Scholz odmítl koalici s německou levicí. Důvodem je Ukrajina. Německý kancléř Olaf Scholz v předvolební debatě na televizní stanici Welt opětovně odmítl možnost vytvoření povolební koalice s levicovými stranami Die Linke a Aliance Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost. „Neumím si to představit. Tyto strany chtějí například připravit Ukrajinu o podporu, to je zřejmé. Proto pro mě tato otázka není předmětem diskuse.“ “ řeklvolební lidr německých sociálních demokratů  Scholz.

Tři dny před parlamentními volbami jsou Scholzova  SPD  podle průzkumů na třetím místě s mírou podpory 14-17 %. To prakticky vylučuje Scholzovy šance na znovuzvolení kancléřem, s výjimkou divokého a téměř nemožného scénáře, kdy by SPD uzavřela koaliční smlouvu se Zelenými, Levicí a Aliance Sahry Wagenknechtové.  Předčasné parlamentní volby se v Německu konají v neděli 23. února.

X X X

ŠPÍGL  VYZÝVÁ  UKRAJINU,  ZELENSKÉHO,  UŽ  14  DNŮ,  KE  SKONČENÍ  BOJŮ, ABY  NEBYLI  NA  UKRAJINĚ  DALŠÍ  MRTVÍ

 TEĎ  VÝZÝVÁ  KE  KAPITULACI  ZELENSKÉHO  TRUMP,  USA

Trump dal Ukrajině tři týdny na „kapitulaci“. Vyhrožuje stažením z Evropy?

Americký prezident Donald Trump dal Evropě tři týdny na to, aby podepsala podmínky „kapitulace“ Ukrajiny před Ruskem, tvrdí finský poslanec Evropského parlamentu Mika Aaltola s odkazem na navrhovanou dohodu o příměří mezi oběma zeměmi. „Pokud to neuděláme, Spojené státy se stáhnou z Evropy,“ dodal poslanec. Podle agentury Reuters se Američané v posledních měsících opakovaně sešli s Rusy ve Švýcarsku.

 Aaltola je členem finské strany Národní koalice, která je v europarlamentu členem frakce Evropské lidové strany. V EP mimo jiné sedí v zahraničním výboru. Tvrdí, že Američané tlačí na to, aby se příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které sousední zemi napadlo před třemi lety, uzavřelo velmi rychle. Ukrajinu prý chtějí přinutit přijmout velmi nevýhodné podmínky.

Podle finského portálu Helsingin Sanomat řekl, že to slyšel od několika lidí z NATO i Evropské unie. Spojené státy podle nich dají Ukrajincům tři týdny, aby s navrhovanou mírovou dohodou souhlasili. Jinak se z Evropy stáhnou.

 „Z mnoha stran zaznívalo, že jde prakticky o tak tvrdé mírové podmínky pro Ukrajinu, že se mluví o kapitulaci,“ říká Aaltola. Důkazy pro své tvrzení však podle portálu Newsweek nedodal.

Finský premiér Petteri Orpo později ve čtvrtek Aaltolaovo tvrzení odmítl. „Neexistuje žádný časový limit a žádná taková situace,“ řekl Orpo novinářům v parlamentu. Řeči o ultimátech a třech týdnech jsou podle něj spekulace.

Televize NBC News nicméně s odvoláním na americké představitele uvedla, že ministr obrany Pete Hegseth na uzavřeném jednání sdělil ukrajinským představitelům, že Washington může výrazně snížit svou přítomnost vojáků v Evropě.

 Několik dní poté, co Trump složil přísahu na druhé funkční období jako prezident USA, sdělil evropský diplomatický zdroj italské tiskové agentuře ANSA, že Trump plánuje stáhnout z Evropy zhruba 20 tisíc amerických vojáků. Veřejně se nicméně americký prezident dlouhodobě netají tím, že chce, aby evropští členové NATO na svou obranu dávali mnohem větší množství peněz.

A ve středu Trump v souvislosti s americko-ruským jednáním v Saúdské Arábii vzkázal Ukrajině, že si „neměla začínat“ ve válce s Ruskem a že mohla uzavřít dohodu, aby válce zabránila.

Diskrétní jednání týmů ve Švýcarsku

Agentura Reuters navíc píše, že se Američané z přechodového týmu nynějšího prezidenta v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině. Agentura poznamenala, že jedna ze schůzek v Ženevě se časově shodovala s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, kterou před týdnem hostila bavorská metropole.

