Podkopávání soudní nezávislosti, narušování důvěry občanů ve spravedlnost. Tak Kolegium předsedů krajských soudů a Městského soudu v Praze reaguje po ostrém výroku ministra spravedlnosti Pavla Blažka ohledně rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o platech soudců. O tom ministr řekl, že jej nepovažuje za ústavní. „Politické zásahy do soudcovských platů, které se tváří jako rozpočtové úspory, jsou ve skutečnosti útokem na právní stát a jeho principy,“ píše Kolegium v prohlášení zaslaném České justici.

„Kolegium předsedů krajských soudů a Městského soudu v Praze s velkým znepokojením sleduje další pokusy této vlády zpochybňovat rozhodnutí Ústavního soudu ve věci ústavnosti platů soudců. Ústavní soud jako garant nezávislosti a ochrany právního státu jasně rozhodl, že snížení platů soudců bylo v rozporu s Ústavou,“ píšou předsedové soudů.

Nastavením platů zákonodárců, členů vlády, prezidenta či soudců se musejí politici znovu zabývat v souvislosti s květnovým verdiktem Ústavního soudu, jenž zrušil s platností od příštího roku zákonný koeficient nutný pro jejich výpočet. Soud uvedl, že letošní snížení soudcovských platů, které spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku.

Jakékoliv snahy o revizi tohoto rozhodnutí podle soudců nejen podkopávají soudní nezávislost, ale narušují důvěru občanů ve spravedlnost jako pilíř demokratického státu.

„Stát může fungovat a být efektivní pouze tehdy, když mu občané důvěřují. Opakované útoky a snahy o marginalizaci soudců tímto způsobem oslabují důvěru veřejnosti nejen v justici, ale i v samotné fungování státu. Politické zásahy do soudcovských platů, které se tváří jako rozpočtové úspory, jsou ve skutečnosti útokem na právní stát a jeho principy,“ dodává Kolegium v prohlášení, které podpořila také Soudcovská unie ČR.

Nedostatek respektu se projevuje i podfinancováním justice

Soudci podle něj nesmí být nástrojem politických her a nesystémových zásahů, které zpochybňují jejich pozici. „Nedostatek respektu ze strany politiků se projevuje i dlouhodobým podfinancováním justice a opomíjením oprávněných požadavků našich zaměstnanců na dorovnání výše jejich platů na úroveň ostatní veřejné správy,“ stojí dále v prohlášení.

Vládu, ministra spravedlnosti i poslance předsedové soudů vyzvali, aby respektovali rozhodnutí Ústavního soudu.

Byť to špičky justice výslovně neuvádějí, prohlášení reaguje zejména na výrok ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Ten v noci ze středu na čtvrtek na plénu Poslanecké sněmovny zpochybnil ústavnost rozhodnutí ÚS. „I já se hlásím k tomu, že nepovažuji dosavadní judikaturu Ústavního soudu, pokud jde o platy soudců, za ústavní,“ uvedl Blažek. Podle informací České justice poté předsedové soudů společně se Soudcovskou unií pracovali na vydaném prohlášení.

Jak Blažek podotkl, nevadilo by mu, pokud by se Ústavní soud musel znovu zamyslet nad privilegiem soudců. Pokud bere krajský soudce 185 000 korun měsíčně, ministr nepovažuje za porušení jeho nezávislosti, pokud by měl 170 000 korun. „To už není chápání ústavnosti tak, jak si ji dovolím chápat já,“ řekl Blažek. „Poslední nález Ústavního soudu mě vede k tomu, že jsem připravený do takového sporu jít,“ doplnil.

I další politici se v poslední době pustili do kritických výroků na adresu soudcovských platů. „Nemůžeme připustit, že soudci jsou mimo a žádná solidarita se na ně nebude nikdy vztahovat,“ uvedl například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. 

Rozhodnutí vlády o růstu platů vrcholných politiků, soudců a státních zástupců o 6,95 procenta v příštím roce soudci opakovaně kritizovali.  „Každý pozorovatel si musí klást otázku, zda stát, jehož vláda jde znovu a znovu vědomě proti nálezům Ústavního soudu, je ještě právním státem. Je to nedůstojné a zničující pro právní i politickou kulturu,“ řekl České justici místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk s tím, že opakované řešení problému se zmrazováním platů soudců a politiků už je „fraškou“. Jako závod ke dnu pak opakované zásahy do soudcovských platů, které jsou navázány na výpočet platů politiků, označil předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. (knn), ceskajustice.cz

X X X

MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM

X X X

VOHRALÍKOVÁ  ODEŠLA,  BEBO  BYLA  VYHOZENA?  OD  PAVLA  Z  HRADU,  ALE

STÁLE  ŽIJE  V  BYTĚ  U  HRADU

ODBORNÍCI,  OBYČEJNÍ  LIDÉ: V  ČR  NEUVĚŘITELNÝ  NEPOŘÁDEK

PO  HAVLOVI  SE  NENAŠEL  NIKDO,  KDO  BY  ZAKROČIL

MĚL  BY  TO  ZKUSIT  LÉKAŘ  DR.  PŘÁDA,  TRVAT  NA  ODCHODU  FIALY

DALŠÍ  PROBLÉM  S  PIRÁTKOU  RICHTEROVOU?  STÁLE  VÝHODY  MÍSTOPŘEDSEDKYN/Ě  PARLAMENTU?

Rezignovala, byt má stále. Exkancléřka Vohralíková žije výhodně u Hradu

Když v úterý ráno bývalá kancléřka Jana Vohralíková vstala, mohla se pokochat pohledem na staroměstské věžičky či na Karlův most. Poté si mohla udělat kávu na nové kuchyňské lince za 173 tisíc korun a zajít na procházku se svým bílým retrívrem Arlym do rozsáhlé zahrady patřící k domu. Následně se mohla vydat do centra Prahy, přičemž nejspíš při východu z domu pozdravila policisty, kteří objekt hlídají.

Nebylo by na tom vůbec nic divného, pokud by tedy Vohralíková nebydlela v bytě určeném pro kancléře prezidenta republiky, ačkoli v této funkci musela skončit k 15. únoru letošního roku.

Pobývat tam podle informací MF DNES bude přinejmenším do konce letošního roku.

X X X

MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM

 Nejtěsnější volby v historii? Trump vrací úder a dohnal uvadající Harrisovou

Nadšení z neokoukané tváře Kamaly Harrisové je, zdá se, pomalu ale jistě pryč. Republikánský rival Donald Trump ji dorovnal v několika klíčových státech i celonárodních průzkumech. Už tak těsný souboj se tedy jeví ještě vyrovnanější. Rozhodovat budou titěrné detaily jako možnost registrace voličů až během volebního dne v některých státech.

 Po odstoupení Joea Bidena z prezidentských voleb a jeho rychlém nahrazení Harrisovou hrálo vše do karet demokratům. Trump najednou nevěděl, jak se se svou novou soupeřkou poprat. Demokratická kandidátka prudce vystřelila nahoru v průzkumech a zdálo se, že republikáni nemají čím odpovědět. Analytici však už tehdy předpovídali, že Harrisové může dojít těsně před pátým listopadem dech.

A jak se zdá, nebyli daleko od pravdy. Ano, stále nejde o žádný krach, pověstné momentum je však nyní na straně Trumpa. Ukazuje to i podrobný průzkum, který si nechal vypracovat list The Wall Street Journal. Harrisová v otázce popularity stagnuje, Trump naopak pár procentních bodů získal. Respondenti ho nyní vidí nejpozitivněji za celý volební cyklus.

