Politik Demokratické strany Robert Kennedy Jr. ve vysílání televize FoxNews kritizoval Washington a americká média za lži na téma ukrajinského konfliktu. O Ukrajině hovořil jako o loutce ve válce mezi USA a Ruskem, kde hlavním cílem Washingtonu je oslabení Ruska a změna systému v Rusku.

„Lhali nám o pandemii, lžou nám o válce na Ukrajině. Bylo nám řečeno, že jsme na Ukrajině z humanitárních důvodů, ale ukázalo se, že cílem je svrhnout vládu a oslabit Rusy.“

Politik také řekl, že Bílý dům a Pentagon lžou o příčinách konfliktu a nejsou vůči Američanům upřímné ohledně ztrát ukrajinské armády. Poslední čísla podle něj ukazují, že na frontě zahynulo 350 000 ukrajinských vojáků.

„Lhali nám o příčinách války. Že naše reakce je reakcí na Putinovu agresi, ale neokonzervativci ve Washingtonu tuto válku připravovali a vyvolávají ji už 10 let,“ Robert Kennedy Jr., server vasevec.cz

X X X

Berjan Tutar: Erdoganova legenda, která otřásla Západem

Zpočátku byl svět rozdělen na sedm částí, ale ve dvacátém století se Západ rozhodl vládnout ve všech regionech sám, píše Bercan Tutar na portálu tureckého listu Sabah (Ráno). Nyní ale jeho hegemonie skončila. Recep Tayyip Erdogan, Vladimir Putin a Si Ťin-pching sebevědomě otřásají trůnem USA a EU a vytvářejí nový globální multipolární řád

Pohled z Turecka, navíc se zjevnými sympatiemi k staronové hlavě státu, je jistě zajímavým protipólem názorů šířených západním mainstreamem před volbami, který toužil po pádu prezidenta Erdogana a očividně – a nakonec mylně – vyzdvihoval jeho soupeře.

Ve starověku se světová geografie dělila na sedm částí světa. Jednalo se o Indii, Arabský poloostrov, Čínu, Írán, Afriku, turecké a řecké (západní) země. Během posledních čtyř století začal Západ ovládat téměř všechny kontinenty světa.

V tomto století se však globální řád vytvořený USA a Evropou a známý jako „tržní civilizace“ hroutí.

Svět se vrací k multipolaritě.

Jedním z největších přispěvatelů k těmto změnám je bezesporu Nové Turecko v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Západní analytici ho již považují za jednoho ze tří politických vůdců, kteří založili nový multipolární světový řád, spolu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Zájem o prezidentské volby konané v Turecku, které je klíčovou zemí starého i nového světa, proto měl i globální rozměr.

Obrazně řečeno, sedm částí světa a čtyři kontinenty sledovaly volby u nás se zatajeným dechem.

V tomto ohledu byly volby v Turecku osudové pro celý svět.

Gratulace, která následovala jedna za druhou od vůdců ostatních zemí po Erdoganově vítězství 28. května, a nadšený jásot lidí šířil legendu o našem prezidentovi.

Erdogan, který se stal globální značkou v mezinárodní politice, mění Nové Turecko v hráče, který se ve všech směrech stává vzorem pro svět.

Nezapomínejme, že turecký lid, který 14. a 28. května dal ostatním zemím lekci z demokracie, svou vysokou účastí v transparentních a spravedlivých volbách na kousíček rozbil nálepku „diktátora“, kterou Západ Erdoganovi pověsil.

Legendární úspěch tureckého prezidenta nadále podkopává globální status quo nejen na politické scéně, ale také na vojenské, kulturní a ekonomické frontě a slouží jako zdroj inspirace pro země ovládané imperialistickým centrem.

A to znamená, že dialektická sociálně orientovaná teorie dějin Ibn Khaldúna (arabského muslimského filozofa, historika, myslitele.), s důrazem na vůdce, vycházející z „asabiya“ anatolského poznání, je ztělesněna v „Novém Turecku“.

A tato dynamika dnes otřásá trůnem západního světa.

I lídři evropských zemí nyní jeden po druhém ustupují před legendou o Erdoganovi. Nejen Východ, ale i Západ začaly vkládat naděje do Erdogana, který se stal klíčovým hráčem světové diplomacie a krizového managementu.

To povede k tomu, že pod názvem „turecký věk“ se opět rozšíří osmanský univerzalismus, který svět potřebuje. Takže díky „Novému Turecku“, které udeřilo na nadvládu Západu, svět získá zpět sedm částí, po kterých tolik toužil.

X X X

Kolikrát musí ještě Biden upadnout, aby definitivně odpadl?

Někdo nenávidí Putina, někdo Bidena.

Z hlediska časové posloupnosti, celá válka Západu proti Rusku vypukla v okamžiku, kdy Joe Biden během přátelské telekonference, kdy každý očekával, že se domluví s Vladimírem Putinem o zajištění bezpečnostních záruk Ruska, které je doslova obklopeno nepřátelskými státy NATO, hodil zpátečku a žádnou dohodu nepřipustil. Největší kámen úrazu se týkal Ukrajiny, o které bylo řečeno, že její cesta do NATO je otevřená.

A tak přichází momenty, kdy nastupují náhradní scénáře a jedním z nich je, že silně sklerotický prezident Biden, který si často nepamatuje jména a ani kde se právě nachází, odpadne z prostého faktu, že rád a často v nejnejvhodnějším okamžiku padá a pokud možno, když na něj míří zvědavé kamery.

Včerejší pád, kdy při předávání diplomů na americké námořní akademii ve státě Colorado zakopl a upadl byl, dalším pádem v pořadí. Chvíli ležel na zemi, poté se za pomoci ochranky zvedl a ukazoval na místo, o které zavadil.

Ať tak či onak, demokraty čeká možná větší problém s americkými volbami než republikány. Nejenom, že ani demokraté nejsou přesvědčeni, že je Biden pro svou stařeckou sešlost nejvhodnějším kandidátem, starost jim může způsobovat, že kdyby se něco stalo a Biden skutečně odpadl, přicházela by v úvahu jako kandidátka viceprezidentka Kamala Harris, která sice nepadá na zem, ale je celkově shledávána převážně neschopnou.

Ať tak či onak, do voleb čeká Američany i svět ještě téměř dva roky.

Čím více bude Biden padat, tím větší je naděje, že válka proti Rusku skončí, ať již by se stal prezidentem Donald Trump či Ron de Santis.

Konečně o nic jiného většině světa, mimo tzv. kolektivního Západu, nejde… Přeji krásný den, přátelé. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

EKONOMKA  ŠVIHLÍKOVÁ  RADÍ  STANJUROVI,  VRÁTIT  SE  K  DRÁTŮM

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) by se měl vrátit k elektrotechnickým drátům, než aby se věnoval rozpočtu. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekla ekonomka Ilona Švihlíková. Podle ní Stanjura vůbec nerozumí makroekonomice. Ekonom a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček se však šéfa státní kasy zastal. Stanjuru označil za pracovitou osobu a výrazně lepšího ministra, než byla Alena Schillerová (ANO).

 „Pan Stanjura by se měl vrátit k elektrotechnickým drátům. Neměl by se věnovat rozpočtu a vůbec ne financím, protože nerozumí makroekonomice. Co vyjíždí z ministerstva financí, je účtařina, k tomu hodně hloupá účtařina. Není tam žádné porozumění, například jak inflace ovlivní reálné mzdy, které jsou naprosto klíčová položka, když se bavíme o výkonu ekonomiky,“ řekla Švihlíková ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Zmínkou o drátech zřejmě narážela na skutečnost, že Stanjura elektrotechniku kdysi studoval. Ministra financí se naopak zastal Štěpán Křeček.

