dlouhodobě odmítají moravští pěstitelé. Podle nich by to znamenalo další významné zvýhodnění zahraničních vín. „Myslím si, že bych dal inzerát, že prodám firmu. Protože ty náklady, které narůstají každým dnem, ty jsou úplně neúměrné,“ sdělil CNN Prima NEWS vinař Zdeněk Habrovanský.

O zdanění tichého vína by se podle Stanjury mělo rozhodnout co nejdříve. Má dostatek podkladů a další jednání nejsou potřeba. „Ona ta debata totiž nebyla o tom, jestli ji zavádět, ale jakou formou. To znamená, pokud najdeme to řešení, které ochrání moravské a české vinaře, tak si myslím, že je to přijatelné,“ vysvětlil místopředseda poslaneckého klubu Michael Kohajda (za KDU-ČSL).

O dani z tichého vína tak rozhodnou předsedové koaličních stran na jednání K5 a platit by případně měla od příštího roku.

X X X

FIALA  DEMISI,  NOVÁ  VLÁDA,  MÁLO  ČLENŮ,  NIŽŠÍ  PLATY

FIALA ,  PEKAROVÁ  VYÚČTOVÁNÍ  ZA  CIZINU

KDYŽ  MILIARDY  NEPŘIVEZLI,  ŠETŘIT  NSZ,  POLICIE,  TRESTAT

ZRUŠIT  SPORTOVNÍ  AGENTURU,  KDE  JE  NA  STO  LIDÍ

Na vyšší valorizace penzí by vládě rezerva nestačila, přiznal Stanjura. Kde by vzal peníze?

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Co na to ministr připustil, že peníze na vyšší valorizace by vláda musela hledat jinde než ve svých rezervách. Pokud by Ústavní soud příští týden smetl ze stolu úpravu valorizací, stát by musel hledat jiné výdaje či úspory. Stanjura také ve vysílání na CNN Prima NEWS řekl, že inflace bude nižší než v roce 2021 a lidem se letos zvednou reálné mzdy.

Vláda Petra Fialy (ODS) čeká na verdikt Ústavního soudu ke změně valorizací. Pokud by se soud přiklonil k námitkám opozice, stát by musel důchodcům doplácet penze za loňskou mimořádnou valorizaci. „Vláda dělá všechno pro to, aby před Ústavním soudem obhájila svou legislativu a své kroky. Dopředu jsme říkali, že jako členové vlády budeme respektovat rozhodnutí soudu, a podle výsledku se zařídíme,“ řekl Stanjura.

 Pokud by vláda nakonec seniorům penze doplácela, musela by najít asi 20 miliard korun. Peníze by proto nemohly jít z vládní rezervy, která disponuje částkou okolo 12 miliard korun. „Kdyby to bylo tak, jak říkáte, tak bychom případně našli úspory. Také některé další plánované výdaje by se neuskutečnily. Částka ale není zas tak vysoká,“ řekl Stanjura.

 Podle ministra financí byl problém s penzemi do poslední chvíle nejasný. Vláda totiž nevěděla, jak vysoko se inflace vyšplhá a kolik následně bude muset důchodcům vyplácet v mimořádné valorizaci. „Nerozhoduje se o jednom konkrétním rozpočtu. Dopad by byl okolo 400 miliard v následujících 15 až 20 letech,“ dodal Stanjura.

Šéf stání kasy se také vyjádřil k inflaci, která setrvale klesá. Podle něj bude rok 2024 velmi optimistický, protože ceny nebudou tak prudce růst. „Určitě by měla být inflace nižší než v roce 2021. Tehdy byla 3,8 a letošní rok může být 3,2 nebo 3,4,“ řekl Stanjura.

Letos by ale podle něj mělo dojít k příjemné změně, kdy už lidé nebudou kvůli vysoké inflaci chudnout. Po dvou letech se očekává, že růst mezd bude vyšší než inflace. Jinými slovy, po dvou letech se začnou zvyšovat reálné příjmy domácností. Důležité je také upozornit, že neklesla ani reálná hodnota důchodů,“ dodal ministr.

X X X

VELKÉ  PROTESTY  ZEMĚDĚLCŮ  I  V  NIZOZEMSKU,  FRANCII,  BELGII

Vyšší platba za znečištění přírody. Kromě Německa se zemědělci bouří i v Nizozemsku, Francii nebo Belgii

Pro mnohé ze zemědělců, kteří se už tak potýkají s problémy, je vyšší platba za znečištění životního prostředí příliš velký ústupek. Německo je zatím poslední zemí, kde se zvedla vlna odporu. Britský deník The Guardian mapuje důvody, které vyhnaly zemědělce do ulic.

Zemědělci v západní Evropě v posledních letech stále zuřivěji protestují proti politikám na ochranu planety, které jsou podle nich příliš nákladné.

V Nizozemsku, kde byl odpor nejsilnější, vyvolaly v roce 2019 bouřlivé a opakující se protesty soudní rozhodnutí o emisích dusíku a snaha vlády zavírat farmy a snižovat počet chovaných zvířat.

V Belgii loni v březnu vedly podobné události k tomu, že kolony traktorů ucpaly bruselskou čtvrť Evropské unie. V Irsku, kde se minulý měsíc odehrály menší protesty, se chovatelé dobytka i se svými kravami vydali ke kancelářím tří vládních ministrů kvůli politice omezování dusíku.

Demonstrace se nevyhnuly ani Španělsku a Francii. Po rekordně teplém roce loni v lednu tamní zemědělci vyšli do ulic Madridu poté, co vláda oznámila plány na omezení množství vody, kterou mohou odebírat z řeky Tagus postižené suchem.

V následujících měsících se francouzští zemědělci vydali s traktory do Paříže na protest proti zákazu používání pesticidů.

Snižování dotací

Teď se boj přenesl do největší evropské ekonomiky. Poté, co rozhněvaní zemědělci v prosinci vykydali hnůj do ulic Berlína, německá vláda zmírnila plán na snížení dotací na pohonné hmoty pro zemědělská vozidla.

Joachim Rukwied, předseda německého sdružení zemědělců, minulé pondělí uvedl, že na týdenní protesty vyrazilo sto tisíc traktoristů. „Zemědělci dnes vyslali spolkové vládě jasný signál, aby plánované zvýšení daní zcela stáhla,“ cituje Rukwieda Guardian.

Pro některé zemědělce je placení za znečištění po energetické krizi a pandemii příliš velkým zásahem. Někteří říkají, že se cítí přetíženi předpisy. Farmáři a chovatelé v zemědělských velmocích, jako jsou Nizozemsko a Francie, vyjadřují frustraci z tlaku vlád na to, aby po letech pobízení k větší produkci vyráběli méně.

Pro některé evropské kabinety jsou ale nejnaléhavější hrozbou protesty zemědělců, které přitahují pozornost krajně pravicových a populistických stran i příznivců radikálních konspiračních teorií.

‚Fantazie o převratu‘

V Nizozemsku vedla dusíková krize ke vzniku Hnutí zemědělců a občanů. Jde o venkovskou populistickou stranu, která v březnu dosáhla velkého vítězství v zemských volbách, byť v listopadových parlamentních volbách skončila až šestá.

V Německu získaly protesty hlasitou podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo a skupin s extrémnějšími a protidemokratickými názory.

