Trump Ukrajinu padnout nenechá, začínají chápat v Rusku. Tamní expert popsal, co bude dál. Ukrajina s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu už není pro USA prioritou, nový prezident ale Kyjev padnout nenechá. Pro ruskou RT takto komentoval geopolitickou situaci Dmitrij Suslov z Ruské rady pro zahraniční a obrannou politiku. Trump se podle něj chce soustředit na jiného hráče než Rusko nebo Ukrajinu.
Komunikace mezi Washingtonem a Moskvou je od pondělí pořádně žhavá. Trump sice Rusko v inauguračním projevu nezmínil, následně ale poslal Vladimiru Putinovi ostrý vzkaz. V něm ho vyzval k jednání o konci války.
Ruský odborník Dmitrij Suslov z Ruské rady pro zahraniční a obrannou politiku se domnívá, že se Trump skutečně pokusí konflikt na Ukrajině ukončit. Podle něj tak ale učiní čistě pragmaticky.
„Podpora Ukrajiny už není pro Spojené státy prioritou. Trumpův zájem nespočívá ve snaze krýt záda Ukrajině jako protiruskému hráči, ale v co nejrychlejším ukončení konfliktu,“ uvedl Suslov pro RT a naznačil, že americký prezident se chce soustředit na jiného oponenta.
„Trump si chce uvolnit zdroje pro souboj s Čínou,“ doplnil ruský expert.
Navzdory snaze konflikt ukončit rychle ale Trump údajně nekývne na jakékoli řešení. Totální prohra Ukrajiny podle Suslova nebude pro staronového amerického prezidenta snesitelná.
„Je nepravděpodobné, že by Spojené státy nechaly Kyjev utrpět devastující porážku nebo souhlasily s ukrajinskou kapitulací. Všichni by to okamžitě vmetli Trumpovi a vykreslili ho jako slabocha,“ myslí si Suslov.
Zastavte tu nesmyslnou válku, vzkázal Trump do Moskvy. Rusku pohrozil, pokud nedojde k dohodě
Podle něj je Trump ve svém druhém mandátu více „sebejistý a arogantní“ a má širokou podporu republikánské strany. Americký prezident v inaugurační řeči prohlásil, že se chce do historie zapsat jako mírotvorce a sjednotitel.
USA hrozí Rusku vysokými cly
Trump od pondělí svou rétoriku vůči Rusku neustále stupňuje. Nejdříve prohlásil, že je na tom Moskva ekonomicky špatně a Putin nemůže být spokojený se současným vývojem.
Následně Putinovi pohrozil, že by měl probíhající „směšnou válku“ ukončit, nebo bude čelit nové vlně tvrdých sankcí a cel. Upozornila na to BBC.
„Skončeme s touto válkou, která by nikdy nezačala, kdybych byl prezidentem! Můžeme to udělat po dobrém nebo po zlém – a po dobrém je to vždycky lepší. Je čas udělat dohodu,“ vzkázal Putinovi.
X X X
KOLUMBIE ODMÍTÁ MIGRANTY
Letadla s migranty jsme otočili, hlásí Kolumbie. Trump okamžitě uvalil sankc
Americký prezident Donald Trump uvalil 25procentní clo na veškerý dovoz z Kolumbie a řadu dalších sankcí kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety s kolumbijskými migranty. Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tak, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně.
„Migranti nejsou zločinci a mělo by se s nimi zacházet s důstojností, jakou si lidská bytost zaslouží,“ uvedl předtím Petro na sociální síti X.
„Proto jsem nechal otočit americká vojenská letadla, která přilétala s kolumbijskými migranty,“ pokračuje prohlášení. Levicový kolumbijský lídr také uvedl, že migranty bude jeho země přijímat, když je USA budou posílat civilními letadly a „bez zacházení jako se zločinci“.
Kolumbie podle informací agentury Reuters odmítla nechat přistát na svém území dvě vojenská letadla, přičemž v každém bylo asi 80 lidí určených k deportaci z USA.
