Kauza Dozimetr v ČR vyvolává spory mezi politiky uvnitř pětikoalice premiéra Fialy.  Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nepřímo vyzvala svého spolustraníka a pražského zastupitele Jiřího Pospíšila, aby v nadcházejících komunálních volbách už nekandidoval. Pavel Dovhomilja – jeden z obviněných – totiž uvedl, že europoslanec navazoval kontakt s podnikatelem Michalem Redlem. Pospíšila, který jakákoliv obvinění odmítá, se zastal řeporyjský starosta Pavel Novotný (ODS). Ten se do současné šéfky Sněmovny ostře pustil na sociálních sítích.

„Má milá zlatá. Takže Jiří Pospíšil má odstupovat proto, že jeho bývalý spolupracovník figuruje v kauze jako svědek. Děláš si p*del, Markéto? Záminka. Potřebuješ seknout Jirku. Teď, nebo nikdy. Čistá pomsta za Spolu v Praze. Chápu to. Ale jenom kalíš vodu. Tak to je,“ vzkázal Novotný Pekarové na Twitteru.

Pospíšilovo jméno v souvislosti s kauzou Dozimetr několikrát zmínil jeden z obviněných. Pavel Dovhomilja řekl webu Seznam Zprávy, že za vznikem zločinecké skupiny měl společně s bývalým radním Petrem Hlubučkem (dříve STAN) stát právě Pospíšil.

Ten prý komunikoval i s kontroverzním podnikatelem Michalem Redlem, kterého vyšetřovatelé společně s Hlubučkem považují za hlavu celé skupiny. S Redlem se podle policejních odposlechů měl osobně stýkat bývalý Pospíšilův poradce Jiří Fremr. Na základě výpovědi Dovhomilji Fremr při těchto schůzkách vystupoval jménem Pospíšila. Zda svévolně, nebo „s pověřením“, ale neví. 

1. července 2022

„Minulý týden jsme spolu (s Pekarovou) jednali. Měl jsem pocit, že hledáme řešení. Ne že to budeme komentovat do médií ještě před tím, než řešení nalezneme,“ odpověděl na dotaz CNN Prima NEWS. K odstoupení z funkcí na pražském magistrátu či kandidatury nevidí důvod. Rovněž prozradil, že na základě své vlastní žádosti bude v kauze vypovídat jako svědek.

Podle Novotného Pospíšil nic neprovedl. „Jirkovi věřím, znám ho osobně. Nikdy nelže a tohle ho nesmete, i kdyby se celý svět p*sral. Nic neprovedl,“ uvedl Novotný již před týdnem, když se svědectví Dovhomilji objevilo v médiích.

Není to poprvé co řeporyjský starosta, který je známý svým rázným vystupováním, Pekarovou kritizoval. Šéfka TOP 09 podle Novotného využívá kauzu k vyřizování vnitrostranických účtů. „Markéta si řeší spory s Prahou. Vadí mi, že nebere vůbec ohledy. Podívejte se na jakýkoli její výstup na téma Pospíšil nebo Kalousek za posledních osm týdnů,“ dodal komunální politik.

Tím narážel na dlouhodobé spory, které Pospíšil vede s některými kolegy z pražské TOP 09 i na neshody Pekarové se zakladatelem strany Miroslavem Kalouskem. Bývalý ministr financí v poslední době TOP 09 často kritizuje. Rovněž se netají tím, že v poslední volbě předsedy na úkor Pekarové podpořil senátora Tomáše Czernina.

 X X  X

KORUPCE  POLITKŮ  KOALICE  FIALY

Pekarová: Vypláchněte si ústa dezinfekcí a rozpusťte klub hnutí ANO, tepala Babiše

Vypláchněte si ústa dezinfekcí a rozpusťte klub hnutí ANO, pokud chcete měřit všem stejným metrem. Těmito slovy se ve čtvrtek ve Sněmovně pustila šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) do předsedy ANO a expremiéra Andreje Babiše, když se poslanci sešli na mimořádné schůzi s názvem „organizovaný zločin hnutí STAN“ kvůli pražské korupční kauze Dozimetr.

„K panu obžalovanému poslanci Babiši: Zameťte si nejen před vlastním prahem, ale možná si raději vypláchněte ústa dezinfekcí. Protože když byste u vás ve straně vyvozovali odpovědnost stejně, že jen za to, že někdo se s někým obviněným potkal, skončí, tak to ve vašem klubu můžete rozpustit rovnou. Protože vy jste obžalovaný a všichni vaši poslanci se s vámi potkávají,“ řekla směrem k šéfovi ANO na plénu Pekarová Adamová.

7. července 2022

„Takže rozpusťte klub hnutí ANO, když chcete stejný metr na všechny. Na vašem místě bych asi mlčela,“ dodala na mimořádné schůzi. Na té se poslanci sešli z podnětu opozice k diskusi o korupčním případu Dozimetr kolem pražského dopravního podniku, v němž čelí stíhání vedle dalších lidí i někdejší primátorův náměstek za STAN Petr Hlubuček.

Ukázalo se, že s obviněným podnikatelem Michalem Redlem měl kontakt i poradce europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) Jiří Fremr. Následně Pavel Dovhomilja – jeden z obviněných – uvedl, že i europoslanec navazoval kontakt s Redlem. Fremr totiž údajně na schůzkách vystupoval jménem Pospíšila. Zda svévolně, nebo „s pověřením“, ale neví. Pospíšil jakákoliv obvinění odmítá.

Policie nechť koná

„Co se týče kauzy a TOP 09, tak jen ve chvíli, kdy se někteří dle médií a uváděných informací, které jsou údajně ze spisů, tak jakkoliv se kauza jen dotkla našich členů, tak jsme okamžitě vyvodili odpovědnost. Kdokoliv se tam jen mihnul a není ani vyšetřován, skončil či byl odejit. Policie nechť koná,“ zdůraznila Pekarová Adamová.

Pospíšil s Fremrem ukončil spolupráci, ten odešel i z TOP 09. Stejně tak ve straně skončil Marek Doležal, člen dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy a místostarosta Prahy 9. Pospíšil ve straně zůstal, stejně tak si ponechal mandát europoslance i zastupitele Prahy. A to přesto, že ho Piráti vyzvali, aby rezignoval na všechny své funkce na magistrátu.

Pekarová Adamová tak reagovala na slova Babiše. „No a pan Jiří Pospíšil je kdo? Pan Jiří Pospíšil, europoslanec – byl v ODS, teď je v TOP 09 – je produkt kmotra Jurečky z Plzně (Roman Jurečko – podnikatel a politik ODS, pozn. red.). Teď jsme se dozvěděli, že vlastně figuruje i v kauze Hlubuček. Že Redl to dělil půl na půl. Takže půl STAN, půl TOP 09. Takže takhle to tady máme. Organizovaný zločin STAN,“ prohlásil expremiér ve čtvrtek. Poslanci ve čtvrtek mimořádnou schůzi kvůli kauzám STAN nedokončili.

X X X

Lavrov ujíždí z G20. Politici se mu vyhýbali, vyčinila mu indonéská ministryně

Diplomatické neshody související s ruskou invazí na Ukrajinu a první účast ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na mezinárodním fóru od začátku války v pátek poznamenaly úvod schůze skupiny G20 na indonéském ostrově Bali. Část členů skupiny odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a vyzvala k okamžitému ukončení války. Lavrov podle agentury DPA schůzi opustí předčasně.

O předčasném odchodu Lavrova z dnešního setkání informovala dopoledne DPA s odvoláním na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou.

Ruský ministr se podle agentury nezúčastnil oficiální hostiny ani odpoledního jednání, podle diplomatických zdrojů agentury AFP se ale účastnil ranního zasedání. Když k šéfům diplomacie skrze video promluvil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, přítomen nebyl.

Agentura AP poznamenala, že to bylo poprvé od začátku ruské invaze, kdy se v jedné místnosti setkal Lavrov s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem a mnoha dalšími velkými hráči světové politiky. Podle agentury AFP Blinken mluvil na ranním zasedání přímo ke svému ruskému protějšku.

„Ukrajina není vaše země. Jejich obilí není vaše obilí. Proč blokujete přístavy? Měli byste umožnit vývoz obilí,“ řekl Blinken Lavrovovi, se kterým se podle nejmenovaného diplomatického zdroje odmítl setkat na okraj schůze.

Lavrov čelil tvrdé kritice i od Baerbockové, podle které Rusko nemá o dialog se zeměmi skupiny G20 zájem. Šéf ruské diplomacie podle AFP odešel z místnosti ve chvíli, kdy Baerbocková kritizovala Moskvu za rozpoutání války na Ukrajině.

Ministři zahraničí zemí skupiny G20 přicestovali na Bali ve čtvrtek, přičemž hlavní část jednání je na programu v pátek. Podle indonéského předsednictví by se měla zaměřit na téma dodávek potravin do chudších zemí, které podle mezinárodních organizací komplikuje právě konflikt na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

Kdy zastavíš válku, pokřikovali delegáti

Indonéská ministryně zahraničí Retno Marsudiová vyzvala k rychlému ukončení války na Ukrajině. „Je naší zodpovědností ukončit válku co nejdříve a urovnat naše rozpory za vyjednávacím stolem, a ne na bojišti,“ řekla hostitelka na úvod schůzky.

Shromáždění dominovala válka a její dopady na globální ekonomiku. Když si Lavrov potřásal rukou s hostitelkou, zněly výkřiky: „Kdy zastavíš válku?“ a „Proč neukončíš válku?“, vylíčila agentura Reuters.

Tradiční skupinová fotografie ministrů se tentokráte nepořizovala a na protest proti ruské invazi ministři ze skupiny G7 bojkotovali čtvrteční recepci, poznamenala japonská agentura Kjódó. Evropská unie uvedla, že nechce dopustit, aby se skupina G20 stala platformou ruské propagandy.

Rusofobii jsem očekával, řekl Lavrov

Lavrov podle agentury TASS „nedodržení protokolu“ ze strany představitelů Západu označil za rusofobii, takové chování ale bylo podle něj očekávatelné. Zopakoval také předchozí pozici Kremlu, že Západ nedovolí Ukrajině vyjednávat o míru, ale přeje si Rusko porazit na bojišti.

„Agresoři, vetřelci, okupanti – slyšeli jsme toho dnes dost,“ řekl Lavrov. Diskuse Západu „se téměř okamžitě, hned jak se dostali ke slovu, stočila ke zběsilé kritice Ruské federace v souvislosti se situací na Ukrajině,“ dodal.

Válka na Ukrajině byla podle Marsudiové tématem téměř všech bilaterálních jednání. Část zemí zároveň odsoudila ruskou invazi a vyzvala k okamžitému ukončení bojů skrze mírová jednání a diplomacii.

Několik jednání na okraj schůze vedl i Lavrov. Čínského ministra zahraničí Wanga I šéf ruské diplomacie informoval o pokračování „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Oba ministři odsoudili protiruské sankce.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes podle agentury TASS oznámil, že s Lavrovem jednal o mechanismu vývozu obilí z ukrajinských přístavů. Lavrov se setkal i se svými protějšky z Argentiny, Brazílie, Indie nebo Jižní Koreje.

Skupina G20 sdružuje země, které představují dvě třetiny světové populace a 80 procent světového hospodářství.

