Spojenci dají Ukrajině 40 miliard eur, pomohou k vítězství a vstupu do NATO. Ukrajina je na nezvratitelné cestě do NATO, shodli se lídři 32 členských států NATO na vrcholném summitu ve Washingtonu. V silné deklarace podpory proti ruské agresi spojenci schválili pomoc Kyjevu ve výši 40 miliard eur ročně a dodávky další vojenské pomoci. Nový dlouhodobý plán NATO má Ukrajině pomoci zvítězit a připravit se na budoucí vstup země do Aliance.

„Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil generální tajemník organizace Jens Stoltenberg a cestu Ukrajiny do aliance označil za „nezvratnou“.

„Vyzýváme všechny země, aby neposkytovaly žádnou pomoc ruské agresi. Odsuzujeme všechny, kteří (Rusku) napomáhají a tím prodlužují ruskou válku na Ukrajině,“ uvádí se mimo jiné v právě přijaté deklaraci spojenců ze summitu.

Ukrajina podle aliančního plánu nutně potřebuje kromě další bezpečnostní pomoci především dlouhodobou podporu. „Potvrzujeme své odhodlání podpořit Ukrajinu při budování síly schopné dnes porazit ruskou agresi a v budoucnu ji odradit,“ shodli se představitelé 32 členských zemí.

Během příštího roku chtějí Ukrajině poskytnout minimálně 40 miliard eur, tedy v přepočtu přes 1 bilion korun, na financování obrany poskytnout Kyjevu další dodávky vojenského i nevojenského vybavení s ohledem na akutní potřeby Kyjeva tak, aby v boji zvítězil. Na příštím summitu v Haagu v roce 2025 pak výši pomoci spojenci přehodnotí podle vývoje situace.

Spojenci rovněž zřídí v německém Wiesbadenu nové specializované centrum NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine), které bude koordinovat veškerou pomoc Ukrajině, od vojenského vybavení až po výcvik. „Cílem je postavit bezpečnostní pomoc Ukrajině na trvalém základě a zajistit lepší, předvídatelnou a soudržnou podporu,“ uvádí se v deklaraci. Centrum bude mít několik logistických hubů ve spojeneckých zemích.

„Podle mezinárodního práva se tím NATO nestane stranou konfliktu. Podpoří transformaci obranných a bezpečnostních sil Ukrajiny a umožní jdalší integraci s NATO,“ uvedl Stoltenberg.

Aliance také vybuduje v Polsku Společné analytické, výcvikové a vzdělávací centrum NATO-Ukrajina (JATEC). To má sloužit nejen pro výcvik ukrajinských jednotek, ale stát s pilířem praktické spolupráce pro aplikace zkušeností z války a zvyšování interoperability mezi ukrajinskými a spojeneckými silami.

Nově také generální tajemník Aliance jmenuje vysokého představitele NATO na Ukrajině.

Strategickým cílem je ruská porážka

„Paradoxem je, že čím silnější a čím více jsme odhodláni k dlouhodobé podpoře Ukrajině, tím dříve může tato válka skončit,“ řekl Stoltenberg. Spojenci podle jeho slov musí zajistí, že až boje ustanou, Ukrajina musí mít schopnosti odradit jakoukoliv další agresi ze strany a k tomu potřebuje bezpečnostní záruky.

„A samozřejmě nejlepší a nejsilnější zárukou bezpečnosti bude článek 5,“ dodal s odkazem slib, že se Ukrajina stane členem NATO a na klíčový článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně.

Lotyšský ministr obrany Andris Sprūds uvedl, že strategickým cílem je, aby Ukrajina zvítězila a strategicky porazila Rusko. „To znamená obnovit ukrajinskou územní celistvost, pohnat ruské zločince k odpovědnosti, vyvodit finanční dopady a aby se Ukrajina stala 33. členem NATO,“ prohlásil.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski poznamenal, že Polsko začíná cvičit první ukrajinskou brigádu dobrovolníků, kteří dosud pobývali přímo v Polsku. „Chtějí sloužit a rotovat se svými krajany poté, co budou řádně vycvičeni a vybaveni. Kdyby to udělala každá země EU , Ukrajina by měla několik brigád,“ konstatoval.

Šéf Pentagonu Lloyd Austin podle svých slov nikdy neviděl NATO silnější a jednotnější. „Nenecháme se zatáhnout do Putinovy bezohledné války. Budeme ale stát při Ukrajině, protože bojuje za svou suverenitu a bezpečnost,“ dodal a potvrdil, že tolik očekávané stíhačky F-16 už jsou na cestě na Ukrajinu.

X X X

Novinářka překvapila Bidena při „rodinném focení“. Položila mu dotaz, prezident odešel

Americký prezident Joe Biden musel hned v úvodu summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu čelit nepříjemnostem. Během zahajovacího ceremoniálu a „rodinného focení“ ho konfrontovala jedna z přítomných novinářek. Doslova vykřikla směrem k němu otázku, zda má stále podporu od bývalé předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Ta totiž nedokázala ve středu jednoznačně říct, zda má Biden setrvat v boji o Bílý dům. Prezident USA se jen rychle ohlédl a bez odpovědi odešel společně s dalšími zástupci členských zemí NATO.

Na úvodním ceremoniálu summitu NATO přivítali Joe Biden a končící šéf aliance Jens Stoltenberg všechny delegáty z členských států. Na pódiu se tak postupně ukázali například český prezident Petr Pavel, jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron či maďarský premiér Viktor Orbán. Následně se státníci rozmístili na své pozice kvůli „rodinné“ fotografii a záběry pro přítomné novináře.

 Od režie dostali pokyn koukat osm vteřin do kamer a objektivů, když na konci utnul cvakání závěrek fotoaparátů ženský hlas. „Pane Bidene, stojí stále za vámi Nancy Pelosiová?“ To se jedna z novinářek začala hlasitě domáhat odpovědi – v programovém bloku, během něhož se otázky od médií většinou nepokládají. „Jako vážně?“ komentoval jeden z fotografů dotaz reportérky.

 Biden věnoval tázající v levé části místnosti letmý pohled, pak se dal pomalu na odchod společně se Stoltenbergem a dalšími zástupci členských zemí NATO. Palčivý dotaz novinářky tak zůstal nezodpovězen. Její vykřiknutí pak někteří přítomní reportéři, fotografové a kameramani komentovali s pobavením i drobným pohoršením.

Otázka ohledně podpory ze strany Bidenovy letité spojenkyně vychází z jejího středečního vyjádření, že prezidentovi „dochází čas“ a musí se rychle rozhodnout, zda má nadále usilovat o Bílý dům. Zároveň odmítla definitivně říci, zda by si přála, aby Biden kandidoval. Vyjádření Pelosiové podle agentury Reuters nicméně naznačilo, že by mohl čelit nové vlně pochybností ze strany demokratů.

Výměnu Bidena chce i Clooney

K odstoupení ho již vyzval například demokratický kongresman Lloyd Doggett či nejnověji také americký herec George Clooney. Přestože uvedl, že má Bidena rád, demokraté s ním podle něj prohrají nejen prezidentské volby, ale přijdou i o Senát a nezískají kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů.

„Miluji Joea Bidena … Považuji ho za svého přítele a věřím v něj. Věřím v jeho charakter. Věřím v jeho morálku. Za poslední čtyři roky vyhrál mnoho bitev, kterým čelil. Ale jediná bitva, kterou nemůže vyhrát, je boj s časem,“ napsal Clooney. V komentáři pro The New York Times uvedl, že demokraté by měli vybrat nového kandidáta na svém sjezdu příští měsíc. Dodal, že tento proces sice bude „chaotický“, ale „probudí“ voliče a „oživí“ stranu.

