Bývalý americký zpravodajský důstojník Scott Ritter čeká konfrontaci mezi Donaldem Trumpem a hluboce zakořeněnými elitami, které „se honí za monstry a přízraky v zahraničí“, zatímco doma napáchaly více škody, „než se Rusku a Číně kdy mohlo zdát“.

Představu o tom, co příští americký prezident Donald Trump chystá, nám přiblížil on sám ve vystoupení na internetu v březnu roku 2023, ve kterém slibuje „naprosté odhodlání zlikvidovat celý globalistický neokonzervativní establishment, který nás neustále zatahuje do nekonečných válek, předstírá boj za svobodu a demokracii v zahraničí, zatímco tady doma z nás dělá zemi a diktaturu třetího světa“. 

Připomíná to bývalý americký zpravodajský důstojník Scott Ritter v příspěvku Trump versus establishment na platformě Substack.

 Konflikt, který je na cestě, je historický. Autor je přesvědčen, že „Trumpovým cílem je učinit NATO politicky a ekonomicky neudržitelným“. A aby toho dosáhl, musí přimět Evropu, aby souhlasila s vizí, která zvrátí desetiletí politiky vydávající Rusko za existenční hrozbu. To se však neobejde bez souhlasu Kongresu, kde z rozdmýchávání této hrozby mnoho politiků žije.

Dejme prostor Scottu Ritterovi. Trochu jsem ho zkrátil a projasnil a taky proložil zvýrazněním  a mezititulky, aby se v tom čtenář lépe orientoval.

 Trump versus establishment

Donald Trump vstupuje do roku 2025 s mandátem ke změně a doktrínou založenou na mantře „mír prostřednictvím síly“.“ Pravděpodobně největší změnou, o kterou Trump usiluje, je rozvod Spojených států s transatlantickou vojenskou aliancí NATO z dob studené války, která postrádá jakýkoli současný účel kromě podněcování atmosféry konfrontace s Ruskem.

Otázkou zůstává, zda je Trumpův mandát dostatečně silný, aby tento rozvod uskutečnil, a zda zásady „míru“ zvítězí nad zásadami „síly“, pokud bude tento mandát zpochybněn doma i v zahraničí.

Donald Trump je muž s posláním. Je to také muž poháněný egem, které může přesáhnout schopnost národa, do jehož čela bude 20. ledna 2025 postaven. Teď se snaží odpoutat Spojené státy od globálních horkých míst, která určují současné priority národní bezpečnosti USA. Zároveň však prosazuje zcela novou zahraniční politiku americké dominance nad bezprostředními sférami strategických zájmů USA. Tam najdeme i agresívní návrhy územní expanze Spojených států o Grónsko a Panamský průplav.

Návrat k normálním vztahům s Ruskem

Snahou o ukončení ukrajinského konfliktu bez dosažení základních cílů USA a jejich západních spojenců, konkrétně bez strategické porážky Ruska, Trump otevírá dveře potenciální normalizaci vztahů mezi Ruskem a USA a potažmo Ruskem a Evropou.

Jedná se o dvoustupňový proces. V první řadě musí Trump najít formulaci pro ukončení konfliktu, která uzná realitu vítězství Ruska nad kolektivním Západem. To znamená, že Rusko bude muset získat naprostou většinu toho, o co tam usiluje – žádné členství v NATO, uznání ruské svrchovanosti nad Krymem, Chersonem, Záporožím, Doněckem a Luganskem, zrušení všech sankcí a politická kontrola toho, co na Ukrajině zbývá, včetně ústavních změn vyžadujících tzv. denacifikaci.

Trump bude takovou dohodu propagovat jako velké vítězství, a protože sám tento konflikt nepodpořil, měl by být oceněn za sjednání míru.

Rozvod USA s NATO

Další krok je možná nejnáročnější: rozvod Spojených států s NATO.

Konflikt na Ukrajině zdůraznil skutečnost, že po skončení studené války je NATO organizací, které chybí životaschopné poslání. Z někdejší obranné aliance zaměřené na ochranu západní Evropy před sovětskou expanzí se NATO stalo nástrojem zahraničního avanturismu pod vedením USA. Proto od něj chce Donald Trump odejít.

Potíž je v tom, že politické a ekonomické elity Evropy, které jsou zodpovědné za to, že se NATO nechalo přeměnit na nástroj amerického impéria, se této Trumpově strategické vizi jen tak snadno nepodvolí. Evropa už se připravuje na snižování amerických investic do aliance, ale chce tomu čelit tím, že bude sama posilovat obranu Evropy na modelu hrozeb, který se Trump snaží zlikvidovat.