  X X X

Rusko ještě nic vážného na Ukrajině nezačalo, prohlásil Putin. Západ podle něj prohrál

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek slovy „ať to zkusí“ komentoval tvrzení, že Západ chce porazit Rusko na bojišti. Při setkání s předsedy poslaneckých klubů parlamentu také prohlásil, že Rusko ještě „nic vážného“ na Ukrajině nezačalo a Západ by měl pochopit, že prohrál už v úvodu ruské „speciální operace“, tedy invaze na Ukrajinu. Rusko neodmítá mírová jednání, ale čím více se budou odsouvat, tím těžší bude se domluvit, varoval.

 „Slyšíme, že nás chtějí porazit na bojišti. No, co na to říct? Ať to zkusí,“ řekl ruský prezident | Foto: Sputnik | Zdroj: Reuters

„Putin se 134. den války rozhodl zastrašit Ukrajinu,“ komentoval vystoupení ruského prezidenta list Ukrajinska pravda na svém webu. Jako pokus o zastrašování charakterizovala Putinovo vystoupení i agentura Unian, která šéfa Kremlu označila za „diktátora“ a „uzurpátora“.

„Slyšíme, že nás chtějí porazit na bojišti. No, co na to říct? Ať to zkusí. Už jsme mnohokrát slyšeli, že Západ chce s námi bojovat do posledního Ukrajince. Pro ukrajinský lid je to tragédie, ale zdá se, že vše k tomu směřuje,“ řekl ruský prezident podle tiskových agentur.

Šéf Kremlu řekl, že Rusko neodmítá mírová jednání, a ti, kdo je nyní odmítají, by měli vědět, že „čím později, tím to budou mít těžší se s námi domluvit“.

„Všichni musí vědět, že jsme celkově ještě nic vážného nezačali,“ řekl o válce proti Ukrajině, kterou ruská vojska na Putinův rozkaz zahájila 24. února.

Tato vojenská operace podle Putina představuje „začátek zásadního zlomu světového pořádku podle Ameriky, začátek přechodu od liberálně globalistického amerického egocentrismu ke skutečně multipolárnímu světu“, opírajícímu se o mezinárodní právo, svrchovanost národů a civilizací, spravedlnost a rovnoprávnost.

‚Totalitní liberalismus‘

Západ se podle ruského prezidenta snaží vnutit světu „model totalitního liberalismu“, včetně „smutně proslulé známé kultury rušení a plošných zákazů“. Přijetí zákona, který postihuje ruské zabijáky, Putina namíchlo, říká bojovník za lidská práva Browder

 Ale většina zemí podle něj nestojí o takový život a budoucnost, a usilují o udržitelnou, skutečnou svrchovanost. „Prostě je unavilo klečet na kolenou, ponižovat se před těmi, kdo se pokládají za výjimečné,“ dodal.

Podle Putina se členům Severoatlantické aliance zdála absurdní myšlenka, že by Rusko vstoupilo do aliance, a to v době, kdy vztahy mezi Ruskem a NATO nekalil žádný mráček.

„Proč? Protože prostě nepotřebují takové země, jako je Rusko. Právě proto podporovali terorismus a separatismus v Rusku, vnitřní destruktivní síly a pátou kolonu v naší zemi,“ řekl.

Putin rozkazem ke vpádu ruských vojsk na Ukrajinu rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, důsledkem jsou i tisíce obětí a miliony lidí utíkajících před válkou.

Podle Kyjeva a Západu nebyla ruská agrese ničím vyprovokovaná. Západní země uvalily na Rusko sankce, aby Moskvu přiměly ke stažení vojsk.

‚Bájné rozšíření NATO‘

Ukrajinska pravda připomněla, že ruskou válku proti Ukrajině otevřeně podpořila jen Sýrie, Bělorusko a Severní Korea. Valné shromáždění OSN počátkem března přijalo rezoluci odsuzující ruský vpád a vybízející Moskvu k okamžitému stažení všech vojsk z Ukrajiny.

Ruský soud nařídil přerušení provozu ropovodu z Kazachstánu. Má být hrozbou pro životního prostředí

Pro rezoluci hlasovalo 141 zemí, pět bylo proti (Rusko, Bělorusko, Sýrie, Eritrea a KLDR) a 35 se zdrželo. Za jeden z důvodů vpádu Putin označil „bájné rozšíření NATO“, ale až po ruském útoku se Finsko a Švédsko rozhodly vstoupit do aliance; to ale ruský vůdce nepřipomněl, dodal ukrajinský deník.

Poznamenal také, že během pěti měsíců války Rusko několikrát změnilo „cíle“ svého útoku, který mnoho civilizovaných zemí uznalo za genocidu ukrajinského národa.

Ještě před Putinovým vystoupením ruští poslanci poslední den před odjezdem na prázdniny přijali množství zákazů, upozornil server Meduza. Například za „přechod k nepříteli v podmínkách ozbrojeného konfliktu“ nově hrozí 20 let vězení, totéž za verbování žoldnéřů.

V případě ruských občanů s přístupem ke státnímu tajemství se nově bude sedmi lety trestat jejich nepovolený odjezd do ciziny a třemi roky „zlomyslné porušení pravidel, která mají zajistit spolehlivé fungování internetu“.

V případě opakované „propagandy nacismu“ bude hrozit čtyřletý pobyt ve vězení, přičemž dříve šlo o čin posuzovaný v rámci ruské obdoby správního řízení, uvedla Meduza. Nově taky bude možné dostat se ke katastrálním údajům o vlastnících nemovitostí jen s jejich souhlasem, což má podle portálu zabránit investigativním novinářům v odhalování korupčních skandálů.

A pokuty sahající až k pětině ročních tržeb mají platit internetoví giganti, kteří se odmítnou podřídit ruským požadavkům a pravidlům.

Poslanci současně dovolili vládě v zájmu protiteroristických „a dalších“ operací v zahraničí zavádět „zvláštní opatření“ v ekonomice, včetně nařízení práce o nocích, víkendech a svátcích.

Důstojníci tajné služby FSB a rozvědky SVR budou smět setrvat ve službě i po dosažení věku pro odchod do penze a banky budou smět zavádět záporné úroky z valutových depozitů podniků, dodala Meduza.

X X X

Po atentátu zemřel japonský expremiér Šinzó Abe. Útočník ho střelil z podomácku vyrobené brokovnice

Bývalý japonský premiér Šinzó Abe podlehl zranění po pátečním atentátu. Útočník střílel na politickém mítinku v prefektuře Nara na západě Japonska. Po zásahu podomácku vyrobenou brokovnicí Abe zkolaboval a krvácel z krku. O úmrtí informovala japonská agentura NHK a japonská Liberálnědemokratická strana, které byl členem.

Šedesátisedmi letý Abe byl nejspíše střelen zezadu, napsala agentura Reuters s odvoláním na zdroj z vládní Liberálnědemokratické strany. Podle úřadů utrpěl poranění na pravé straně krku.

„Podle místní hasičské stanice se zdá, že bývalý premiér Abe je ve stavu zástavy srdce a dýchání,“ uvedla veřejnoprávní televize NHK. Televize podle agentury AFP použila pojmy a obraty, které se Japonsku používají v případech, než lékaři mohou oficiálně potvrdit smrt.

Podle současného japonského premiéra Fumia Kišidy, který přerušil volební kampaň a přijel do Tokia, byl Abe ve velmi kritickém stavu. Dodal, že důvod atentátu zůstává nejasný, je ale možné, že souvisel se současnou politickou kampaní před volbami. „Je to akt barbarství a uděláme všechno pro to, abychom tento čin odsoudili,“ řekl podle BBC Kišida.

Podle mladšího bratra bývalého premiéra, Nobua Kišiho, který je ministrem obrany, dostával Abe krevní transfuzi.

Abe byl střelen asi v 11.30 místního času ve městě Nara východně od Ósaky, když během předvolební kampaně mluvil k lidem na ulici. Na videu z incidentu, které odvysílala televize NHK, jsou slyšet dva výstřely. Do nemocnice ho převážela nejprve sanitka, poté záchranářský vrtulník.

Dvaačtyřicetiletý podezřelý Tecuja Jamagami byl ihned po střelbě zadržen bezpečnostními složkami. Podle místních médií byl údajně bývalým členem japonských sil sebeobrany. Měl střílet ze zbraně vyrobené z pásky, trubek, drátů a baterek.

Atentát odsoudili různí zahraniční státníci. Mezi nimi i americký ministr vnitra Anthony Blinken, britský premiér Boris Johnson nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Atentát odsoudil také český premiér Petr Fiala (ODS). „Jsem šokován odpudivým a zbabělým útokem na bývalého japonského premiéra Šinzóa Abeho. Důrazně odsuzuji jakýkoli druh násilí, zejména politicky nebo ideologicky motivované. Modlím se za jeho uzdravení,“ napsal na twitteru.

Abe byl nejdéle sloužícím japonským premiérem. V čele vlády stál v letech 2006 až 2007 a od roku 2012 do září 2020, kdy odstoupil. O měsíc dříve ohlásil, že kvůli zdravotnímu stavu hodlá podat demisi.

X X X

Tvůrce Abenomics, nejdéle sloužící premiér Japonska. Kdo byl „jestřáb“ Abe

Bývalý japonský premiér Šinzó Abe byl nejúspěšnějším poválečným japonským předsedou vlády. Vládl nepřetržitě od roku 2012 do roku 2020, poprvé stál v čele kabinetu v letech 2006 až 2007. Do historie se zapíše svým programem ekonomických reforem i kontroverzní obrannou a zahraniční politikou. O život jej připravil atentátník, který jej postřelil během projevu ve městě Nara.

 Staronový japonský premiér Šinzó Abe přijíždí do své oficiální rezidence poté, co ho zákonodárci potvrdili v čele vlády. (24. prosince 2014) | foto: AP

Abe se narodil 21. září 1954 v Nagatě na jihu země do rodiny elitních politiků. Vystudoval politologii v Japonsku a na Jižní kalifornské univerzitě v USA. V roce 1987 se oženil s Akií Macuzakiovou, bývalou rozhlasovou dýdžejkou. Manželský pár nikdy neměl děti.

Do politiky vstoupil Abe v roce 1982 jako osobní tajemník svého otce, tehdy ministra zahraničí. Po jeho smrti v roce 1991 zdědil jeho voličskou oblast v prefektuře Jamaguči, kde byl v roce 1993 zvolen poslancem. V letech 2000 až 2003 působil jako náměstek hlavního tajemníka ve vládách premiérů Jošira Moriho a Džuničira Koizumiho. V roce 2003 byl zvolen hlavním tajemníkem vládní LDP.

Počátky v premiérském křesle

Do nejvyšších pater politiky vstoupil v roce 2006, kdy byl zvolen předsedou Liberálnědemokratické strany (LDP), a automaticky se tak stal kandidátem strany na úřad premiéra. Tím ho parlament zvolil v září 2006. Stal se tak nejmladším předsedou japonské vlády od dob druhé světové války a zároveň prvním, který se narodil až po válce.