Ministr pro klima a hospodářství Robert Habeck v pondělí varoval před okrajovými skupinami, které zneužívají protesty.

„Kolují výzvy s fantaziemi o převratu, formují se extremistické skupiny a otevřeně se objevují etnicko-nacionalistické symboly,“ cituje ministra server.

Německé sdružení zemědělců se distancovalo od krajně pravicových skupin, které se snažily ovlivnit jejich protesty. Někteří zemědělci přišli na demonstrace s transparenty, na kterých bylo s odkazem na hnědé fašistické uniformy napsáno „zemědělství je rozmanité, ne hnědé“, uzavírá.

X X X

POLITICI  EVROPY  PŘÍBUZNÍ  NACISTŮ?

 Evropští politici jsou příbuzní nacistů, tvrdí řetězové e-maily.

 Prostřednictvím řetězových e-mailů a sociálních sítí se šíří dezinformace, že vysoce postavení němečtí politici mají předky v nacistické organizaci SS. Německým novinářům se podařilo vystopovat stopy zprávy až do Ruska. „Jen tak se nevidí tak krystalický příklad naplňující definici dezinformace ve službách ruské propagandy,“ říká pro iROZHLAS.cz expert na dezinformace Jaroslav Valůch.

 Příspěvky na sociálních sítích a řetězové e-maily zobrazují vysoce postavené německé politiky vedle jejich údajných nacistických příbuzných.

Německého kancléře Olafa Scholze zobrazuje příspěvek vedle Gruppenführera Fritze Scholze, celým jménem Friedricha Maxe Karla von Scholze, který se ve třicátých letech přidal k SS. Text uvádí, že se jedná o dědečka současného německého kancléře.

Fritz Scholz zemřel roku 1944, nezanechal po sobě ovšem žádné potomky, píše německá agentura DPA na žádost serveru Deutsche Welle.

Odkazuje se přitom na archivní dokumenty ze Spolkového archivu. Německý kancléř tak přímým potomkem vysoce postaveného nacisty není.

„Je zde tedy prokazatelná lživost. Dezinformace má až výukový charakter,“ zdůrazňuje vedoucí projektů mediálního vzdělávání v organizaci Transitions Jaroslav Valůch pro server iROZHLAS.cz

Cílem dezinformace se stal také Christian Lindner, německý ministr financí. Jeho dědečkem má být podle dezinformace příslušník SS Gerhard Lindner. Mluvčí strany FDP, ke které ministr patří, informaci pro Deutsche Welle vyvrátil a označil ji za „naprostý nesmysl“.

Jméno Lindner je navíc v Německu relativně časté, nyní jich tam žije více než 16 tisíc.

Předky v SS má mít podle zprávy také bývalý předseda Evropské rady a předseda polské vlády Donald Tusk. V jeho případě jde o opakovaně vyvrácenou dezinformaci. Tuska dědeček se sice jmenoval Jozef Tusk, jak uvádí řetězový e-mail, v SS ale nebyl.

Evropská rada uvedla, že dědeček Donalda Tuska byl polský občan, kterého v září 1939 zatklo gestapo. Byl vězněn ve dvou koncentračních táborech, v roce 1942 byl propuštěn a odveden do Wehrmachtu, ozbrojených sil nacistického Německa. Z šetření serveru Fullfact vyplývá, že Tusk dezertoval v březnu 1945 a vrátil se do Polska.

‚Evropské spiknutí‘

Posledním z politiků zmíněných v e-mailu je bývalý německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Jeho údajný předek Hartmann Lauterbacher zastával vysokou pozici ve vedení mládežnické organizace Hitlerjugend. S bývalým ministrem ovšem nacistický příslušník tentokrát nesdílí ani stejné příjemní (liší se koncovky obou jmen).

Osob s příjmením Lauterbach je v Německu okolo 340. Lauterbacher je pak ještě méně časté, v Německu jich nyní žije asi 30.

„Cílem dezinformace je vzbudit dojem, že existuje spiknutí lidí, kteří pokračují ve zločinech nacistů a usilují o nastolení takzvané Čtvrté říše,“ vysvětluje politolog Miroslav Mareš z Katedry politologie Masarykovy univerzity.

„Vzhledem k tomu, že v českém prostředí má zpráva třeba formu řetězových mailů, tak cílí především na starší generaci, která má ještě bezprostřední zkušenosti s nacismem a vnímá ho velmi citlivě. Takovéto dezinformace se snaží popudit část této generace proti současnému směřování Evropy,“ dodává Mareš.

Německý veřejnoprávní server Deutsche Welle uvádí, že dezinformace se šíří v angličtině, ruštině, němčině, polštině, španělštině, řečtině i dalších jazycích.

Nacismus nebo respekt?

Novinkou specifickou pro českou a slovenskou dezinformační scénu je přidání osoby slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Ta sice nemá mít předky mezi nacisty, podle e-mailu se ale s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou zdraví gestem, které v minulosti během proslovu použil i Adolf Hitler.

Ten svá emotivní gesta dělal záměrně, dokonce si je cvičil. „Existují soubory fotografií, které ukazují, jak si nacvičuje pózy. Rozhodně nešlo o náhodný projev, bylo to dokladovatelně připravované, až trénované svým způsobem. Patřilo to do výbavy politika, který se snažil svými projevy strhávat,“ popisuje historik Michal Stehlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Gesto, kterým se přivítala Čaputová s Ursulou von der Leyenovou, bylo zvoleno pravděpodobně proto, že se setkaly během covidové pandemie, konkrétně 21. června 2021. Političky na sobě mají roušky a kvůli bezpečnosti si nemohly podat ruce.

Dezinformaci o pozdravu Čaputové vyvrátila dokonce i slovenská policie v rámci vlastního projektu proti dezinformacím.

„Srovnávat gesta skrze desetiletí je nesmírně složité, protože dané gesto je vždy součástí projevu. V případě projevu diktátora může jít o naznačení součásti, tedy že lidé jsou součástí jeho plánu. Zatímco gesto, které děláte v době covidu, když si nemůžete podat ruce, je otázka vzájemného respektu,“ uvádí Stehlík.

Podobné gesto se přitom objevuje opakovaně a nikoliv ve spojitosti s nacismem. V americkém znakovém jazyce jde o zobrazení objetí nebo lásky. Svůj význam má například ve snímku Black Panther, někdy ho po výhře dělají i sportovci.

Stopy z Ruska

Odborníci se shodují, že osoba Čaputové se v dezinformaci vyskytuje kvůli svému prozápadnímu smýšlení.

„Čaputová je takovým symbolem liberálního prozápadního směřování ve středoevropském prostoru. Proto byla tak nenáviděna silami orientovanými na Kreml a na východní vlivy. Navíc u ní je vazba na nacismus absurdní,“ míní politolog Mareš.

„Je to čistě snaha zesílit účinek této dezinformace. Stane se tak relevantnější a zajímavější v Česku a na Slovensku. Na řadu lidí, kteří v původní verzi třeba neznají konkrétní politiky, by to nemělo takový účinek,“ potvrzuje Mareš.

Původní texty a jména u fotografií, ukazujících německé politiky s jejich údajnými nacistickými předky, jsou napsána v azbuce. Němečtí novináři původ dezinformace vystopovali do Ruska.