Schůzky zdroje agentury popsaly jako vedlejší komunikační kanál, neboť část jednání se odehrála v době, kdy byl Trump sice už zvoleným prezidentem, na převzetí moci se však teprve připravoval. O schůzkách údajně věděl přinejmenším malý okruh Trumpových poradců.

 Podrobnosti schůzek známé nejsou, stejně tak je nejasný program i to, zda na místě byli zástupci Ukrajiny. Jednání nicméně ukazuje na zákulisní snahy Rusů a Američanů najít cesty k ukončení války navzdory tomu, že oficiální kontakty mezi Moskvou a Washingtonem za Trumpova prezidentského předchůdce Joea Bidena byly takřka na bodu mrazu.

První oficiální setkání ruských a amerických zástupců k jednáním o možnostech, jak válku ukončit, se uskutečnilo v úterý v Rijádu. Setkali se zde ministři zahraničí Ruska a USA Sergej Lavrov a Marco Rubio.

Ruský diktátor Vladimir Putin výsledky schůzky ocenil, Moskva také ocenila Trumpovu kritiku Zelenského. A Trump později prohlásil, že by se sám s Putinem mohl sejít ještě v únoru. Zda se takové setkání do konce měsíce uskuteční, není jisté.

X X X

 ZAORÁLEK:  TUPÉ  ROZHODOVÁNÍ  FIALY

VELMOC  RUSKO  SE  NEMOHLA  PORA ZIT

Děláme tupé dodávání zbraní a upnuli jsme se na dobytí Moskvy, uvedl v pořadu 360° bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Poslanec Radek Vondráček (ANO) ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil, že nedávná neúčast českých zástupců na pařížské konferenci o budoucnosti Ukrajiny byla selháním české diplomacie.

„Děláme tupé dodávání zbraní a nějak nám nevadí, že Ukrajina je postupně stále více devastována,“ prohlásil Zaorálek. „Strašně si lžeme do kapsy, třeba v tom, že má Ukrajina 43 tisíc padlých vojáků,“ dodal exministr s tím, že podle něj jsou ukrajinské ztráty výrazně vyšší než počty padlých na ruské straně.

 Podle Zaorálka se Česko a další spojenci napadené Ukrajiny neuvědomili sílu ruského vojska. „My jsme se upnuli na to, že chceme dobýt Moskvu,“ popsal politik. Podobné myšlení podle Zaorálka měli v dějinách i Napoleon Bonaparte s Adolfem Hitlerem.

  Člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) podotkl, že s Ruskem se v posledních letech o Ukrajině nedalo vyjednávat. „Nemyslím si, že někdo čeká na naše generálské rady, když větší státy nebyly schopny dělat diplomacii vůči Rusku,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Vondráček: V jednáních o Ukrajině jsme u vedlejšího stolu

Radek Vondráček z hnutí ANO upozornil, že nedávné jednání o Ukrajině svolané francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ukázalo slabost české diplomacie. Čeští představitelé se jednání nemohli zúčastnit, přestože se podle vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského o přizvání na konferenci snažili.

„Po tom všem, co jsme pro Ukrajinu na mezinárodním poli udělali, se ukázalo, že jsme zase až u vedlejšího stolu,“ řekl Vondráček.

 X X X

Trump touží po Nobelově ceně za mír? Válku chce ukončit za každou cenu, míní Vojáček

Americký prezident Donald Trump bude chtít ukončit válku na Ukrajině za každou cenu, uvedl v pořadu Nový den vojenský analytik Jiří Vojáček. Podle experta by šéf Bílého domu za svou aktivitu rád získal Nobelovu cenu za mír. Ve vysílání CNN Prima NEWS Vojáček rovněž přiblížil současnou pozici ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Poslední prohlášení amerického prezidenta podle Vojáčka ukazují jasný trend. „Dá se říct, že prezident Trump zřejmě skutečně přebírá ten ruský narativ ohledně války na Ukrajině,“ popsal expert.

 Podle Vojáčka je téma ukončení konfliktu na Ukrajině pro Trumpa otázkou prestiže. „Trump se skutečně bude snažit ukončit tu válku za jakoukoliv cenu. Je veřejným tajemstvím, že se Donald Trump snaží získat Nobelovu cenu za mír,“ upozornil.

