Zelenský píše dějiny stovky tisíc mrtvých na Ukrajině, zničená města, vesnice, školy továrny? Kdo ho potrestá? Sami Ukrajinci, žalobci, soudci EU? Potrestáni i politici Západu, USA, Anglie a spol., kteří mu dodávají zbraně? Izrael už dávno nutil Zelenského uzavřít dohodu s Ruskem, aby neumírali na Ukrajině zbytečně

lidé, ale Zelenský to odmítl. Kritizoval to i exprezident USA Trump.

Budou vyčísleny i miliardové škody Ukrajiny a kdo je uhradí? Budou to USA, Biden, Anglie, Johnson, a další západní země?, protože už dříve řekl exprezident ČR Václav Klaus, že s válkou na Ukrajině nemá ČR nic společného, ale je to válka Západu.

Kdo uhradí škody ČR, kdy nemá levný plyn z Ruska, ropu, energii a lidé a firmy živoří? Kdo potrestá Fialu a spol., EU, Leyenovou a Německo se Scholzem, protože za Schrödera by se to nestalo. Vždycky byly z Ruska levný plyn a ropa v Evropě a mohly být i dnes.

 X X X

 Serhij Rudenko začal psát v roce 2020 knihu o nově zvoleném prezidentovi  Zelenském. Netušil, že závěrečné kapitoly dokončí během války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz říká, že se snažil „zachytit evoluci od komika k politikovi, od politika k prezidentovi, od prezidenta k lídru země, která se brání ruské agresi“. Zároveň dodává, že jeho cílem je politický portrét, ve kterém se nevyhýbá ani kontroverzím.

X Právě vám vyšla kniha Volodymyr Zelenskyj: Muž, který píše dějiny. V předmluvě zmiňujete, že chcete namalovat „portrét šestého prezidenta Ukrajiny bez příkras“, podařilo se vám to?

Jelikož knížka, kterou jsem napsal, byla úplně první prací na světě o Volodymyru Zelenském, zdá se mi, že mezi těmi všemi knihami, které jsou nyní na trhu, je ta moje nejstarší a nejpřesnější. U mě totiž Zelenského příběh nezačíná 24. února 2022. Když jsem tu knížku začal v roce 2020 psát, vůbec jsem si nedovedl představit, že vyjde v 22 zemích světa.

KDO JE SERHIJ RUDENKO?

ukrajinský novinář, narodil se v Sumské oblasti. Působil jako reportér, v rozhlasu i televizi, má za sebou nangažmá v německé veřejnoprávní stanici Deutsche Welle nebo ukrajinském Rádiu Svoboda, je autorem několika knih, především o ukrajinských osobnostech – Viktoru Juščenkovi, Juliji Tymošenkové nebo Viktoru Janukovyčov, poslední dílo Volodymyr Zelenskyj: Muž, který píše dějinyvyšla v Česku na konci července 2022, pro Albatros Media ji přeložil Petr Ch. Kalina

Psal jsem o novém prezidentovi Ukrajiny a sám jsem se chtěl dozvědět, kdo to ten prezident Zelenskyj je, a podělit se o to se čtenářem. V originále se knížka jmenuje Zelenskyj bez líčidel. Po začátku války jsem připsal tři kapitoly.

V knize uvidíte prezidenta Zelenského takového, jaký skutečně je. Ve většině ostatních pracích se píše jen o Zelenském jako o hrdinovi. Moje knížka je příběhem Zelenského evoluce od komika k politikovi, od politika k prezidentovi, od prezidenta k lídru země, která se brání ruské agresi. Toto všechno čtenáři v mé knize najdou.

X Jak dlouho jste se snažil pochopit jeho osobnost? Byl jste s ním v kontaktu, pohyboval se v jeho blízkém okolí?

Nejsem Zelenského biografem a jeho životopis jsem psát nechtěl. Moje knížka je žurnalistickou prací, která vypráví o prezidentu Zelenském. Pro mě bylo nutné najít lidi, kteří o něm můžou něco říct. Bylo také důležité najít fakta o tom, co se s ním dělo dříve.

Chtěl jsem zachytit to, co dělal první dva roky svého prezidentství. To, co jsem na vlastní oči sledoval. Proto jsem Zelenského nekontaktoval a ani jsem nikdy nepracoval v jeho kanceláři. Vědomě jsem se bránil kontaktu s lidmi, kteří teď mají k Volodymyru Zelenskému nejblíž, protože jsem se bál, že jeho portrét by pak mohl být pokřivený. Všiml jsem si totiž, že část lidí je ze Zelenského nadšená.

Pro mě bylo důležité zachytit politický portrét nejen v době, kterou teď prožíváme. A možná právě toto odlišuje moji knížku od některých z těch, které teď v Evropě vycházejí. Tyto knihy jsou samozřejmě velmi různé, ale snažil jsem se psát s chladnou hlavou, přičemž hlavní část byla napsána ještě před válkou.

Zkrátka jsem chtěl objektivně zachytit situaci, v níž se Zelenskyj nachází. Pokud je mi známo, příští rok by měla vyjít knížka novináře Simona Shustera, která bude vyprávět právě o prvních měsících války, které její autor strávil Zelenskému po boku. To bude úplně jiná knížka. Zatímco ta moje je psaná v žánru eseje, on přijde s dokumentem, co zažil od začátku války v prezidentské kanceláři.

Teatrálnost se vytratila

X Můžete na základě toho říct, kdo je vlastně Volodymyr Zelenskyj?
Myslím, že na to, abychom mohli říct, kdo je to Volodymyr Zelenskyj, budeme potřebovat ještě nějaký čas. Protože válka na Ukrajině ještě probíhá a teprve na základě jejího výsledku pochopíme, co je Volodymyr Zelenskyj vlastně zač. Jediné, co mohu nyní říct, je, že k dnešnímu dni je to lídr ukrajinského státu a zároveň historická postava, protože právě Volodymyrovi Zelenskému připadla čest řídit stát, který se srdnatě brání ve válce s Ruskou federací.

Doufám, že bitva, kterou nyní sledujeme, ta konečná bitva za posledních 350 let, od kdy se Ukrajina snaží ubránit svou svobodu, pro nás dopadne vítězně. Ale už nyní můžeme říct, že Zelenskyj se již stal historickou postavou.

Pro mě bylo velkým překvapením, že neprofesionální politik, člověk s minimální politickou zkušeností, dokázal udělat mnohem víc, než by učinil profesionál. Možná právě proto, že se Zelenskyj v posledních 20 letech neúčastnil ukrajinské politiky, mu pomáhá v komunikaci se světem právě takovým způsobem – nediplomaticky, napřímo, upřímně říkat ty věci, které jsou světu nepříjemné. A to je mnohem účinnější, než kdyby se snažil užívat diplomatické prostředky.

X Píšete, že se stal „úplně někým jiným“, než byl zvolen prezidentem, další jeho vývoj jsme mohli sledovat takřka online od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jak se podle vás změnil?

Před válkou bylo v Zelenského vystoupeních až příliš teatrálnosti. Viděli jsme to v jeho gestech, v jeho proslovech a při komunikaci s publikem byla poznat jeho bývalá profese. Od rána 24. února všechny tyto prvky, pomocí nichž se snažil s publikem zahrávat, zmizely.