Tam je šířil například ruský oligarcha Jevgenij Prigožin, vedoucí žoldnéřské soukromé skupiny wagnerovců, který podle ruských vyšetřovatelů zemřel při pádu letadla v srpnu roku 2023. Podle německých serverů informace o politicích s údajnými nacistickými předky šíří také ruské trollí farmy.

„Kreml potřebuje ospravedlnit svou útočnou válku směrem na západ od svých hranic. Předpokládá, že lidé v Evropě nacismus nadále tvrdě odsuzují a používá ho proto jako nástroj pro podlomení důvěry v demokratické instituce. Zároveň odvádí pozornost od skutečnosti, že putinovský režim si je ve své ideologii s nacismem velmi blízký,“ uzavírá Jaroslav Valůch.

X X X

PROF.  MERKEL:  SCHOLZ  NENÍ  SILNÝ  KANCLÉŘ,  VYMĚNIT

Scholz není silný kancléř. V krizi lidé chtějí jasná politická poselství, hodnotí německý profesor Merkel

Od kabinetu, v jehož čele stojí sociální demokrat, Němci očekávají více reálné sociální politiky, zemi navíc šéfuje slabý kancléř a vládní politika je nesrozumitelná. Profesor politologie Wolfgang Merkel v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál identifikuje problémy současné německé politiky. „Neexistuje jasná strategie,“ poukazuje. K současným protestům říká: „Je to výraz obecného nepochopení a nepřijetí politického stylu vlády.“

 X V Německu už několik týdnů probíhají protesty, především zemědělců. Jaký signál to vysílá vládě Olafa Scholze?

Vysílají přinejmenším dva signály. První se jednoduše týká případu zemědělců, kdy vyjadřují nesouhlas se snížením dotací na naftu a daní na stroje. To je jediná věc, která se týká požadavku zemědělců vůči vládě.

KDO JE WOLFGANG MERKEL

Německý profesor

Léta vedl výzkum demokracie ve společensko-vědním centru WZB v Berlíně, Odborník na politologii, Zaměřuje se na vnitroněmecké debaty, Není straníkem, působí jako člen Komise Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) pro základní hodnoty, S bývalou německou kancléřkou Angelou Merkelovou nemá žádnou rodinnou vazbu, jedná se pouze o shodu jmen

Ale je za tím něco víc. Je to výraz obecného nepochopení a nepřijetí politického stylu vlády. Způsob, jakým se rozhoduje bez předchozí debaty se zemědělci. Což byla mimochodem tradice, že se německé vlády snažily spojit zájmové skupiny dělníků, zemědělců a podnikatelů. Tomu jsme kdysi říkali sociální partnerství. Ale z různých důvodů zaniklo.

Druhým důležitým signálem, který se snaží adresovat: neakceptujeme způsob, jakým děláte politiku, nejsme s tím spokojeni.

X Jak na to reaguje společnost, mají zemědělci podporu?

Podpora je poměrně vysoká. Je to zajímavé, zemědělci totiž tvoří méně než dvě procenta pracovní síly v Německu. Přesto jsou zemědělci považováni za ty, kteří tvrdě pracují, živí obyvatelstvo a dodávají mu regionální potraviny. Pro vládu je to poměrně riskantní, protože ví, že musí alespoň do určité míry ustoupit od předchozího pojetí legislativy.

Scholzovy problémy

X Vláda Olafa Scholze je zhruba v polovině svého funkčního období a podpora je na 17 procentech, což není ideální. Jste nestraníkem v Komisi pro základní hodnoty Výkonného výboru SPD. Byl jste také politickým poradcem několika sociálnědemokratických vlád v Evropě. Co byste v této situaci poradil?

Rady jsou vždycky problematické. Zaprvé jsem natolik realistický, že si nemyslím, že SPD – stejně jako většina sociálnědemokratických stran nebo téměř všechny sociálnědemokratické strany v Evropě – může znovu nabýt sílu jako před 30 nebo 40 lety. Tyto časy jsou definitivně pryč.

21. století není obdobím a stoletím pro catch-all parties. Řekl bych, že přirozený potenciál sociálnědemokratických stran by mohl být 25 procent, jako tomu bylo ve volbách 2021. Sociální demokraté tyto volby nevyhráli, křesťanští demokraté (CDU/CSU) a Zelení volby prohráli. A proto se Scholz stal kancléřem.

Nicméně ve vládě nevidím to, že by SPD a kancléř vytvářeli jakýsi progresivní a sociálně demokratický obraz vlády. Lidé je nevnímají jako sociální demokraty. Dělají sice nějakou sociální politiku, ale voliči nemají pocit, že podpora z toho plynoucí míří k nim, mají pocit, že podpora jde migrantům. Kancléř Scholz by měl zostřit sociálnědemokratický profil své vlády.

Druhý bod – je kancléřem, má výsadní práva a měl by jich skutečně využívat. V ústavě je napsáno, že kancléř má právo určovat směr politiky a nabízet vodítko. Což lidem chybí. Není to silný kancléř. A v době krize lidé chtějí jasná politická poselství. Musí vidět, že politici na vrcholu nejsou jen silní, ale jsou to schopní „rozhodovatelé“, kteří dokáží prosadit, co je potřeba a ostatní to akceptují.

Třetí problém je, že Olaf Scholz je pro obyvatelstvo nesrozumitelný. Má v sobě jakousi aroganci, která vysílá vzkaz: já vím, co dělám a to mi stačí, když to vím a prostě mi věřte, já to vím. V konkurenčním demokratickém systému tohle nestačí.

X Pomohlo by, kdyby SPD vyměnila kancléře?

K tomu jsem skeptický.

X Nevidíte ve straně ani žádnou osobnost, která by to dělala lépe?

Nyní máme ministra obrany, který je v úřadě téměř rok a půl. Boris Pistorius má nejvyšší hodnocení ze všech politiků.

Nicméně si myslím, že tohle je klasický projev, který doprovází fakt, že zastává velmi silný proukrajinský názor a víceméně všichni rozumní lidé jsou proukrajinští. On je navíc ještě pro rychlejší dodávky zbraní. To ho ale podle mě tenhle rok dožene, vláda narazí na problémy i v tomto ohledu.

Reuters Německo má problémy s rozpočtem. Dosud jsou výdaje na zbraně a obranu Ukrajiny takříkajíc posvátné. Pokud budou rozpočtové problémy pokračovat, už tomu tak nebude. Pak se bude diskutovat o tom, jestli máme vydávat tolik peněz na Ukrajinu. Takové diskuse už se nyní odehrávají ve Spojených státech, ale i v některých evropských zemích. Proto jsem skeptický, zda Pistoriusova podpora vydrží.

Žádná strategie

X Jakou strategii současná vláda volí a co by měla udělat pro to, aby se jí dařilo lépe? Vztáhněme to třeba na oblast energetiky, kde by se Německo chtělo přeorientovat na zelené zdroje, v posledním roce jsme byli svědky uzavření jaderných elektráren…

Neexistuje jasná strategie. Jedná se o zásadní kritiku vlády. Nemají strategii. Neměli příliš dobrou strategii, jak nyní reagovat na protesty zemědělců a jak reagovat na stávku strojvedoucích železnic, která trvala několik dní.

