Ostravsko bylo po Hitlerovi vždycky na prvním místě v ČR, protože republika potřebovala uhlí, hutě, ocelárny, další suroviny, výrobky. V Ostravě rychle vznikla i televize a další zábavné programy. Dnes Fiala si neváží nejen Ostravska, ale ani dalších krajů ČR, a hlavně pracovitých odborníků, které ponižuje, protože jim dává místo spravedlivých odměn jen almužny. Sam má spolu s Vystrčilem a Pekarovou měsíčně přes 270 tisíc. Kolik vagonů musí horníci narubat, aby měli 270 tisíc?

Horníci pozvat do dolů všechny tři krále, Fialu, Vystrčila, Pekarovou, aby zkusili tvrdou hornickou dřinu a kolik si sami v dole vydělají za den, týden, měsíc. Zařídit by to mohl exhejtman Vondrák, který místo, aby Ostravsko mělo ve vedení státu i schopného prezidenta ČR, který už dokázal úspěšně podnikat, ing. Babiše, na Hrad prosazoval vojáka Pavla, který kromě toho, že velel NATO, nic neukázal. Naopak prosazuje jen vraždění lidí na Ukrajině, ničení země, a zatáhl do války na Ukrajině přes varování exprezidenta Klause a dalších odborníků do války Západu proti Ukrajině i ČR.

Vondrák teď ukázat, jaký je Pavel charakter, komu pomohl k vedení státu a jak vyřeší dnešní potíže Ostravska, firem a lidí. Co rychle pro Ostravsko zařídí spolu s Fialou, s nímž je jedna ruka? 

X X X

PROF.  FRAIT:   VSTUP  DO  EU  PONIŽUJÍCÍ

Viceguvernér ČNB Frait: Proces vstupu do eurozóny považuji za ponižující

 Člen bankovní rady České národní banky, od února 2023 viceguvernér ČNB.

Současná debata o přijetí eura je zatím poněkud povrchní. Krok by měl přitom na Česko zásadní dopady. Řada pravomocí v dohledu nad finančním trhem by se totiž ze země „odstěhovala“, píše v komentáři viceguvernér ČNB Jan Frait.

 Diskuze o vstupu do eurozóny v posledně době nabyla na intenzitě, ale obsahově se nadále pohybuje zpravidla hodně na povrchu. Mohlo by se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, jehož klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

S přijetím eura je mimo jiné spojena povinnost vstoupit do Bankovní unie, což znamená, že dohled na významnými bankami a veškeré licenční procesy v bankovním sektoru jsou předány Evropské centrální bance. Doposud musí být banky licencované v České republice řízeny tak, aby byly schopny samostatně ustát problémy, které mohou vzniknout u nich samotných nebo v celé přeshraniční skupině, pokud jsou její součástí.

ČNB stanovuje podmínky pro jejich fungování, určuje kapitálovou přiměřenost a požadavky na likviditu. ČNB rozhoduje, jak velká rizika mohou banky podstupovat při operacích doma i v zahraničí. Tuto možnost bychom vstupem do eurozóny zcela ztratili. To je zcela zásadní změna, která může mít závažné dopady v krizových situacích. ČNB je nyní členem dohledových kolegií přeshraničních bankovních skupin, má právo hlasovat a kolegium nemůže její rozhodnutí jednoduše zvrátit například ve prospěch mateřské banky. Po vstupu do Bankovní unie ale o tom už ČNB nebude nejen hlasovat, už nebude sedět ani u stolu.

To, co mě na současné debatě o přijetí eura nejvíce zaráží, je ignorování faktu, že v roce 2020 se v souvislosti se vstupem Chorvatska a Bulharska do mechanismu směnných kurzů ERM II pravidla pro přijímání členů do eurozóny radikálně změnila. Obě země totiž musely zároveň vstoupit do Bankovní unie. Byť právo EU takovou podmínku pro vstup do ERM II nestanovuje, postup obou zemí byl řadou účastníků označen za precedenční pro další kandidáty.

ERM II

Evropský mechanismus směnných kurzů II (anglicky European Exchange Rate Mechanism II, zkratka ERM II) vznikl 1. ledna 1999 jako nástupce Evropského mechanismu směnných kurzů. Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném maximálním fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru.

Považuji za víceméně jisté, že pokud by ČR požádala o vstup do ERM II s cílem přijmout v budoucnosti euro, bylo by po ní požadováno, aby neprodleně vstoupila také do Bankovní unie. A to v situaci, kdy by neměla žádnou jistotu, v jakém horizontu by jí bylo umožněno euro nakonec přijmout. Plnit příslušná kritéria ve velmi nestálém ekonomickém a geopolitickém prostředí může být nyní spíše dílem náhody než promyšlené hospodářské politiky. Osobně považuji proces vstupu do eurozóny, jak je momentálně předpokládán, za značně ponižující.

Nedoporučil bych vstoupit do přijímacího procesu a vzdát se dohledových pravomocí a zároveň akceptovat, že členství v eurozóně získám za tři, pět, nebo také možná deset let.  Pokud by domácí politická reprezentace vstup do eurozóny skutečně zvažovala, měla by si nejprve vyjednat podmínky, které odpovídají tomu, že česká ekonomika je dosti vyspělá, je dlouhodobě makroekonomicky stabilizovaná a má velmi zdravý bankovní sektor. A do režimu ERM II vstoupit na poslední chvíli a na co nejkratší dobu, pokud vůbec.

X X X

ZBRAŇOVÁ  LOBBY  USA  KONČÍ  BANKROTEM

Zbraňovou lobby dotáhl mezi nejmocnější v USA, končí s procesem a bankrotem

Americký lobbista Wayne LaPierre v pátek oznámil, že rezignuje na funkci šéfa lobbistické organizace Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Po více než třiceti letech tak ukončí svou kariéru, během níž se stal jedním z nejmocnějších lobbistů ve Washingtonu. Jeho pověst poznamenala obvinění z úplatkářství a vyhlášení bankro

Národní asociace držitelů zbraní (NRA) v pátek oznámila, že LaPierre odstoupí ze své funkce 31. ledna. Čtyřiašedesátiletého lobbistu, který stojí v čele asociace od roku 1991, dočasně nahradí ve funkci ředitele dlouholetý šéf komunikace Andrew Arulanandam. LaPierre odstupuje podle prohlášení asociace z funkce šéfa ze zdravotních důvodů.

LaPierre pomohl vybudovat z NRA politickou velmoc, která se ve Washingtonu a v parlamentech jednotlivých států zasazovala o rozšíření práv na držení zbraní a úspěšně se bránila pokusům o kontrolu zbraní i v době, kdy v celé zemi přibývalo masových přestřelek.

Jeho odchod je poznamenaný soudním procesem kvůli korupci, připomíná agentura Reuters. Případ pod vedením generální prokurátorky státu New York Letitie Jamesové se začne u Nejvyššího soudu projednávat už v pondělí.

Jamesová usilovala o LaPierrovo odstoupení z funkce. Přestože k tomu nakonec dojde, lobbista stále zůstává mezi třemi obžalovanými v tomto případu a očekává se, že bude vypovídat. Asociace dlouhodobě obviňuje Jamesovou z toho, že se na její činnost zaměřuje z politických důvodů.

„Konec éry Waynea LaPierra v NRA je důležitým vítězstvím v našem případu. LaPierrova rezignace potvrzuje platnost našich obvinění vůči němu, ale neochrání ho před odpovědností,“ uvedla Jamesová na síti X.

Právní zástupce NRA William Brewer uvedl, že organizace je na soudní proces připravena. „NRA bude hájit svůj program a své značné úsilí na podporu svobod, za jejichž obranu bojuje,“ uvedl Brewer v prohlášení a dodal, že správní rada přijala LaPierrovu rezignaci s obdivem ke všemu, co pro obranu svobody udělal.

Odpůrci zbraní rezignaci vítají

Oznámení odchodu LaPierra z čela NRA udělalo radost mnoha spolkům v USA. Kris Brown, prezident skupiny Brady, která se zabývá prevencí násilí páchaného střelnými zbraněmi, posměšně prohlásil, že jeho myšlenky směřují k LaPierrovi. Naráží tím na frázi, kterou často opakují ti, kdo vyjadřují podporu obětem masových střeleb, ale odmítají volat po zpřísnění zákonů o zbraních.

Nick Suplina, viceprezident organizace Everytown a bývalý poradce generální prokurátorky Jamesové, očekává, že NRA bude pokračovat ve svém programu. Arulanandam a vyšší vedení byli totiž LaPierrovými loajálními stoupenci.

„Deset let poté, co byla NRA absolutním politickým tahounem a naháněla strach zákonodárcům ve Washingtonu a ve státech po celé zemi, je z ní jen skořápka toho, čím bývala,“ věří přesto Suplina. „V roce 2024 už není v pozici, kdy by mohla být politicky relevantní, její značka je poškozená,“ dodal.

Příjmy NRA se od roku 2016 propadly o 44 procent, jak vyplývá ze soudního spisu, protože se snížil počet jejích členů. Kdysi čítal až 5,5 milionu aktivních členů, v září 2022 klesl tento počet na 4,2 milionu, uvedl bývalý člen představenstva NRA Phil Journey.

„V té době nám ubývalo i tisíc členů denně. Nyní je jich pravděpodobně méně než čtyři miliony,“ řekl Journey, který byl z představenstva vyřazen poté, co na loňském výročním zasedání NRA hlasoval jako jediný proti opětovnému jmenování LaPierra.

Bankrot a korupční skandál

Přes právní a finanční potíže byl LaPierre loni 76členným představenstvem snadno znovu zvolen, což je odrazem jeho dlouholetých úspěchů v oblasti získávání finančních prostředků a prosazování cílů. Schopnost skupiny zotavit se může záviset na tom, jak se jí bude dařit v nadcházejícím soudním procesu.

Jamesová zažaloval NRA v srpnu 2020. Díky tomu se jí podařilo odklonit miliony dolarů na financování luxusních služeb pro vrcholné představitele asociace, včetně cestovních výdajů pro LaPierra do několika letovisek. Generální prokurátorka se již dříve snažila činnost NRA kvůli korupci zcela ukončit, ale soudce tuto snahu v březnu 2022 zamítl.

Jeden z původních čtyř obžalovaných Joshua Powell se v pátek v novém procesu doznal. Bývalý zástupce ředitele NRA připustil, že charitativní fond asociace využíval ve svůj prospěch. Po přiznání souhlasil s tím, že uhradí pokutu 100 tisíc dolarů (2,25 milionu korun).

V lednu 2021 NRA požádala ve státě Texas o ochranu před bankrotem. Tímto krokem se chtěla vyhnout vyšetřování. Soudce však tuto žádost zamítl.

X X X

VELKÁ  KRIZE  NA  OSTRAVSKU  FIREM

Krize ostravské Liberty těžce dopadá i na stovku menších firem v areálu huti

Moravskoslezský kraj a Svaz průmyslu a dopravy se snaží pomoci firmám, které mají zázemí v areálu huti Liberty Ostrava a jsou napojeny na její sítě. Chystají scénář pro případ, že by nastala krize.

 Huť je od loňského 21. prosince bez energií a stejně jako její dodavatel energií Tameh Czech je mimo provoz, jejich zaměstnanci zůstali od loňského 22. prosince doma.

V areálu huti má zázemí okolo stovky firem, přičemž jsou mezi nimi i ty, co nejsou dodavateli hutě. Nebýt jejich zapojení do energetické soustavy v huti, firmy by podle představitelů kraje a svazu neměly žádné problémy.

Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo řekl, že se všechny firmy snaží dodávky zajistit alternativními zdroji, jde hlavně o teplo.

„V tuto chvíli máme informaci, že všechno běží, mají nějaké náhradní zdroje. Ale my se připravujeme, a já chci mít materiál, kdyby k něčemu došlo, tak ať jim jedním telefonem pomůžeme, na koho se můžou obrátit. Takový materiál doteď nemáme, taková situace v našem kraji ještě nebyla, nebo aspoň za mě nebyla,“ řekl hejtman Jan Krkoška (ANO).

 

Liberty i Tameh jsou mimo provoz od předminulého týdne, kdy Tameh huti zastavil dodávky energií. Tameh skončil v úpadku a svou insolvenci zdůvodnil tím, že mu huť neplatila a dluží mu dvě miliardy korun.

Hejtmanův náměstek Jakub Unucka (ODS) sdělil, že v areálu huti je lokální distribuční soustava, kterou řídí Tameh. „Jak dlouho ji bude řídit, je otázka na insolvenčního správce Tamehu. Pokud by tam došlo k nějakému přerušení, musí dojít k nějakému krizovému řešení, protože někdo to řídit musí,“ řekl Unucka.

Krkoška řekl, že chtěli ujištění, že sítě v areálu huti budou dál fungovat. „Také jsme se rozhodli požádat vedení Liberty, aby nám udělalo jakousi strategii právě pro fungování distribučních sítí pro ostatní společnosti,“ řekl hejtman.