 Současná vyjednávací pozice ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je z pohledu Vojáčka slabá. „Vypadá to, že za kratší konec provazu v současné době tahá prezident Zelenskyj,“ řekl expert a připomněl ostrá prohlášení, která na adresu Zelenského pronesl Donald Trump.

Vojáček varoval, že Ukrajina bude muset udělat v blízkých měsících řadu nepříjemných rozhodnutí. „Zelenskyj bude muset například prezidentu Trumpovi a Spojeným státům nabídnout větší část nerostného bohatství,“ uvedl expert ve vysílání CNN Prima NEWS.

Od plánované schůzky Vladimira Putina s Donaldem Trumpem by si toho Vojáček příliš nesliboval. „Nepředpokládám, že by z ní mělo vzejít něco velmi zásadního pro Ukrajinu,“ řekl. „Jak Rusko, tak Spojené státy už de facto vyložily karty na stůl,“ uzavřel analytik.

 X X X

 Romancov: Zelenskyj leží v žaludku Putinovi i Trumpovi. Přesto ruské vítězství Americe neprospěje

Je tu nový svět podle Donalda Trumpa. „Zelenskyj je diktátor bez voleb, odvedl hroznou práci a měl by radši jednat rychle, jinak mu nezbyde žádná země,“ napsal americký prezident na síti Truth Social. „Žvástů jsme od Trumpa v průběhu jeho prvního období slyšeli neuvěřitelné množství. Tehdy ale žvanil v době, kdy nebyla žádná velká válka. Teď žvaní v úplně jiné situaci,“ srovnává v pořadu Osobnost Plus politický geograf Michael Romancov.

Trump své výroky podle experta nepronáší jen k Američanům. „Chce mít maximální publikum. A samozřejmě, každý recipient si z toho vybere, co chce. Američané v tom mohou vidět příslib daňových úspor, Rusové to mohou vidět jako příslib, že Američané jsou ochotni jim jít na ruku. A my v tom vidíme vyhrožování,“ vysvětluje politický geograf Michael Romancov.

 Rozhovor s politickým geografem Michaelem Romancovem

Výroky posledních dní budí skutečně v Evropě obavy. Občas působí i proti demokratickým západním principům.

„Donald Trump, pokud je mi známo, nikdy neusiloval o to být skutečně vůdcem demokratického světa. On tvrdí, že mu jde o Spojené státy a jejich moc. A v tomto ohledu je podle mě autentický,“ uznává Romancov. 

I přes Trumpovy výroky o tom, že třeba Ukrajina začala válku, jsou podle Romancova Spojené státy spojencem Kyjeva. „Jestli je tím spojencem i Donald Trump, to netuším, protože až ve Washingtonu nastane ráno, může být zase všechno úplně jinak. Ale myslím si, že Spojené státy ještě pořád spojencem jsou,“ usuzuje politický geograf.

 Ani pro Donalda Trumpa by totiž prohra Ukrajiny nebyla strategicky výhodná. „Pokud by došlo k ruskému vítězství na Ukrajině, tak to Spojeným státům nebude prospívat. To si myslím, že je určitá elementární logika, která přes všechno, co Trump říká, je mu podle  mě nějakým způsobem zřejmá,“ říká Romancov a dodává:

„Jde o to, nakolik Trump bere západní svět vážně. Pokud to neví on, tak by to ale měli vědět lidé v jeho administrativě – to, že Spojené státy jsou nejsilnější mocností, je dáno i tím, že mají západní spojence.“

Nevyzpytatelné výroky zaznívaly od Trumpa už během jeho prvního volebního období. Teď je ale situace citlivější, protože v Evropě zahájilo Rusko válku.

„Já bych Trumpa trochu přirovnal k našim dvěma exprezidentům. Václav Klaus, když svého času žvanil, tak taky nebyla žádná válka. Jenže když žvanil Miloš Zeman, tak už válka byla. A najednou jsme viděli, o co větší problém slova Miloše Zemana jsou, protože se úplně změnil kontext,“ podotýká politický geograf.

Rusko a Amerika

Další vývoj války na Ukrajině se těžko odhaduje. Jednou z nejpravděpodobnějších variant podle Romancova je, že Rusko zmaximalizuje své územní zisky zatlačením Ukrajiny na administrativní hranice zbylých oblastí, které se snaží získat pod kontrolu. 

 „Zatím těch oblastí z Ukrajiny ukradli pět, které mají pod kontrolou – pokud jde o zbývající čtyři, tedy Luhanská, Doněcká, Záporožská a Chersonská oblast, tak tam ještě Ukrajinci část území drží,“ připomíná.