Je jasné, že když někomu padají na hlavu balistické střely, není to příležitost k teatrálnosti nebo k herectví. Pochopil, že s lidmi už není možné komunikovat tímto způsobem. To, jak před agresí říkal, že se nic hrozného nestane, že v květnu budeme v klidu jíst šašliky. Pochopil, že s lidmi se musí mluvit upřímně a čestně.

Je možné, že válka ukázala některé stránky Zelenského charakteru, které bychom bez této kritické situace neviděli. Právě válka nám odhalila přesně takového Zelenského, jakého teď vidíme. Nejsem si jistý, zda bychom bez toho u něj mohli poznat tu rozhodnost, kterou předvedl v prvních dnech konfliktu. A to je velmi důležité, protože se rozhodl neopustit Kyjev.

Myslím si, že právě válka nám ukázala toho opravdového Zelenského. Zelenského bez líčidel, neoholeného, v tričkách barvy khaki, v poloprázdném Kyjevě, kde natáčel svá videa. Kdy jindy bychom mohli vidět prezidenta bez kravaty, který vítá jiné lídry států v polovojenském, respektive vojenském oděvu? To u nás ještě nikdy nebylo. A na jeho tváři jsme doteď neviděli odraz té hrůzy, kterou teď prožíváme.

Zelenského blízcí

X V knize se poměrně detailně zabýváte lidmi, kterými se Zelenskyj obklopoval od předvolební kampaně až do současnosti. Kdo jej z vašeho pohledu nejvíc ovlivnil, koho považujete za jeho „pravou ruku“?

Na Volodymyra Zelenského měli v různých dobách vliv rozliční lidé. Na startu jeho politické kariéry pro něj byl velmi důležitý Andrij Bohdan, někdejší vedoucí jeho prezidentské kanceláře. To je právník, člověk, který byl blízký Ihoru Kolomojskému a který zřejmě Zelenského přesvědčil, aby kandidoval na prezidenta Ukrajiny. Je fakt, že ve své funkci nebyl dlouho, ale můžeme říct, že byl jeho prvním učitelem v ukrajinské politice.

Kolem Zelenského byli také lidé, kteří s ním prošli dlouhou cestu v showbyznysu. Byli to bratři Šefirové, s nimiž začínal svou kariéru. Dále je to Ivan Bakanov, jenž se pak stal šéfem Bezpečnostní služby Ukrajiny. Byli to jeho kamarádi ze studia Kvartal 95, kteří obsadili ty nejvyšší funkce ve státě a stali se součástí jeho nejbližšího okolí. To se dělo v prvním období prezidenta Zelenského, kdy poznával, co to je být prezidentem a co to je být politikem.

Od roku 2020 je hlavním člověkem v jeho blízkosti Andrij Jermak, který nastoupil na místo prezidentského kancléře. Jermak byl a zůstává jednou z centrálních figur v Zelenského okolí. Na Ukrajině lidé občas žertují, že Zelenskyj pracuje v kanceláři prezidenta Jermaka, a ne naopak.

X Často se v této souvislosti hovoří o jeho manželce Oleně. Jak ale sám poznamenáváte, ona byla jedním z těch, kdo si nepřál Zelenského zvolení ukrajinským prezidentem. Nyní tvoří z určitého pohledu ikonický pár. Nastala tam změna z pohledu jejího postoje? Nebo se jen přizpůsobila společenské roli?

Do té doby, než se stal Volodymyr Zelenskyj prezidentem, měla Olena na svého manžela velký vliv. A všichni se shodují, že veškerá důležitá rozhodnutí ve svém životě Zelenskyj konzultoval právě se svou ženou. Jedinou záležitostí, se kterou se s ní neporadil, byla jeho kandidatura na prezidenta a Zelenská se o tom dozvěděla až z médií. A je jasné, proč si Olena nepřála, aby její manžel kandidoval.

Dobře věděla, že nemá žádnou politickou zkušenost, dokázala si představit, jak to pro její rodinu, a hlavně děti, bude složité. Myslela hlavně na rodinu, a tak nebyla ráda. Bylo to vidět na prezidentské inauguraci 20. května 2019, kde jsme ji viděli značně rozladěnou. A je jasné, že začátek války byl pro ni velkou zkouškou, protože Zelenskyj i jeho rodina byli v hledáčku okupantů. Mluví se o deseti pokusech o atentát na Volodymyra Zelenského a ve hře byl i plán likvidace jeho rodiny. Asi si dovedeme představit pocit člověka, který má dvě děti a manžela prezidenta, jehož chtějí zabít. Dá se pochopit ta hrůza, kterou za poslední půlrok prožívá.

 Smířit se s rolí člověka, o jehož život je usilováno, je velmi složité. Teď máme možnost sledovat nejen Zelenského bez líčidel, ale i Zelenskou bez líčidel a bez zbytečných úsměvů. Když se podíváme na její současné fotografie, je na nich sama sebou a její pocity dokážeme pochopit.

Poslední kapitola?

X V posledních měsících byl Zelenského obraz v různých sdělovacích prostředcích prezentován až nekritickým způsobem. Přesto pojďme mluvit otevřeně: vyvolává nějaké kontroverze?

Vidím u něj spoustu chyb a jako člověk, který sleduje politiku, bych jej mohl hodně kritizovat.

Ale máme tady válku a musíme si zachovat důstojnost. Proto není na místě vytvářet občanskou frontu proti našemu prezidentovi. Moje knížka k předchozímu období Zelenského prezidentství vyznívá velmi kriticky. Teď máme všichni jednoho nepřítele, jímž je Vladimir Putin a Rusko. Všichni děláme maximum pro vítězství a všechno ostatní je podružné.

X Kniha má podtitul „muž, který píše dějiny“. Podaří se mu dopsat kapitolu o ruské invazi? Pokud ano, jakou začne psát následně?

Sám bych si moc přál, aby moje knížka končila kapitolou s názvem Vítězství, a věřím, že se Zelenskyj stane prezidentem země, která ve válce s Ruskem vyhraje. Už jsem mluvil o tom, že je Zelenskyj již nyní historickou postavou. Moc bych si přál, aby tímto vítězstvím skončila i prezidentská kariéra Volodymyra Zelenského. Svou misi splnil. Můžeme se na něj dívat různě, ale je nutné přiznat, že v dané situaci udělal maximum toho, co mohl.

X X X

Morawiecki: Proti imperialismu Bruselu je třeba bojovat jako proti Rusku

Polský premiér Mateusz Morawiecki obvinil Evropskou unii z imperialistického chování vůči menším členským státům. Napsal to v komentáři, který publikoval německý server Welt. Podle něj je proti unijnímu imperialismu je třeba bojovat stejně jako proti imperialismu ruskému.

„Politická praxe ukázala, že postoje Německa a Francie mají větší váhu než všechny ostatní,“ napsal Morawiecki a vyzval k přístupu více založeném na konsenzu. „Máme tedy co do činění s formální demokracií a de facto oligarchií, v níž mají moc ti nejsilnější,“ pokračoval polský ministerský předseda.

