Spojené státy budují biolaboratoře na Ukrajině jako součást svých programů biologických zbraní, řekl demokratický prezidentský kandidát Robert Kennedy Jr. v rozhovoru s americkým televizním moderátorem Tuckerem Carlsonem zveřejněným na Twitteru (X). Podle Kennedyho do toho Pentagon „investoval spoustu peněz“.

„Na Ukrajině máme biolaboratoře, protože vyvíjíme biologické zbraně a tyto zbraně využívají všechny druhy nové syntetické biologie technologie CRISPR a techniky genetického inženýrství, které nebyly dostupné předchozí generaci,“ řekl Kennedy Jr.

Nedávno vyšlo najevo, že vláda USA požadovala, aby také tchajwanské úřady zřídily biologickou laboratoř pro boj s viry a jinými biologickými zbraněmi. Podle zdrojů Lianhe Xinwenwang uspořádala ostrovní vláda dvě tajná jednání s kódovým označením „Konference v Jihočínském moři“., server vasevec.cz

X X X

TISÍCE  UKRAJINCŮ  ODMÍTAJÍ  JÍT  DO  VÁLKY  ZELENSKÉHO  A  ZÁPADU

Úplatky nemocnicím i skrývání doma. Někteří Ukrajinci se bojí odvodu do války

Někteří Ukrajinci platí vysoké částky nemocnicím, které jim za to vydají zprávu obsahující vážnou diagnózu, jiní se jednoduše skrývají doma, aby do války nenarukovali rovnou z ulice. Země je nyní nucena povolávat do zbraně i méně ochotné občany. Vojáci, kteří šli na frontu dobrovolně, to vidí jako vlastizradu.

 Devětatřicetiletý muž z Oděsy na vojenském kontrolním stanovišti před odjezdem na frontu ukazuje komisi lékařskou zprávu dokládající vážné poranění páteře, které jej osvobozuje od vojenské služby a také od zákazu opustit Ukrajinu. „Tahle nemocnice si tuhle diagnózu opravdu oblíbila, co?“ ptá se ho jeden z důstojníků. „Bylo vidět, že přesně vědí, o co jde, a nebylo to poprvé. Ale nemohli s tím nic dělat, tak mávli rukou a pustili mě,“ dodal. Muž, který si přál zůstat v anonymitě, přiznal, že zaplatil úplatek ve výši 5 000 dolarů (110 000 Kč), aby se vyhnul případnému odvodu do ukrajinské armády a vyslání na frontu do boje s ruskými agresory, píše The Guardian.

„Věděl jsem, že bych v žádném případě nemohl sedět v zákopu, a tak jsem vzal své úspory a kontaktoval takzvaného fixera. Každý ví, kde je najít. Zaplatil jsem v hotovosti, poslali mě do nemocnice na magnetickou rezonanci páteře. Tam mi vydali lékařskou zprávu, v níž tvrdili, že mám vážnou vadu páteře, a díky tomu jsem mohl dostat papíry, které mi umožňovaly opustit zemi. Celý proces trval pouhé dva týdny, muži se podařilo Ukrajinu opustit a nyní žije jinde v Evropě.

Předpokládá se, že od února loňského roku, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, opustily zemi nelegálně desítky tisíc Ukrajinců, přičemž mnozí z nich k tomu použili úplatek. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý pátek oznámil, že kvůli korupci budou propuštěni šéfové všech oblastních odvodových středisek. „Tento systém by měli řídit lidé, kteří přesně vědí, co je to válka a proč je cynismus a úplatkářství během války vlastizradou,“ řekl ve videoposelství.

Cynismus je všude stejný

Zvláště Oděsa se ukázala jako jedno z míst s obzvláště propracovanými cestami k vyhýbání se odvodům. Tamního šéfa vojenského komisariátu zatkli poté, co se zjistilo, že má na bankovním kontě úspory ve výši pěti milionů dolarů (110 milionů Kč) a honosnou nemovitost ve Španělsku. Z celé Ukrajiny však přicházejí zprávy o dalších zkorumpovaných úřednících ochotných brát úplatky od mužů, kteří se chtějí vyhnout odvodu. Proti odvodovým úředníkům je vedeno více než 100 dalších trestních řízení.

„Cynismus je všude stejný,“ řekl v pátek Zelenskyj. „Je to nezákonné obohacování, legalizace nezákonně získaných prostředků, nezákonné zvýhodňování, nezákonné převádění osob povinných vojenskou službou přes hranice,“ dodal.

Korupční skandál se sice dostal na titulní stránky ukrajinských novin, ale naznačuje ještě znepokojivější vývoj na Ukrajině. V prvních týdnech po invazi zahájené Putinem se statisíce Ukrajinců dobrovolně hlásily do služby na frontě ve jménu vlastenectví, což pomohlo udržet nezávislost země a odrazit počáteční útok. O více než rok později je však již mnoho z těchto prvních rekrutů mrtvých, zraněných nebo prostě vyčerpaných. Armáda nyní potřebuje doplnit své řady a provádět nábor mezi méně ochotnými občany.

Otcové více než tří dětí, osoby se zdravotním postižením nebo Ukrajinci pracující na strategicky důležitých místech jsou z odvodu vyňati, všichni ostatní ale v případě povolání musí do války nastoupit. Posádky mobilizačních důstojníků se pohybují po ulicích a někdy chodí od domu k domu rozdávat povolávací rozkazy. Virální videa ukazují, jak bezpečnostní složky nakládají muže do dodávek, aby je pak převezli do odvodových středisek.

Sedí doma a bojí se ven

Někteří ukrajinští muži říkají, že by se jim nelíbilo, kdyby dostali povolávací rozkaz, ale přijali to jako realitu života ve válčící zemi. Jiní se však tomuto scénáři snaží zoufale vyhnout. Ne každý si ovšem může dovolit zaplatit úplatek. Další zkrátka zůstávají doma. Majitel továrny na východní Ukrajině uvedl, že se někteří dělníci bojí jít do práce kvůli obavám, že by je při ranní cestě zastavili představitelé náborových center. „Potkal jsem muže, který mi řekl, že ho sebrali přímo na ulici a do týdne jeho jednotka začala útočit na vesnici poblíž Bachmutu. Dvakrát ho střelili, jednou do paže a jednou do zad,“ uvedl.

Jedna mladá žena, která si jako většina ostatních přála zůstat v anonymitě, vzpomíná na událost, která se odehrála začátkem léta v jednom z kyjevských nočních klubů. Několik minut po desáté hodině večerní, kdy musí bary a kluby podle zákona v době války zavřít, do podniku vtrhli ozbrojení muži v uniformách a nařídili ženám, aby odešly. Všem mužům pak rozdali povolávací rozkazy. „Můj manžel má důležitou práci pro svou firmu, takže má výjimku, ale kamarád, který za námi byl na návštěvě, ji neměl a byl vyděšený. Vrátil se do svého malého města a od té doby sedí doma a bojí se vyjít ven,“ řekla žena.

Mnozí z Ukrajinců sloužících od začátku války považují vyhýbání se odvodu za zradu. Vedení země přiznalo, že mobilizační proces je těžký, a chce se vyhnout přílišné horlivosti při náboru. Trvá ale na tom, že Ukrajina nemá jinou možnost než pokračovat v odvodech, pokud se její armáda má postavit Rusku, které od začátku války mobilizovalo statisíce mužů.

„Samozřejmě lze těžko očekávat, že se lidé budou k mobilizaci stavět pozitivně,“ přiznal v nedávném rozhovoru v Kyjevě poradce prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Nejprve šli ti, kteří měli vnitřní nutkání, kteří byli nejpatriotičtější, ale jsou tam už 17 měsíců a nyní potřebujeme nové síly. Samozřejmě je to děsivé, může to znamenat smrt nebo invaliditu. Je 21. století, člověk dokončil univerzitu, snažil se najít si práci a teď musí vzít zbraň a bránit svou vlast. Ale prezident se snaží mluvit se společností, vysvětlit, co je v sázce,“ uzavřel podle The Guardianu Podoljak.

