Babiš nosil červenou čepici, teď ji odhazuje. Nedělejme z Donalda Trumpa hlupáka. Jeho styl politiky je pro Evropu nepředstavitelný, ale není žádný chaot. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl bývalý prezident Václav Klaus. Podle něj Trump sleduje jasný cíl, kterým je změna světového uspořádání. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš podle Klause v reakci na Trumpovy kroky „převléká kabát“ a ukazuje, že má nekonzistentní politické názory.

Přestože se celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa jeví jako nestabilní, podle Klause sleduje plán. „Není žádný chaot ani hlupák, jak je mu předhazováno. Jeho styl politiky je velmi zvláštní, specifický a pro nás v Evropě nepředstavitelný, ale má k tomu své důvody,“ řekl Klaus.

 Podle někdejšího prezidenta Trump svými kroky aktuálně sonduje světové reakce na své kroky. „Těmito kroky, které jsou ve světové historii neobvyklé, sonduje, jak jeho partneři zareagují. Kdyby Evropská unie teď řekla, že zruší Green Deal, a já bych tomu zatleskal, tak si myslím, že by Trump nakonec nemusel zavádět žádná cla,“ sdělil Klaus s tím, že zrušení zelené dohody by odstranilo regulace a necelní bariéry mezinárodního obchodu.

Trump podle Klause chce změnit světové uspořádání a obchodní systém. Jiný nástroj, než celní politiku k tomu americký prezident prý nemá. „Dolar je pro Ameriku nepříjemně nadhodnocen. Trump se snaží znehodnotit americkou měnu, protože to by mu umožnilo odstranit ten obrovský obchodní deficit. Celní politika je jediný nástroj, který proto má k dispozici, protože americká centrální banka je vysoce nezávislá a Trumpa neposlouchá,“ míní Klaus.

Klaus: Babiš bláznivě nosil červenou čepici, teď ji odhazuje

Trumpovy kroky se začínají promítat i na české politické scéně. „Je zajímavé sledovat, jak někteří politici začínají převlékat kabát. Ti, co nenáviděli Trumpa, začali po jeho výhře být protrumpovští a naopak. Je to dětinské a směji se tomu,“ řekl Klaus.

Jedním z takových politiků je podle Klause předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. „On jako jediný bláznivě nosil červenou čepici a teď ji zahazuje. Je to důkaz nekonzistentního chování takových politiků. Není důvod, abych je hájil, a nikoho takového bych volit nemohl,“ uzavřel Klaus.

X X X

 AMERIKA   PŘITVRDILA   PRO  CELÝ  SVĚT

USA přitvrdily s nerosty. Chtějí od Ukrajiny zpětně zaplatit za pomoc a ničím neručit.

Poslední verze návrhu dohody o nerostných surovinách mezi Ukrajinou a Spojenými státy obsahuje přísnější podmínky než ta předchozí. Nyní Washington požaduje, aby Kyjev zaplatil miliardy dolarů za veškerou pomoc, kterou Američané poskytli již dříve. A to bez jakýchkoli bezpečnostních záruk.

  Dohody, USA a Ukrajina právě v pátek obnovily jednání. Jde o kontroverzní dohodu, které již předtím obsahovala požadavky odmítnuté Kyjevem.

„Nový návrh se vrací k původnímu Trumpovu požadavku, aby Ukrajina vrátila USA miliardy. Nový návrh také odráží dřívější verze tím, že vylučuje jakoukoli zmínku o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, což je ustanovení, na kterém Kyjev dlouho trval a které se mu podařilo zahrnout do návrhu minulý měsíc,“ píše americký list.

Washington požaduje veškeré zisky z fondu vytvořeného podle dohody, dokud Kyjev nevrátí alespoň ekvivalent pomoci poskytnuté USA ve výši čtyř procent ročně.

„Spojené státy si také ponechají ‚právo na první nabídku‘ pro nové projekty a právo vetovat prodej ukrajinských zdrojů třetím zemím. A v prvním roce platnosti dohody se Ukrajině zakáže nabízet jakékoli investiční projekty třetím stranám za lepších finančních nebo ekonomických podmínek, než jaké nabízejí Spojené státy,“ poznamenal NYT.

„Stejně jako v předchozích návrzích by Ukrajina musela přispívat polovinou svých příjmů z projektů o přírodních zdrojích, včetně kritických nerostů, ropy a plynu a související infrastruktury, jako jsou přístavy a potrubí, a to do investičního fondu kontrolovaného USA. Zisky z fondu by se reinvestovaly do ukrajinských projektů v oblasti přírodních zdrojů, i když přesný podíl těchto zisků zůstává nejasný,“ připomíná list.

Revidovanou verzi dohody o nerostných surovinách koncem března ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl s tím, že Kyjev nebude přebírat dluhy. Připustil však, že u nové pomoci si USA samozřejmě mohou stanovovat i nové podmínky.

 X X X

RUSKO  PORUŠUJE  PŘÍMĚŘÍ?  UKRAJNA  UŽ  DŘÍVE  KAPITULACI,

KONEC  VÁLKY,  NEBUDOU  MRTVí

 Rusové porušují příměří a Amerika to eviduje. Pohár trpělivosti Trumpa by mohl přetéci, míní analytik

Jednání o urovnání války na Ukrajině má další dějství. V ruském Petrohradu jedná zmocněnec amerického prezidenta Trumpa Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Mluvčí Putina Peskov řekl, že diskuze bude o možném budoucím setkání obou prezidentů a nelze čekat zásadní průlom. „V tuto chvíli je zajímavé sledovat odlišná očekávání z americké a ruské strany,“ říká pro Radiožurnál Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

X Průlom asi dnes nečeká nikdo. Jaký důvod podle Vás tato schůzka má?

Myslím si, že protože je to třetí schůzka v pořadí, tak sledujeme nějaký vývoj v jednáních. Teď v tuto chvíli je zajímavé sledovat odlišná očekávání z americké a ruské strany. Rusové říkají přesně to, co jste zmínila – nečekejme žádný průlom a Američané naopak zdůrazňují, že teď průlom přijít má.

 Rozhovor s analytikem Pavlem Havlíčkem

Americký prezident Donald Trump je naštvaný, dokonce se vyjádřil poměrně vulgárně ve smyslu, jak moc je naštván na ruskou stranu, protože ta nejen nerespektuje příměří, ale teď nově eskaluje situaci s jarními odvody a novou vlnou útoku proti ukrajinským cílům, takže opravdu bude zajímavé sledovat, co z jednání vyjde.