V textu vyzval zároveň k „hluboké reformě, která postaví obecné dobro a rovnost zpět do popředí principů“ evropské sedmadvacítky.

Proti unijnímu imperialismu je podle něj třeba bojovat stejně jako proti imperialismu ruskému.

Morawiecki, jehož vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) se opakovaně střetla s Bruselem kvůli otázkám soudního systému v zemi a kvality právního státu, dále tvrdí, že ruská invaze na Ukrajinu upozornila na nedostatky samotné EU.

Polští politici z vládnoucí strany PiS už dříve tvrdili, že Varšava by mohla EU vrátit úder, pokud země nedostane svůj podíl z fondu na obnovu po pandemii covidu-19. Z Varšavy tato slova zazněla poté, co dal Brusel najevo, že není spokojen s posledními reformami polského soudnictví.

Přes 35 miliard eur (přes 854 miliard korun) z grantů a půjček na obnovu v rámci programu bylo pozastaveno kvůli sporu o reformy soudnictví v Polsku, které podle EU narušují demokratické standardy, podotkla agentura Reuters. Zástupci PiS neuvedli, jaké kroky strana zvažuje, nicméně ministr bez portfeje Michal Wójcik z ultrakonzervativní strany Solidární Polsko naznačil, že Varšava by mohla vetovat některá unijní rozhodnutí.

X X X

Šlachta: Ministr vnitra Rakušan slepý kůň. Ministra vnitra kritizuje kvůli rozvědce i Kalousek

Zejména pražská korupční kauza Dozimetr dostávala ministra vnitra a šéfa hnutí STAN Víta Rakušana pod stále větší tlak. Nyní k tomu ale přibylo jmenování šéfa civilní rozvědky. Obě kauzy jsou přitom úzce propojené. Šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek se má totiž dobře znát s obviněným podnikatelem Michalem Redlem. A tak političtí oponenti opět žádají Rakušanův konec na ministerstvu. Informace o kontaktech Mlejnka s Redlem přinesly Seznam Zprávy.

Rakušan Seznam Zprávám řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní. „Přiznám se, že se v tom ztrácím. Kvůli kontaktům s Redlem musel odstoupit ministr školství Petr Gazdík. Kvůli jediné schůzce s Redlem odvolal Rakušan šéfa České pošty. A u šéfa rozvědky to nevadí? Chtělo by to vydat nějakého průvodce. Normální člověk se v tom nevyzná,“ upozornil na Twitteru exministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek, který se do kabinetu opakovaně trefuje, přestože součástí vládní koalice je i jeho strana.

 Tohle už je, bohužel, úloha pro premiéra Petra Fialu. Šéf rozvědky spadá pod něj a Rakušan je první místopředseda vlády,“ dodal bývalý šéf státní kasy. Fiala (ODS) se se šéfem hnutí STAN opravdu sejde v příštím týdnu.

Premiér prostřednictvím úřadu vlády sdělil, že nyní vychází z toho, že Mlejnek má prověrku na stupeň tajné a prochází prověřováním na stupeň nejvyšší. „Předpokládám, že české orgány mají dost informací k tomu, aby posoudily bezpečnostní způsobilost pana Mlejnka i při zohlednění dnes medializované záležitosti,“ konstatoval.

Šlachta: Rakušan je slepý kůň

„Rakušan je slepý kůň, kterého si vodí. Říkal jsem to hned, jak usedl na ministerstvo vnitra. Dneska je už zcela jasné, že ten, kdo držel opratě, byl Redl,“ rýpnul si na sociálních sítích šéf hnutí Přísaha a bývalý policista Robert Šlachta.

 Situace samozřejmě ihned využila také opozice, zejména pak hnutí ANO, které má ve Sněmovně největší poslanecký klub. „Já snad vyzvu Andreje Babiše, aby se dočasně na ty mítinky vykašlal, protože jejich narušování fakt geniálně přikrývá jiná důležitá témata. Teď tři dny bez setkání s občany a hle…“ poukázal poslanec Patrik Nacher (za ANO) ironicky na kampaň svého stranického šéfa.

Na Babišových mítincích totiž v posledních dnech došlo ke dvěma kontroverzním zásahům neoznačených policistů vůči expremiérovým odpůrcům. Jeden z nich dokonce vyšetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Členové vlády pak kritizují Babiše za to, že svými ostrými výroky na adresu protestujících jen rozdmýchává napětí.

 „Ministr vnitra Rakušan by asi nového šéfa civilní rozvědky odvolal jen v případě, že by si nasadil čepici Silné Česko… To se totiž zásadně neodpouští,“ rýpl si také exministr životního prostřední Richard Brabec (ANO). Zmíněné heslo bylo zejména před několika lety symbolem Babišovy předvolební kampaně.

Rakušan se Mlejnka zastává

Rakušan si ale za jmenováním Petra Mlejnka do čela ÚZSI stojí. „Jde o profesionála s úctyhodným kariérním profilem a bezpečnostní prověrkou NBÚ. Rozhodně nesdílím názor, že pouhý kontakt s jakkoliv problematickou osobou by měl člověka automaticky diskreditovat. Nepodléhejme honu na čarodějnice,“ hájí sebe i šéfa rozvědky.

„Pokud tyto kontakty nevadí Národnímu bezpečnostnímu úřadu v udělení prověrky na stupeň tajné, nevidím v nich problém. Posuzovat Redla optikou toho, co o něm víme dnes, je minimálně sporné,“ reagoval dále Rakušan.

Mlejnek potvrdil, že se s Redlem zná od roku 2012. Jak a kdy se seznámili, si ale nepamatuje. Potkával se s ním zhruba jednou až dvakrát ročně, když pracoval ve firmě Techniserv, která dodává a instaluje technologické systémy a často se uchází o státní zakázky.

„Důvodem bylo, že jsem jako obchodník poptával zakázky pro svou firmu. Žádnou zakázku jsem ale jeho prostřednictvím nezískal,“ dodal zpravodajec, kterého Rakušan jmenoval do funkce letos 8. července. Tedy několik týdnů po medializaci kauzy kolem pražského dopravního podniku, kterou policie označila názvem Dozimetr.

X X X

Šéf civilní rozvědky se stýkal s Redlem z kauzy Dozimetr. Ministr to věděl, premiér s ním chce mluvit

Nový šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace Petr Mlejnek měl pravidelné kontakty s podnikatelem Michalem Redlem, který je stíhaný v korupční kauze Dozimetr. Informaci přinesl ve středu server Seznam Zprávy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přiznal, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl. Prý mu nevadila, protože vztah obou mužů byl pracovní. Premiér Petr Fiala (ODS) chce kvůli tomu s Rakušanem mluvit.

„Ano, známe se od roku 2012,“ sdělil serveru Seznam Zprávy o Redlovi nový šéf civilní rozvědky Petr Mlejnek. „Jak a kdy jsme se seznámili, si nepamatuji. Potkával jsem se s ním zhruba jednou až dvakrát ročně,“ uvedl.

V dané době pracoval ve firmě Techniserv, která dodává a instaluje technologické systémy a často se uchází o státní zakázky.