Lety byly součástí Trumpovy snahy vystupňovat vyhošťování cizinců, kteří na americkou půdu vstoupili nelegálně nebo zde pobývají bez povolení. Na špatné zacházení se svými občany si o den dříve stěžovala vláda Brazílie.
Americký prezident uvedl, že krok Kolumbie „ohrozil národní bezpečnost“ USA a že nařídil své administrativě přijmout sadu „urgentních a rozhodných odvetných opatření“.
V seznamu, který publikoval na své sociální síti Truth Social, uvedl kromě „nouzového“ cla také zákaz vstupu do USA pro kolumbijské činitele i „podporovatele“ nebo blíže nespecifikované finanční a bankovní sankce. Na koho přesně se mají vízové restrikce vztahovat, není jasné, Trump také zmínil zavedení zpřísněných hraničních kontrol pro Kolumbijce mířící do USA.
„Za jeden týden bude 25procentní clo navýšeno na 50 procent,“ uvedl Trump. „Tahle opatření jsou jenom začátek,“ dodal. Kolumbijské imigranty, které chtěly USA deportovat, při tom označil za zločince.
„Migranti nejsou zločinci a mělo by se s nimi zacházet s důstojností, jakou si lidská bytost zaslouží,“ uvedl předtím Petro na sociální síti X.
„Proto jsem nechal otočit americká vojenská letadla, která přilétala s kolumbijskými migranty,“ pokračuje prohlášení. Petro také uvedl, že kolumbijské migranty bude přijímat, když je USA budou posílat civilními letadly a „bez zacházení jako se zločinci“.
Trumpova administrativa tento týden začala pro deportační lety využívat vojenská letadla. Jde o jeden z mnoha prvků Trumpovy snahy od prvních hodin svého druhého mandátu omezovat nelegální i legální imigraci do USA.
Velkou část běženců, kteří v posledních letech vstupují na americké území nelegálně, tvoří právě Kolumbijci. Kolumbie podle agentury AP mezi lety 2020 a 2024 přijala 475 deportačních letů z USA.
Kancelář kolumbijského prezidenta podle agentury AFP současně s Trumpovým oznámením sankcí vydala prohlášení, že dává k dispozici vládní speciál, aby umožnila „důstojný návrat“ Kolumbijců z USA.
Stížnost v této souvislosti přišla už v sobotu z Brazílie, kam podle místních médií během týdne Američané dopravili desítky vyhoštěných občanů v poutech.
Brazilské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že bude od americké vlády žádat vysvětlení tohoto „ponižujícího zacházení“. Podle agentury Reuters kromě toho tento týden odmítlo jeden deportační let z USA přijmout i Mexiko.
X X X
Putina zarazila výše průměrné mzdy v Moskvě.
Putin neskrýval své překvapení, když v neděli zjistil, že průměrný plat obyvatele Moskvy je maximálně 160 tisíc rublů (39 tisíc korun). Nečekanou informaci Putinovi předložil starosta Sergej Sobjanin. Ekonomická situace v Moskvě je ale podle reálných čísel ještě horší, než jak Putinovi vylíčili.
Debatu Sobjanina s Putinem zachytily kamery při zasedání správní rady Moskevské státní univerzity, která je největší a nejstarší univerzitou v celé zemi, přičemž sám prezident Ruské federace se na chodu školy podílí.
Putin na jednání o rozpočtu prohlásil, že mzdy a pracovní podmínky by měly odpovídat statutu přední univerzity v zemi. Jedině tak si podle něj lze udržet mladé odborníky v zemi.
„Platy podle mě trochu zaostávají za průměrem v Moskvě. Pane Sobjanine, jaká je průměrná mzda v Moskvě?“ táže se Putin ve videu starosty.
Sobjanin mu na to rezignovaně odpověděl, že průměrný plat v hlavním městě Ruska se pohybuje do 160 tisíc rublů. Překvapený Putin tomu odmítl uvěřit.
„To není možné. To je víc,“ trval na svém nejmocnější Rus. I přes Putinovo naléhání a nechápavou reakci ale starosta čísla nezměnil.