X Dá se tedy čekat, že Spojené státy budou na Rusko tlačit mezi čtyřma očima?

Zatím jsme oficiálně neviděli tlak od USA směrem k Rusku kromě nějakých slovních výpadů, ale naprostou vstřícnost. Rusko je dokonce mezi zeměmi, na které nebyla uvalena Donaldem Trumpem žádná cla.
Ano, máte přesně pravdu. Teď bude velmi zajímavé sledovat, jestli se to změní a jestli Steve Witkoff jako ambasador, jako člověk, který předkládá americkou politiku vůči Rusku ze strany Bílého domu, on je doručovačem zpráv, tak jestli teď skutečně přitvrdí, jestli ta zpráva, se kterou přijede do Petrohradu v tomto případě bude asertivnější.

Jestli bude požadovat po Rusku, ať už tedy ukončení nové vlny eskalace a útoku proti ukrajinským cílům, anebo bude hrozit skutečně těmi masivními ekonomickými sankcemi a tarify, které dneska už v nějaké legislativní podobě leží například v americkém Kongresu. Mluví se o až 500 procentech, které mají být uvaleny na veškeré ruské výrobky do Spojených států.

Mluví se také o tom, že by některé další sankce mohly následovat třeba v případě energetiky, ale to všechno je velmi otevřené v kontextu velmi komplexních vyjednávání, které mimochodem již ve čtvrtek pokračovaly setkáním na diplomatické úrovni v Istanbulu, kde jednaly jak americká, tak i ruská delegace o obnovení diplomatických vztahů.

X Zatím zřejmě nebyla dodržena ani ta dohoda týkající se energetiky a Černého moře, se kterou obě strany souhlasily. Dá se říct, že v podstatě i tahle dohoda ztroskotala, že z ní není reálně nic?

Myslím si, že z ní skutečně není prakticky nic. Nejvíc je to vidět samozřejmě na části dohody kolem energetiky a infrastruktury, protože to není jenom energetika, ale jsou to například i některé infrastrukturní věci. Ukrajinci reportovali, že útoky pokračovaly nejen vůči energetické infrastruktuře, ale například I železnici, kolejím, tedy kritické infrastruktuře.

Je vidět opravdu, že Rusové porušují příměří, americká strana to eviduje a právě na to konto reagoval tak ostře americký prezident Donald Trump. Takže vidíme, že opravdu z určitého úhlu pohledu mohl pomyslný pohár trpělivosti amerického prezidenta přetéci, ale jak říkám, čtvrteční jednání nenasvědčovala tomu, že by měli Američané nějakým asertivním způsobem vystoupit nebo naopak zatlačovat Rusko do kouta, jak se o to snažila ta předcházející administrativa Joea Bidena.

Spíše vidíme určitý trend normalizace ve vztazích mezi Spojenými státy a Ruskou federací, což může samozřejmě jak nás v Evropě, tak potom ještě více Ukrajince znepokojovat.

X Mezitím v pátek spojenci z pěti desítek zemí slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur. Těch miliard už tady bylo mnoho. Jak významná je tohle pomoc v kontextu toho, co Ukrajina potřebuje, a v kontextu toho, co už bylo Ukrajině dodáno?

Je to významné v kontextu toho, že americká pozice není vždycky úplně zřejmě čitelná, není jasně čitelná a v tomto kontextu je samozřejmě početná koalice zemí, které přislíbí Ukrajině další vojenskou pomoc, další finance, další vojenské prostředky a také materiální pomoc velmi významná.

Já bych řekl, že to není jenom symbolické gesto, jsou to konkrétní přísliby pomoci a to ať už na této velké koalici nebo potom v tom užším formátu, tzv. koalici ochotných, která taky v tomto týdnu jednali. Je vidět, že opravdu jednání probíhá hodně a všechny mají jeden společný cíl – nenechat Ukrajinu ve štychu, nenechat ji napospas ruskému agresorovi a naopak do velké míry kompenzovat potenciální výpadek americké pomoci do budoucna.

X  Jedna věc je něco slíbit a druhá věc je potom opravdu to, co je slíbeno dodat. Německý ministr obrany Pistorius přiznal, že Německo nemůže dodat Ukrajině další protivzdušný systém Patriot, protože na ně samo čeká. Má Ukrajina další možnosti, jak ho získat?

Velmi složitě. Systém Patriot má svoji alternativu v podobě francouzsko-italského modelu, který v zásadě je hodně podobný z hlediska svých schopností, ale i tam je těch prostředků na obranu proti letadlům, proti raketám velmi zásadní nedostatek.

Jsou tady některé možnosti, například Japonci disponují systémy Patriot, ale oni mají svoje vlastní omezení na vývoz takovýchto systémů do válčících zemí, takže oni to prozatím politicky udělat nemohou. Ze strany evropských spojenců, anebo právě Američanů je to velký problém. Těch systémů je nedostatek a jejich produkční linka trvá velmi dlouho a je prostě dlouhodobě předzásobená, respektive předdomluvena z hlediska dodávek pro třetí strany.

X X X

 KONEC  ZÁPADU?  VÁLKOU  ZÁPADU  ZNIČENÁ  UKRAJINA,  

TISÍCE  MRTVÝCH,  MILIONY  UKRAJINCŮ  UTEKLO  PŘED  VÁLKOU  DO  CIZINY

 A tak končí vítězství liberálního Západu z roku 1990

 Chtě nechtě jakákoliv úvaha z dneška, byť se jen vzdáleně dotýká Západu se nejprve stáčí k Donaldu Trumpovi, který nás nenechá ani na den od sebe odpočinout. Ale jak si řekneme, neměla by na tom skončit.

Trumpovy politické gagy, kterými jako showman častuje světovou pozornost se částečně již jeví na hraně grotesky, ale oceňme – a není to málo – že zatím při nich, na rozdíl od mnoha amerických operací v minulosti neteče moc krve. I ten útok na Hutie v zájmu lepší propustnosti Suezského kanálu vyšel jaksi naprázdno. No naprázdno. Stál zatím miliardu dolarů a skepse, kterou projevovali Trumpovi chlapi podle tajných záznamů o významu pro USA se ukazují relevantní

Ještě než přejdu k čemusi podstatnějšímu, co je zatím je aktivitami prvního muže USA překrýváno, si člověk nemůže odpustit včerejší hereckou etudu Donalda na téma podepsání nového exekutivního příkazu: Udělejme sprchy znovu skvělé! I to dokládá tak trochu komediální, ale zároveň ekonomicky drastický příběh současné Ameriky.