„Důvodem bylo, že jsem jako obchodník poptával zakázky pro svou firmu. Žádnou zakázku jsem jeho prostřednictvím nezískal,“ dodal zpravodajec, který má bezpečnostní prověrku na střední stupeň tajný.

Ministr vnitra Vít Rakušan ho jmenoval do funkce letos 8. července. Tedy několik týdnů po medializaci kauzy kolem pražského dopravního podniku, kterou policie nazývá Dozimetr.

„Panu ministrovi jsem řekl, že se s Redlem znám. Bylo to poté, co vypukla ta kauza, ještě před mým ustanovením,“ řekl k tomu serveru Mlejnek, který je bývalým vojákem a někdejším analytikem Vojenského zpravodajství.

Jeden z obviněných v kauze Dozimetr podle Seznam Zpráv vypověděl, že Redl získával citlivé informace právě přes Mlejnka. Nový šéf civilní rozvědky kvůli tomu před třemi týdny podával vysvětlení na policii. „Není pravda, že bych předával informace. Policii jsem vysvětlil, že potkávat se s lidmi v obchodě byla moje práce,“ sdělil k tomu Mlejnek.

„Pokud tyto kontakty nevadí Národnímu bezpečnostnímu úřadu v udělení prověrky na stupeň tajné, nevidím v nich problém. Posuzovat Redla optikou toho, co o něm víme dnes, je minimálně sporné,“ reagoval pro server ministr Rakušan.

Později na twitteru uvedl, že za jmenováním Mlejnka stojí. „Nepodléhejme honu na čarodějnice,“ dodal.

Zároveň vyloučil, že by jméno kandidáta na šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace konzultoval s exministrem školství Petrem Gazdíkem či europoslancem Stanislavem Polčákem, tedy se stranickými kolegy, kteří kvůli známosti s Redlem museli opustit některé své funkce.

Schůzka s premiérem

Premiér Petr Fiala si plánuje s Rakušanem o Mlejnkových kontaktech s Redlem promluvit. Jednání se má uskutečnit příští týden.

Fiala sdělil, že nyní vychází z toho, že Mlejnek má prověrku na stupeň tajné a prochází prověřováním na stupeň nejvyšší. „Předpokládám, že české orgány mají dost informací k tomu, aby posoudily bezpečnostní způsobilost pana Mlejnka i při zohlednění dnes medializované záležitosti,“ uvedl premiér.

Vysvětlení budou chtít po Rakušanovi i koaliční partneři hnutí STAN. „Pan ministr Rakušan má moji důvěru. Samozřejmě se ale ještě budu ptát na podrobnosti,“ řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka serveru iROZHLAS.cz s tím, že je aktuálně na dovolené, detaily tedy bude zjišťovat až po svém návratu v příštím týdnu.

A kontakty Mlejnka s Redlem budou řešit poslanci. Taťána Malá (ANO) svolala sněmovní komisi pro kontrolu této civilní rozvědky, které předsedá. Zákonodárci se sejdou koncem srpna, uvedla pro iROZHLAS.cz.

Jedním z obviněných v kauze Dozimetr je vedla Redla i bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN).

Podle policie byl součástí organizované skupiny, která systematicky obsadila klíčové pozice v dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky.

X X X

Hejtman Schiller: Pomoc s energetickou krizí? Má se starat stát, ne kraje, všichni zaplatíme více

Energetická krize a zdražování silně dopadá na všechny. Jak na občany, tak na kraje. Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) však odmítá, že by s ní mohly samy kraje účinně zápolit. Ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že všichni budeme platit mnohem víc a že „o lidi se musí postarat stát a vláda, která selhala“.

Vláda v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) čelí kritice ze strany opozice i expertů. V boji s chudobou a energetickou krizí prý nedělá dost. Hejtman opozičního hnutí Jan Schiller vzkázal, že ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN) od nástupu do vlády neviděl. „S námi (hejtmany) vláda zdražování neprojednávala. Kroky vlády mi přijdou neuvážené a pomalé, vše přichází pozdě,“ uvedl.

 Jak zdražování dopadá na kraje, demonstroval na příkladu. „Když vezmu náš krajský rozpočet, tak nás do konce roku bude zvýšení cen energií stát o 120 milionů korun více než v loňském roce. Ústecký kraj není jediný, ostatní jsou na tom podobně. Příspěvkové organizace, školy, nemocnice… Všichni budeme platit mnohem víc,“ přiblížil a kritizoval ministra průmyslu Síkelu za neviditelnost.

 Podle expertů navíc není jisté, že se situace během podzimu a zimy ještě nezhorší. Plány Ústeckého kraje jsou podle něj ale v tomto směru jasné. „Rozjeli jsme velké investiční akce, například ve zdravotnictví za 3,5 miliardy korun. Bohužel, kvůli inflaci a válce na Ukrajině se práce prodražily. Nemůžeme si dovolit udělat gesto jako Martin Kuba,“ uvedl s odkazem na hejtmana Jihočeského kraje, který z rozpočtu na pomoc lidem uvolní 250 milionů korun a dalších 250 milionů požaduje po obcích.

„Lidem, jako kraj, pomáhat nemůžeme. Budeme rádi, že zaplatíme naše drahé energie a navyšující se ceny zakázek. Myslím, že tohle je záležitost státu. On a vláda se musí postarat o lidi. V tomto však selhala. Pokud lidé pomoc dostanou, tak velice pozdě,“ doplnil.

Hejtman je přesvědčen, že vláda mohla mít v rozpočtu více peněz, pokud by přehodnotila některá svá rozhodnutí. 14 miliard by například přiteklo z EET, které kabinet zrušil. „Lidé na něj byli zvyklí. Poctivému podnikateli EET nevadilo, naopak, znám řadu podnikatelů, kterým pomohlo a měli kontrolu,“ uzavřel.

X X X

Návrat uprchlého podnikatele Krejčíře? Jihoafričani poslali do Česka varování

Uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř se znovu pokouší o návrat do vlasti. Do České republiky přišla depeše přímo z Jihoafrické republiky s varováním, že lidé kolem něj budou prosazovat vydání uvězněného podnikatele zpět domů.

Boss, mafián, šéf podsvětí – i taková přízviska má Radovan Krejčíř. Podle Deníku N by se rád konečně dostal do Česka. „On je pořád nositelem informací o různé trestné činnosti a také o tom, kdo mu pomáhal. Připomene určitým lidem určité věci. Už se to říká delší dobu, že na jeho návrat je vyčleněno několik desítek milionů korun,“ vysvětluje bývalý policejní detektiv Karel Tichý.

 Radovan Krejčíř je ve vězení v Jihoafrické republice, kam ho tamní soud poslal na pětatřicet let. Mimo jiné za přípravu vraždy, únos a obchodování s drogami. Tak vysoký trest ale v českém vězení vykonat podle ministerstva spravedlnosti nemůže. A tak to na legální návrat zatím nevypadá.

Čekají na něj další soudy

„Nebudu hodnotit šance pana Krejčíře, nyní je na Jihoafrické straně, aby rozhodla,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Navíc Česko nemá s Jihoafrickou republikou smlouvu o vydávání odsouzených. A podle zjištění CNN Prima NEWS tam Radovana Krejčíře čekají další soudy – například za nezákonné držení střelných zbraní – a může se mu tak trest ještě zvýšit.