Jeho první premiérské období skončilo jeho rezignací o rok později. Důvodem byla kromě řady skandálů kabinetu zejména drtivá porážka LDP ve volbách do horní komory parlamentu a fakt, že se mu nepodařilo získat dostatečnou podporu k prodloužení japonské námořní mise zapojené do operací v Afghánistánu.

Voliči premiéra potrestali také za ztracené penzijní záznamy a za to, že podle jejich mínění ztratil kontakt s obyčejnými lidmi. K rezignaci přispěly i chronické zažívací potíže.

Nejdéle sloužící šéf vlády

Opětovně byl zvolen předsedou vlády v prosinci 2012, kdy jím vedená LDP zvítězila v předčasných parlamentních volbách. V dalších předčasných volbách, které se konaly v roce 2014, LDP opět zvítězila a Abe se stal potřetí premiérem. Tehdy vypsal hlasování, aby získal nový mandát pro svou politiku usilující o oživení třetí největší ekonomiky světa, která od začátku 90. let stagnovala.

Popularita jeho vlády znovu stoupla po výměně několika ministrů zapletených do korupčních a dalších skandálů a také díky ekonomickém programu zvanému Abenomics, jehož hlavními body jsou uvolněná měnová politika, realizace projektů veřejných prací a strukturální reformy. Přínos tohoto programu ale později smazaly dopady šíření koronaviru od jara 2020, kvůli kterému japonská ekonomika zaznamenala rekordní propad.

Vnuk někdejšího premiéra Nobusukeho Kišiho a syn bývalého ministra zahraničí Šintaróa Abeho nikdy neskrýval obdiv ke svému dědovi, otci své matky a významné postavě konzervativců v poválečném období, kterého Američané věznili jako válečného zločince. Nikdy ale nebyl odsouzen.

Kontroverzní kroky

Některými médii byl označován za politického jestřába a nacionalistu. V březnu 2007 vyvolal kontroverze, když prohlásil, že neexistují důkazy o tom, že by japonská vláda či armáda za druhé světové války unášela ženy a nutila je pracovat jako prostitutky. Historikové odhadují, že japonským vojákům sloužilo za druhé světové války pro rozptýlení asi 200 000 žen, hlavně na Korejském poloostrově.

Kontroverze vyvolal také jeho projev z roku 2015 u příležitosti 70. výročí kapitulace Japonska, kdy sice vyjádřil hluboký zármutek nad oběťmi války, zároveň ale řekl, že země by se neměla za svou historii stále dokola omlouvat. Země podle něj nesmí dopustit, aby „naše děti, vnoučata a další generace, které přijdou a které nemají s válkou nic společného“, musely v omluvách pokračovat.

V září 2017 Abe opět vypsal předčasné volby a v listopadu téhož roku byl počtvrté zvolen premiérem. Slíbil také, že hodlá tlačit na Severní Koreu, aby zastavila vývoj raket a jaderných zbraní. Zároveň prosazoval změny pacifistické ústavy, jejíž devátý článek, braný doslova, Japonsku zakazuje udržovat armádu. Obecně je ale interpretován tak, že sebeobrana země je dovolena. Abe chtěl, aby existence armády byla ústavou oficiálně uznána. V září 2018 byl opětovně zvolen do čela vládní LDS.

V premiérské funkci Abe skončil v polovině září 2020 ze zdravotních důvodů. Politik trpěl ulcerózní kolitidou, vzácným autoimunitním typem zánětu trávící trubice. Několik dní po demisi vyvolala pozornost Abeho návštěva kontroverzní svatyně Jasukuni, kde je mezi 2,5 milionu padlých vojáků uctíváno také 14 odsouzených válečných zločinců. Byla to jeho první návštěva tohoto místa od konce roku 2013, po dobu svého působení v úřadu premiéra se místu spíše vyhýbal, aby nepopudil Čínu a Jižní Koreu.

Abe zemřel poté, co ho v pátek postřelil útočník během politické kampaně. Motiv činu není znám.

X X X

Abe svou politikou dráždil. Ale střelby a atentáty Japonsko téměř nezná

Atentát na japonského expremiéra Šinzó Abeho způsobil v Japonsku ohromný šok. Země je proslulá velmi nízkou mírou násilných incidentů souvisejících se střelnými zbraněmi, útoky na politické činitele jsou zde též raritou. Dosud není jasné, co střelce k činu vedlo. Abe však byl znám svou agresivní obrannou politikou, která se setkávala s odporem veřejnosti.

 Airo Hino, profesor politických věd z tokijské Univerzity Waseda, tvrdí, že takový pokus o atentát je v Japonsku bezprecendentní. „Nikdy zde nic takového nebylo,“ řekl agentuře Reuters.

„Nepochybně to Japonci strašně otřese a posílí názor, že Japonsko už není tou bezpečnou a mírumilovnou zemí, jakou bylo od konce druhé světové války, a musí se změnit, aby se vyrovnalo s novou děsivou realitou, které čelí,“ upozorňuje Gerald L. Curtis, emeritní profesor politologie na Kolumbijské univerzitě. „Otázka je, jak na to vláda zareaguje.“

K atentátům docházelo v turbulentním období před druhou světovou válkou. Od konce války bylo však dosud jediným případem, kdy násilný čin stál život politického činitele národní úrovně, ubodání tehdejšího vůdce Japonské socialistické strany Inerija Asanumy sedmnáctiletým extrémistou v roce 1960.

Útoky na politické představitele jsou v Japonsku vzácné. V roce 1990 pravicový extremista těžce zranil tehdejšího starostu města Nagasaki Motošimu Hitošiho. Jiný starosta města, Ičo Itó, zemřel v roce 2007 po útoku člena mafie. Bývalý premiér Morihiro Hosokawa se stal v roce 1994 svědkem střelby v hotelu v Tokiu.

Protože je Japonsko považováno za bezpečnou zemi, policejní přítomnost na politických shromážděních je střídmá. Občané mají spoustu příležitostí s politiky přijít do blízkého kontaktu.

 Přísné zbraňové zákony

Také proto, že i útoky střelnými zbraněmi jsou v Japonsku naprosto neobvyklé. V roce 2018 reportovalo jen devět jimi způsobených úmrtí. Pro srovnání – ve stejný rok ve Spojených státech byly střelné zbraně příčinou smrti v 39 749 případech.

Japonsko má jedny z nejpřísnějších zákonů o držení zbraní na světě. Povoleny jsou jen brokovnice a vzduchovky, jednoruční zbraně, jako třeba pistole, jsou zakázány. Většina z 47 prefektur povoluje jen tři prodejny zbraní pro celou správní oblast.

Získání zbrojního pasu je dlouhý a komplikovaný proces, upozorňuje stanice CNN. Potenciální držitel zbraně musí navštívit celodenní kurz, složit písemnou zkoušku a projít testem střelby s přesností alespoň 95 procent. Též se od něj vyžadují osvědčení týkající se psychické způsobilosti či drog a dále prověrky rodinného stavu, zadluženosti a trestního rejstříku.

Držení zbraní proto není v zemi příliš rozšířené. V roce 2019 z 125 milionů obyvatel podle odhadů vlastnilo zbraně jen asi 310 400 lidí. Většina zločinů spojovaných se střelnými zbraněmi souvisí s japonskou vlivnou kriminální skupinou známou jako jakuza.

Abe pobuřoval militaristickou politikou

Stále není jasné, co atentátníka Tecuju Jamagamiho vedlo k jeho činu. Bývalý mariňák podle stanice NHK řekl policii, že byl s Abem „nespokojený“. Podle deníku Jomiuri šimbun Jamagami sdělil vyšetřovatelům, že k premiérovi necítil „politickou zášť“.

Abe proslul jako silný nacionalista, který se pokoušel zvrátit pacifistickou obrannou politiku Japonska, která byla po jeho porážce v druhé světové válce zakotvena v jeho ústavě. Země se v ní vzdává práva vést válku jakožto řešení mezinárodních problémů a má na jejím základě pouze „síly sebeobrany“. Abe naopak prosazoval to, co vnímal jako normální obrannou politiku známou z jiných zemí.

 

Jeho provojenská politika působila napětí ve vztazích s Čínou a Jižní Koreou, které se v minulosti staly terčem japonské agrese. Byla též velmi nepopulární u japonské veřejnosti.

Tím, že prosazoval svoji obrannou politiku v parlamentu i přes odpor japonských občanů, si „jestřáb“ Abe premiér vytvořil spoustu nepřátel, podotýká agentura AP.

X X X

KORUPCE  POLITIKŮ  FIALY  V  ČR,  CHTĚJÍ  ŘÍDIT  EVROPU,  ČR  NA  DNĚ,  BEZ  PENĚZ,  PLYNU,  PHM,  ENERGETIKY

Neviditelné stopy obviněného podnikatele Redla. Zlínský hotel, konspirační byt i výrobní haly

Radiožurnál zmapoval některé majetky, jejichž vlastnická struktura vede k obviněnému podnikateli a lobbistovi Michalu Redlovi. Ten má soudem omezenou svéprávnost.

Podle policie i tak své obchodní aktivity řídí prostřednictvím soukromého svěřenského fondu Fidea, za který oficiálně vystupuje zlínský právník Václav Petrásek.

Fond prostřednictvím dalších firem vlastní sedm budov, především ve Zlíně. Je mezi nimi například hotel Garni, třináctá budova ve zlínském areálu Svit nebo vila, v níž Redl s rodinou žije.

Kromě toho firmám patří pozemky a také tři byty, včetně pražského, kde se podle detektivů dělily peníze z úplatků.

Třináctá budova bývalých Baťových závodů ve Zlíně je jedna z nejstarších nemovitostí v celém areálu. Dříve v ní vznikaly nástroje na výrobu bot. Dnes jsou v budově s cihlovou omítkou, typickou pro Zlín, obchody, restaurace a kanceláře. Ve čtvrtém patře „třináctky” za skleněnou stěnou a zamčenými dveřmi mají své kanceláře společnosti, kterým někdejší tovární budova patří. A nejen ta.

Sídlo firmy tady má i Radek Majc, podnikatel a soudem jmenovaný opatrovník Michala Redla, kterého policie v rámci akce Dozimetr obvinila, že stál v čele organizované skupiny, která manipulovala zakázkami v pražském dopravním podniku.

Reportérů Radiožurnálu stojících za skleněnou stěnou si ještě před použitím zvonku všímá Matěj Káňa, který má s Redlovým opatrovníkem Majcem podíl v jedné firmě. „Pan Majc tu není,” říká. Na otázku, zda má Majc na patře kancelář, Káňa odpovídá, že neví. „Máme schůzku,” loučí se po zavolání kolegyně z kanceláře. Reportéry žena následně vykáže na chodbu za skleněnou stěnu.

Na chodbě je možné si všimnout poštovní schránky, na které jsou vypsány názvy několika firem. Většina z nich je při pohledu do obchodního rejstříku majetkově propojená a stopy od nich vedou k soukromému svěřenskému fondu Fidea. Ten podle policejních dokumentů využívá obviněný Redl, někdejší spolupracovník zločince Radovana Krejčíře, k podnikání a nakládání s mnohamilionovým majetkem. Činí tak i přesto, že má už od roku 2008 soudem omezenou svéprávnost a může hospodařit jen s omezeným rozpočtem.