X X X

Nechceš na frontu, tak plať. Ukrajinci se brání odvodu astronomickými úplatky

Nejen v Rusku, ale i na Ukrajině se mladí muži snaží všemi prostředky vyhnout nasazení na frontě, a tak platí úplatky ve výši 10 tisíc dolarů (220 tisíc korun), píše web deníku Blick. Korupce ve vojenských náborových střediscích se dostala do takových rozměrů, až prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek vyhodil všechny vojenské náboráře.

Když Kyjev v únoru 2022 poprvé vyhlásil stanné právo, zakázal mužům ve věku od 18 do 60 let opustit zemi. Obejít toto nařízení se dalo jednoduše, zakoupením lékařské výjimky. S takovým potvrzením se dotyčný stal „nezpůsobilým pro válku“. Stačilo zaplatiti kolem 6 tisíc dolarů (cca 132 tisíc korun), píše švýcarský deník Blick s odvoláním na ukrajinské vyšetřovatele.

 Největší sumy se ovšem platily vojenským náborářům. Jedním z těch, kteří si nejvíc „nahrabali“, byl Jevgen Borisov, vedoucí regionálního náborového centra v Oděse. Podle deníku Financila Times je podezřelý z toho, že vybral více než pět milionů dolarů na úplatcích. Měl požadovat mezi 2 tisíci dolary (44 tisíc korun) a 10 tisíci dolary (220 tisíc korun) na osobu za různé „možnosti“, jak se vyhnout vojenské službě. Vyšetřovatelé tvrdí, že Borisov loni koupil vilu ve Španělsku za 4,6 milionu dolarů (101,2 milionu korun) a strávil luxusní dovolenou na Seychelách.

Ve snaze učinit přítrž zkorumpovaným vojenským náborářům, je prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek nechal vyhodit a všechna náborová střediska se otřásají v základech. Zelenskyj chce, aby náborový systém „řídili lidé, kteří přesně vědí, co je válka“.

Mezitím se ale začínají organizovat dezertéři. Dnes 40letý Ukrajinec uprchl na konci července do Rumunska. V současné době žije se svou ženou v České republice a svou únikovou trasu prodává „za pakatel“ tisíc dolarů (22 tisíc korun) svým krajanům, kteří nechtějí jít na frontu. Cesta byla podle dezertéra „obtížná“ a „nic pro neschopné“. Podle vlastních slov dostává denně asi tucet dotazů od mužů a žen, kteří hledají únikovou cestu z Ukrajiny, píše Blick.

X X X

  Ľuboš Blaha: PÁN SOROS, ASI BYSTE MAL NA SLOVENSKU VYMENIŤ KÁDRE

Toto je neuveriteľná fraška. Čaputová s Lipšicom chceli šesť týždňov pred voľbami strčiť do väzby popredného kandidáta Smeru a nakoniec prepustili nielen jeho, ale aj druhého obvineného Stahla.

Slovensko v priamom prenose vidí, že toto celé je len politický lynč – Tibora Gašpara obviňujú z toho, že vraj podľa udavača musel vedieť, že Slobodník je skorumpovaný. To čo je za zločin? Každý Slovák musí vedieť, že Čaputová je Sorosova panenka a napriek tomu nezavrieme 5 miliónov ľudí do väzby.

A toto všetko Čaputová spáchala len preto, aby vo voľbách pomohla svojmu Progresívnemu Slovensku. Ako inak to nazvať ako manipuláciou volieb? Nebola náhoda, že Čaputová verejne obhajovala čurillovské zvery, ktoré chceli vyšetrovateľke zapaľovať auto kanistrom. Nie je náhoda, že Čaputová mala vždy blízko k Lipšicovi.

A nie je náhoda, že madam uprednostnila Hamrana pred Šimkom. Všetci, čo sú zapletení do zatýkania Tibora Gašpara sú jej ľudia – je čističi. Pomocou nich chce zničiť Smer – za každú cenu.

Ja im do toho nechcem kecať, ale liberálne médiá tu roky šírili legendy o tom, aká sme vraj v Smere strašná mafia – spáchali sme vraj úplne všetko, už som len čakal, kedy Roberta Fica obvinia z vraždy Johna Lennona, Chapman sa už chystal von z basy.

A bum, nakoniec sa zmohli na to, že Roberta Fica s Robom Kaliňákom obvinili z toho, že na tlačovkách poukázali na Kiskove a Matovičove daňové podvody, mňa za to, že som sa odfotil s červenou hviezdou a teraz Tibora Gašpara za to, že údajne mal vedieť o tom, že ich človek, udavač Slobodník je skorumpovaný.

Od dojatia nedýcham. Úplne, že C.S.I. Bratislava, natočte o tom nejaký seriál pliz… Hovorí sa tomu – zahučala hora, porodila myš. Tri roky Lipšic, Matovič, Čurilla, Hamran a ďalší esesáci nerobili nič iné, len hľadali špinu na opozíciu a zastrašovali nás ako Pinochet v najlepších časoch. A toto je prosím pekne výsledok. Nula. Zero. Nichts.

Prevalilo sa aj ďalšie šialenstvo – sudca Truban potvrdil, že Tódová na pokyn jeho kolegyne, sudkyne Záleskej naňho v Denníku N hádzala špinu. Takto si sudkyne cez svoje milenky vybavujú osobné spory na pracovisku. Bravó.

Tódová kydala na Milana Lučanského – Záleská odsudzovala. Tódová kydala na Dušana Kováčika – Záleská odsudzovala. Tódová kydá na Dávida Lindtnera – Záleská sa už zalizuje, že odsúdi. Z tohto sa baby nevylížu. Vytvorili mafiu, posteľnú mafiu, ktorá zničila akúkoľvek dôveru verejnosti v médiá aj súdy. Gratulujeme.

Ale v pohodke – „láska je láska, když chodí holky s holkama“. Keď ju miluješ, nie je čo riešiť. Poďme sa tváriť, že toto celé je vlastne romantická storka, nakrúťme o tom nový Titanic, Pamela a Monča nech sa chytia za ručičky a nech im Celine Dion do toho spieva My heart will go on. Dve lesby nechutne zlikvidovali generála Lučanského, prokurátora Kováčika a idú zlikvidovať advokáta Lindtnera, ale jasné, poďme z toho robiť dúhovú romancu.

Ešte raz – toto peklo kryje Čaputová. A jej Progresívne Slovensko. Čo tak sa k tomu vyjadriť, vážená madam z paláca. Prestaňte láskavo bicyklíkovať s Ďurim a ak chcete uchovať zvyšky dôvery v právny štát, odvolajte Ódora ako ministra vnútra, vyzvite k rezignácii Hamrana a Lipšica a vyjadrite sa k Záleskej a Tódovej.

Inak sa nečudujte, že celé Slovensko je presvedčené, že za týmto celým stojíte Vy. A Veľký brat za vami

Fakt vám do toho nechcem kecať, Mr. Soros – ale toto vám naozaj nevyšlo… Asi by ste mal na Slovensku vymeniť kádre. Ľuboš Blaha, poslanec NR SR a místopředseda strany Smer-sd, server vasevec.cz

X x X

REPUBLIKÁNI  ÚTOČÍ  NA  BIDENA,  VYHAZOVÁNÍ  MILIARD  NA  VÁLKU  NA  UKRAJINĚ

 Reakce na požáry na Bidenově Maui vyvolala hněv republikánů kvůli pomoci Ukrajině

JV.: Už bylo mnohokrát zdůrazněno od různých autorů, že americký volič, s výjimkou války ve Vietnamu příliš nevěnuje pozornosti válkám, ale domácím poměrům. Mimochodem asi stejné pocity zřejmě zažívají například Rusové, kteří podle protiputinovského analytika Justa, bez větších problémů vysoce ocení Vladimíra Putina v blížících se prezidentských volbách. Přesto umanutost Joa Bidena podporovat Ukrajinu i za cenu vhodnosti do „vítězného konce“ i vzhledem k malé pozornosti věnované například k nejhoršímu americkému požáru za poslední století protibidenovskou kritiku posiluje. Nuže o tom je následující zkrácený článek NICKA REYNOLDSE v Newsweaku.