„Průměrná mzda je 160 tisíc rublů,“ prohlásil znovu Sobjanin.
Krátce na to se ozval rektor univerzity Viktor Sadovničij a uvedl, že mzda na škole průměrně činí 180 tisíc rublů (43 tisíc korun). „Takže plán byl splněn, to je důležité,“ konstatoval na závěr rozpačitě Putin.
Putinovo rozčarování nad moskevskými platy je přímým odrazem sice výdělečné, ale neobyčejně křehké ekonomiky současného Ruska.
Megalopole Moskva přitom dříve byla, jakožto hlavní država vší moci v Rusku, tím nejluxusnějším regionem, kde si za věrnou podporu Putina mohli občané užívat konzumu přímo západního střihu.
Únava z války dobíhá i Moskvu
Rekordní veřejné výdaje a stabilní vývoz ropy Rusku dříve umožňovaly obcházet nejhorší dopady západních sankcí a země se tím skutečně vyhnula ekonomickému kolapsu, který mnozí západní ekonomové předpovídali.
To ale nyní odeznívá – zkomplikovala se totiž pozice Moskvy jako celosvětového tržiště energetických surovin, přes které už Rusko nyní nemůže nakupovat tolik potřebné technologie.
„Kreml ukazuje, že není schopen současně pokračovat ve válce, financovat sociální a infrastrukturní projekty a udržovat nízkou inflaci a stabilní směnný kurz,“ napsali nedávno analytici v médiu The Bell, který se zabývá ruskou ekonomikou a politikou.
Nyní je tak i pro obyvatele Moskvy stále obtížnější dál předstírat, že válka vlastně neexistuje, když bude mít čím dál negativnější dopad na jejich vlastní životy.
X X X
RUSKO DALŠÍ KUS UKRAJINY
Obránci uprchli z obklíčení, vzdát se však nehodlají
Ruské ministerstvo obrany v neděli podle státní agentury TASS oznámilo dobytí obce Velyka Novosilka v ukrajinské Doněcké oblasti. O něco dříve Moskva hlásila obsazení vsi Zelene. Kyjev se k tvrzení Ruska nevyjádřil. Analytici z projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, v noci na Telegramu uvedli, že invazní vojska u Velyke Novosilky postoupila.
Rusové podle DeepState obsadili Vremivku a postupovali na dalších místech Doněcké oblasti, analytici konkrétně zmínili právě Velykou Novosilku, Toreck, Kotlyne, Nadijivku nebo Petropavlivku. Podle serveru Ukrajinska pravda se DeepState už před několika dny domníval, že bitva o Velykou Novosilku se chýlí ke konci.
Ve čtvrtek se objevily informace, že na novopavlivské frontě u Velyke Novosilky hrozí operační obklíčení ukrajinských jednotek, napsala Ukrajinska pravda s dodatkem, že Rusové obcházejí Pokrovsk z jihu a blíží se k Dněpropetrovské oblasti.
Ukrajinská armáda, konkrétně 110. samostatná mechanizovaná brigáda, podle Ukrajinské pravdy dnes uvedla, že obklíčení ukrajinských vojáků u Velyke Novosilky nehrozí. „Naše jednotky se obratně stáhly z oblastí, kde hrozilo obklíčení… To neznamená, že jsme kompletně město opustili, boje ve Velyke Novosilce pokračují,“ tvrdila brigáda.
Ukrajinci použili jako první smrtící superzbraň. Takhle vypadá válka budoucnosti, říká expert
Velyka Novosilka se nachází poblíž jižní frontové linie na Ukrajině, která byla v poslední době převážně statická, ale už týdny narůstají obavy z nové ruské ofenzívy, poznamenala agentura AFP. Před začátkem ruské invaze na Ukrajinu žilo ve Velyké Novosilce asi 5 300 lidí.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi do sousední země 24. února 2022. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Moskva ovšem podle Reuters okupuje na 20 procent ukrajinského území a v poslední době invazní síly na východě Ukrajiny setrvale postupují. Cílem jejich ofenzívy se jeví dobytí celého východoukrajinského regionu Donbas. Ukrajinské jednotky loni v srpnu naopak pronikly do ruské Kurské oblasti, odkud se je Rusům ani za pomoci severokorejských vojáků dosud nepodařilo zcela vytlačit.