Byli zaskočeni agresí Ruska a Putina na Ukrajinu a reagovali jako téměř většina evropských zemí tím, že omezili dodávky energie a plynu z Ruska. Ale vedla se diskuse, jestli v takové situaci nedostatku energetických dodávek, zda bychom neměli znovu „zapnout“ jaderné elektrárny, které byly všechny zavřené. A Zelení byli proti. Byl by to obrovský konflikt uvnitř vládní koalice, ale řekl bych, že to byl politický krok Zelených vůči jejich velmi specifickému voličstvu. Je to něco jako svatý grál: jsme proti využívání jaderné energie.

Nicméně ani spuštění těch tří nebo čtyř jaderných elektráren, které byly připraveny na případně znovuotevření, by nenahradily ztrátu dovozu energií z Ruska. Vládní politici tedy říkají, že musíme prosazovat zavedení obnovitelných zdrojů energie, tedy větrníků a solární energie.

X To ale není záležitost pár týdnů… Přechod na obnovitelné zdroje trvá několik let.

Ano, jistě si to umíte představit, trvá to poměrně dlouho. Navíc vůči tomu existuje opozice v okresech, kde mají větrníky – ne v Berlíně nebo v Hamburku, ale na venkově.

‚Jediná pravá opozice‘

X Předpokládám, že tato nespokojenost mimo města, neschopnost vlády komunikovat a vysvětlovat, je jednou z příčin, proč se kabinetu nedaří držet si své voliče. Naopak krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) v průzkumech veřejného mínění roste, nyní je na svých historických maximech a obsazuje druhou příčku.

Jedna věc je nedůvěra ve vládní koalici, o tom už jsme mluvili. Ale mnoho lidí ani nevěří konzervativní křesťanskodemokratické opozici (CDU/CSU). Přestože i oni mají v průzkumech nárůst, ale ne enormní, ale oproti volbám je to pět až šest procent.

Úspěch AfD, zejména zatím v průzkumech, a obávám se, že i pro zemské volby v roce 2024, je mezera v reprezentativnosti zavedené demokratické strany. Křesťanskodemokratická strana, konzervativní strana v Německu, se za kancléřky Angely Merkelové posunula do středu stranického systému. Posunuli se do středu a nechali otevřený poměrně velký politický prostor na pravici.

A to byl moment, kdy malá, ospalá strana profesorů práv a ekonomie, která v roce 2013 založila AfD, mohla takovou stranu založit. Pak přišla migrační vlna v roce 2016 a zde se AfD úspěšně prezentovala jako jediná opozice.

X AfD se tedy obrazně řečeno vklínila mezi ty dvě dominantní německé strany CDU a SPD?

Do jisté míry si monopolizovala roli opozice vůči zavedeným stranám. Ty ztratily na zastoupení. Sociálnědemokratické straně a křesťanskodemokratické straně se dříve říkalo Volkspartei, vy to možná znáte spíš pod terminologií catch-all party. Tyto strany rostly všude. AfD má nyní docela monopolizované postavení jakožto jediné pravé opoziční strany a tak získává hlasy.

X A když jste říkal, že AfD získávala hlasy díky migrační krizi, benefitují také z protestů zemědělců?

Ani ne. Snažili se na toto protestní hnutí zareagovat a svým způsobem se do něj zapojit. Ale byly s nimi pouze malé skupinky radikalizovaných zemědělců, které nejsou organizováni v běžném sdružení zemědělců. Takže se jim to příliš nepodařilo, to je třeba říci.

Ale po té migraci v roce 2016 zasáhl společnost koronavirus, kterého se poměrně úspěšně chopili.

Ne že by se všem lidem líbila xenofobní a rasistická politika AfD, ale opět to byla jediná opoziční strana vůči koronavirové politice. Ta měla z demokratického hlediska, řekl bych, docela dost problémů. Takže se jim podařilo využít tohoto protestu.

Do jisté míry se jim daří kapitalizovat skeptické hlasy proti klimatické politice. Takže ten argument zní: ano, možná dochází ke změně klimatu, ale tohle dělá vláda až příliš. A máte poměrně konzistentní část populace, která si myslí něco podobného. Ne že by byli tak moc proti myšlence, že dochází ke změně klimatu, ale myslí si, že Německo nemůže udělat příliš mnoho.

Živná půda pro AfD

X Ať už mluvíme o migraci, covidu nebo klima politice, jsou to všechno globální výzvy, na které vlády nějak reagují. Jaká by byla odpověď AfD? Co nabízí?

Nenabízí nic. Ale nevládnou a to je důležité. Nevládnou v dobách extrémní kumulace krizí. Mluvili jsme o migraci, klimatu, pandemii, rozpočtu, válce na Ukrajině – a to jsou všechno problémy, které nemůže vyřešit pouze federální vláda, potřebují spolupráci s ostatními státy.

A je to také dlouhodobý boj proti těmto zásadním problémům. Takže to, co bude v nejbližší budoucnosti, je, že vláda tyto problémy nemůže vyřešit. Tyto problémy zůstanou.

Radikální opozice obvinila vládu, že není schopna problémy řešit. A to bude živit protesty AfD v dalších letech.

Neměli bychom zapomínat, že Německo vůbec není ojedinělý případ. Téměř ve všech nebo v 80 procentech evropských zemí máte silná pravicově populistická hnutí. Když se podíváte do Francie, do Itálie, samozřejmě do bývalé polské vlády a tak dále.

X Je Německo v něčem výjimečné?

V Německu je rozdíl v tom, že je to jakýsi pozdní příchod a nástup pravicových populistů. V Německu to bylo ještě do roku 2015 silné tabu kvůli naší strašlivé barbarské minulosti s nacistickým režimem a zejména holocaustem. Takže tam bylo jasné, že pro takovou pravicovou stranu, jako je AfD, nemůže být prostor. A toto tabu bylo v roce 2016 do jisté míry prolomeno. Nazval bych to jakousi pozdě přicházející normalizací nebo evropeizací Německa.

Už to není skutečné tabu. Je to tabu mezi politickými elitami, AfD nemá koaliční potenciál. Ale ve společnosti je to vnímáno jinak.

X X X

Orbán: Žádní nelegální migranti, žádná výchova LGBTQ

„V těchto otázkách nás nelze finančně vydírat, protože odpor proti imigraci a LGBTQ je důležitější než fondy EU,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán v pátečním rozhovoru pro Kossuth Rádió. Dodal, že tento postoj je skutečným důvodem zmrazení prostředků a ne kritika maďarského soudního systému a systému veřejných zakázek, kterým nelze nic vytknout.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v Evropském parlamentu uvedla, že přibližně 20 miliard eur z fondů EU pro Maďarsko zůstává zmrazeno mimo jiné kvůli obavám z práv LGBTIQ, akademické svobodě a právu na azyl v zemi.

Dříve, v polovině prosince, uvolnila Evropská komise Maďarsku 10,2 miliardy EUR zmrazených fondů politiky soudržnosti. Budapešť podle EK podmínky ohledně nezávislosti soudnictví splnila.

Neexistují žádné peníze, za které by Maďarsko souhlasilo s vpuštěním migrantů do země a poskytnutím výchovy lidí v duchu  LGBTQ, řekl k tomu v pátek Orbán.  Dodal, že Maďarsko dokázalo bez pomoci Bruselu vyřešit dvě ekonomické krize související s pandemií Covid-19 a nejvyšší inflací v EU.