 Již téměř dva týdny se 81letý Biden snaží zastavit odklon demokratických zákonodárců, dárců a dalších spojenců, kteří se obávají, že by mohl 5. listopadu prohrát volby s 78letým republikánem Trumpem. Prezident opakovaně prohlásil, že bude demokratickým kandidátem a že věří, že Trumpa dokáže porazit.

X X X

Orbán? Nezbeda, mír nevyjedná, chodí pozdě. Potřebuje zpět do reality, zní ze zákulisí NATO

Nezbedný člen NATO, který se potřebuje vrátit do tvrdé reality. Tak někteří diplomaté a státníci mluví v zákulisí o maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož nedávná „mírová mise“ v Kremlu vyvolala rozporuplné reakce. Není proto překvapením, že na setkání členů a partnerů Severoatlantické aliance je jeho návštěva Ruska nejen tématem na soukromých schůzkách ve Washingtonu. Také jeho neohlášená cesta do Číny v předvečer summitu se stala terčem kritiky.

K Orbánovi a jeho návštěvám Moskvy a Pekingu se v úterý vyjádřil prezident Petr Pavel. Ten označil cesty maďarského lídra za jeho vlastní iniciativu. Před novináři u lavičky Václava Havla ve Washingtonu zdůraznil, že k „mírové misi“ ale nedostal žádný mandát, tudíž nemluví ani za Evropskou unii, ani za NATO.

 „Pokud by se mu povedlo donutit Rusko k jednání, pak je takové úsilí třeba ocenit. Ale obávám se, že Rusko i Čína očekávají spíše jasný hlas ze strany Spojených států, které jsou schopny dát potom garance, na kterých by se případné jednání dalo stavět. Takovou sílu ani výtlak Maďarsko nemá,“ dodala česká hlava státu.

V zákulisí mnozí jiní hovořili méně diplomaticky. „Je to prostě nezbeda. Prospělo by mu, kdyby se vrátil do tvrdé reality, že Rusku nejde o mír, pokud v něm nedostane půlku Ukrajiny. Nemyslím si, že je to někdo, kdo by dokázal vyjednat stažení armády, takovou váhu prostě jako politik nemá,“ řekl redakci CNN Prima NEWS člověk z amerických diplomatických kruhů.

 „A taky přiletí pozdě. Všichni tu jsou už o den dříve, aby se setkali se členy Kongresu v Kapitolu. On je jedním z mála, který to prošvihne. Co víc k tomu říct, nevypadá to příliš hezky,“ poznamenal k tomu, že Orbánovo letadlo přistálo mezi posledními z členských států NATO.

Jeho cestu pochopitelně zaregistrovaly i asijské země. Japonsko se k Rusku i Číně staví obezřetně – jsou ostatně hlavním důvodem, proč Tokio chce rekordně investovat do své obrany v regionu. Orbánova návštěva Pekingu v předvečer summitu NATO je proto znervózněla.

„Nemyslím si, že je to dobrý signál. Dávalo by to smysl spíše naopak, kdyby se sešel ve Washingtonu s členskými zeměmi a partnery, a teprve poté se pokusil vydat na jednání. Takhle to vypadá, že přijde na summit spíše s podmínkami, které si kladou agresoři pro mír na Ukrajině,“ napsal reportérovi CNN Prima NEWS v SMS japonský zdroj seznámený s diplomatickými kruhy i obsahem bilaterálních jednání.

Summit NATO začal slavnostní ceremonií k 75. výročí od založení aliance. Na středečním programu je mimo jiné vystoupení prezidenta Petra Pavla i projev ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Mluvit se bude jak o další podpoře Ukrajiny proti ruské agresi, tak o napětí v Indo-Pacifiku.

X X X

Premier Indie Módí dojatý u přítele Putina

Když od Putina dostal řád , dojatě Putina objal. Ten to ani nečekal.

Bidenovský Západ vyvíjel až neskutečnou snahu, jak odtrhnout indického premiéra Naréndra Módího od spolupráce se zločincem Putinem. Biden svého času uspořádal pro Modiho obrovskou státní návštěvu a Módí byl pomyslně přijat jako král. Nepochybně to vypadalo, v souladu s mnohaletou tradicí Indie, že se snaží o až úzkostný vyvážený vztah mezi USA a Ruskem. A chvílemi to budilo dojem, jakoby se chtěl připojit k bidenovské Americe.

Nyní, po svém volebním vítězství, byť lehce pochroumaném, vážil jako svou první zahraniční cestu za Putinem do Ruska bylo přece jenom trochu překvapivé a je zřejmé, že se něco změnilo.

Zaznamenal jsem, že uprostřed volební kampaně Putin jednoznačně Módího podpořil. Stejně tak zejména v USA se náhle začalo s kritikou Módího, že utlačuje muslimy. Možná, že trochu utlačuje, ale tahle arogantní praxe Západu každého poučovat o tom, co je správné a co není nezápadní politiky dráždí. V tomto ohledu Putin absolutně nikoho nepoučuje. Možná i proto Módí pochopil, že ani on nemá právo poučovat Putina, co má dělat…

Jestli na počátku rusko-ukrajinského konfliktu Módí možná pro potěchu západních politiků a médií Rusko, kritizoval, nynější akce na Ukrajině v situaci, kdy se tak říkajíc s Ukrajinou nemazlí ho vede k tomu, že se hodlá aktivně zapojit do mírových jednání o Ukrajině, ale nikoliv jako pohůnek západního koně Zelenského, ale jako jeden z nejvýznamnějších představitelů Globálního jihu.

No nevidím do hlavy Putina, ale vnímá to jako jedinou možnost, jak Západ donutit k jednání a k přestání s fantazírováním, že Rusko bude poraženo, což nepochybně vyzní v současné propagandě z jednání summitu. Kdo si konečně jen letmo prolistoval materiály současného summitu NATO, jasně chápe, že mírovým řešením ukrajinské krize, je totální porážka Ruska a rozhodně ne žádné jednání. A protože se Putinovo Rusko ve státech Globálního jihu stalo rozhodujícím narušovatelem hegemonie Bidenovského Západu, Módí se jednoznačně staví na Putinovu pozici.

Ale může tam být i jeden možná nejviditelnější důvod. Zcela jistě Biden zřejmě i podle analýz indického aparátu padne a vrátí se Donald Trump, který byl v Indii nesmírně populární a jehož indická návštěva na konci jeho mandátu byla naprosto velkolepá.

Možná to přeženu: Ale svůj k svému: vlastenecký konzervativec Putin – vlastenecký konzervativec Módí a vlastenecký konzervativec Trump.

Módí kašle na Bidena. Stejně patrně končí…

Vladimír Putin ovšem v rámci jednání o posílení strategického partnerství vyhověl i žádosti Módího, propustit všechny Indy sloužící v ruské armádě, kteří se tam dostali jaksi omylem, neboť šli za prací do Ruska a ničeho netuše dobrovolně se ocitli v bojích.

A když Putin v úterý indickému premiérovi udělil nejvyšší vyznamenání Ruské federace – Řád svatého Ondřeje Prvního, pronesl:

„Jsme vám vděční, že přispíváte k posílení přátelství a vzájemného porozumění mezi našimi státy a národy. Drahý příteli, přeji vám zdraví, úspěch a mír a prosperitu indickému lidu,“ řekl Vladimír Putin při slavnostní ceremonii Módímu.

Ten mu podal ruku a dojatě rozpřáhl náruč, což podle záznamu Putin ani nečekal. Ale objali se. Nadvakrát.