X X X
Lukašenko vyhrál po sedmé běloruské volby, tvrdí průzkum. ‚Čísla určuje mocenský aparát,‘ říká expert
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle průzkumů u volebních místností získal v nedělních prezidentských volbách 87,6 procenta hlasů a zajistil si tak patrně posedmé pět let v čele země. Informují o tom s odkazem na státní televizi světové agentury.
Voleb se podle volební komise zúčastnilo 81,5 procenta z 6,9 milionu oprávněných voličů. Exilová opozice už dříve označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná. Lukašenkovo vítězství se tak očekávalo. Podle agentury AFP neměl v současných volbách opravdového vyzyvatele. Byli sice vybráni čtyři protikandidáti, kteří ale vůči němu nepředstavovali skutečnou opozici.
Blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina stojí v čele země od roku 1994. Sedmdesátiletý vůdce během svého šestého funkčního období zcela potlačil jakoukoli opozici poté, co se proti němu v roce 2020 zvedly dosud nevídané protesty.
Volební prognóza v zemi, která je často označována jako poslední diktatura v Evropě, bude podle agentury DPA pravděpodobně téměř totožná s pozdějšími oficiálními výsledky. Volební místnosti v bývalé sovětské republice se uzavřely ve 20.00 místního času (18.00 SEČ). Oficiální výsledek se očekává v pozdějších večerních hodinách.
V roce 2020 byl Lukašenko prohlášen za vítěze se ziskem 80,1 procenta hlasů. Do ulic tehdy vyšly statisíce lidí.
„Musíte si uvědomit, že čísla zveřejňovaná v Bělorusku nemají nic společného s realitou,“ řekl DPA politolog Valerij Karbalevič, který kvůli obavě o život uprchl do exilu. „Čísla předem určuje mocenský aparát,“ upřesnil. Podle Karbaleviče by Lukašenko neměl ve skutečných volbách proti jiným kandidátům šanci na vítězství.
Kromě Lukašenka byli do nedělního hlasování připuštěni čtyři konkurenti, o nichž je známo, že jsou jeho horlivými stoupenci. Jsou považováni za pouhé statisty.
X X X
Raketová zkouška Severokorejců je důrazným vzkazem Trumpovi, říká analytik Slezák
Severní Korea v noci provedla další test strategických raket s plochou dráhou letu. Prezident USA Donald Trump přitom dříve mluvil o Kim Čong-unovi jako o chytrém muži, se kterým dokázal vycházet, protože to není náboženský fanatik. „Raketové testy můžeme vnímat jako důrazný vzkaz Trumpovi,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál zahraničně politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák.
O armádě Severní Koreje jsme naposledy slyšeli, když někteří její vojáci byli odveleni do Ruska, aby bojovali proti Ukrajině. Ale co víme o tom, jak se Severokorejcům daří zdokonalovat válečné odstrašující prostředky a rozvíjet jaderný program?
Daří se jim to velmi dobře. Jsou-li Severokorejci v něčem opravdu dobří, tak je to jejich raketový program. Což je o to více udivující, že začínali pouhým okopírováním sovětské střely Scud, která je samozřejmě dneska už zastaralá. Na této bázi nakonec vyvinuli rozsáhlý raketový program, v jejich raketovém arzenálu jsou nyní střely, které jsou schopny zasáhnout každé místo ve Spojených státech.
Rozhovor s politickým analytikem Milanem Slezákem
Konec konců dobrým dokladem toho, jak daleko jsou Severokorejci ve svém raketovém programu, jsou právě ty střely, o jejichž odpálení jste mluvil. Protože za prvé, to jsou střely schopné odpálení z ponorky, což je první konstrukční oříšek, který museli Severokorejci zvládnout. Nechci zabíhat do podrobností, ale taková střela napřed musí překonat odpor vody a pak neztratit svou rychlost, když se dostane do vzduchu.