„Vždycky záleží, s kým se porovnáváte. Jestliže budeme srovnávat pana Stanjuru s (předchůdkyní) Alenou Schillerovou, tak je samozřejmě on výrazně lepším ministrem financí. Je pracovitý, má zdravý selský rozum a nenechá se opít rohlíkem, což jsou velice důležité předpoklady pro úspěšného ministra financí. Jsem rád, že se nakonec pod jeho taktovkou sestavil realistický ozdravný balíček. Věřím, že vláda ho zvládne prosadit,“ uvedl Křeček.

Ekonom, který nyní působí jako poradce premiéra, ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil, že současný stav financí je neudržitelný. K podobě vládního konsolidačního balíčku se pak Křeček vyjádřil následovně: „Možností, jak stát dostat znovu do kondice, je mnoho. Neříkám, že ta zvolená je zároveň nejlepší. Jenže je jediná, na které se shoduje většina v Parlamentu. Tím pádem je prosaditelná a realizovatelná.“

X X X

Varšava zažila největší protest od roku 1989. Lidem vadí chystané zákony

V polském hlavním městě Varšavě se v neděli v poledne sešlo na půl milionu lidí, kteří demonstrovali proti vládě a zejména navrhovanému zákonu o zřízení komise pro posouzení vlivů Ruska v Polsku. Protestující svolala v polovině dubna opoziční strana Občanská platforma (PO). Její lídr, Donald Tusk, přivítal příznivce s tím, že „hlas Poláků nelze umlčet“.

Organizátoři uvedli, že protest bude „největší za posledních 30 let“. Účast s odvoláním na informace radnice odhadli na půl milionu lidí, napsala agentura AFP. Přišel je podpořit i Tusk, který se chopil krátkého projevu. „Prvním krokem k vítězství je, aby Polsko, Evropa, ale i celý svět uznali naši sílu,“ řekl lídr PO.

„Tuto vlnu nezastavíme, ten obr už se probudil. Jsem hrdý, že tu mohu být a říci, že zvítězíme,“ dodal Tusk před demonstranty, kteří v průběhu odpoledne vyšli přes město směrem k Hradnímu náměstí.

V čele průvodu kráčeli vedoucí představitelé Občanské platformy doprovázení nositelem Nobelovy ceny za mír a bývalým šéfem odborového svazu Solidarita Lechem Walesou, napsala agentura AFP.

Podle Reuters v neděli do Varšavy přijížděly již od rána stovky autobusů s příznivci opozice z celé země. Účastníci uvedli, že motivací je pro ně zejména nově navrhovaný zákon. Jiní demonstranti kritizovali stoupající životní náklady. „To stačí!“, „Nechceme autoritářské Polsko“, „PiS je drahá“, hlásaly transparenty.

Tusk v projevu prohlásil, že současná iniciativa opozice je svým významem srovnatelná s bojem proti komunismu před rokem 1989. „Chceme svobodné, zákony dodržující, bezpečné, férové, čisté a zelené Polsko,“ uvedl na akci Tusk.

„Chceme pro naše děti svobodnou zem,“ prohlásil podle agentury AP devětačtyřicetiletý Radek Tusinski, který se na pochod vypravil i s manželkou a dvěma malými dětmi. Poznamenal, že se obává plíživého návratu autoritářského systému podobného tomu, který si pamatuje z dětství.

Polský prezident Andrzej Duda totiž na konci května oznámil, že podepíše zákon o zřízení komise pro posouzení vlivů Ruska v Polsku v letech 2007 až 2022.

„Lex Tusk“, zní z opozice

Opozice však zákon označuje za hon na čarodějnice proti oponentům národně-konzervativní vlády. A to v době, kdy zemi čekají parlamentní volby.

Občanská platforma zákon překřtila na „Lex Tusk“ s využitím latinského termínu pro „zákon“. Podle nich je cílem zákona odstavit předsedu PO a bývalého premiéra Donalda Tuska z politické scény před parlamentními volbami plánovanými na letošní podzim.

Tusk už v květnu zareagoval tím, že prezidenta na 4. června pozval na „společenské konzultace“ v podobě opoziční demonstrace, kterou svolal do Varšavy na výročí prvních polosvobodných voleb z roku 1989, připomíná zahraniční tisk.

„Bude nás dobře slyšet a vidět z oken vašeho paláce. Přijdete?“ napsal tehdy na Twitteru. Další z opozičních předáků, Szymon Holownia, který vede hnutí Polsko 2050 a který si dosud udržoval od Tuska odstup, před novináři ohlásil účast na Tuskem svolané demonstraci a vyzval k účasti i další Poláky.

Cílem opozice je mobilizovat voliče proti konzervativní vládě, již opozice obviňuje z narušování principů demokracie. Kritici z řad domácí opozice i mezinárodních organizací totiž vládě Práva a spravedlnosti (PiS) dlouhodobě vytýkají, že od svého nástupu k moci v roce 2015 omezuje nezávislost soudní moci, potlačuje menšiny, především pak členy skupiny LGBT+, a porušuje i další evropské hodnoty, jako je pluralita médií či akademické svobody.

Polský premiér Mateusz Morawiecki podle agentury PAP nedělní demonstraci zlehčoval a prohlásil, že nebyla podle něj tak spontánní, jak ji organizátoři představovali.

„Trochu mě rozesmává, když staré lišky, které jsou v politice mnoho a mnoho let, organizují protivládní pochod a prezentují ho jako spontánní občanský protest,“ reagoval šéf polské vlády, který dále tvrdil, že z ústředí Občanské platformy přišel pokyn, aby její zástupci přivedli do Varšavy „co nejvíce aktivistů“.

X X X

REKTOŘI  VARUJÍ  FIALU,  PLOŠNÉ  ŠKRTY  PROHLOUBÍ  NESTABILITU

Plošné škrty ve školství a vědě prohloubí personální nestabilitu, míní rektoři

Rektoři veřejných a soukromých vysokých škol v Česku jsou proti snížení rozpočtu na vzdělávání a vědu v letech 2024 až 2026. V aktuálním pracovním návrhu státního rozpočtu to navrhlo ministerstvo financí. Rozpočet by se měl snížit podle pracovní verze o desetinu. Rektoři se tak obávají odchodu vědců a akademiků.

 Plošné škrty v českém školství a vědě mohou přinést snižování konkurenceschopnosti univerzit a vědeckých pracovišť a prohloubit personální nestabilitu. Zároveň rektoři varují před nahrazováním peněz pro vysoké školy financemi z evropských fondů, řekl v pondělí za Českou konferenci rektorů (ČKR) její předseda Martin Bareš.

„ČKR dlouhodobě poukazuje na neuspokojivý stav financování českého vysokého školství a opakovaně zdůrazňuje nutnost zvýšit podíl financování vysokého školství zpět na úroveň 0,65 procent HDP, neboť aktuální podíl je v České republice nižší než v ostatních zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Další snižování finančních prostředků v oblasti vysokého školství považuje ČKR za zcela nepřijatelné a hluboce neprozíravé,“ uvedl Bareš, který je předsedou vysokoškolské reprezentace a rektorem Masarykovy univerzity v Brně.

Jedním z důvodů proti snižování rozpočtu pro univerzity je očekávaný nárůst počtu zájemců o studium a studentů v dalších letech. Na univerzity se budou hlásit silné populační ročníky, které nyní nastupují na střední školy. Plošné škrty v rozpočtu na vědu a školství přitom mohou podle rektorů vyvolat odchody vědců a akademiků, a hrozí tak prohlubování personální nestability a snižování konkurenceschopnosti českých VŠ. Méně peněz na vědu podle ČKR omezí vědecká bádání.

Vrchní představitelé univerzit rovněž varují před nahrazováním peněz pro vysoké školy z českého státního rozpočtu financemi z Evropských strukturálních a investičních fondů. Český stát by měl snížit závislost na účelovém financování, míní rektoři.