Že miláček Pavla či Fialy Volodymyr Zelenský byl tímto faktem zklamán a hlasitě to zvěstoval světu asi nikoho nepřekvapí. Mimochodem ukazuje to, jak západní borci upadli už do své bubliny, že přes totální debakl tzv. mírové konference nechápou, že s Putinem je nutno jednat a že na počátku tohoto konfliktu byl fatální omyl Bidena, když se odmítl zaručit Putinovi, že se NATO nerozšíří o Ukrajinu a Gruzii. A Putin představitel dnes už jediné geopolitické velmoci v Evropě, když Francie a Německo díky politikám svých představitelů se doslova sypou před očima, prostě zaútočil.

USA by to v pozici Ruska udělala naprosto shodně.

To vše šéf největší asijské říše, která zároveň přes velké problémy zažívá velký ekonomický rozvoj chápe.

Indicko-ruské vztahy tak přispívají ke stabilizaci světa a náš pitomoučký Lipavský klidně může plácat o odpadu světa. Zjevně si nevzpomíná na americkou mučírnu Abú Ghraíb během války v Iráku.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Nemocnice na Ukrajině přišla pro NATO jako na zavolanou?

A protože nevěřím západní propagandě už ani nos mezi očima, dovedu si představit, že v tom má NATO či s jejím souhlasem sama Ukrajina prsty. Když člověk poslouchá až hysterický projev dosavadního generálního tajemníka NATO Stoltenberga, s jeho neurotickými záchvěvy ve tváři a kapající žlučí z úst, pak je mu to pochopitelné.

Úkol měl přece  jasný: Porazit Rusko až se bude plazit na kolenou. Nuže úkol nesplnil.

Po dvou letech vidíme jak Rusko, v celku v pohodě vojensky krok za krokem vítězí, ale navíc oproti Západu, zejména motoru EU Německu a Francii je ve skvělé ekonomické kondici a Rusové se zřejmě podle analýz dlouho tak dobře neměli.

A tak tedy přišla nemocnice v okamžiku summitu NATO.

Vtipné.

Dokud se Západ bude za každou cenu snažit Rusko porazit, tím více bude dostávat přes prsty.

Může zuřit, může vyhrožovat, ale nic nezmění.

Měl by jednat, ale to odmítá.

A do toho 5. listopadu může přijít Trump, který pokládal NATO, jako mnohý z nás, za relikt studené války a když ho naštvou, tak z něj třebas i vystoupí, jak už o tom jednou uvažoval.

Čekají nás velké změny… JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

ING  BABIŠ:  V  EU  NEBUDEME  POKLONKOVAT

Babiš: Unii už nebudeme poklonkovat, ostatní nás nebudou moci ignorovat

V Evropském parlamentu vznikla frakce Patrioti pro Evropu, kterou Andrej Babiš spoluzaložil mimo jiné s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a jsou v ní třeba zástupci francouzského Národního sdružení Marine Le Penové nebo italské strany Liga Mattea Salviniho. Situaci přiblížil v rozhovoru pro MF DNES/iDNES.cz.

 X Programem má být suverenita, bezpečnost, boj proti nelegální migraci a pro změnu Zelené dohody pro Evropu. Co přesně to znamená? 

Zaprvé, je to obrana suverenity členských zemí a důraz na národní státy. Chceme zachovat identitu a kulturu evropských národů a chceme posilovat jejich suverenitu. Usilujeme o Evropskou unii založenou na silných a nezávislých národních státech, nechceme federaci ovládanou evropskými byrokraty a Bruselem. Rozhodovat musejí členské státy, nevolení byrokrati nám nemají co říkat, v čem máme jezdit, co máme jíst a co si máme myslet.

X Budete pro zachování práva veta?

Ano, to byl jeden z hlavních bodů našeho programu do evropských voleb. Na rozdíl od TOP 09, Pirátů a STAN chceme zachovat právo veta, nechceme předávat naši suverenitu Bruselu, naopak chceme posilovat suverenitu jednotlivých členských zemí EU. Pokud by došlo ke zrušení práva veta, velké členské země si s námi budou dělat, co budou chtít.

X Druhou vaší prioritou je nelegální migrace. Tu chcete řešit jak?

Přísnou imigrační politikou. Ta je naprosto zásadní pro bezpečnost a stabilitu celé EU. Každá země musí mít právo si suverénně rozhodovat o tom, kdo v ní bude žít, pracovat a koho vůbec do Evropy pustíme. Fialův a Rakušanův migrační pakt je zradou nejen českých zájmů, ale celé Evropy. Je to nefunkční paskvil obsahující skryté migrační kvóty a výpalné za nepřijímání migrantů.

X Třetí prioritou je pro vás předpokládám už zmíněná změna Zelené dohody…

Ano, je to naléhavá potřeba revidovat Green Deal. Jsme proti zelenému fanatismu ekobolševiků, kteří si evropské občany a jejich životní úroveň berou jako rukojmí a likvidují u toho průmysl a zaměstnanost. Chceme vyváženější přístup k ochraně životního prostředí, který podporuje udržitelný rozvoj. Nesmí to ale snižovat životní úroveň Evropanů, srážet ekonomický růst a ohrožovat konkurenceschopnost EU. Chceme řešení, která jsou vědecky podložená, ekonomicky životaschopná a sociálně spravedlivá.

X To konkrétně znamená co?

Že se chystáme navrhnout zrušení zákazu spalovacích motorů, zrušení emisních povolenek pro domácnosti a automobily, snížení cen povolenek pro průmysl a energetické firmy. Chceme také zrovnoprávnit postavení jaderných, obnovitelných a nízkoemisních fosilních technologií v rámci evropských fondů.

X Budete mít na prosazování vašeho programu sílu? Někteří komentátoři tvrdí, že vaše nová frakce zůstane na okraji, že se s vámi nebude nikdo bavit, byť jste třetí nejsilnější frakce.

Naši političtí konkurenti a novináři budou nespokojení pokaždé. Budou řvát, když bychom zůstali v Renew, že jsme zradili program a že tam nemáme co dělat. Když bychom zůstali nezařazení, tak nám budou zase vyčítat, že nemáme vliv a nemůžeme plnit program. Když bychom založili frakci a nebyla by velká, tak budou říkat, že jsme se izolovali, že nás nikdo nebere vážně a že jsme nepochopili politiku Bruselu. Když založíme frakci a ta je třetí největší, tak tam prý zase zastupujeme zájmy Ruska, což je samozřejmě lež a nesmysl. Naším cílem ale není ohlížet se na ostatní politiky a novináře, ale plnit program, který jsme slíbili našim voličům.

X Ale podaří se to, když se o tom s vámi nebude chtít nikdo bavit?

Řeči o tom, že zůstaneme na okraji, se ukázaly jako naprosto liché. Patrioti pro Evropu jsou třetí největší frakcí v Evropském parlamentu. Máme 84 členů ze 12 zemí. A doufám, že se další europoslanci ještě přidají. Budeme tak mít velmi silnou pozici. Náš hlas nebudou moci ostatní strany ignorovat a můžete vzít jed na to, že budeme v EU hodně slyšet. Na rozdíl od europoslanců pětikoalice, jejichž vliv ve velkých frakcích bude naprosto zanedbatelný.

X Díky tomu, že jste se stali třetí nejsilnější frakcí, se nejspíš značně zkomplikuje cesta do čela Evropské komise stávající předsedkyni Ursule von der Leyenové. Kdo by mohl být jejím protikandidátem?

To se teprve uvidí. Je ale pravda, že za paní Leyenovou se táhnou pochybnosti kolem nákupu vakcín za covidu a za jejího předsednictví došlo ke všem zeleným šílenostem Green Dealu, nijak se nepokročilo s bojem proti ilegální migraci a byla patrná snaha Evropské komise se vměšovat do vnitřní politiky členských zemí. To jsou všechno věci, které jí mezi europoslanci v Patriotech pro Evropu pozitivní body určitě nepřinesou.