Obviněný Redl, který má omezenou svéprávnost, se chce oženit a vyměnit opatrovníka

 Když třeba před dvěma lety prodávali Redlovi svou chatu na Všemině na Valašsku, v níž měl podíl i Michal Redl, musel jeho opatrovník podle rozsudku, který má Radiožurnál k dispozici, požádat soud o svolení k prodeji svěřencova podílu. Sám Redl podle obchodního rejstříku pak sice figuruje v několika společnostech, ze zveřejněných účetních závěrek je nicméně patrné, že jde o již neaktivní firmy, které nevykazují prakticky žádné finanční obraty. Ani v katastru nemovitostí na ně nelze v současnosti dohledat žádný majetek.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu jsou nicméně přesvědčení, že reálně Redl čile podniká. „Michal Redl absolvoval (…) řadu jednání s (…) manažery, podnikateli i politiky, přes další osoby nakupoval luxusní dovolené, byty, vozidla či hodinky atd. Mimo to byly zaznamenány desítky telefonních hovorů Michala Redla, které svědčí o tom, že fakticky vykonával podnikatelskou činnost spojenou s nákupem a prodejem nemovitostí v řádech desítek až stovek milionů korun,” popsali detektivové v dokumentech, které má Radiožurnál k dispozici. To, že Redl aktivně podnikal, potvrdil Radiožurnálu pod podmínkou anonymity i podnikatel, kterého Redl oslovil s možností obchodní spolupráce. Ta se nakonec neuskutečnila.

V Baťových továrnách

Jak už bylo zmíněno, Redl podle policie k podnikání využívá svěřenský fond Fidea. Ten podle analýzy Radiožurnálu, drží, alespoň podle posledních zveřejněných účetních závěrek, většinu akcií ve společnosti Daneb. Členkou představenstva je v ní Redlova družka Denisa F. Menšina akcií patří společnosti Kidron. V Kidronu drží všechny akcie advokát a správce svěřenského fondu Fidea – Václav Petrásek.

Daneb a Kidron vlastní nejrůznější nemovitosti a pozemky ve Zlíně i dalších částech republiky, a to buď napřímo, nebo prostřednictvím podílů v dalších firmách. Firmy spojené s fondem Fidea vlastní podle analýzy Radiožurnálu přinejmenším sedm různých budov, tři byty a další pozemky různě po republice.

Například Kidronu patří podle obchodního rejstříku většina akcií firmy 13. budova, která vlastní již zmíněnou „třináctku.” Je to zároveň nejspíše jedna z nejvýznamnější nemovitostí, které lze ve Zlíně majetkově spojit s Redlem a jeho okolím. Pro zajímavost, v roce 2020 vykázala firma 13. budova tržby z pronájmů 22 milionů korun.

Jedna z firem, které mají v třinácté budově své kanceláře, je i společnost Immo Moravan. I tu Redl podle detektivů fakticky ovládá. Formálně má ve společnosti poloviční podíl Kidron a druhá půlka patří jednateli společnosti Martinu Žákovičovi.

Immo Moravan vlastní podle výpisu z katastru nemovitostí hned několik budov. Dvě leží v Otrokovicích a jde o haly určené k průmyslové výrobě. Kromě nich jsou ještě na společnost psány dva byty – jeden ve Zlíně v ulici na Podlesí a druhý v Praze, na lukrativní adrese v Dlážděné ulici. Pražský byt koupila firma za 17 milionů korun v roce 2020. O pár měsíců později ho začal podle policie využívat Redl ke schůzkám se členy zločinecké organizace.

Jak šel čas s ‚Mišákem‘ Redlem: od Krejčířova bílého koně k nesvéprávné hlavě zločinecké skupiny

 Reportéři Radiožurnálu se pokusili získat stanovisko jednatele a spolumajitele firmy Žákoviče k tomu, že podle policie v bytě vlastněném jeho firmou ovládal Redl svou organizvanou skupinu. V kancelářích ve třinácté budově však Žákovič k zastižení nebyl. Spojit se s ním podařilo nakonec telefonicky. „Já opravdu nemám co říct a nechci nic říkat. Moc se omlouvám. Je to předmětem vyšetřování, takže ani nemůžu a ani nechci. Byt zajistila policie,” reagoval na dotazy ohledně dění v pražském bytě Žákovič.

Po dotazech na jeho vztahy s Michalem Redlem hovor ukončil. „Prosím vás ne, už dál neřeknu nic,” řekl a po rychlém rozloučení zavěsil. Z obchodního rejstříku lze vyčíst, že Žákovič v minulosti seděl v orgánech několika firem spojených s Redlem.

Internáty a hotel

Mimo jiné se v nich setkal i s Radkem Majcem, Redlovým opatrovníkem. Majc také figuruje v několika společnostech ze skupiny firem kolem svěřenského fondu Fidea. Majcova firma fa sole s.r.o., které patří fotovoltaická elektrárna v Sazovicích na Zlínsku, má své sídlo přímo v třinácté budově.

OPATROVNÍK V MĚSTSKÝCH FIRMÁCH

Radek Majc figuruje či figuroval v řadě dalších společnostech. Mezi lety 2011 a 2019 zastával funkci jednatele Technických služeb města Zlín, tedy městské společnosti. Radiožurnál se jej pokoušel zastihnout na “třináctce”, v internátech, na místě jeho trvalého bydliště i v domě, kde žije s rodinou. Žena, která v domě reportérům otevřela pouze řekla, že Majc se nebude chtít k ničemu vyjadřovat.
Bývalý primátor Zlína Miroslav Adámek z hnutí STAN se odmítl s reportéry sejít. Později se přes telefon omluvil z časových důvodů a řekl, že nyní se víc než politice věnuje své profesi ve zdravotnictví. O minulosti mluvit nechtěl a odkázal na stranické kolegy. Na dotaz, kdo z hnutí STAN nominoval Radka Majce na pozici jednatele Technických služeb Zlín odpověděl, že je to několik let a takové podrobnosti si nepamatuje. „Já jsem ho neznal,“ odpověděl v telefonu. Tyto záležitosti podle něj řešili šéfové klubů. „Já jsem to vždy jenom podepsal,“ řekl. Závěrem telefonátu Adámek doplnil, že pokud by v městských společnostech byly nějaké pochyby „tak nám to Janečka natře“ (kontroverzní podnikatel a někdejší náměstek primátorky Zlína z ČSSD).

Majc je zároveň pojítkem k další významné zlínské nemovitosti, která je majetkově spojená s Redlem – bývalým internátům. Kvádrové cihlové budovy seřazené na kopci v centru Zlína lemují cestu k památníku Tomáše Bati. Dnes mají nemovitosti různé využití. Jednu z nich vlastní společnost Internátní a.s. a dům opět slouží k ubytování. Kromě toho v něm ale sídlí i školy, kavárna a další obchody a služby. Akcionáři firmy Internátní byly ještě v roce 2019, ze kdy pochází poslední zveřejněná závěrka, Radek Majc, a firmy Kidron a REXPO CZ (kterou vlastní firma Daneb).

Jen pár metrů pod budovou internátů stojí tříhvězdičkový hotel Garni, patřící firmě Rigo. Tu lze opět skrz majetkovou strukturu propojit s Redlovým okolím. „Nebudu o něm mluvit, nezlobte se,” reaguje úsečně recepční při dotazu na roli Michala Redla. „Stejně se všechno ví,” doplňuje ji o poznání vřeleji kolegyně. Žádné detaily ale nepřidává s tím, že nemohou nic říct a ředitel hotelu je zrovna v nemocnici.

Vrátit se můžeme ještě také do areálu Svit. Třinátka není jedinou nemovitostí v areálu bývalých baťových závodů, kterou lze spojit s Redlem. Společnosti Daneb patří většina podílu na budově ABS centra – cihlově oranžového nákupního centra na frekventované zastávce trolejbusů. Budova je nepřehlédnutelná kvůli množství nejrůznějších reklamních cedulí, které visí na její fasádě. V ABS funguje několik prodejen, bistra či herna.

Právě s hazardem jsou Redlovi historicky spojení. Michalův otec Petr, původně zelinář, se po angažmá v JZD Slušovice, kam si ho přivedl tehdejší šéf František Čuba, pustil s pádem komunistického režimu právě do obchodování s výherními automaty.

Redlova vila a právník

Samotný Michal Redl ve Zlíně bydlel s rodinou v luxusní vile nedaleko filmových ateliérů. Oficiálně dům patří společnosti Kidron. Zástavu na dům podle zjištění Hospodářských novin a Deníku N drží firma téměř osmdesátileté důchodkyně, která bydlí v paneláku v Kojetíně na Olomoucku. Podle smlouvy mezi její a Redlovou firmou půjčila žena podnikateli desítky milionů korun. Její společnost přitom podle záznamů v obchodním rejstříku nemá žádný obrat, pouze půjčuje peníze.

Na Kidron je také napsaný byt v novém bytovém domě na zlínském sídlišti na Jižních Svazích. Kdo v něm přesně bydlí, však není jasné.

Jak jsme již uvedli na začátku reportáže, Michal Redl oficiálně v žádném z těchto majetků nefiguruje. Formálně ve firmách vystupuje jako majitel zlínský právník Václav Petrásek. Je také správcem svěřenského fondu Fidea. Radiožurnál se jej pokusil kontaktovat telefonicky, ale číslo vedené na webu České advokátní komory bylo několik dní vypnuté.

Navštívit jej doma není možné. Bydlí ve vile na kraji Zlína. Příjezdová cesta je ale vedena jako soukromý pozemek se zákazem vstupu a vjezdu. Na dotazy zaslané emailem ani po několika dnech nereagoval.

Dům, ve kterém bydlí správce svěřenského fondu Fidea Václav Petrásek. Hlavní vchod leží na ulici, která není veřejně přístupná. | Foto: Jakub Mikel | Zdroj: Český rozhlas

Petráskovo spojení s Michalem Redlem nicméně pro Radiožurnál potvrdil zlínský radní Bedřich Landsfeld (STAN). Petrásek totiž byl za město Zlín v minulosti nominován do orgánů společnosti Vodovody a kanalizace Zlín (VaK). Poté, co policie spustila akci Dozimetr, Petrásek na místo ve VaKu rezignoval.

„On rezignoval s tím, že se situace zkomplikovala tím, že nějak spolupracuje s Michalem Redlem a že nechce poškozovat jméno STANu,” uvedl Landsfeld. Petrásek kromě VaKu pro město zařizuje likvidaci bývalých okresních podniků. I této funkce se plánuje podle Landsfelda vzdát.

Mimochodem, když se Radiožurnál zeptal na důvod Petráskovy rezignace předsedy představenstva VaK Svatopluka Břežíka, tak ten řekl, že důvody komentovat nemůže. Na otázku, zda někdy přišel do kontaktu s Michalem Redlem, hovor rychle skončil. „Nashlednou,” odvětil jen rychle Březík a položil telefon.

Redlova družka a podnik s obviněným

Skupina kolem Redla vlastní prostřednictvím různých firem ještě další nemovitosti či pozemky mimo Zlín. Společnosti Internátní a.s. třeba patří nebytové prostory v luxusním resortu na Čeladné. Firma Daneb drží pozemky okolo vodní nádrže Mlékojedy ve středočeských Neratovicích – včetně části parcel, na kterých se rozprostírá sama nádrž. Na Kidron je pak psaný pozemek okolo bývalé štěrkovny u Medvědího jezera ve Vražném u Oder.