Podle návrhu rozpočtu na rok 2024, který unikl do médií, by se rozpočet na vědu a výzkum měl snížit o desetinu a MŠMT by oproti letošku mělo na výdajích ušetřit 30 miliard korun. Pro tento rok je na výzkum a vývoj ve školství vyhrazeno zhruba 20 miliard korun, a to včetně peněz z Evropské unie. Částka je zhruba o půl miliardy korun vyšší než v roce 2022. Na vzdělávání na veřejných univerzitách je letos určeno asi 31 miliard korun, loni to bylo 28,6 miliardy Kč.

Pracovní verze

Ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) a ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT Tereza Fojtová řekly, že uniklý návrh rozpočtu je pouze pracovní verzí. O podobě rozpočtu na rok 2024 se podle nich povedou nyní diskuse.

Langšádlová uvedla, že snížení rozpočtu pro vědu, výzkum a inovace o deset procent je nepřijatelné. Podle Fojtové se verze rozpočtu musí upravit, protože nezohledňuje závazky vlády vůči školství. Patří k nim například závazek mít platy učitelů od příštího roku na úrovni nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy. Úpravu platů minulý týden schválili senátoři.

X X X

ANO a pětikoalice drží pozice, přechody voličů mezi bloky jsou velmi vzácné

Politická scéna je stále výrazně rozpolcená na podporovatele stran vládních a opozičních, uvádí ve své analýze květnového volebního modelu agentura STEM. Fluktuace hlasů probíhá uvnitř bloku vládních stran i uvnitř bloku stran opozičních, přechody mezi bloky jsou velmi vzácné, upozorňuje.

 Volby by v květnu podle modelu STEM, který v neděli zveřejnila televize CNN Prima News, vyhrálo opoziční ANO s 33,5 procenty hlasů, před ODS se 14,6 procenty a Piráty s 10,8 procenty. Podle analýzy, kterou agentura poskytla, nejsilnější míru přijatelnosti vykazuje hnutí ANO, když jej zvažuje až 37 procent veřejnosti. „Zjevně dokáže oslovit rozmanité skupiny voličů,“ stojí v závěrech analýzy.

„Strany vládní koalice od sněmovních voleb v součtu mírně ztratily, nesledujeme však systematický přesun jejich voličů k jiným uskupením. Jejich voliči patrně nevidí relevantní alternativu,“ upozorňuje STEM.

SPD má 9,3 procenta, STAN s 5,8 procenta. Ze Sněmovny by vypadly vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, pokud by kandidovaly samostatně. TOP 09 by podle volebního modelu STEM v květnu získala samostatně 4,7 procent a lidovci 3,4 procenta.

Průzkum však nijak nevzal v potaz, že jak TOP 09, tak KDU-ČSL, jsou součástí koalice SPOLU s občanskými demokraty. Agentura STEM rovněž poskytla analýzu průzkumu. Z ní například vyplynulo, že pětina až čtvrtina veřejnosti se řadí mezi obvyklé nevoliče, necelá polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří.

„Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek,“ uvádí analýza.

Současně podotýká, že maximální možný zisk vykazuje hnutí SPD s 22 procenty. SPD podle agentury pro voliče nese silný kritický náboj. Oproti dřívějšku nicméně mírně oslabilo, zřejmě ve prospěch nejsilnější opoziční síly – hnutí ANO – a také na tom patrně vydělala nové formace PRO.

STEM současně poukazuje na to, že politická scéna je stále výrazně rozpolcená na podporovatele stran vládních a opozičních.

Analýza společnosti STEM.

Agentura také uvádí, že u vládních stran je patrná silná vazba mezi všemi stranami.

ANO má oporu u starších voličů

„Je relativně nejméně přijatelná pro příznivce ostatních vládních stran. Potenciál i možný zisk STAN se po otřesech loňského roku stabilizuje,“ míní v závěrech agentura.

Hnutí ANO nachází významnou oporu u lidí se základním vzděláním a vyučených, a především pak u voličů starších 60 let. Mladí voliči nacházejí útočiště u Pirátů, STAN a také TOP 09. „Vládní strany si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním, u nižších stupňů vzdělání je jejich pozice slabší,“ podotýká agentura a současně dodává:

„Nad volební účastí nejvíce váhají lidé ve věku 45–59 let. Pevné je odhodlání u voličů ODS i u voličů hnutí ANO. U ODS i ANO zaznamenáváme poměrně silnou osobní vazbu k volené straně.“ Bercan Tutar (Sabah)

X X X

LUKAŠENKO:  UKRAJINA  SE  MĚLA  ŘEŠIT  UŽ  V  ROCE  2014

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko řekl, že Rusko a Bělorusko měly vyřešit „ukrajinskou otázku“ už v roce 2014. Nyní má totiž Kyjev k dispozici silnou armádu. Lukašenko patří mezi nejbližší spojence ruského prezidenta Vladimira Putina, vůči Ukrajině se vyjadřuje negativně dlouhodobě.

Lukašenko prohlásil, že „zcela souhlasí“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že Rusko válku na Ukrajině nerozpoutalo. Podle běloruského diktátora válka dokonce začala „dlouho před rokem 2014“. Řekl to při setkání Rady hlav bezpečnostních a zvláštních služeb Společenství nezávislých států.

Právě rok 2014, kdy se odehrály rozsáhlé protesty vedoucí k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a Rusko obsadilo ukrajinský poloostrov Krym, podle běloruského lídra předznamenal další dění. „Viděli jsme, co se zde stalo: hnědý převrat a k čemu je Ukrajina vedena, aby dělala. Viděli jsme, kdo je v popředí,“ řekl. Podle portálu Politico jeho slova naznačují, že se Lukašenko stal úplnou ruskou loutkou.

Rusko od roku 2014 obviňuje Ukrajinu, že se dopouští diskriminace rusky mluvícího ukrajinského obyvatelstva. Minulý rok ji napadlo s tím, že pouze tak zabrání údajné genocidě. Moskva též naznačuje, že Kyjev je jen nástroj v rukou Západu, a speciálně Washingtonu, proti Rusku.

„Viděli jsme to přicházet,“ tvrdí Lukašenko, že pokud by válka nevypukla minulý rok, „začala by zítra, ale s horšími podmínkami pro Rusko a Bělorusko“. „Jedinou chybou, kterou jsme pravděpodobně udělali, je, že jsme nevyřešili tento problém v letech 2014–2015, kdy Ukrajina neměla žádnou armádu. Chtěli jsme to udělat mírumilovně. Oni však využili tento čas, aby rozvinuli síly schopné boje,“ postěžoval si Lukašenko.

Není jasné, jakým způsobem by si Lukašenko vyřešení „ukrajinské otázky“ představoval. Rusko neuznává Ukrajinu jako samostatný stát, okupovaná území formálně připojilo k sobě. Západ, Ukrajina ani další státy ale anexi neuznávají.

Kyjev má podporu Západu ve svém úsilí získat uzmuté území zpět. Ukrajina nemíní přestat bojovat, dokud se nezbaví ruských vojáků na svém území.

Moskva za cíl své „speciální operace“, jak invazi na Ukrajinu nazývá, označila demilitarizaci Ukrajiny. Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin připustil, že Rusko dosáhlo pravého opaku a udělalo z ukrajinské armády jednu z nejsilnějších na světě.

Lukašenko je nejbližším Putinovým spojencem. Sdílí s ním nechuť k Západu, vůči Ukrajině se též vyjadřuje negativně. Na počátku války umožnil ruským silám napadnout Ukrajinu z běloruského území. Lukašenko se ale zdráhá navzdory ruskému tlaku do války přímo zapojit. Běloruská veřejnost je silně proti ruské invazi, mimo jiné z obavy, že i jejich zemi může postihnout podobný scénář.

X X X

DR  KUBA  JEDNAT  OTEVŘENĚ.  KDYŽ  FIALA  NESCHOPNÝ,  MUSÍ  NASTOUPIT  PRO  ÚSPĚCH  ČR  NOVÝ  ODBORNÍK –  KUBA.  TAK  BY  JEDNAL  I  KLAUS   A  JINÍ  POLITICI  SVĚTA

Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba z ODS označil výzvu Andreje Babiše, ať se premiér Petr Fiala vzdá své funkce v Kubův prospěch, za politickou rétoriku. „Babiš chce rozeštvávat vztahy v ODS a hledá si jakýkoliv nástroj, jak to udělat. Beru to s nadhledem,“ řekl Kuba v pořadu Impulsy Honzy Benešovského na rádiu Impuls.

 Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš v nedělní debatě na CNN Prima News doporučil premiérovi Petru Fialovi, aby svůj post předal jihočeskému hejtmanovi Martinu Kubovi. „Toto je amatérská vláda. Pan premiér by měl předat řízení vlády hejtmanu Kubovi a sám jít dělat eurokomisaře místo Jourové,“ vyzval Babiš premiéra k demisi.

Babišova slova vnímá předseda Asociace krajů Kuba jako politickou rétoriku. „Mě to pobavilo v tom kontextu, že tento týden má vláda výjezdní zasedání v jižních Čechách, takže s jistou mírou humoru jsem si říkal, že to je snad nejvtipnější, co mě mohlo před tím zasedáním vlády potkat. Beru to opravdu s nadhledem,“ řekl na Impulsu Kuba s tím, že je možná Babišovou ambicí rozeštvat vztahy v ODS.

Ve vysílání zároveň Kuba potvrdil, že se bude chtít i dál věnovat krajské politice. „V téhle chvíli je moje místo v Jižních Čechách. Chlap v mém věku má plnit sliby a já jsem slíbil Jihočechům, že budu dělat maximum pro to, aby se v Jižních Čechách dobře žilo. O to se snažím. Rád bych v této pozici zůstal, ale to uvidíme po krajských volbách. Z řady důvodů nemám ambici se v téhle chvíli vracet do velké politiky,“ sdělil s tím, že jde o krátkodobý výhled. Připustil, že budoucnost může nakonec přinést ledacos.

 Cestou je kvalitní komunikace

Řeč padla i na vládou představený úsporný balíček. Kritiku hnutí ANO a Andreje Babiše označil hejtman Kuba za lacinou. „Problémy se neobjeví z týdne na týden. Je to něco, co vláda hnutí ANO zasela bezbřehým rozhazováním a teď nás to všechny dobíhá,“ řekl.

Podle něj může kabinet Petra Fialy české občany provést těžkou dobou jen za předpokladu, že své kroky bude vláda dobře vysvětlovat tak, aby je lidé pochopili.

Jedná se podle něj ale o úkol pro všechny ministry. „Já to nechci posuzovat. Ta komunikace je klíčová a bude nutné, aby vládě lidé věřili, že to co říká, dává smysl. Že takto svět kolem má fungovat, že takhle tu společnost posunou dál. To je strašně klíčové v té politice. Vysvětlit to lidem a přesvědčit je, že ty kroky jsou nutné,“ dodal Kuba.

X X X

Větrníky jako obrana i vzdor. Ukrajinská farma bude největší ve východní Evropě

Ukrajinci staví navzdory válečnému běsnění a blízkosti fronty větrnou elektrárnu, která má být největší ve východní Evropě. Vnímají ji jako projev vzdoru proti ruské invazi. Zároveň do větrných turbín investují kvůli tomu, že pro Rusy, kteří opakovaně utočí na ukrajinský energetický systém, bude obtížnější je ničit. První fáze projektu už je hotová.

 Tylihulská větrná elektrárna je na cestě se stát největší větrnou elektrárnou ve východní Evropě. Už nyní však drží jedno prvenství. Je jedinou větrnou elektrárnou postavenou během vojenského konfliktu.

„Konstrukce této větrné elektrárny signalizuje, že je možné stavět i během války. Takové projekty musí existovat, pro nezávislost naší země,“ ocenil zařízení, která se nacházejí asi 96 kilometrů od frontové linie, gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim.

„Tylihulská větrná elektrárna je symbol ukrajinského odporu vůči ruským pokusům podrobit si Ukrajinu. S takovými projekty můžeme vybudovat zelenější a čistší Ukrajinu a stát se klíčovým partnerem v evropské energetické budoucnosti,“ uvedl generální ředitel ukrajinské energetické skupiny DTEK Maxim Timčenko. „Rozvinutím infrastruktury založené na distribuované spíše než centralizované výrobě elektřiny vytvoříme dodávky energie, které jsou odolnější a stabilnější,“ věří Timčenko.

Ukrajina se potýká s výpadky elektřiny způsobenými ruskými údery na její energetickou soustavu. Větrné turbíny vnímá jako možnou cestu obrany proti ruským útokům. Zatímco jedna přesně zacílená střela může vyřadit klasickou elektrárnu z provozu a silně poškodit centralizovaný systém, u její větrné sestry je to obtížnější. Aby Rusové zničili větrné turbíny rozeseté od sebe v dostatečné vzdálenosti, potřebovali by tucty střel. Transformační stanici lze též rychleji opravit než elektrárnu, vysvětluje list The New York Times.

Práce na zařízení začala ke konci roku 2021, první turbínu postavili v únoru 2022, tedy ve stejný měsíc, kdy vypukla válka. Ta pak výstavbu na čas zastavila. Ruský postup v Mykolajivské oblasti přinutil personál k evakuaci. Všichni zahraniční pracovníci odjeli pryč a vzali při tom své vybavení nutné ke zvedání těžkých věcí. Každá větrná turbína váží asi 800 tun.

V létě 2022, po vytlačení vytlačení Rusů z oblasti, obdržel manažer elektrárny Evženij Moroz telefon od šéfa, aby začal na zařízení znovu pracovat. „Začal jsem volat chlapy, se kterými jsem pracovat, abych zjistil, kde jsou, kteří stavitelé stále operují a zda jsou na Ukrajině stále jeřáby schopné zvednout sto tun.“ Jeden nalezli a začali používat. Přezdívají mu „malý drak“.

Na stavbě elektrárny pracovalo až 650 lidí. Personál musel mít nasazené neprůstřelné vesty, od srpna 2022 až do dubna tohoto roku strávil přes 300 hodin v protileteckých krytech, uvedla skupina DTEK.

První fázi stavby už dokončili. Devatenáct turbín má celkový výkon 114 megawattů. Ročně vyrobí až 390 milionů kWh elektřiny, čímž poskytuje energii 200 tisícům domácnostem. DTEK plánuje, že ve druhé fázi vzroste počet turbín na 64, celkový výkon tak vystoupá na 500 megawattů. Zařízení by se tak stalo největším ve východní Evropě.

List The Guardian píše, že Ukrajina během války dokázala vybudovat víc pevninských větrných turbín než Anglie. V té postavili dvě větrné turbíny, v Ukrajině mezitím devatenáct.

Ukrajina se začala k obnovitelným zdrojům silně obracet po ruské invazi na Krym v roce 2014. Kyjev se snažil co nejvíce odpoutat od závislosti na importu ruské energie. Záležitost se stala ještě naléhavější loni po zahájení plnohodnotné ruské invaze. „Válka to urychlila,“ říká Hanna Zamazejevová, vedoucí ukrajinské vládní agentury pro energetickou účinnost.

Cesta k zelené Ukrajině ale není snadná. Rusové zabrali tu část země, kde je umístěno 90 procent elektráren využívajících obnovitelné zdroje. Vize svobodné, zelené a energeticky soběstačné Ukrajiny tudíž jde ruku v ruce.

X X X

Piráti z vedení strany odvolají Janu Michailidu. Tíhla ke komunismu, hlasování bylo těsné

Česká pirátská strana rozhodla v hlasování, že odvolá z vedení Janu Michailidu, která se hlásí ke komunismu. Politička to uvedla na Twitteru. Doplnila, že respektuje přímou demokracii uvnitř seskupení. Chce i po odvolání z republikového výboru Pirátů nadále zůstat členkou a odborně pro stranu pracovat. Michailidu kritizoval i předseda Pirátů Ivan Bartoš, který její vyjádření označil na Twitteru za nevhodná a neodpovídající pirátskému směřování.