X Novou frakci jste spoluzaložil s Viktorem Orbánem a šéfem Svobodné strany Rakouska Herbertem Kicklem a dalšími zeměmi. Znamená to pro ANO konec „strany pro všechny“, jak se hnutí dosud prezentovalo?

Proč? Vůbec ne, stále jsme catch-all party (hnutí pro všechny), která hájí zájmy všech občanů České republiky. Důchodců, rodin s dětmi, samoživitelek, zaměstnanců, živnostníků, podnikatelů, na tom se nic nemění ani měnit nebude. Zájmy českých občanů budeme hájit nejen doma, ale také v Evropské unii. My nejsme jako strany pětikoalice. Ty něco slibují před volbami a po volbách na všechny svoje sliby rezignují, na české zájmy se vykašlou a v Bruselu horlivě poklonkují a mají stále stejný program Antibabiš.

X Po odchodu vašich europoslanců z liberální frakce Renew Europe i z evropské strany ALDE jste čelili kritice, že vaši zástupci zvolili populistickou cestu. Proč jste se vlastně s Renew Europe a Alde rozešli?

Pokud je plnění našeho programu bráno jako populismus, pak se k tomu hrdě hlásíme. Usoudili jsme, že v Renew nemůžeme naše sliby voličům plnit. Proto jsme se rozhodli vytvořit spolu s ostatními frakci Patrioti pro Evropu, kde nebudeme nuceni ustupovat z našich hlavních programových priorit.

X Proč ale vaši zástupci před eurovolbami tvrdili, že v liberální frakci zůstanou?

Protože jsme doufali, že Renew pochopí, že je třeba opustit politiku otevřených hranic a zeleného diktátu. Po pěti letech, navzdory naší snaze posunout směřování Renew k více realistické politice, jsme došli k závěru, že to nepůjde. Proto jsme hledali partnery jinde. Nám nejde o funkce nebo teplá místa.

X Souhlasili s přechodem do nové frakce všichni vaši europoslanci?

Samozřejmě, nejsme hnutí žádného diktátu. Jen jsme o tom nemluvili, protože jsme se dohodli, že vyjednávání nebudeme pro média komentovat dříve, než bude jasno. A když jsme viděli, že v Renew k žádné změně nedojde, oznámili jsme to poté, co předsednictví hnutí ANO tento postup 20. června schválilo.

X Můžete tedy vyloučit, že by se někteří vaši europoslanci po vstupu do nové frakce s hnutím opět názorově rozešli, jako tomu bylo v minulosti?

Paní redaktorko, jediná jistota v životě je smrt. Ale tentokrát dám za naše europoslance ruku do ohně. Jsou to lidé z hnutí, jsou to lidé, kteří spolupracovali na našem programu, a jsou to lidé odhodlaní bránit české zájmy v EU.

X Na evropské úrovni se ANO přiklonilo k extremistům, jaká teď bude politika hnutí na domácí scéně?

A na tuhle otázku jste přišla jak? Paní redaktorko, to je demagogie našich méně úspěšných politických oponentů a novinářů. Já si všechny ty pomluvy a nálepky vysvětluju jako svým způsobem závist, že jsme úspěšní. A jsme také pragmatičtí, proto jsme na evropské úrovni hledali spojence, kteří mají stejný názor na pro nás zcela zásadní věci. Řekl bych, že naprostá většina Evropanů s našimi prioritami souhlasí. Tím vám odpovídám i na vaši otázku ohledně politiky našeho hnutí doma. Nic se nemění, stále zůstává naší prioritou hájit zájmy všech našich občanů a bojovat za jejich lepší život.

X Na podzim nás čekají krajské a senátní volby, příští rok volby do Sněmovny. ANO bude chtít tyto volby vyhrát. Jak to uděláte?

Hlavně opět kontaktní kampaní na náměstích a v kulturácích. Chceme lidem říkat, jak a co bychom pro ně dělali, aby se opět měli lépe. Naším heslem bude, že když v krajích vyhrajeme, vrátíme lidem, co jim vláda sebrala. A to jak ve školství a sociálu, tak ve zdravotnictví.

X Vzhledem k tomu, že na evropské úrovni budete spolupracovat i s dvěma europoslanci z Přísahy a Motoristů Filipem Turkem a Nikolou Bartůšek, nerodí se vám v této koalici i nový koaliční spojenec pro domácí politickou scénu?

My takto neuvažujeme. Klíčový je pro nás program a svoje předvolební sliby na rozdíl od ODS, STAN, TOP 09, KDU a Pirátů bereme vážně. Pokud bychom byli v příští vládě, tak budeme hledat spojence na základě toho, zda s nimi budeme moci plnit náš program.

X Ještě k vaší spolupráci s Viktorem Orbánem. V této souvislosti se často hovoří o tom, že buduje neliberální demokracii. Nepůjde tím směrem i vaše hnutí?

Takový nesmysl snad ani nebudu komentovat. Viktor Orbán je regulérně zvolený předseda vlády suverénní země, žádný diktátor. To jsou hlavně pomluvy jednak méně úspěšných politiků a jednak Bruselu, který se nemůže smířit s tím, že Maďarsko a maďarští voliči mají vlastní rozum. V této souvislosti bych připomenul slova Petra Fialy z dubna 2018, tedy předtím, než si ho ochočil Brusel: Evropa by měla respektovat jasné rozhodnutí maďarské společnosti a úžeji spolupracovat s premiérem Orbánem

X Maďarsko se ujalo předsednictví v Radě Evropské unie. Premiér Orbán záhy nato zamířil do Kyjeva, Moskvy a také do Číny. Jak se na tyto cesty díváte, protože zejména jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ostře odsoudili představitelé Evropské unie včetně premiéra Petra Fialy?

V politice, stejně jako v diplomacii nebo v jakékoli práci, někdy musíte jednat s lidmi, se kterými byste za normálních okolností nejednali. Ale děláte to proto, abyste dosáhli nějakého cíle. To, že Viktor Orbán jel do Moskvy, neznamená, že souhlasí s ruskými požadavky a že souhlasí s ruskými podmínkami pro mír. Ostatně nikdy ani nezpochybnil, že agresorem je Rusko. Symbolem toho je, že jel nejdřív do Kyjeva, pak do Moskvy. To je jasný vzkaz, který každý člověk, jenž není zaujatý, pochopí. Viktor Orbán je Evropan a hlavním evropským zájmem je, aby přestalo zabíjení a začalo se jednat o ukončení bojů. Jeho cesta je začátek. Co bude na jejím konci, nevíme. Možná ta mise bude úspěšná, možná ne. Ale jeho mírová iniciativa měla za cíl zmapovat pozice klíčových hráčů a informovat spojence na zasedání NATO, na tom nevidím nic špatného.

X O maďarském premiérovi je ale také známo, že dlouhodobě balancuje mezi EU a Kremlem. Jakou politiku bude v souvislosti s válkou na Ukrajině prosazovat nová frakce v europarlamentu?

Myslím si, že na zásadním postoji nepanuje rozpor. A ten je, že Rusko je agresor, že by se mělo stáhnout z Ukrajiny, ale že především je třeba zastavit válku. Upřednostňujeme mír před válkou jako každý normální člověk. Jsme konzistentní v našem postoji, že bychom měli hledat cestu k ukončení bojů a zahájení diplomatických jednání. Po tom volá i ukrajinský prezident.