 Celonárodní průzkumy jsou však jen velmi obecným barometrem aktuální nálady, klíčové je rozložení sil v jednotlivých státech, zejména v takzvaných swing states. A i v nich se situace pomalu přelévá. V Pensylvánii, Nevadě a Wisconsinu jsou oba kandidáti podle respektovaného portálu 538 takřka vyrovnaní, rozdíly lze počítat v řádech desetin a s velkou rezervou tak zůstávají v rozmezí statistické chyby.

Důležitý je však trend a v něm má navrch Trump, zejména ve výše zmíněné Pensylvánii, kde ještě na počátku října ztrácel i dva procentní body.

Dvojitou ranou pro Harrisovou je aktuální vývoj vzhledem k financím vynaloženým na kampaň. Demokraté do ní zatím vložili 625 milionů dolarů, cílí na pozitivní prezentaci dua Harrisová a Walz. Trump oproti tomu utratil „skromných“ 378 milionů a spíše než na sebe se soustředí na očerňování Bidenovy administrativy a osobní útoky vůči Harrisové. Ta se v posledních dnech pod tíhou nepříznivých průzkumů uchyluje k podobné taktice a Trumpa mimo jiné označila za fašistu.

„Voliči konečně poznali, co je zač. Období hájení je u konce a stále více lidí není spokojeno s tím, co se o ní dozvěděli,“ uvedl David Lee, který pro list The Wall Street Journal dohlížel na sběr dat za republikány. Jeho demokratický protějšek Michael Bocian upozorňuje, že Trump je podle sondáží pro mnohé voliče „příliš extrémní“. „Harrisová musí zaměřit kampaň na témata, kde je nejsilnější, zejména problematiku potratů. A taky to, že bojuje za střední třídu. Jedině tak může vyhrát,“ míní.

Praktický Trump a ohrožení pro USA

V kostce lze říci, že Trump Harrisovou překonává v praktických otázkách od ekonomiky po migraci. Podle respondentů by tyto problémy zvládl mnohem lépe než jeho demokratická soupeřka. Takřka padesát procent oslovených zároveň uvedlo, že Trump představuje pro Ameriku ohrožení, u Harrisové pro tuto možnost hlasovalo 43 procent lidí.

 Faktorů, které stále mohou ovlivnit listopadové hlasování, je několik. Obě strany mají větší či menší problémy s motivací příznivců. Čtyřiasedmdesát procent černošských voličů, kteří většinou podporují Harrisovou, se hodlá „rozhodně dostavit k volbám“. U skupiny bělošských voličů, kteří inklinují spíše k Trumpovi, jde o 81 procent. Je tedy zřejmé, že oba tábory mají velké mezery v případné volební účasti.

Roli může zcela jistě hrát i jedna nenápadná technikálie. V Michiganu, Wisconsinu a Nevadě umožňují úřady registraci voličů i během volebního dne. Řada průzkumů však probíhá výhradně mezi registrovanými voliči. Skutečné rozložení sil tak nemusí těmto sondážím odpovídat a konkrétně v těchto třech swing states nelze vyloučit některá překvapení.

 Budou tedy letošní volby opravdu nejtěsnějšími v historii? Při pohledu na data je velmi pravděpodobné, že se skutečně zařadí do skupiny těch nejdramatičtějších klání. Zřejmě nejtěsnější byly dosud ty z roku 1876, kdy zvítězil se ziskem 185 volitelů republikán Rutherford B. Hayes, o jediného volitele porazil demokrata Samuela J. Tildena.

Z relativně nedávných dob můžeme jmenovat památný duel George W. Bushe a Ala Gorea. Republikánský kandidát nasbíral 271 volitelů a zvítězil tak s náskokem pouhých pěti volitelů, i díky poněkud kontroverznímu sčítání na Floridě.

Ve Spojených státech odvolilo v předstihu již zhruba 26,5 milionu lidí, vyplývá z údajů centra pro sledování voleb na Floridské univerzitě. Mezi odevzdanými hlasy je 1,9 milionů v Georgii, 1,1 milionu v Michiganu, 1,7 milionu v Severní Karolíně a 1,1 milionu v Pensylvánii, což jsou všechno takzvané swing states, které se někdy přiklánějí k demokratům a jindy k republikánům. Žádost o možnost hlasovat korespondenčně podalo na 63 milionů lidí, z nichž 15 milionů hlas již odevzdalo. X X X   Expremiér ČR Paroubek: Velký úspěch Ruska, Putina, v Kazani, BRICS

 Psaní českých žurnalistů o summitu zemí BRICS v ruské Kazani mi připomíná pověstné psaní francouzských novin v situaci, kdy se objevil ve Francii z Elby uniklý císař Napoleon. Když se vylodil v Antibes, zněly nadpisy článků zhruba takto: „Obluda se vylodila v Antibes“. Když se císař dostal do Lyonu, konstatovaly pařížské noviny, že „Bonaparte je v Lyonu“. A když se objevil Bonaparte v Paříži v Tuileriích, psaly již noviny slavnostním tónem: „Císař je na Elysejských polích“.

První den summitu se česká média snažila summit zemí BRICS zatlouct, jako kdyby nebyl. Pak postupně přicházely argumenty znevěrohodňující možnosti úzké spolupráce zemí tohoto společenství. S tím, že třeba Čína a Indie, jejichž obyvatelstvo čítá souhrnně cca 2,8 miliardy lidí, mají pohraniční spory. Jistě, mají pohraniční spory, ale snaží se je úspěšně řešit v poslední době politickým jednáním. Mají rozdílné zájmy, ale to má třeba EU a Spojené státy také, jen si toho lídři EU moc nevšímají. A řeší často různé problémy, bez ohledu na převažující evropské zájmy. A že by v EU nebyly žádné rozpory, to se také říci nedá.

Jak je možné, že prezident Putin v očích Západu vyvrhel a psanec, mohl přivítat v Kazani hlavy států nebo vysoce postavené představitele z 32 zemí světa? Jeho vyjádření, že o členství v organizaci BRICS má zájem zhruba dalších 40 zemí, je třeba brát vážně. Sdružení BRICS již není jen Čína, Rusko, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika, ale také čtyři nové členské země: Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty. A z těch dalších silných států světa má zájem o připojení také Turecko (členský stát NATO), Saúdská Arábie a Indonésie. Saúdská Arábie a Sjednocené arabské emiráty, ale také Írán a Rusko, jsou velkými exportéry ropy a zemního plynu. Vlastně rozhodujícími hráči ve světovém měřítku v této oblasti. Členové Sdružení BRICS tvoří dnes téměř dvě pětiny světového HDP a reprezentují mírnou většinu světové populace.

Pokud porovnáme souhrnný HDP zemí BRICS, se souhrnem HDP zemí G7, musíme konstatovat převahu zemí BRICS i v tomto ukazateli. A není bez významu ani to, že ekonomicky nejvýznamnější země BRICS zaznamenají letos růst hospodářství meziročně o 4% ve srovnání s 2% růstu západních ekonomik. Ve sdružení BRICS se sešly země anebo se k němu přibližují, kteří hledají nový mezinárodní pořádek a především hledají možnosti finanční nezávislosti na Západu a jeho institucích. Z tohoto hlediska má ruský nový strategický cíl „depolarizace“ velkou přitažlivost. Většině zemí jde o to, vypořádávat mezinárodní obchod spíše v národních měnách, než v dolarech. Podle důvěryhodných informaci, již dnes objem obchodu prováděný v měnách členských zemí BRICS, překonal objem obchodu založeného na dolarech. Vedle toho funguje již Nová rozvojová banka (NDB), která působí jako alternativa k západním finančním institucím, jako je MMF a Světová banka.