Michailidu sdělila, že pro její odvolání bylo 53 procent ze zhruba osmi stovek hlasujících členů pirátské strany. „Levicová témata v programu zůstávají a moje odvolání na tom nic nemění,“ uvedla. „Ze strany neodcházím a nadále se budu podílet odborně-politických aktivitách,“ doplnila.

 V minulosti se Michailidu opakovaně hlásila ke komunistické ideologii. „Moje vnitřní přesvědčení je komunistické, ve smyslu původním (demokratickém),“ napsala například na on-line fóru strany. Podle serveru Novinky.cz také psala o tom, že součástí pirátství je „odstranění duševního vlastnictví“, což považuje za součást boje Pirátů proti kapitalismu.

Letos v květnu kritizoval Michailidu předseda Pirátů Bartoš za účast na akci Dny antikapitalismu s „marxistickými přednáškami a debatami“. „Janka Michailidu je bezesporu odbornice na otázky týkající se psychotropních látek či jejich regulace a využití ve společnosti. To nic nemění na tom, že její soukromé aktivity a řada veřejných vyjádření, které rozhodně nereprezentují názory České pirátské strany, vnímám z pozice předsedy jako zcela nevhodné,“ sdělil.

Odvoláním Michailidu podle náměstkyně pražského primátora a členky Pirátů Jany Komrskové dala strana najevo, že nechce být spojována s „komunismem, antikapitalismem nebo anarchokomunismem“. Komrsková to napsala na Twitteru. „Vnímám to jako odmítnutí zbytečných debat o pravo-levém dělení, které je přežitkem,“ uvedl také další náměstek primátora Prahy za Piráty Zdeněk Hřib.

X X X

SOUDKYNĚ  PRAHY  8  PILAŘOVÁ  PŘIPRAVILA  O  MAJETEK  POSTIŽENÉHO  BRATRANCE?

 Soudkyně měla zneužít majetek ochrnutého bratrance. U soudu to popřela

 Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) dnes začal projednávat žalobu na soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 8 Adrianu Pilařovou, důvodem je hlavně to, jak nakládala s majetkem svého handicapovaného bratrance. Byla jeho opatrovnicí. Předsedkyně obvodního soudu Andrea Lomozová navrhla, aby kárný senát Pilařovou odvolal z funkce. „Jednání považuji za vysoce neetické, takového jednání se soudce nesmí dopouštět,“ řekla Lomozová.

Pilařová se necítí vinna. „Jsou to věci do značné míry vytržené z kontextu, zcela opomíjí celkovou rodinnou situaci,“ řekl její obhájce Stanislav Balík. Kárný senát dnes vyslechl Pilařovou a provedl některé listinné důkazy, poté jednání odročil na 18. září, kdy bude pokračovat v dokazování. O celé kauze již Česká justice informovala.

V emotivní výpovědi Pilařová popsala zacházení s domem v Praze-Dejvicích i dědictvím svého bratrance po jeho rodičích, se kterými udržovala silný vztah i ona jako jejich neteř a nejbližší příbuzná. Snažila se prý udělat to nejlepší pro bratrance, vyhovět dříve vysloveným přáním jeho zemřelých rodičů a zajistit opravu zchátralého domu. „Myslela jsem, že to dělám dobře,“ řekla Pilařová.

Podle Lomozové získala Pilařová bratrancovu polovinu nemovitosti za podhodnocenou cenu. Sama se do domu nastěhovala, zatímco handicapovaný bratranec je v domově pro seniory. Navíc podle kárné žaloby nedokázala doložit, jak nakládala s penězi, které bratranec zdědil po rodičích.

Balík na začátku jednání požádal, aby se konalo bez přítomnosti veřejnosti, tedy i médií. Zdůvodnil to tím, že při jednání zazní informace o bratrancově zdravotním stavu a také o vztazích v rodině. Předseda kárného senátu Tomáš Langášek návrhu nevyhověl s vysvětlením, že ústní jednání v kárném řízení jsou podle zákona veřejná. Vyloučit veřejnost lze jen výjimečně, pokud existují vážné důvody.

Zacházení s penězi i domem v Praze podle dostupných informací prověřuje na základě trestního oznámení také policie. Trestní řízení ale zatím nezahájila, což je také důvod, proč se kauzou může zabývat kárný senát. Jinak by musel kárné řízení přerušit. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v březnu dočasně zprostil Pilařovou výkonu funkce, momentálně tedy nesoudí a pobírá polovinu platu. Nelze jen čekat, co a kdy vyšetří policie, uvedl Langášek k důvodům, proč svolal jednání kárného senátu.

Kárná žaloba zahrnuje ještě druhý skutek, spočívající v tom, že se soudkyně letos v lednu nedostavila do Psychiatrické léčebny v Bohnicích, kde měla z titulu své funkce zhlédnout některé chovance. Dostavila se až po urgenci advokáta a výzvě místopředsedkyně soudu. Pilařová uvedla, že šlo v podstatě o nedorozumění – domnívala se, že na místo míří jiný soudce. /agentury/

X X X

MINISTERSTVO  SPRAVEDLNOSTI  CHCE  680  MILIONŮ  ZA  AREÁL  V  BUDĚJOVICÍCH

Spravedlnost žádá stát o 680 milionů na Justiční areál v Českých Budějovicích

 Ministerstvo spravedlnosti žádá stát o 680 milionů korun, aby mohlo v Českých Budějovicích vystavět justiční areál v prostoru bývalých Žižkových kasáren. Stát zatím pro program rozvoje justičních sídel vyčlenil celkově 5,7 miliardy korun. Významná část z těchto peněz má pokrýt výstavbu dlouhodobě plánovaného Justičního areálu v Ústí nad Labem, která se ale protahuje. Navýšení finančních prostředků programu projedná ve středu vláda na zasedání v jihočeském Vimperku. Vyplývá to z materiálů, které má ČTK k dispozici.

Na jih Čech vedla letos v lednu první pracovní cesta ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) do krajů. Tehdy navštívil i chátrající českobudějovické kasárny Jana Žižky, kde ministerstvo už od roku 2012 zvažuje zřídit justiční areál. O využití brownfieldu jednal se svými stranickými kolegy – hejtmanem Martinem Kubou a primátorkou Dagmar Škodovou Parmovou.

V předkládací zprávě k aktuálnímu návrhu ministerstvo uvedlo, že výstavba Justičního areálu v Českých Budějovicích je „ve vysokém stadiu připravenosti“ a že je vydané stavební povolení. Po rozhodnutí vlády o navýšení peněz bude podle úřadu možné ještě letos zahájit zadávací řízení na zhotovitele stavby. Návrh prošel zúženým připomínkovým řízením s ministerstvem financí, na jednání vlády jde bez rozporu.

Výstavba českobudějovického areálu podle ministerstva komplexně řeší fungování jihočeské justice, a to včetně možnosti zrušit pobočku krajského soudu v Táboře. „Konečným efektem rekonstrukce objektů bývalých Žižkových kasáren by bylo celkové zjednodušení organizace jihočeských soudů a zajištění řádného fungování Okresního soudu v Českých Budějovicích, Krajského soudu v Českých Budějovicích, Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích i Okresního soudu v Táboře. Současně by zde své pracoviště mělo i ministerstvo spravedlnosti, které bude zároveň investorem celé investiční akce,“ napsal úřad.

Ministerstvo upozornilo na to, že českobudějovický okresní soud nyní kvůli nedostatku prostor sídlí na třech adresách. Zatímco jeho civilní úsek nebo podatelna fungují na Lidické třídě, trestní a opatrovnické oddělení působí v budově krajského soudu na Zátkově nábřeží. Část spisového archivu se pak musela přesunout do Trhových Svinů. „Činnost soudu na třech pracovištích je organizačně náročná, nepružná a neefektivní. Způsobuje komplikace účastníkům řízení i veřejnosti a v neposlední řadě je ekonomicky nevýhodná,“ konstatoval úřad.