Republikáni pokračují v útocích na prezidenta Joe Bidena kvůli jeho neuspokojivé reakci na nedávné, ničivé požáry na Havaji, přičemž někteří prominentní konzervativci na internetu obviňují Bidena, že se stará více o financování probíhající války Ukrajiny s Ruskem než o své vlastní občany.

V sérii příspěvků na sociálních médiích pravicoví kritici  jako Charlie Kirk z Turning Point USA a republikánská kongresmanka z Georgie Marjorie Taylor Greene obvinili Bidenovu administrativu za to, že se nestará o tichomořský ostrovní stát během víkendového pobytu v Delaware minulý víkend.

Podle zpráv z médií zemřelo při požárech asi 96 lidí, zatímco nespočet dalších je stále nezvěstných. Nicméně Biden, který strávil několik hodin opalováním na pláži poblíž svého domova v Rehoboth Beach pod bdělým dohledem tiskového sboru Bílého domu, byl ve svých prvních prohlášeních o požárech méně než podrobný a řekl novinářům pouze „díváme se na to“, když byl později během dne dotazován na jízdě na kole.

Bílý dům vydal v pondělí ráno obsáhlé prohlášení s podrobnostmi o reakci federální vlády, v němž uvedl, že „nejen naše modlitby jsou s postiženými – ale každý majetek, který máme, jim bude k dispozici.“

„Když pošlete Ukrajině 150 miliard dolarů, nebuďte šokováni, když je vaše vlastní země v plamenech a vašim vůdcům je to jedno,“ napsal Kirk na sociálních sítích krátce před prezidentovým prohlášením.

Když pošlete Ukrajině 150 miliard dolarů, nebuďte šokováni, když je vaše vlastní země v plamenech a vašim vůdcům je to jedno.

„Joe Biden: Pošlete další miliardy na Ukrajinu! Žádný komentář pro Maui,“ napsala kongresmanka Greene, věrná stoupenkyně Donalda Trumpa..

Republikáni pokračují v útocích na prezidenta Joe Bidena kvůli jeho podle nich ohromující reakci na nedávné, ničivé požáry na Havaji.ANNA

Odhadované náklady na požáry – 6 miliard dolarů, podle guvernéra Havaje Joshe Greena – blednou ve srovnání s 113 miliardami dolarů pomoci, kterou Spojené státy poslaly Ukrajině od vypuknutí války loni v zimě, podle odhadů poskytnutých Kongresu v červnu. V pondělí Pentagon oznámil, že pošle Ukrajině další balíček vojenské pomoci ve výši 200 milionů dolarů na nákup munice pro systémy protivzdušné obrany Patriot a HIMARS (mimo jiné), což vyvolalo další hněv dalších konzervativců.

„Jako američtí občané v Lahaině Maui trpí ztrátami na životech a majetku, prezident Joe Biden právě poslal na Ukrajinu dělostřelecké náboje, munici protivzdušné obrany a další zbraně v hodnotě 200 milionů dolarů,“ napsal na sociálních sítích Colin Rugg, vydavatel pravicové propagandistické stránky Trending Politics. „Při požárech na Maui bylo potvrzeno téměř 100 mrtvých, více než 2000 budov bylo zničeno a tisíce byly vysídleny. Doufám, že Biden měl skvělou dovolenou.“

J.V Joa Bidena lze pokládat za nejnebezpečnějšího amerického prezidenta od roku 1945. Udělal totiž to, co žádný předchůdce před ním. Rozhodl se obětovat světovou  rovnováhu sil ve vojenské oblasti s Ruskem, že mobilizoval celé NATO, dnešní nejagresivnější vojenský pakt světa proti němu a zřejmě tak bude postupovat až do amerických voleb s tím, že jak vcelku realisticky konstatuje Donald Trump vede svět ke 3. světové válce. Možná to tak nenastane, ale téměř to vypadá, že totálně senilnímu Bidenovi je to už jedno. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Černochová musí poskytnout informace o nákupu kulometů, rozhodl soud

Ministryně obrany Jana Černochová bude muset poskytnout neziskové organizaci Kverulant informace o nákupu kulometů Minimi, rozhodl soud. Organizace ministryni žalovala za to, že se k nákupu odmítla podrobněji vyjádřit a porušila tím zákon o veřejném přístupu k informacím. Ministerstvo obrany některá tvrzení organizace odmítá a zváží další právní kroky.

„Právě o této žalobě dnes (v pondělí) odpoledne rozhodoval Městský soud v Praze. Dal Kverulantovi zapravdu a nařídil ministerstvu, aby požadované informace poskytlo ve lhůtě 15 dní ode dne doručení rozsudku. Až Kverulant tyto informace obdrží, tak s nimi seznámí veřejnost. Veřejnost se tak konečně dozví, kolikrát jsou nakupované kulomety předraženy,“ uvedla k rozhodnutí soudu nezisková organizace Kverulant.

Ministerstvo obrany pro server iDNES.cz uvedlo, že na rozhodnutí soudu bude reagovat až po doručení písemného rozhodnutí a následně zváží další právní kroky. „Ministerstvo obrany čeká na písemné rozhodnutí a zvážíme další právní kroky. Zakázka na kulomety byla schválena v minulém volebním období, v současné době armáda čerpá z této rámcové smlouvy,“ okomentoval další kroky ministerstva jeho mluvčí David Jareš.

Kverulant upozornil na skutečnost, že v prosinci 2021, kdy ministerstvo obrany řídil Lubomír Metnar, došlo k nákupu téměř tisícovky kulometů Minimi. Zarážející pro organizaci byla cena, za kterou úřad zbraně nakoupil. Jeden kulomet podle smlouvy vyšel na více jak milion korun.

K nákupu mělo navíc také podle dokumentů, které organizace posbírala a zveřejnila na svém webu, dojít bez předchozího výběrového řízení. Dodavatelem také podle smlouvy dále nebyl belgický výrobce, ale překupník z jižních Čech.

V dubnu 2022, tedy již za úřadování ministryně Jany Černochové, byla celková cena za kulomety navýšena z 1,1 miliardy na 1,5 miliardy. „Ministryně tají, zda za to armáda dostane alespoň víc kulometů. Proto na ní Kverulant nyní podal žalobu za porušování zákona o veřejném přístupu k informacím,“ vysvětlila organizace žalobu na svém webu.

Ministerstvo některá tvrzení odmítá

Ministerstvo obrany s tvrzeními organizace nesouhlasí. Už v lednu publikovalo na svém webu vysvětlení některých informací, které Kverulant uvádí.

„Veřejná zakázka na pořízení kulometů s příslušenstvím byla zadána formou jednacího řízení s uveřejněním. To fakticky znamená, že se o veřejnou zakázku může ucházet každý účastník, který splní kvalifikaci stanovenou zákonem,“ reagovalo ministerstvo na tvrzení organizace, že nákup proběhl bez výběrového řízení. Dodalo, že zakázka byla zveřejněna v souladu s českými i unijními předpisy a že šlo o zcela transparentní způsob zadání.

Podle ministerstva i samotný výběr dodavatele, kterým se stala česká firma CB SERVIS CENTRUM, proběhl v pořádku.

„Pokud by se ministerstvo obrátilo přímo na výrobce, pravděpodobně by jej web Kverulant.org kritizoval za to, že zadal zakázku napřímo výrobci. Ministerstvo však vyhlásilo soutěž, do které se mohl přihlásit jakýkoli účastník splňující kvalifikaci podle zákona. V případě splnění této kvalifikace není možné některého účastníka vyloučit jen na základě subjektivního uvážení zadavatele,“ píše na webu.

Kverulant ve svém vyjádření také porovnával cenu, za kterou nakupuje kulomety Norsko, s cenou, kterou nákup stál Česko. Podle ministerstva obrany autoři vyjádření ale nedisponují informacemi z norské strany, aby oba nákupy mohli porovnávat.