Na tomto půdorysu by se mohli dohodnout Donalda Trump s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a mohli by dotlačit k podpisu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. 

„Ale pokud jsem správně pochopil to, co Američané říkali, tak tato eventualita v tento okamžik bezprostředně není na stole,“ uklidňuje Romancov a doplňuje:

„Když se podíváme na to, co říkala ruská strana, tak chtějí s Američany znovu naladit standardní vztahy. Ty standardní teď nejsou. Jedna z důležitých priorit bude, že obě země zase budou mít plnohodnotně vybavené ambasády svým diplomatickým personálem. Od toho se má teprve odvíjet to další, tedy Ukrajina.“ 

Politický geograf také upozorňuje, že bez ohledu na to, jakým směrem se situace bude vyvíjet, to dnes působí, že Zelenského se chce zbavit jak Putin, tak Trump.

 „Trump řekl, že Zelenskyj je diktátor, že je to člověk bez legitimity. Tím úplně potvrdil ruskou rétorickou pozici. V tento okamžik to vypadá, že Zelenskyj jim leží v žaludku oběma,“ myslí si Romancov.

Objevil se také názor, že by Zelenskyj po ukončení války nemusel obhájit politický mandát. Rusové mají podle Romacova šanci, že by k tomu mohlo dojít.

„Každý politik, který se uchází o znovuzvolení to bez ohledu na to, jak byl úspěšný v prvním období a co všechno vykonal, nemá dopředu dané. Dopředu to má dané pouze Putin a jemu podobní. Vzpomeňme si na Winstona Churchilla – válečný vůdce, nesmírně populární, ale přesto byl poražen ve volbách,“ uzavírá. 

X X X

 Více mladých lidí a méně papírování. Evropská komise představila plány na vzpruhu zemědělství.

Více konkurenceschopné zemědělství, ve kterém pracují i mladí, a to za dobrých podmínek. To jsou ve zkratce cíle, které si stanovila Evropské komise v dnes schválené Vizi pro zemědělství a potravinářství. Dosáhnout toho chce za pomoci pobídek, osekávání byrokracie či posíleným dialogem se zástupci sektoru, ale také tím, že dá větší prostor členským státům, aby si pravidla nastavili sami dle národních specifik. Konkrétní kroky však unijní exekutiva teprve představí.

Vize pro zemědělství a potravinářství vznikla jako reakce na loňské protesty farmářů, které začaly v Nizozemsku a rozšířily se takřka po celé Evropě. Evropská komise nejprve ještě ve starém složení svolala takzvaný strategický dialog, který skončil v létě. Právě na jeho závěry by měla dnes schválená a představená vize navázat.

„Vize, kterou jsme dnes přijali, zahrnuje strategické kroky pro zemědělství a potravinářství. Je to jasná a silná reakce na volání o pomoc,“ řekl na tiskové konferenci místopředseda Komise pro kohezi a reformy Raffaele Fitto. Zdůraznil, že potravinářství je strategickým sektorem, a to jak pro konkurenceschopnost Unie, tak pro její soběstačnost. Komise podle něj chce jít směrem, který více zahrnuje dialog.

Konkrétně by podle něj mela budoucí politika v oblasti zemdělství více zapojit lokální úroveň rozhodování. „Navrhujeme jednoduchá inovativní řešení, která budou šitá na míru. Musí být přizpůsobena národním potřebám, musíme se vyhnout strategii jednotného přístupu pro všechny,“ řekl.

„Tato vize si uvědomuje, že zemědělství v Evropě je rozmanité, to je jedna z našich předností. Ale rozmanité jsou i výzvy, kterým čelí. Nelze srovnat zemědělství v rakouských Alpách se zemědělstvím na Kypru,“ doplnil jeho kolega, eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen.

Čtyři priority

Ten představil čtyři hlavní priority Komise v oblasti zemědělství: atraktivnost, konkurenceschopnost a odolnost, připravenost a budoucnost a férovost a lepší pracovní podmínky ve venkovských oblastech.