Jsem přesvědčen, že jsou Redlovy zdravotní posudky účelové, říká bývalý elitní detektiv Tichý

 S Redlem lze ještě spojit jednu nemovitost, byť spíše nepřímo. Jeho družka Denisa F. vlastní třetinový podíl ve firmě ZDP Estate. Další třetinu vlastní pražský podnikatel Zakaría Nemhrah, který je společně s Redlem mezi obviněnými v kauze Dozimetr. Poslední třetinu má firma Quattro project, která také patří Nemrahovi. ZDP Estate letos v lednu koupila za 68 milionů korun budovu bývalého obchodního domu v Příbrami. Podle dokumentů si na koupi vzala společnost úvěr u Sberbank ve výši 53 milionů korun.

Prodávajícím byla společnost Leko Plus místního podnikatele Jaromíra Smrčiny. Toho soud v roce 2014 podmíněně odsoudil v souvislosti s metanolovou aférou.

X X X

COVID  ŘÁDÍ  V  ČR

Ve čtvrtek vyšlo více než 1500 pozitivních testů na koronavirus, nemoc se nejvíc šíří v Praze

Po dvou svátečních dnech přibylo ve čtvrtek v Česku 1549 nových případů koronaviru, to je nejvíc za jeden den od začátku května a o téměř třetinu víc než před týdnem. Za celý uplynulý týden se covid prokázal u zhruba 5400 lidí. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Dál roste počet nakažených v nemocnicích. Hospitalizovaných bylo ve čtvrtek 262 lidí s covidem, jejich počet se za dva týdny téměř zdvojnásobil, oproti minulému týdnu se zvýšil o 49.

Dušek: Nová varianta koronaviru populací určitě projde, do budoucnosti jsem ale optimistický

Pacientů v těžkém stavu bylo podle aktuálních informací 13, minulý čtvrtek devět. Stejně jich bylo naposledy 24. května. Denní přírůstky případů začaly být v mezitýdenním srovnání vyšší počátkem června, v minulém týdnu ve všech pracovních dnech přesáhly tisícovku.

Podle ministerstva zdravotnictví bude nakažených kvůli nakažlivějším subvariantám viru přibývat ještě několik týdnů. Neplánuje ale opatření proti šíření nákazy, protože se neplní nemocnice a zejména jednotky intenzivní péče.

Nejvíce se šíří v Praze

Incidenční číslo se během červencových státních svátků snížilo, ve čtvrtek začalo znovu růst. Za uplynulých sedm dní nyní připadá v Česku na 100 000 obyvatel 51 nakažených, před týdnem jich bylo 53.

Nejvíc se nákaza momentálně šíří v hlavním městě, kde má incidence hodnotu 114. Ve všech ostatních krajích se incidenční číslo drží hluboko pod stovkou. V Olomouckém kraji připadá 28 nakažených na 100 000 obyvatel, což je nejméně v zemi.

Za uplynulých sedm dní provedly laboratoře v Česku přes 29 000 PCR i antigenních testů, o zhruba 4 300 méně než předchozí týden. V současné době se podle odborníků testují jen lidé s vážnějšími příznaky, a nakažených je tak v populaci reálně mnohem víc. U nejčastějších diagnostických testů lidí, kteří vykazují příznaky nemoci, byla ve čtvrtek pozitivních téměř třetina testovaných.

O značné virové náloži svědčí nejen značná pozitivita testů, ale třeba i analýzy odpadních vod v Praze. Podle expertů z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) ukazují mimořádně strmý nárůst viru, přesahující nejvyšší hodnoty z předchozích vrcholů epidemie.

Vakcinologové doporučili čtvrtou dávku vakcíny proti covidu lidem nad 60 let, očkování má začít v srpnu

ČÍST ČLÁNEK

Nakažlivější subvarianty

Za současným nárůstem jsou podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nakažlivější subvarianty BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron. Nemají sice horší průběh onemocnění, proti původní variantě z čínského Wu-chanu jsou ale víc než desetkrát nakažlivější.

Proti subvariantám sice už po několika měsících méně chrání prodělání nemoci nebo očkování před nákazou, vakcíny ale dál snižují riziko úmrtí nebo hospitalizace s vážným průběhem. Proto ministerstvo zdravotnictví doporučuje seniorům a chronicky nemocným, aby se před podzimem nechali přeočkovat.

Za posledních sedm dní se nechalo proti covidu očkovat přes 4 600 zájemců, naprostá většina si přišla pro posilující dávku.O očkování byl první prázdninový týden, kdy si mnozí lidé vzali volno, o dost menší zájem než předchozí týden. Dokončené očkování má v Česku téměř 6,9 milionu lidí, na přeočkování zatím dorazilo přes 4,2 milionu z nich.

Od začátku epidemie v březnu 2020 potvrdily laboratoře přes 3,9 milionu případů covidu, k tomu ministerstvo eviduje téměř 269 300 podezření na opakovanou nákazu. S koronavirem dosud zemřelo 40 330 lidí, za poslední týden je úmrtí zatím devět.

X X X

Pandemie covidu v Česku sílí. Hodnoty z odpadních vod jsou srovnatelné se začátkem podzimní vlny

Epidemie covidu-19 v Česku znovu nabírá na síle. V minulém týdnu testy odhalily každý pracovní den přes tisíc nových případů, ve čtvrtek šlo o více než 1500. Větší výskyt koronaviru potvrzují i odběry vzorků z odpadních vod, které zkoumají třeba pracovníci Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Vědci z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka varují, že se množství virových částic v odpadních vodách v posledních týdnech zvyšuje. Hodnoty jsou srovnatelné se začátkem loňské podzimní vlny pandemie. Na konci dubna přitom množství klesalo. V květnu potom byly hodnoty malé a na hranici zjistitelnosti.

Jednou týdně sledují čistírny ve čtyřech městech v Česku – v Praze, Brně, Břeclavi a Kladně.

„Vzorek se zpracuje metodou podobně, jako se dělají vzorky pro PCR u klinických vzorků. A stanovíme množství genových ekvivalentů částic viru. Není to živý virus,“ popisuje pro Český rozhlas Brno Hana Mlejnková z výzkumného ústavu.

Podle ní tak z jednoho odběru mají vzorek i 600 tisíc lidí. Analýzy vzorků odpadních vod mají být podle výzkumníků pro celkový přehled objektivnější než klasické testy, protože na ty třeba přes prázdniny mnoho lidí nechodí. Výsledky tak mohou být podhodnocené a reálný počet případů několikanásobně vyšší.

Vakcinologové doporučili čtvrtou dávku vakcíny proti covidu lidem nad 60 let, očkování má začít v srpnu

Podobně pracují výzkumníci po celé Evropě. I v analýzách se ale mohou objevit určité výkyvy. Způsobí je třeba odlišné množství odpadní vody a její naředění nebo nestálý poměr průmyslových a komunálních odpadních vod. Přesto by ale měření měla pomoct lépe předpovídat vývoj pandemie.

Vědci čerpají zkušenosti z předchozích vln pandemie. Při nich se totiž ukázala přímá souvislost mezi virem v populaci a jeho množstvím v odpadních vodách.

Jeho větší koncentrace se v minulosti projevila zhruba čtyři týdny před nárůstem nemocnosti.

„V současnosti vidíme, že minimálně od začátku června začala virová nálož v odpadních vodách růst. A se zpožděním několika týdnů začaly růst i počty pozitivních testů, počty infikovaných osob a zároveň i počty pacientů v nemocnicích,“ potvrzuje Jan Bartáček z Vysoké školy chemicko-technické. Podle odborníků se teď nejvíc šíří subvarianty omikronu.

X X X

JOHNSON  SE  U  MOCI  V  ANGLII  DRŽEL  PŘES  SKANDÁLY

Příběh Borisova hořkého konce. Britský premiér Johnson se u moci držel přes všechny skandály

Dlouholetý starosta Londýna, hlavní tvář brexitu a následně i předseda vlády obtěžkaný skandály. Excentrik Boris Johnson po dlouhé sérii kauz a masivní vlně rezignací kapituloval a oznámil konec v pozici britského premiéra i šéfa Konzervativní strany. Souboj o čelo strany proběhne v létě a nový předseda vlády bude vybrán na podzim. Server iROZHLAS.cz tento Johnsonův krok dává do kontextu s jeho životním příběhem a především politickým působením.

„Chci, abyste věděli, jak moc mě mrzí, že se vzdávám nejlepší práce na světě,“ uvedl ve čtvrtek Johnson. „Nikdo není ani zdaleka nepostradatelný. Náš geniální a darwinovský systém vyprodukuje dalšího vůdce,“ dodal. Přislíbil, že příštímu lídrovi konzervativců poskytne maximální podporu.

Osmapadesátiletý Johnson byl známý svou schopností vymanit se z úzkých. Jeho tříleté působení v čele britské vlády ale bylo provázeno jednou aférou za druhou. Těmi zřejmě největšími jsou skandály se souhrnným názvem Partygate – večírky a setkání v premiérově sídle v Downing Street 10 během lockdownů.

Výzvám k rezignaci čelil více než půl roku od té doby, kdy na tyto akce v prosinci upozornil list Daily Mirror. Zpráva zasáhla Británii v době druhé silné vlny epidemie. Následně se na veřejnost dostaly informace o řadě dalších podobných setkání, například oslavě Johnsonových narozenin.

„Johnson se bez nadsázky za posledního půl roku pohyboval od jednoho skandálu k druhému. To všechno se odráželo jednak na klesající ochotě jeho poslanců takové přešlapy tolerovat, ale hlavně na Johnsonově podpoře mezi voliči Konzervativní strany,“ uvedl pro Radiožurnál Václav Štětka z univerzity v Loveborough.

Lavina rezignací

Ještě 6. června ustál Johnson hlasování o důvěře. Z vlastní strany ho podpořilo 211 poslanců, proti bylo 148. Boris Johnson na hraně pádu. ‚Večírky v Downing Street za covidu zacloumaly veřejným míněním,‘ říká Kytka

 Nakonec ale byla jeho pozice neudržitelná. Jen v tomto týdnu přišla Johnsonova širší vláda o více než 50 členů, z toho až o sedm ministrů, a to včetně těžkých vah – ministra financí Rishiho Sunaka, ministra zdravotnictví Sajida Javida či bydlení Michaela Govea.

Ministři, náměstci a další úředníci se shodují, že nemají důvěru v Johnsonovo vedení kabinetu.

Poslední kapkou byla situace kolem rezignace Christophera Pinchera. Náměstek hlavního whipa (poslanec, který dohlíží, aby příslušníci strany hlasovali ve sněmovně podle stranických zájmů, pozn. red.) skončil kvůli opileckému osahávání dvou mužů. Johnson jej jmenoval letos v únoru, po vypuknutí kauzy tvrdil, že o vyšetřování nic nevěděl. Jeho mluvčí následně uvedla, že premiér na případ zapomněl.

„Sama o sobě by mu ta aféra nejspíš neuškodila, přestál řadu dalších a mnohem závažnějších afér, včetně porušování zákona v době lockdownu nebo opakovaného lhaní poslancům, ale už toho zkrátka bylo příliš mnoho,“ myslí si Štětka.