„Lze mít oprávněné pochybnosti o tom, že autor článku disponoval smlouvou uzavřenou norskou armádou. Nemohl tedy porovnat třeba konfigurace a příslušenství kulometů pořizovaných Norskem a Českou republikou. To je přitom pro porovnání ceny zcela klíčové. Armáda ČR na rozdíl od Norska navíc garantuje odběr pouze 477 ks kulometů. Je tedy zavádějící posuzovat nákup garantovaných 477 ks (maximálně však 949 ks) pro českou armádu a 1000 ks (maximálně 4000 ks), které pořizovali Norové,“ reagovalo ministerstvo, konkrétní cenu kulometů ale na webu nezveřejnilo.

X X X

 LIDÉ  ČR:  FIALO,  VÍC  PENĚZ  DO  ZDRAVOTNICTVÍ,  MÉNĚ NA  VÁLKU  UKRAJINY

 Vládo, víc peněz do zdravotnictví a vzdělání, méně do armády. Lidé mají jasno, ukázal průzkum

Vláda by podle Čechů měla víc investovat do zdravotnictví, vzdělání nebo dopravy, a naopak méně utrácet, pokud jde o peníze na obranyschopnost země. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. U otázky, kam by měl stát investovat, uvedlo jako odpověď „vojenskou techniku“ jen 14 procent dotázaných, a to i přesto, že nedaleko od našich hranic zuří ničivá válka.

Jsou důležitější nové silnice, kvalitní školství, nebo bezpečnost? S otázkou, kam a v jakém množství investovat, se vypořádává každá vláda. Ohledně priorit současného kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) mají však někteří lidé výhrady, tvrdí agentura STEM/MARK.

Vláda chce i v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu výrazně modernizovat armádu. „Jeden ze základních úkolů státu je zajištění bezpečnosti občanů a obrany. To nejde udělat bez finančních prostředků,“ upozornil Fiala během nedávného brífinku.

Z průzkumu STEM/MARK nicméně vyplývá, že Češi pro výraznější investice do armády nemají moc pochopení. „Zdaleka nejvíce respondenti odmítali další investice do nových stíhaček nebo do pozemní techniky, kam patří tanky nebo jiná obrněná vozidla,“ sdělil Jan Burianec z agentury STEM/MARK.

 Že jsou investice do armády nutné, si přitom myslí i zástupci opozičního hnutí ANO. „Jsem přesvědčen, že si lidé u nás uvědomují, že je potřeba investovat i do armády. Částka je ale skutečně závratná, což nijak nezpochybňuje tu investici. Jenom říkám, že běžný smrtelník si na to nesáhne,“ řekl pro CNN Prima NEWS místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO).

 Češi by podle průzkumu uvítali, kdyby víc peněz šlo do zdravotnictví (67 % dotázaných), vzdělání (60 %), dopravní infrastruktury (49 %), bydlení (49 %) či do životního prostředí (48 %). „Že je zdravotnictví na prvním místě, souvisí s tím, čím jsme si prošli v období covidové krize. Myslím, že lidé od té doby začali brát zdraví obecně trochu vážněji,“ uvedl Jan Burianec.

Zejména mladí lidé do třiceti let často odpovídali, že by se mělo dávat víc peněz na ochranu přírody. Velkým tématem je podle průzkumu také energetika. „Investujeme do školství i do dopravní infrastruktury. Investujeme do všeho, co je potřeba. Na to jsem hrdý. Moje vláda má největší investice v historii moderní České republiky,“ prohlásil premiér Fiala.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK si také čím dál víc lidí uvědomuje, že je potřeba státní peníze šetřit.

 X X X

 DŮVĚRA  NĚMCŮ  V  NĚMECKO  NA  MINIMU, 

NENÍ  TO  JAKO  ZA  SCHRÖDERA

Důvěra Němců ve stát je na novém minimu, říká průzkum. Děsivé, zní z odborů

Problémy ve školství, přetížení obcí při integraci uprchlíků, nekonečné čekací doby na úřadech… seznam problémů, kterým čelí německý stát, je dlouhý. A to má důsledky pro důvěru občanů v jeho akceschopnost. Podle zveřejněného průzkumu klesla důvěra občanů v jeho akceschopnost na nové minimum.

V sondáži agentury Forsa pro odborový svaz pracovníků veřejné správy DBB si pouze 27 procent respondentů myslí, že stát je v současnosti schopen plnit své úkoly. Je to o dva procentní body méně než loni. Šedesát devět procent dotazovaných považuje německý stát za přetížený, zatímco před rokem to bylo 66 procent, informovala agentura DPA.

Důvěra ve stát je nízká zejména ve východním Německu. Na 77 procent respondentů je zde přesvědčeno, že je s ohledem na své úkoly a existující problémy přetížený. Na západě si to myslí „jen“ 68 procent lidí. Nejhorší názor na fungování státu mají příznivci pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), pouze šest procent z nich věří, že stát je schopen plnit své úkoly. Naopak největší důvěru ve stát chovají přívrženci Zelených. O tom, že je stát s to vykonávat své funkce, je přesvědčeno 52 procent z nich.

V porovnání s loňskem nabídl letošní průzkum výrazné změny ohledně skutečnosti, ve kterých oblastech podle Němců stát nejvíce selhává. Zatímco v roce 2022, krátce po začátku války na Ukrajině, zmiňovali na prvním místě dodávky energií (17 procent), nyní to byla azylová a uprchlická politika s 26 procenty. Zásobování energiemi letos naopak jmenovalo jen sedm procent dotazovaných. Velmi často byly zmiňovány také školská a vzdělávací politika (19 procent) a ochrana klimatu a životního prostředí (17 procent).

Stejně jako v předchozích letech jsou na prvním místě, pokud jde o pověst jednotlivých profesních skupin, hasiči (94 procent respondentů na ně nahlíží pozitivně), následovaní zdravotními sestrami, lékaři a geriatrickými sestrami. V dolní polovině žebříčku se umístili státní zaměstnanci (32 procent) a novináři (31 procent). Politici zůstávají v dolní části žebříčku se 14 procenty podpory.

Stejně jako v předchozím roce označila většina respondentů za nejdůležitější úkol státu udržení sociální spravedlnosti ve společnosti. Letos však výrazně (o sedm procentních bodů) ubylo občanů, podle nichž by měly být prioritou státu investice do ochrany klimatu a rozšíření obnovitelných zdrojů energie.

Předseda DBB Ulrich Silberbach označil výsledky výzkumu za děsivé. Hněvu lidí podle něj musí čelit zaměstnanci ve veřejném sektoru. Více než polovina z nich (54 procent) již v práci čelila urážkám, vyhrůžkám či byli fyzicky napadeni. Silberbach nyní vyzval vládu, aby zajistila dostatečné personální obsazení úřadů a adekvátní odměňování jejich zaměstnanců. Potřebná je podle něj také digitalizace veřejné správy.

X X X

BODYGUARD   GEN.  PAVLA   ŠIKANOVÁN

 Prezidentův bodyguard před smrtí čelil šikaně. Nestěžoval si, tvrdí policie

Po smrti prezidentova bodyguarda, který v minulých dnech spáchal sebevraždu, se spekuluje o příčinách jeho kroku. Podle rozhlasové stanice Prostor, která se odvolává na zdroj z ochranné služby, čelil muž v práci šikaně. To potvrdil zdroj z Hradu i webu Expres.cz. Policie to na Twitteru popírá. „Žádné nahlášení šikany vedoucímu neproběhlo,“ uvedla s tím, že o „nespecifikovaných“ problémech v práci neví ani policistovi nadřízení.

Zdroj redakce rádia Prostor informaci o sebevraždě v pondělí potvrdil s tím, že policista z ochranné služby ještě před několika dny pro prezidenta pracoval a stál po jeho boku.

Případem se nyní zabývá středočeská policie, doplnilo v úterý rádio. Muž si na šikanu stěžoval v předchozích dnech několikrát, a to svému nadřízenému, doplnila rozhlasová stanice.

Policie informace o šikaně popírá. „Komentovat lidskou tragédii a ubližovat tím pozůstalým jsme vždy odmítali. Obzvláště, pokud nijak nesouvisí s výkonem služby,“ uvedla policie. „Vyvrátit lživé tvrzením ale musíme: žádné nahlášení šikany vedoucímu neproběhlo a o ‚nespecifikovaných‘ problémech v práci neví ani policistovi nadřízení a ani Úřad vnitřní kontroly, který se případem automaticky zabývá,“ dodala.