Kotle Tamehu byly jediným zdrojem tepla také pro třítisícové město Vratimov, které s hutí sousedí. Po vybudování propojovacího potrubí začala do Vratimova teplo dodávat společnost Veolia Energie, která tento týden oznámila, že místo Liberty začala dodávat teplo i poliklinice a hotelovému domu Kovák v sousedství huti.

Návrat lidí 8. ledna je prý nemožný

Liberty Ostrava má i s dceřinými firmami zhruba šest tisíc zaměstnanců, Tameh přes tři stovky. Huť v pondělí oznámila, že zaměstnanci, kteří se ve středu měli vrátit do práce, zůstanou doma do 8. ledna. Ďurčo řekl, že se v této situaci nijak neposunuli.

„My určitě víme, že osmého ta firma nenajede a že zaměstnanci budou opravdu doma delší časový úsek. Chtěl bych vyzvat hlavně majitele firmy, aby začal konstruktivně jednat, protože všichni víme, že je technologicky nemožné, aby se zaměstnanci vrátili 8. ledna do práce,“ řekl Ďurčo.

Než se podle něj provoz připraví na opětovné nastartování výroby, je to otázka týdnů, ne-li měsíců.

„Je potřeba říct zaměstnancům, aby byli nějakou dobu ještě trpěliví, že opravdu firma nenajede ze dne na den. Tohle dávám za vinu zejména majitelům firmy Liberty Ostrava,“ řekl Ďurčo.

Český management firmy je podle něj závislý na majitelích, kteří se zástupci kraje a odborů moc nekomunikují. Představitele Liberty a Tamehu vyzval k intenzivnějším jednáním.

Liberty se k opětovnému odložení návratu zaměstnanců do práce zatím nevyjádřila. „Tuto informaci nyní nepotvrdím, budeme ji komunikovat v pondělí 8. ledna,“ reagovala mluvčí Liberty Ostrava Kateřina Zajíčková.

Liberty Ostrava, která vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl, už delší dobu čelí poklesu poptávky a má problémy platit závazky. Před věřiteli ji chrání moratorium vyhlášené soudem.

X X X

 Z  LIBERTY  ZMIZELO  PŘES  OSM  MILIARD

ZAČNE  ŠETŘENÍ  POLICIE   A  STÁTNÍCH  ZÁSTUPCŮ  KRAJE?

Odboráři vyzývají policii k prověření Liberty, vadí vyvedených osm miliard

Do situace v ostravské huti Liberty by mohli zasáhnout i policisté a státní zástupce. Předseda Odborového svazu Kovo Roman Ďurčo ve čtvrtek uvedl, že je vyzval, aby zjistili, co se stalo s penězi, které byly z huti v minulosti vyvedeny.

 „Vyzval jsem policii i Nejvyšší státní zastupitelství k prověření vyvádění miliard korun z podniku Liberty Ostrava,“ konstatoval předseda Ďurčo.

Uvedl, že odboráři vycházeli hlavně z toho, jak majitel Liberty Gupta dříve financoval své podniky v Anglii a jak se k těm firmám choval. „Těch peněz bylo z Ostravy vyvedeno moc, včetně povolenek. Je potřeba, aby se tím začala policie zabývat, možná by se na to měl podívat i insolvenční správce,“ poukázal Ďurčo.

Mluvčí Liberty Ostrava Kateřina Zajíčková reagovala: „Nic o tom nevíme, nebudeme to komentovat.“

Šéf odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.

Na Nejvyšší státní zastupitelství výzva odborářů zatím nedoputovala, a tak není jasné, jak jeho pracovníci zareagují.

„V tuto chvíli neevidujeme žádný podnět od pana Ďurča,“ konstatoval Petr Malý, mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství.

„Je možné, že nám bude teprve doručen. I pokud by tomu tak bylo, museli bychom se nejprve seznámit s jeho obsahem a teprve poté rozhodnout a případně informovat o dalším postupu,“ uvedl.

O iniciativě předsedy odborového svazu nevěděli ani odboráři Liberty Ostrava. „Ještě jsem o tom neslyšel, beru to ale jako dobrou iniciativu,“ komentoval informaci odborový předák Liberty Ostrava Petr Slanina.

Do pohybu se podle všeho dostala i další snaha odborářů, tentokrát těch ostravských, dostat ke společnému jednacímu stolu zástupce obou stěžejních firem krize – Liberty Ostrava a Tamehu. Ke společnému rokování je odboráři vyzvali už minulý týden, konkrétní termín je stále nejasný. Dosud se podařilo získat jen souhlas se schůzkou.

„Slib ještě není všechno“

„Máme příslib setkání všech stran, ale jisté to zatím není,“ konstatoval Petr Slanina. „A slib ještě není všechno, že ano. Takže dokud nebude jasný termín, výzva trvá dál.“

Zástupci obou firem se od otevřeného začátku krize 29. listopadu 2023, kdy Liberty Ostrava požádala Krajský soud v Ostravě o vyhlášení jednostranného moratoria vůči Tamehu, ani jednou nesešli. Liberty přitom v prosinci dlužila Tamehu zhruba 1,2 miliardy korun, přičemž další faktury nabývají splatnosti v těchto dnech.

Zda by setkání k něčemu vůbec bylo, ale není zřejmé. O budoucnosti obou firem se evidentně jedná nejméně o úroveň výše nad místními managementy.

Náhradní vytápění pro Vratimov a ubytovnu

O tom svědčí i fakt, že některé kroky z posledního měsíce, ať už na té či oné straně, podle interních informací překvapily i vedení českých poboček.

Zaměstnanci obou firem jsou už od závěru předvánočního týdne doma, provozy Liberty Ostrava i Tamehu stojí. Do práce chodí jen pracovníci potřební pro nezbytnou údržbu zařízení v hutním areálu.

A ti se nenudí ani v těchto dnech. Vzhledem k očekávaným mrazům například preventivně vypouštějí vodu, která zbyla v trubkách v areálu. Ten je totiž bez tepla po odstavení kotlů společnosti Tameh, která kvůli neplacení ze strany Liberty nemá na uhlí.

Náhradní vytápění pro obyvatele Vratimova i některých dalších objektů se naštěstí podařilo zajistit.

„Vedle Vratimova se jedná o hotelový dům Kovák, který funguje jako ubytovna s dvě stě sedmdesáti lůžky, a polikliniku poblíž areálu Liberty,“ řekla mluvčí Veolie Jana Dronská.

X X X

EXPREMIÉR  PAROUBEK:  FIALOVY  TRIKY  SNÍŽILY  DEFICIT  ROZPOČTU  2023

ČR  PŘES   3,2  BILIONU  KORUN  STÁTNÍHO  DLUHU

TO  SE  LÍBÍ  PAVLOVI?  PROČ  NEDĚLÁ  OPATŘENÍ?  NESCHOPNÉ  VYMĚNIT

Ing. Paroubek: Ministr financí se dnes dme pýchou, jak ten schodek státního rozpočtu krásně vypadá. Rozpočet státu na rok 2023 byl stanoven částkou 295 mld. Kč a vládě se prý podařilo ušetřit 6 mld. Kč.

Podívejme se na tato čísla trochu zblízka a pravdivě. Patřil jsem k těm nemnoha ekonomům, kteří upozorňovali už před řadou měsíců, že vláda bude velmi ráda, když se jí podaří dosáhnout schodku státního rozpočtu za celý rok 2023 ve výši 300 – 350 mld. Kč.

Upozorňoval jsem už před řadou měsíců, že ekonomika státu ze stagnace přejde do mírného poklesu, což znamená, že stát nebude moci počítat s přirozeným přírůstkem svých příjmů, vyplývajícím z hospodářského růstu. Přitom s růstem příjmů z tohoto titulu autoři státního rozpočtu na rok 2023 pochopitelně počítali. Do poslední možné chvíle provládní ekonomové a ministři hájili neměnnou komunikační pozici vlády, že ekonomika státu zaznamená v roce 2023 hospodářský růst cca 1%. Až v posledních 2 až 3 měsících došlo v jejich komunikaci k obratu.

Stát vykázal příznivější hospodaření za minulý rok o cca 6 mld. Kč. Těch 289 mld.Kč schodku, vydávaných za velké vítězství ducha nad hmotou, sice také není žádná sláva, ale budiž. Připomenu jen, že stát nevyplatil firmám, které na to měly podle platné legislativy nárok za minulý rok 14 mld. Kč náhrad náležejících jim podle příslušného vládního programu a tyto výdaje vláda přenese do letošního roku.

Vedle toho ministerstvo financí provedlo zatím nikdy neuskutečněný trik, spočívající v tom, že 20 mld. Kč svého schodku „převedlo“ do hospodaření, tedy do schodku hospodaření Státního fondu dopravní infrastruktury.

Kromě toho ČEZ vyplatil státu o 54 mld. Kč vyšší dividendu, nežli s jakou bylo plánováno, respektive nežli jakou navrhoval k výplatě státu management ČEZu. Tyhle peníze budou státu jednou chybět. Tedy až přijdou do výstavby bloky jaderných elektráren.

Když sečtu jen tyto tři sumy, dostanu se na částku 88 mld. Kč, které mohu směle označit jako účetní triky ministerstva financí, sloužící k tomu, aby schodek státního rozpočtu vypadal marketingově přijatelněji. Je totiž rozdíl mít schodek 289 mld. Kč anebo mít schodkem téměř 380 mld. Kč.

Takže pokud se dnes ministr financí Stanjura nosí jako páv, pokud jde o schodek státního rozpočtu, tak by se měl na věc dívat realističtěji. Pro člověka, jako jsem já, který pracuje celý život s rozpočty, je tento přístup vlády s uplatněním několika viditelných účetních triků, není ničím jiným, nežli pokusem o oblafnutí široké laické veřejnosti. Tedy, za blahovolného přihlížení mainstreamových médií.

Mainstreamová média se zabývají tím, jak nedopadl výběr daně z neočekávaných zisků a jak katastrofálně dopadl výběr tzv. windfall tax. Naopak jásají nad výběrem některých daní, které díky inflaci překonaly výši rozpočtované částky. Podstatné a k zapamatování na výsledku státního rozpočtu roku 2023 je, že byl zakamuflován několika účetními triky.

Je to smutné, ale je to tak. A to se ještě může stát, že Ústavní soud, kam podala opozice stížnost na legislativní postup vlády, v jehož důsledku došlo v minulém roce k snížení valorizace důchodů, rozhodne, že 20 mld. Kč de facto zadržených penzí za minulý rok, bude muset vláda důchodcům doplatit.

A mně se to zdá celkem jako pochopitelný požadavek, protože vláda změnila platnou legislativu, která počítala s vyšší dynamikou nárůstu důchodů až v průběhu roku 2023 a ne před jeho začátkem. Takže pokud bych sečetl oněch 88 mld. a 20 mld. Kč, tak už by to byl výsledek hospodaření státu, který by si vláda žádné země za rámeček nedala.

Ale upřímně, ono těch 289 mld. Kč schodku a přes 3,2 bilionu korun státního dluhu, jsou opravdu varovnými čísly, byť v relativním vyjádření státní dluh činí „jen“ 43,1% podílu z HDP, což je jedno z nejnižších zadlužení v rámci EU. Ale v každém případě je to číslo varující, už proto, že současná vláda se obírá myšlenkami na obří investice a výdaje přesahující finanční kapacitu státu. Mám na mysli např. nákup amerických stíhaček F-35 za několik set mld. Kč., dále nákup švédských obrněných transportérů a německých tanků Leopard, kde se hovoří o výdajích v řádech desítek miliard korun. A vláda přispěchala také s jedním zřejmě nezbytným výdajem. I když dnes odhadovaná cena pořízení vzbuzuje, po vyřazení levnějších ruských a čínských firem z tendru na výběr zhotovitele, velké otazníky. Výstavba čtyř nových bloků jaderných elektráren, která si v příštích 20 – 25 letech může vyžádat prý 2 biliony korun, bude obrovským zatížením státu.

Vydávání desítek či stovek miliard s akademickou lehkostí u této vlády není žádným problémem. A já lituji každého, kdo bude muset jednou dávat české státní finance do pořádku, zbavit je zbytečných rozmařilostí a nesmyslných ideologizovaných výdajů. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

ÚSPĚCH  FIALY  V ČR,  V EVROPĚ:  PIVO   ZA  70  KČ,  ZKRACHOVANÉ  PODNIKY,  LIDI  BEZ  PENĚZ,  BYDLENÍ  NA  ULICI

Ing. Pikora:  Rozpočet skončil lépe, než se čekalo. Pomohly jednorázové příjmy?