Konkrétně Hansen hovořil třeba o férovějším hospodářském prostředí. „Produkční náklady by neměly být vyšší než ceny, ale někdy se to děje,“ poukázal. Komise chce proto blíže sledovat dodavatelský řetězec, tedy v jaké fázi cesty od zemědělce ke spotřebiteli vznikají jaké zisky. Stejně tak je podle něj nutné důsledně vymáhat, aby měli evropští farmáři stejné podmínky jako ti zahraniční, kteří dovážejí produkty do Evropy, pokud jde třeba o zakázané látky. To by přitom mělo platit — podle předešlých vyjádření Komise — i dnes. „Pokud je to hrozba pro lidské zdraví či třeba pro včely, je to hrozba pro nás i jinde,“ řekl nyní Hansen s tím, že Evropa bude omezení škodlivých pesticidů a jiných látek prosazovat i při nadnárodních jednáních na poli Světové obchodní organizace či Organizace pro výživu a zemědělství.

Připomněl také situaci, která nastala ve funkčním období minulé Komise, kdy unijní exekutiva stáhla legislativu týkající se nových limitů pro užívání pesticidů. A to poté, co čelila výrazné kritice. „Biopesticidy rozvíjíme příliš pomalu, v uplynulých letech jsme některé látky zakázali, ale nemáme náhradu,“ řekl nyní s tím, že je třeba podporovat další výzkum na tomto poli. Otázkám na to, zda to znamená, že jsou a budou užívány pesticidy škodlivé pro lidské zdraví, se však vyhnul.

Navzdory dalším krokům je podle Hansena důležité také zachovat vysokou úroveň finanční podpory. Ta se distribuuje pomocí takzvané Společné zemědělské politiky (SZP) a tvoří asi třetinu evropského rozpočtu. Podle eurokomisaře by měla být lépe zacílená na ty, kdo ji nejvíce potřebují. Cestou by mohlo být častější užívání nástrojů, jako je snižující se podpora na rozsah obhospodařované půdy či stropy celkové podpory. V minulosti totiž SZP čelila kritice za to, že v řadě zemí včetně Česka nejvíce podporuje největší agropodniky. Z velké části je však toto rozdělení závislé na pravidlech stanovených národními vládami. Změna k větší spravedlivosti musí být podle Hansena postupná. „Pokud podnik investoval dvacet let a teď by jedním politickým rozhodnutím bylo vše škrtnuto, nebyla by tam žádná předvídatelnost,“ vysvětlil.

Konkrétní podobu reformy SZP představí Komise až později, a to v návaznosti na jednání o takzvaném víceletém finančním rámci na roky 2028 až 2034. Ta započnou v létě a přímo ovlivní velikost SZP do budoucna. Sílí totiž hlasy, které tvrdí, že třetinu evropského rozpočtu již nebude moct pobírat tváří v tvář novým prioritám, jako je silnější obrana EU.

„Nelze předjímat diskuzi,“ řekl nyní Fitto na dotaz, zda bude možné zachovat současnou velikost SZP.

Co zůstalo nevyřčeno

Jen velmi málo se oba eurokomisaři věnovali oblasti ekologické udržitelnosti zemědělství. Ta přitom představovala dominantní téma v minulém funkčním období Komise, a to pod hlavičkou stategie Farm to Fork. A právě její součástí byla zmíněná stáhnutá legislativa o pesticidech či Nařízení o obnově přírody, které bylo Evropským parlamentem přijaté s jen velmi křehkou většinou a ve velmi oslabené podobě.

„Musíme to brát vážně, ale musíme hledat řešení společně se zemědělci a producenty potravin, musí to proběhnout prostřednictvím dialogu,“ řekl nyní Hansen o vztahu zemědělství a životního prostředí. Zmínil jako příklad model, který uplatňují některé země a podle kterého by si zemědělci mohli vybrat z řady možných environmentálních opatření, které se jim nejvíce hodí. Celkově pak podle něj chce jít Komise spíše cestou pobídek, než zákazů. Úspěšný je podle něj systém ekoplateb, které mohou zemědělci dostat nad rámec základní přímé platby za to, když hospodaří ekologicky. Poukázal přitom na to, že zemědělci jsou jedněmi z hlavních obětí klimatické změny, které již dnes výrazně cítí její dopady.

Na přímý dotaz ohledně zmíněné strategie Farm to Fork, jejíž název do té doby nepadl, řekl Fitto, že představená vize je dobrou rovnováhou mezi ekologií a konkurenceschopností. „Toto je vize pro tuto Komisí, přístup, který zohlednuje mnohá hlediska. Nemůžeme to srovnávat s minulými dokumenty,“ odpověděl.