Podle dalších informací stanice šestatřicetiletý strážce prezidenta ukončil svůj život služební zbraní. „Ve středu měl přitom nastoupit do služby,“ doplnil zdroj rádia. Server Expres.cz poté upozornil na to, že muže měla v pátek opustit jeho žena, se kterou měl čtyřletou dceru. Jeho tělo bez známek života pak v neděli objevil otec.

Mluvčí prezidenta se v pondělí na přímý dotaz redakce iDNES.cz tragické události nevyjádřila a s dotazem odkázala na Policejní prezidium.

„V záležitosti otázek týkajících se členů ochranného týmu se, prosím, obraťte na tiskové oddělení Policejního prezidia České republiky, pod které spadá Útvar pro ochranu prezidenta České republiky,“ sdělila redakci iDNES.cz mluvčí prezidenta republiky Petra Pavla Markéta Řeháková.

Redakce se proto obrátila na Policejní prezidium, které ale s ohledem na pozůstalé odmítlo případ komentovat. „Zpravidla se nevyjadřujeme k úmrtím policistů pokud přímo nesouvisí s výkonem povolání a to s ohledem na pozůstalé. V tomto případě nebudeme činit výjimku,“ uvedl Ondřej Moravčík, vedoucí tiskového oddělení.

X X X

Policie prolomila mlčení o sebevraždě Pavlova bodyguarda. Vyjádřila se i k možné šikaně

V případu sebevraždy jednoho z bodyguardů prezidenta Petra Pavla nešlo o šikanu na pracovišti. Policie to v úterý uvedla na sociální síti X, a to ve snaze vyvrátit některé předchozí spekulace šířící se veřejným prostorem.

O uplynulém víkendu přišel web Radio Prostor s informací, že si jeden z bodyguardů Petra Pavla vzal život, přičemž měl použít služební zbraň. Hrad se k případu odmítal vyjádřit. „V záležitosti otázek týkajících se členů ochranného týmu se, prosím, obraťte na tiskové oddělení Policejního prezidia České republiky, pod které spadá Útvar pro ochranu prezidenta České republiky,“ řekla pro CNN Prima NEWS Markéta Řeháková, mluvčí prezidenta Petra Pavla.

 Vyjádřit se nejprve nechtěla ani policie. „Komentovat lidskou tragédii a ubližovat tím pozůstalým jsme vždy odmítali. Obzvláště, pokud nijak nesouvisí s výkonem služby,“ uvedla Policie ČR na sociální síti X (dříve Twitter).

V úterý však následně sdílela i krátký příspěvek, aby některé informace k případu upřesnila. Podle zdrojů webu iDNES.cz totiž Radio Prostor přišlo se zprávou, že si muž stěžoval na šikanu na pracovišti. A právě to kriminalisté odmítají. „Vyvrátit lživé tvrzení musíme. Žádné nahlášení šikany vedoucímu neproběhlo a o ‚nespecifikovaných‘ problémech v práci neví policistovi nadřízení a ani Úřad vnitřní kontroly, který se případem automaticky zabývá,“ sdělili policisté.

 X X X

 Sorosova nadace mění strategii. Omezí financování v EU a zaměří se na jiné země

Nadace Open Society Foundations (OSF) miliardářem a finančníka George Sorose plánuje, že ukončí velkou část své činnosti v Evropské unii a zaměří se na jiné části světa. Z Evropy však neodejde, jen se jí hodlá zabývat v kontextu širších globálních problémů. Sorose už léta kritizují někteří politici na Slovensku, v Maďarsku či Polsku.

„V konečném důsledku nové schválené strategické směřování předpokládá stažení a ukončení velké části naší současné práce v rámci Evropské unie a přesunutí našeho zaměření a přidělování zdrojů do jiných částí světa,“ uvádí se podle agentury Reuters v e-mailu zaslaném zaměstnancům.

Tento krok údajně není reflexí minulé práce a mnoha přínosů zaměstnanců v průběhu let, ale spíše rozhodnutím zaměřeným na budoucí příležitosti s možným významným dopadem.

Nadace v červnu oznámila, že třiadevadesátiletý finančník Soros předává kontrolu nad svým rozsáhlým impériem sedmatřicetiletému synovi Alexandrovi, který své jméno zpravidla zkracuje na Alex. Nadace, která směřuje ročně asi 1,5 miliardy dolarů skupinám, jež podporují lidská práva ve světě a pomáhají budovat demokracii, v červenci představila plány na propuštění 40 procent svých globálních zaměstnanců v rámci strategické změny.

V interním e-mailu nestálo, jak nadace změní způsob financování, ale její mluvčí uvedl, že skupina bude i nadále podporovat skupiny občanské společnosti v celé Evropě včetně těch, které se zabývají vnějšími záležitostmi EU, a zároveň zachová podporu evropských romských komunit.

„Nadace OSF mění způsob své práce, ale moje rodina a nadace OSF dlouhodobě podporují a zůstávají pevně odhodlány podporovat evropský projekt,“ uvedl Alex Soros, předseda nadace Open Society Foundations, v prohlášení zaslaném agentuře Reuters.

Organizace bude i nadále financovat programy v Evropě včetně Ukrajiny, Moldavska, Kyrgyzstánu a západního Balkánu prostřednictvím národních nadací, uvedl mluvčí OSF. „V novém modelu bude většina našich grantů organizována na základě konkrétních příležitostí pro dosažení dopadu, které budou určeny v nadcházejících měsících,“ dodal.

George Soros, maďarský Žid, který emigroval po druhé světové válce, vydělal své jmění ve Spojených státech a dlouhodobě podporuje skupiny prosazující liberální, demokratické hodnoty a otevřené hranice ve východní Evropě. Proslavil se tím, že v roce 1992 vydělal více než miliardu dolarů na sázce proti britské libře.

Jako člověka zodpovědného za všechno špatné, co se v zemi děje, a za všechno, co přichází ze Západu, jej často bez důkazů označují konzervativní a populističtí politici na Slovensku, v Maďarsku či Polsku i autoritáři v dalších zemích světa.

X X X

 Tisícům afghánských právníků hrozí v zemi nebezpečí, Tálibán se jim mstí

Téměř čtyři tisíce státních zástupců a advokátů v Afghánistánu čelí hrozbě násilí ze strany Tálibánu, který se v zemi opětovně chopil moci před dvěma lety. Za tu dobu údajně vyvraždil bezmála tři desítky státních zástupců a jejich rodin, tvrdí uprchlí právníci žijící v exilu. Podle nich také propustil na svobodu po právu odsouzené zločince a rozložil základy právního státu.

V srpnu roku 2021 chybělo tehdy osmadvacetileté Sáře jen několik týdnů do konce tříletého působení v úřadu afghánského generálního prokurátora. Během této doby pracovala na více než dvou tisících případech trestných činů proti ženám včetně vražd, znásilnění a nucených sňatků. Úsilí však zmařil návrat Tálibánu k moci.

„Přišel Tálibán a propustil všechny zločince, které jsme odsoudili. Začala jsem dostávat výhrůžky smrtí, telefonáty, že zničí můj život a mou rodinu,“ řekla deníku The Guardian pod podmínkou anonymity. Nyní žije v bezpečí v sousední zemi, kam v roce 2021 uprchla.

„Vedla jsem například vyšetřování případu šestadvacetileté ženy, která unikla brutálnímu týrání ze strany manžela. Zjistili jsme o něm, že je členem Tálibánu. Předvolali jsme ho a případ byl nakonec předán k nejvyššímu soudu. Muže odsoudili k šesti měsícům odnětí svobody,“ vypověděla. Navzdory krátkému trestu rozsudek považovala za úspěch. Tálibán ho však krátce po svém příchodu k moci propustil.

„Obviňoval mě ze svého zatčení a říkal, že se mi chce pomstít. Jedné noci do našeho domu vtrhla skupina ozbrojených mužů, kteří mě chtěli zatknout. Mně a mému manželovi se podařilo jen tak tak uniknout. Několik měsíců poté jsme zůstali v úkrytu u rodiny, která se také stala terčem útoku Tálibánu. Každý okamžik v Afghánistánu mohl být náš poslední. Bylo to děsivé,“ sdělila Sára.