Ministerstvo financí zveřejnilo výsledek hospodaření státu za rok 2023. Ten činil deficit 288,5 mld. Kč. To je méně, než stát plánoval. Deficit měl původně činit 295 mld. Kč. Výsledek je pro většinu ekonomů překvapivý, protože na jaře byl deficit tak hluboký, že se hodně blížil celoročnímu plánovanému deficitu. Výkon je i to, že v roce 2022 činil deficit neuvěřitelný 360,4 mld. Kč. I tehdy se přitom podařilo skončit rok s nižším než plánovaným deficitem.

Nutno přiznat, že rozpočtu pomohla EU. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek 299,4 mld. Kč. I to je stále dobré proti tomu, jak vypadal rozpočet na jaře.

Z čistě technického pohledu státu pomohlo to, že příjmy rozpočtu rostly o 17,8 % a výdaje o 11,0 %.

Inkaso z daní

Příjmům rozpočtu pomohla především vysoká inflace. S tím, jak zboží výrazně podražilo, zvýšil se i základ mnoha daní. DPH je přitom objemově největších ze všech, když její výnos činil 365,1 mld. Kč. Tady přišlo zklamání. Počítalo se s větším růstem než jen 5,8 %. Tady se projevil dramatický pokles reálných mezd. Lidé prostě neutráceli tolik. To je ostatně problém celé ekonomiky. Proto máme recesi.

Daleko větší růst zaznamenala druhá nejvýznamnější daň, a to daň z příjmů právnických osob. Ta rostla o 33,1 % s celkovým inkasem 202 mld. Kč. Jak je možné, že v recesi máme tak velký růst daně právnických osob. Podle teorie by to mělo být obráceně. Jenže tady se projevily obří zisky energetického sektoru a vysoká inflace. Normální je totiž, že při recesi je inflace velmi nízká.

Třetí největší daní je daň z příjmů fyzických osob. Tady máme růst o 20,4 %. To je zajímavé vzhledem k tomu, že mzdy rostly většině lidí o méně než 10 %.

Čtvrtou největší daní je spotřební daň. Tady inkaso překvapivě pokleslo o 3,4 %. To je pro stát nepříjemné. Za poklesem daně stojí to, že tak dlouho tlačil na kuřáky, že mnozí z nich opustili kouření tabáku a používají elektronické cigarety. Navíc když si vezmu, kolik stojí tabák, ze kterého si lidé balí cigaretu, je i v drahém Německu levnější než u nás. Mnoho inkasa nám tedy utíká. Myslím, že si stát pod sebou podřezává větev. Ještě horší to bude, až bude mít většina lidí elektroauto nabíjené z vlastních solárů.

Zajímavou daní je Wind Fall Tax. Ta v roce 2022 ještě neplatila, takže nejde mluvit o růstu. Nicméně tato daň přinesla do rozpočtu jen 39,1 mld. Kč, což je podle mě fiasko, protože se počítalo s 85 mld. Kč. Takže nejsme ani na polovině. Tady se ukázalo, jak je trh vždy o krok před úředníky, když vymyslel, jak se efektivně dani vyhnout.

Kapitálové příjmy

Mimo daně má pak stát ještě pěkné inkaso z kapitálových příjmů. Tady zaznamenal rozpočet nárůst příjmů o 45,9 %, což je neuvěřitelně vysoké číslo. Díky tomu činily tyto příjmy 287 mld. Kč. Tady se projevily zejména obří dividendy ČEZ, které činily 54 mld. Kč.

U výdajů vidíme největší růst u položky investiční transfery podnikatelům, což je krásný název, který skrývá slovo dotace. Tyto výdaje rostly o 63,8 % na 105 mld. Kč.

Druhým nejrychleji rostoucím výdajem rozpočtu jsou investiční transfery rozpočtům územní úrovně. Ty celkem činí 30,7 mld. Kč, takže jsou jen malou položkou a ačkoli rostly rychle na výsledku rozpočtu se podílejí zanedbatelně.

Třetí nejvyšší růst je u neinvestičních transferů podnikatelům, což je opět krásný název pro dotace. Tady stát vynaložil 137,8 mld. Takže když sečteme všechny dotace pro podnikatele, dostaneme se na částku 243 mld. Kč. To je položka, kde se podle mě dalo hodně ušetřit. Nicméně představa, že je šlo škrtnout všechny, je lichá. Ve výdajích jsou totiž kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen, což činí 52,8 mld. Kč.

Čtvrtou nejrychleji rostoucí položkou jsou výdaje na obsluhu státního dluhu. Ty rostly o 37,4 % a celkově činí 68,3 mld. Kč. To je děsivé číslo. Přitom s tím, jak vláda počítá, že v příštích třech letech bude deficit stále nad 200 mld. Kč, lze očekávat, že brzo budou náklady na dluh nad 100 mld. Kč. To jsou ovšem vyhozené peníze. Za ně by šlo postavit třeba 200 velkých škol pro devět ročníků s bohatým sportovním zázemím, a to každý rok. Tady je alarm, proč šetřit. Dluh by nás jednoho dne požral.

Všechny tyto výdaje jsou ale svou velikostí zanedbatelné, když je porovnáme se sociálními dávkami. Ty činí 868 mld. Kč a rostou o 13 %. To znamená, že rostou rychleji než všechny výdaje dohromady. Tady je další problém veřejných financí. Sociální dávky činí 39 % všech výdajů státu. Tady je nutné držet výdaje na uzdě. Nemáme na ně.

Sečteno a podtrženo

Rozpočet dopadl mnohem lépe, než se obecně očekávalo. Vděčíme za to rychlejšímu růstu příjmů než výdajů. Na straně příjmů nám ovšem nejvíce pomohly jednorázové příjmy z ČEZ a WFT plus příjmy z EU. Negativně zde ovšem překvapil pomalejší výběr DPH, kde se projevil pokles reálných mezd, což se snad už nebude opakovat. Na straně výdajů vidíme velké výdaje u sociálního systému a dotací. Tady je ohromný prostor pro úspory. Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

 X X X

 EXPREZIDENT  ZEMAN:  ČR  ZAOSTÁVÁ  JAKO  ZA  KOMUNISMU

 Česko kvůli vládě zaostává jako za komunismu, řekl Zeman v odloženém poselství

Největším problémem společnosti je zaostávání České republiky, řekl bývalý prezident Miloš Zeman v odloženém vánočním poselství. To zveřejnil v pátek na Facebooku. Příčinou je podle něj neschopnost politiků. „Protože ostatní země se s problémy, jako je válka na Ukrajině nebo energetická krize, dokázaly vyrovnat daleko lépe než my patrně proto, že mají schopnější vlády,“ řekl Zeman.

 „Jsme jediná členská země EU, která se dosud svojí ekonomickou výkonností nedostala nad předcovidovou úroveň,“ zahájil Zeman.

Projev měl přes sedm minut a exprezident v něm promlouval ze své kanceláře na Praze 6. Zeman mimo jiné kritizoval, že Česko má nejvyšší inflaci v Evropě a nejvyšší rychlost zadlužování.

 

„Toto zaostávání mně připomíná situaci před více než třiceti lety, kdy jsem veřejně kritizoval tehdy vládnoucí komunistický režim a obviňoval jsem tento režim z neschopnosti jeho politiků. Je mi velmi líto, že základní příčinu našeho současného zaostávání rovněž vidím v neschopnosti politiků, protože ostatní země se s problémy, jako je válka na Ukrajině nebo energetická krize, dokázaly vyrovnat daleko lépe než my patrně proto, že mají schopnější vlády,“ pokračoval.

Zeman mimo to v projevu uvedl, že velký problém této vlády je neprofesionalita oproti zbytku světa. „V naší vládě je ministr zemědělství teolog, ministr školství muzikolog, ministr průmyslu bankéř, ministr práce a sociálních věcí je pro změnu zemědělec, ministr financí nemá ekonomické vzdělání a vzdělání v oboru nemá ani ministr životního prostředí. Ministr zahraničí je bakalář a tak bych mohl pokračovat,“ konstatoval.

Prohlásil také, že velikou ostudou pro českou společnost je i skutečnost, že premiér Petr Fiala byl vyhodnocen jako nejméně důvěryhodný předseda vlády. „Dodám jenom, že v celosvětovém žebříčku důvěryhodnosti předsedů vlád je na prvním místě Indie s premiérem Módím a na posledním je bohužel český premiér se 17 procenty,“ řekl v poselství Zeman.

Jděte k volbám, buďte odvážní

„Jak vyměnit vládu. Žijeme ve společnosti, kde dosud existují svobodné volby. A chtěl bych vás proto vyzvat, abyste v příštích volbách, ať už evropských, krajských, nebo parlamentních, k těmto volbám šli. Abyste se dobrovolně nevzdávali své spoluodpovědnosti za osud naší země. Neúčast ve volbách by znamenala souhlas se zaostáváním naší země,“ dodal Zeman.

V závěru projevu exprezident podotkl, že Listina základních práv a svobod obsahuje mimo jiné právo na občanskou neposlušnost.

„A přípitek, který tradičně adresuji vám, svým spoluobčanům, na konci Vánočního poselství, bych tentokrát chtěl zdůvodnit jednou částí Listiny základních práv a svobod, která, jak víte, je opět součástí Ústavy České republiky. Tato Listina jako jedno ze základních občanských práv uvádí právo na občanskou neposlušnost. Ať už formou stávek, demonstrací, bojkotů a jiných forem nenásilných protestů. Chtěl bych vám, vážení a milí spoluobčané, proto do budoucího roku popřát odvahu k neposlušnosti. Na vaše zdraví,“ zakončila své poselství bývalá hlava státu.

 

 

Bývalý prezident České republiky zrušil vzhledem k útoku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy svoje vánoční poselství, které měla odvysílat 26. prosince televizní stanice CNN Prima NEWS. „Není čas na velké proslovy a velká slova,“ uvedl 23. prosince na svém Facebooku.

Miloš Zeman od začátku svého působení na Hradě přesunul tradiční projev z Nového roku na 26. prosinec. Načasování poselství na Vánoce vysvětlil po svém nástupu do funkce Zeman tím, že chce navázat na tradici první republiky, kdy měl vánoční proslovy prezident Tomáš Garrigue Masaryk

X X X

Kvůli moci ochotně obětuje americkou demokracii. Biden ostře vyjel po Trumpovi

Americký prezident Joe Biden v pátek zahájil svoji předvolební kampaň v novém roce projevem v historickém parku Valley Forge v Pensylvánii. Na symbolickém místě varoval před současnými hrozbami pro demokracii, které podle něj ztělesňuje Donald Trump. Američané budou podle Bidena v listopadových volbách rozhodovat především o budoucnosti americké svobody a demokracie.

 „Trumpova kampaň je jen o něm samotném. Není o Americe, není o vás. Trump je ochotný obětovat naši demokracii, jen aby se dostal k moci,“ prohlásil Biden. Trump podle něj chce otevřenou politickou válku a nevnímá politiku jako nástroj pro mírové rozřešení neshod.

„Nejzákladnější pravda o téhle zemi je, že nestojí na rase, víře nebo zeměpisné poloze. Jsme jediným národem na světě, který se semkl okolo myšlenky, že všichni muži i ženy jsou si rovni… od té myšlenky jsme nikdy neupustili. A já vám slibuji, že nedovolím Trumpovi a radikálním republikánům, aby nám ji vzali,“ řekl Biden shromážděnému publiku, které jeho projev přerušovalo krátkými potlesky.

Bidenův páteční projev je z několika důvodů symbolický. Prezident ve svém rodném státě hovořil v předvečer třetího výročí násilných demonstrací 6. ledna 2021, kdy Trumpovi příznivci vtrhli do washingtonského Kapitolu ve chvíli, kdy se zákonodárci chystali potvrdit Bidenovo volební vítězství a Trumpovu porážku, kterou dodnes neuznal.

Hned v úvodu projevu Biden rovněž poukázal na symboliku parku Valley Forge, kde tisíce vojáků tehdejšího generála a budoucího prezidenta George Washingtona za cenu značných ztrát na životech přečkali zimu na přelomu let 1777 a 1778 ve válce za americkou nezávislost.

 

Nálada Bidenova pátečního projevu odrážela dřívější prohlášení členů jeho kampaně, kteří podle stanice CBS avizovali, že současný prezident se ve svých poselstvích bude více snažit prezentovat jako protiváha Trumpa a republikánského oponenta vykreslovat jako hrozbu demokracie. Biden mimo jiné připomněl Trumpova trestní stíhání, z nichž některá přímo souvisí s jeho neochotou uznat volební porážku a pokusy ovlivnit výsledky voleb.

Zhruba deset měsíců před listopadovým volebním finále nicméně 81letý Biden v předvolebních průzkumech za svým 77letým rivalem zaostává v pěti ze šesti amerických států považovaných za významná volební bojiště, píše list The New York Times, a to i mezi voliči mladšími a voliči jiné než bílé pleti, kteří tvoří významnou část Bidenovy voličské základny.