U jihoafrických soudů se projednávají další trestní případy týkající se Krejčíře, které nebyly uzavřeny. V Česku je Krejčíř pravomocně odsouzený na 15 let za tunelování státního podniku Čepro a za plánování vraždy celníka. Ovšem jako uprchlý, v případě návratu by měl právo na nový proces.

„Určití lidé z něho můžou mít ještě strach, někteří z nich jsou stále vysoce postavení,“ podotýká Tichý. Radovana Krejčíře zastupuje advokátní kancelář sídlící v pražských Butovicích. Jejím klientem byl například i kontroverzní podnikatel Ivo Rittig.

Přesto by se po příletu do Česka podle právníků na svobodu nedostal. „Teoreticky může být rovnou z letiště odvezen do věznice,“ říká právník Jan Vučka. Radovan Krejčíř uprchl z Česka před více než sedmnácti lety, a to z jeho dnes už bývalé vily v Černošicích, když si pro něj 18. června 2005 přišla policie.

X X X

Čína hlásí úspěšné splnění úkolů, výcvik u Tchaj-wanu zatím neukončí

Čínská armáda ve středu uvedla, že po bezmála týdenním cvičení v okolí Tchaj-wanu „úspěšně splnila různé úkoly,“ informovala o tom agentura Reuters. Východní velení čínské armády plánuje i nadále situaci v průlivu sledovat. Na sociální síti Weibo uvedlo, že bude pokračovat ve výcviku, aby byla armáda bojeschopná.

 Prohlášení armády může znamenat potenciální konec několika dní „vojenských her“, ale také signál, že Peking bude na ostrov nadále vyvíjet tlak, píše Reuters. Čína zahájila vojenská cvičení ve čtvrtek v reakci na návštěvu americké předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na demokratickém ostrově.

Zdroje obeznámené se situací uvádějí, že čínské lodě i bojová letadla byly i ve středu aktivní poblíž dělicí linie v Tchajwanském průlivu. Cvičení chtěl Peking původně ukončit v neděli, o víkendu oznámil jejich prodloužení až do poloviny srpna.

Do Číny ve středu odletěl jeden z předních představitelů tchajwanské hlavní opoziční strany Kuomintangu. Její zástupci uvedli, že šlo o plánovanou cestu, při které se má setkat s tchajwanskými podnikateli a v Pekingu nemá naplánovaná žádná oficiální jednání.

„I v tento moment Kuomintang stále trval na tom, že do Číny pojede a zklame náš lid,“ okomentovala cestu prezidentka Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen.

Nancy Pelosiová byla nejvýše postavenou americkou představitelkou, která Tchaj-wan navštívila od konce 90. let minulého století. Čína, která ostrov pokládá za svou rebelující provincii, v reakci na její cestu přijala rozsáhlé protiamerické sankce a v okolí ostrova zahájila vojenská cvičení, o kterých v úterý tchajwanský ministr zahraničí řekl, že jsou „přípravou na invazi“.

Čína již dříve uvedla, že pokud se Tchaj-wan pokusí vyhlásit nezávislost, kterou drtivá většina světových států neuznává, nebude váhat použít vojenskou sílu k obnovení kontroly nad ostrovem.

USA Tchaj-wan také neuznávají, udržují s ním ale čilé obchodní vztahy, a to i na vojenské úrovni.

X X X

Před 90 lety se v Michli narodil Miloslav Švandrlík. ,Táta nechtěl riskovat, že mě v porodnici vymění‘

Major Terazky, poručík Troník, vojín Kefalín, Ciml nebo Voňavka. To všechno jsou postavy románu Černí baroni, který napsal Miloslav Švandrlík. Díky satirickému románu o Pomocných technických praporech, zvláštních jednotkách takzvaně politicky nespolehlivých lidí, se po roce 1989 stal jedním z nejvydávanějších českých spisovatelů. Kromě Černých baronů ho ale proslavily i knížky pro děti nebo horory. Narodil se přesně před devadesáti lety.

 Titul Černí baroni, aneb Válčili jsme za Čepičky vyšel poprvé v roce 1969 a znovu oficiálně až po sametové revoluci. Švandrlík v něm humorně vypráví o době, která vůbec humorná nebyla.

Vycházel z vlastních zkušeností z vojny z první poloviny 50. let minulého století. „To už nebyli ti stoprocentní Ptpáci jako z v letech 1949 a 1950. Prostě kulaků, diverzantů a jiných už bylo málo, takže tam přicházeli i lidé zdravotně postižení a kriminální živly,“ vyprávěl Švandrlík před lety pro Český rozhlas.

V Černých baronech vystupuje jako vojín Roman Kefalín. „S tím Kefalínem, byl problém, jak pojmenovat toho hrdinu. V té době jsem chodil k Hlínkům pro kofoly. Tam jsem si koupil deset nebo dvacet kofol. Teď jsem tam přišel a slyším, jak jedna prodavačka druhé ,Hele, ten Kofolín už je tu zase‘.“

Miloslav Švandrlík se narodil v Praze-Michli 10. srpna 1932. Vzpomínal, že jako dítě byl pěkný rošťák. „Narodil jsem se v činžovním domě, protože tatínek odmítal maminku pustit do porodnice, z obavy, že by mě tam mohli zaměnit za jiné dítě. Později strašně litoval, že to nevyšlo.“

Psal aby pobavil okolí, i sebe

V mládí vystřídal několik zaměstnání. Pak se dostal na DAMU, kde studoval herectví a později divadelní režii. Mezitím mu ale přišel povolávací rozkaz. Po vydání Černých baronů nesměl z politických důvodů nějakou dobu publikovat, připomíná literární historik Eduard Burget.

„Ale v průběhu 70. let se zase postupně vrací, začínají mu vycházet nové knížky a zároveň mohl pracovat jako redaktor v humoristickém časopisu Dikobraz. Přispíval svými vtipy a tam je ta známá spolupráce s Jiřím Winterem Nepraktou, která se táhla celá 70., 80. a vlastně i 90. léta.“

Podle Burgeta Švandrlík psal tak, aby pobavil nejen své okolí, ale i sebe. „Příběhy s prvky science fiction, vstoupil i na půdu hororu, takovými příběhy jako Drákulův švagr. Nebo i dětská próza, nejznámější jsou ty podivuhodné příběhy žáků Kopyta a Mňouka. Jsou to dva studenti, kteří vždy chtějí vykonat něco dobrého, a to se jim samozřejmě nepovede.“

Příběhy žáků Kopyta a Mňouka vyšly i jako audiokniha. Kromě knížek psal Švandrlík taky scénáře pro divadlo, televizi a rozhlas. Zemřel 26. října roku 2009.

X X X

 Chlapci trpí alergiemi častěji než dívky. Vědci z pupečníkové krve zjišťují proč

Zatímco v dospělosti postihují alergie o něco více ženy než muže, v dětství jsou alergici naopak častěji chlapci. Vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se pokusili zjistit proč. Zaměřili se na buňky, které vznikají během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm a které hrají klíčovou roli v toleranci vůči alergenům. Vzorky z pupečníkové krve ukázaly, že chlapci mají těchto buněk při narození méně než dívky. Zjištění by mohlo v budoucnu přispět k možnostem screeningu a prevence alergií.