Za druhé je to střela s plochou dráhou letu, která je hůře odhalitelná a hůře sestřelitelná, protože neopisuje tu balistickou křivku. A za třetí, jak naznačuje její anglický název Cruise Missile, je to také střela, která dovede měnit dráhu letu. Takže o to hůře je taková střela odhalitelná. To je samo o sobě dobrým svědectvím o tom, až kam daleko se Severokorejci v raketovém programu dostali.
V noci šlo o první test strategické rakety KLDR od pondělního nástupu amerického prezidenta Trumpa do úřadu. Je to náhoda, nebo pečlivé načasování? Je to, zdá se, trochu tvrdá politika, ne? Když Trump vlastně nabídl relativně vstřícnou tvář?
Je to určitě pečlivé načasování, když odhlédneme od toho, že čím více raketových zkoušek Severokorejci provedou, tak tím o to více zlepšují vlastnosti svých raket, protože dokážou vychytat nějaké chybičky, které se mohou vyskytnout.
Ale je to jasný vzkaz Donaldu Trumpovi doprovázený ještě prohlášením severokorejské tiskové agentury KCNA. V něm se říká, že Severní Korea, pokud nebudou respektovány její bezpečnostní zájmy a její suverenita, velmi tvrdě odpoví. Dá se to ještě spojit s tím, že Severní Korea byla velice rozčílená z toho, že Američané nedávno pořádali vojenské manévry s Jihokorejci a také s Japonci. A k tomu ještě přistupuje severokorejské rozladění z toho, že Američané dodali v poslední době Jihokorejcům velké množství válečného materiálu.
Takže raketové testy můžeme vnímat jako důrazný vzkaz Donaldu Trumpovi, ale zároveň jako odpověď na tyto akce.
Donald Trump se s Kim Čong-unem sešel během svého prvního období v Bílém domě třikrát. Někteří analytici to označují za největší neúspěch jeho zahraniční politiky. Jak se tedy změnily jeho působením vztahy s KLDR a v jakém stavu jsou dnes?
Donald Trump si dělal naděje na to, že jako první prezident po mnoha desetiletích se bude snažit o zlepšení vztahu se Severní Koreou a něco za to dostane. Ty ale byly zklamány, stejně jako naděje všech předchozích amerických prezidentů a také Joea Bidena.
Americké vztahy se Severní Koreou jsou velice špatné a Severní Korea pokračuje v tom, co dělala v posledních letech. To znamená, zdokonaluje svou raketovou techniku a jadernou technologii. Naděje, které si Donald Trump dělal, že se mu podaří přimět Severní Koreou, aby se vzdala dalšího vývoje jaderných zbraní a možná i zlikvidovala ty, které vlastní doposud, se samozřejmě nesplnily.
KLDR se chystá poslat další vojáky na Ukrajinu. Urychlují přípravy, uvádí Jižní Korea
Číst článek
Severní Korea si totiž dobře spočítala, že pokud se vzdá jaderných zbraní, tak potom její vedení může dopadnout stejně jako plukovník Kaddáfí nebo Saddám Husajn.
Jaderných zbraní se nevzdá
Ale jak si tedy vysvětlujete Trumpovo prohlášení, že by s Kim Čong-unem rád obnovil kontakt? Chce Trump vstoupit podruhé do téže řeky?
To není možné jednak proto, že se mění vody v řece, ale také, že se mezitím mění člověk. Je velkou otázkou, jestli se změnil Kim Čong-un, na němž to do značné míry stojí, zda se mohou ledy nějak pohnout a zda by Severní Korea udělala nějaký ústupek.
Myslím si, že nikoli. Základní problém je to, že si Severní Korea dobře přečetla lekce z iráckých válek a ze svržení plukovníka Kaddáfího a řekla si, že jediná pojistka, jak může přežít případný útok, je opravdu nechat si svoje jaderné zbraně.
S tím nikdo nehne a přitom to je to základní, co by od ní nejenom Spojené státy, ale i další země chtěly, aby se vzdala svého jaderného arzenálu. K tomu ještě přistupuje to, že Severokorejcií získali staronového spojence Rusko.