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal příkaz ke zrušení předpisů o ochraně životního prostředí, které v Americe už desítky let hlídají tlak ve sprchových hlavicích a dalších domácích spotřebičích. Při podpisu novinářům oznámil, že i on sám potřebuje silnější proud vody, aby umyl své „krásné vlasy“.

„Nikdo nechce sprchovou hlavici s nízkým průtokem,“ uvedl Trump před úředníky a novináři v Bílém domě, než podepsal zákon, který nazval „levicovou válkou proti tlaku vody“.

Původním záměrem zákona, který platil během předchozích prezidentských administrativ, bylo šetřit vodu, s jejímž nedostatkem se během veder potýká mnoho států USA.

„Co se týká mě, já se rád pořádně sprchuji, abych se postaral o své krásné vlasy, a musím stát pod tou sprchou 15 minut, než se mi vlasy namočí,“ stěžoval si prezident těsně před podepsáním příkazu. „Vytéká to kapka po kapce, to je směšné,“ dodal.

…

Vzhledem k tomu, že nejméně dva roky do volby nového složení Sněmovny reprezentantů prakticky z centra Západu – Bílého domu neuslyšíme žádný relevantní opoziční tón a navíc, celá opoziční obec v Česku už z principu nebude proti Trumpovi postupovat, zejména když současná Fialova a Rakušanova koalice je více méně ostře protitrumpovská, má logiku, že samozřejmě můžeme Trumpa kritizovat – a kritizujme, ale zpoza naší vlastní politické bezvýznamnosti se nějaký významnější posun může projevit až právě někdy po podzimních volbách v tomto roce.

Trump je takový, jaký je. Ano, často je i směšný. Ale v západním světě reálnou alternativu nemá.

A teď již zabrousím k vážnějšímu zamyšlení.

Donald Trump nepochybně dokonale boří představy o pevném vedení liberálního Západu, o kterém Francis Fukuyama s hořícím srdcem napsal svou esej „Konec dějin?“ a  (1989) – dále rozpracoval v knize The End of History and the Last Man (1992) – argumentovala, že po skončení studené války došlo k vítězství liberální demokracie, což Fukuyama vnímal jako vrchol ideologického vývoje lidstva.

Sám Donald Trump je dokonalým příkladem nepravdivosti této téze, neboť okruh těch politických mezinárodních souvěrců se rekrutuje téměř výlučně z okruhu antielitářských, nebo též populistických kruhů, což vtipně naznačil i oním posledním výkřikem o nových protilevicových sprchách.

Ale pojďme dál. Že fakticky zhruba lze celý Západ pokládat za liberálně demokratický, včetně USA je nesporné.

Že ovšem celý tento tzv. liberálně demokratický  Západ se otřásá v základech, a to i bez Trumpových cel, či jiných výdobytků  je možná zajímavější…

Žijeme-li v Evropě, pak platí velmi extrémní rozdělení, které ve své Evropské unii na dalších téměř pět let zabetonovalo vládu Evropského parlamentu a Evropské komise, bezvýhradně podporující koncept dosažení uhlíkové neutrality, ať to stojí, co to stojí, ba jinak  ať je to možné či nikoliv. A zároveň bezvýhradnou podporu pro vítězství Západu proti Rusku jen kvůli tomu, že na rozdíl od minulosti a zásahu Angely Merkelové, byl zamítnut požadavek Ruska, že se NATO nesmí příblížit k jeho hranicím na Ukrajině i v  Gruzii.

To Biden prosadil a máme tu konflikt, který Západ nemá reálnou silu nikdy vyhrát.

Podobně jako otázku průtoku ve sprchách řeší Trump ráz na ráz všechny problémy.

Ale s výjimkou toho  sprchového průtoku logicky selhává.

A tak  Panamě zůstává její průplav, Kanada se nestává dalším státem USA, Mexiko si po počátečních výhružkách obhájilo úspěšně úvahy o velkorysé  obchodní dohodě a největší vojenský konflikt v Evropě, do kterého se zapojila celá Evropská unie a celé NATO přirozeně neskončí na lusknutí prsty.

A Putin Trumpa řeší jednoduše tím, že mu sem tam nevezme telefon.

Ale pojďme ještě dál a nechme Trumpa Trumpem.

Nás by měly tížit kromě důsledků zelené politiky i nekritické podpory války proti Rusku, kterou objektivně Evropa není schopna zvládnout, i problémy nesvobody a tím i politického rozvratu Evropy.

O EU už jsem se zmínil a za svou osobu si neumím v nejbližší době představit řešení. Situace se líbí vládnoucí elitě, která nehodlá ustoupit ani milimetr.

A postupně se jediným řešením stává katarze v podobě revolty premiérů  na evropské radě.

A tím jsem se dostal k dalšímu problému.

Ta  tam je doba, kdy Francie a Německo byly brány s poměrně všeobecným souhlasem jako úspěšné evropské velmoci a nepomáhali vyváženému řešení problémů.

Nikdy v minulosti však situace nebyla tak vážná jako nyní.

Vezměme si jen začátek článku v politickém vývěsním štítu EU Politico.eu, který hovoří za vše :

Francouzská pátá republika je na laně

Zákaz kandidatury na prezidentskou naději Marine Le Penové a trhová cla amerického prezidenta Trumpa jsou jen posledními výzvami, které zmítají druhé funkční období Emmanuela Macrona.

Hrozný, skutečně hrozný, žádný dobrý, velmi špatný týden Emmanuela Macrona začal tím, že jeho krajně pravicový rival vzal plamenomet na pilíř francouzské demokracie, a skončil o sedm dní později, když se hlavní akciový index jeho země propadl hluboko do červených čísel. 

Zákaz Marine Le Penové ucházet se o úřad a cla Donalda Trumpa ničící trh jsou ale jen posledními výzvami, které hrozí zvrátit druhé funkční období francouzského prezidenta. A mimochodem, stačilo, kdyby Macron chromá kachna na druhou projevila trochu rozumu. Ale to toho tento liberál není schopen.

…

A Německo?