Evropa však není schopna nést finanční břemeno takového podniku. Jakákoli snaha o vybudování nové masivní evropské armády určené ke konfrontaci s vykonstruovanou ruskou hrozbou bude vyžadovat přesun fiskálních zdrojů mimo okruh sociálních a infrastrukturních investic, které většina evropského obyvatelstva od svých vlád požaduje. To se rovná politické sebevraždě.

Trumpovým cílem je učinit NATO politicky a ekonomicky neudržitelným. Aby toho dosáhl, musí přimět Evropu, aby souhlasila s vizí, která zvrátí desetiletí politiky považující Rusko za existenční hrozbu, a musí pro to také získat podporu Kongresu.

Je nepravděpodobné, že by Evropa odešla pokojně. Místo toho nastane období politických a ekonomických otřesů, protože hluboce zakořeněné elity se budou snažit udržet si své mocenské pozice a vliv tváří v tvář neúprosné geopolitické realitě, která diktuje opak. Německo, Francie a Velká Británie – tradiční jádro evropské politické, hospodářské a vojenské moci – procházejí zřejmě nezvratným úpadkem, což vyvolává vnitropolitické důsledky, které se nakonec pro současnou vládnoucí třídu stanou osudnými.

Váleční štváči se budou bránit

Jednou z největších překážek, kterým Trump čelí při snaze dohlížet na to, co se rovná eutanázii poválečných evropských mocenských struktur, není evropský kontinent, který je upřímně řečeno prakticky bezmocný, aby takovému výsledku zabránil tváří v tvář americké lhostejnosti, jež se projevuje odmítnutím převzít náklady spojené s udržováním aliance NATO.

Trump bude spíše čelit nátlaku ze strany Kongresu. Desítky let symbiotického vztahu mezi těmi, kdo ovládají moc peněženky, a těmi, kdo jsou zodpovědní za obranu národa, tam vytvořily ekonomiku založenou na válce, která se živí konflikty podporovanými zvolenými úředníky, jejichž pozice je závislá na podpoře třídy válečných štváčů.

To je přesně ta hrozba pro americkou demokracii, před kterou varoval prezident Dwight Eisenhower ve svém projevu na rozloučenou k národu v lednu 1961. Trump tuto hrozbu vyjádřil ve videoprohlášení zveřejněném 17. března 2023: „Náš zahraničněpolitický establishment,“ prohlásil Trump, „se stále snaží zatáhnout svět do konfliktu s jaderně vyzbrojeným Ruskem na základě lži, že Rusko představuje naši největší hrozbu. Ale největší hrozbou pro západní civilizaci dnes,“ poznamenal Trump, „není Rusko. Je to pravděpodobně více než cokoli jiného my sami a někteří strašní, USA nenávidějící lidé, kteří nás reprezentují.“

Ti doma jsou horší než Čína a Rusko

Trump přislíbil „naprosté odhodlání zlikvidovat celý globalistický, neokonzervativní establishment, který zemi neustále zatahuje do nekonečných válek, předstírá boj za svobodu a demokracii v zahraničí, zatímco doma z nás dělá zemi a diktaturu třetího světa“.

Trump dodal, že je třeba znovu prozkoumat úlohu NATO a že podobně je třeba zrevidovat ministerstvo zahraničí, „byrokracii obrany“ a zpravodajské služby. Trump tento „establishment“ obvinil, že chce „promrhat všechny americké síly, krev a bohatství, honí se za monstry a přízraky v zahraničí a odvádí tak pozornost od spouště, kterou vytváří tady doma“. Tyto síly,“ uzavřel Trump, „páchají na Americe větší škody, než se Rusku a Číně kdy mohlo zdát.“

Sázky v této hře o politickou nadvládu jsou tak vysoké, jak jen mohou být – ponechán bez kontroly by „establishment“ mohl Spojené státy velmi dobře zavést na cestu nevyhnutelného jaderného konfliktu s Ruskem. Trump vyjádřil přání vydat se jinou cestou. Jeho mantra „mír skrze sílu“ je však dvousečnou zbraní.

 Soustřeďme se na sousedy

Trumpova strategická vize se zřejmě snaží vyměnit ztrátu transatlantického spojenectví za prosazení nové Monroeovy doktríny, v níž Spojené státy vládnou i nad americkými sousedy na severu a jihu.