„Výskyt alergických onemocnění roste, a tím i zatížení socio-ekonomických a zdravotnických systémů. Proto se mnoho vědců věnuje hledání způsobu, jak rozvoj alergie předvídat a případně mu zabránit. Je to složité, protože alergie vznikají z různých důvodů. Víme ale, že prenatální období je v tomto ohledu zásadní,“ vysvětluje Viktor Černý z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN, proč se s kolegy zaměřili právě na novorozence.

Druhým důvodem byla skutečnost, že u chlapců se alergie v raném věku objevují častěji než u dívek. Studie prokázaly u mužského pohlaví v předpubertálním věku vyšší výskyt různých respiračních, kožních nebo potravinových alergií, a dokonce i anafylaktických reakcí. Najít odlišnost, která to způsobuje, by mohlo znamenat najít biologický parametr, na jehož základě by šlo zvýšené riziko alergie předpokládat.

Pupečníková krev byla podle vědců pro takovýto výzkum zvlášť vhodný materiál. „Lze ji získat šetrně ihned po narození, aniž bychom zatěžovali krevní oběh malého dítěte. Pokud ji rodiče nenechají zmrazit kvůli kmenovým buňkám, stává se odpadním materiálem,“ podotýká doktor Černý.

 Chlapci mají méně vyspělou imunitu

Autoři studie, která vyšla v časopise Biomedicines, se při zkoumání pupečníkové krve zaměřili na regulační T lymfocyty, jež jsou pro udržení rovnováhy imunitního systému zásadní. Posuzují totiž škodlivost cizorodých látek a zároveň tlumí imunitní reakci proti těm, které vyhodnotí jako neškodné. Když se to u některého potenciálního alergenu nepodaří, může vzniknout alergie – ať už potravinová, respirační nebo jiná.

Regulační T lymfocyty se dělí na přirozené a získané neboli indukované, které vznikají po setkání s vnějšími podněty. Zpočátku máme těch získaných mnohem méně než těch přirozených, protože před narozením dochází k malému kontaktu s vnějším světem. Placenta a plod ovšem nejsou sterilní, a regulační buňky tak vznikají již během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm. Jejich počet a funkčnost vypovídá o vyspělosti imunitních regulačních mechanismů. „Právě těchto klíčových buněk jsme u novorozených chlapců zaznamenali menší množství než u děvčat. Jejich imunitní systém je tedy při příchodu na svět v tomto ohledu méně vyzrálý, a to je zřejmě příčinou, proč u nich v předpubertálním věku o něco častěji vznikají alergie,“ shrnuje Černý.

 Probiotika, která podpoří dozrávání imunity

Podle vědců z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK lze předpokládat, že by počet a funkčnost těchto regulačních imunitních buněk mohly představovat ukazatel budoucího rizika rozvoje alergií. „Nejsme ovšem ve stádiu, kdy bychom tuto metodu mohli hned začít využívat. Na to je příliš komplikovaná a žádný rychlý test k dispozici v současnosti nemáme. Snažíme se pochopit mechanismy a zpřesnit naše poznání,“ upozorňuje doktor Černý, ale připouští, že v budoucnu by nová zjištění mohla přispět k možnostem screeningu alergií a zlepšení léčebných postupů. „Na našem pracovišti se například zabýváme důležitým kmenem Escherichia coli O83:K24:H31, který se podává jako tzv. „probiotická vakcína“ do 48 hodin od narození. Po podání tohoto preparátu měly děti menší množství opakovaných infekcí a nižší riziko rozvoje alergií. Mikroorganismů, které by šlo takto využívat, je však daleko větší množství a my zjišťujeme, jak reagují s regulačními T lymfocyty. Zjednodušeně řečeno hledáme probiotika, která budou podporovat dozrávání imunitního systému,“ uzavírá Viktor Černý.Mgr. Lukáš Malý, Oddělení komunikace 1. LF UK

 X X X

Město Sokolov se stará o žáky škol i v době prázdnin

Sehnat volné místo na dětském táboře v době letních prázdnin bývá často složité. Město Sokolov však má řešení, které je ve srovnání s jinými městy unikátní. Kromě Domu dětí a mládeže Sokolov, který připravuje deset turnusů příměstských táborů, zde pořádají příměstské tábory i základní školy. Díky tomuto řešení a finanční podpoře ze strany města se povedlo postupně navýšit počet připravených příměstských táborů o dalších 28 turnusů.

Příměstské tábory jsou velká pomoc rodičům, ale také umožní strávit dětem hezké chvíle v kolektivu kamarádů a naučit se a zažít něco nového. Tím však péče o žáky sokolovských základních škol nekončí. K prvnímu září jsme pro téměř 300 prvňáčků připravili kufřík se školními pomůckami v hodnotě 1350 Kč. Chceme tak rodičům v této nelehké době pomoci alespoň s jednou z mnoha starostí. Na podzim přijdou na řadu školy v přírodě, kterých se mohou zúčastnit všichni žáci sokolovských základních škol a které se těší velké oblibě. Město Sokolov na ně vyčlenilo 5 mil. Kč. Renata Oulehlová, STAROSTKA

X X X

Pardubicko daruje úspěšným obcím v soutěži Vesnice roku přes milion korun

V Biskupicích, krajské Vesnici roku 2022, se v sobotu 6. srpna předávaly stuhy a další ocenění všem úspěšným obcím, které se do soutěže přihlásily. Kromě zlaté stuhy, kterou získaly Biskupice, byla modrou stuhou za společenský život oceněna obec Studnice na Chrudimsku a bílou stuhou za činnost mládeže městys Choltice. Mezi tyto tři obce kraj rozdělí 830 tisíc korun jako odměnu za výsledky v soutěži.

„Finanční odměnou chceme obce motivovat, aby se dále rozvíjely a pokračovaly ve zvelebování a zlepšování života na venkově. Shodujeme se v názoru, že když se daří venkovu a obcím, daří se celému kraji. V letošním roce se do soutěže Vesnice roku přihlásilo v Pardubickém kraji deset obcí. K nižší účasti mohla přispět dvouletá přestávka, kdy se soutěž z důvodu covidové pandemie nekonala. Do příštího roku bychom chtěli odměnu ještě navýšit, a podnítit tak i další obce k přihlášení se do soutěže,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Vítězná obec Biskupice získá od kraje 500 tisíc korun, zbylých 330 tisíc korun si pak rozdělí Studnice a Choltice rovným dílem, dary však ještě musí schválit zastupitelstvo. „Kromě obcí oceněných stuhami jsme odměnili i další přihlášené obce, které získaly diplomy například za vzorné vedení kroniky, za příkladnou péči o místní flóru a faunu nebo za podporu obnovy stavebního a bytového fondu. Těmto obcím jsme věnovali od 10 do 35 tisíc korun, celkově 265 tisíc korun,“ dodal radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil. Bc. Denisa Píšová, oddělení komunikace a vnějších vztahů

X X X

Mezinárodní festival vojenských hudeb 2022  

Ve dnech 26. – 28. srpna 2022 se v Olomouci a Kroměříži uskuteční XXVI. mezinárodní festival vojenských hudeb. Hlavními pořadateli této tradiční akce jsou Posádkové velitelství Praha, statutární město Olomouc a město Kroměříž. Zahraniční hosté festivalu – zahraniční vojenské orchestry letos přijedou ze Slovenské republiky, Maďarska a Polska. Představí svůj tradiční i nevšední repertoár odkazující se jejich národní kulturu, ale i barvitá a živelná exhibiční vystoupení.