Rusko dokázalo čelit mnoha kolům sankcí převážně ekonomického charakteru, které na něj v průběhu války na Ukrajině byly uvaleny. Zdá se, že tyto sankce spíše uškodily zemím střední a východní Evropy, nežli Rusku (Česko v souhrnu let 2022 a 2023 zaznamenalo inflaci 30%). To, že Rusko překonalo tyto sankce, bylo dáno především neochotou velkých zemí BRICS (Indie, Čína, Brazílie) se k těmto sankcím jakkoliv připojit. A jejich příkladu následovaly desítky zemí Globálního jihu. Je zřejmé, že Čína a Rusko chtějí využít organizaci BRICS jako prostředek ke zpochybnění globální dominance Spojených států. Některé další dominantní státy sdružení BRICS tuto ambici možná nemají tak silnou, ale jde jim rovněž o nové rozdání karet u stolu.

Západ by měl skvělý diplomatický úspěch Ruska, ke kterému přispěli svou vstřícností i zahraniční lídři přítomní na summitu, dobře vnímat. Ne s hysterií, ale také ne se zlehčováním. Prostě svět se mění a desítky zemí světa se emancipují a hledají něco jiného, nežli je neokolonialismus ze strany bývalých koloniálních velmocí. Nebo hospodářské sankce vůči neposlušným státům, školení v oblasti lidských práv apod. Taková školení, jak by mělo vládnutí v tom kterém státě vypadat, např. Čína nebo Rusko nikdy nedělají. Západ ano, a to je možná jeden z důvodů, proč ztrácí Západ postupně vliv v rozvojovém světě.

Argument západních médií, že v Kazani se nic konkrétního nedojednalo, není relevantní. Do Kazaně přijeli světoví lídři, nejvýznamnější lídři globálního Jihu nebo chcete-li rozvojového světa. A přijel tam také generální tajemník OSN Gutierres, k velké nevoli ukrajinského vedení. To zřejmě vůbec nepochopilo anebo nechce chápat realitu tohoto světa. Generální tajemník OSN z této reality naopak vychází. Chce mluvit se všemi a tak je to správné. 

Ing. Jiří Proubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

 Země BRICS drží pětinu světových zásob zlata

 Nedávná zpráva World Gold Council uvádí, že společně země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) drží více než 20 procent světových zásob zlata. Tyto významné rezervy zdůrazňují růst jejich ekonomické síly a vlivu, napsal včera izraelský list Jerusalem Post.

Žebříček vede Rusko s 2 340 tunami zlata, neboli 8,1 procenta světových zásob. „Stříbrná“ Čína drží 2 260 tun. Společně tyto země mají na účtu 74 procent celkových zlatých rezerv BRICS. Na třetím místě je potom Indie s 840 tunami zlata.

Podle listu zlaté rezervy v zemích sdružení implikují několik důležitých bodů:

Ekonomická síla: Zlaté rezervy posilují svou pozici hlavních ekonomických hráčů na světové scéně.

Finanční stabilita: Zlato je stabilní aktivum, které může pomoci snížit ekonomická rizika a chránit před inflací

Geopolitický dopad: Zlatem krytá měna BRICS by mohla zpochybnit dominanci amerického dolaru a změnit globální rovnováhu sil

Investiční příležitosti: Rostoucí poptávka po zlatě, poháněná faktory, jako je nákup centrální banky a ekonomická nejistota, otevírá potenciál pro investiční příležitosti.

Vytvoření měny BRICS by mohlo urychlit trend směřující k dedolarizaci při rozsáhlém úsilí zemí snížit závislost na americkém dolaru. Nová měna potom může mít dopad i na cenu zlata: zvýšená poptávka ze strany centrálních bank a investorů povede ke zvýšení jeho hodnoty.

Podle Jerusalem Post vzhledem k tomu, že země BRICS nadále rozšiřují svůj vliv a přijímají nové ekonomické modely, jejich zlaté rezervy a zavedení nové měny mají vážné důsledky pro globální finanční systém. Investoři a politici by měli pozorně sledovat vývoj, aby pochopili jeho potenciální dopad na globální trhy a ekonomiky, server vasevec.cz

 X X X

 Szijjártó velvyslanci USA: Zvykněte si

 Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó vzkázal velvyslanci USA v Budapešti Davidu Pressmanovi, že „maďarská zahraničněpolitická rozhodnutí a činy jsou určovány výhradně maďarským národním zájmem“.

Pressman, když Szijjártó cestoval do Petrohradu na ruské energetické fórum, ministra na sociální síti X  kritizoval slovy: „Maďarský ministr zahraničí dnes cestoval do Ruska po jedenácté od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou totální invazi na Ukrajinu. Pro zisk, ne pro mír“.

Nyní Péter Szijjártó na tiskové konferenci zdůraznil: „situace je taková, že maďarská zahraničněpolitická rozhodnutí a činy jsou určovány výhradně maďarským národním zájmem“ a Pressmanovi poradil, aby si „zvykl“.

Pokud jde o Američanem připomenutý „zisk“, mělo by se podle ministra hovořit také o ekonomickém přínosu pro Spojené státy, když loni Rusko dodalo velké množství uranu na provoz americké jaderné energetiky.

Zpětně se k fóru v Petrohradu Szijjártó dostal po otázce na jeho účast na Euroasijském bezpečnostním fóru v Minsku. Jsem pozván i letos, stejně jako loni, řekl s tím, že zda pozvání přijme, nebo ne nerozhodují výpočty amerického velvyslance. Podle vyjádření zřejmě do Minsku pojede i letos.

V budoucnu, pokud bude maďarský národní zájem vyžadovat, aby se sešel se svým ruským nebo běloruským protějškem a probral „pro nás důležité otázky, udělá to stejným způsobem, jako to dělal v posledních letech,“ uvedl Péter Szijjártó, server vasevec.cz

X X X

Trump se zastal Arménů vyhnaných z Arcachu

 Donald Trump na své vlastní sociální síti Truth Social v krátkém příspěvku poukázal na problém Náhorního Karabachu, kde v letech 2020-2023 Ázerbájdžán zlikvidoval republiku místních Arménů. „Kamala Harris neudělala nic, když bylo 120 tisíc Arménů strašlivě pronásledováno a násilně vyhnáno z Arcachu.“ Komentáře si všímají, že Trump použil k popisu kdysi sporného regionu arménské názvosloví.

Trump ujistil, že se bude  chovat jinak než administrativa Joe Bidena, a tedy i viceprezidentka Kamala Harris, jestliže se stane  prezidentem Spojených států. „Až se stanu prezidentem, budu chránit pronásledované křesťany, budu pracovat na zastavení násilí a etnických čistek a obnovíme mír mezi Arménií a Ázerbájdžánem.“

Připomeňme, že v USA žije podle sčítání z roku 2020 asi 515 000 lidí arménského původu, kteří jsou politicky dobře organizovanou komunitou lobbující za svou vlast  a její zájmy.

Arméni a Ázerbájdžánci jsou v konfliktu již více než století . Po bojích během krátkodobé nezávislosti jejich zemí v letech 1918-1920 se konflikt o oblast Náhorního Karabachu – obývanou Armény znovu rozhořel koncem 80. let 20. století.   V letech 1990-1994 v krvavé válce Arméni za podpory Jerevanu  uhájili nezávislost na Baku, ale státnost Náhorního Karabachu neuznala žádná země na světě.  Náhorní Karabach udržoval úzké vztahy s Arménií, která jej podporovala politicky, vojensky i ekonomicky.