„Maďarský národ v roce 2023 dokázal, že naše ekonomika je odolná vůči krizi i bez fondů EU a že dokáže překonat nejtěžší období, “ uvedl premiér. Připomeňme, že na začátku loňského roku přesáhla inflace v Maďarsku 25 %. a několik měsíců se držela na nejvyšší úrovni v celé Evropské unii; v prosinci   klesla na 5,5 procenta. Znamená to, že Budapešť má inflaci o 2,5 procenta nižší než Česká republika, která v prosinci vykázala nejvyšší inflaci v unii, server vasevec.cz

X X X

Mnichov zrušil protest proti AfD, přišlo na něj příliš mnoho lidí. Podle policie nešlo zaručit bezpečnost

V německých městech v neděli pokračují rozsáhlé demonstrace proti pravicovému extremismu vyvolané zprávou o loňské schůzce, na níž podle investigativní skupiny zástupci krajní pravice mluvili o masových deportacích cizinců. Akci v Mnichově namířenou mimo jiné proti pravicově populistické straně Alternativa pro Německo (AfD) pořadatel odvolal kvůli přeplněnosti. Už v sobotu podle úřadů vyšlo do ulic asi 250 tisíc lidí.

 Takový počet demonstrantů se v neděli podle organizátorů dostavil na shromáždění v Mnichově. Policie podle listu Süddeutsche Zeitung účast odhadla na 100 tisíc lidí. Vzhledem k mase lidí začala být situace napjatá, píše deník Die Welt, načež se pořadatelé společně s policií a hasiči rozhodli shromáždění rozpustit.

Demonstranti v Mnichově dorazili s transparenty odsuzujícími pravicově extremistické myšlenky. Na plakátech bylo možné číst nápisy jako „Poučme se z historie, místo abychom ji opakovali“, „Žádná tolerance k netoleranci“ či „AfD – noční můra Německa“.

Demonstrace na podporu soudržnosti a tolerance ve společnosti pokračují druhým týdnem v řadě. Již v pátek musela být kvůli velkému množství lidí odvolána demonstrace proti AfD v Hamburku.

Za celý víkend podle policie vyšly do ulic po celém Německu statisíce lidí, pořadatelé dokonce podle agentury AFP přišli s odhadem, že od pátku celková účast dosáhla skoro 1,5 milionu.

„Je to signál světu, že to nenecháme jen tak bez komentáře,“ řekla agentuře Reuters sociální pracovnice Steffi Kirschenmannová, která se v sobotu zapojila do manifestace ve Frankfurtu.

Bez větších problémů

Na neděli aktivisté svolali manifestace v desítkách měst od metropole Berlína po malá města, uvádí AFP. V Kolíně nad Rýnem dorazily desítky tisíc lidí, podle organizátorů to bylo až 70 tisíc.

V Brémách proti pravicovému extremismu a za demokracii demonstrovalo podle policejních dohadů 45 tisíc  lidí, po shromáždění u budovy parlamentu v Berlíně hlásila policie na 100 tisíc účastníků, organizátoři více než 300 tisíc.

V sobotu byly akce poklidné a policie žádné větší problémy nehlásila.

Odpor části veřejnosti k AfD vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali.

I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění po konzervativní unii CDU/CSU druhou největší politickou silou v zemi.

Protiimigrační strana odmítla, že by deportační plán probíraný na setkání v Postupimi byl součástí jejího programu, a tvrdí, že členové, kteří se účastnili, tam byli z čistě osobních důvodů, nikoliv jako zástupci strany.

X X X

Je to pro mě čest. Babiš navštívil Rakousko a sešel se s Terminátorem

Opoziční politik Andrej Babiš se v tyrolském Kitzbühelu sešel s americkým hercem a někdejším politikem Arnoldem Schwarzeneggerem. „Je to člověk, který se dostal na vrchol ve všem, do čeho se pustil,“ napsal na Instagramu Babiš a uvedl, že pro něj byla čest se s ním setkat.

 Babiš zároveň prohlásil, že se s bývalým kulturistou a někdejším guvernérem Kalifornie seznámil díky svým rakouským přátelům. Bývalý český premiér na sociálních sítích také doporučil, aby si lidé pustili životopisnou sérii Arnold od společnosti Netflix, která sleduje život Schwarzeneggera. „Doporučuji si na Netflixu pustit seriál Arnold, fakt úžasný životní příběh,“ komentoval Babiš.

Babiš se k cestě k našim jižním sousedům vydal jen pár dní poté, co jeho výrok o Rakušanech jako „magorech“ v Poslanecké sněmovně zaznamenalo několik rakouských zpravodajských webů. Píše o něm například deník Die Presse nebo portál oe24. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob se Rakušanům za Babišova slova později omluvil. Předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek je označil za nehorázná.

Babiš později své vyjádření korigoval. „Když jsem řekl magoři, myslel jsem samozřejmě ty Zelené ve vládě, ne rakouské občany,“ napsal Babiš redakci iDNES.cz a obdobně se vyjádřil i na sociální síti X.

 Člověk, který se dostal na vrchol ve všem, do čeho se pustil. Bylo mi opravdu ctí seznámit se díky mým rakouským přátelům s Arnoldem Schwarzeneggerem. Doporučuju si pustit na Netflixu trilogii Arnold, fakt úžasný životní příběh.
#illbeback

Babišova slova se pokusila agentura APA přeložit do němčiny, přičemž jako německé ekvivalenty českého výrazu „magor“ nabízí synonyma Narr (blázen), Trottel (blbec) nebo Spinner (šílenec).

Nejslavnější hodinky světa

I Arnold Schwarzenegger na sebe v tomto týdnu upozornil. Úspěšně totiž vydražil luxusní hodinky, s nimiž ho ovšem v tuto středu zadrželi celníci na mnichovském letišti a několik hodin ho na hranicích drželi. Hodinky totiž podle nich nenahlásil k proclení. Cena předmětu v aukci se vyšplhala až na částku 270 tisíc eur (asi 6,5 milionu korun).

Dobročinné aukce pro klima se v tyrolské obci Going am Wilden Kaiser účastnilo asi 160 hostů, kteří za účast zaplatili od 3 tisíc eur.

Hodinky Audemars Piguet Arnold Classic byly vydraženy jako položka číslo 14. Schwarzenegger se podle listu objevil mezi hosty krátce po 19. hodině. Přítomné novináře jen pozdravil. Jinak neposkytoval žádné rozhovory.

X X X

Sud do každé domácnosti. Rakouská Strana piva chce do voleb, radler odmítá

Rakouská Strana piva, která před devíti lety vznikla hlavně z recese, se chce letos ucházet o hlasy voličů v parlamentních volbách. Konečné rozhodnutí partaje, již vede frontman punkrockové skupiny Turbobier Dominik Wlazny, závisí na tom, zda se straně podaří do dubna získat nejméně 20 000 členů, kteří budou platit příspěvky, a tím zajistí prostředky na kampaň.

„Ano, jsme připravení, prozatím,“ řekl Wlazny. „Proč to děláme? Protože nechceme jen nadávat, ale raději se o něco sami pokusit,“ dodal a upřesnil, že v programu bude strana mít například boj se stoupajícími životními náklady, rovnost příležitostí nebo vyšší přídavky na děti. „Možná se nám podaří získat zpět na palubu lidi, kteří se již od politiky odvrátili,“ dodal na čtvrteční tiskové konferenci Wlazny.