I proto tak ve čtvrtečním projevu Johnson rezignoval na post šéfa strany a odmítl předčasné volby. Ve funkci předsedy vlády však prozatím zůstává, dokud se nenajde jeho nástupce.

Šéf opoziční Labouristické strany Keir Starmer reagoval, že je Johnsonova rezignace dobrou zprávou pro Británii. Ovšem pokud Johnson ve funkci předsedy vlády okamžitě neskončí, labouristé vyvolají parlamentní hlasování o nedůvěře konzervativní vládě.

Bývalý Johnsonův poradce Dominic Cummings uvedl, že premiér musí funkci opustit okamžitě, jinak se bude snažit pomstít těm, kteří se jej chtěli zbavit. Ostatně sám Cummings stál za jedním ze skandálů, které Johnsona poškodily, a nerozešel se s ním v dobrém.

V květnu 2020 se provinil proti karanténním opatřením tím, že s manželkou a čtyřletým synem cestoval napříč Anglií ke svým rodičům. Jeho žena se přitom potýkala s příznaky covidu-19 a Cummings byl předtím v kontaktu s Johnsonem, který právě obdržel pozitivní výsledek testu na koronavirus.

Z Ala Borisem

Milovník cyklistiky, novinář, šprýmař nebo také otec minimálně šestí dětí vždy mířil vysoko. Tříletý pobyt ve funkci britského premiéra pro něj byl završením mnohaleté honby za mocí, která u dnes 58letého Johnsona započala už v mládí.

Johnsonova cesta k moci: jak se z Ala stal Boris, budoucí premiér Velké Británie

Vlastním jménem Alexander Boris de Pfeffel Johnson vyrůstal jako Al. S rodinou se během jeho dospívání nesčetněkrát stěhovali, především kvůli otcově práci, který pracoval v Evropské komisi, Světové bance a byl i poslancem za konzervativce. Po pradědovi z otcovy strany Johnson zdědil turecký původ.

V obraně před tím, aby si z něj kvůli tomu nedobírali vrstevníci, si Al brzy změnil jméno na Boris a vypěstoval si excentrickou osobnost, pro kterou od té doby vyniká, popisuje autorka biografie Just Boris: A Tale of Blond Ambition Sonia Purnellová.

Díky rodinnému zázemí získal nejprestižnější britské vzdělání na střední škole Eton a na vysoké na Oxfordu. Tam se věnoval klasickým studiím.

Po škole se poprvé oženil a začal pracovat pro deník The Times. Ukázal se však jako neorganizovaný a chaotický, a tak se od nadřízených netěšil přílišné důvěře. Pro jeden z článků si dokonce vymyslel citaci historika a svého vlastního kmotra v jedné osobě Colina Lucase a z deníku byl vhozen.

Záhy však nastoupil do The Daily Telegraph a v roce 1989 ve svých 25 letech se stal zpravodajem v Bruselu, kde v dospívání s rodinou také jeden čas žil. Proslul především kritickými články o fungování Evropské unie.

Po pěti letech se vrátil do vlasti, kde se stal hlavním politickým komentátorem Telegraphu a působil i v magazínu The Spectator.

V politice se přímo angažuje od roku 2001, kdy byl za Konzervativní stranu poprvé zvolen do britského parlamentu a v roce 2008 se stal londýnským starostou. Pod jeho vedením ve městě v roce 2012 proběhly úspěšné olympijské hry. V roce 2016 se rozhodl neusilovat o třetí mandát v této funkci a vrátil se do parlamentu.

V té době se stal hlavní tváří pravicového křídla uvnitř Konzervativní strany a jedním z hlavních zastánců odchodu Velké Británie z Evropské unie.

Pro Sunday Telegraph tehdy také prohlásil, že „sjednotit Evropu pod jedinou vládou už zkoušeli Napoleon, Hitler a někteří další, a pokaždé to dopadlo tragicky“. Za prohlášení si vysloužil velkou kritiku.

Když se britští voliči v červnu 2016 rozhodli pro brexit, měl být Johnson hlavním adeptem na uvolněné místo předsedy vlády po Davidu Cameronovi, který prosazoval setrvání v unii.

Na tuto pozici si ale musel počkat celé tři roky, kdy Downing Street 10 obývala jeho stranická kolegyně Theresa Mayová. Ta Johnsonovi nabídla post ministra zahraničí, se kterým se poměrně překvapivě spokojil a dva roky v této funkci setrval. Jak se ale dalo očekávat, o bezproblémovou spolupráci nešlo.

Opožděně premiérem

Vítězové a poražení britských voleb: Johnsonova krasojízda i kruté stranické a osobní debakly

Rok po svém odchodu z resortu a tři roky od začátku mandátu Mayové se pak po premiérčině rezignaci stal v červenci 2019 šéfem Konzervativní strany a novým nájemníkem Downing Street 10, sídla britských předsedů vlád.

Ve funkci zpočátku řešil především definitivní dotažení brexitu, ke kterému oficiálně došlo 31. ledna 2020. Ještě následujících 11 měsíců ale pokračovalo přechodné období.

Podporu pro svou vizi odchodu z unie získal v předčasných parlamentních volbách v prosinci 2019, kdy konzervativci získali absolutní většinu.

Značnou část tříletého působení v čele vlády trávil Johnson hašením skandálů a afér a bojem s pandemií koronaviru.

Podle listu The Guardian, který je k Johnsonovi kritický, bylo čtvrtečním prohlášením „zlomeno jeho toxické kouzlo“ poté, co „zakopl o vlastní lži“. „Lži a bezostyšné pohrdání pravidly způsobily jeho vzestup, lži a bezostyšné pohrdání pravidly přinesly jeho pád.“

Podle konzervativního deníku The Times zase Johnson provedl Británii největšími poválečnými krizemi a prosadil hluboké změny ve společnosti, nakonec ho ale dostihlo jeho odmítání řídit se konvencemi.

X X X

JOHNSON BYL JAKO KOČKA, MĚL SUPERSCHOPNOST VŠECHNO PŘEŽÍT. TEĎ PŘIŠEL O DEVÁTÝ ŽIVOT, MÍNÍ EXPERTKA

Monika Brusenbauch Meislovou z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Děkuji, odcházím. Britský premiér Johnson končí jako šéf Konzervativní strany. Jeho nástupce bude i novým předsedou vlády. Johnsonovo „goodbye” tématem pro Moniku Brusenbauch Meislovou z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

x  Rezignace Borise Johnsona. Očekávaný, nebo překvapivý krok podle vás?

Boris Johnson se tak dlouho vzpíral těm běžným pravidlům politiky, že je možná až těžké uvěřit, že skutečně odchází. Ono se o něm říkalo, že má devět životů jako kočka a mluvilo se o jeho superschopnosti přežít všechno. Ale ukázalo se nakonec, že to tak není.

Nicméně pro některé dlouhodobé pozorovatele Johnsonovy kariéry to možná až tak velké překvapení není. Například jeho bývalý šéf deníku Daily Telegraph, Sir Max Hastings – on totiž Johnson dřív pracoval jako novinář – v článku pro Observer tehdy předpověděl, že Johnsonovo premiérství určitě bude poznamenáno jistým pohrdáním pravidly, precedenty, řádem, stabilitou. A možná můžeme říci, že Johnson měl už od malička sklon věřit tomu, že pravidla jsou určena jiným lidem. Takže pro některé to je spíše očekávaná záležitost.

Boris Johnson

x No a proč o ten devátý život přišel právě teď? Protože ještě před pár dny tvrdil, že prostě neodstoupí.

Ten tlak vlastně roste dlouhodobě, kontinuálně. A to zejména z důvodu celé řady skandálů. A vlastně ten tlak neustále vyvíjela rostoucí skupina konzervativců z různých křídel strany, která postupně dospěla k závěru, že by Johnson měl odejít. Třeba když Johnson s manželkou teďka dorazili na děkovnou bohoslužbu k platinovému jubileu královny Alžběty II. v katedrále svatého Pavla, tak se ozývalo bučení. A v červnu tohoto roku přežil návrh na vyslovení nedůvěry. Přestože 41 % poslanců hlasovalo proti němu.

Nicméně celá řada porážek, v doplňovacích volbách, vedla konzervativní poslance k obavám, že se stal zkrátka volební přítěží a nějak se začalo zdát, že vlastně to staré kouzlo, které doposud fungovalo, už nefunguje. A tou úplně poslední kapkou pro mnoho poslanců byla aféra okolo Chrise Pinchera, který byl obviněn ze sexuálního obtěžování dvou mužů.

 A Boris Johnson zkrátka neustál ten tlak po té sexuální aféře, oznámil odchod teď po zcela bezprecedentní vlně rezignací ve vládě. Svou funkci kvůli Johnsonovi opustilo pět ministrů, v širší vládě až 50 členů vlády včetně ministra financí třeba Rishiho Sunaka. No a po 48 hodinách vzdoru, kdy Boris Johnson opakovaně sliboval, že bude pokračovat v práci, tak nakonec byl nucen čelit té realitě a přišel o ten devátý život.

x Vy jste zmínila ten tedy poslední, nejčerstvější skandál kolem tedy už bývalého náměstka whipa Chrise Pinchera. Nicméně těch afér byla celá řada. Připomeňme Partygate, podezření na korupci ve straně, diskriminace muslimů uvnitř Konzervativní strany. Který je asi tak pro vás ten nejzapamatovatelnější skandál týkající se právě předsedy vlády britské Borise Johnsona?

Máte pravdu, že těch afér a skandálů byla opravdu celá řada. Ta aféra okolo Chrise Pinchera se stala pro něj fatální. Já jenom připomenu, že Chris Pincher teď v únoru byl jmenován do oné pozice náměstka hlavního whipa, což je tedy ten poslanec, který je zodpovědný za to, aby ostatní poslanci hlasovali v souladu se stranickými a vládními zájmy. A v květnu Pincher byl obviněn ze sexuálního obtěžování. Na svoji pozici okamžitě rezignoval.

Ono ta samotná aféra by možná Johnsona post premiéra nestála. Nicméně ono vyšlo najevo, že Johnson byl na Pincherovo chování upozorněn už v roce 2019, to znamená dávno předtím, než do té funkce byl jmenován. A právě ten skandál byl asi opravdu poslední kapkou pro členy Johnsonových konzervativců, na jehož základě vlastně pak odstoupili Rishi Sunak, ministr financí, Sajid Javid, ministr zdravotnictví, a vlastně ty dvě rezignace pak spustily vlnu odchodů. Ale jednoznačně máte pravdu v tom, že těch afér byla opravdu celá řada.