V novém areálu by mělo vzniknout 2297 čtverečních metrů kancelářských ploch pro 180 pracovníků a také 19 jednacích síní. Ministerstvo počítá s rekonstrukcí dvou stávajících budov a s jednou novostavbou.

Kasárna, která se nacházejí blízko českobudějovického nádraží, jsou téměř prázdná. Část komplexu patří městu, část státu. Město v minulosti pod vedením bývalého primátora Jiřího Svobody (ANO) připravovalo rozsáhlou rekonstrukci za přibližně miliardu korun a chtělo do objektu přesunout státní úřady. Nakonec od projektu ustoupilo s odůvodněním, že se nedohodlo s celní správou, která také část areálu vlastní.

Po vzniku justičního areálu by bylo možné prodat stávající objekt okresního soudu na Lidické třídě a také dvě soudní budovy na náměstí Mikuláše z Husi v Táboře, přičemž průzkum z předloňského roku odhadl tržní ceny nemovitostí na nejméně 64 milionů korun. U údržby objektů předpokládá ministerstvo úspory nákladů 200 milionů Kč ročně, dalších 2,2 milionu by se mělo ušetřit po zúžení personálu o řidiče, údržbáře a tři příslušníky justiční stráže.

Program, ze kterého by ministerstvo chtělo výstavbu financovat, se nazývá „rozvoj a obnova materiálně technické základny justice“. „Registrací této další akce do stejného programu bude zajištěno průběžné financování a využití kumulovaných nespotřebovaných výdajů v průběhu let 2024 a 2025. Jde tak o zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů, které vznikly a vznikají vynuceným posunem realizace investiční akce ministerstva spravedlnosti – Justiční areál v Ústí nad Labem,“ vysvětlil úřad svůj požadavek o navýšení účasti státního rozpočtu v programu na částku zhruba 6,36 miliardy korun.

Na výstavbu ústeckého justičního areálu stát aktuálně vyčlenil 2,7 miliardy korun. Projekt ale provázejí průtahy – podle ministerstva proto, že uchazeč původně vybraný jako správce stavby odstoupil ze zadávacího řízení v době, kdy věc přezkoumával antimonopolní úřad. Proto nyní ministerstvo vládě navrhuje, aby dokončení tohoto investičního záměru o rok prodloužila až do konce roku 2026. Ministerstvo souběžně vybírá zhotovitele stavby, přičemž předpokládá, že zadávací řízení ukončí do letošního září a následně uzavře smlouvu s vybraným dodavatelem.

X X X

JE  VÝBĚR  SOUDCŮ  DO  ÚS  SPRAVEDLIVÝ?

Místopředseda NS Šuk: Netvrďme, že je proces výběru ústavních soudců transparentní

 Místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk patří mezi několik málo soudců, kteří se od počátku otevřeně vyjadřují k procesu výběru nových ústavních soudců. Od těch, kteří k podobné debatě vyzývali, si za to ovšem vysloužil kritiku, zaznělo i obvinění z „justičního pletichaření“. „Je to trochu neveselý obrázek o podobě veřejné debaty o veřejných věcech,“ říká k tomu nyní Šuk pro Českou justici. Prezident Petr Pavel dnes jmenuje tři nové ústavní soudce – Danielu Zemanovou, Jana Wintra a Josefa Baxu.

X Známe jména tří nových ústavních soudců. Co byste jim popřál na začátku jejich desetileté cesty?

Přeji jim, a vlastně nám všem, aby výkonem své funkce naplnili očekávání do nich vkládaná, že představují ty nejlepší, které naše země má. To ostatně platí i pro další, kteří budou jmenováni v následujícím období. Silný, stabilní a co možná nejlépe obsazený Ústavní soud (ÚS) je v našich poměrech conditio sine qua non materiálního právního státu. V časech, které jsou před námi, to bude platit ještě více.

X Senátor Václav Láska ve svém vystoupení zmínil to, že do debaty před nominacemi měla negativně zasáhnout údajná rivalita mezi NS a Nejvyšším správním soudem (NSS). Podobně se později vyjádřil i Josef Baxa, který dokonce hovořil o justičních pletichách. Co tomu říkáte?

Je to trochu neveselý obrázek o podobě veřejné debaty o veřejných věcech. Skutečnost, že se představitel NS kriticky vyjádří k tomu, jak je prezentován výběr soudců ÚS, nebo že poskytne odlišný pohled na některého z kandidátů, snad nechceme označovat za „pletichy“. Pana senátora neznám a netuším, co měl na mysli, ale o poměrech na vrcholných soudech má zjevně mylné představy. U Josefa Baxy mě taková vyjádření mrzí. O to více, že jsme se spolu před časem sešli mezi čtyřma očima a že můj pohled zná. Do korektní debaty v justici podobná vyjádření nepatří. Nicméně chápu, že po vypjatém týdnu hrají svoji roli emoce. Naše budoucí vztahy to nepoznamená.

Mezi NS a NSS nepanuje žádná rivalita či nevraživost. Možná tomu tak je v hlavách některých lidí, ale ve skutečnosti jsou naše vztahy korektní jak v institucionální, tak v osobní rovině. Scházíme se, komunikujeme, hledáme řešení problémů, které se dotýkají obou našich soudů. A snažíme se společně pomáhat tomu, aby justice plnila své poslání co nejlépe. Asi bychom měli více pracovat na tom, aby to bylo vidět navenek. Neznamená to, že máme na vše shodný pohled, ale občasné odlišné názory jsou neoddělitelnou součástí jakéhokoliv diskursu. Dovozovat z nich vzájemnou nevraživost je nesmysl.

Shodou okolností jsem nedávno dopsal odborný článek, v němž se vyjadřuji kriticky k jednomu rozhodnutí NSS. Jen doufám, že z toho, že mám na určitou právní otázku zčásti jiný názor než kolegové na NSS, nebude někdo dovozovat, že jsem vůči NSS nevraživý.

X Měli by soudci při výběru ústavních soudců mlčet?

To si doufám nikdo nemyslí. Soudci se bezesporu mají k výběru ústavních soudců vyjadřovat a vždy tak také činili. I v minulosti představitelé justice svůj pohled na obsazování ÚS poskytovali a prezidenti či senátoři se o jejich názory zajímali. Nejde o to, že bychom si chtěli přisvojovat pravomoc, která nám nepřísluší. Ale náš pohled, vyplývající z důvěrné znalosti justice i Ústavního soudu, může být užitečný pro ty, jimž tato pravomoc náleží.

X Změnil se nějak váš pohled na proces výběru ústavních soudců? Nedávno jste v České justici kritizoval jeho deklarovanou transparentnost.

Budu se asi opakovat, ale budiž. Jmenování ústavních soudců je jednou z klíčových pravomocí prezidenta republiky a je jenom na něm, jak k jejímu naplňování přistoupí. Ve chvíli, kdy prezident Petr Pavel ohlásil, že výběr ústavních soudců bude probíhat transparentně, očekával jsem, že tomu tak bude. Ve skutečnosti se ale jeho postup liší od předchozích prezidentů pouze v tom, že veřejně označil poradce, kteří mu s výběrem pomáhají a jejichž doporučení má pro něj váhu. Ty ale měli i předchozí prezidenti, vědělo se o nich, jen nebyli takto veřejně označeni. Ve zbytku je přístup k výběru ústavních soudců v zásadě stejný jako u předchozích prezidentů. Není zřejmé, podle jakého klíče tzv. panel oslovuje v úvahu připadající kandidáty, nejsou známy důvody, proč byl zvolen ten či onen kandidát a proč mu byla dána přednost před jinými osobnostmi. V čem je lepší či vhodnější než jiní, proč konzultační panel ukázal zrovna na něj či na ni. Celý proces probíhá „za oponou“. Neříkám, že to je a priori špatně, ale netvrďme prosím, že jde o transparentní proces.