A to bude také kartou v téhle, dá se říct, geopolitické hře?
Nemůže nebýt, protože spolupráce Severní Koreje s Ruskem se v minulých letech velice prohloubila a jak víme, už právě dosahuje vojenské úrovně, že Severokorejci bojují po ruském boku na ukrajinské frontě.
X X X
Tři obrazy za 15 milionů korun. Francouzská aukční síň vydražila tři díla českého malíře Josefa Šímy
Ve Francii vydražili tři obrazy českého malíře Josefa Šímy. Aukční síň Goxe a Belaïsch na předměstí Paříže je prodala celkově za víc než patnáct a půl milionu korun. Podle informací Radiožurnálu si minimálně jeden ze tří nabízených obrazů koupil zájemce z Česka. Šíma maloval krajiny, portréty, ilustroval básnické sbírky a podílel se taky na tvorbě vitráží kostela svatého Jakuba v Remeši.
X X X
LUBOŠ BLAHA ZE SLOVENSKA, EUROPOSLANEC
Ľuboš Blaha: ZMIZNITE ZO SLOVENSKA, ZELENSKÉHO AGENTI!
Masy ukrajinských migrantov, ktorých živí tento štát, vyšli do ulíc, aby povalili slovenskú vládu. Toto je posledná kvapka!
Premiér Robert Fico dnes potvrdil, že veľkú časť opozičných demonštrantov na včerajšom proteste tvorili Ukrajinci. To je proste šialené! Nevidím jediný dôvod, prečo by mal štát akokoľvek pomáhať migrantom, ktorí ho chcú destabilizovať a zničiť.
Prečo by mal štát pomáhať Ukrajincom a nie Slovákom?! A čo tu ešte vôbec Ukrajinci robia?! Prečo nejdú do Užhorodu či do Kyjeva?! Tam nech demonštrujú za mier, ktorý my žiadame od prvej chvíle. Tam nech protestujú proti svojej krvavej vláde.
Pred pár dňami sa po Kyjeve veselo prechádzali Judáši z PS na čele so Šimečkom a už ani nemali potrebu predstierať, že im tam niečo hrozí. Žiadne helmy, žiadne ochranné vesty, nič… V Kyjeve sa organizujú koncerty, didžiny, dejchánky… Pohoda, klídek, tabáček.
Ale jasné, poďme prestierať, že tu na Slovensku musíme živiť ukrajinských migrantov, ktorých by inak v Kyjeve zabili. Veď to je na smiech. Nič im tam nehrozí. Namiesto toho, aby boli vďační a nestarali sa do slovenskej politiky, oni útočia na suverénnu slovenskú vládu. Spiaci agenti. Zelenského úderky.
Z Kyjeva sa ozýva ich boss, diktátor Zelenskyj, ktorý podporuje protivládne protesty na Slovensku a dokonca zdieľa status „prezidenta“ Rizmana. Len pripomínam, že na protivládnych protestoch sa podieľala aj Via Iuris, v ktorej dlhé roky pôsobili Rizman spolu s Čaputovou.
Dostávali tučné peniaze od Sorosovej nadácie, ktorej predstavitelia dnes takisto vystupujú na protestoch. Len aby ste vedeli, odkiaľ vietor fúka. Čaputová s Rizmanom sa prednedávnom vrátili z USA, kde zjavne dostali noty. Šimečka s Korčokom si zase boli po noty v Kyjeve.
Výsledkom je pokus o Majdan, ktorý koordinujú cudzí agenti. Našťastie premiér Robert Fico garantuje, že budú okamžite vyhostení. Tlieskam. Štát sa musí tvrdo brániť. Nie je možné, aby tu cudzí agenti spolu s masami migrantov a domácou piatou kolónou organizovali Majdan.
Liberálna demokracia historicky zlyhala. Premiér to dnes povedal na plné ústa. Ďakujem za to! Áno, sem nás doviedol ten ich prekliaty liberalizmus – cudzie mocnosti tu organizujú štátny prevrat. Teraz Slovensko nepotrebuje liberálne drísty, ale silný štát.