X X X

Nechápu, proč ČTK nebo BBC odmítají označit Hamás za teroristy, říká Szántó

Izrael se nestahuje z Gazy. Pouze přeskupuje síly a stále chce jednou provždy zlikvidovat teroristickou organizaci Hamás. V Rozstřelu to řekl reportér Jakub Szántó, bývalý blízkovýchodní zpravodaj České televize, který se zároveň pozastavil nad tím, že řada evropských médiích, včetně těch českých, odmítá bojovníky Hamásu označovat za teroristy.

 „V západní Evropě, v zemích jako Velká Británie, Francie a Španělsko, kde jsou početné muslimské komunity, působí média, která mají vlastní palestinské spolupracovníky na území Gazy. A ta nejsou schopna rozlišit právo na sebeurčení palestinského národa na jedné straně a brutální teroristickou organizaci Hamás, která vraždí děti, znásilňuje ženy a unáší pamětníky holocaustu, na straně druhé,“ říká reportér.

Přitom mainstreamová média ve Spojených státech amerických v tom podle něj kvůli vzpomínce na 11. září 2001 mají jasno. „Pro ně je Hamás teroristickou organizací.“

Ze západní Evropy, kde takto postupuje například BBC, se podle něj tato „opatrná“ praxe neoznačovat členy Hamásu za teroristy dostává i do České republiky. „Nerozumím tomu, proč se to dostává do našich luhů a hájů. Proč například Česká tisková kancelář odmítá nazývat Hamás teroristickým hnutím?“

Podle něj útok Hamásu ze 7. října loňského roku jednoznačně teroristickým činem byl. „Přesně tak definuje terorismus český právní řád,“ dodává s tím, že je navíc Hamás označen za teroristickou organizaci i v rámci legislativy Evropské unie.

„Samozřejmě to pro ČTK není závazné. To je na jejím rozhodnutí, kterému ale nerozumím. To, že nazvete Hamás teroristickou organizací, přece nijak nesnižuje legitimní právo Palestinců na jejich sebeurčení,“ doplňuje reportér České televize.

A nedělá to podle něj pouze Česká tisková kancelář. „Dělají to i některá mainstreamová média. Pokud ve svých redakcích nemají někoho, kdo tomu rozumí, tak je to svého druhu jakýsi alibismus: my nezaujímáme stanovisko. Ale nemyslím si, že by to měl být nějaký zlý úmysl.“

Svou roli může podle něj sehrávat i to, že někteří novináři mohou v rámci blízkovýchodního konfliktu více stranit Palestině. „Nemyslím si, že to prospívá. Zkrátka neschopnost oddělit teroristický boj od legitimních právních, historických, kulturních a národních nároků palestinského národa, dělá medvědí službu.“

V další části Rozstřelu Jakub Szántó hovořil o aktuálním vývoji konfliktu mezi Hamásem a Izraelem. „Izrael se nestahuje z Gazy, ale přeskupuje své síly. Stahuje jednotky rezervistů, aby došlo k určité rotaci, aby si jednotky odpočinuly, daly se dohromady a byly opět bojovně aktivní.“

Pozornost izraelské armády se přesouvá ze severu Gazy směrem na jih, kde se nacházejí hlavní bašty Hamásu. „Na deklarovaných vojenských cílech Izraele se ale evidentně nic nemění. Chce skutečně zničit Hamás. Cílem je likvidace špiček Hamásu i jeho vojenské infrastruktury. A pokud možno zajetí nebo likvidace jeho ozbrojenců.“

Zabití klíčového muže Hamásu

V tomto ohledu zaznamenal Izrael úspěch. Při výbuchu v Bejrútu v úterý zemřel zástupce šéfa politického křídla Hamásu Sálih Arúrí. Podle reportéra ČT šlo s největší pravděpodobností o jednoho z tvůrců bestiálního útoku ze 7. října loňského roku a v hierarchii této teroristické organizace představoval muže číslo dvě.

„Byl to velice schopný člověk, jak co se týče organizace teroristických útoků, tak co se týče finančních toků ve prospěch Hamásu. A zároveň byl také styčným důstojníkem pro komunikaci mezi Hamásem s Íránem a Hamásem s Hizballáhem,“ konstatuje reportér.

Szántó se v závěru Rozstřelu vyjádřil také k osobnosti izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. „Myslím si, že teroristické útoky ze 7. října udělaly za jeho politickou kariérou tečku. Ta možná bude nějakou dobu trvat, ale Benjamin Netanjahu skončil.“

Podle něj za jeho brzký konec může i posledních několik měsíců jeho vlády. „A byla to otřesná vláda za účasti lidí, kteří by měli spíše sedět ve vězení. To jsou skutečně lidé, kteří zastávají teroristickou ideologii – kahanismus.“

Kahanismus je krajně pravicová ideologie, jejíž název se odvozuje od Meira Kahaneho, rabína a radikálního politika strany Kach. „Tento extremistický rabín šířil rasistické názory, nenávist vůči Palestincům a schvaloval teroristické útoky. To jsou lidé, kteří nemají být vládě.“

Nezničil Hamás svou akcí ze 7. října 2023 sen o vzniku samostatného palestinského státu? Co bude s Gazou dál? A má do budoucna Izrael jasný plán, jak se vypořádat s palestinskou otázkou? I na to odpovídal reportér České televize Jakub Szántó v Rozstřelu.

X X X

Policie loni řešila 95 tisíc nehod, nejvíc lidí zemřelo v červnu

Policie loni řešila 94 945 dopravních nehod, o 3 515 méně než v roce 2022. Hlavní příčinou byla podle policie nepřiměřená rychlost. Na silnicích zemřelo 455 lidí, to je druhý nejnižší počet od roku 1961. Celková škoda je 7,7 miliardy korun. Nejtragičtějším měsícem byl v červen, kdy na silnicích zemřelo 51 lidí. Nejméně obětí nehod bylo v únoru, listopadu a prosinci, to statistiky uvádějí 27 obětí.

Meziročně stoupl počet zraněných, a to o 1 501 na 25 687 lidí. Na tiskové konferenci to v pátek uvedli první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch a ředitel služby dopravní policie Jiří Zlý.

„Každých pět a půl minuty se v České republice v roce 2023 stala dopravní nehoda, každých 20 a půl minuty byla při nehodě zraněna osoba a každých 19 a čtvrt hodiny došlo k usmrcení osoby v souvislosti s dopravní nehodou,“ řekl Zlý.

Nejtragičtějším měsícem byl v roce 2023 červen, kdy na silnicích zemřelo 51 lidí. Nejméně obětí nehod bylo v únoru, listopadu a prosinci, kdy při nehodách zahynulo vždy 27 lidí. Nejčastěji, ve více než pětině případů, se podle policistů nehody staly kvůli tomu, že se řidič plně nevěnoval řízení.

Nejvíce nehod evidovala v loňském roce policie v pátek, nejméně v neděli. Nejtragičtějším dnem byly podle Zlého opět pátky.

Nejtragičtějšími příčinami nehod bylo přejetí do protisměru, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a nevěnování se řízení vozidla.

Příčiny dopravních nehod podle šéfa dopravní policie svědčí o tom, že se řada účastníků nehod chová nezodpovědně či přímo bezohledně. „O tom svědčí i některé dopravní nehody, při kterých hrál značnou roli alkohol nebo například návykové látky, anebo přeceňování svých schopností, nepřizpůsobení rychlosti, překračování rychlostních limitů a podobně,“ řekl Zlý. Nehod, kde byl viník pod vlivem alkoholu, se loni stalo 4 766, meziročně o 12 více. Zemřelo při nich 34 lidí.

Chodců loni při dopravních nehodách zemřelo 74, nejvíce v lednu a v únoru, nejméně v červnu a v červenci. Vyšší počet usmrcených v zimních měsících souvisel podle Zlého se sníženou viditelností. Ředitel však upozornil, že ve 24 případech z celkového čísla nešlo o typické chodce, ale lidi, kteří například vystoupili z auta na vozovku, leželi na silnici a byli přejeti nebo přebíhali dálnici.

Nejvíc nehod bylo ve Středočeském kraji

Cyklistů zemřelo loni na silnicích 39, řidičů motocyklu 70. „Pokud si porovnáme čísla s předchozím rokem, k dramatickému nárůstu došlo u usmrcených řidičů motocyklu, a to o 12 osob,“ uvedl Zlý.

Nejvíce nehod s následky na zdraví nebo životě se stalo v roce 2023 ve Středočeském kraji, kde jich bylo 80. Nejméně takových nehod, konkrétně 15, bylo v Karlovarském kraji.

Naprostou většinu ze všech nehod, téměř 80 000, zavinili řidiči motorových vozidel. Lesní zvěř či domácí zvířata způsobily přes 11 000 nehod, řidiči nemotorových vozidel zhruba 3 600 nehod. Chodci v roce 2023 podle policie mohli zhruba za tisícovku dopravních nehod.

Policie na počátku roku informovala o tom, že loni při nehodách zemřelo 462 lidí. Podle Zlého je rozdíl způsoben administrativními pochybeními, kdy byly později zemřelé osoby evidovány jako oběti nehod, v některých původně započítaných případech šlo také o sebevraždy.

Loni policie zaznamenala 508 995 přestupků. To je nárůst o 42 727. Nárůst eviduje prakticky ve všech oblastech, i v těch přísně sledovaných, jako je řízení podle vlivem alkoholu a návykových látek. Loni jich zaznamenali 7 474, o 2 275 více než před rokem.

Dalším nešvarem, které se podle náměstka policejního prezidenta Tomáše Lercha v Česku rozmáhá, jsou koloběžky a elektrokola. I tady se počet přestupků výrazně zvýšil, jejich uživatelé navíc patří k zranitelným účastníkům silničního provozu.

Konkrétně bylo loni v Česku 499 nehod s účastí koloběžek, 403 jich koloběžkáři způsobili, čtyři zahynuli. Osmdesát šest procent nehod způsobili elektrokoloběžky. Téměř 40 procent nehod koloběžkářů bylo pod vlivem alkoholu.

X X X

 Jak fungují narkoantény. Drogové kartely v Mexiku vstoupily do IT byznysu

Mexické drogové skupiny začaly v poslední době diverzifikovat svou činnost i do jiných odvětví, než je obchod s narkotiky. Kartel působící ve státě Michoacán ve středním Mexiku například rozšířil svou působnost do IT služeb. Poskytl asi pěti tisícům místních obyvatel wi-fi připojení, za které si účtuje 20 až 30 dolarů měsíčně. Pokud se někdo zdráhá internet používat, gang mu vyhrožuje smrtí.

Podle tamní prokuratury si kartel ve státě Michoacán ve středním Mexiku, kde probíhají nejtužší boje s policií, zřídil vlastní provizorní internetové vysílače. Místním obyvatelům pak nařídil, že musí platit za používání jeho wifi služeb, jinak je zastřelí.

Systém, který místní média označují jako narkoantény, zahrnoval internetové vysílače zřízené v různých městech a postavené jak jinak než z ukradeného vybavení. Zprávu přinesl portál The Guardian.

„Skupina účtovala přibližně 5 000 lidem zvýšené ceny v rozmezí 400 až 500 pesos (464 až 580 Kč) měsíčně,“ uvedlo státní zastupitelství státu Michoacán pro agenturu Associated Press. To znamená, že si měsíčně mohla přijít až na 150 000 dolarů (3,3 milionu Kč).

„Lidi nutili, aby uzavírali smlouvy na internetové služby za přemrštěné ceny pod hrozbou, že pokud tak neučiní, budou zabiti,“ potvrdil zástupce tamní prokuratury. Ta však o žádných takových úmrtích zatím neinformovala.

Místní média identifikovala zločineckou skupinu jako frakci známou jako Los Viagras. Prokurátoři však odmítli uvést, o který kartel konkrétně jde, neboť případ je stále v šetření.

Internet jako nový trend

Mexické kartely již dlouho využívají vlastní síť rádiových věží a provizorního internetu ke komunikaci v rámci jednotlivých zločineckých organizací i k vyhýbání se úřadům.

„Využívání těchto zařízení k vydírání lidí je však nový trend v zemi,“ uvedl mexický analytik Falko Ernst. Dodal, že přibližně 200 ozbrojených zločineckých skupin působících v Mexiku se již nezaměřuje pouze na obchod s drogami.

„Stávají se také faktickými držiteli monopolu na některé služby. Jak získaly pevnější kontrolu nad rozsáhlými oblastmi Mexika, vytvořily v podstatě jakási léna,“ dodal.

Gangy v některých oblastech podle něj vybírají daně ze základních potravin a dovážených produktů, pronikly také do lukrativního obchodu s avokádem, vápnem či do části místního těžebního průmyslu.

„Stalo se to pro ně něco jako hra. A už to není nějaké konkrétní zboží nebo trh. Udržují si své území prostřednictvím násilí, dávno už to nejsou jen drogy,“ míní analytik Ernst.