Vzáří 2020 karabašský konflikt znovu přerostl v totální válku. S pomocí Ruska byla uzavřena dohoda o příměří, ale již v následujícím roce   ázerbájdžánská armáda začala na Náhorní Karabach útočit.  V roce 2023   mohutná  ofenzíva Ázerbájdžánu, trvající přibližně jeden den, skončila kapitulací tamních Arménů a nakonec k samorozpuštění a likvidaci  Republiky Arcach. Následně došlo k faktickému vyhnání Arménů, server vasevec.cz

X X X

  Dr. Vyvadil: S izolací Patriotů v EP není tak zlé

 Cordon sanitaire se překvapivě rozklížil.

J.V. Rozhodně nejsem zaníceným sledovatelem aktivit Evropské unie. Naopak dráždí mě svým totalitním charakterem, kterým prosazuje představy své „vládní většiny, tj lidovců, socialistů a liberálů“ a zavedla tzv. cordon sanitaire, aby zabránila například i třetí největší frakci Patriotů pro Evropu zaujmout postavení v orgánech Evropského parlamentu odpovídající jejich počtu a nakonec i faktu, že jsou v nich zapojeny významné politické strany jako naše ANO, maďarský Fidesz, francouzského Rassemblement Marine Le Pen a další. To, že ovšem pro neschválení rozpočtu na příští rok se podstatná část největší frakce lidovců spojila s – jak to Politico nazývá –s krajní pravicí, tedy podle nich i Patrioty, ukázalo, že mohou být důležité momenty, kdy cordon sanitaire k zuřivosti liberálů či socialistů platit nebude. A to je velmi dobrá zpráva.

Flirtování EPP s krajní pravicí v Parlamentu vyvolalo fiasko s rozpočtem EU (Autor: GregorioSorgi a Max Griera)

Byla to „chyba“ postavit se na stranu krajní pravice v dalším sporu o migraci, řekl nejvyšší zákonodárce EPP.

Evropští zákonodárci ve středu odmítli usnesení o rozpočtu v parlamentu v poměru 360 ku 233 hlasům.

Politické půtky ohledně využívání bruselských fondů na výstavbu hraničních bariér a deportačních středisek ve třetích zemích zhatily širší dohodu o rozpočtu na příští rok.

Evropští zákonodárci ve středu odmítli usnesení o rozpočtu v parlamentu v poměru 360 ku 233 hlasům. Porážka nebude mít přímý dopad na nadcházející rozpočtová jednání s hlavními městy států, protože se týkala pouze vysvětlení rozpočtových čísel požadovaných Parlamentem. Samotná čísla byla schválena v samostatném hlasování.

Přesto se panují obavy, že stranické rozpory odhalené neúspěšnou rezolucí vysílají signál nejednoty před slibem politicky nabitých rozhovorů o rozpočtu s hlavními městy států, které musí být uzavřeny do 18. listopadu.

Sporem mezi Evropským parlamentem a hlavními městy jednotlivých států je velikost společného cashpotu EU pro rok 2025. Poslanci schválili rozpočet o 1 miliardu eur vyšší, než navrhuje Evropská komise, zatímco hlavní města zemí chtějí z programů EU ušetřit.

Europoslanec Victor Negrescu, který nyní bude vyjednávat o rozpočtu s Radou, řekl na tiskové konferenci, že je „šťastný“, že může vyjednávat „svobodně“, aniž by se musel řídit podmínkami neúspěšné rezoluce.

Bez usnesení je však Parlament vůči Radě v „oslabené“ pozici, protože mu budou chybět argumenty, které by podpořily jeho čísla, řekl Rasmus Andresen, hlavní europoslanec za Zelené v rozpočtovém výboru.

Ještě důležitější je, že fiasko odhalilo nejednotu mezi tradičnějšími a centrističtějšími stranami, které ovládají Evropský parlament a které představují hráz proti posunu zákonodárného sboru doprava během červnových voleb do Evropského parlamentu.

Evropská lidová strana, největší skupina v zákonodárném sboru, se již dříve dohodla na kompromisním textu s levicovými socialisty a demokraty (S&D), liberálními Obnovou a Zelenými. Na poslední chvíli se však EPP postavila na stranu krajně pravicové skupiny Suverenisté (ESN) – vedené krajně pravicovou Alternativou pro Německo – a populisticko-nacionalistických Vlastenců pro Evropu, stejně jako pravicových Evropských konzervativců a reformistů, aby zahrnuli pozměňovací návrh požadující více finančních prostředků na „vnější fyzické bariéry na hranicích Unie“ a také „prozkoumali myšlenku rozvoje návratových center (deportačních středisek) mimo Unii“.

Typičtí partneři lidovců nebyli ohromeni

J.V. Zatím jsem nad EU lámal hůl. Odmítám podporu války na Ukrajině a fanatické protiruské a částečně i protičínské směřování EU. Podporuji mír a spolupráci mezi Západem a Východem. Tím spíš je dobré ocenit jakékoliv odvážné kroky odporu proti současnému stavu. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Za Tuskovou vládou podle Orbána stojí spiknutí Evropské unie. ‚Stejný scénář čeká Maďarsko,‘ tvrdí

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že polská vláda vedená Donaldem Tuskem se dostala k moci díky tomu, co nazval spiknutím Evropské unie. Pro své tvrzení neposkytl žádné důkazy. Polské ministerstvo zahraničí Orbánova tvrzení odmítlo a uvedlo, že vedení země si loni Poláci vybrali ve svobodných volbách. O výrocích šéfa maďarského kabinetu v pátek informovaly agentury AP a PAP.

 Orbán hovořil i o údajném komplotu namířeném proti Maďarsku. „Není to ani tajné spiknutí proti Maďarsku, je to otevřeně představený a oznámený plán,“ řekl.

 „Totéž se stalo v Polsku. Poláci si také šli svou cestou, také zaujali nezávislou polskou politiku v oblasti migrace, genderu a ekonomiky,“ tvrdil dále maďarský premiér ve státním rádiu s odkazem na předchozí polskou vládu vedenou národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS).

Za klíčové postavy údajného spiknutí označil předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a šéfa frakce Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu Manfreda Webera, kteří podle Orbána usilují o výměnu vlády v Maďarsku.

„Otevřeně oznámili, že konzervativní polská vláda by měla být nahrazena novou,“ uvedl Orbán. „Tak se náš přítel Tusk stal polským premiérem. Stejný scénář se nyní odehrává v případě Maďarska,“ tvrdil dále maďarský ministerský předseda.

Jak by to měli unijní politici provést, není z dostupných Orbánových vyjádření jasné. Tuskova proevropská koaliční vláda loni vystřídala po osmi letech kabinet vedený stranou PiS, která sice v říjnových volbách zvítězila, ale neměla dost mandátů ani koaličních partnerů v parlamentu, aby vytvořila vládu. Tu nakonec sestavila Tuskova Občanská koalice společně se středovou Třetí cestou a Levicí, které získaly ve volbách většinu křesel v Sejmu.

„V Polsku byly 15. října 2023 svobodné parlamentní volby. Současná polská vláda, stejně jako ty předchozí, nebyla dosazena, ale byla zvolena a je výrazem vůle polských voličů,“ řekl AP v reakci na Orbánovy výroky mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wroński.

Orbánova strana Fidesz a polská PiS udržovaly úzké vztahy. Obě uskupení kritizovala Evropskou unii, která zadržela Budapešti i Varšavě vyplacení miliard eur finanční podpory kvůli porušování zásad právního státu.