Wlazny se domnívá, že pokud Strana piva bude mít dostatek členů, nejsou její šance na vstup do parlamentu zanedbatelné, protože představuje nezávislou sílu a nový svěží vítr na politické scéně. Aktuálně má asi 1300 členů.

Podle agentury APA se loni v průzkumech volebních preferencí strana pohybovala mezi třemi a 12 procenty hlasů, pro vstup do Národní rady musí strana v Rakousku získat minimálně čtyři procenta hlasů.

Radler a „jiná zvěrstva“

Strana piva (Bierpartei) vznikla v roce 2015 a na úspěch může pomýšlet zejména díky popularitě svého předsedy. Sedmatřicetiletý Wlazny je původní profesí lékař, už několik let se ale naplno věnuje hudební kariéře a je známý pod uměleckým pseudonymem Marco Pogo. V roce 2022 kandidoval v prezidentských volbách a se ziskem osmi procent hlasů skončil na třetím místě.

Podle svých stanov se Pivní strana chápe jako „pivní demokratické hnutí“, kde moc pochází z piva. Strana uznává svobodu názoru, a to zejména při svobodné volbě druhu piva.

Konzumace piva by podle strany měla být veřejně sledována a „lidé s menším pijáckým talentem“ by měli být zvláště podporováni. Strana piva věří, že rozmanitost a individualita v rámci pivní kultury obohacují život, a proto toleruje i dovoz piv zahraničních. Tato tolerance se nevztahuje na radlery, proti kterým se strana oficiálně staví.

Jak ale připomíná rakouský deník Die Presse, většiny starých pivních vtipů se již strana zbavila, a do voleb jde s poměrně jasným levicovým programem. Strana piva požaduje rovné příležitosti pro všechny, chce bojovat proti chudobě dětí i celých rodin, a otevírá i témata dotýkající se práv žen. Chce také posílit sociální bydlení a budovat udržitelnou energetickou politiku pro klimaticky neutrální Rakousko.

X X X

Nevidím cestu k výhře a podporuji Trumpa, DeSantis ukončil prezidentskou kampaň

Guvernér amerického státu Florida Ron DeSantis, který byl před rokem považován za hlavního vyzyvatele exprezidenta Donalda Trumpa, v neděli odstoupil z boje o nominaci Republikánské strany do listopadových prezidentských voleb. Rozhodnutí oznámil ve videu publikovaném na sociální síti X. Tak jako další neúspěšní kandidáti i DeSantis podpořil kampaň Trumpa.

 Oznámení přišlo dva dny před primárkami ve státě New Hampshire, které jsou druhou zastávkou nominačního procesu republikánů. Při pondělním úvodním klání v Iowě DeSantis za Trumpem zaostal o 30 procentních bodů, jakkoli jeho kampaň podle komentátorů prakticky veškeré naděje vkládala do dobrého výsledku ve středozápadním státě. V New Hampshire by podle průzkumů skončil až třetí se ziskem méně než desetiny hlasů.

„Nemohu chtít po našich podporovatelích, aby poskytovali svůj čas a věnovali své prostředky, když nemáme jasnou cestu k vítězství. A proto přerušuji svou kampaň,“ řekl floridský guvernér ve videu.

Podle deníku The New York Times se tím završila „spektakulární imploze“ kandidáta, který byl kdysi považován za člověka s nejlepší šancí sesadit Trumpa z čela republikánského tábora. Jako bývalý voják a guvernér prosazující priority konzervativců v jednom z nejlidnatějších států USA se na papíře jevil jako ideální kandidát. Průzkumy ze začátku loňského roku mu přisuzovaly preference na úrovni Trumpa a DeSantis také do kampaně vstupoval s desítkami milionů dolarů.

Tyto výhody ovšem nepřežily střet s realitou politického vývoje, uvádí agentura AP. Trumpovy preference mezi republikány začaly stoupat poté, co se stal prvním obžalovaným exprezidentem v dějinách USA. DeSantisovi pak nevyšlo netradiční oznámení kandidatury na síti X a během kampaně, v níž se vůči hlavnímu favoritovi příliš nevymezoval, jeho podpora jen klesala.

 Republikánské primárky se tak zužují na souboj exprezidenta Trumpa a bývalé guvernérky Jižní Karolíny Nikki Haleyové, jejíž podpora je v poslední době na vzestupu. Jasným favoritem na zisk stranické nominace nicméně zůstává několikanásobně obžalovaná bývalá hlava státu, podle posledních průzkumů ji preferuje přes 60 procent republikánských voličů.

„Zdá se mi jasné, že většina účastníků republikánských primárek chce dát Donaldu Trumpovi další šanci,“ říká ve videu DeSantis. Dodal, že Trump má i jeho podporu, protože „se nemůžeme vrátit ke staré republikánské gardě“. Exprezidenta po odstoupení z kampaně podpořili také guvernér Severní Dakoty Doug Burgum, podnikatel Vivek Ramaswamy a tento víkend také senátor Tim Scott.

Haleyová na zprávu bezprostředně reagovala při mítinku s voliči, na němž ji doprovázel guvernér New Hampshire Chris Sununu. „Tak nám zůstává jeden chlap a jedna dáma,“ řekla. „Celé je to o tom, co chcete. Chcete zase to samé, nebo chcete něco nového?“ pokračovala.

„New Hampshire to opravdu celé rozhodne,“ komentoval vývoj hlavní politický analytik veřejnoprávního rozhlasu NPR Domenico Montanaro. „Skoro všichni ve straně vidí Trumpa jako pravděpodobného nominanta… Jestli Halyeová nedokáže vyhrát a změnit narativ, je po všem,“ napsal.

X X X

Jdeme proti obchodníkům s nenávistí. Desetitisíce Francouzů vyšlo do ulic

Desetitisíce lidí v neděli vyšly do ulic francouzských měst ve snaze apelovat na prezidenta Emmanuela Macrona, aby nepodepsal imigrační zákon schválený v prosinci parlamentem. Opatření by mimo jiné zpřísnilo podmínky pro udělování občanství, usnadnilo deportace cizinců a pro nepracující přistěhovalce ze zemí mimo Evropskou unii výrazně přitvrdilo podmínky pro čerpání sociálních dávek.

 K protestům vyzvala skupina 200 osobností od umělců po odboráře, podle nichž návrh zákona vznikl pod „diktátem obchodníků s nenávistí“. Francouzské úřady uvedly, že demonstrací napříč Francií se zúčastnilo 75 tisíc lidí, z toho 16 tisíc v Paříži. Odborový svaz CGT odhadl účast na 150 tisíc lidí.

Francouzský parlament imigrační zákon schválil už před měsícem, Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou a dala jej k posouzení Ústavní radě, která má své rozhodnutí oznámit ve čtvrtek.

Prezident Macron v reakci na zpřísňování legislativního návrhu během projednávání v parlamentu odmítl, že by byl jeho obsah diktotovala krajní pravice. Zákon označil za štít, který Francie potřebuje a který jí nezabrání být nadále otevřenou zemí.

X X X

Podmiňovat úřední změnu pohlaví operací je nelidské, argumentuje muž u ÚS

 Ústavní soud (ÚS) se bude v krátké době opět zabývat tím, zda je nutné podmiňovat úřední změnu pohlaví změnou fyzickou, odpovídajícím chirurgickým zákrokem. Předchozí zamítavý nález pléna z roku 2021 se totiž týkal případu člověka, který se pro změnu pohlaví nerozhodl, zatímco v aktuálně řešené věci se jedná o trans člověka, usilujícího o změnu pohlaví z ženského na mužské.