Ja by som sa s nimi nemaznal ani dve sekundy. A myslím, že je nás čoraz viac, čo žiadajú pritvrdiť. Už stačilo!
Ľuboš Blaha, (Autor je místopředsedou strany Smer-ssd a poslancem EP)
X X X
Společnost Liberty Ostrava zhruba po roce obnovila výrobu ve Steckelově válcovně
Po roce se v ostravské huti Liberty znova začaly vyrábět ocelové plechy a pásy. Rozjela se tam výroba ve válcovně plochých výrobků. Umožnila to spolupráce se soukromým investorem, který už v huti delší dobu působí.
Pokračuje tzv. tolling, což je jednoduše řečeno proces, kterým může cizí investor zajistit výrobu, potřebné suroviny a odbyt a pomůže tak zachovat provoz huti, která zkrachovala, skončila v konkurzu a teď se chystá její prodej.
Válcovna plochých výrobků se tedy znovu rozjela. Vyrábí pásy a svitky, ze kterých se potom dál dělají například svodidla. Za investora má celou výrobu na starosti Ivo Chmelík. Potvrdil, že válcovna plochých výrobků, tzv. steckel, bude vyrábět až 45 tisíc tun materiálu měsíčně.
„Děláme vše pro to, abychom zajistili vstupní materiál, který dnes nemáme kvůli odstavení vysokých pecí. Zatím ho dovážíme různě ze světa. Máme v plánu válcovat a poskytovat materiál až do prodeje firmy. Máme to pokryté, každý měsíc pojedeme naplno,“ uvedl Chmelík.
Podle informací od insolvenčního správce Liberty Ostrava pracuje na této válcovně asi 270 lidí, celkově v huti je to zhruba 2400 lidí.
Jsou to hlavně srdcaři, jak řekl Ivo Chmelík, zástupce investora Vítkovice Machinery Trade. K nějakému menšímu propouštění prý ještě dojde, ale budou to maximálně desítky lidí.
V současné době jsou v rámci areálu huti v provozu tři závody s čísly 14, 15 a 16, rourovny a válcovny a středojemná válcovna. U středojemné válcovny funguje jiný investor, kterého si našlo samo vedení huti, je jím polská firma Donquixote.
Tím současným obnovením výroby plechů, což je součást závodu 16, se vlastně završila snaha zachránit, co se zachránit dá. Insolvenční správce doufá, že takto se mu podaří huť jako celek lépe a výhodněji prodat.
X X X
Největší přestup v historii ženského fotbalu. Chelsea má stoperku za milion dolarů
Rekordní přestup je na světě. Naomi Girmaová se stala nejdražší posilou v historii ženského fotbalu. Čtyřiadvacetiletou stoperku koupila londýnská Chelsea z amerického týmu San Diego Wave za 1,1 milionu dolarů (26,3 milionů Kč). Hráčka podepsala smlouvu do léta 2029. Jde o vůbec první přestup v ženském fotbale za milion dolarů.
Dosud nejdražší transfer se v ženském fotbale odehrál před rokem. Zambijská útočnice Racheal Kundananjiová odešla z CFF Madrid do amerického FC Bay za 785 tisíc dolarů (18,7 milionů Kč).
Chelsea představila Girmaovou před nedělním šlágrem anglické WSL proti Arsenalu. „Jsem nadšená, že jsem tu. Přijde mi to neskutečné,“ zdravila přes 34 tisíc fanoušků na stadionu Stamford Bridge.
A to ještě netušila, že uvidí výhru svého nového týmu 1:0.
V čele tabulky má nyní Chelsea náskok 9 bodů, drží sérii 20 zápasů bez porážky a míří za šestým titulem v řadě. K němu může pomoci i Girmaová.
Jedna z nejlepších obránkyň světa zářila během loňských olympijských her v Paříži, kde Američanky ovládly fotbalový turnaj žen.