Patřila mezi téměř šestitisícový personál úřadu generálního prokurátora, který pracoval na zavádění programů právního státu v nově vznikající demokracii, kterou Afghánistán před převzetím moci Tálibánem byl.

Není nikdo, kdo by hájil nespravedlnost

„Tyto instituce a zákony už neexistují,“ potvrzuje Nadžija Mahmodiová, bývalá vrchní státní zástupkyně v úřadu generálního prokurátora. „Muži a ženy, kteří pracovali jako advokáti, státní zástupci a soudci, již nemohou existovat. Není nikdo, kdo by v zemi hájil nespravedlnost. Naši kolegové v zemi zůstávají bezbranní a zločinci se jim chtějí pomstít,“ dodává.

Mahmodiová je také členkou asociace afghánských státních zástupců, jež v exilu podporuje ohrožené afghánské právníky. Těch se nyní v Afghánistánu nachází na 3 800.

„Víme nejméně o 28 státních zástupcích a jejich rodinách, kteří v posledních dvou letech v Afghánistánu zemřeli v přímém důsledku své práce,“ uvedla.

Podobná zjištění přinesla i lednová zpráva OSN. Podle té část státních zástupců, zejména ti, kteří vyšetřovali a stíhali členy Tálibánu, čelí v důsledku své předchozí práce mimořádně vážnému riziku a mnozí z nich se údajně nadále skrývají. Zprávy naznačují, že propuštění pachatelé trestných činů se vůči nim snažili o odvetu.

Asociace se nyní nadále snaží získat finanční prostředky na pomoc při přemisťování ohrožených státních zástupců, z nichž většinu vyškolily Británie, USA či spojenecké země.

Pro Sáru tato ztráta znamená jediné: „Zrušili vše, o co jsme usilovali. Hodnoty demokracie a lidských práv, které jsme tvrdě prosazovali. Mé ideály a sny o zemi, ve kterou jsem doufala, že ji vybuduji pro své děti, zničil Tálibán,“ uzavírá podle The Guardianu.

X X  X

RVAČKA  KOMUNISTŮ  V  TŘEBONI

   Bitka na akci komunistů. Došlo na pořezaný krk i údery půllitrem, Konečná přihlížela

Setkání voličů komunistické strany v Třeboni skončilo zásahem policie. Podle webu eXtra.cz příznivci KSČM napadli lidi s protikomunistickými transparenty i samotného redaktora, který posléze zveřejnil video. Všemu měla přihlížet europoslankyně a předsedkyně komunistů Kateřina Konečná. Strana se ale brání, incident prý s nimi neměl nic společného a potyčky se nezúčastnili členové KSČM, nýbrž pracovníci areálu. „Paní vzala půllitr a praštila s ním pronajímatele, čímž mu rozřízla krk. Vypadalo to údajně hrůzostrašně, byl hodně zakrvácený,“ uvedl pro redakci CNN Prima NEWS mluvčí strany Roman Roun.

Jinak poklidné setkání se zvrtlo v momentě, kdy na akci dorazil zhruba sedmdesátiletý muž s protikomunistickým transparentem, jak informoval portál eXtra.cz. Následně ho napadla hrstka mužů, kteří vyšli z areálu, kde se konala komunistická akce. Mladá žena vzala do ruky mobilní telefon, aby konflikt natočila. Provozovatel kiosku měl ženě vytrhnout telefon z ruky a odmítal jí ho vrátit. Následně do ní začal strkat, a dokonce ji napadl pěstmi.

 Ona se však bránila a v kritické situaci se rozhodla použít poslední možnost obrany. Agresorovi způsobila sklenicí malé tržné zranění a muž musel být následně odvezen záchrannou službou do nemocnice na šití. Poté se situace vyhrotila ještě více. Útočníci nastoupili i na novináře webu eXtra.cz, přičemž mladá dívka vyostřený spor zaznamenala na video. Na záběrech je vidět, jak muž v bílém tričku a kšiltovce několikrát udeřil redaktora, který v ruce držel fotoaparát, a také na něj pořvával výhrůžky likvidací. Situaci zklidnila až policie.

 Redakce CNN Prima NEWS se obrátila na europoslankyni Konečnou se žádostí o vyjádření. To nicméně přišlo ze strany Romana Rouna, mluvčího KSČM, který odmítl, že by se členové neparlamentního politického subjektu ostré potyčky zúčastnili.

„Předcházela tomu jízda historickým vlakem do Dačic, kterého se Konečná rovněž zúčastnila. Samotná akce se vůbec netýkala paní europoslankyně ani KSČM. Nešlo o žádný velký mítink, jen neformální setkání s občany v takovém rodinném provedení. Půl hodiny odpovídala na otázky a asi deset metrů od naší ohlášené diskuze došlo k incidentu,“ přiblížil komunistickou verzi sporu mluvčí strany Roman Roun.

Na místě se měl nejprve objevit muž s transparentem „Jesus is gay“, což údajně mělo nějakým způsobem útočit na Konečnou. Podle Rouna ale takový protest nedává smysl, protože komunistická europoslankyně nemá s LGBT komunitou problém. Muže s transparentem měli následně konfrontovat pracovníci pronajaté nemovitosti, kde se konalo neformální setkání třeboňské buňky KSČM.

„Požádali pána s cedulí, aby odešel, což neudělal. Následně byl nejspíše odstrčen a vyveden, všechno si redaktoři natáčeli. Když byli požádáni, ať toho nechají, žena s mobilem v ruce to prý odmítla. Došlo k potyčce a paní vytrhli z rukou mobil,“ popsal zprostředkovaně Roun s tím, že telefon chtěl muž vrátit až za branou do areálu.

 Vypadalo to hrůzostrašně, byl hodně zakrvácený. Bohužel, vše se odehrálo před dětmi.

I Roun potvrdil, že následoval úder skleněným půllitrem. Pronajímatel areálu, který zaútočil na ženu, se dočkal pořezaného krku.

„Vypadalo to hrůzostrašně, byl hodně zakrvácený. V tu chvíli paní europoslankyně přerušila debatu a naše členka strany – lékařka – běžela poskytnout první pomoc. Naši příznivci se mezitím šli podívat, co se děje. Jestli u toho incidentu byla místní ochranka nebo zaměstnanci areálu, nevím. S námi to nijak nesouviselo, předsedkyně akorát zůstala s rodinou nájemce do té doby, než se vrátil z nemocnice. Bohužel, věc se stala před dětmi. Nemůžeme se vyjadřovat k tomu, zda pronajímatel uhodil, nebo neuhodil ženu, zkrátka to nevíme,“ konstatoval Roun.

Vlajka v koši? Nešťastný fotografický moment

Podotkl, že novináři nebyli v publiku a zřejmě vyčkávali, až Konečná uzavře diskuzi, aby si ji mohli odchytnout. Celý případ označil za nafouknutou bublinu, která se KSČM netýká. Nedlouho po potyčce přijela záchranka i policie. Od násilného incidentu se komunisté distancovali.

Ohledně fotografie s komunistickou vlajkou, kterou místní účastníci diskuze „nasadili“ do odpadkového koše, sdělil Roun redakci CNN Prima NEWS, že o ničem takovém nemá žádné informace. Není tedy jasné, zda šlo o protest, nebo jen nešťastný fotografický moment, kdy se členové strany snažili vlajku upevnit.

X X X

 Francie je na nohou. Zpěvačka se otřela o oblíbenou píseň, reagují i politici

Línou letní atmosféru ve Francii rozvířila debata, zda je milovaný národní hit „pravicový“. Řeč je o písni Connemarská jezera od zpěváka Michela Sardoua. Francouze nadzvedla slova zpěvačky Juliette Armanetové, jež řekla, že je jí skladba z osmdesátých let odporná. Do boje proti hanění národního pokladu se zapojili i francouzští politici.

Píseň v originále nazvaná Les Lacs du Connemara vyznává lásku drsné přírodě irského venkova, tradičnímu životu, nahé Maureen a katolíkům. S Francií nemá text skladby nic společného kromě toho, že jej napsal francouzský autor Jacques Revaux a nazpíval známý šansoniér Sardou.