Současná právní úprava vyžadující podstoupení chirurgického zákroku k jakékoliv změně pohlaví není nezbytná, nepožaduje ji odborná lékařská veřejnost, ani část samotných žadatelů. Jedná se pouze o reakci na společenský tlak na to, „aby existovala těla odpovídající společenské normě, tedy spadající pouze do dvou kategorií – muže a ženy“. To je část argumentace z ústavní stížnosti stěžovatele, který se narodil jako žena, cítí se jako muž, podstupuje proces změny pohlaví, avšak jeho žádost o úřední změnu pohlaví byla úřady odmítnuta. „Zvolilo-li plénum Ústavního soudu v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 minimalistický přístup z toho důvodu, že tehdejší navrhovatelka se necítila být mužem ani ženou, neznamená to automaticky, že obdobný stejný minimalistický přístup je vhodný i v případě návrhu stěžovatele, který se jednoznačně identifikuje jako trans člověk – muž,“ uvádí se v odůvodnění usnesení prvního senátu, kterým se stížnost předkládá plénu ÚS.

Neuspěl ani u správních soudů, které se v rozhodnutích odkázaly na nález pléna ÚS z roku 2021. Ten se týkal stížnosti nebinárního člověka, který také neuspěl s žádostí o úřední změnu pohlaví, neboť odmítal zákonnou podmínku v podobě chirurgické opěrce a sterilizace.

Stížnost ve Štarburku

Poměrně rozsáhlá, čtyřicetistránková ústavní stížnost Noama G., dříve Alexe V., rodným jménem Leontýna V., poukazuje vedle odlišnosti obou případů na další důvody, proč by měl ÚS zrušit příslušná ustanovení občanského zákoníku, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o matrikách.

Podle stěžovatele je to například i ta skutečnost, že zmíněný nález pléna ÚS byl přijat v podstatě menšinou soudců, konkrétně sedmi soudci – jeden soudce chyběl a zbylí soudci připojili disentní stanovisko. Upozorňuje také, že v současné době je u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) podána v dané věci stížnost proti České republice, přičemž ESLP již poslal stranám dotazy, v nichž se zajímá o to, proč ÚS rozhodl v rozporu s judikaturou ESLP. Na tato rozhodnutí ESLP je v návrhu odkazováno a častým argumentačním zdrojem je disentní stanovisko někdejší ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové, dnes soudkyně ESLP.

Stěžovatel také upozorňuje, že „trans lidé“ patří mezi zranitelnou skupinu lidí, která je navíc terčem častých slovních i fyzických útoků. Jejich marginální zastoupení ve společnosti jim neumožňuje prosazovat změnu příslušných norem standardní legislativní cestou. Tyto skutečnosti by měly vést soudy, včetně Ústavního soudu, ke „zvláštní obezřetnosti“.

Stát vnucuje svobodné rozhodnutí

Stát tím, že podmiňuje úřední změnu pohlaví chirurgickým zákrokem, stěžovateli „vnucuje svobodné rozhodnutí“ – buďto akceptuje stávající stav, kdy je z úředních údajů zřejmé, že se jedná o trans osobu a vystavuje ho tím traumatizujícím situacím, posměškům a obtěžování, anebo musí podstoupit náročnou a rizikovou operaci. Ani ta přitom neznamená, že dojde ke kompletní přeměně pohlaví. Stát se navíc vůbec nezabýval jinými, méně invazivními možnostmi. Česká právní úprava tak podle stěžovatele neobstojí při testu potřebnosti a přiměřenosti, který nebyl ani při předchozím řízení před ÚS proveden.

Jediným možným cílem české právní úpravy je tak podle stěžovatele ochrana tradičního rodičovství, tedy institutu mateřství a otcovství, neboť po odstranění pohlavních orgánů a sterilizaci již není možné početí dítěte. Nicméně podle stěžovatele existuje pochybnost, „zda skutečně existuje právo dítěte, aby jej porodila matka“. Navíc právní řád se již dnes musí vypořádávat se situacemi, kdy je uznáváno rodičovství párů stejnopohlavních osob.

ČR redukuje osobu na objekt

Česká právní úprava je také v neposlední řadě v rozporu se zákazem nelidského a ponižujícího zacházení, neboť požadavkem na změnu pohlaví redukuje osobu na objekt. „Česká právní úprava tudíž redukuje stěžovatele na jeho tělesnou schránku. Přistupuje k němu jako k objektu, jehož vzhled musí být přizpůsoben požadavku veřejné moci, aniž jsou při tom brány adekvátním způsobem v úvahu jeho individuální zájmy. Zacházení, které činí z člověka pouhý objekt, zasahuje do lidské důstojnosti a stěžovatele ponižuje. České právní úprava je tak zdrojem ponižujícího zacházení,“ uvádí se ve stížnosti.

Senát ÚS ve složení Pavel Šámal (předseda), Jaromír Jirsa (soudce zpravodaj) a Jan Wintr při posuzování stížnosti dospěl k závěru, že je zde důvod, aby se návrhem zabývalo plénum ÚS.

Primárním důvodem je, že předchozí rozhodnutí pléna z roku 2021 se rozporem napadených norem s ústavním pořádkem nezabývalo. „Zvolilo-li plénum Ústavního soudu v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 minimalistický přístup z toho důvodu, že tehdejší navrhovatelka se necítila být mužem ani ženou, neznamená to automaticky, že obdobný stejný minimalistický přístup je vhodný i v případě návrhu stěžovatele, který se jednoznačně identifikuje jako trans člověk – muž,“ uvádí se v odůvodnění usnesení prvního senátu, kterým se stížnost předkládá plénu ÚS.

Názor ÚS se může změnit

V předkládacím usnesení trio ústavních soudců také naznačuje, že si je vědomo možného rozporu některých jeho závěrů se zmíněným nálezem pléna z roku 2021, avšak je podle nich zcela legitimní, aby plénum mohlo případně „posoudit nutnost odchýlení se od závazných závěrů nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/20“.

Faktem je, že personální složení ÚS se od roku 2021 výrazně obměnilo. A nedávno také dala většina nových ústavních soudců důrazně najevo, že stabilita judikatury ÚS pro ně není žádnou posvátnou krávou.

„Silné přesvědčení potřebné většiny soudců o převážení jiných ústavních hodnot může být důvodem pro změnu dřívějšího právního názoru Ústavního soudu v podobné pozdější věci,“ uvádí se v disentu, který vedle Vojtěcha Šimíčka připojili soudci Veronika Křesťanová, Jan Wintr, Daniela Zemanová, a Kateřina Ronovská k nálezu Pl. ÚS 27/22 ze dne 20. 12. 2023. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Roman Laml: Americké benefity z bezpečnostnej pomoci Ukrajine

Vojna na Ukrajine je okrem iného finančne náročná záležitosť. Obrana Ukrajiny a v podstate fungovanie Ukrajiny ako štátu do veľkej miery závisí od zahraničnej pomoci. Najmä krajiny Európskej únie, Spojené štáty, ako aj ďalšie západné demokratické krajiny poskytujú Ukrajine finančnú aj materiálnu pomoc. V médiách sa často objavujú rôzne čísla o výške pomoci, ale nie vždy je zrejmé, čo sa za nimi skutočne skrýva.