Nejabsurdnější vítěz německých voleb kancléř za CDU/CSU Friedrich Merz  nastoupí 1. května před Spolkový sněm a jeho „vítězná“ strana v mezidobí je už za údajně krajně pravicovou či populistictickou AFD o 1 %, kterou jinak hodlá nechat zakázat. Rozhodl se všeobecně budovat armádu a bojovat proti Rusku, ale zároveň vyhlásil strategickou autonomii na Trumpovi. To je ovšem hlava.

Takže Německo podle mne minus…

…

A potom už jenom takové perličky…

Na podporu tzv. populistického kandidáta na prezidenta rumunským politikem Georgem Simionem, který je „náhradníkem“ za zakázaného Călina Georgesca pojede do Rumunska Donald Trump jr., který se má rovněž zastavit během své  cesty po východní Evropě  i v Česku a který zná základy češtiny, když trávil letní prázdniny u dědečka Zelníčka své matky Zelníčkové ve Zlíně. S kým se u nás setká? S Lipavským těžko.

A pointa, tohoto mého pele-mele?

Málokdy to měl vítězný liberální Západ tak nahnuté.

A absurdně vzato. Ještě že u nás soud oproti tomu francouzskému nemůže uložit Babišovi zákaz výkonu premiéra. Jinak už by to i tady měsíc před volbami bouchlo…

Zcela upřímně si myslím, že u nás může být vývoj na rozdíl od EU či Německa a Francie daleko perspektivnější. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

POLITIČKA  KONEČNÁ:  ZBROJAŘI  VYDĚLÁVAJÍ  NA  VÁLCE  MILIARDY

PUTIN   KOMUNISTA  JAKO  GEN:  PAVEL

 Konečná: Zdaňme zbrojaře a výrobce energií, bohatnou na válce. A zrušme Senát

 Válka na Ukrajině je podle předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné především mocenským střetem velmocí. Česko by se podle ní nemělo slepě přiklánět ani na jednu stranu. „Je to proxy válka Spojených států s Ruskem. O tom jsem dnes přesvědčená,“ řekla v pořadu Rozstřel europoslankyně, která kandiduje v čele uskupení Stačilo!.

 Konečná tvrdí, že válce šlo zabránit, a kritizuje Západ za ignorování dohod z minulosti. „Ta válka začala v roce 2014. Byla Evropskou unií, Německem a Francií, které měly být garanty minských dohod, velmi dlouho přehlížená. A to, k čemu došlo v roce 2022, je důsledek toho, co se odehrálo předtím,“ uvedla.

Zároveň dodává, že i když ruskou invazi neschvaluje, vnímá Putina jako hráče, se kterým je nutné vyjednávat. „Je to prezident Ruska, kterého si Rusové zvolili. A zároveň je to člověk, který je schopen se dohodnout na tom, že ten konflikt bude zastaven a lidé dál nebudou umírat. A to je pro mě to zásadní,“ řekla.

 Konečná upřednostnila uhlí před větrníky, čínského komunistického prezidenta Si Ťin-pchinga před levicovým senátorem USA Berniem Sandersem či Marxe před Leninem.

A co další dvojice? Upřednostnila Seegera, nebo Nohavicu? Scholze, či Orbána? Brežněva, nebo Putina? Kriegela, nebo Husáka? A rovnost, nebo svobodu? I na to se jí Vladimír Vokál zeptal v Rozstřelu.

Putin? Oligarcha, stejně jako Trump

Její recept na českou zahraniční politiku je jasný – žádné jednostranné partnerství. „Rozhodně nechci zahraniční politiku s Amerikou na věčné časy a nikdy jinak. Ale ani s Ruskem. Česká politika má být diverzifikovaná,“ řekla.

 Moderátor Rozstřelu Vladimír Vokál se jí následně zeptal, zda Putina považuje za legitimního a férového partnera. „Byl zvolen. Můžeme si o tom myslet cokoliv. Ale on je v tuto chvíli prezidentem Ruska,“ uvedla Konečná s tím, že v něm odmítá vidět pokračovatele sovětského komunismu. „Putin je oligarcha. A je to asi takový komunista jako prezident Petr Pavel.“

Podobně diplomaticky hodnotí i Donalda Trumpa. „Jestli je pro mě něco strašné, tak je to fakt, že v České republice může vládnout někdo jako Petr Fiala a jeho pětidemoliční banda.“

Válečné zisky zdaníme, slibuje

Uskupení Stačilo!, jehož je Konečná lídryní, chce podle jejích slov prosazovat výrazně levicový program. Ten zahrnuje mimo jiné progresivní zdanění, navýšení minimální mzdy, snížení věku odchodu do důchodu nebo podporu bytové výstavby.

Za prioritu označila zdanění firem, které podle ní vydělaly na krizích. „Určitě bychom zdanili zbrojaře. A také farmaceutické firmy a energetické společnosti,“ řekla. „Na krizích, které jsme teď zažili – na pandemii, energetické krizi i na válce – zbohatli právě oni.“

Konečná zároveň odmítá, že by stát měl privatizovat další veřejné služby nebo omezovat přerozdělování. „Já jsem jednoznačně pro silný veřejný sektor. Potřebujeme více peněz do zdravotnictví, školství i sociálních služeb. A na to se musí vybrat prostředky tam, kde jsou. Od velkých firem, které vydělávají desítky miliard,“ uvedla.

Do voleb chce Stačilo! vstoupit i s návrhem na zavedení referenda o zrušení Senátu. „Jsme přesvědčeni, že Senát dnes neplní svou úlohu. Není kontrolní institucí, je prodlouženou rukou vlády. A občané by měli mít právo rozhodnout, jestli ho chtějí, nebo ne,“ prohlásila Konečná. Dodala, že jejich cílem je „vrátit lidem důvěru v politiku“ – mimo jiné i tím, že budou poslouchat, co lidé skutečně potřebují.

 X X X

GRUZIE  CHCE  NOVÝ  SVĚT

  Kacha Kaladze: Nebudeme se klanět. 

„Pokud se některému evropskému byrokratovi nelíbí volba gruzínského lidu a taková prohlášení, je to kategoricky nepřijatelné,“ řekl starosta hlavního města Kacha Kaladze v komentáři k diskusi o gruzínském „problému“ v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Podle Kaladzeho, který je členem vládní strany Gruzínský sen, Gruzie sdílí evropské hodnoty a je připravena na partnerství a přátelství, nikoli na nadvládu.