Přesto se táhlá melodie dodnes vyhrává ve francouzských obcích na svatbách a oslavách. Francouze tak nadzvedla odpověď zpěvačky Armanetové na dotaz, které tři písně by ji přiměly odejít z večírku. Úspěšná písničkářka odvětila „třikrát Connemarská jezera“.

„Je to píseň, která se mi opravdu hnusí. Je taková skautská, sektářská, její hudba je odpudivá. Je to pravicové, nic dobrého na tom není,“ pronesla devětatřicetiletá Francouzka v belgické televizi Tipik.

 Juliette Armanet dit à peu près les mots de Sardou mais en plus poli quand on a lui proposé Les lacs du Connemara „c’est quoi cette merde ?“ https://t.co/QY5aYk0lmg | (0:29)

Juliette Armanet dit à peu près les mots de Sardou mais en plus poli quand on a lui proposé Les lacs du Connemara „c’est quoi cette merde ?“ https://t.co/QY5aYk0lmg

Reakcí se dočkala okamžitě. Lidé se jí třeba vysmáli, že zatímco ona kritizuje čtyřicet let starou píseň od téměř osmdesátiletého zpěváka, její skladby už za čtyřicet let nebude znát vůbec nikdo. Do debaty se přitom zapojili i francouzští politici. Předseda středopravicových Republikánů Éric Ciotti zpěvačce vzkázal, že Michel Sardou je prostě Francie.

„Idol mnoha generací, zpěvák se silným charakterem a sebevědomím. Velké sousto pro sluníčkáře!“ napsal na X (dříve pod názvem Twitter). Poslanec za krajně pravicovou stranu Reconquête (Znovudobytí) Gilbert Collard zase zpěvačku nepřímo nazval krávou, když navrhl, že by ji popsal slovem z názvu kritizované písně – conne. Vulgarita se používá v hovorové francouzštině pro hanlivé označení žen.

Armanetové se pak zastal poslanec za Zelené Aurélien Taché, který řekl, že sám pochází z dělnické třídy, v níž Sardoua nikdy neměli rádi. S kritikou písně je tak prý v naprostém souladu. „Navíc mám Juliette Armanetovou rád a ještě víc miluji svobodu projevu,“ dodal.

Média nicméně poukazují na to, že si písničkářka vybrala jednu z nejméně problematických písní, jež Sardou za svou dlouhou kariéru nazpíval. Connemarských jezer se prodalo víc než milion kopií, podotýká také list Le Figaro a pro Armanetovou i všechny ostatní sestavil pětici Sarduových skladeb, které jsou skutečně považovány za pravicové.

V minulosti totiž hudební idol Francouzů kritizovali například za píseň Le Temps des Colonies, protože v ní prý oslavuje kolonialismus. Sardou se bránil s tím, že jde o sarkasmus. U písně Les Villes de Solitude to zase schytal za slova o tom, že chce znásilňovat ženy, přinutit je k tomu, aby mě obdivovaly, vypít jejich slzy a zmizet v kouři. Naopak text písně Les Musulmanes (Muslimky) kritizuje povinné zahalování muslimských žen.

„Obviňují mě, že jsem reakcionář, protože otevírám pusu a říkám, co si myslím. Ale když říkají, že Sardou je pravicový, v podtextu často zní krajně pravicový. A to jsem nikdy nebyl. Spadl jsem do pasti, protože jsou mé texty často v první osobě. Lidé si pak myslí, že zpívám o tom, co si myslím,“ uvedl Sardou v roce 2020. Co si myslí o aktuální kauze, není známo.

 X X  X 

 Dva Američané nelegálně přespali na Eiffelovce. Čeká je trestní oznámení

Ochranka Eiffelovy věže nalezla v pondělí brzy ráno v objektu památky dva spící americké turisty. Ti se zde pravděpodobně ukryli již v neděli večer. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na policii a společnost, která slavný pařížský monument provozuje. Na oba cizince se chystá podat trestní oznámení.

Dva vetřelci byli objeveni v časných ranních hodinách ještě před 9:00, kdy památka otevírá pro veřejnost. Stalo se tak poté, co ochranka prováděla rutinní obchůzku. Turisté se nacházeli mezi druhým a třetím patrem věže v oblasti nepřístupné veřejnosti.

„Nepředstavovali žádnou zjevnou hrozbu,“ uvedla společnost Sete, která Eiffelovu věž spravuje a kterou z 99 procent vlastní pařížská radnice.

„Dvojice zaplatila v neděli po 22. hodině vstupné a při sestupu po schodech pravděpodobně přelezla zábrany,“ uvedl pro AFP policejní zdroj. Hasiči včetně specializované jednotky se provinilce podle stejného zdroje v pondělí brzy ráno vydali vyzvednout a odvést dolů. Oba muže pak převezli na policejní stanici sedmého obvodu k výslechu. Společnost Sete naznačila, že na ně podá trestní oznámení. Eiffelova věž byla pro veřejnost znovu otevřena asi s hodinovým zpožděním, kolem 10:00.

Po dvou sobotních evakuacích, které vyvolaly telefonáty s falešnými bombovými hrozbami, tento incident představuje další narušení chodu Eiffelovky pro turisty. Policie vše vyšetřuje. V pondělí ráno opět obdržely tři pařížské policejní stanice e-mail, který naznačoval přítomnost bomb u Eiffelovy věže, Sete se však rozhodla tentokrát památku neevakuovat.

X X X

 Sousedům nosili koláčky, řídil sanitku. Vyklubali se z nich špioni pro Rusko

Britské úřady zadržely a vznesly obvinění vůči třem bulharským občanům, kteří čelí podezření ze špionáže pro Rusko, informoval v úterý server BBC News. Obvinění byli zatčeni již v únoru a od té doby jsou ve vazbě, údajně pracovali pro ruské bezpečnostní služby.

Trojice je obviněna z držení dokladů totožnosti s „nesprávným úmyslem“, které měla s vědomím, že jsou falešné. Podle BBC se jednalo o pasy, občanské průkazy a další doklady pro Spojené království, Bulharsko, Francii, Itálii, Španělsko, Chorvatsko, Slovinsko, Řecko a také Českou republiku.

Trojici zatkli detektivové protiteroristického oddělení londýnské metropolitní policie. Podle BBC se jedná se o 45letého Orlina Ruseva, 41letého Bisera Džambazova a 31letou Katrin Ivanovovou, kteří všichni v Británii žili už několik let.

Rusev má za sebou obchodní kontakty v Rusku. Do Británie se přestěhoval v roce 2009 a tři roky pracoval ve finančních službách. Na svém online profilu na síti LinkedIn uvádí, že později vlastnil firmu, která se zabývala i odposlechem komunikací nebo elektronických signálů. Rusev, jehož poslední adresou je přímořský penzion v Great Yarmouth, také uvádí, že kdysi působil jako poradce bulharského ministerstva energetiky.

V Harrow bývalí sousedé popisují Džambazova a Ivanovovou jako pár, uvedla BBC. Džambazov údajně pracoval jako řidič sanitky a Ivanovová se na svém online profilu na LinkedIn označuje jako laborantka v soukromé zdravotnické firmě.

Dvojice, která se do Británie přestěhovala zhruba před deseti lety, vedla komunitní organizaci poskytující služby Bulharům, včetně jejich seznamování s „kulturou a normami britské společnosti“. Podle bulharských státních dokumentů na internetu pracovali také pro volební komise v Londýně, které zprostředkovávají hlasování v bulharských volbách občanům žijícím v zahraničí.

Sousedé ze dvou domů, které pár dříve obýval, BBC řekli, že jim jako dárky nosili koláče a dorty. Policie podle nich v posledním domě dvojice strávila značnou dobu jeho prohledáváním, na místě byli policisté déle než týden.

K obvinění se nevyjádřili

Tři obžalovaní by měli v lednu stanout před trestním soudem Old Bailey, kde se odehrávají nejsledovanější trestní procesy v Británii. K obviněním se zatím nevyjádřili.