„Britský premiér Boris Johnson se omluvil za svoji účast na večírku během přísné karantény.“ (Radiožurnál, 12. 1. 2022)

„V době, kdy se směl scházet jen omezený počet lidí, se ve vládních budovách podle britských médií odehrálo nejméně 11 společenských setkání.“ (Radiožurnál, 18. 1. 2022)

„Omluvil se BJ s tím, že akci, na kterou si asi 40 zaměstnanců úřadu mělo přinést vlastní alkohol, považoval za pracovní schůzku.“ (Radiožurnál, 13. 1. 2022)

„Podle Dominica Cummingse dobře věděl o tom, že se jedná o večírek a souhlasil s jeho pořádáním.“ (Radiožurnál, 18. 1. 2022)

Partygate, kdy vlastně od listopadu loňského roku postupně vycházely na veřejnost informace o tom, že v době, kdy v Británii platila opravdu velmi tvrdá proticovidová opatření, tak členové vlády pořádali večírky přímo v sídle vlády na Downing Street 10 a Johnson zase tu celou aféru zvládl až jako katastrofálně. Nejprve vlastně tvrdil, že o žádných večírcích nevěděl, až do chvíle, kdy musel přiznat dokonce vlastní účast. A stal se prvním premiérem, který byl v úřadu usvědčen z porušování zákona.

Problematické bylo i to, že v prosinci loňského roku řekl v Dolní sněmovně, že všechny opatření byly v Downing Street 10 zcela dodržovány, a začal ho vyšetřovat i výbor Dolní sněmovny kvůli tomu, zda vědomě neuvedl Parlament v omyl, což je taky obrovská aféra. Ale ano, těch afér bylo ještě daleko více. Zvyšování životních nákladů taky, celá problematika rostoucí inflace. Roztržka kolem konzervativního poslance Owena Petersona. Zkrátka se to sečetlo a už ten tlak nešlo ustát.

x Nicméně končí šéf konzervativců, který dovedl svou stranu k největšímu volebnímu úspěchu od roku 1987, to je také nutné zmínit. Tak jak číst celý ten Johnsonův příběh?

Boris Johnson odchází po třech letech kontroverzní vlády, která byla provázena celou sérii skandálů. Ono se dlouho zdálo, že skandály, které by možná jiné politiky potopily, na něj nemají žádný vliv. On se vždycky nějak dokázal odrazit ode dna a vlastně i ty různé přehmaty, ty nejrůznější přešlapy, se staly až takovou součástí jeho značky. V době, řekněme možná nudných politiků on byl vnímán jako jakýsi charakter. Taková ta jeho nepoddajná hříva blonďatých vlasů a jaksi neohrabaná postava vlastně byla okamžitě rozpoznatelná. A třeba i pro ty, kteří se o politiku nezajímají. A on si vybudoval image velmi veselého, neúnavně optimistického politika s opravdu velmi silným charismatem.

Jeho smysl pro humor je legendární, velice sebeironický, on měl úžasnou schopnost vést kampaně. Podařilo se mu opravdu oslovit část voličů, kterou konvenční konzervativci nedokázali oslovit. Po dvě funkční období byl starostou Londýna, což je taky nezvyklé, protože Londýn je obvykle baštou labouristů. Pomohl přesvědčit miliony lidí, aby v referendu o setrvání v EU v roce 2016 podpořily brexit. Potom v červenci 2019 se stal premiérem bez voleb, stal se premiérem po Therese Mayové, která vedla s EU neúspěšná jednání o brexitu. Sám Johnson byl velkým zastáncem britského odchodu z EU, ve vládě Mayové byl ministrem zahraničí. Zajistil si, přesně jak hovoříte, o čtyři měsíce později zcela historické vítězství. Konzervativní strana díky němu získala křesla v částech země, kde nikdy předtím nevolili konzervativce. A vlastně s příchodem roku 2020 se zdálo, že ta jeho nadvláda nad britskou politikou je úplná.

Většina analytiků předpokládala, že po těch letech nestability bude Johnson schopen konečně provádět všechny potřebné reformy bez větších potíží. No ale pak přišel koronavirus a samozřejmě celosvětová pandemie. Ta by prověřila každého politika, každého vůdce. A Johnsonova vláda se dopustila celé řady chyb. A nakonec to ale možná nebyl úplně až ten přístup ke koronaviru jako takovému, který vedl k jeho pádu, ale spíše otázky, které se týkají jeho charakteru a způsobilosti pro výkon tak vysoké funkce.

x Vy jste zmiňovala značku Borise Johnsona. Jak je na tom teď značka Konzervativní strany Velké Británie? Oslabuje právě s koncem Borise Johnsona? Jde už o, pokud dobře počítám, třetího premiéra v řadě z Konzervativní strany, který končí tak nějak, řekněme, dost neslavně. 

Ano, to máte naprostou pravdu. Jednoznačně to tu značku konzervativců poškozuje. Nicméně uvědomme si, že po dvou rezignacích právě Davida Camerona a Theresy Mayové dokázala Konzervativní strana potom zvítězit masivně v těch volbách v prosinci 2019, kdy Corbynovi labouristé utrpěli těžkou ztrátu. Nicméně jednoznačně labouristé se toho budou snažit využít. Předseda labouristů Keir Starmer už označil Johnsonovu rezignaci za dobrou zprávu pro Velkou Británii.

 Keir Starmer

Chopí se nyní každé příležitosti. Navíc dokonce se nechal slyšet, že pokud premiér ve funkci předsedy vlády okamžitě neskončí, tak labouristé vyvolají parlamentní hlasování    o nedůvěře konzervativní vládě. A v těch posledních průzkumech labouristé před konzervativci vedou zhruba o nějakých 5 až 10%. Záleží to vždycky na tom konkrétním průzkumu, ale nicméně jednoznačně platí to, že to tu značku konzervativní strany jako takové poškozuje.

x My mluvíme o konci Borise Johnsona, ale musíme uvést na pravou míru, že on tedy končí ve funkci šéfa Konzervativní strany, což automaticky tedy bude znamenat do budoucna i konec v tom premiérském křesle. K tomu ale teď v tuto chvíli nedochází, protože Boris Johnson řekl, že teprve nástupci na jeho postu šéfa Konzervativní strany předá pravomoci předsedy vlády. Myslíte si, že k tomu dojde v průběhu léta ještě?

Ano, máte naprostou pravdu, že v tom svém rezignačním projevu Johnson uvedl i to, že jmenoval teď nový kabinet, který bude sloužit do té doby, než bude zvolen jeho nástupce, který ho nahradí v čele Toryů. Sám označil za velmi bolestnou skutečnost, že se mu nepodařilo, a asi už nepodaří, dotáhnout až do konce mnoho nápadů a projektů. Ono záleží na tom, jak celý ten proces teďka bude probíhat.

Boris Johnson hodlá pokračovat ve funkci premiéra do podzimu. A to znamená, že zůstane ve funkci, dokud si tedy konzervativci nezvolí nového lídra, jako to udělali jeho předchůdci Theresa Mayová a David Cameron, když odstoupili. A ta délka toho souboje o post lídra konzervativců bude záviset na tom, kolik se přihlásí zájemců. Třeba Theresa Mayová se ujala tehdy vedení Konzervativní strany zhruba tři týdny poté, co odstoupil David Cameron. Johnson tehdy soupeřil s bývalým ministrem zdravotnictví Jeremym Huntem a toho úřadu se nakonec ujal dva měsíce poté, co Mayová oznámila, že rezignuje.

Takže ano, očekává se, že nový vůdce by mohl být jmenován do září. Těžko říct, jestli to bude ještě v létě, nicméně to září, začátek podzimu se zdá být jako taková očekávaná doba. Záviset to ale taky bude na tlaku konzervativců, kteří se teďka přejí, aby Johnson skončil dříve.

x A jak ten proces výběru uvnitř té Konzervativní strany bude vypadat?

Ten časový harmonogram jako takový, ten by měl být oznámen příští týden.

 A co se toho procesu jako takového týká, tak kandidaturu každého toho zájemce musí podpořit osm konzervativních poslanců a poté začne série hlasování na úrovni poslanců. Celý ten proces zúží po tomto poli kandidátů na finální dvojici, mezi níž se potom v poslední fázi bude rozhodovat členská základna strany.

x Kdo se nabízí na Johnsonovo místo v tuto chvíli? Jeho pravá ruka, vicepremiér Dominic Raab, nebo někdo jiný? Ministr zdravotnictví Steve Barclay?

To je strašně těžké zodpovědět, kdo jsou ti potenciální kandidáti. Nicméně je několik osob, které asi se vyplatí sledovat, byť většina z nich se ještě nevyjádřila přímo explicitně v tom smyslu, že chtějí funkci lídra Toryů a premiéra na něj kandidovat. O vedení Konzervativní strany a vlády se podle britských médií třeba chystá ucházet generální prokurátorka Suella Bravermanová. Ta ještě předtím, než bylo jasné, že Boris Johnson odstoupí, byla vždy věrnou stoupenkyní Borise Johnsona, vášnivou zastánkyní brexitu. Dokonce se stala první ministryní na vládní úrovni, která si vzala mateřskou dovolenou, a musel být změněn zákon, aby si ji mohla vzít.

Ano, mluví se i o novém ministrovi zdravotnictví Stevu Barcleym, třeba podle průzkumu organizace YouGov je mezi konzervativci favoritem nynější ministr obrany Ben Wallace, který teďka v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu je velmi oblíbený politik. Hovoří se o Rishi Sunakovi, ministru financí, o Liz Trussové, ministryni zahraničí, která zase teprve jako druhá žena v čele ministerstva zahraničí je velmi úspěšná, zasloužila se o uvalení sankcí na Rusko a na jeho oligarchy. Sajid Javid, ministr zdravotnictví. To znamená, bude velmi zajímavé sledovat, jak Konzervativní strana o svém budoucím lídrovi, a tedy i britském premiérovi, rozhodne. Nicméně dá se očekávat, že možná sáhne po někom méně excentrickém, než byl Boris Johnson.

Zmínila jste hned několik kandidátů a kandidátek, je jich skutečně celá řada. Tak ze kterého by byla nejvíc nadšená EU?

To je taky výborná otázka. EU bude nadšená z někoho, s kým se bude dát mluvit a s kým se domluví, kdo možná nebude působit v tom vzájemném vztahu tolik problémů. Protože v současné době ten vztah mezi EU a Velkou Británií je hodně problematický. Panuje tam velké napětí a značné tenze. A Boris Johnson dosud tlačil na to, aby byl znovu vyjednán severoirský protokol.

Teď na konci června, velmi nedávno Británie oznámila, že zavede jednostranné změny v tom severoirském protokolu, který je vlastně součástí dohody o vystoupení Británie z EU, a chce zrušit celní kontroly na některé zboží, které je dováženo do Severního Irska ze zbytku Spojeného království. A toto EU velmi odmítá. Nechce znovu zasahovat, reformovat ten velmi složitě dojednaný kompromis. Dokonce podnikla proti Británii už jisté právní kroky. Konkrétně tedy posunula k další fázi řízení, které proti ní vede. Takže EU velmi napjatě očekává, kdo Johnsonovým nástupcem a co to přinese stran vzájemných vztahů.

x Ještě jeden rozměr Johnsonova odchodu z postu šéfa Konzervativní strany a posléze tedy i premiéra Velké Británie zmiňme na závěr. Johnson odmítal návrhy skotské premiérky na další referendum o odtržení Skotska od Spojeného království. Není to tak stará záležitost, několik týdnů, tak může se na pozadí Johnsonova pádu znovu zvednout otázka samostatnosti Skotska?