„Rozhovory v takovém tónu a hrozby tohoto typu jsou pro nás absolutně nepřijatelné. Já i členové našeho týmu jsme opakovaně prohlašovali, že gruzínské úřady jsou připraveny na partnerství, připraveny na přátelství. Jsme připraveni prohlubovat vztahy, ale v žádném případě by se tak nemělo dít na úkor respektování  zájmů naší země a naší vlasti. Tón těch, kteří se na nás dívají svrchu, je naprosto nepřijatelný, chceme mít nezávislý stát.“ „Potřebujeme přátele, ne pány,“ řekl starosta Tbilisi.

 Jana Putzlacher server vasevec.cz

X X X

Dvojí metr, který někteří evropští politici ve vztahu ke Gruzii používají, jsou podle něj kategoricky nepřijatelné. „Když zazněla prohlášení ze Spojených států ohledně probíhajících voleb v Německu, němečtí politici řekli, že zasahování do voleb v jiné zemi je absolutně nepřijatelné. Vzpomeňme si, co udělal během našich voleb německý velvyslanec nebo jiní evropští byrokraté,“ řekl politik.  A v Rumunsku úplně zrušili volby a kandidáta úplně odstranili.“

 „Nebudeme tolerovat takovou špínu a nebudeme se klanět,“ poznamenal Kacha Kaladze.

 X X X

 Výbuch v Poličce: ostraha hlásila, že se předtím nad areálem vznášely cizí drony

Exploze v muničním areálu v Poličce, k níž došlo koncem března, stále vyvolává otázky. Ačkoli policie jako nejpravděpodobnější příčinu označila technickou závadu v jedné z výrobních hal, nové informace naznačují, že mohlo jít i o cílený útok. Sedm dní před výbuchem totiž ostraha nahlásila pohyb několika dronů v zakázané bezletové zóně nad areálem. Informuje o tom týdeník Respekt.

 Ostraha areálu Poličských strojíren na Svitavsku, kde zbrojařská společnost STV vyrábí velkorážovou munici, ohlásila 19. března ve 19:55 policii, že se v bezletové zóně areálu pohybovaly přibližně čtyři bezpilotní prostředky na dálkové ovládání. Policie o nelegálním narušení chráněného prostoru drony sepsala záznam a poskytla jej dalším bezpečnostním složkám státu.

„Drony ani jejich obsluha nevypátrány. Pátrací akce se zúčastnilo osm policistů ze svitavské pobočky policie,“ stojí v dokumentu s názvem „Drony v bezletové zóně objektu na výrobu vojenské munice“, ze kterého cituje Respekt.

Policie redakci iDNES.cz sdělila, že pohyb dronů se jí po přijetí oznámení nepodařilo prokázat. Zároveň podle ní není možné potvrdit souvislost mezi jejich potenciálním pohybem nad areálem a samotným výbuchem.

„Provedeným šetřením na místě a v jeho okolí se nám nepodařilo hodnověrným způsobem prokázat, že se skutečně mohlo jednat o drony, resp. bezpilotní prostředky. Stejně tak dosavadním šetřením není prokázána žádná souvislost mezi uvedeným oznámením a mimořádnou událostí v objektu Poličských strojíren,“ řekla tisková mluvčí policie Pardubického kraje Markéta Janovská.

K výbuchu ve výrobním areálu Poličských strojíren v Bořinách u Poličky na Svitavsku došlo 25. března letošního roku. V jednom z objektů patřících společnosti STV Group vybuchl sklad. Jeden člověk byl zavalený, záchranáři ho s život ohrožujícími zraněními transportovali vrtulníkem do nemocnice v Olomouci. Na místo vyjelo také jedenáct hasičských jednotek i pyrotechnici, kteří zabránili větším škodám – v bezprostřední blízkosti výbuchu totiž bylo uloženo 470 kusů munice a 900 kilogramů TNT.

Útok hackerů na hasiče

Krátce po výbuchu byl zaznamenán i další znepokojivý incident. Den před explozí se neznámí hackeři pokusili o útok na systémy hasičských záchranných sborů v sousedním Královéhradeckém a také Zlínském kraji. Ačkoli se útok nepodařil, bezpečnostní analytici upozorňují, že mohl být součástí širší sabotáže, jejímž cílem bylo zpomalit reakci složek IZS na případnou krizi.

 Přelety dronů nad vojenskými objekty v posledních měsících zaznamenaly i další evropské země, zejména Německo. Například bavorský zemský kriminální úřad prošetřuje případ, kdy nad tamním letištěm u města Manching nedaleko Ingolstadtu policie evidovala nejméně deset narušení bezletového prostoru přeletem dronů. Ani přes rozsáhlé pátrání a nasazení vrtulníku se policii nepodařilo zjistit, kdo je ovládal.

Drony se dříve objevily také nad německými terminály na zkapalněný zemní plyn (LPG), vojenskými sklady, přístavy či areály logistických společností. Tamní bezpečnostní složky v souvislosti s těmito útoky hovoří o ruské špionáži, přičemž se opírají o narůstající počet incidentů – od výbuchů a požárů až po pokusy o atentáty.

Americké Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí, že mezi lety 2023 a 2024 došlo v Evropě k dvojnásobnému nárůstu takových útoků. Rusko se podle analýz zaměřuje na firmy a infrastrukturu podporující Ukrajinu, přičemž cíl je dvojí: narušit zbrojní dodávky a zasít chaos ve veřejnosti i mezi evropskými politiky, píše Respekt.

Zbrojovka v Poličce, která vyrábí různé typy dělostřelecké munice, je jedním z klíčových článků obranného průmyslu České republiky. Ačkoliv podle dostupných informací továrna nevyrábí přímo munici dodávanou Ukrajině, její význam v rámci evropského zbrojního průmyslu je nesporný.

Incident v Poličce připomíná případ z Vrbětic z roku 2014, kdy byla exploze muničního skladu nejprve přičítána technické závadě. Až o několik let později vyšlo najevo, že šlo o operaci ruské vojenské rozvědky GRU. Vyšetřování výbuchu v Poličských strojírnách pokračuje. Zda se i tentokrát potvrdí podezření na cizí zásah, nebo policie potvrdí současné stanovisko, že se jednalo o důsledek technické závady, není jisté.

 X X X

 Manévry na Praze-západ: Pachatel postřelil člena ochranky, ten je ve vážném stavu

V obci Jíloviště došlo k postřelení pracovníka bezpečnostní agentury, policisté ihned poté zahájili pátrání po pachateli, informovala agentura Aktu.cz. Následně zadrželi na místě muže, ovšem kriminalisté ho zatím nevedou jako podezřelou osobu a zjišťují, zda střílel on, uvedla policejní mluvčí Michaela Richterová. Do okresu Praha-západ vyslala policejní centrála i dva vrtulníky. Postřelený muž byl ve vážném stavu letecky transportován do motolské nemocnice.