X Téměř okamžitě, kdy jste oznámili název nové frakce Patrioti pro Evropu, začalo se jí přezdívat Patrioti pro Rusko. Premiér Petr Fiala dokonce prohlásil, že frakce Patrioti pro Evropu slouží vědomě či nevědomě zájmům Ruska, a ohrožuje bezpečnost a svobodu Evropy. Co vy na to?

Petr Fiala je patologický lhář. Zjevně mu vadí, že jsme odsoudili Rusko jako agresora a podpořili Ukrajinu. Nechápu, jak si může na takové tragédii dělat marketing. Jen bych připomněl, že když jsem v roce 2019 byl na oficiální návštěvě s Karlem Havlíčkem a českými podnikateli u prezidenta Zelenského, tak jsme veřejně odsoudili anexi Krymu. V té době Petr Fiala mlčel jako ryba. A moc problémů mu nedělá ani to, že europoslanci ODS jsou v europarlamentu ve stejné frakci jako rumunská strana AUR, jejíž předseda by chtěl anektovat část území Ukrajiny.

X Patří Ukrajina do EU?

Do EU patří každý stát, který splní vstupní kritéria. Do toho má Ukrajina hodně daleko, například i kvůli korupci. Také musíme respektovat nějaké pořadí přihlášek, není možné preferovat některé kandidáty na úkor ostatních.

X X X

K  PATRIOTŮM  I  FICO?

Další posila pro Patrioty Babiše a Orbána? K nové frakci by mohl zamířit také Ficův Směr

Nově vzniklá frakce v europarlamentu Patrioti pro Evropu, na jejímž založení se podílel i český expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, má již 84 členů. A to by mohla ještě posílit. Připojit by se totiž údajně mohla i nejsilnější slovenská strana Směr-SD, které šéfuje tamní čtyřnásobný premiér Robert Fico. Informuje o tom tamní deník Štandard. Možný přesun už naznačila i europoslankyně Směru Monika Beňová.

Že by se Fico a Babiš na evropské úrovni spojili, se spekulovalo už před založením nové frakce. Zástupci Směru v čele s Beňovou se však v první vlně nepřipojili, místo toho jednali s evropskými socialisty.

Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D) je druhá nejsilnější frakce v Evropském parlamentu a Ficův Směr do ní dlouhodobě patřil. Zlom přišel loni na podzim, když se Fico znovu ujal moci na Slovensku, přičemž aby dosáhl na koaliční většinu, spojil se s nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS). To se v kombinaci s jeho výroky z poslední doby evropským socialistům nelíbilo, a tak Směru pozastavili činnost.

Beňová na Facebooku oznámila, že za Směr se socialisty jednala o návratu, k tomu však nedojde. Europoslankyně uvedla, že jednání ukončila. Jako důvod uvedla, že evropští socialisti si do vedení nezvolili „jediného zástupce ze střední či východní Evropy“, což Beňová označuje za „absolutně nepřijatelné“.

„Zítra (ve středu) navrhnu mým kolegyním a kolegům jiné řešení. Bude pro nás čestné a bude autentické hlavně vůči našim voličům,“ doplnila Beňová.

Mimo to si postěžovala, že evropští socialisté mají podle jejích slov z 27 zbylých zemí Evropské unie pouze čtyři premiéry – Olaf Scholz (Německo), Pedro Sanchéz (Španělsko), Mette Fredericksenová (Dánsko) a Robert Abela (Malta).

Blíží se Směr k Patriotům?

Co teď se Směrem? Je možné, že řešení zmíněné Beňovou se týká právě Babišových Patriotů pro Evropu. „Směr se zřejmě po tomto oznámení posouvá blíže k orbánovské frakci Patrioti pro Evropu,“ píše slovenský deník Štandard.

Redakce CNN Prima NEWS oslovila s dotazem na možné připojení Směru k Patriotům šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Do vydání článku nereagoval.

Je klidně možné, že Patrioti nakonec získají nejen Ficův Směr. Beňová pro Štandard uvedla, že se jejího jednání účastnil i europoslanec zvolený za Hlas-SD (partaj, kterou založil nynější slovenský prezident Peter Pellegrini po svém odchodu ze Směru-SD; pozn. red.) Branislav Ondruš. Ve hře může být tak i on.

 X X X

 Polsku vznikne legie Ukrajinců žijících v EU. Mají být speciální dobrovolnickou jednotkou

Ukrajina, která se snaží přesvědčit Ukrajince žijící v Evropě ke vstupu do své armády, vytváří novou jednotku, takzvanou Ukrajinskou legii, která má vzniknout a být vycvičena v Polsku, uvedla vE středu agentura AFP s odvoláním na dřívější vyjádření ukrajinského ministra obrany Rustama Umerova na sociálních sítích. Varšava je naopak ohledně nového projektu „velice diskrétní“, poznamenala AFP.

 Do jednotky, která ještě oficiálně nevznikla, se podle polské rozhlasové stanice už hlásí stovky zájemců.

Kyjev, jehož armáda je vyčerpána těžkými ztrátami během 2,5 roku bojů s ruskou invazí, se snaží získat čerstvé síly do svých řad. Ukrajinské úřady již zesílily mobilizaci uvnitř země díky novému zákonu přijatému v květnu.

Nyní se snaží najít rekruty mezi statisíci Ukrajinci v branném věku, kteří žijí v Evropě, zejména v Polsku a Německu. Někteří z nich ze země odjeli nelegálně právě z obavy, že by mohli být povoláni do války. Rekruty odstrašují i pověsti kolující na Ukrajině, že nováčky hned posílají na frontu, bez pořádného výcviku a vybavení.

„Je to příležitost pro ukrajinské občany v Evropě: Ukrajinci, kteří jsou v Polsku a dalších zemích Evropské unie, se budou moci dobrovolně připojit k obraně Ukrajiny podpisem kontraktu s ozbrojenými silami,“ napsal na sociální síti Umerov.

S vytvořením Ukrajinské legie podle ministra počítá polsko-ukrajinská bezpečnostní dohoda, kterou v pondělí podepsali prezident Volodymyr Zelenskyj a premiér Donald Tusk.

Půjde o „speciální dobrovolnickou jednotku, která bude vycvičena na území Polska“ a která „bude vybavena nejlepší výzbrojí od našich partnerů, což zvýší její efektivitu na bojišti“, slíbil Umerov a vyzval Ukrajince, aby se k legii přidali.

„V tomto stadiu je předčasné mluvit o podrobnostech,“ sdělila AFP tisková služba polského ministerstva obrany. Podrobnosti nyní posuzují ministerstva obrany obou zemí, dodala.

Stovky Ukrajinců žijících v Polsku již vyjádřily ochotu vstoupit do legie, která má být vycvičena v naší zemi. Přihlásili se, přestože nábor ještě nebyl vyhlášen,“ uvedla vE středu na svém webu polská rozhlasová stanice RMF 24 s odvoláním na neoficiální informace.

Vytvoření legie v pondělí avizovali Zelenskyj a Tusk. Ukrajinští zájemci by podle stanice měli být ubytováni a vybaveni v polských jednotkách a na polské náklady. Ukrajinci by byli soustředěni na základnách, které už mají zkušenosti z výcviku ukrajinských vojáků: od začátku války výcvik v Polsku absolvovalo na 20 000 Ukrajinců.

„Opatrné odhady hovoří o tom, že do legie by se mohlo přihlásit možná několik tisíc ukrajinských uprchlíků. Není vyloučeno, že bychom cvičili i Ukrajince žijící v jiných evropských zemích,“ dodala stanice.

Varšava podle ní usiluje o to, aby se o náklady podělila i s jinými státy EU, a přesvědčuje partnery, že legie je investicí do evropské bezpečnosti.