Vzájemné vazby mezi stranami nicméně ochladly po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, kdy se Varšava postavila na stranu napadené země, zatímco Budapešť nepřestala udržovat vztahy s Moskvou. Tuskova vláda se nyní snaží obnovit demokratické instituce v zemi, které podle něj demontovala PiS, podotkla AP.

Situace v Maďarsku

Maďarsko čekají parlamentní volby v roce 2026 a stranu Fidesz nedávno v průzkumech veřejného mínění poprvé po mnoha letech překonala opoziční strana TISZA. Podle sondáže budapešťského analytického střediska 21 Research Center má tato strana podporu 42 procent voličů rozhodnutých jít k volbám, zatímco Fidesz má 40 procent.

Při projekci do celé populace nicméně Fidesz stále vede s podporou 29 procent voličů před opoziční stranou s 26 procenty. Tenčící se náskok vládní strany ukázaly dva předchozí průzkumy, podotkla agentura Reuters.

Tento týden Orbán při příležitosti 68. výročí protikomunistického povstání vyzval Maďary, aby čelili Bruselu tak, jako čelili Sovětské armádě v roce 1956. Premiér obvinil vůdce EU, že chtějí donutit Maďarsko k zapojení do války na Ukrajině, vnutit mu migranty, odebrat maďarské děti a předat je genderovým aktivistům, jeho svrhnout a nastolit v zemi loutkový režim. Ani pro tato tvrzení nepředložil důkazy.

X X X

 Ruský dron zasáhl výškový dům v Kyjevě, vytvořil ohnivou kouli. Na místě jsou záchranáři

Ruský dron zasáhl v pátek večer výškový obytný dům v ukrajinském hlavním městě Kyjevě. Poškozena jsou tři patra, na místě vypukl požár, uvedl starosta metropole Vitalij Kličko. Informace o případných obětech nebyly bezprostředně k dispozici.

 Solomjanská čtvrť leží v širším centru ukrajinského hlavního města. Novinář agentury AFP na místě viděl něco, co vypadalo jako dron, který bzučel nad budovou, než do ní narazil a způsobil ohnivou kouli.

Náčelník kyjevské vojenské správy metropole Serhij Popko napsal, že obyvatelé bytového domu v Solomjanské čtvrti jsou evakuováni. Informace o případných obětech se podle něj upřesňují.

Kyjev a další ukrajinská města jsou od začátku rozsáhlé ruské invaze z února 2022 pravidelně terčem útoků ruských dronů a raket. Ukrajina pravidelně žádá své spojence o posílení protivzdušné obrany.

X X X

 Ľuboš Blaha: Guterres v Rusku. Potrestá ho Európsky parlament?

Summit skupiny BRICS v ruskej Kazani ukázal, akí sú Rusi strašne „izolovaní“ a aká je strašná „hanba“ sa s nimi stretávať.

Na summite v Rusku boli najvýznamnejší štátnici z celého sveta, ktorí reprezentujú niekoľko miliárd ľudí na planéte – lídri Číny, Indie, Južnej Afriky a Brazílie. K BRICS-u sa pridali už aj Egypťania, Iránci, Etiópčania či Spojené arabské emiráty. Záujem má aj socialistická Kuba a Venezuela.

Na summite sa objavil aj turecký líder Erdogan a neuveríte, prišiel aj generálny tajomník OSN Guterres. Ja len tak nahlas rozmýšľam, či Európsky parlament bude trestať aj Guterresa za to, že išiel do Ruska a rokoval s Rusmi. Keď tak veľmi chcú trestať mňa.

Prosím pekne, toto je to „izolované“ Rusko? Nemáte pocit, že izolovaná je skôr Európska únia? Kolektívny Západ? Liberálna bublinka? No dobre, dobre, povedia slniečkari. Politicky síce Rusko izolované nie je, ale ničíme ho aspoň ekonomicky. Lenže aj to kolosálna hlúposť.

V Európskom parlamente žijú v ilúzii, že Rusko je na tom tak zle, že kvôli sankciám nemá ani práčky či chladničky, Ursula von der Leyenová tu tento bohapustý hoax na plné ústa šírila.A keď sa tam idete pozrieť a potvrdíte im, že sú totálne mimo, tak po vás ešte nejakí pobaltskí extrémisti kričia, že je hanba, že chcete mier. A takýchto trpaslíkov má niekto brať vážne.

Fajn, politicky a ekonomicky Rusko prekvitá. Ale morálne vraj zlyhalo. Hovoria Západniari. Lebo vraj vedie vojnu na Ukrajine. Ja len, že tí istí Západniari asistujú Izraelu pri genocíde v Gaze, rozmlátili Irak, Afganistan, Sýriu a Líbyu, bombardovali Juhosláviu a ťahali sa k hraniciam Ruska.

A to všetko stihli za posledných 30 rokov. Títo chcú niečo kázať o morálke? Títo imperialisti? Veď majú na svedomí milióny mŕtvych ľudí. A celý svet to vie – zobuďte sa, panáčikovia!

Summit BRICS v ruskej Kazani je veľký diplomatický úspech Ruska, Číny, Indie a ďalších napredujúcich mocností – je to ich spoločný signál, že nebudú skákať tak, ako pískajú USA. A pre mňa je cťou, že v mene Slovenska rozvíjam priateľské vzťahy so všetkými krajinami BRICS-u, pretože áno, tam je budúcnosť svetovej ekonomiky.

A litovskí krikľúni z progresívnych frakcií tu v Európskom parlamente môžu skákať ako čertíkovia z krabičky, ja do Ruska pôjdem znovu a zas. Aj do Číny. Aj do ďalších krajín BRICS-u.

Ľuboš Blaha, europoslanec SR

(Autor je místopředsedou strany Smer-ssd a poslancem EP), server vasevec.cz

X X X

 Konference Střední Evropa na rozcestí začala. Promluvil Duka, cenu převzala Mária Schmidt

Hlas střední Evropy by měl být slyšet nejen na starém kontinentu, ale i ve světě. Právě to rezonuje konferencí Střední Evropa na rozcestí, která v pátek začala v Praze. Na otázku, jak obstát v mezinárodní konkurenci, hledají odpověď odborníci hned z několika států. Akci pořádá spolek Patrimonium Sancti Adalberti. Cenu sv. Vojtěcha během eventu převzala maďarská historička Mária Schmidt.

Konference v hotelu Pyramida se účastní zástupci států střední Evropy. Ti zatím mimo jiné upozornili, že svět často vnímá střední Evropu jako státy Visegrádské čtyřky – tedy jako Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česko. Jde však podle nich o mnohem širší oblast, která má společné historické kořeny. Právě ty by měly být důvodem pro společnou spolupráci. Mezi účastníky jsou i proto také odborníci ze Srbska, Rakouska nebo i Řecka.

 „Je to období určité proměny civilizačních procesů. Ale je to také období v současné době počínající kulturní války, kterou nevede stávající civilizace, ale vedou ji určité směry a proudy, které se domnívají, že nová doba potřebuje nové formy,“ sdělil Duka pro CNN Prima NEWS.

Zlatým hřebem konference bylo tradičně předávání ceny svatého Vojtěcha za mír, svobodu a spolupráci v Evropě. Letos ji převzala maďarská historička Mária Schmidt. Ve svém projevu mimo jiné uvedla, že ve středoevropské spolupráci je důležité myslet na společné historické i náboženské kořeny.