Po pachateli, který postřelil pracovníka bezpečnostní agentury, pátrali policisté v pátek po poledni. Zraněného pracovníka našli v areálu firmy se střelným poraněním břicha, nebyl schopný komunikovat.

Policisté následně propátrali okolí a našli jiného muže schovaného v křoví. Ve firmě také nalezli zbraň. Ve vzduchu nad oblastí byly i dva policejní vrtulníky, uvedla agentura Aktu.cz.

 „V jedné firmě byl postřelen muž, doposud není jasné, co se stalo,“ sdělila Richterová. O jakou společnost šlo, neuvedla.

„Pacientovi byly zajištěny dýchací cesty a ve vážném stavu byl letecky transportován do Fakultní nemocnice Motol,“ uvedla na síti X Záchranná služba Asociace samaritánů České republiky.

X X X

 Ministerstvo spravedlnosti: Zprostit obviněného Kafku dočasně funkce by se nevyplatilo

Zprostit obviněného soudce Romana Kafku dočasně funkce by podle ministerstva spravedlnosti nebylo účelné. Po takovém kroku by totiž dostával polovinu soudcovského platu. Ve vazbě nyní nepobírá žádný, protože mu plat svým rozhodnutím pozastavil předseda Krajského soudu v Brně, kde Kafka doposavad působil. Na dotaz to dnes uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Soudce čelí obvinění z podvodu, podle policie nezákonně získal od několika lidí celkem přes 12 milionů korun.

Zákon o soudech a soudcích stanoví, že ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce soudce, který je trestně stíhaný nebo kterému hrozí odvolání v kárném řízení. V případě Kafky se k tomu ale ministr Pavel Blažek (ODS) nechystá.

„Pokud k dočasnému zproštění nedojde a soudce (Kafka) bude dále ve vazbě, nedostane jmenovaný žádný plat, je to tudíž ekonomicky výhodnější řešení. Pokud by jmenovaný byl před zánikem funkce soudce z vazby propuštěn, budeme samozřejmě činit příslušné kroky k dočasnému zproštění tak, aby nemohl svou funkci vykonávat,“ vysvětlil Řepka.

Rezignoval a zmizel

Sedmačtyřicetiletý Kafka oznámil počátkem března Pražskému hradu svou rezignaci na soudcovskou funkci. Má v ní skončit k poslednímu červnovému dni. Podle brněnského krajského soudu čelil od loňského prosince kárnému řízení za vážné průtahy při vyhotovování rozhodnutí a za další porušování soudcovských povinností.

Za podvod hrozí Kafkovi až desetileté vězení. Ostravský okresní soud jej poslal ve čtvrtek do vazby kvůli obavám, že by mohl ovlivňovat svědky nebo uprchnout před trestním řízením. Kafka den po oznámení rezignace odjel do zahraničí, policie ho nejprve evidovala jako pohřešovaného. Později ho zadrželi policisté v Chorvatsku na základě evropského zatykače. Muž tvrdí, že si peníze od příbuzných a známých půjčoval, protože několik let čelil brutálnímu vydírání, které souviselo s jím řešenými kauzami.

 Kafka je soudcem od roku 2018, předtím působil 12 let jako státní zástupce. Dozoroval mimo jiné i případ střelby v restauraci v Uherském Brodě nebo metanolovou aféru, v níž čelilo obžalobě 31 lidí. Dvěma hlavním aktérům úspěšně navrhl doživotní tresty, ceska justice.cz

 X X X

Dr. Koudelka: NSZ Bradáčová poruší zákon? NSZ i v Praze?

 Nejvyšší státní zastupitelství po nástupu Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně oznámilo, že chce zřídit detašované pracoviště v Praze. To je protizákonné.

Nejvyšší státní zastupitelství musí sídlit v Brně

Nejvyšší státní zastupitelství sídlí v Brně, protože zde má sídlo Nejvyšší soud a platí zákonný příkaz, že obvody a sídla státního zastupitelství odpovídají obvodům a sídlům příslušných soudů. Z toho může učinit výjimku jen ministr spravedlnosti vyhláškou. Žádnou zákonnou působnost zde nemá nejvyšší státní zástupkyně.

Pobočky lze zřizovat jen u nižších stupňů

Ministerstvo spravedlnosti může vyhláškou zřídit pobočky státního zastupitelství, ale jen okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství. Již v roce 2006 možnost zřídit pobočky Nejvyššího státního zastupitelství odňal ministrovi spravedlnosti Parlament na návrh poslance Zdeňka Koudelky (§ 40 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství ve znění zákona č. 79/2006 Sb.). Motiv byl zabránit tunelování zákonného sídla Nejvyššího státního zastupitelství v Brně.

Neochota některých státních zástupců z Čech dojíždět do Brna

Po celou dobu existence státního zastupitelství se totiž projevovala mrzutost části státních zástupců z Čech, především z Vrchního státního zastupitelství v Praze, že Nejvyšší státní zastupitelství sídlí na Moravě. Zatímco pro Moravany je normální, že chtějí-li pracovat na celostátních orgánech, tak zpravidla musí dojíždět do Prahy, některým lidem z Čech připadá nepatřičné, že musí jezdit na celostátní orgán na Moravu. Stanislav Křeček, když byl v roce 2013 zvolen zástupcem veřejného ochránce práv se sídlem v moravském Brně, prohlásil, že odchází do východní gubernie.

Snahy obejít zákon pomocí jiného označení

Podle některých by všechny celostátní orgány měly být v Praze. To se jim v justici nepodařilo. Proto alespoň trvale zkoušeli zřídit v Praze pobočku Nejvyššího státního zastupitelství. To jim zákonodárce zatrhl. Nejvyšší státní zástupce měl k dispozici jen místnost na Malé Straně pro případné jednání v Praze. V Praze se však nevykonávala zákonná působnost Nejvyššího státního zastupitelství, nebyli zde jeho státní zástupci.