X Kandidaturu Josefa Baxy podpořila minulý týden soudcovská rada Nejvyššího správního soudu. Mají i nominovaní soudci Nejvyššího soudu obdobnou podporu soudcovského sboru?

Více než to. Kandidáti doporučení Nejvyšším soudem vzešli z návrhů všech soudců Nejvyššího soudu. Současně nelze přehlédnout, že naše nominace podpořila řada dalších institucí, což svědčí o respektu a vážnosti, jaké v odborné komunitě požívají. Přestože jsem přesvědčen, že by na ÚS soudci NS neměli chybět, nejde mi primárně o jakési „prosazování“ našich kandidátů, jak se mohu občas dočíst. Opravdu bych rád viděl ÚS složený z těch nejlepších, které naše země má. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Ze zarputilého boje ekologických organizací jsem na rozpacích, říká k boji o Elektrárnu Chvaletice energetický expert Gavor

 Pokud Česká republika skončí s uhlím už počátkem 30. let, hrozí jí nedostatek elektřiny. Import bude drahý. A možná i nereálný, protože výkonový deficit hrozí i mnohým dalším státům v EU. S odkazem na nejnovější analýzu společnosti ČEPS na to upozorňuje v rozhovoru pro Českou justici energetický expert Jiří Gavor. V tomto kontextu sleduje i boj o emisní výjimku pro uhelnou Elektrárnu Chvaletice. Podle něj by předčasné odstavení Chvaletic ohrozilo bezpečnost přenosové soustavy.

Dokud budou uhelné elektrárny nezbytné pro krytí bilance elektřiny, tak podle energetického experta Jiřího Gavora její cena bude klesat pod 100 euro/MWh jen výjimečně, spíše se bude pohybovat výše. „Nelze tedy vše svádět na ruský plyn a válku, i když nejistoty dalšího vývoje na Ukrajině samozřejmě zvyšují riziko a tím ceny mnohých mezinárodně obchodovaných komodit, nejde ale jen o energie,“ konstatuje. Více o tom, jaký další vývoj očekává na energetickém trhu nebo zda Česku hrozí nedostatek elektřiny, čtětě v rozhovoru níže.

X Co mají dělat lidé, kterým skončila fixace? Je lepší si v této době zvolit krátkou fixaci nebo preferovat smlouva na dobu neurčitou a vyčkat?

Spotřebitele, kterým končí fixace, jsou vždy s předstihem osloveni stávajícím dodavatelem s nabídkou pro další období. Je to v jejich bytostném zájmu, udržet si klienty. Doporučuji, aby si každý rozmyslel, je-li opravdu tak spokojen, že kývne na nabídku, aniž by se porozhlédnul po trhu. I stávající dodavatel má totiž v zásobě obvykle několik různých produktů. Je užitečné pro základní přehled využít některý ze známých internetových cenových srovnávačů. Pro elektřinu je k dispozici oficiální srovnávač na stránkách ERÚ, pro plyn doporučuji například srovnávač TZB-info. Konzervativnější klienti si jistě vyberou z fixovaných cen, přičemž k delším fixacím bych byl spíše opatrný. Tam bych volil produkt s postupným poklesem ceny, se kterým jako první na trhu přišel letos ČEZ. Klienti preferující svobodu volby asi zůstanou u smlouvy na dobu neurčitou, kde už lze také najít ceny citelně pod současným vládním stropem. A pro aktivní odběratele, kteří sledují vývoj trhu, hledají aktuálně nejnižší ceny na trhu a akceptují riziko spojené s cenovými změnami, je k dispozici nový produkt, takzvaná měsíční fixace. Měsíční fixace se nabízí pouze s měsíční výpovědní lhůtou, například nabídka Tedom Energie, což snižuje riziko.

X Jak odhadujete vývoj do budoucna na základě obchodovaných cen na příští roky, stane se současná cenová hladina novým normálem, nebo je tam ještě prostor pro zlevnění?

Pro burzovní ceny už moc prostoru k dalšímu poklesu v tomto roce nevidím. Starší hnědouhelná elektrárna potřebuje k výrobě jedné megawatthodiny elektřiny přibližně jednu povolenku CO2. V současnosti stojí povolenka kolem 80 euro a to ještě nemluvíme o palivu a dalších provozních nákladech. Dokud budou uhelné elektrárny nezbytné pro krytí bilance elektřiny, tak její cena bude klesat pod 100 euro/MWh jen výjimečně a spíše se bude pohybovat výše. Nezapomínejme, že povolenka už atakovala hranici 100 EUR/t. Nelze tedy vše svádět na ruský plyn a válku, i když nejistoty dalšího vývoje na Ukrajině samozřejmě zvyšují riziko a tím ceny mnohých mezinárodně obchodovaných komodit, nejde ale jen o energie.

Musíme rozlišovat mezi velkoobchodními a maloobchodními cenami. Konečné ceny pro malé odběratele jako jsou domácnosti reagují na vývoj trhu vždy se zpožděním. Čím delší bude období současných příznivých burzovních cen, tím více vzrůstá pravděpodobnost, že malí odběratelé se dočkají ještě výhodnějších nabídek.

X Za jak moc závažné považujete závěry letošního Hodnocení zdrojové přiměřenosti (MAF), které zpracoval ČEPS? Jde o hrozby v podobě vysokých cen, nárůstu spotřeby kvůli dekarbonizaci, brzký pád do výrobního deficitu…

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS ve pravidelně zpracovávaném materiálu „Analýza zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy do roku 2040″ je v některých částech až moc opatrný, například v bilanci nových zdrojů zatím nepočítá s modulárními jadernými reaktory. Přestože bych se nedivil, kdyby první modulární reaktor byl u nás zprovozněn ještě dříve, než nový blok v Dukovanech. To je ale pouze jeden z mála nedostatků, které lze této jinak kvalitně zpracované studii vytknout. Základní varovné poselství zprávy ČEPS by se totiž nemělo podceňovat. Pokud totiž Česká republika skončí s uhlím už počátkem 30. let, hrozí jí nedostatek elektřiny. Import bude drahý. A možná i nereálný, protože výkonový deficit hrozí i mnohým dalším státům v EU. V roce 2030 podle ČEPS pouze Francie, Německo, Nizozemsko a Norsko vykazují dlouhodobou přebytkovou bilanci, použitelnou pro export elektřiny. Přičemž u Německa hodně záleží na tom, zda se mu podaří splnit ambiciózní plány na výstavbu obrovského počtu obnovitelných, ale i plynových elektráren. Ano, i plynových, plyn v energetice rozhodně ještě není odepsaný.

X V kontextu energetické krize je zajímavé sledovat dlouhý boj Elektrárny Chvaletice o výjimku z emisních limitů. Jak moc důležitý je tento zdroj pro českou soustavu? A hraje roli třeba i jeho geografická poloha blízko zeměpisného středu ČR?

Je nutné zdůraznit, že Chvaletice se snaží problém emisí rtuti řešit a potřebují časový odklad, nikoliv trvalou výjimku. V tomto kontextu jsem ze zarputilého boje ekologických organizací na rozpacích. Je přece jasné, že předčasné odstavení Chvaletic by bezpečnosti české soustavy uškodilo. 800 MW dobře řiditelného výkonu, výhodně lokalizovaného s dobrým vyvedením do přenosové soustavy by zkrátka chybělo. Především v kritických situacích se Chvaletice už v minulosti velmi osvědčily.

Energetický konzultant Jiří Gavor během svého vystoupení na sympoziu Ekonomického deníku – Ceny a úspory energií (27.4.2023). Foto: Radek Čepelák

X Uhelné zdroje jsou nyní kvůli vysokým cenám rentabilní. Jak moc je reálné, že je přesto do pěti let ekonomicky zničí zdražující povolenka? ČEPS otevřeně hovoří o nutnosti zavést takvzané kapacitní mechanismy, abychom dokázali udržet v provozu řiditelné zdroje po omezenou část roku.