X X X

 Poslanci schválili dvoustupňová kárná řízení pro soudce či exekutory

 Sněmovna dnes schválila zavedení dvoustupňových kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory, tak aby se účastníci mohli proti verdiktu odvolat. Změnu předpokládá vládní novela, která obsahuje například také změny v kárných senátech a zavedení možnosti dohody o vině a kárném opatření. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.

V současnosti je jediným kárným soudem Nejvyšší správní soud (NSS) a rozhodnutí kárného senátu lze zvrátit pouze návrhem na obnovu řízení nebo ústavní stížností. Nově by podle novely vedly kárná řízení v prvním stupni Vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Odvolacím kárným soudem by byl vedle NSS také Nejvyšší soud (NS).

Efekt změn zpochybnil v diskusi předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. „K demokratické společnosti patří možnost přezkumu rozhodnutí,“ uvedl k tomu Vladimír Balaš (STAN).

 Sněmovna odmítla pozměňovací návrh ústavně-právního výboru, který upravoval složení a početnost senátů pro prvostupňová kárná řízení. Členy neměli být zástupci NSS a NS, jak předpokládá vládní verze. Výbor tento pozměňovací návrh Heleny Válkové a Zuzany Ožanové (obě ANO) podpořil v červnu jen v souvislosti s momentální opoziční většinou při jednání. Válková dnes argumentovala také tím, že kárné senáty by měly mít lichý, a nikoli sudý počet členů.

Dohoda o vině

Novela dále zavádí možnost dohody o vině a kárném opatření. Ten, proti komu je návrh podán, v ní bude muset prohlásit, že spáchal skutek, který je předmětem dohody. Kárný senát dohodu neschválí, pokud ji bude považovat za nesprávnou či nepřiměřenou. Sněmovna do novely doplnila Balašovu úpravu o možnost odvolání i kvůli závažnému porušení práv kárně obviněného při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení. Předloha také omezuje okruh případů, v nichž se soudcům a státním zástupcům dočasně zproštěným výkonu funkce zpětně doplácí část platu.

Soudcům i státním zástupcům hrozí za kárné provinění důtka, snížení platu či nejpřísnější odvolání z funkce, soudcům navíc odvolání z funkce předsedy senátu. Exekutora lze za kárný delikt postihnout napomenutím, pokutou nebo odvoláním z exekutorského úřadu.

Dolní komora novelou upravila podle návrhu Marka Bendy (ODS) délku praxe nutnou pro jmenování do funkcí předsedů a místopředsedů soudů. Nyní je shodně pětiletá. Nově má být tato délka praxe předpokladem jen pro funkci předsedy Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a vrchního soudu. Předsedou krajského soudu by se mohl stát soudce s nejméně čtyřletou praxí a předsedou okresního soudu s nejméně dvouletou praxí. U místopředsedů soudů by byla podmínka praxe vždy poloviční než u předsedů, ceskajustice.cz

 X X X

 Nový Evropský parlament odmítl plán na snižování některých výdajů

 Evropský parlament se postavil se proti plánu Rady Evropské unie respektive 27 členských zemí snížit některé výdaje. Vadí mu třeba škrty, které by se týkaly programu Erasmus a Horizon Europe.

Evropská komise, Rada EU a Evropský parlament zatím mají rozdílné představy o rozpočtu Evropské unie. Parlament ve středu odhlasoval částku na výdaje pro rok 2025 ve výši 153 miliard eur (asi 3,8 bilionu korun) a částku na závazky 201 miliardy korun. Tím sbor 720 poslanců, z nichž řada je nových, potvrdil své ambice udržet výdaje na vyšší úrovni, než si představuje komise a členské země.

Poslanci se například rozhodli, že nedovolí sáhnout na výdaje na program výměnných studijních stáží Erasmus a grantový program pro výzkum a inovace Horizon Europe. Těchto programů se totiž měly týkat škrty ve výši 1,52 miliard eur, které v září navrhla Rada v položkách závazků oproti původnímu návrhu rozpočtu, předloženému Komisí. Nižší příděly mají podle zářijového postoje Rady zasáhnout okruhy Jednotný trh, inovace a digitální technologie či třeba Soudržnost, odolnost a hodnoty. Rada ve svém stanovisku uvedla, že škrty „se zaměřují na snížení položek, které byly navýšeny ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2024, zejména s cílem předejít rizikům, pokud jde o absorpční kapacitu, a omezit zvýšení výdajů na podporu na dvě procenta ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2024“.

Reprezentanti evropské sedmadvacítky, zastoupení v Radě, naopak navrhli zvýšení položek závazků do okruhů Migrace a správa hranic, bezpečnost a obrana a sousedství a svět.

Závazky představují právní příslib vynaložit peněžní prostředky na činnosti, jejichž provádění se uskutečňuje v průběhu několika rozpočtových roků. Platby pokrývají výdaje vyplývající ze závazků, které byly do rozpočtu EU zapsány během běžného rozpočtového roku a minulých rozpočtových let.

Komise, europoslanci i členské země to vidí jinak

Názorová odlišnost na podobu rozpočtu Evropské unie na příští rok ale panuje i mezi Evropskou komisí a členskými zeměmi. EK navrhuje pro příští rok výdaje na závazky 199,7 miliardy eur, tedy o 10,3 miliardy více, než je naplánováno v letošním rozpočtu, zatímco členské státy se v Radě EU shodly na 191,5 miliardy eur. Na platby EK naplánovala 152,6 miliard eur a členské státy 146,2 miliardy.

Europarlament a Rada EU nyní mají asi tři týdny na to, aby se dohodly na konečném znění návrhu rozpočtu. Pokud dohadovací výbor k žádnému kompromisu nedospěje, bude muset Evropská komise přijít s novým návrhem.

Evropští poslanci a Rada EU budou hlasovat také o návrhu vyčlenit přes 18 miliard eur na pomoc sedmi zemím včetně České republiky, jež v září postihly povodně. Návrh den před zasedáním k rozpočtu navrhla Evropská komise.

Pro letošní rok byly celkové závazky unijního rozpočtu schváleny na 189,39 miliardy eur. Největší část z toho (74,56 miliardy eur) směřovala na podporu soudržnosti, odolnosti a hodnot. Druhá největší (57,34 miliard) na péči o přírodní zdroje a životní prostředí.  V příštím roce má nejsilnější proud peněz z unijního rozpočtu – 53,8 miliardy eur – podle návrhu Evropské komise směřovat na agrární politiku. Na druhém místě je co do výdajů kohezní politika na podporu strukturálně slabých regionů a vyrovnávání sociálních rozdílů. Sem má poputovat 49,2 miliardy eur.

Ivana Pečinková, ceskajustice.cz

X X X

 Nejvyšší soud potvrdil po 12 letech tahanic milionovou pokutu pro exšéfa CzechInvestu Křížka

Nejvyšší soud zamítl dovolání bývalého ředitele státní agentury CzechInvest Miroslava Křížka proti rozsudku Městského soudu v Praze. Křížek tak byl po dlouhých 12 letech od odvolání z funkce pravomocně odsouzen za jeden z podvodů, kterých se během dvouletého šéfování v CzechInvestu dopustil. Rozsudek se týká zaplaceného, ale nedodaného personálního auditu.

Podle rozsudku, který lze pod spisovou značkou „8 Tdo 520/2024“ vyhledat v databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, se Miroslav Křížek byl shledán vinným zločinem podvodu ve spolupachatelství a zaplatit má pokutu ve výši 1,2 milionu korun. Spolu s dodavatelem neexistujícího auditu Zdeňkem Hurským dále musí zaplatit poškozené Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest škodu ve výši 1 646 440 korun.