Bradáčová obchází zákon názvem „detašované pracoviště“

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová chce zákonný zákaz zřizování pobočky v Praze obejít tím, že ji nazve „detašované pracoviště“. To hodnotím jako pokus o ignoraci zákona. Pakliže nemůže nejvyšší státní zástupce, ani ministr spravedlnosti zřídit pobočku, tak nemůže věc obejít tím, že místo slova pobočka užije jiný název. To by bylo tunelování zákona, kdy sice zůstane skořápka v podobě zákonného textu, ale obsah se vyprázdní nezákonnou praxí. Pokládám si otázku, jakou máme jistotu, že za nejvyšší státní zástupkyně Bradáčové se netuneluje a neobchází zákon v trestním řízení, které je neveřejné, když se nejvyšší státní zástupkyně nestydí veřejně ukázat svou touhu po ignorování zákonného zákazu zřídit pobočku Nejvyššího státního zastupitelství.

Co by znamenalo zrušení vrchních státních zastupitelství

Věc ukazuje, jak by dopadlo Bradáčovou prosazované zrušení vrchních státních zastupitelství. Ve skutečnosti by se zrušilo jen olomoucké vrchní státní zastupitelství. Pražské vrchní státní zastupitelství by se přejmenovalo na detašované pracoviště Nejvyššího státního zastupitelství, tedy došlo by jen k výměně cedulí. Bradáčová by do Prahy stáhla i řadu činností nyní vykonávanou v brněnském sídle Nejvyššího státního zastupitelství. V oficiálním brněnském sídle Nejvyššího státního zastupitelství by pak zůstala jen vyprázdněná skořápka s několika státními zástupci, kteří by chodili na těch pár jednání, které nařizuje Nejvyšší soud, jenž většinou rozhoduje bez jednání.

Argumentace úsporami je zavádějící

Za směšnou hodnotím argumentaci Bradáčové, že by zřízení „detašovaného pracoviště“, tedy nezákonné pobočky Nejvyššího státního zastupitelství, ušetřilo peníze. Určitě by je neušetřil stát. Budování pobočky a její provoz něco stojí. Možná by ušetřili peníze a čas pražští státní zástupci, kteří by si rádi sedli na Nejvyšší státní zastupitelství, ale nechce se jim dojíždět do Brna. Ale to je stejně nesmyslný přístup, jako by nějaký poslanec z Moravy chtěl, aby se na Moravě zřídila pobočka, nebo slovy Bradáčové detašované pracoviště, Poslanecké sněmovny a Senátu, protože se mu nechce jezdit do Prahy.

Zdeněk Koudelka, ceskajustice.cz

X X X

 Rusko identifikovalo slabé místo Evropy v otázce migrace, říká expertka Katarína Cséfalvayová

 Evropské unii se dosud nepodařilo najít uspokojivý systém pro zvládání masové migrace a v současné politické situaci nemusí být další integrace unijních politik realistická. Rozdělení problému do menších částí by podle Kataríny Cséfalvayové mohlo pomoci. Ve nejnovější epizodě podcastu EU Perspectives diskutovala slovenská ředitelka Institutu pro střední Evropu a bývalá poslankyně o tomto citlivém tématu s europoslanci Lukasem Mandlem (EPP) a Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL/EPP); Camille Le Coz, ředitelkou Migration Policy Institute Europe; a Başak Yavçan, vedoucí výzkumu v Migration Policy Group.

Jen málo témat vyvolává tak silné emoce – a je tak snadno zneužitelné – jako migrace. EU si podle Cséfalvayové nedokázala poradit s přílivem uprchlíků uspokojivě, ale stále existuje cesta ven. Ředitelka Institutu pro střední Evropu a bývalá předsedkyně zahraničního výboru slovenského parlamentu vnímá migraci jako součást širšího kontextu.

„Za posledních dvacet let prošla EU největším rozšířením na východě,“ uvedla v podcastu EU Perspectives. „Přežila globální pandemii. Přežila brexit, finanční krizi, vypuknutí války těsně za našimi hranicemi. A myslím, že je fér říct, že všechny tyto krize jsme překonali jednotní a vyšli z nich silnější.“

V otázce migrace ale Unie tak úspěšná nebyla. „Zůstává to bolestivým místem, kterým jsme dosud neprošli způsobem, který by přinesl řešení a definitivní systém, jak s tímto problémem nakládat,“ upozornila Cséfalvayová.

 Naši protivníci identifikovali migraci jako slabé místo EU

Slovenská lídryně iniciativy Danube Tech Valley při organizaci Globsec vidí dva hlavní důvody, proč je migrace tak důležitá. „Za prvé, naši protivníci – ať už je to Rusko nebo jiní hráči na mezinárodní scéně – si uvědomili, že právě toto je slabé místo EU. A že právě zde lze vést velmi účinné dezinformační kampaně,“ řekla. „Je to téma, které rozděluje evropské občany i politiky. Pokud chceme být jednotní a vyhnout se hybridním hrozbám, musíme být jednotní i v otázce migrace.“

Nepřátelé demokracie, jak uvnitř, tak vně EU, využili toto téma k rozdělení Evropanů a jejich institucí – a zřejmě tak mohou činit i nadále. „Za druhé, linie moci v mezinárodních vztazích se mění. Nevíme, kdy můžeme očekávat další vlnu uprchlíků nebo žadatelů o azyl,“ poznamenala Cséfalvayová a vyjmenovala možné zdroje budoucích migračních vln.

 „Režim v Sýrii padl. Nevíme, co se tam bude dít dál. Země, které nyní drží většinu syrských uprchlíků – například Turecko – se mohou rozhodnout je poslat zpět. A tito lidé se mohou rozhodnout odejít do Evropy,“ uvedla konflikt, který se mnoha Evropanům může zdát příliš vzdálený, než aby ovlivnil evropskou politiku – a přesto tomu tak být může.

„Nevíme, jestli se teď, když Rusko ztratilo vliv v Sýrii, nezaměří třeba na Libyi. To by opět mohlo vyvolat konflikt a další uprchlickou krizi. A pak je tu klimatická migrace – s tím, co se ve světě děje. Musíme být připraveni na další vlnu a mít funkční systém pro řízení migrace a azylového řízení,“ varovala Cséfalvayová.

 Ideál? Aby systém spravovala EU. To je ale politicky nereálné

Nabízí se jasná otázka – jak má EU postupovat? Jak může takový systém vzniknout právě teď, když je politická scéna v Evropě silně polarizovaná? Dělá Unie dost? A může vůbec dělat víc?