X X X

Francouzský „Únor 1948“? Mélenchon svými plány děsí ekonomy i politiky

Vítěz francouzských parlamentních voleb, 72letý levicový radikál Jean-Luc Mélenchon, naznačil, že se nehodlá vzdát svého snu o premiérském křesle. V rukávu plány, které by podle ekonomů zadusily ekonomiku Francie.

Koaliční Nová lidová fronta, ve které má jeho strana Nepodrobená Francie největší slovo, ve středu vyzvala centristického prezidenta Emmanuela Macrona, aby nepřehlížel výsledek voleb a jmenoval šéfa vlády z jejích řad.

Pokus o udržení současné vlády Macronova spřízněného liberála Gabriela Attala hodnotí jako pokus ignorovat přání voličů.

Prezident má možná velký prostor k manévrování, může se zkusit opřít o pravicové Republikány či se snažit rozklížit levici a oslovit umírněné socialisty. Vláda totiž ani nemusí mít parlamentní většinu, tedy 289 křesel, stačí jen, když jí většina poslanců nebude moci vyslovit nedůvěru. A to už by šlo domluvit.

Mezi nejčastěji zmiňovaný levicový nápad patří 90procentní zdanění příjmu pro nejbohatší vrstvy.

X X X

Saudi Aramco: Sázka na budoucnost spalovacích motorů

Saudi Aramco předpokládá, že spalovací motor bude k dispozici po velmi dlouhou dobu a vidí v této technologii obchodní příležitost vyplývající z nynějšího upřednostňování elektromobilů. V červnu získala saúdská ropná skupina 10 % akcií společnosti Horse Powertrain, která vyrábí spalovací motory, za 740 milionů eur. Saudi Aramco je saúdskoarabská státní ropná společnost, největší na světě z hlediska těžby i zásob ropy.

Propočty  Saudi Aramco a dalších akcionářů Horse, čínské automobilky Geely a francouzského Renaultu ukazují, že jakmile průmysl přestane navrhovat a vyvíjet vlastní spalovací motory, začne je nakupovat od třetích stran.  Výkonný viceprezident Saudi Armaco Yesser Mufti, který byl za transakci zodpovědný, řekl: „Úplné odstranění nebo postupné vyřazení spalovacích motorů bude pro svět extrémně nákladné. „Když vezmete v úvahu cenovou dostupnost a spoustu dalších faktorů, myslím, že budou existovat velmi, velmi dlouho.“

Matias Giannini, generální ředitel společnosti Horse, je přesvědčen, že v letech 2035, 2040 a dále budou vozidla poháněná spalovacími motory využívána ve značném počtu. „Určitě více než polovina nebo dokonce 60 procent populace bude mít stále nějaký druh motoru, ať už to bude čistý spalovací motor, plně hybridní nebo plug-in hybrid,“ dodal Matias Giannini, server vasevec.cz

X X X

František Škvrnda: O úspechu, ktorý nijakým úspechom nie je

Francúzsky prezident Emmanuel Macron, ktorý sa zamotal do siete scestného mesiášsstva na neoliberálny spôsob, predčasnými parlamentnými voľbami uvrhol Francúzsko do chaosu, aký v Piatej republike (existuje od roku 1958) ešte nebol. Ďalší vývoj je ťažko predvídateľný. Nielen vyhlásenie predčasných volieb bolo prekvapujúce, ale aj ich výsledky sa stali takými.

Podarilo sa síce zabrániť získaniu parlamentnej väčšiny Rassemblement national (Národným združením – ďalej len RN), proti ktorému sa v druhom kole volieb spojil Nový ľudový front (ďalej len NĽF) s macronovskou koalíciou. Už na začiatku zdôrazníme, že bez rýchleho vytvorenia NĽF a jeho efektívneho fungovania macronovci proti RN nemali šancu. Neoliberáli však naďalej zostali zákernými i obmedzenými, keď napr. minister financií Bruno Le Maire, ktorý usilovne devastoval financie štátu podľa bruselsko-washingtonských odporúčaní, odmietal podporiť kandidátov hlavnej sily NĽF Nepokoreného Francúzska. Časť médií hlavného prúdu považuje Nepokorené Francúzsko za „hrozbu rovnakého rádu a kvality“ ako RN a E. Macrona za jeho „úspech“ príliš nechvália.

Mnohí zo stredovo pravicových politikov, ktorí sa desia akékoľvek iného názoru, ako je ich vlastný, však vydávajú výsledok volieb takmer za dôkaz geniality politiky E. Macrona. Ten bol pred druhým kolom volieb už v depresii a v blúznení strašil aj občianskou vojnou. Využil však možnosti špecifického dvojkolového systému francúzskych parlamentných volieb. To, že nakoniec zvíťazil NĽF, v ktorom sú ešte socialisti, komunisti a ľavicoví Zelení, je len dôkazom, že táto aliancia bola rozhodujúcou silou, ktorá zabránila RN získať parlamentnú väčšinu. Víťazstvo ľavice vedenej radikálmi je potešujúce, ale v súčasnej situácii vo Francúzsku málo platné.

Z hľadiska politickej kultúry išlo o surovú intrigu, ktorá nakoniec skončila ďalším „úspechom“ macronizmu. To, že zvíťazil NĽF, bolo len výsledkom nereálneho pohľadu E. Macrona na situáciu v štáte. Z hľadiska zachovania jeho osobnej pozície sa, samozrejme, okrem ďalšej kopy hanby nič zlého nestalo, lebo splnil svoju víziu, zase raz poraziť RN. Akú však daň za to zaplatia Francúzi a ako sa to môže prejaviť v EÚ i širšie v medzinárodných vzťahoch, o tom pán prezident, ktorý chce zostať v kresle do konca svojho mandátu, v neoliberálnom duchu uvažovať nemôže…

V porovnaní s predošlými voľbami došlo k výraznému nárastu účasti na nich. V prvom kole to bolo 66,71 % (o 19,2 % viac ako v roku 2022) a v druhom 66,63 % (o 20,39 % viac ako v roku 2022). Ak však mechanicky porovnáme účasť na prvom a druhom kole, zostala zhruba rovnaká a vyzerá to tak, že volili asi tí istí. Ani tentokrát približne tretina voličov neprišla hlasovať, hoci situácia v štáte je veľmi napätá, spoločnosť polarizovaná a podľa výsledkov volieb v nej sú až tri politické tábory.

V rôznych zdrojoch sa uvádzajú trochu odlišné čísla o počte získaných kresiel. Podľa Politico, ktoré sa odvolávalo na zdroje ministerstva vnútra zo 7. júla, získal NĽF 188 kresiel (z toho Nepokorené Francúzsko 78, socialisti 65, zelení 33, komunisti 9). Macronovci (ktorých ktovie z akého manipulatívneho dôvodu často označujú za prezidentskú väčšinu, hoci tá už ani po voľbách v roku 2022 neexistovala) majú mať 161 miest. Za RN by malo byť 142 poslancov. Republikáni získali 48 kresiel, 38 miest pripadne iným poslancom.

Le Monde zo 7. júla uviedol pre NĽF 182, macronovcov 168, RN 143, republikánov 46, individuálnu pravicu 14, individuálnu ľavicu 13, individuálny stred 6 a regionálov 4 miesta. Jeden poslanec nebol nikam zaradený.

Napokon podľa webovej stránky franceinfo z 8. júla by mal mať NĽF 180, macronovci 163, RN 143 a republikáni a konzervatívci 66 kresiel. 25 miest získali nezávislí poslanci a poslanci z malých strán.