„Nijak se nezbavujeme žádného z našich (environmentálních) cílů. Cíle přispívat ke snižování emisí zůstávají v platnosti a naši zemědělci s nimi do značné míry souhlasí, ale musíme je více zapojit,“ doplnil Hansen. Stát by se tak mělo prostřednictvím dalších strategických dialogů, ale také nově vzniklé Rady pro zemědělství a potravinářství, které bude Hansen předsedat.

Méně byrokracie a více mladých do zemědělství

Dalším důležitým krokem pro lepší konkurenceschopnost evropského zemědělství by mělo být osekání byrokracie, a to v rámci SZP i dalších politik. Konkrétní návrh chce Hansen představit do konce tohoto roku. „Potřebujeme proaktivnější politiku k omezení administrativní zátěže, aby se zemědělci mohli věnovat pěstování plodin a nemuseli řešit především papírování,“ řekl.

Kromě toho chce představit také strategii pro větší odolnost v oblasti vody. Ta by měla mimo jiné reagovat na čím dál větší problémy, které zemědělci cítí v důsledku sucha. Další slibovaná strategie by se pak měla věnovat zatraktivnění odvětví pro mladé. Dnes je totiž průměrný věk evropského farmáře sedmapadesát let, mladší čtyřiceti let je jen 12 procent farmářů.

Fitto zmínil také obnovení vazeb mezi ročním obdobím, potravinami a místními tradicemi nebo větší podporu zemědělských označení jako nástroje pro zvýšení hodnoty potravin a současně zachování potravinářského dědictví. Tedy ochranu názvů potravin navázaných na místo, kde jsou tradičně produkované, jako je třeba portské víno či olomoucké syrečky. Karolína Novotná, ceskajustice.cz

X X X

 Sever Evropy kritizuje Trumpovy výroky o Zelenském. Norové mluví o přehodnocení stavby základny NATO

Na severu Evropy, který se za poslední tři roky vyprofiloval jako veliký podporovatel Kyjeva, vyvolávají nedávné výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem k Ukrajině zděšení. V některých zemích je to ale taky pobídka k akci, například finský prezident například stále vidí možnost změnit názor šéfa Bílého domu.

 Severští politici nevěřícně reagují na nejnovější Trumpova vyjádření, někteří se je i snaží uvádět na pravou míru nebo prezidenta USA přímo odsuzují. Severské země jsou přitom dlouhodobě velkým spojencem Spojených států, Finsko a Švédsko navíc čerstvě vstoupily do NATO.

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová mluvila o tom, že Trumpovy výroky jsou bezprecedentní a nic takového dosud od šéfa Bílého domu neslyšela. Třeba švédský premiér v Ulf Kristersson se pustil přímo do fact checkingu.

„Je to nesprávný popis. Bylo to Rusko, kdo válku začal. Prezident Zelenskyj je demokraticky zvolený. Myslím, že nikdo nechce volby na Ukrajině více než on, protože volby znamenají, že je na Ukrajině mír a Ukrajinci opět mohou svobodně rozhodovat o své zemi,“ vysvětloval švédský premiér.

Kristersson také mluvil o tom, že ostrá vyjádření musíme brát s klidem. Dělat z toho přestřelku na sociálních sítích prý není způsob, jak tvořit bezpečnostní politiku.

V Norsku opozice tedy zatím mluví o tom, že by se mělo zvážit, zda Norsko opravdu chce novou základnu NATO na svém území, o které se mluví, protože by se tím země stala více závislé na Trumpovi.

Spory s USA

Finský prezident a norský premiér se účastnili středeční schůzky svolané Emmanuelem Macronem v Paříži. Jejich finální závěr ze schůzky je mírně optimistický. Norský premiér Jonas Gahr Støre mluvil o tom, že Evropa se nyní rychle sjednocuje kolem Ukrajiny a že se všechno hýbe dopředu mnohem rychleji.

Støre se také distancoval od Trumpových výroků. Obdobně také finský prezident Alexander Stubb mluvil o tom, že nesouhlasí s Trumpem, ale to nejdůležitější podle něj je, že Evropa má nyní úkol přesvědčit Trumpa, že Ukrajina nesmí válku prohrát.

Pro dánskou vládu je to už druhý spor od nástupu Donalda Trumpa do úřadu. Dánové nyní pochopili, že se musí začít bránit sami. Během následujících dvou let chtějí investovat 168 miliard korun do obrany, do nových nákupů.