Podle diskutujících je migrace pro dnešní politiky jako minové pole. Europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) se vyslovil pro společné evropské řešení: „Musíme udělat maximum pro to, abychom ten problém vyřešili jako Evropská unie. (…) Myslím, že je opravdu ostuda, že evropský systém ve 21. století nefunguje jako celek.“

Cséfalvayová však považuje takovou představu za nereálnou. „V ideálním světě, zejména v prostoru jako je EU a Schengen, by dávalo největší smysl, kdyby azyl a migraci spravovala EU. Bohužel si ale nemyslím, že je teď vhodná doba volat po hlubší integraci – nebo že je to vůbec reálné,“ řekla a naznačila, že bude nutné přizpůsobit se realitě.

 „Je to dobrý příklad rozdělení velkého problému na menší části. Například návratová politika – ta by se měla řešit samostatně. Je účinnější, přínosnější, méně nákladná a zacelí mezery v systému, které nyní zneužívají lidé, kterým byl azyl zamítnut v jedné zemi, a pak žádají znovu v jiné,“ doporučila praktický postup.

Europoslanec Lukas Mandl, kolega Zdechovského z frakce EPP, souhlasil. „Evropská unie to sama nevyřeší – nemůže a ani nebude. Musí se to řešit spíše na místní, regionální, národní úrovni. A není to jen o politice – záleží i na každém jednotlivci, zejména na těch, kteří do našich zemí přicházejí, aby se co nejlépe integrovali.“

 Evropa musí obnovit důvěru veřejnosti

Cséfalvayová poté upozornila na důležitý strategický aspekt. „Z pohledu občanů je nesmírně důležité obnovit důvěru veřejnosti. Máme systém založený na pravidlech – občané musejí tato pravidla dodržovat – a pak nejsou spokojeni, když vidí, že je systém zneužíván. Pokud systém po spravedlivém procesu rozhodne, že člověk nesplňuje podmínky pro azyl, a tento člověk v EU zůstává, logicky to nevyvolává důvěru.“

Na závěr ale vyjádřila i určitou míru optimismu. „Tohle je klíčové. A myslím, že přesně o to se Evropská komise snaží – získat důvěru občanů, že existují řešení. Ne extrémní, ale společná, evropská, normální, racionální řešení.“

„Už bylo na čase,“ reagoval suše Mandl. „Musíme jednat rychle.“

 Rychlé jednání si však žádá vzájemné porozumění – a to v EU často chybí. Cséfalvayová pak projevila svůj postupný, realistický přístup: „I když se nedokážeme sjednotit ve všem, musíme najít alespoň společný jmenovatel a posunout se vpřed.“

„V některých zemích našeho regionu existuje taková ‚nemoc‘. Myslím, že to poprvé řekl Viktor Orbán: ‚Nedívejte se na to, co říkám, ale na to, co dělám.‘ Bývá to často kritizováno, ale možná je to tak, že rétorika je určena domácímu publiku a činy mohou být jiné. Musíme vyčkat. Jiná cesta není,“ uzavřela slovenská akademička a apelovala na trpělivost – vzácnou komoditu dnešní politiky.

Daniel Deyl, ceskajustice.cz

X X X

 Česká a moravská vína zaznamenala úspěch na vinařské soutěži v Japonsku

 Výsledky 12. ročníku mezinárodní vinařské soutěže Sakura Wine Awards 2025, která se uskutečnila na konci ledna v Tokiu, byly zveřejněny. V letošním roce se do této přehlídky po několikaleté odmlce zapojili i vinaři z České republiky. Jejich vína získala hned několik prestižních ocenění. Z celkem 31 přihlášených obdrželo medaili 20 vzorků, z toho 5 vín bylo oceněno medailí Silver, 13 medailí Gold a 1 Double Gold. Vzorek Bohemia Sekt Brut Prestige obdržel nejvyšší trofej Diamond Trophy. Účast tuzemských vinařů proběhla za finanční podpory Vinařského fondu a organizačního zajištění Národního vinařského centra s podporou Ministerstva zemědělství.

 Medailí Silver byly oceněny vzorky z Vinařství Obelisk, VÍNO J. Stávek, Vitis Strážnice a Vinařství Jiří Uherek, medailí Gold vzorky z Vinařství Svoboda, Mikrosvín Mikulov, Zámecké vinařství Bzenec, Thaya, Bohemia Sekt a VÍNO J. Stávek, medaili Double Gold získalo Vinařství Obelisk a Diamond Trophy přivezl Bohemia Sekt Brut Prestige. Nejvyšší diamantovou trofej přitom z téměř 4 000 přihlášených vín obdrželo pouze 64 vzorků, což podtrhuje význam úspěchu pro české vinařství.

Vedle výše uvedených ocenění uspěla tuzemská vína také ve čtyřech mimořádných kategoriích, a sice v kategorii „Nejlepší párování s japonskou kuchyní – sushi“ (Vinařství Svoboda, Sylvánské zelené 2022), „Dezertní víno“ (Vinařství Obelisk, Ryzlink Rýnský 2023) a „Méně známé odrůdy na japonském trhu“ (VÍNO J. Stávek, Bílá Frankovka 2023; Mikrosvín Mikulov, Pálava 2023). 

Sakura Women Wine Awards platí za největší vinařskou soutěž v Asii. Do letošního ročníku bylo přihlášeno 3 962 vín ze 36 zemí světa. V Japonsku, jež je pátým největším dovozcem vína na světě a druhým největším v Asii, je získání oficiálního ocenění důležitým faktorem, který může pomoci úspěchu produktu na trhu. 

Prezentace českých a moravských vín na Velvyslanectví České republiky v Tokiu

Dalším významným činitelem je ale i povědomí zákazníka o dané zemi a regionu. Právě proto uspořádalo Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s Národním vinařským centrem a Vinařským fondem ČR ve dnech 29.-30. ledna 2025 sérii mistrovských kurzů českých a moravských vín na Velvyslanectví České republiky v Tokiu. Masterclass vedla Národní someliérka Klára Kollárová, jež japonskému odbornému publiku prezentovala jak vína, která jsou již na japonském trhu k dostání, tak i produkty těch vinařů, kteří mají o tento trh zájem do budoucna. Kurzů se účastnilo celkem 90 osob z řad importérů, zástupců maloobchodu, someliérů či novinářů. 

O akci byl následně publikován článek v japonském periodiku Shuhan News a dotkla se jí rovněž reportáž místní televizní stanice Fuji TV. V návaznosti na Masterclass bylo rovněž zahájeno několik obchodních jednání ohledně dovozu nových značek vín do Japonska.