Senát Nejvyššího soudu vedený JUDr. Věrou Kůrkovou vynesl rozsudek neveřejně 17. července, zveřejněn byl až několikaměsíčním odstupem. Nejvyšší soud tak z velké části potvrdil předchozí rozsudek Městského soudu v Praze z prosince loňského roku. Snížil však výši škody z 2,16 milionu na 1,646 milionu korun. Zbývající část peněžní újmy má podle Nejvyššího soudu CzechInvest zkusit vysoudit v občanskoprávním řízení.

Pochybná soutěž, kterou vyhrál známý

O jakou kauzu se jedná? Miroslav Křížek, který působil jako generální ředitel CzechInvestu od září 2010 do srpna 2012, si objednal u svého známého Zdeňka Hurského zpracování personálního auditu. Stalo se tak navzdory postoji ministerstvu průmyslu a obchodu, které takový audit označilo za nepotřebný. Křížek přesto nechal vypsat soutěž, a to tak, aby parametry soutěže co nejvíc zvýhodňovaly Hurského.

Hurský v listopadu 2010 pochybnou soutěž „vyhrál“ a o měsíc později za audit inkasoval 2,16 milionu korun. Avšak krátce poté se audit záhadně ztratil. Křížek jej podřízeným v CzechInvestu nikdy neukázal, místo toho dokument údajně převezl do svého bydliště. Zdeněk Hurský tvrdil, že celé dílo zničil a nemá jej už k dispozici.

Soudy s Křížkem a Hurským se táhly dlouhých deset let. První rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 z února 2015 Křížka a Hurského zprostil obžaloby. Proti rozsudku podal státní zástupce odvolání. Napodruhé už obvodní soud Křížka uznal vinným a uložil mu trest odnětí svobody ve výši 18 měsíců s podmínkou na tři roky. Městský soud v Praze však rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání. Následoval dlouhý „soudní ping-pong“, který ukončilo až zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Skrytá „privatizace“

Miroslava Křížka, politika ODS z Prahy 13, pedagoga na Vysoké škole ekonomické a spoluvlastníka Jazykového institutu Praha, jmenoval do funkce ředitele CzechInvestu v září 2010 tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Křížkovo neslavné ředitelování zůstávalo dlouho stranou zájmu médií. Vše se změnilo až po zásahu policistů v pražském sídle CzechInvestu v srpnu 2012. Média tehdy informovala o několika kauzách, a personální audit byl jednou z nich.

Lidové noviny a Hospodářské noviny tehdy upozorňovaly třeba na skrytou „privatizaci“ jedné z hlavních aktivit CzechInvestu, a sice vyhledávání vhodných pozemků a budov pro zahraniční investory. Soutěž nebyla veřejná, uskutečnila se formou oslovení pěti vybraných firem. Z nich chtěl Křížek vybrat za vítěze firmu Glafin, kterou vlastnil již zmiňovaný Křížkův kumpán Zdeněk Hurský. Po medializaci případu a ostré kritice ze strany ministra průmyslu Martina Kuby se CzechInvest rozhodl soutěž zrušit.

Další kauzy se týkaly poradenských služeb a dodávky IT systémů. CzechInvest za Křížkovy éry platil statisíce korun různým „poradcům“, často se jednalo o Křížkovy známé a kolegy z VŠE. Žádný konkrétní užitek však z těchto rad agentura neměla. Po odvolání z funkce v CzechInvestu byl Křížek málo veřejně viditelný. V září 2020 upozornily Seznam zprávy na fakt, že Křížek věnoval dva dary v celkové výši 250 tisíc korun straně Trikolóra.

David Tramba, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

 V Hrabyni hromadně podali výpověď všichni lékaři. Stěžují si na bossing

 Všichni lékaři Rehabilitačního ústavu Hrabyně, špičkového zařízení na Opavsku, spadajícího pod ministerstvo zdravotnictví, kde se léčí lidé po úrazech nebo cévních mozkových příhodách, podali hromadně výpověď. Postavili se tak proti ředitelce Andree Ruprichové, kterou obviňují z manažerských selhání a bossingu.

Ředitelka nařčení odmítá. Situaci chce příští týden řešit ministr Vlastimil Válek. Lékaři spolu s několika dalšími zaměstnanci ústavu podepsali na konci září petici za odvolání ředitelky Ruprichové z funkce. Odpověď však nedostali, a jak tvrdí, nekomunikovalo s nimi ani ministerstvo zdravotnictví.

„Po nástupu Andrey Ruprichové do funkce jsme se stali terčem ponižování a urážek, nejasného definování úkolů, případně vyhrožování vyhazovem pro neplnění úkolů a pro neuposlechnutí příkazů,“ píšou v dopise ministrovi zdravotnictví, který má MF DNES k dispozici.

 X X X

Pojďte bojovat s ruskou propagandou, vyzval ministr Lipavský komunistku Konečnou

Ministra zahraničí Jan Lipavský v pátek poskytl odpovědi europoslankyni a předsedkyni KSČM Kateřině Konečné ohledně Prokremelských pohádek. Uvedl, že za kampaň vyvracející ruské dezinformace dalo ministerstvo 44 640 korun a pochlubil se jejím úspěchem. Zároveň Konečné nabídl, aby i ona soubor šířila a zapojila se do boje s ruskou propagandou.

Lipavský reagoval na dopis, který zaslala Kateřina Konečná minulý čtvrtek na ministerstvo zahraničí. „Když jsem se ministra Lipavského v Otázkách Václava Moravce ptala, kolik to stálo, odvětil, že „drobné“… Protože je ale tato vláda známá Fialovými pohádkami, tak by mě zajímalo, kolik teda ve skutečnosti ty drobné jsou,“ uvedla k příspěvku na Facebooku.

Spor mezi politiky začal již předminulou neděli. Když se totiž v diskuzním pořadu setkali, Lipavský Konečné jeden výtisk knihy předal se slovy, že pro ni má dárek. „Jsou to Prokremelské pohádky, vy je často opakujete,“ řekl tehdy Lipavský.

Oficiální odpověď na dotazy šéfky KSČM zveřejnil Lipavský v pátek na sociálních sítích. „Vážená paní poslankyně, velmi mě těší Váš zájem o detaily kampaně,“ uvedl na úvod v dopise Lipavský. Náklady na přípravu Prokremelských pohádek podle něj vyšly na 44 640 korun bez DPH. Jednalo se přitom o 80 neprodejných výtisků.

„Obsah i grafickou podobu vytvořili zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí,“ vysvětlil Lipavský v dopise s tím, že kampaň měla oslovila na 68 procent Čechů starších 15 let a získala v médiích prostor, který by v podobě inzerce vyšel na víc než 21 milionů korun.

Lipavský také podotkl, že pohádky jdou stáhnout v elektronické podobě na webu ministerstva. „V případě, že byste nám chtěla v boji s kremelskou propagandou pomoci a šířit tento výukový materiál dál, přikládám odkaz na soubor v PDF,“ vyzval Konečnou ministr.

V kampani Prokremelské pohádky ministerstvo s humorem poukazuje na absurditu ruských tvrzení ohledně války na Ukrajině. „Humor je dobrý nástroj proti dezinformacím, protože zvyšuje odolnost společnosti. Když se lidé umí zasmát nepříteli, cítí se bezpečněji. Zesměšněný nepřítel totiž už takový strach nebudí,“ uvedl dříve pro redakci iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake.