To znamená, že dosáhnou asi tří procent HDP na obranu, což by mělo takto zůstat, i kdyby se náhodou na Ukrajině dohodl mír. Premiérka Mette Frederiksenová vyzývali k investicím do obrany mimo jiné i pro zabezpečení Grónska, což je druhý spor, který Dánsko vede se Spojenými státy.

X X X

Senegalci slíbili propustit zadrženého Čecha. ‚Výstavbu letišť chtějí dokončit,‘ uvedl Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se ve čtvrtek vrátil ze třídenní návštěvy Senegalu. Na síti facebook poté uvedl, že Dakar propustí obchodního ředitele firmy Transcon Ilju Mazánka, který je obviněný ze škody asi 2,5 miliard korun. „V příštím týdnu začne pracovat skupina odborníků, zástupců české strany a senegalské strany, aby se podařilo rychle vyřešit v komplikace, které v minulém roce nastaly,“ řekl pro Radiožurnál ministr Kupka.

 Jaká je šance, že by Senegal propustil obchodního ředitele firmy Transcon Electronic Systems Ilju Mazánka?
Během jednání zazněl jasný příslib, že senegalská strana se bude zabývat tímto humanitárním případem. Věřím, že ho velmi rychle vyřeší.

X Vy jste ve čtvrtek odletěl z jednání v Senegalu. S kým na senegalské straně jste jednal?

My jsme měli jednání s ministrem dopravy (Yankhoba Dieme), kdy zároveň během jednání došlo k podpisu nové letecké dohody. Ta věcně zajistí jednodušší pohyb letadel mezi Senegalem a Českou republikou, což bude mít přínos pro obě strany, jak v oblasti obchodních vazeb, tak cestovního ruchu.

Bavili jsme se pochopitelně o tom, jak pokračovat v rozběhnutých projektech po loňské změně vlády. Součástí debaty byla ze strany Senegalu jasná zpráva o tom, že chtějí v projektech pokračovat, chtějí je dokončit a že se budou zabývat tím humanitárním případem, pro který jsme tam také přijeli.

X Máte nějaké informace o tom, za jakých podmínek by měl projekt pokračovat? Může v něm pokračovat firma Transcon, kterou senegalské úřady vyšetřují?

Senegalská strana se během celého jednání nezmínila o žádných komplikacích, důvodech či problémech samotného právního vztahu mezi Transconem a senegalskou stranou. Projevila jasný zájem letiště dokončit, pokračovat v nich a úspěšně uzavřít v tomto směru výstavbu jak letiště v Saint-Loise, tak v Matamu.

 Co je důležité, na to bude následovat – a to byl i náš návrh, který senegalská strana přijala – že hned v příštím týdnu začne pracovat skupina odborníků, zástupců z české strany a ze senegalské strany, aby se podařilo rychle vyřešit komplikace, které v minulém roce nastaly. Jde o to, aby opravdu pro práce, které proběhly, které Transcon odevzdal, proběhlo příslušné finanční plnění a aby bylo možné v pracích dál pokračovat.

 Abych to upřesnil, oni (Senegalci) nemluvili o detailech či o tom, že by měli podezření na nějakou právní nesrovnalost nebo dokonce trestný čin. My jsme se opravdu věnovali tomu, jakým způsobem rozpohybovat projekty, kdy nové vládě záleží na tom, aby se opravdu projekty dovedly do konce.

X Tedy aby se zrekonstruovalo všech pět letišť?

Jde o vybudování nových regionálních letišť, vytvoření ve většině případů jak přistávacích a vzletových ploch, tak také obslužného zařízení v podobě modulárního řešení. V tom je i projekt Transconu unikátní.

Mají zájem teď v prvním kole dokončit ta dvě rozpracovaná letiště, tedy už téměř zcela dokončeného letiště v Saint Louis, kde zbývá dokončit poslední vady a nedodělky. Je potřeba dokončit nějakých dvacet procent letiště v Matam.

Přísliby Senegalu

X Firma Transcon je vyšetřovaná z toho, že se měla zapojit do korupce. Bylo vám sděleno, čeho konkrétně se měla firma dopustit, co konkrétně bylo podle senegalského celního úřadu protiprávní?

Senegalská strana se o žádném korupčním jednání nezmínila. Nezmínila se ani o protiprávním jednání. Musím zdůraznit, že celý projekt byl oproštěn od úhrady daní a cel právě proto, aby to samotnou senegalskou stranu z hlediska její úhrady nestálo zbytečné peníze navíc.