Festival bude zahájen v pátek 26. srpna 2022 od 16:00 hod. na Horním náměstí v Olomouci tanečně-hudebním vystoupením Vojenského uměleckého souboru Ondráš. Následovat bude chrámový koncert Vojenské hudby Olomouc od 18:00 hod. v katedrále sv. Václava a od 20:00 hod. koncert Ústřední hudby AČR se sólisty Martinem Chodúrem a Lucií Silkenovou na Horním náměstí.

Oficiálně bude celý festival odstartován v sobotu 27. srpna 2022 od 10:00 hod. na Horním náměstí v Olomouci. Návštěvníci festivalu se mohou těšit na sérii exhibičních vystoupení zahraničních orchestrů, společné exhibiční vystoupení Ústřední hudby AČR a Vojenského uměleckého souboru Ondráš, i společné exhibiční vystoupení Vojenské hudby Olomouc a Čestné stráže AČR. Celý program festivalu doplní i vystoupení motocyklové čety Velitelství Vojenské policie Olomouc, ukázka techniky Pozemních sil AČR a vystoupení mažoretek z Holešova, které si říkají Lentilky.

Dne 27. srpna 2022 od 17:00 hodin zahájí Vojenská hudba Ozbrojených sil Slovenské republiky festival v Kroměříži na Velkém náměstí svým promenádním koncertem. Následovat budou promenádní koncerty Vojenské hudby z polského Bytomu a Vojenské hudby z maďarského Kaposváru. Od 20:00 hod. vystoupí Ústřední hudba AČR se sólisty Martinem Chodúrem a Lucií Silkenovou.

Oficiální zahájení festivalu v Kroměříži se uskuteční v neděli 28. srpna 2022 od 14:00 hod. na Velkém náměstí. Návštěvníci festivalu se mohou těšit na totožný program, jaký bude představen v sobotu dopoledne v Olomouci.

Tento mimořádný festival českých i zahraničních vojenských hudeb se koná pod záštitou prvního zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálmajora Ing. Iva Střechy, primátora statutárního města Olomouc Mgr. Miroslava Žbánka, MPA, a starosty města Kroměříž Mgr. Jaroslava Němce.

„Mezinárodní festival vojenských hudeb se letos v Olomouci navíc poprvé pojí se zcela novým konceptem, kterým je Týden vojenské historie. Tradičně zavedená akce se tak snoubí s novinkou, která odkazuje na to, že jsme nejvýznamnějším vojenským i hudebním městem v zemi. Věřím, že program obou akcí Olomoučany i návštěvníky města příjemně naladí. Zkrátka, když vojáky, tak dnes už jenom ty s hudebními nástroji,“ uvádí primátor statutárního města Olomouce Miroslav Žbánek s odkazem nejen na aktuální dění ve světě.

Na co se mohou návštěvníci festivalu nejvíce těšit, vysvětluje plukovník Radek Šíba, velitel Posádkového velitelství Praha: „Po loňském ročníku festivalu, který byl komornější a pouze na národní úrovni, bude letošní XXVI. ročník opět s mezinárodní účastí. Jedná se o akci velkého formátu, proto ji vždy pečlivě připravujeme a těšíme se na nové hudební zážitky. Letos poprvé bude možné na festivalu také vidět showprogram naší Vojenské hudby Olomouc společně s exhibiční jednotkou Čestné stráže AČR, který poprvé s velkým úspěchem prezentovaly v červenci tohoto roku na International Tattoo v Eksjö ve Švédsku. V tomto exhibičním vystoupení se propojuje bouchání čestňáckých pušek s tóny téměř 50 hudebníků, a to vše za pohybu obou celků. Velmi zajímavé bude zhlédnout také vystoupení Ústřední hudby AČR s VUS Ondráš, které bylo zlatým hřebem festivalu Royal Edinburgh Military Tattoo. Tam byly Ústřední hudba AČR a VUS Ondráš pozvány u příležitosti stého výročí vzniku Československa.“

Mezinárodní festival vojenských hudeb se opakovaně koná v Olomouci a Kroměříži, vždy poslední srpnový víkend, letos je svázán i s akcí Týden vojenské historie v Olomouci. Npor. Bc. Marcela Němcová, DiS., tisková a informační důstojnice

X X X

Plíšková během hodiny vyřídila Anisimovovou 6:1, 6:1 a v Torontu postupuje do osmifinále

Tenistka Karolína Plíšková oplatila na turnaji v Torontu Američance Amandě Anisimovové týden starou porážku ze San Jose a po výhře 6:1, 6:1 postoupila v Kanadě do osmifinále. Její další soupeřkou bude třetí nasazená Maria Sakkariová z Řecka.

Česká reprezentantka na kurtu dominovala na podání i na returnu a soupeřku, která předchozí vzájemný duel ve druhém kole v San Joses vyhrála ve třech setech, k ničemu nepustila. V prvním setu byla naprosto suverénní, ve druhé sadě sice nabídla Anisimovové dva brejkboly, oba ale odvrátila a po 54 minutách proměnila druhý mečbol.

X X X

Jágr k Rusku mlčí, kvituje hokejová legenda a kritizuje Haška. Dres od Putina vracet nehodlá

Podepisování smluv v KHL je pro mimoruské hokejisty kvůli válce na Ukrajině ožehavým tématem. Někdo hráče chápe, jiní nešetří kritikou. Kontroverzní názor naposledy vypustil do světa bývalý československý reprezentant a dvojnásobný olympijský medailista Jozef Golonka. „Dres od Putina nemám proč vracet. Jsem přesvědčen, že by se politika neměla míchat se sportem,“ řekl 84letý rodák z Bratislavy webu čas.sk.

„Položme si otázku, proč někomu vadí, že Slováci a Češi jdou hrát do KHL, a nikomu nevadí, že Rusové oblékají dresy klubů z NHL,“ řekl pro Nový Čas Jozef Golonka, československá hokejová legenda.

Reagoval tak na kritiku z úst například brankáře Dominika Haška. Ten se do českých hokejistů, kteří nakonec budou v nadcházející sezoně v Rusku hrát, nevybíravě opřel.

„Musím přiznat, že mě Hašek dost překvapil. Je zajímavé, že takový Jágr, což je třetí nejlepší hráč v historii NHL, se k tomuto tématu veřejně nevyjadřuje. Já měl mezi Rusy nepřátele i přátele. Také mezi Švédy. Vždy jsme si to vyřídili na ledě. Pak jsme si však sedli a dali deci vínka,“ přemítal držitel olympijského stříbra z Grenoblu 1968, bronzu z Innsbrucku 1964 a čtyř medailí z mistrovství světa mezi léty 1959 a 1969.