Možná si říkáte: Čím to, že je nejdražší hráčkou světa stoperka? Proč ne některá z útočnic, když zápasy vyhrávají góly? Girmaová byla pro USA na hrách stejně důležitá jako ofenzivní trio Smithová-Rodmanová-Swansonová.
Million Dollar Baby
„Nejlepší obránkyně, jakou jsem kdy viděla,“ řekla o ní trenérka Američanek Emma Hayesová po semifinále s Německem.
Spolehlivá stoperka se skvělým odhadem na balon, předvídavostí a vůdčími schopnostmi. Přitom měří pouze 168 centimetrů.
Narodila se v kalifornském San Jose, kde její rodiče, etiopští přištěhovalci, našli domov. Její otec Aweke uprchl kdysi spolu s pár kamarády před etiopskou diktaturou. Jenže po cestě dostal malárii, upadl do bezvědomí. Přátelé ho dostali na statek, kde ho místní rodina vyléčila. „Přežil jsem svou smrt, navždy jim budu za těch deset dní péče vděčný,“ vzpomínal.
Dostal se do Súdánu. Denně chodil prosit do kanceláří OSN, načež se opravdu dostal mezi pět tisíc uprchlíků poslaných do San Franciska. Tam se poprvé setkal se svou budoucí ženou Seble, nejmladší z osmi dětí. Do USA se dostala z rodiny jediná. Nejdřív se jim narodil syn Nathaniel, o tři roky později, v létě 2000, dcera Naomi.
S fotbalem začínala v prostředí etiopské komunity. „Scházeli jsme se u nás v Bay Area v parku. Děti různého věku, z různých poměrů. Dalo mi to strašně moc. Nebýt naší komunity nejsem tak dobrá fotbalistka,“ tvrdí.
V roce 2010, když jí bylo deset, začala kopat za Central Valley Crossfire. Pokračovala na střední a vysoké škole, odkud si ji vybral nově vytvořený tým San Diego Wave. V roce 2022 se stala jedničkou draftu NWSL, nejvyšší fotbalové soutěže žen v USA.
A neztrácela čas: Nejlepší mladá hráčka roku i obránkyně roku 2022.
V dubnu 2022 si připsala premiérový start za americkou reprezentaci žen. Další sezonu vyhrála se San Diegem NWSL a dostala cenu pro nejlepší fotbalistku ligy.
„Neznám nikoho, kdo by na dané pozici hrál lépe. Je nesmírně konzistentní, bez výkyvů formy a v krátké době se stala jasnou oporou San Diega i národního týmu,“ míní bývalý americký reprezentant Alexi Lalas.
Američanky jsou v ženském fotbale dlouhodobě velmocí. Vyhrály vůbec první oficiální MS žen v roce 1991, stejně jako v letech 1999, 2015 a 2019. Třetí světový šampionát v řadě však Američanky ovládnout nedokázaly, v roce 2023 vypadly v osmifinále na penalty se Švédskem.
Ovšem v defenzivě si i díky Girmaové vedly výtečně. Soupeřkám dovolily během odehraných 390 minut na turnaji pouze dvě střely na branku.
Mimochodem, v mužském fotbale se první přestup za milion dolarů uskutečnil v roce 1968, kdy Pietro Anastasi zamířil z Varese do Juventusu.
Žebříček nejdražších přestupů vede Brazilec Neymar. V roce 2017 si ho Paris St. Germain pořídilo z Barcelony za 222 milionů eur, v přepočtu téměř šest miliard korun. Jde tedy o zhruba dvěstěkrát vyšší sumu než Girmaová.
Fotbalistky odcházejí do jiných klubů většinou po konci smlouvy. Jenže o americkou stoperku, která měla v San Diegu kontrakt do roku 2026, byl velký zájem. Hrozilo, že pokud Chelsea zaváhá, přivede ji Olympique Lyon.
V modré části Londýna by měla nahradit Buchenanovou, dlouhodobě zraněnou, a Carterovou, která v létě přestoupila do Gothamu.
Nejdražší fotbalistku světa i řadu anglických trofejí už Chelsea má. Chybí jediné: premiérový triumf v Lize mistryň.