 X X X

 VE  SLOVINSKU  STÁVKA  SOUDCŮ, CHTĚJI  VÍC   PENĚZ

 Slovinští soudci hrozí dvoutýdenní stávkou kvůli nízkým platům

 Slovinští soudci a státní zástupci pohrozili dvoutýdenní stávkou, pokud vláda nesplní loňský verdikt ústavního soudu a nezvýší jim platy. Informovala o tom dnes agentura DPA. Podle ní se kvůli platům chystají stávkovat také lékaři a zubaři, kteří zatím plánují jednodenní výstražnou stávku na 9. ledna.

Slovinští soudci už ve čtvrtek na hodinu přerušili práci na protest proti tomu, že vláda nesjednala nápravu stran jejich platů v šestiměsíční lhůtě, kterou jí k tomu dal loni ústavní soud. Lhůta uplynula 3. ledna. Ústavní soud loni v červnu konstatoval, že platy soudců ve Slovinsku jsou tak nízké, že ohrožují nezávislost soudnictví.

Slovinská vláda ale trvá na tom, že zvýšení platů soudců by mělo být součástí celkové reformy platů ve veřejném sektoru.

Po hodinovém přerušení práce ve čtvrtek nyní slovinští soudci oznámili, že od 10. do 24. ledna budou řešit pouze procedurální otázky naléhavých případů. Vedení asociace soudců rovněž vyzvalo k rezignaci premiéra Roberta Goloba a ministryni spravedlnosti Dominiku Švarcovou Pipanovou.

Stávkou podle DPA hrozí kromě soudců také lékaři a zubaři. Ti nejprve plánují na 9. ledna výstražnou stávku, od 15. ledna pak chtějí vstoupit do časově neomezené stávky. Jejich požadavkem je vyjmutí jejich platů z platového systému pro veřejný sektor. ceskajustice.cz

X X X

SOUDKYNĚ  PRAHY SI  STĚŽUJE  PREZIDENTOVI  PAVLOVI,  BYLA  POSTIŽENA

Bývalá soudkyně píše prezidentovi Pavlovi: Byla jsem donucena k rezignaci

 K neobvyklému kroku se koncem minulého roku rozhodla dnes již bývalá soudkyně Městského soudu v Praze (MS) Marie Tegérová. Prezidentovi republiky totiž poslala dopis, v němž obšírněji popsala důvody své rezignace na funkci soudkyně, kterou podala na konci srpna. Tegérová v dopise prezidentovi tvrdí, že byla k rezignaci donucena „neúnosným tlakem“ místopředsedy MS Pavla Pražáka.

Soudkyní byla Marie Tegérová 30 let, za čtyři roky by jí ze zákona skončil mandát. Během své kariéry v justici jí nebyla uložena výtka, nebyla ani kárně žalovaná. Tedy až do června předminulého roku. To na ní předsedkyně MS v Praze podala kárnou žalobu, v níž požadovala uložit Tegérové vysoký finanční postih.

Důvodem kárné žaloby byly tvrzené průtahy nemalého rozsahu: vedle opožděného vyhotovení rozhodnutí a nedostatečného využívání jednacích síní se jednalo primárně o průtahy v řádu přesahující i jeden rok, a to v padesáti věcech. A v kárné žalobě bylo zároveň v podstatě naznačeno, že pokud by to bylo možné, nejraději by se vedení soudu s Tegérovou rozloučilo úplně.

Soudkyně podle vedení soudu totiž neprojevila žádnou sebereflexi, zavinění vidí u jiných a „věnuje velké úsilí srovnávání složitosti svých věcí a svého nápadu s ostatními“. Podle kárné žalobkyně sice soudkyně v práci tráví hodně času, avšak to se na výsledcích nijak neprojevuje. „S ohledem na délku praxe soudkyně je rovněž otázkou, zda může mít kárné řízení v jejím případě pozitivní vliv na její další práci,“ píše se v kárné žalobě.

Obvinila nadřízeného z šikany

Podání kárné žaloby předcházela prověrka spisů soudkyně, jejíž závěry byly hotové v závěru dubna 2022. S nimi Tegérová nesouhlasila a poukazovala na podle ní objektivní příčiny průtahů, mezi něž řadila i údajné nerovnoměrné přidělování složitých věcí mezi soudce. V květnu pak dokonce obvinila místopředsedu soudu Pavla Pražáka z šikany, neboť právě jí měly být přidělovány oproti ostatním soudcům náročné a složité věci.

Po podání kárné žaloby nicméně vešlo vedení soudu s Tegérovou v jednání s tím, že pokud sama podá rezignaci, kárná žaloba bude stažena. V lednu 2023 se pak konala schůzka místopředsedy Pražáka s Tegérovou a jejím právním zástupcem, na níž mělo dojít k předběžné dohodě. Tegérovou Pražák dokonce ubezpečil, že takto po ní nebude možné vymáhat případné regresivní nároky.

„Při projednání pochybení, která byla v práci kolegyně JUDr. Tegérové zjištěna, jsem ji nabídl možnost, že kárná žaloba podána být nemusí, případně může být vzata zpět, pokud se paní kolegyně v rámci sebereflexe rozhodne sama rezignovat. Důvodem bylo jednak zohlednění jejího soukromí a reputace, neboť kárné řízení je veřejné a výsledky z něj se objevují v tisku, a jednak skutečnost, že paní kolegyně již dosáhla důchodového věku. V tomto směru jsem se paní kolegyni snažil vyjít vstříc, když zmiňovala, že tato náročná práce je již nad její síly. V rámci kolegiality a úcty k její dlouhé praxi jsem jí chtěl umožnit odejít do penze v klidu a bez většího rozruchu,“ sdělil k tomu České justici místopředseda MS v Praze Pavel Pražák.

Byla jsem nucena rezignovat pod tlakem

Marie Tegérová to ovšem vidí jinak – jako nátlak, aby rezignovala na funkci soudkyně, což popsala i ve zmíněném dopisu prezidentovi republiky. Podle ní se jí vedení soudu chtělo zbavit z důvodu věku. „Já jsem byla nucena rezignovat na svou funkci pod neúnosným tlakem místopředsedy Pražáka. Nutil mě k rezignaci s tím, že si ji nechá v šuplíku a mě nechá jako bonus působit na soudu do konce roku 2023. Jako důvod uvedl, že on musí také ve své funkci obstát, čili ukončit činnost soudců důchodového věku. V únoru 2023 mi neschválil dovolenou jen proto, že jsem dosud nepodala rezignaci,“ uvádí se v textu, který má Česká justice k dispozici.

Takové obvinění ovšem místopředseda MS Pražák rozhodně odmítá.

„Paní kolegyně mi několikrát ústně oznámila úmysl rezignovat, avšak na opakované výzvy k podepsání písemné dohody nereagovala. S jejím obhájcem JUDr. Balíkem jsme předběžně ujednali již i konkrétní podmínky vč. smlouvy o úschově listin. Od února 2023 však paní kolegyně přestala s vedením soudu komunikovat zcela, nezvedala telefony, neodpovídala na emaily. Jedinou reakcí od ní bylo zaslání žádosti o schválení dovolené. Tuto žádost paní kolegyně podala den před plánovaným nástupem na dovolenou. Promptně jsem na to reagoval a požádal jí nejprve, aby odpověděla na četné dotazy, zda souhlasí s dohodou či nikoliv. Až po intervenci jejího obhájce opět přislíbila, že se k dohodě písemně vyjádří. Svůj slib nicméně opět porušila a o její rezignaci jsem se dozvěděl až v září 2023 od Kanceláře prezidenta republiky,“ reagoval pro Českou justici Pražák.

Marie Tegérová rezignovala na funkci 30. srpna minulého roku, jako soudkyně tak po uplynutí zákonné lhůty skončila v prosinci. Kárné řízení, během něhož by bylo možné zjistit, kde je problém, bylo zastaveno. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

PRACOVNÍCI  VĚZEŇSKÉ   SLUŽBY  KUCHYŇ  JAKO  V  HOTELU

Akademie vězeňské služby ve Stráži p. R. má téměř po 30 letech vlastní kuchyň

 Akademie Vězeňské služby ČR ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku se bezmála po 30 letech fungování v tomto městě dočkala vlastní kuchyně. Měla by odstranit problémy s kvalitou stravování, na což si dosud účastníci vzdělávacích kurzů často stěžovali. Výstavba stravovacího zařízení stála 85,5 milionu korun. V běžném provozu bude od pondělí příštího týdne, řekla dnes ředitelka akademie Martina Gänsel.

„Ta změna bude obrovská,“ uvedla.

Strážská akademie je jedinou vzdělávací institucí pro nové i současné zaměstnance vězeňské služby v celé zemi, každoročně tam skoro třetina z nich absolvuje nějaké školení či výcvik. Loni jich bylo na kurzech 3700. „Velmi se těším, že jim bude chutnat tak, jako chutnalo nám během 14 dnů, kdy jsme měli možnost si otestovat a už ochutnat první stravu z naší nové jídelny,“ řekla ředitelka akademie.

Slavnostní otevření Foto: Vězeňská služba

K zajištění stravy dosud akademie využívala externího dodavatele, na což si účastníci kurzu stěžovali. „Je pravda, že co se týče kvality stravy v bývalém stravovacím zařízení, tak na ni byly velké stížnosti, a já si od změny slibuju, že to nám odpadne,“ uvedla Gänsel. Díky vlastní kuchyni podle ní ušetří i za stravování, dosud na něj ročně akademie vydávala kolem 7,5 milionu korun. „Ušetříme kolem dvou milionů jenom za výdaje na stravu našich zaměstnanců a ta strava bude ale daleko kvalitnější,“ dodala.

Výstavba dvoupodlažního stravovacího zařízení trvala zhruba rok. Kuchyně s vývařovnou má kapacitu až 500 jídel denně a jídelna je určena až pro 90 strávníků. Stravovací zařízení bude v provozu v pracovních dnech, tedy pět dnů v týdnu. Vařit tam budou snídaně, obědy i večeře. Čtyřem kuchařům budou při vaření pomáhat i odsouzení ze sousední věznice, přes den se jich tam vystřídá 15, ceskajustice.cz

X X X

NĚMCI  NEVĚŘÍ  SCHOLZOVI,  VOLAJÍ  PO  DEMISI,  JAKO  LIDÉ  A  FIRMY  ČR  PO  ODCHODU  FIALY

 Méně než 20 % německých občanů je spokojeno s prací Olafa Scholze jako německého kancléře. Současná míra podpory šéfa německé vlády je nejnižší v historii výzkumu, uvedl list Zeit s odkazem na výsledky studie televizního kanálu ARD. Kladně hodnotilo způsob, jakým Scholz vykonává svou funkci kancléře, pouze 19 % dotázaných.

Míra souhlasu s činností kancléře se tak za poslední měsíc snížila o 1 procentní bod. Scholzovi se podařilo aktualizovat svůj vlastní antirekord z prosince a dále posílit svou pozici nejnepopulárnějšího šéfa německé vlády v historii průzkumů od roku 1997.

Podobná dynamika, značící pokračující pokles veřejného mínění, je charakteristická pro dva přední politiky vládnoucí koalice, konkrétně pro vicekancléře a ministerstva hospodářství Roberta Habecka (Strana zelených) a ministra financí Christiana Lindnera (Svobodí, FDP). Podle výsledků studie pouze 24 % německých občanů hodnotilo Habeckovu práci uspokojivě a pouze 23 % Lindnerovu.

Podle komentářů v médiích je pozoruhodné je, že ani šéf opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, strany, která spolu se svou „sesterskou“ bavorskou Křesťanskosociální unií (CSU) vede ve stranických preferencích, se také nemůže pochlubit vysokou mírou přízně. . Vůdce parlamentní frakce „konzervativců“ za poslední měsíc také ztratil 2 procentní body a jeho míra veřejné podpory klesla na 30 %.

Hodnocení činnosti vládní koalice jako celku přineslo i další antirekord: pouze 17 % respondentů uvedlo, že je s prací kabinetu pod vedením Scholze spokojeno. Více než 82 % respondentů naopak uvedlo, že jsou „spíše nespokojeni“ nebo „zcela nespokojeni“, server vasevec.cz

X X X

Politické zemětřesení v Německu? Průzkum jasně favorizuje AfD, někde by mohla vládnout i sama

Německo zřejmě čeká politické zemětřesení. Na podzim letošního roku se konají volby ve třech spolkových zemích, a to v Sasku a Durynsku (1. září) a Braniborsku (22. září). Vítězem voleb by se měla podle průzkumů stát Alternativa pro Německo (AfD). Její náskok před ostatními stranami je tak razantní, že například v Sasku by mohla vládnout bez koaličních partnerů, píše list Sächsische Zeitung s odkazem na průzkum společnosti Civey.

Pokud by se nyní konaly zemské volby, v Sasku by AfD získala neuvěřitelných 37 % hlasů a odsunula tak Křesťanskodemokratickou unii (CDU) na druhé místo se ziskem 33 %.