Pochybnosti ohledně daňového deliktu v tom směru nepřicházejí v úvahu, protože v tomto případě od začátku, od prvních ustanovení, projekt nepodléhal (daním a clům – pozn. red.). To je jedna z důležitých zpráv, která byla jasná už před cestou do Senegalu.

My jsme se zaměřili jednak na vyřešení humanitárního případu a propuštění Ilji Mazánka a věnovali jsme se tomu, aby se projekt regionálních letišť mohl dokončit, což má samozřejmě významný vliv i na aktivity společnosti Transcon, i na úhradu již provedených prací na letišti v Matam, protože od srpna loňského roku k žádným úhradám nedošlo ve prospěch společnosti Transcon.

Jde o to, aby se opravdu v tomto směru podařilo tahle dvě letiště se vším všudy dokončit. Zároveň jsme zmiňovali další dva velké projekty, a to je dodávka letadel L410NG pro senegalskou vládu, kdy senegalská vláda dala jasně najevo, že stojí o to dodat a dokončit kontrakt se vším všudy. Stejně tak vyjádřila v tomto směru spokojenost s dodávkou autobusů společnosti Iveco, vyrobených ve Vysokém Mýtě pro samotný Dakar.

X Vzhledem k současnému dění, považujete Senegal za vhodnou destinaci pro české investice a investory?

Stěžejní bude, zda se naplní všechny přísliby senegalské strany. To znamená vyřešení humanitárního případu, propuštění Ilji Mazánka a samozřejmě funkční kroky k tomu, aby se podařilo projekt letiště dokončit. To jsou základní předpoklady i pro další aktivity Hospodářské komory.

 Konec konců viceprezidentka Jana Havrdová byla na misi se mnou, protože byla spojená zároveň s cestou do Maroka. I ona ministrovi dopravy dala jasně najevo zájem české strany, aby byl Ilja Mazánek co nejrychleji propuštěn i jako významný představitel hospodářské komory.

Zároveň dala také jasně najevo, že pro další pokračování obchodních vztahů mezi senegalskou stranou a mezi českými firmami je tohle důležitý signál do budoucna. Na druhou stranu Senegal je nepochybně v tomto směru z hlediska dalších příležitostí velmi zajímavým místem i pro rozvoj českých aktivit a českých investic.

 X X X

 Počítače z českotřebovské dopravky pomohou ve školách na Koločavě

 V rámci dlouholetých vztahů mezi Pardubickým krajem a Zakarpatskou oblastí se v minulosti podařilo na Koločavě, která je známá mimo jiné z děl spisovatele Ivana Olbrachta, opravit místní polikliniku či střechu na mateřské škole. Pacientům z okolí také již několik let slouží sanitka vyřazená z majetku krajské záchranky. Dnes zástupci kraje předali koločavským školám 20 počítačů a monitorů, které již v rámci pravidelné obměny neměly uplatnění na Střední škole technické a dopravní Gustava Habrmana v České Třebové.

 „Pomocí Koločavě začala v roce 2013 naše spolupráce se Zakarpatskou oblastí. Situace v horských regionech byla složitá vždy i před válkou, a proto se na ně v rámci naší pomoci zaměřujeme. Na Koločavě jsme pomohli opravit polikliniku, dovybavili ji přístroji nebo sanitním vozem vyřazeným v rámci naší krajské záchranky. Velkým problémem je nyní stav hlavní školy z roku 1976 pro tisíc dětí, kde je nutné řešit střechu, okna, systém vytápění a tělocvičnu. Rozpočet přesahuje 54 milionů hřiven, což jsou dva roční rozpočty celé obce, která má přes devět tisíc obyvatel. Z rozpočtu však na investice nezbývá téměř nic. Budeme proto jednat s vedením oblastní rady o možné podpoře také z jejich strany,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

 Zástupci kraje v rámci výběru projektů vhodných k podpoře v roce 2025 přivezli do dvou koločavských škol 20 počítačů do učeben informatiky ze Střední školy technické a dopravní Gustava Habrmana v České Třebové. „V rámci pravidelné obměny techniky na našich školách máme k dispozici počítače několik let staré, které již nepotřebujeme, ale na Koločavě mohou dobře sloužit, protože se místní děti učí na počítačích dvacet let starých, které už často nespustí potřebné vzdělávací programy,“ řekl hejtman Martin Netolický. Mgr. Dominik Barták