Protiteroristická policie v minulosti veřejně hovořila o rostoucím množství času, který věnuje šetřením různých podezření na ohrožení státu a špionáž, zejména v souvislosti s Ruskem. Znepokojení britských úřadů vyplývá ze známých incidentů z posledních let, které se týkaly operací ruských zpravodajských služeb v Británii.

Bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni v Salisbury v březnu 2018, oba útok přežili. Později se ukázalo, že šlo o otravu paralytickou látkou novičok. Při manipulaci s kontaminovanými předměty se otrávili i další tři Britové, jedna žena zemřela. Britské úřady oznámily, že za útokem stojí dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU.

V roce 2021 česká vláda oznámila, že stejní agenti GRU byli v roce 2014 zapojení do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, při kterých zahynuli dva čeští občané. V září loňského roku britská policie v případu pokusu o otravu Skripalových obvinila třetího Rusa.

X X X

 Zemřel Petr Sommer, legenda archeologie a expert na církevní památky

Ve věku 73 let zemřel profesor Petr Sommer, archeolog, historik a dlouholetý ředitel Centra medievistických studií. Během své vědecké kariéry se zabýval zejména církevní archeologií a středověkou duchovní kulturou. V roce 2017 mu bylo uděleno nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava.

O jeho úmrtí informoval na Facebooku archeolog Karel Nováček. Zprávu o smrti jednoho z předních českých archeologů potvrdilo na dotaz redakce iDNES.cz Centrum medievistických studií, kde Sommer dlouhá léta působil.

Od roku 2015 byl Sommer členem Učené společnosti České republiky. O dva roky později získal prestižní vědeckou cenu Česká hlava.

Petr Sommer vystudoval obor prehistorie-dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté pracoval jako archeolog ve Východočeském muzeu v Hradci Králové, později v Muzeu hlavního města Prahy.

Od roku 1976 pracoval v Archeologickém ústavu Československé akademie věd (ČSAV), kde rovněž po dobu dvou volebních obdobích zastával také funkci ředitele. Později rovněž působil jako ředitel Centra medievistických studií Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy.

Za svůj život napsal Sommer také velké množství odborných publikací, ve kterých se věnoval zejména historii českých klášterů a ranému středověku.

X X X

Olomoucko pomůže zraněným zvířatům

Čtyři záchranné stanice zvířat, které působí v Olomouckém kraji, se i letos mohou spolehnout na podporu hejtmanství. Z krajského rozpočtu si mezi sebe rozdělí 300 tisíc korun. Peníze poslouží například na péči o zraněná srnčata, čápy nebo labutě.

„Záchranné stanice si musely dříve o dotační podporu kraje žádat. To už teď neplatí, protože jsme se rozhodli jít opačnou cestou – kraj si u záchranných stanic objednává péči o zraněné zvířata formou služby. Takhle je to jednodušší, přehlednější a efektivnější,“ vysvětlil Martin Šmída, radní Olomouckého kraje pro oblast životního prostředí.

V regionu tradičně fungují čtyři záchranné stanice zvířat – Ornis na Přerovsku a dále pobočné spolky Českého svazu ochránců přírody v Rudě nad Moravou, Němčicích nad Hanou a v Rýmařově.

Letošek je výjimečný

Na nedostatek práce si záchranné stanice zvířat v Olomouckém kraji rozhodně stěžovat nemůžou. Zvlášť ne letos, kdy dravci stihli hned dvě snůšky mláďat, a tak se v záchranných stanicích zhusta vyskytují například zraněné nebo opuštěné sovy či poštolky.

A s vrcholícím létem se do péče ochránců přírody dostávají také labutě. „Teď nám přibylo několik malých labutí, které jejich rodiče opustili. U nás hezky pookřály, společně chodí k vodě a až povyrostou, čeká je návrat zpátky do přírody,“ ujistila Lidmila Kňourková ze záchranné stanice v Němčicích nad Hanou.

Možná překvapivě nejnákladnější položkou v provozních výdajích každé záchranné stanice není krmení ani veterinární péče, ale doprava zvířat. Pro zraněné živočichy totiž vyjíždí ochránci přírody i několikrát denně. Ing. Mgr. Alena Minxová, tisková mluvčí

X X X

SPARTA  DO  EVROPSKÉ  LIGY  NEPOSTUPUJE

Divokou přestřelku na Letné nakonec rozhodli Dánové na penaltyFotbalisté Sparty podlehli v domácí odvetě 3. předkola Ligy mistrů FC Kodaň na penalty 2:4, v součtu s úvodní bezbrankovou remízou ze soutěže vypadli a zahrají si závěrečné předkolo Evropské ligy. V normální hrací době skončil zápas 1:1 a po prodloužení 3:3. Pražané se o postup do skupiny Evropské ligy utkají s horším z dvojice AEK Atény –⁠ Dinamo Záhřeb, jistou mají minimálně účast v Evropské konferenční lize.

X X X

 NA BARUMCE NA  ZLÍNSKU STARTUJE DEVĚT CUPOVÝCH PEUGEOTŮ

Dvaapadesátý ročník Barum Czech Rally Zlín startuje už tento týden a pro účastníky Peugeot Rally Cupu je to předposlední podnik letošní sedmé sezóny. Legendární Barumku si nikdo nechce nechat ujít nejen pro její nenapodobitelnou atmosféru, ale také pro ojedinělou možnost porovnání s elitní evropskou špičkou. Také proto je startovní listina seriálu pestrá a nechybí v ní ani loňská vítězná dvojice T&T neboli Jaromír Tarabus a Daniel Trunkát.

 V seznamu přihlášených figuruje celkem 14 posádek s vozy Peugeot 208 Rally4 z deseti evropských států, čtyři dvojice budou startovat s původní variantou 208 R2. Značka Peugeot tak má ve startovní listině početné zastoupení, do seriálu Peugeot Rally Cup je přihlášeno 9 posádek. Mezi největší favority patří Jaromír Tarabus, který společně se svým navigátorem Danielem Trunkátem proměnil pět loňských startů v pět vítězství. „Barumka je letos o týden dříve a jak to vypadá, bude extrémní vedro. Je možné, že přijde nějaká bouřka nebo přeháňka, která může ovlivnit celý průběh závodu. V loňském roce jsme tady s Danem končili a oslavili páté vítězství v řadě, takže vlastně bez jednoho týdne přesně rok jsme v autě neseděli. Doufám, že se dostaneme rychle do tempa a potrápíme mladé soupeře. Ti jsou ale za celou sezónu rozjetí a jedou velmi rychle. Pochopitelně je sleduji, a to samé platí o zahraničních posádkách. My si ale jedeme Barumku hlavně užít, i když zadarmo se určitě nedáme,“ poznamenal Jaromír Tarabus.

Průběžným lídrem sedmého ročníku Peugeot Rally Cupu je David Štefan, který pomýšlí na dobré umístění v cupu i v hodnocení vozů s jednou poháněnou nápravou. „Rád bych řekl, že si jedeme Barumku především užít, ale moc dobře vím, že nás čeká náročný víkend. Ona tomu vlastně předchází také náročná příprava, takže už teď máme za sebou hektický týden. Barumka je nejdelší soutěž našeho šampionátu a v kombinaci s vedrem a silnou konkurencí to nebude jednoduché. Ale i tak se těšíme a doufám, že udržíme krok s evropskou špičkou,“ nechal se slyšet David Štefan.

„Barumka je pochopitelně velkým pojmem u nás i v celé Evropě. Pro naše posádky je to ojedinělá příležitost k porovnání se zahraničními jezdci na stejných vozech. Je potěšitelné, že se ve startovních listinách objevuje stále více speciálů Peugeot 208 Rally4. Já osobně se těším na výkony našich posádek a jsem přesvědčený, že budou pro evropské týmy s vozy 208 Rally4 rovnocennou konkurencí,“ dodal Marco Venturini, ředitel značky Peugeot v ČR.

 Dvaapadesátý ročník Barum Czech Rally Zlín startuje v pátek 18. srpna 2023 superspeciální městskou rychlostní zkouškou Zlín. Start prvního vozu je ve 21:00 hodin. PEUGEOT RALLY CUP CZ, Jan Koudelka