Katastrofálně by ale dopadly strany současné vládní koalice, dvě by nedosáhly hranice pěti procent a do zemského parlamentu by se nedostaly. Tragický volební výsledek naznačuje průzkum Německé sociální demokracii (SPD). Propadla se na tři procenta (dříve sedm). Svobodná demokratická strana (FDP) by získala pouhé procento. O fous lépe jsou na tom Zelení, podle průzkumu by získali sedm procent, píše list Sächsische Zeitung.

 „SPD, Zelení a FDP to mají v Sasku tradičně těžké. Ale skutečnost, že všechny tři musí bojovat o pětiprocentní hranici, je neobvyklá,“ řekl deníku Bild analytik Hermann Binkert, který se zabývá průzkumy veřejného mínění. Pokud několik stran propadne, vítěz by podle něj mohl získat většinu a vládnout sám. Zdá se, že v Sasku to bude bitva mezi AfD a CDU, přičemž průzkumy zatím favorizují AfD.

Také v Durynsku dosahuje AfD pod vedením Björna Höckeho výrazných úspěchů. Průzkum společnosti INSA jí přisoudil zisk 34 %. CDU je daleko za ní s 22 %, SPD by měla získat devět procent. Strany Zelení a FDP se ziskem čtyři procenta by se do zemského parlamentu nedostaly. Scénář podobný Sasku ale v této spolkové zemi podle Binkerta nehrozí.

AfD je podle průzkumu také jasně nejsilnější silou v Braniborsku. Průzkum společnosti INSA jí přisuzuje 27 %. Na druhém místě je SPD s 20 % a třetí příčku obsazuje CDU/CSU s 18 %. Do zemského parlamentu by se ještě dostali Zelení se ziskem osmi procent. Propadla by ale FDP.

„Letošek bude rozhodujícím rokem, který ovlivní i hlasování do Spolkového sněmu v roce 2025,“ uzavřel Binkert.

X X X

Robejšek: Rodilí Němci mají strach, že přestanou být pány ve své zemi. Německo je v depresi

„Němci mají strach z toho, že přestanou být pány ve své zemi,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS politolog Petr Robejšek. Mnoho z nich má podle něj pocit, že se vláda spíše než o vlastní lidi stará o nově příchozí. Politolog tvrdí, že v celé německé společnosti převládá obecná deprese, která souvisí jak s migrací, tak se všemi událostmi posledních let.

„Němci mají pocit, že ztrácejí svoji dominanci, přestávají být pány ve své zemi,“ uvedl Robejšek a dodal, že německá vláda konečně začíná jednat, i když on sám pochybuje o tom, že by to vycházelo přímo z její vlastní iniciativy. Konkrétně zmínil tamní ministryni vnitra Nancy Faeserovou, která dosud zastávala otevřenou migrační politiku. „A teď najednou pochopila, že se jedná o její vlastní pozici, o pozici celé vlády, a začala se chovat jinak,“ řekl.

Že by se v Německu nějak více vyhrotila situace, si Robejšek nemyslí: „Organizovaný terorismus už zažíváme a nic víc v tuto chvíli od islámské strany nejspíše nepřijde.“ Naznačil, že nelze vyloučit sílící extremismus Němců. „To bych si uměl představit, ale ani to se mi nezdá, vzhledem k německé povaze, která je hodně trpělivá,“ uzavřel.

 Publicista Marian Kechlibar mu ale oponoval tím, že pokud se konflikt rozroste a zapojí se do něj i libanonská teroristická organizace Hizballáh, která je ve své podstatě prostředníkem Íránu, „stojíme před zásadním problémem“. „Íránci jsou tady docela pěkně infiltrovaní, tím myslím islámskou republiku, ne běžence, kteří před nimi utekli,“ varoval. Je přesvědčený, že konflikt by jistě eskaloval a není vyloučeno, že by mohl ohrozit i bezpečnostní situaci v Česku.

Německý kriminální úřad (BKA) od útoku radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael zaznamenal ve spolkové republice více než 2 600 souvisejících trestných činů.

„Islamistické pochody v Essenu, oslavování teroru v Berlíně, otevřená nenávist k Židům v německých ulicích. Nejradikálnější islamisté dokonce volali po vyhlášení chalífátu v Německu a mávali vlajkami připomínajícími ISIS a Talibán,“ shrnuje výčet událostí odehrávajících se v poslední době v Německu deník Bild a přikládá dopisy vyděšených lidí, kteří vyjadřují strach nad současnou situací.

X X X

Balák stáhl žalobu proti výpovědi z lánské vily, vystěhoval se z ní

Bývalý šéf Lesní správy Lány Miloš Balák stáhl žalobu proti výpovědi z pronájmu v lánské vile. Soudu oznámil, že jeho nájem v objektu skončil. V pátek to uvedla televize Nova, které to řekl soudce Pavel Mydla z rakovnického okresního soudu. Podle televize se Balák z vily vystěhoval zhruba před dvěma týdny.

 „Tuto žalobu vzal (Balák) dnes v plném rozsahu zcela zpět. S ohledem na tuto skutečnost bude nařízené ústní jednání odvoláno,“ řekl Mydla. „Ve svém podání označil jako důvod ukončení nájmu předmětné nemovitosti,“ dodal soudce.

Rakovnický soud loni v říjnu projednávání Balákovy žaloby odročil na neurčito. Důvodem byl Balákův zdravotní stav, podle lékařské zprávy nebyl schopný osobní účasti na soudním jednání.

Balák dostal výpověď z pronajaté vily loni v květnu po nástupu prezidenta Petra Pavla. Web Seznam Zprávy v dubnu uvedl, že Balák platí za vilu s 21 místnostmi 6 300 korun měsíčně. Prodloužení nájmu až do roku 2025 Balákovi podle portálu podepsala jeho podřízená týden před jeho odchodem z funkce. Z čela Lesní správy Lány odešel Balák ke konci roku 2022.

„Lesní správa Lány mezi důvody výpovědi z pronájmu uvedla také Balákovy kauzy,“ řekl Deníku N už dřív Balákův nástupce v čele lánské lesní správy Pavel Rus. Balák uvedl, že díky milosti od Zemana je jeho tříletý trest vězení za ovlivnění zakázky v Lánské oboře zahlazený a je na něj třeba pohlížet jako na nevinného.

V kauze nevýhodné těžby a prodeje kamene v Lánské oboře loni soud Balákovi pravomocně potvrdil peněžitý trest 870 000 korun a dvouletý zákaz činnosti. Balákovo dovolání odmítl Nejvyšší soud, Balák ve věci podal ústavní stížnost.

X X X

Dva týdny po střelbě na fakultě zůstává v šesti pražských nemocnicích devět lidí

V šesti pražských nemocnicích zůstává po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy před dvěma týdny devět zraněných. V Ústřední vojenské nemocnici pečují od dva občany Spojených arabských emirátů, které pachatel postřelil na ulici. Tragédie má 14 obětí, zemřel i pachatel a v nemocnicích skončilo 27 lidí.

Ve Fakultní nemocnici Motol podle mluvčí Pavlíny Dankové zůstávají tři pacientky z původních sedmi.

„Všechny jsou aktuálně ve stabilizovaném stavu a na standardních lůžkách. Další čtyři pacienti byli propuštěni do domácího ošetřování,“ uvedla. Jedna z pacientek je na klinice spondylochirurgie, která se zabývá úrazy a onemocněními páteře.

 

 

Z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady byli čtyři pacienti ze sedmi původně přijatých propuštění a jeden přeložen do Fakultní Thomayerovy nemocnice. „Pacienti jsou ve stabilizovaném stavu a propuštěni budou hned, jak to jejich stav umožní,“ sdělila mluvčí nemocnice Tereza Romanová.

O jednoho postřeleného muže dál pečují také ve Všeobecné fakultní nemocnici, uvedla její mluvčí Marie Heřmánková. Z Fakultní nemocnice Bulovka podle mluvčí Evy Libigerové byla dnes poslední ze tří hospitalizovaných propuštěná.

Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) přijala ve čtvrtek tři zraněné, jeden byl v kritickém stavu. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke v pátek sdělila, že ÚVN nebude ke stavu pacientů zveřejňovat informace. Podle informací Lidových novin tam zůstávají dva zranění. Mělo by jít o dva vysoké státní úředníky ze Spojených arabských emirátů (SAE), které střelec zasáhl na ulici.

Koncem týdne by měli být propuštěni a převezeni do Mnichova, uvedl deník. V nemocnici je navštívil náměstek ministra zahraničí SAE, který přijel do Prahy, společně s českým ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

O dva muže a dvě ženy se středně těžkými zraněními pečovali podle mluvčí Lucie Krausové zdravotníci v Nemocnici Na Františku, dva byli ošetřeni ambulantně a ještě ve čtvrtek 21. prosince šli domů, dva byli propuštěn o den později.

X X X

 Nejen u Jurečky. Večírek byl i na kultuře, po střelbě ho záhy ukončili

V den střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) pořádal večírek kromě ministerstva práce a sociálních věcí také resort kultury Martina Baxy (ODS). Ten na rozdíl od akce, za jejíž pokračování se lidovecký ministr Marian Jurečka omluvil, vánoční akci ukončil předčasně.

Ministerstvo kultury podle vyjádření mluvčí Petry Hrušové nepořádalo vánoční večírek. Pouze vyhradilo odpolední čas k setkání zaměstnanců před vánočními svátky.

„Od počátku bylo plánováno jako odpolední setkání s drobným občerstvením, jehož hodnota nepřesáhla 15 tisíc korun, bez doprovodného programu. Poté, co se objevily informace o tragických následcích střelby na FF UK, bylo setkání spontánně ukončeno a pan ministr se později večer účastnil jednání vlády,“ popsala pro MF DNES mluvčí.

Ministerstvo kultury tak zvolilo jiný přístup než resort práce a sociálních věcí. Podle Kateřiny Procházkové, mluvčí MPSV, byl večírek domluven už několik měsíců dopředu. „Setkání bylo zahájeno ještě dříve, než na veřejnost začaly přicházet první kusé informace o hrůzném útoku na FF UK,“ napsala deníku Blesk Procházková. Jurečka nicméně o tragédii věděl, odpoledne o ní napsal na sociální síť X.

Jurečka pak ve středu ráno redakci MF DNES sdělil, že se omlouvá a je si vědom toho, že měl akci ukončit dřív. Ministerstvo původně tvrdilo, že vánoční akci pro zaměstnance ve foyer z pietních důvodů předčasně ukončilo okolo 21. hodiny. Jak však upozornil server Extra.cz, kterému kolemjdoucí svědek zaslal záběry z večírku, ve foyer resortu se „trsalo“ na písně Michala Davida ještě o půlnoci.

„Uznávám, že jsem celou situaci mohl vyhodnotit rychleji, a kdybych měl informace v plném rozsahu dříve, akci bychom zrušili výrazně dřív. Omlouvám se, pokud naše vánoční setkání kohokoliv pobouřilo,“ sdělil k akci Jurečka.

X X X

 Třetina lidí by nekalosti v zaměstnání nehlásila, bojí se o práci, říká průzkum

Celkem 40 procent respondentů míní, že oznámením nekalostí na pracovišti by se stejně nic nevyřešilo, dalších 32 by nic nepodniklo kvůli strachu ze ztráty zaměstnání a 15 procent respondentů uvedlo, že „nejsou práskači“. Ministerstvo spravedlnosti loni obdrželo 81 externích oznámení podle zákona na ochranu oznamovatelů. Dvacet z nich vyhodnotilo jako důvodná a předalo je dalším orgánům.

 Data zveřejnila organizace Oživení v pátek, kde na tiskové konferenci vystoupil také šéf protikorupčního odboru ministerstva Jiří Kapras. Podle šéfky organizace Oživení Šárky Zvěřina Trunkátové do zákona vstupují politické vlivy. To by do budoucna mohlo změnit rozhodnutí soudů.

Podle výzkumu společnosti Behavio, jehož výsledky v pátek Oživení představilo, se za poslední tři roky zvýšila skepse lidí k tomu, že by jejich oznámení protiprávní činnosti na pracovišti k něčemu vedlo.

Celkem 40 procent respondentů míní, že oznámením by se stejně nic nevyřešilo, dalších 32 by nic nepodniklo kvůli strachu ze ztráty zaměstnání a 15 procent respondentů uvedlo, že „nejsou práskači“. Ti, kteří se s nekalostí na pracovišti setkali, probírali situaci nejčastěji s rodinou nebo s dalšími kolegy. Pětina lidí neřešila svá zjištění vůbec, další pětina šla za nadřízeným a jen dvě procenta se obrátila na policii.

„Je potřeba počkat, než zákon naběhne, poté se vnímání whistleblowingu může trochu změnit. Jde o poměrně velký přelom,“ uvedl k výsledkům výzkumu Kapras.