Provozovatelé uhelných energetických zdrojů budou postupně pod tlakem stále rostoucích nákladů nejen na ekologizaci, ale především na emisní povolenky, sami uzavírat své provozy. A vlastníci uhelných lomů nemohou pokračovat v těžbě, pokud odbyt jejich produkce klesne pod určitou kritickou minimální úroveň. Například ČEZ, vlastník největších uhelných energetických zdrojů a zároveň vlastník největšího producenta hnědého uhlí, Severočeských dolů, lomu Bílina, tento vývoj sám předpokládá.

Institut strategické rezervy a zejména kapacitních mechanismů je ale užitečným nástrojem, který současná energetika ČR postrádá a podle mého názoru by jej měla zavést, přestože budeme muset u Evropské komise projít notifikačním procesem. To znamená schválit podporu pro fosilní elektrárny, které budou schopny pokrýt maximální okamžitou spotřebu za všech okolností, i když vítr nefouká a slunce nesvítí. Pro plynové elektrárny to určitě bude průchodnější než u uhelných, i když právě ty by se nám taky hodily.

X Někteří energetici říkají, že nelze rozvíjet jen obnovitelné zdroje a akumulaci a volají po návratu k budování klasické energetiky. Jaké elektrárny přicházejí v úvahu v Česku a v jaké časové perspektivě?

Je třeba si otevřeně přiznat, že v současných evropských podmínkách se žádná nová uhelná kapacita už nikde nepostaví. Nikdo ji totiž ani nezafinancuje a nepojistí. Veškeré úsilí se bude soustřeďovat jen na kompromisní, přijatelné prodloužení provozu stávajících uhelných kapacit. A bude o tom více rozhodovat ekonomika provozu, než nějaké administrativní datum ze strany vlády. A protože na nové jaderné kapacity si budeme muset ještě dlouho počkat, mezeru vyplní plynové zdroje. OZE samozřejmě čeká největší rozvoj, a to celosvětově.

X Hovoří se o potřebě najít přechodové palivo, jaké by mohlo být u nás? Polsko řeklo narovinu, že pro něj bude přechodovým palivem uhlí. Bude toto rozhodnutí průchodné v rámci dekarbonizační evropské politiky?

Od Evropské komise lze bohužel jen těžko očekávat, že další růst cen za emise uhlíku bude regulovat a brzdit, i když povolenka je v podstatě umělou politickou komoditou a příslušné nástroje má Komise k dispozici ve formě takzvané Rezervy tržní stability, což samo o sobě zní v dobách chaotických výkyvů na trhu dost absurdně. Zcela vzdávat prosazování zájmů zemí s významným podílem uhelné energetiky ale nelze, zvláště když v tomto bodě má Česko poměrně vlivného spojence, Polsko. Přesto si myslím, že v podmínkách ČR se jako přechodové palivo uplatní spíše zemní plyn, než uhlí. Já jen doufám, že rizik spojených s příliš rychlým útlumem uhelných kapacit si je naše vláda vědoma a celý proces bude probíhat více řízeně než volným pádem. Monika Ginterová, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

 Očekávané zápasy Clash of the Stars v ohrožení? Účast hvězd je po tiskovce nejistá

Pátý galavečer oblíbené zápasnické akce se nezadržitelně blíží. Po nedělní tiskové konferenci ovšem panují obavy, zda se ho zúčastní všichni zápasníci. Kdo možná svou účast na poslední chvíli odpíská?

Už tuto sobotu 10. června se v pražském O2 Universu uskuteční další zápasnický večer populární organizace Clash of the Stars, v němž se fanoušci dočkají zápasů známých internetových hvězdiček a celebrit. A čekají nás jak o něco kvalitnější bitky, tak i naprosté bizáry, na nichž je ostatně celá akce postavená. Pátý galavečer pak vzbuzoval mezi příznivci velkou pozornost a podle mnohých nabízí zatím nejlákavější sestavu zápasníků.

Velkou pozornost budí nejen první titulový zápas mezi youtubery Datlem a Tomášem „Dynamem“ Križanem, ale také bitka nenáviděného influencera Tadeáše Veselého s profesionálním zápasníkem Mawarem, střet Kluka s kamením s bývalým přítelem Shopaholicadel Fregamerem či holčičí souboj mezi Hankou Gelnaravou a Satnady. Jenže po nedělní tiskové konferenci panují obavy, zda se opravdu dočkáme všech zápasů.

Král Berouna a Kaluba v ohrožení

Na tiskovou konferenci v pražském Duplexu totiž nedorazila bizarní internetová postavička Král Berouna, který se měl utkat se Snejksem. Moderátor Jakub Jíra prozradil, že se Krále několik dní neúspěšně snažil sehnat, promotéři ale stále doufají, že i přes naprosté ticho v sobotu do O2 Universa bijec dorazí. Jeho soupeř Snejks má ovšem o důvodu jeho nepřítomnosti jasno. „Já vím svoje. Prostě se mu do zápasu nechce, bojí se a já jsem ve velký formě. Každopádně on vyrůstal na peří, furt bere piko. Já na něj trénoval a prostě feťák ukázal, že na to nemá,“ nebral si Snejks na tiskovce servítky.

Ještě mnohem více pravděpodobná je absence šíleného influencera Matouše Kaluby. Ten skončil minulý týden na pár dní v psychiatrické léčebně a na tiskové konferenci podezříval policii a personál, že mu odcizili platební kartu. Na závěr svého výstupu pak chtěl, již tradičně, zazpívat. Jeho bizarní vystoupení mu ovšem přerušil polonahý týpek z publika. Po přerušení se Kaluba naštval a řekl, že v sobotu na galavečeru nevystoupí a zrušil svou účast. Mnozí lidé ovšem mají situaci za předem nahrané divadlo, které má přilákat další diváky a Kalubovi jeho slova o neúčasti nevěří.

Dorazí Tadeáš Veselý?

Na konferenci pak nebyl přítomen také již zmiňovaný Tadeáš Veselý, který aktuálně patří mezi nejnenáviděnější influencery na českém internetu. Už při minulé tiskové konferenci Clash of the Stars se stal terčem hejtrů, kteří na něj házeli takřka cokoliv a jeho rival Tadeáš „Mawar“ Růžička ho při minulém staredownu kopl do obličeje. Není se tak ani co divit, že tentokrát se Veselý kontaktu se soupeřem i hejtry raději vyhnul. Znamená to, že couvne i ze samotného zápasu? To se nechme do soboty překvapit. Doufejme ale, že k žádným změnám na poslední chvíli nakonec nedojde.

 X X X

Nový člen královské rodiny. Princezna Eugenie porodila syna, dostal jména po předcích

Britská královská rodina má důvod k radosti. Princezna Eugenie, která je dcerou prince Andrewa a Sarah, vévodkyně z Yorku, porodila. Na svět přivedla chlapečka, který dostal jména po předcích.

„Jack a já jsme se chtěli podělit o novinku, že se nám 30. května 2023 narodil náš malý chlapec Ernest George Ronnie Brooksbank, v 8:49 hodin a vážil 7,1 liber (3,22 kilogramů),“ uvedla princezna Eugenie na svém Instagramu. „Je pojmenován po svém prapradědečkovi Jiřím, dědovi Georgeovi a mém dědovi Ronaldovi,“ doplnila vnučka zesnulé královny Alžběty II.

Mladší dcera Andrewa a vévodkyně z Yorku se s Jackem Brooksbankem podle webu People seznámila v roce 2010 na horách ve Švýcarsku. Šlo prý o „lásku na první pohled“. Pár se zasnoubil v lednu 2018 a v říjnu toho samého roku se na hradě Windsor vzali.

Pro princeznu Eugenii a jejího manžela je to již druhý potomek. Prvorozeného syna Augusta Philipa Hawka Brooksbanka přivedli na svět v únoru 2021. „Augi už teď miluje být velkým bratrem,“ dodala na sociálních sítích dvojnásobná maminka. Během chvíle se pod příspěvkem objevily tisíce gratulací.