Jednoznačně, určitě může. To je otázka, která teď bude na tom programu asi neustále. Navíc Nicola Sturgeonová teď na konci června oznámila, že chce uspořádat druhé referendum o nezávislosti v říjnu 2023, což už je vlastně příští rok. A dostala se do velkého střetu právě s britskou vládou, když požádala Nejvyšší soud, aby rozhodl o legálnosti uspořádání nového referenda o nezávislosti Skotska bez souhlasu Westminsteru. Ono lze předpokládat, že, pakliže tedy bude pokračovat dál Konzervativní strana ve vedení, tak ten souhlas s konáním druhého referenda o skotské nezávislosti patrně udělen nebude. On celý název Konzervativní strany je Konzervativní a unionistická strana a to znamená, že si nelze úplně dost dobře představit, že by nějaký konzervativní premiér s tímto úplně souhlasil. Bude-li tedy většinová konzervativní vláda. Ale jednoznačně je to otázka, která bude i nadále rezonovat britskou politikou, a to velmi, velmi silně.

x Paní docentko, jak si bude Borise Johnsona jako premiéra Spojeného království pamatovat historie? Jak si ho budou pamatovat politologická, historická skripta?

Myslím si, že si ho budou pamatovat jako excentrického premiéra, který porušil téměř všechna pravidla, a budou si ho pamatovat jako politika, který se téměř čtyři desetiletí vzpíral jakési politické gravitaci, ale nakonec se zřítil k zemi. Ta odcházející Johnsonova vláda za sebou, dle mého názoru, zanechá přinejmenším velmi rozporuplné výsledky. Ale na to, jak si ho budou politologická skripta pamatovat, jak v nich bude zobrazován, na to si budeme muset ještě počkat.

X X X

Volkswagen začal stavět továrnu na baterie do elektromobilů. V budoucnu může jedna být i v Česku

Evropský autoprůmysl sází do budoucna na elektromobily. Jejich klíčovou součástkou jsou baterie, které se teď vyrábí prakticky jen v Asii. Koncern Volkswagen ve čtvrtek spustil stavbu své první evropské továrny, která to má změnit. O jeden z jeho dalších závodů usiluje taky Česko.

  „Firmy jako CATL nebo LG musí pro jednotlivé zákazníky vyrábět stovky různých článků. Každý s jinou specifikací. My chceme udělat tři typy s rozdílnými vlastnostmi, ale ve stejné velikosti. Pak bude jedno, jestli pojedete v modelu ID.3, 4 nebo něčem jiném, baterie budou všude stejné a můžou se navzájem prohazovat,“ vysvětluje Kai Alexander Müller z koncernu Volkswagen.

Firma se tak chce zbavit závislosti na dodavatelích a dlouhodobě ušetřit, protože baterie je s náskokem nejhodnotnější součástkou auta.

„Vytvoříme jeden standard. A ten pak budeme vyrábět pořád dokola. Je to ekonomická teorie o úsporách z rozsahu. Opakováním stejného procesu ve velkém postupně snižujete náklady. Všechny bateriové závody budou identické a stejné budou i jejich články. A pak bude jedno, jestli se nějaký model auta neprodává, zatímco jiný ano. Základ totiž bude stejný. Momentálně je v každém elektromobilu něco jiného.“

Továrna by mohla být v Česku

V Salzgitteru se doteď vyrábí spalovací motory a kvůli jejich chystanému konci hrozilo propouštění. Nový závod zajistí pracovní místa. Volkswagen plánuje dalších pět továren, z toho jednu východně od Německa.

V Rakousku mají do tří let jezdit pouze taxíky na elektřinu. Ve Vídni je jich zatím jedno procento

 „Koncern Volkswagen momentálně hledá vhodnou lokalitu ve střední nebo východní Evropě pro stavbu jedné ze šesti továren na výrobu článků baterií. Finální rozhodnutí lze očekávat v horizontu několika měsíců,“ říká mluvčí mladoboleslavské Škody Pavel Jína.

Vedle Česka připadá v úvahu například Bratislava, Poznaň nebo maďarský Györ.

Německá priorita

Pro koncern je důležitá i politická podpora. O Salzgitter se zasazoval i regionální premiér Stephan Weil. „Dolní Sasko je země aut. Rozkvět našeho hospodářství je úzce svázaný s osudem našeho největšího zaměstnavatele a s rozvojem Volkswagenu. Z tohoto vztahu těžíme už desítky let.“

Rozvoj autoprůmyslu je ale zásadní i pro celoněmeckou politiku. Na položení základního kamene továrny ostatně dorazil i kancléř Olaf Scholz.

U Plzně by mohla vyrůst továrna na baterie do elektroaut. Lokalita je v nejužším výběru Volkswagenu

„Ještě nedávno si mnozí Němci říkali, že bateriové články můžeme jednoduše dovážet. Teď jsme poučení. Nejpozději s pandemií koronaviru a brutálním ruským útokem na Ukrajinu je jasné, jak je závislost na dodávkách u strategických odvětví ožehavá.“

Podle Scholze si musí Evropa v důležitých věcech udržet nezávislost. Ekologické cíle jsou už ostatně dané.

„Rozhodně není ideální, když jedna jediná loď, blokující Suezský kanál, dokáže ohrozit naší cestu k elektromobilitě a k uhlíkové neutralitě. Chceme, aby po německých silnicích do konce desetiletí jezdilo patnáct milionů elektrických aut. Aby přidaná hodnota i pracovní místa zůstaly v Evropě. Dotáhnout klimatickou transformaci, ale zároveň zůstat průmyslovou zemí,“ dodává kancléř Scholz.

X X X

Švýcarský soud zprostil bývalé fotbalové šéfy Platiniho a Blattera obvinění z finančního podvodu

Bývalého předsedu Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) Seppa Blattera a někdejšího šéfa Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) Michela Platiniho v pátek švýcarský soud zprostil obvinění z finančního podvodu. V kauze podezřelé platby dvou milionů švýcarských franků (asi 48 milionů korun) za údajnou poradenskou činnost hrozilo oběma až pětileté vězení.

Oba bývalí funkcionáři čelili obviněním z korupce, špatného hospodaření, zpronevěry prostředků FIFA a padělání dokumentů. Státní zástupce Thomas Hildbrand navrhl dvacetiměsíční podmínku se zkušební dobou na dva roky, soud ale nakonec někdejší šéfy světového a evropského fotbalu osvobodil.

Prokurátor chce pro Blattera a Platiniho podmínku. Čelí podezření z podvodu, zpronevěry a padělání

Obvinění funkcionáři vypovídali před tříčlenným tribunálem u soudu v Bellinzoně od 8. do 22. června. Vinu opakovaně odmítli s argumenty, že vše bylo legální a schválené odpovědnými orgány FIFA.

Platini dostane zabavenou částku zpět a navíc obdrží i odškodné ve výši 142 tisíc švýcarských franků (3,5 milionu korun). Blatter má podle agentury SID nárok celkem na 102 tisíc švýcarských franků (2,5 milionu korun).

Platini v únoru 2011 od Blattera obdržel dva miliony švýcarských franků jako odměnu za poradenskou činnost. Sedmašedesátiletý Francouz plnil roli konzultanta od roku 1998, kdy se Blatter stal prvním mužem světového fotbalu, do roku 2002.

Ikonická fotka Seppa Blattera z tiskové konference v Curychu roku 2015, kdy kolem něj komik Lee Nelson rozházel bankovky, aby poukázal na korupci | Foto: Arnd Wiegmann | Zdroj: Reuters

Podle šestaosmdesátiletého Švýcara si někdejší francouzský reprezentant řekl o milion franků ročně, FIFA si ale takový plat nemohla dovolit, a tak byl podepsán kontrakt jen na 300 tisíc a vyplacení zbytku peněz podle svých výpovědí stvrdili „gentlemanskou dohodou“.

Už v roce 2015 dostal trojnásobný držitel Zlatého míče Platini, jenž byl i místopředsedou FIFA, za přijetí peněz od Blattera osmiletý zákaz působení ve fotbale. Po sérii odvolání dosáhl snížení trestu na čtyři roky, který mu vypršel v říjnu 2019. Blatterův šestiletý zákaz skončil loni v říjnu, od FIFA ale dostal za korupci další, který vyprší v roce 2027.

X X X

Los Poháru Billie Jean Kingové: Češky narazí v nabité skupině na USA a Polsko v čele se Światekovou

České tenistky narazí v základní skupině finálového turnaje Poháru Billie Jean Kingové na Polsko a Spojené státy americké. Rozhodl o tom dnešní los. Ze tříčlenné skupiny postoupí do další fáze pouze vítěz. Závěrečný turnaj se uskuteční na tvrdém povrchu v Glasgow od 8. do 13. listopadu.

Tým kapitána Petra Pály si zajistil postup do závěrečné fáze díky dubnovému vítězství nad Britkami 3:2. Při losu byly Češky jako čtvrté nasazené v prvním koši, přesto je čeká těžký úkol. Vítězná čtyřhra na závěr. Češky zvládly postupový boj s Britkami a čeká je finále Billie Jean Cupu

 Organizátoři dokonce skupinu D překřtili na pověstnou „skupinu smrti“. Hvězdou polského tenisu je světová jednička Iga Šwiateková a Američanky jsou s osmnácti tituly nejúspěšnějším týmem soutěže. Hned za nimi jsou právě české a československé reprezentantky s jedenácti triumfy.

„Jelikož jsme šli z prvního koše, dokázal bych si představit i lehčí los, než je USA a Polsko. Je to ale věc, kterou neovlivníme, a musíme se s tím poprat,“ řekl v nahrávce pro média Pála.

„Na to, že postupuje jeden tým, je to hodně silná skupina. Může to být velmi zamotané. Amerika má široký kádr. Polsko zase disponuje světovou jedničkou, která prohrála až teď na trávě, což není její nejsilnější povrch. Jinak však dominuje a je to velice těžký soupeř,“ doplnil český kapitán.

Dalšími účastníky finálového turnaje jsou Austrálie, Belgie, Kanada, Itálie, Kazachstán, Španělsko, Slovensko, Švýcarsko.

„Mohli jsme zase dostat Velkou Británii, ale tentokrát na tvrdém povrchu, což by bylo těžší než na Štvanici na antuce. Belgie má zase dobrého debla… Je to složité. Hlavní je, abychom nastoupili v co nejsilnější sestavě a holky byly zdravé. Hodně jich teď marodilo nebo marodí. Věřím, že se to bude v druhé polovině sezony lepší,“ konstatoval Pála.

Kapitán bude s hráčkami o jejich možné účasti komunikovat v příštích měsících. „Nechtěl jsem s nimi během Wimbledonu řešit, co bude v listopadu. Teď se ale mezi Wimbledonem a US Open chystám obnovit komunikaci. Pojedu i na US Open, je to poslední velký turnaj před Billie Jean King Cupem a hraje se na tvrdém povrchu. Chtěl bych nyní holky oslovovat, jak se cítí, a pokud budou zdravé, jak vidí svůj další program,“ dodal Pála.

Soutěž, dříve známou jako Fed Cup, přejmenovala federace před dvěma lety na počest dvanáctinásobné grandslamové vítězky Billie Jean Kingové.

Finálový turnaj bude hostit Emirates Arena v Glasgow. Loni se o vítězkách rozhodovalo v pražské O2 Areně. Loňské šampionky z Ruska federace ITF vyloučila kvůli vojenskému vpádu jejich země na Ukrajinu.