Připomněl, že oznamovatel si může vybrat, jestli má důvěru ve vnitřní oznamovací systém svého zaměstnavatele, nebo se při pochybnostech o dostatečné ochraně obrátí na externí systém ministerstva spravedlnosti či na orgány činné v trestním řízení. Ve všech těchto případech mu zákon, který je účinný od loňského srpna, poskytuje nárok na ochranu proti odvetným opatřením ze strany zaměstnavatele.

Také Trunkátová míní, že veřejnost zatím se zákonem a garantovanou ochranou nemá dostatečné zkušenosti. Uvedla rovněž, že v Česku převládá velká neochota lidí cokoliv formálně řešit. U oznamovatelů z řad státních úředníků pak do věci vstupují i politické vlivy a to, že politická reprezentace se k zákonu sama staví rezervovaně.

Podle Trunkátové mohou v tomto ohledu pomoci jednoznačná rozhodnutí soudů jako v případě whistleblowera Pavla Kodyma. Bývalý šéf Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře loni uspěl se správní žalobou na nezákonnost zrušení svého opětovného jmenování, které ministr dopravy Martin Kupka (ODS) stáhl z projednání vládou bezprostředně poté, co se dozvěděl, že Kodym upozornil Evropskou komisi na možnou nezákonnou dotaci pro České dráhy.

Whistleblowing označuje fenomén, kdy zaměstnanci státní správy nebo velkých firem sami upozorní na podezřelé či přímo trestné jednání, přičemž se o něm dozvěděli jen díky svému postavení a interním informacím. Název znamená pískání na píšťalku a má symbolizovat poplašné upozornění na něco nezákonného.

Samotný Kodym v pátek rovněž uvedl, že jediné, na co se oznamovatelé mohou spolehnout, je nezávislý soud.

„Musejí zvážit, proti komu jdou a jaké to bude mít následky. Že páchají politickou sebevraždu. Dostal jsem nálepku potížisty a takovou nálepku máte nadosmrti,“ vzkázal svým následovníkům. Doporučil jim, aby se obrátili právě na Oživení nebo na Transparency International a poradili se o tom, jak postupovat.

„Whistleblowing je obrovské riziko,“ prohlásil Kodym. Dodal, že měl možná mimořádné štěstí na advokáty a také díky tomu, že jeho typ správní žaloby bylo možné projednat ve zrychleném režimu. Navzdory úspěchu u soudu odhadl, že přiznaná náhrada nákladů soudního řízení mu pokryje zhruba deset procent částky, kterou reálně vynaložil na právníky.

 

Z výzkumu Behavio vyplynulo, že 44 procent zaměstnanců vůbec neví, jak protiprávní jednání u nich ve firmě oznamovat. Podle Trunkátové totiž řada míst plní svou zákonnou povinnost jen formálně tím, že o informačních kanálech napíše jen na svém webu a zaměstnance neproškolí.

„Pokud zůstanou povinné subjekty v tomto formálním postoji, bude zákon využívaný minimálně,“ poznamenala. Jiná situace je podle ní ve firmách, které jsou zvyklé obchodovat na Západě. Ty totiž své oznamovatele chránily už před přijetím českého zákona.

X X X

  Na co si dát pozor při výběru reprodukční kliniky?

Problémy s neplodností trápí v Česku téměř pětinu párů. Důvodem jsou nejenom zdravotní komplikace, ale i rostoucí věk žen. Pomoc v podobě asistované reprodukce nabízí v tuzemsku desítky klinik, většina párů se ale jen těžko orientuje v tom, kterou z nich si vybrat. Jak by měla péče na klinice správně vypadat, na co mají páry nárok a co by je naopak mělo varovat, radí MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP a zároveň vedoucí lékař IVF Clinic v Olomouci. A také MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař Reprofitu a vědecký sekretář Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.

Napoví počty pacientů i recenze

Řada reprodukčních klinik má sice výbornou marketingovou kampaň a informace nabízí na moderních webových stránkách, o jejich kvalitě to ale vypovídat nemusí. „Úspěšnost kliniky se neposuzuje lehce. Důležitým ukazatelem je počet léčených pacientů a počet narozených dětí – čím jich je víc, tím více dobrých specialistů tam pracuje, a klinika má pak lepší výsledky,“ říká MUDr. Štěpán Machač, Ph.D. Ženám, které teprve do procesu vstupují, pomohou při výběru kliniky i recenze ostatních pacientek, které najdou na webu či sociálních sítích. Poradit jim umí také jejich gynekologové – právě k nim se totiž z reprodukčních klinik těhotné pacientky vrací. „Gynekologové ví, z jakých zařízení si jejich pacientky odnesly dobrou zkušenost, komu důvěřovaly. Ostatním ženám tak mohou poskytnout užitečné reference,“ doplňuje MUDr. Pavel Otevřel.

Důležitá je osobní konzultace

Párům, které váhají s výběrem reprodukční kliniky, hodně napoví osobní návštěva a pohovor se specialisty přímo na místě – úvodní konzultace je navíc většinou zdarma. „Rozhodně bych se snažil vyvarovat klinik, které párům nabízí ceníky a různé balíčky ještě předtím, než zájemce vyzpovídají. Páry by měly zdravotnická zařízení vždy osobně navštívit, s lékaři probrat své problémy a pobavit se o možných způsobech řešení,“ vysvětluje MUDr. Otevřel. Teprve po vyšetřeních, která následují, pak odborníci na klinice zvolí ideální postup léčby, seznámí s ním pacienty a nabídnou konkrétní služby.

Pozor na placení zbytečných vyšetření

Vstupní vyšetření na klinikách, kromě některých specializovaných, plně hradí zdravotní pojišťovny. Jejich rozsah posuzuje ošetřující lékař. „Pokud kliniky nabídnou všechna vyšetření všem pacientům, například genetiku, imunologii či hysteroskopii, nemusí k tomu vést jednoznačné zdravotní důvody a nezní to moc důvěryhodně,“ zdůrazňuje MUDr. Otevřel. Primárně by se měli lékaři soustředit na určení správné diagnózy a neprovádět navíc specializovaná vyšetření, za která musí pacienti doplácet. „Co se týká léčby, ženy do 40 let mají čtyři cykly umělého oplodnění (IVF) hrazeny z větší části ze zdravotního pojištění,“ doplňuje MUDr. Machač výčet toho, na co mají pacientky nárok.

Některé metody jsou slepou cestou

Jakmile specialisté vyberou konkrétní metodu léčby neplodnosti, měli by s ní vždy pacienty podrobně seznámit. „V oblasti asistované reprodukce se setkáváme i se spoustou komerčních firem. Klinikám nabízí různé vitamíny, preparáty či technologie, které mají teoreticky zvýšit šanci na otěhotnění – řada z nich je ale slepou cestou. Proto by měli lékaři nabízet jen takové metody, u nichž umí vysvětlit, v čem spočívá jejich přínos,“ říká MUDr. Machač. Nejenom pacientům, ale i lékařům podle něj může napovědět „semafor“, který zpracovala anglická asociace regulující léčbu neplodnosti (HFEA). „Metody, které pomáhají všem a jsou vědecky ověřené, mají zelenou barvu. Oranžová barva značí, že je metoda vhodná jenom pro určité pacienty. S otazníkem nebo červeně jsou označeny metody, jejichž účinek je sporný,“ dodává MUDr. Machač.

Úspěšnost asistované reprodukce není stoprocentní

Oborníci na asistovanou reprodukci by měli pacienty vždy upozornit na to, že ani moderní medicína nedokáže zázraky a neumí zvýšit kvalitu pohlavních buněk. Úspěšnost asistované reprodukce proto nikdy nemůže být stoprocentní. „Pokud k nám přijdou dva nemocní lidé a my spojíme jejich spermie a vajíčka, nikdy ‚neuděláme‘ lepší embryo než to, které by vzniklo přirozenou cestou. To je velmi naivní představa. Pohlavní buňky dokážeme vybírat a spojovat, ale neumíme zvyšovat jejich kvalitu,“ vysvětluje MUDr. Machač. Pokud jsou ale dárci vajíček i spermií zdraví a ženy nejsou v pokročilém věku, dosahuje podle něj v tuzemsku asistovaná reprodukce výborných výsledků.

Kvalitní klinika funguje 24 hodin denně 7 dní v týdnu

Při výběru reprodukční kliniky by si měly páry zjistit, jestli se v ní mohou v případě urgentních problémů obrátit na specialisty 24 hodin denně 7 dní v týdnu. „Každá kvalitní klinika by měla mít pro pacienty k dispozici horkou linku, která funguje nepřetržitě. Pokud mají pacientky bolesti nebo například krvácí, je velmi důležité, aby své potíže ihned konzultovaly s odborníky,“ říká MUDr. Machač. Důležitým kritériem výběru kliniky je také možnost absolvovat plánovaný léčebný zákrok kterýkoli den v týdnu. Kliniky by měly poskytovat i další služby. „V případě potřeby by měly zajistit například genetické nebo urologické vyšetření. Důležitá je i spolupráce s ostatními specialisty, ať už se jedná o centra pro léčbu endometriózy, nebo o psychology,“ uzavírá MUDr. Otevřel.

 Ing. Barbora Mertová

X X X

3 hlavní témata investorů v roce 2024

„Investoři budou měnit svá portfolia proporčně tomu, jak moc věří, v jaké téma v daném okamžiku. Kdo dokáže správně předvídat přeměny těchto tržních sentimentů může předvídat i pohyby cen aktiv,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

V roce 2023 bylo na počátku hlavním tématem vysoce očekávaná ekonomická recese v USA, která ale nenastala. Březen 2023 kdy začaly kolabovat americké regionální banky měl být oním spouštěčem recese. Ovšem vláda Spojených států ve spolupráci s Federálním rezervním systémem (Fed) zasáhla a natisklo se stovky miliard dolarů na záchranu bankovního sektoru. A úspěšně, krize byla následně odvrácena. Březen byl také měsícem, kdy si investoři uvědomili, že ekonomika přešlapuje na hraně propasti, a proto většina kapitálu od té doby směřovala do „bezpečí“, neboli největších 7 obchodovaných společností na trhu. Tato skupina technologických gigantů vytvořila většinu zisků akciových trhů v minulém roce. Ke konci roku 2023 se tato situace zlepšila a přidaly se do růstu i ostatní tituly v reakci na očekávání nižších úrokových sazeb a dříve, než se původně předpokládalo.

1. Téma: Recese

Inflace v posledních měsících je překvapivě umírněná a sleduje zdravý klesající trend (jádrová méně). Americká celková inflace v prosinci činila pouze 3,1 % meziročně a jádrová 4,0 %, beze změny oproti listopadu. To vede v očích investorů k brzkému započetí snižování úrokových sazeb Fedu (již v březnu), což by se mělo propsat i do silnějšího ekonomického růstu v dalších letech. V reakci na to spekulativní tituly, menší růstové technologické společnosti a cyklické akcie zažily velmi svižný růst v listopadu a prosinci. Ovšem nabízí se otázka, proč je inflace takto umírněná a proč americký Fed, ačkoli ještě v listopadu tvrdil, že snižování sazeb nepřipadá v úvahu velmi rychle v prosinci obrátil. Nyní podle posledního zápisu shromáždění FOMC úředníci očekávají alespoň 3 snížení úrokových sazeb v roce 2024 (pokaždé o 0,25 %). Jedna z vedoucích teorií tvrdí že důvod, proč inflace je ve svižném poklesu a Fed je nyní víc nakloněn snižování sazeb je chřadnoucí ekonomika. Mnoho historicky precizních ekonomických indikátorů naznačuje, že se USA recesi nevyhnou. Problém ve fundamentální historické analýze akciových trhů je v tom, že nepočítá s velkými fiskálními zásahy do ekonomiky, kterých jsme byli svědci v roce 2023. Vše to tak navozuje pocit uměle udržovaného ekonomického růstu před volbami v listopadu 2024, zatímco pod povrchem ekonomická aktivita pomalu degraduje.

V recesních tématech jsou úspěšnější defenzivní a necyklické tituly, typicky zdravotnický sektor, sektor nezbytné spotřeby či veřejná infrastruktura. Daří se také obvykle zlatu, nebo korporátním, a především státním dluhopisům.

2. Téma: Reinflace

V „reinflačním“ scénáři se růst cenové hladiny nepodaří stabilně držet na přijatelně nízké úrovni a kvůli tomu se může inflace znovu probudit. To se pravděpodobně stane, pokud fiskální politika USA bude příliš štědrá, nebo pokud Fed začne snižovat sazby příliš rychle a brzy. Za těchto podmínek by se americká ekonomika i nadále vyhýbala recesi, neboť ekonomická aktivita by byla příliš silná. Fed ale v takovém případě nemůže výrazně snížit úrokové sazby. Dokonce by se mohl rozhodnout je znovu zvýšit, pokud se inflace ukáže být perzistentní. Výnosy dluhopisů by tak zůstaly vyšší po delší dobu, což by ale zároveň mělo v delším časovém horizontu skličující účinek na ekonomiku. Mnoho společností totiž levně zafixovalo dluh v letech 2021 a 2022, díky čemuž na ně vyšší úrokové sazby nemají velký vliv. Cena dluhu se odvíjí od výnosů na dluhopisech, tudíž pokud tyto výnosy budou vyšší po delší dobu, pak více ekonomických subjektů skončí s dražším dluhem. Téma reinflace bude nepříznivé pro společnosti citlivé na vyšší úrokové sazby a pro ty, jež nedokáží přenášet náklady na své zákazníky. Také to nemusí být příznivé pro menší a růstové společnosti, neboť ty se často výrazně spoléhají na krátkodobý dluh. Dařit by se naopak mohlo větším společnostem se solidním fundamentem, vybraným cyklickým titulům v sektorech energetiky, základních materiálů, nebo průmyslu.