Jedným z najväčších podporovateľov Ukrajiny sú USA. Podľa oficiálnych informácii poskytli Spojené štáty Ukrajine od útoku Ruska na Ukrajinu vo februári 2022 bezpečnostnú pomoc vo výške 44,2 miliardy dolárov. Podľa iných údajov ale táto pomoc dosiahla výšku 113 miliárd dolárov. Bez ohľadu na rôzne prístupy ku klasifikácii výdavkov je táto pomoc veľmi rozsiahla.

Finančná pomoc ale nemá charakter priameho poskytovania finančných prostriedkov, ale najmä poskytovania určitého finančného rámca na nákup zbraní a techniky. Ukrajinský prezident Zelenskyj v tejto súvislosti pred niekoľkými dňami uviedol: „Viac ako 70 % zostalo v Spojených štátoch. A ľudia, ktorí nám pomohli, to vedia. Zbrane nie sú zadarmo a tieto peniaze dostali americké podniky.“ Minister zahraničných veci USA Blinken v rozhovore pre ABC 10. decembra 2023 uviedol ešte vyššie percento: „Chcel by som tiež zdôrazniť, že asi 90 percent bezpečnostnej pomoci, ktorú sme poskytli Ukrajine, sa v skutočnosti investuje práve tu v Spojených štátoch amerických, pokiaľ ide o výrobu materiálov, munície a zbraní, ktoré idú Ukrajincom.“

Vo Washington Post sa v spolupráci s American Enterprise Institute podrobnejšie venovali tomu, kde tieto zdroje v Amerike zostávajú a identifikovali „117 výrobných liniek v najmenej 31 štátoch a 71 mestách, kde americkí pracovníci vyrábajú hlavné zbraňové systémy pre Ukrajinu.“ Čo podľa WP znamená: „Naša pomoc Ukrajine nielen vytvára americké pracovné miesta, ale aj oživuje našu nebezpečne atrofovanú obrannú priemyselnú základňu.“

Oživeniu vojenskej výroby pomáha aj darovanie starších zbraňových systémov Ukrajine zo strany krajín NATO. Poľsko tak napríklad poslalo na Ukrajinu svoje staršie tanky a podpísalo dohodu o kúpe 250 nových  tankov M1A2 Abrams, ktoré sa budú vyrábať v Ohiu. Na Ukrajinu poslalo tiež svoje útočné helikoptéry Mi-24 sovietskej výroby a následne podpísalo zmluvu v hodnote 12 miliárd dolárov na nákup 96 vrtuľníkov Apache, ktoré budú vyrobené v Arizone.  Niektoré krajiny poskytli Ukrajine svoje staršie lietadlá a podpísali dohody o nákupe lietadiel nových. Výrazne sa tak zvýšil predaj stíhačiek F-35 vyrobených v USA. Vyššie spomínaná analýza ukázala, že existuje najmenej 13 tovární v 10 štátoch a v 11 amerických mestách, ktoré vyrábajú nové zbrane americkej výroby pre spojencov NATO, ktorým nahradia vybavenie poslané na Ukrajinu.

German Marshall Fund (GMF) v tomto smere uvádza: „Keď Spojené štáty vynaložia peniaze na nákup vojenského vybavenia ako súčasť balíka medzinárodnej pomoci, materiál môže ísť do zámoria, ale peniaze a pracovné miesta zostanú v Amerike.“ Napríklad Lockheed Martin, výrobca HIMARS, plánuje zvýšiť počet zamestnancov vo svojom závode v Camdene v Arkansase o 20 % a nedávno oznámil zvýšené prognózy zisku. General Dynamics oznámil, že  vybuduje nový závod na delostrelecké nábojnice v Mesquite na predmestí Dallasu, „…čo prinesie do regiónu peniaze a pracovné miesta.“

GMF veľmi pregnantne vystihol aj podstatu tohto prístupu: „Stručne povedané, čísla naznačujú, že pokračujúca podpora Ukrajiny je výhrou pre Ukrajincov a Američanov. Spojené štáty môžu pokračovať v obrane stability a demokratickej správy vecí verejných na celom svete a zároveň podporovať americkú priemyselnú produkciu a presadzovať ekonomické záujmy USA.“

Lepšie sa to vyjadriť asi ani nedá. Roman Laml, (Nové slovo)

X X X

NSZ se začalo z vlastní iniciativy zabývat případem opakovaného znásilnění dívky

 Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) se začalo z vlastní iniciativy zabývat případem opakovaného znásilnění dívky, za které pachatel dostal od odvolacího soudu podmíněný trest. Eviduje i podnět k podání dovolání od nezúčastněných lidí. Především ale vyčká na písemné vyhotovení rozhodnutí, uvedlo dnes NSZ na sociální síti X. Okresní soud nevlastnímu otci dívky za znásilnění a dětskou pornografii původně vyměřil tříleté vězení, odvolací senát krajského soudu v Brně ale vyhověl mužovu odvolání a trest snížil na podmíněný.

NSZ se případem začalo zabývat na základě veřejně dostupných poznatků. „Vyžádali jsme si informaci o dosavadním postupu od kolegů z OSZ (okresního státního zastupitelství) ve Vyškově a KSZ (krajského státního zastupitelství) v Brně a především vyčkáme na písemné vyhotovení rozhodnutí Krajského soudu v Brně, které dopodrobna přezkoumáme a vyhodnotíme, zda jsou dány podmínky pro podání dovolání k Nejvyššímu soudu,“ sdělilo NSZ.

Věc prověřuje i ministerstvo spravedlnosti, zváží další postup, uvedlo na sociální síti X. Ministr Pavel Blažek (ODS) dodal, že Krajský soud v Brně po doručení rozsudku ještě sdělí veřejnosti odůvodnění svého rozhodnutí. Ministr po obdržení spisu přezkoumá, zda nebyl porušen zákon, a případně podá stížnost k Nejvyššímu soudu.

Okresní soud podle serveru Novinky nevlastnímu otci dívky za znásilnění a dětskou pornografii původně vyměřil tříleté vězení. Odvolací senát ale vyhověl mužovu odvolání a trest snížil na podmíněný. Podle posudku znalce nemělo opakované znásilňování na oběť „zásadní negativní dopad“. Serveru Seznam Zprávy dívka řekla, že se dlouhodobě potýká s psychickými problémy. V současnosti je hospitalizována na psychiatrii po pokusu o sebevraždu. Muž dívku podle Novinky.cz u znásilnění natočil a potom ji začal vydírat tím, že video a fotografie zveřejní.

S dívkou je nyní v kontaktu iniciativa Pod svícnem, která řeší zajištění jejího ubytování a další právní pomoci. Zařídila i sbírku, dosud se vybralo asi 3,9 miliony korun.

Kvůli rozsudku se v úterý 23. ledna od 18:00 uskuteční před ministerstvem spravedlnosti demonstrace, kterou svolaly organizace Konsent a Amnesty International. „Tento případ je jen další z mnoha, kde se ukazuje, že naše justice selhává při poskytnutí spravedlnosti obětem. Nemůžeme nadále mluvit jen o excesu. Soudci a soudkyně, kteří soudí sexualizovanou trestnou činnost, nemají povinnost se v této problematice vzdělávat,“ uvedly podle Seznam Zpráv organizátoři protestu, ceskajustice.cz