Prvé zasadnutie novozvoleného Národného zhromaždenia má byť 18. júla. Dovtedy by malo byť ukončené aj formovanie poslaneckých klubov, na vytvorenie ktorých treba najmenej 15 členov. Na ich základe sa počty zaradených poslancov v táboroch môžu ešte meniť.

Trochu ináč však vyzerajú čísla o tom, koľko hlasov v druhom kole získali tri hlavné tábory. Najviac, 37,1 % volilo RN, NĽF podporilo 26,3 % voličov a za macronovcov bolo 24,7 % hlasov. To do budúcnosti neveští nič dobré, lebo macronovský „úspech“ v tomto svetle vyzerá ináč. Za RN totiž hlasovalo o polovicu viac voličov ako za macronovcov.

Najhoršie je, že ani jeden z troch táborov nemá absolútnu väčšinu miest a teda nemôže zostaviť vlastnú vládu. A to komentáre ukazujú, že so skutočnými koaličnými vládami súčasné Francúzsko nemá skúsenosti. Jedine formálne možnou koalíciou je NĽF a macronovská aliancia. Avšak Jean-Luc Mélenchon, vodca Nepokoreného Francúzska pred druhým kolom volieb rezolútne vyhlásil, že do koalície s macronovcami nepôjde, a tak kýžených 289 poslancov to nebude. Podľa vyššie uvedených počtov by to mohlo byť od 272 do 278 miest a to by tam museli vstúpiť všetci ďalší poslanci NĽF, čo nie je pravdepodobné.

Druhou možnosťou je vytvorenie menšinovej vlády. Podľa francúzskych zvyklostí by na jej čele mal stáť nominant NĽF ako najsilnejšej koalície po voľbách. O post prejavil záujem J.-L. Mélenchon, ale na jeho kandidatúre údajne nie je zhoda ani v NĽF (a to si nevieme predstaviť zdesenie francúzskych neoliberálov, ale ani to, čo by to vyvolalo vo Washingtone, v Bruseli, či v niektorých hlavných mestách štátov EÚ, napr. v Prahe či Ríme). Očakáva sa, že do jedného týždňa NĽF oznámi meno svojho nominanta na post predsedu vlády.

Okrem týchto dvoch formálnych možností sa chaotický a zákerný neoliberálny Macron môže pokúsiť niečo vymyslieť, napr. na spôsob úradníckej vlády, alebo nejakého „ozlomkrkovského“ zlepenca a pod. A zdôvodniť to hrozbou pre štát alebo niečím podobným by nemalo byť veľkým problémom.

Podľa väčšiny komentárov sa Francúzsko ocitne v chaose, možno aj veľkom, prinajmenšom na jeden rok. Podľa ústavy sa ďalšie predčasné parlamentné voľby skôr konať nedajú. V týchto podmienkach nie je možné, aby E. Macron odstúpil, hoci ho k tomu niektoré sily vyzývajú, lebo to by znamenalo de facto i de iure kolaps štátu. Tak neslávne teda skončila vízia scestného mesiášsstva na neoliberálny spôsob a prezident svojím velikášstvom Francúzsku veľmi, veľmi uškodil.

Celkom na koniec nám v stručnom a politicky málo korektnom pohľade, žiaľ, nenapadá nič iné ako veľmi smutné a pesimistické konštatovanie s možnými nebezpečnými následkami, že ide o ďalší nezodpovedný krok pri chaotizácii upadajúceho Západu. Jeho politické a hospodárske elity sa však držia pri moci za každú cenu, ktorá je už dávnejšie privysoká. A macronovské mesiášstvo je len jednou z epizód, ktoré k tomu nepekne prispeli. František Škvrnda, (Nové slovo)

X X X

ÚS: Tři miliony za informace je příliš. Jde o omezení základních práv

 Ústavní soud vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinek a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka ocenil rozhodnutí i odůvodnění.

ÚS rozsudky správních soudů zrušil. Musejí se zabývat případem znovu a jsou vázáni názorem ÚS. Podle něj úřad porušil právo na informace o životním prostředí, jak o něm hovoří ustanovení Listiny základních práv a svobod. Úřad a soudy měly vzít ohled na to, že novinář nechtěl data k soukromým a komerčním účelům a tedy není možné od něj požadovat standardní sazbu 38 korun za kilometr čtvereční zobrazovaného území. Cibulka chtěl model využít k analýze dopadů klimatické změny. V takovém případě je nutné podle Ústavního soudu vykládat zákon ústavně konformně a přihlížet k zájmu žadatele.

Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa v odůvodnění také uvedl, že je nepřiměřené v případě datového novináře požadovat, aby se podílel na financování činnosti Zeměměřického úřadu a na nepřímých nákladech na vytvoření modelu. Uvedl, že model vznikl z veřejných peněz a není účelem poplatků vybíraných za jeho poskytování uhradit pořizovací náklady. „Plánoval-li stěžovatel jako novinář zkoumat dopady klimatické změny, je logické a racionální, že k tomu potřebuje data pokrývající celé území České republiky. Role novinářů v oblasti ochrany životního prostředí a informovanosti o změnách klimatu je podle Ústavního soudu významná,“ uvedl Jirsa.

Podle Cibulky je dobře, že ÚS pojmenoval důležitost role médií při informování veřejnosti o dopadech změny klimatu. „Rovněž zopakoval, že pokud stát požaduje za poskytování svých informací úhradu, tak její výše nesmí veřejnost odrazovat. Po datech o počasí jde tak o další případ, kdy se podařilo úspěšně překonat bariéru v podobě vysokého zpoplatnění, které veřejnosti efektivně bránilo v přístupu k informacím o životním prostředí,“ řekl Cibulka.

Ocenil, že soud v odůvodnění uvedl, že svobodný přístup k informacím je podstatný prvek fungující demokratické společnosti, protože díky tomu může docházet k výměně názorů a k informování veřejnosti o stavu politik životního prostředí a životního prostředí jako takového. Podle Jirsy je jednou z klíčových hodnot pro život, ceskajustice.cz

X X X

 NSS našel v záznamech volebních komisí chyby. Navrhuje úpravu formulářů

  Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) kvůli počítání preferenčních hlasů, našel ale v záznamech některých volebních komisí chyby. Soud navrhuje úpravu formulářů. Novinářům to dnes řekl soudce NSS Ivo Pospíšil. Šojdrová ve volbách mandát neobhájila a zpochybňovala zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09) kvůli možným chybám v počítání preferenčních hlasů. Šojdrová i Kolář kandidovali za Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). NSS už dříve zamítl či odmítl ostatní stížnosti na eurovolby.

Soud si nejprve vyžádal volební dokumentaci ze tří volebních okrsků Zlínského kraje, a to ze Lhoty na Zlínsku, Uherského Brodu na Uherskohradišťsku a Horní Lidče na Vsetínsku. Podle Pospíšila tam volební senát našel pochybení ve sčítání preferenčních hlasů. „Ve všech třech zkoumaných okrscích Nejvyšší správní soud zjistil, že všechny přednostní hlasy, které ve vyhlášených výsledcích voleb byly přičteny kandidátovi Mgr. Filipu Bendovi, ve skutečnosti patřily navrhovatelce,“ uvedl Pospíšil. Šlo téměř o sto preferenčních hlasů.

Na základě toho volební senát přistoupil k ověření přednostních hlasů v dalších 97 volebních okrscích, a to například ve Zlínském kraji, na Vysočině, v Jihomoravském nebo Královéhradeckém kraji. Tam už se pochybení volebních okrsků v takové míře nepotvrdila. Volební koalice Spolu v nich získala o deset hlasů více oproti zveřejněným volebním výsledkům. Kolář získal o jeden přednostní hlas méně, Benda o 56 přednostních hlasů méně, zatímco Šojdrová o 99 přednostních hlasů více. Šojdrová přitom očekávala o několik set hlasů více.