 

3. Téma: Soft-landing

 

Soft-landing (měkké přistání) je vágně definovaný pojem, pod kterým se většinou rozumí situace, kdy se ekonomika vyhne ekonomické recesi po období zvyšování úrokových sazeb. To se nemusí laikovi na první pohled zdát jako něco co by si zasloužilo vlastní výraz, ovšem po historické analýze by mu bylo jasné, že se jedná o relativně vzácný jev. Historicky většinou strmý růst úrokových sazeb zapříčinil se zpožděním recesi a výprodej na akciových trzích. Jak jsem již uvedl v 1. tématu, recese by pravděpodobně dorazila i tentokrát, a to již v březnu. Bohaté vládní stimuly ale mění mnohé, proto nikomu vlastně není jasné, co se bude dít dále. Trhy si tento scénář měkkého přistání intenzivně prožívají alespoň poslední 2 měsíce. V tomto scénáři investoři sázejí na to, že úrokové sazby půjdou svižně dolů, spolu s inflací a ekonomický růst zůstane kladný, bez výrazného růstu nezaměstnanosti. Toto téma je tedy předpokladem toho, že se vše vrátí ke starému pořádku, jak tomu bylo v době před pandemií. Není těžké odvodit jakým titulům se daří, když investoři tíhnou k tomuto sentimentu, stačí se podívat na to, co rostlo v posledních měsících. Jedná se o cyklické tituly, citlivé na úrokové sazby, daří se sektorům nezbytné spotřeby, technologií a inovací či nemovitostí. Daří se také menším růstovým společnostem a společnostem s horší rozvahou a větším zadlužením. Dluhopisové výnosy by v tomto scénáři měly klesnout a jejich ceny tedy vzrůst. Naopak cenné kovy jako je zlato, nebo dluhopisy s menším výnosem by nemusely být atraktivními variantami.

Co s tím?

Tato 3 témata budou pravděpodobně rezonovat v novém roce 2024. Investoři budou v závislosti na ekonomických datech a sentimentu měnit svá portfolia proporčně tomu, jak moc věří v jaké téma. V roce 2022 a 2023 nejdříve dominovalo recesní téma, které se postupně přeměnilo v reinflační téma a na konci roku a dnes již dominuje poslední téma soft-landingu. Investoři mohou letos pendlovat mezi těmito sentimenty dynamičtěji, než tomu bylo doteď, především kvůli rostoucí propasti mezi tím „co je přirozené“ a co je z politických důvodů nyní „vynucováno“. Trhy jsou v současnosti velmi optimistické a silně věří v měkké přistání. Obvykle období extrémního optimismu následuje období střízlivění, kdy se v závislosti na ekonomických údajích mohou investoři přiklonit k recesnímu, nebo reinflačnímu tématu. Kdo dokáže správně předvídat přeměny těchto tržních sentimentů, může předvídat i pohyby cen zmíněných aktiv.  Ing. Štěpán Křeček, MBA, hlavní ekonom

 X X X

 Zemřel český astronom Kohoutek. Dal jméno slavné kometě, inspiroval umělce

V sobotu 30. prosince v německém Bergedorfu zemřel uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety. Bylo mu 88 let. Na webu to v pátek oznámila Česká astronomická společnost. Kohoutek objevil 75 planetek a pět komet, z nichž jedna po něm dostala jméno, přinesla mu světovou proslulost a inspirovala umělce.

 Kohoutek se zabýval zejména planetárními mlhovinami, jejich objevováním, určováním jejich vzdáleností a fyzikálních parametrů. Do Německa emigroval v roce 1970 po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

„Je to velká ztráta jednoho z nejpracovitějších a nejpečlivějších českých astronomů 20. století, který strávil rekordních 290 směn u dalekohledu Evropské jižní observatoře na La Silla (v Chile),“ napsala Česká astronomická společnost.

Uvedla, že planetky a komety Kohoutek objevoval díky vytrvalosti v pozorování a důkladnému studiu širokoúhlých snímků. Planetkám dával ryze česká jména: Hus, Komensky, Neruda, Capek, Smetana, Dvorak, Janacek, Martinuboh, Masaryk, Palach, Voskovec-Werich, ale také třeba Moravia. Naproti tomu planetka číslo 1850, objevená za druhé světové války v Heidelbergu, dostala na návrh německého kolegy Karla Reinmutha název Kohoutek.

Kometu později pojmenovanou Kohoutek 1973 E1 objevil Kohoutek devět měsíců před průchodem kolem Slunce, a astronomové proto měli možnost se na tuto událost přístrojově dobře připravit. Byla to zároveň jedna z nejjasnějších komet 20. století a první kometa zkoumaná z kosmu astronauty americké kosmické laboratoře Skylab, podle astronomické společnosti tak znamenala přelom v kometárním výzkumu.

„V druhé polovině roku 1973 a po celý rok 1974 se tak Luboš Kohoutek stal mezinárodní mediální hvězdou, což mělo pozoruhodný důsledek, že mu tehdejší československý režim povolil opět soukromě navštěvovat Československo, i když za podmínky, že nebude vystupovat veřejně,“ uvedla astronomická společnost.

Média o kometě informovala jako o „kometě století“, pozorována byla v prosinci 1973 a lednu 1974. Ihned se jí zmocnili umělci. V roce 1973 vydala německá skupina Kraftwerk singl Kohoutek-Kometenmelodie, píseň Komet Kohoutek nazpíval německy v roce 1974 v NDR Václav Neckář na kompilační album Box Nr. 8, jazzová skupina Weather Report vydala v roce 1974 album Mysterious Traveller, když tímto „tajemným cestovatelem“ byl míněn právě Kohoutek. Jeho jméno zazní i v jedné z epizod seriálu Simpsonovi.

Rocková skupina R.E.M. zase uvedla na svém albu Fables of the Reconstruction z roku 1985 o této kometě písničku:

Astronomové oceňují Katalog planetárních mlhovin, který Kohoutek se svým tehdejším školitelem Lubošem Perkem publikovali v roce 1967 a je dosud nejcitovanějším dílem českých astronomů.

Kohoutek měl jako první astronom z tehdejšího Československa možnost soustavně využívat výjimečné pozorovací podmínky na observatoři La Silla ve vysokohorské poušti Atacama a využil ji pro druhé vydání Katalogu planetárních mlhovin, které obsahuje údaje o více než 1 500 objektech tohoto typu.

Dva svazky katalogu Kohoutek vydal péčí hamburské hvězdárny v roce 2001 těsně po formálním odchodu na odpočinek. Hamburská hvězdárna později zveřejnila ještě třetí svazek Kohoutkových výsledků.

X X X

 Pro deváťáky bude na středních školách na Karlovarsku míst dost

Střední školy v regionu nabídnou v dalším školním roce dostatek míst pro žáky vycházející ze základních škol. V prvním kole přijímacího řízení bude na krajských školách o 30 míst víc, než je samotný počet deváťáků. Dalších zhruba 400 volných míst nabídnou školy zřizované soukromníky a ministerstvy. Změny ale nastanou u podávání přihlášek a rozšíří se rovněž struktura nabízených oborů. Karlovarský kraj také doporučil školám upravit kritéria pro přijímací řízení.

„V letošních devátých třídách je v celém našem regionu 2776 žáků, kterým školy zřizované krajem nabízejí 2803 míst. K tomu je nutné připočítat ještě minimálně školy zřizované státem, mezi něž patří vojenská a policejní škola, což je dalších 80 míst, a je tu ještě samozřejmě nabídka soukromých středních škol,“ uvedl krajský radní Jindřich Čermák, který má na starosti oblast vzdělávání, školství, mládeže, tělovýchovy a sportu.

Pro příští školní rok si budou moci deváťáci zvolit až tři střední školy. Pořadí, v jakém si je vyberou, bude mít ale podstatně větší vliv na následné umístění. Karlovarský kraj také vydal doporučení ohledně úpravy kritérií pro přijímací řízení. U gymnázií radí, aby známky na vysvědčení a účast na soutěžích činily jen 15 procent podílu na celkovém hodnocení. U ostatních středních škol pak doporučil 20procentní váhu. Je ale na ředitelích škol, jak se k těmto doporučením postaví. Informace k přijímacímu řízení by měly školy uveřejnit 15. ledna.

Pokud se jedná o strukturu nabízených oborů, i zde dojde ke změnám. V příštím školním roce se opět otevře obor Technické lyceum na Střední průmyslové škole Ostrov. Toto rozšíření uvítají hlavně zájemci o všeobecnější vzdělání, kteří plánují pokračovat ve studiu na vysoké škole s nehumanitním zaměřením. Vzniknout by ale mělo například i lyceum na zdravotní škole. „Obecně naší snahou je posilovat trendy, jež prosazuje ministerstvo školství. Tedy zaměřit se na úpravu oborového systému tak, aby obory, které jsou dneska už přežité, střední školy nenabízely, a zároveň chceme posílit všeobecnou složku ve vzdělávání,“ doplnil Jindřich Čermák. Mgr. Veronika Svobodová

X X X

 SLEZSKÁ NEMOCNICE V OPAVĚ DOKONČILA ČTVRTMILIARDOVOU INVESTICI

Pavilon L vybudovaný na přelomu 19. a 20. století má po rozsáhlé rekonstrukci. Dříve zde fungovaly interní obory, nyní se zaměření rozšiřuje, v pavilonu přibude například rehabilitace nebo jednotka následné péče. Rekonstrukce, která se týkala vnitřních prostor dlouhého památkově chráněného východního křídla a kratšího severního křídla objektu, stála zhruba čtvrt miliardy korun a byla hrazena zřizovatelem nemocnice, kterým je Moravskoslezský kraj.

Rozsáhlá rekonstrukce za 242 milionů korun vyšla krajský rozpočet přesně na 238,5 milionu, je to jedna z největších krajských investic v oblasti zdravotnictví. „Všichni se shodneme, že zdraví je to nejvzácnější, co máme a je potřeba o něj pečovat. Moravskoslezský kraj zřizuje na území regionu celkem šest nemocnic a systematicky jejich zázemí, vybavení i služby zkvalitňuje. V tomto roce máme v krajském rozpočtu připraveno 738 milionů korun na rekonstrukce nemocničních budov. Například ve Slezské nemocnici letos plánujeme výstavbu nadzemních koridorů za více než 150 milionů korun,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška.

Stavební práce řešily interiér budovy. „Pavilon byste teď oproti původnímu stavu jen těžko rozpoznali, výrazně se změnily dispozice, byly vybourány příčky, podlahy i dřevěné podhledy. Objekt má taky nové technické zařízení, byly vyměněny rozvody vody a kanalizace, elektroinstalace, pavilon má novou vzduchotechniku a klimatizaci. Původní dva výtahy byly nahrazeny novými, přibyl třetí evakuační, který pavilon napojuje na spojovací koridor, aby mohly komunikovat interní a neurologické obory,“ popsal rozsah prací náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro finance, investice a majetek Jaroslav Kania s tím, že nad rámec původního projektu byly provedeny sanace podzemního podlaží a opraveny anglické dvorky severního křídla pavilonu.

„Pavilon má teď nové uspořádání, ve prvním a druhém patře východního křídla sídlí neurologie, ve třetím patře vznikne nová jednotka následné péče. V přízemí severního křídla zůstávají plicní ambulance, na druhém podlaží přibyly nové zákrokové sály a ambulance pro gastroenterologii. O patro výš má prostory paliativní péče a rehabilitace, také zde vzniklo zázemí pro personál a nová velká zasedací místnost,“ vyjmenoval náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro zdravotnictví Martin Gebauer.

Po dokončení stavebních prací následovalo dovybavení nábytkem a přístrojovou technikou, které zafinancovala nemocnice ze svého rozpočtu. Na vybavení paliativní ambulance nemocnice získala evropské prostředky z IROPu. „Děkuji všem, kteří se na projektu administrativně i finančně podíleli, hlavně Moravskoslezskému kraji, jsem rád, že jsme mohli jeden z nejstarších nemocničních pavilonů konečně rekonstruovat a nabídnout nyní nové moderní prostory našim zdravotníkům a pacientům,“ uzavřel ředitel Slezské nemocnice Karel Siebert. /bir/