KHL je od svého zrodu pevně spojena s ruským režimem a prezidentem Vladimirem Putinem. Do největších klubů navíc postupem času vstoupily nejbohatší ruské společnosti – mnohdy státní. Účast zahraničních hráčů v soutěži se tak některým hokejovým osobnostem příčí.

„Mrzí mě to moc. Práce českého občana v Rusku je podporou ruského režimu, války na Ukrajině, a tedy i nebezpečí pro naši zemi a občany. Neviním však toho kluka (Jaškina) ani jeho agenta, ale vládu a Parlament ČR, že doposud nepřijal zákon, který by toto zakazoval,“ kritizoval před několika dny Hašek odchod Dmitrije Jaškina z NHL do Petrohradu. „Ten člověk neporušil zákon. Parlament nechá naše občany podporovat fašismus, jedná proti zájmům ČR. Naši poslanci by se z toho měli zodpovídat. Je to jejich povinnost,“ dodal olympijský vítěz z Nagana v diskuzi na sociální síti.

Řady Čechů a Slováků, kteří budou KHL v nadcházející sezoně hrát, se v posledních týdnech rozrostly. Ze Slováků to budou brankář Patrik Rybár, obránci Michal Čajkovský a Christian Jaroš a útočníci Samuel Buček, Adam Liška a Michal Krištof. K tomu čeští zástupci Dmitrij Jaškin, Rudolf Červený, Libor Šulák a Michal Jordán.

Putin přitom KHL využívá i ke své propagandě. V březnu 2022 například obdržely kluby od svazu příkaz, aby během zápasů podporovali armádu, která vtrhla na Ukrajinu. Kluby měly distribuovat připravené letáčky a plakáty, doporučené byly i vzkazy na kostce nad ledem. Propagace je povinná a musí být dokumentována.

Ovečkin je výjimečný

Vlna kritiky se nese také na jednu z největších hvězd zámořské NHL, útočníka Washingtonu Alexandra Ovečkina, který válku neodsoudil. Na svém Instagramu má navíc stále profilovou fotku s Putinem. „Co se týká Ovečkina, myslím si, že mnohým překáží ze sportovní stránky. Je to výjimečný hokejista, na ledě vyniká. To, že má fotku s Putinem, je jeho soukromá věc. On tu válku nevyvolal. Vážím si ho. Když jsou mistrovství světa nebo olympijské hry, ještě ani pořádně nedohraje svůj zápas v NHL a už si balí kufr a letí za sbornou,“ hájil Golonka vítěze Stanley Cupu ze sezony 2017/2018.

Československý útočník navíc přiznává, že má od Putina vzácný suvenýr. V roce 2020 si na Ruském velvyslanectví v Bratislavě slavnostně převzal dres, který mu poslala sama hlava Ruské federace. „Nemám proč ho vracet. Jsem přesvědčen, že by se politika neměla míchat se sportem. Jsem apolitický člověk. Mou politikou bylo vítězit a dělat radost divákům. Dres mám doma dobře schovaný. Byla to pro mě velká čest,“ pokračoval hokejista, který je členem síní slávy slovenského, českého i německého hokeje a také mezinárodní federace IIHF.

 Rusům nepodal ruce

Kontrastem k jeho současným výrokům je mistrovství světa z roku 1969 ve Stockholmu. Československo tehdy získalo bronz, nejvíce se ale vzpomíná na výhry 2:0 a 4:3 nad později zlatým Sovětským svazem. Turnaj se hrál jen sedm měsíců po okupaci Československa a oslavy triumfů se do historie zapsaly pod heslem „vy nám tanky, my vám branky“.

Po prvním zápase Golonka a spol. na protest proti invazi odmítli soupeřům podat ruce. „Riskovali jsme a StB to naštvalo. I mě vyslýchali. Kdo si teď na ty naše kluky vzpomene?“ vrátil se do minulosti a dodal: „Já jsem kvůli politice přišel o dva tituly mistra světa. V roce 1962 nedostal tým NDR víza do USA a my jsme tam také necestovali. Měli jsme přitom na zlato. V roce 1969 měl být šampionát v Praze, ale přesunuli ho do Stockholmu. Byli jsme ve skvělé formě, ale neměli jsme výhodu domácího prostředí. Navíc polský rozhodčí neuznal můj ‚zlatý gól‘.“

X X X

Revoluce v africkém fotbale. Nově vzniklá superliga nabízí 24 nejlepším klubům lepší finanční podmínky

Reuters: Africká fotbalová konfederace (CAF) oznámila vznik africké superligy. Nová soutěž má podle prezidenta konfederace Patrice Motsepeho pomoci zvýšit prestiž afrického fotbalu a pomoci klubům udržet své nejlepší hráče před konkurencí z Evropy. Celková dotace činí 100 milionů dolarů, což je pětkrát více než současná africká Liga mistrů. Soutěž by měla začít v roce 2023.

 Africká superliga nemá kromě formátu nic společného s loňskou rebelskou snahou evropských velkoklubů založit si vlastní prestižní soutěž. Vznik soutěže inicioval předseda Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) Gianni Infantino, stejně jako prezident CAF Patrice Motsebe.

Část fanoušků slaví prohry národního týmu v ulicích. Politika se v Kamerunu prolíná s fotbalovým světem

„Je to jeden z největších kroků ve vývoji afrického fotbalu. Našim cílem je udělat z afrického fotbalu světovou třídu, která bude konkurovat těm nejlepším,“ oznámil Motsebe na sjezdu CAF v Tanzánii.

Jak to má nově vzniklá soutěž udělat? V novém formátu bude soutěžit 24 zatím nespecifikovaných afrických klubů z více než 16 různých zemí. Soutěž má být rozdělena do tří základních skupin, na které naváže play-off. Dotace na celý turnaj CAF plánuje na 100 milionů dolarů (2,4 miliardy korun), celkový vítěz z této částky dostane 11,6 milionů dolarů (278 milionů korun).

Tyto odměny jsou pro africké kluby bezprecedentní a měly by jim pomoci nabídnout hráčům takové platy, aby odolali nabídkám z evropských klubů.

„Mnoho hráčů ví, že fotbalová kariéra je krátká a musí maximalizovat své výdělky. Africké kluby nikdy neměly silné finanční základy, ale vím, že mnoho hráčů miluje tento kontinent a chtěli by tu zůstat hrát,“ myslí si Motsebe.

„Jedním ze současných problémů africké Ligy mistrů je, že kluby platí velké peníze za cestování a ubytování a když vyhrají, odměna nevykompenzuje náklady, které vynaložili,“ vysvětlil prezident CAF. Na cestování a nákup hráčů dostane každý klub, který se superligy účastní, 2,5 milionu dolarů (58 milionů korun).

Liga mistrů by měla pod hlavičkou CAF nadále existovat, ve hře je ale změna formátu.

Udržení kvalitních hráčů má docílit k zájmu diváků, investorů a zájmu televizních stanic z celého světa. Motsebe zároveň kladl důraz na zlepšování afrického fotbalu po všech stránkách – od mládežnických akademií, přes modernizaci stadionů po zlepšení ženských týmů. První ročník soutěže začne v srpnu 2023, finále se bude hrát v květu 2024.