X X X

Elon Musk těží z úspěchů Tesly. Za jediný den zbohatl o 33 miliard dolarů

Čisté jmění Elona Muska se během čtvrtka zvýšilo o 33,5 miliardy amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba 770 miliard korun. Hlavním důvodem je raketový růst akcií jeho automobilky Tesla. Ty za jediný den posílily o 22 procent. Investory nejspíš nadchla nedávná Muskova slova o odhadovaném až třicetiprocentním nárůstu tržeb v příštím roce.

 Díky úspěchu Tesly na akciovém trhu se Muskovi povedlo zvýšit náskok v čele indexu světových miliardářů agentury Bloomberg. Muskův jednodenní majetkový přírůstek byl třetí největší v historii a hodnota jeho jmění se momentálně pohybuje okolo 270 miliard amerických dolarů (asi 6,2 bilionu korun).

 Před druhým Jeffem Bezosem jakožto zakladatelem technologického giganta Amazon si Musk nyní drží náskok ve výši 61 miliard amerických dolarů (asi 1,4 bilionu korun). Akcie a opce automobilky Tesla stojí v případě Muska asi za třemi čtvrtinami jeho jmění. Kromě toho má Musk k dispozici i podíly ve společnostech SpaceX, sociálně-mediální platformě X a firmě xAI, která se pohybuje v sektoru umělé inteligence.

Redukce výrobních nákladů

Čistý zisk Tesly se meziročně zvýšil o 17 procent na 2,17 miliard amerických dolarů, což je asi 51 miliard korun. O 8 procent vzrostly i celkové tržby na 25,18 miliard dolarů (579 miliard korun). Firmě se zároveň povedlo snížit výrobní náklady, které nyní za jedno vozidlo činí 35 100 amerických dolarů (807 tisíc korun).

 Odbyt aut vzrostl o 6 procent na 462 890 kus, což je první meziroční nárůst za poslední tři čtvrtletí. Díky tomu si Tesla udržela status největšího prodejce elektromobilů na světě. Za celý loňský rok se Tesle podařilo po celém světě prodat zhruba 1,81 milionu vozidel. Úspěch Tesly navíc přišel v době, kdy firma bojuje se zpomalující se spotřebitelkou poptávkou, což investory o to víc povzbudilo.

V pomyslném žebříčku největších prodejců elektromobilů se na druhém místě momentálně nachází čínská značka BYD. Té se od letošního července do září podařilo prodat 443 426 aut. I čínská společnost však podobně jako Tesla pro příští rok očekává, že prodej nových aut výrazně stoupne. Musk nadchl investory i proto, že už příští rok by měla být dostupná služba autonomní taxislužby. Nejprve začne fungovat v Kalifornii a Texasu.

 V poslední době se třiapadesátiletý Musk dostal do centra pozornosti i díky své stále hlasitější podpoře republikánského kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa. V posledních několika týdnech vedl po Trumpově boku kampaň v Pensylvánii. Zároveň slíbil, že každý den až do listopadových prezidentských voleb vyplatí milion dolarů jednomu z těch, kdo podepíše jeho internetovou petici na podporu kandidatury Donalda Trumpa.

Donald Trump prohlásil, že pokud se mu podaří ve volbách uspět, požádá Muska, aby vedl nový americký úřad zaměřený na minimalizaci byrokratické zátěže. Musk v této souvislosti uvedl, že v případě Trumpova úspěchu bude pracovat na prosazení autonomních vozidel do americké praxe. Právě s autonomními vozy totiž Tesla počítá jakožto s klíčovým segmentem pro další firemní růst.

X X X

  Všichni lékaři Rehabilitačního ústavu Hrabyně, špičkového zařízení na Opavsku, spadajícího pod ministerstvo zdravotnictví, kde se léčí lidé po úrazech nebo cévních mozkových příhodách, podali hromadně výpověď. Postavili se tak proti ředitelce Andree Ruprichové, kterou obviňují z manažerských selhání a bossingu.

Ředitelka nařčení odmítá. Situaci chce příští týden řešit ministr Vlastimil Válek. Lékaři spolu s několika dalšími zaměstnanci ústavu podepsali na konci září petici za odvolání ředitelky Ruprichové z funkce. Odpověď však nedostali, a jak tvrdí, nekomunikovalo s nimi ani ministerstvo zdravotnictví.

„Po nástupu Andrey Ruprichové do funkce jsme se stali terčem ponižování a urážek, nejasného definování úkolů, případně vyhrožování vyhazovem pro neplnění úkolů a pro neuposlechnutí příkazů,“ píšou v dopise ministrovi zdravotnictví, který má MF DNES k dispozici.

 X X X

PREMIERKA  ITÁLIE  MELONIOVÁ  PO  FAŠISTECH  MUSOLLINIHO

 Padli za svobodu, řekla italská vláda o fašistických vojácích. Sklízí kritiku

Italská pravicová vláda Georgie Meloniové čelí kritice poté, co ministerstvo obrany tento týden uvedlo, že poražení fašističtí vojáci diktátora Benita Mussoliniho zemřeli v severní Africe za svobodu země. Ve druhé světové válce přitom bojovali proti Spojencům po boku vojsk nacistického Německa.

 „Vzdáváme čest statečným italským vojákům, kteří bojovali v píscích severní Afriky. S úctou vzpomínáme na všechny padlé, kteří obětovali své životy za naši svobodu,“ uvedlo ministerstvo obrany ve středu na síti X při příležitosti 82 let od porážky italských fašistů ve druhé bitvě u El Alameinu v Egyptě za druhé světové války.

Ve střetu, jenž se odehrál na přelomu října a listopadu 1942, utrpěly armády Osy – fašistické Itálie a nacistického Německa – velkou porážku. Spojenecká vojska pod vedením britského generála Bernarda Montgomeryho tehdy donutila Osu ustoupit z Egypta a Libye k hranicím Tuniska.

Bitva je považována za důležitý krok k vítězství Spojenců ve druhé světové válce, neboť zabránila nepříteli v dalším postupu napříč severní Afrikou a do oblasti Blízkého východu.

Příspěvek ministerstva obrany vyvolal podle portálu Politico okamžitou kritiku opozičních stran i historiků.

Levicová strana Hnutí pěti hvězd bývalého premiéra Giuseppa Conteho vydala prohlášení, v němž kritizovala způsob, jakým vláda líčí fašistické vojáky jako bojovníky za svobodu.

„Ministerstvo obrany oslavuje padlé u El Alameinu tím, že mluví o statečnosti, obětavosti, hrdinství a odvaze – to vše je pravda – ale nevhodně staví jejich památku do protikladu k památce těch, kteří zemřeli v boji za svobodu Itálie,“ napsala strana.

„Památka 17 tisíc padlých Italů z El Alameinu by jistě měla být uctěna, ale coby obětí válečnického a kolonialistického avanturismu fašistického režimu,“ dodala.

Profesor Mario Macis z americké Johns Hopkins University připomněl, že Italové v bitvě bojovali, „aby potlačili svobodu ostatních“. „Není na co být hrdý, je to jen důvod k hanbě a potřebě se omluvit,“ napsal.

 Strana Meloniové Bratři Itálie vychází z Italského sociálního hnutí (MSI). V této straně se v poválečné Itálii angažovali lidé, kteří pociťovali nostalgii po fašistickém režimu, a MSI dlouho vedl bývalý vysoký představitel kolaborantské Republiky Saló a šéf režimního antisemitského časopisu La difesa della razza (Na ochranu rasy) Giorgio Almirante. Samotná Meloniová opakovaně odmítla, že by byla fašistkou.