„Nejvyšší správní soud tedy určité nedostatky zjistil. Přesto dospěl k závěru, že se navrhovatelkou předložené hypotézy nepotvrdily a indicie zpochybňující výsledek voleb v rozsahu, který by vedl k dalšímu přezkumu, tak vyhasla,“ uvedl Pospíšil. V ČR je více než 14.000 okrsků.

O řádek výš

Kolář měl podle původně publikovaných výsledků eurovoleb 31.623 preferenčních hlasů, Šojdrová 32.447. Původně jen 616 preferenčních hlasů chybělo Šojdrové k tomu, aby mandát v Evropském parlamentu podruhé obhájila.

Pochybení volební senát vidí ve dvou příčinách. První se podle Pospíšila týkalo počítání přednostních hlasů na pomocném sčítacím archu. Má podobu tabulky, která nese na jednotlivých řádcích jména kandidátů. Členové okrskových volebních komisí sice správně přidali přednostní hlasy v těchto arších navrhovatelce, nicméně následně jejich součet uvedli o řádek výš, tedy před Bendovo jméno.

Druhé pochybení spočívalo v uvedení správně sečtených přednostních hlasů pro navrhovatelku ve formuláři „Výsledky hlasování pro politické strany, politická hnutí a koalice ve volebním okrsku“, opět ve prospěch Bendy.

V obou případech jde podle Pospíšila o situace, jimž lze do budoucna předejít, nebo alespoň jejich riziko snížit. V případě archu přichází v úvahu například vizuální odlišení řádků tabulky. U formuláře lze zase uvažovat o uvádění jmen kandidátů spolu s jejich čísly, ceskajustice.cz

X X X

  Fanoušci Nizozemska napadli v Dortmundu příznivce Anglie. Chtěli jim ukrást vlajku a házeli po nich židle

Do Dortmundu dorazily nizozemské fotbalisty na semifinálový zápas podpořit desetitisíce oranžově oděných fanoušků. Někteří z nich se před večerním utkáním vydali do barů, kde došlo na potyčky s fanoušky Anglie. Podle BBC násilnosti rozpoutala snaha Nizozemců o krádež vlajky příznivců opačného tábora. Během útoků bylo zraněno pět anglických fanoušků.

  Ve středu večer se v Dortmundu rozhodne o druhém finalistovi mistrovství Evropy ve fotbale a do Německa se vypravily podpořit své týmy desetitisíce fanoušků. Někteří nizozemští příznivci ale místo zpívání svých proslulých chorálů vyrazili do baru, kde napadli fanoušky týmu soupeře.

Fanoušci „Oranjes“ chtěli podle obsluhy baru ukrást vlajku příznivcům opačného tábora. S touto motivací na Angličany zaútočili, házeli po nich nejprve nádobí, poté i židle a lavice.

Výsledkem násilností, které se odehrály na venkovní zahrádce jednoho z městských barů, je podle BBC pět zraněných fanoušků Albionu. Německá policie výtržníky na místě zatkla.

X X X

Krejčíková si poprvé zahraje semifinále wimbledonské dvouhry, porazila Ostapenkovou

Tenistka Barbora Krejčíková postoupila poprvé v kariéře do semifinále Wimbledonu. Osmadvacetiletá česká hráčka porazila na trávě v All England Clubu turnajovou třináctku Jelenu Ostapenkovou z Lotyšska 6:4, 7:6 za hodinu a 42 minut. O druhé grandslamové finále se vítězka Roland Garros z roku 2021 utká ve čtvrtek s předloňskou šampionkou a nasazenou čtyřkou Jelenou Rybakinovou z Kazachstánu, která zdolala Ukrajinku Elinu Svitolinovou 6:3, 6:2.

 Krejčíková je druhou českou semifinalistkou Wimbledonu za poslední dva roky. Nasazená jednatřicítka udělala další krok k tomu, aby v Londýně navázala na loňský triumf Markéty Vondroušové. V All England Clubu si opět vylepšila své maximum, dosud zde byla nejlépe před třemi lety v osmifinále. Grandslamové semifinále si zahraje podruhé.

Krejčíková prolomila proti Ostapenkové sérii tří porážek a upravila vzájemnou bilanci na 3:5. S Rybakinovou se utkala dosud dvakrát, oba zápasy vyhrála. Naposledy uspěla před dvěma lety v Ostravě.

Chyby, pak dominance

Krejčíková začala čtvrtfinálový duel dvěma dvojchybami. Úvodní hru na servisu ale uhájila a poté už byla suverénní. Ve třetí hře získala brejk a za 32 minut i první set

Ostapenková se ale nevzdala. Tentokrát to byla ona, kdo se ve čtvrté hře druhé sady dočkal brejku. Krejčíková mohla vzápětí manko smazat, Lotyška ale pátý game, který šel přes šest shod, udržela a utekla do vedení 4:1.

Krejčíkové se podařil obrat. Díky čtyřem vyhraným gamům za sebou vedla 5:4 a podávala na vítězství. O rok mladší Lotyška ji ale k mečbolu ještě nepustila. Srovnala a set dospěl do tie-breaku.

V něm sice Krejčíková ztrácela 1:2, díky čtyřem míčkům v řadě ale získala klíčový náskok. Za stavu 6:3 ještě první mečbol nevyužila, ten druhý už ale ano a mohla radostně zvednout ruce nad hlavu.

Soupeřka pro semifinále

V semifinále bude její soupeřkou Rybakinová, která porazila nasazenou jednadvacítku Svitolinovou za 62 minut. Soupeřku předčila v počtu vítězných míčů 28:8. V duelu přišla jen jednou o servis.

Rodačka z Moskvy reprezentující Kazachstán je v semifinále grandslamu potřetí. Vedle předloňského triumfu v All England Clubu se dostala vloni do finále Australian Open.

X X X

Na podporu základních a středních škol v oblasti prevence rizikových typů chování rozdělí kraj milion korun

Karlovarský kraj se jako zřizovatel zejména středních škol zabývá také prevencí v oblasti rizikového chování žáků. Vyhlásil proto dotační program, jehož cílem je snaha o zmírnění projevů rizikového chování žáků základních a středních škol. V krajském rozpočtu je na tento dotační program alokována částka milion korun.

„Mezi školami je o dotační program velký zájem, o čemž svědčí také počet podaných žádostí. Značná část vyčleněných financí je určena na adaptační pobyty, další pak na aktivity spojené s primární prevencí, včasnou intervencí, zkvalitnění práce s třídními kolektivy a zlepšení klimatu školy. Vážím si veškerých činností, které se snaží školy realizovat v rámci prevence, protože ji považuji za naprosto nezbytnou zejména v době, kdy se ve společnosti velmi často setkáváme s projevy rizikového chování,“ uvedl radní pro oblast vzdělávání, školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Jindřich Čermák.

Na krajský úřad bylo doručeno 34 žádostí s požadavky za více než 1,5 milionu korun. Po přezkumu a vyhodnocení bylo Radě Karlovarského kraje předloženo ke schválení 21 projektů, mezi nimiž jsou zastoupeny projekty škol zřizovaných krajem a obcemi.

Dotaci obdrží například Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary na pobyt pro žáky 1. ročníku oboru praktická sestra, kde se zaměří na sociální klima ve třídě. Prevenci rizikového chování, kyberšikany a dalším oblastem se bude věnovat na pobytu také 6. základní škola Cheb a na adaptační pobyt vyrazí také žáci 6. tříd Základní školy Březová na Sokolovsku a další. Bc. Jitka Čmoková