Trumpův gambit je založen na tom, že Kongres bude ochoten přijmout navrhované získání Grónska a deklarované znovuzískání Panamského průplavu, jakož i příslib americké nadvlády nad severoamerickým a jihoamerickým kontinentem jako spravedlivou výměnu za ztrátu Evropy.

Rusko odmítlo mírový návrh sestavený Trumpovým týmem pro národní bezpečnost, což se s největší pravděpodobností ukáže jako fatální pro Trumpův deklarovaný cíl ukončit ukrajinský konflikt v „první den“ jeho prezidentství. Kéž by to bylo tak snadné! Skutečnost je taková, že ukončení ukrajinského konfliktu za podmínek přijatelných pro Rusko může velmi dobře trvat šest měsíců až rok po Trumpově přísaze.

Trump by udělal dobře, kdyby s Rusy jednal včas a realisticky, aby boje skončily v co nejkratší době. Teprve poté může zahájit proces rozvodu Spojených států s nefunkčním svazkem, který udržují s NATO. A jako každý dlouhodobý vztah bude i tento rozvod trvat dlouho. Rozpad NATO je však po ukončení konfliktu na Ukrajině téměř jistý.

Trump pak může řízení předat svým „právníkům“ a pokračovat v námluvách dobytí Velké Ameriky. Což samozřejmě přináší zcela jiný význam výrazu „Make America Great Again“.

 Je to pěkný nářez, jak to vidí Scott Ritter. Nemusím souhlasit se vším, třeba autorovo tvrzení, že „Německo, Francie a Velká Británie, tradiční jádro evropské politické, hospodářské a vojenské moci, procházejí zřejmě nezvratným úpadkem,“ bych považoval za přehnané. Může být projevem tradiční přehlíživosti amerických autorů vůči evropským partnerům. Podle mého názoru prožíváme technologický a společenský předěl, který nás zásadně změní, ale nezabije, posílí. Jen doufejme, že nikoliv k válkám po celém světě. Nikoliv k budování impérií.

Základní logika epochy je jasná. Teď se začneme rozdělovat na ty, kdo jsou pro a kdo proti. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 TRUMP  O  VÁLCE  NA  UKRAJINĚ

 Válka na Ukrajině může být mnohem horší, obává se Trump. Prozradil, jak to má s Putinem

Válka na Ukrajině je nyní mnohem komplikovanější, řekl během úterního projevu před novináři zvolený prezident USA Donald Trump a současně varoval, že konflikt může přerůst do mnohem horší podoby. Ohledně vývoje války také prozradil, že šéf Kremlu Vladimir Putin by prý rád zasedl k jednání. Trump mimo jiné zkritizoval dosluhujícího prezidenta Joea Bidena za to, že jeho taktika ohledně Ukrajiny je neefektivní. Projev ve vysílání CNN Prima NEWS zhodnotil politický komentátor Roman Joch.

Konflikt na Ukrajině, který v únoru bude trvat již tři roky, je podle Trumpa nyní mnohem složitější. „Může eskalovat až do stádia, které bude mnohem horší než současný stav,“ zdůraznil v projevu ve svém floridském sídle Mar-a-Lago.

 Přítomní novináři se ho rovněž zeptali, zda hodlá jednat o vývoji na Ukrajině i s Putinem. „V tuto chvíli to není možné říct, ale vím, že ruská hlava státu se chce setkat. Nemyslím si, že by bylo vhodné s ním zasednout k jednomu stolu až do mé inaugurace 20. ledna, což je mi ale proti srsti, jelikož každý den umírá mnoho mladých lidí,“ posteskl si podle webu CNN Trump.

„K tomuto konfliktu nikdy nemělo dojít. Garantuji vám, že kdybych stál v čele Spojených států v tu dobu já, nic z toho by se nestalo,“ nechal se slyšet. V návaznosti na to zkritizoval dosluhujícího prezidenta Bidena za jeho vyjednávací strategii s Ukrajinou.

  Pokud Hamás nepropustí rukojmí, propukne peklo, slíbil Trump. Sdělil i jeho možný termín

Na mušku si vzal i další diplomatické kroky šéfa Bílého domu. Zmínil také jeho řešení situace v Afghánistánu, odkud se v roce 2021 na základě dohody stáhly američtí vojáci. Opřel se do něj i kvůli Rusku a Sýrii.

„Za mé administrativy jsme porazili Islámský stát, nebyly žádné války. Teď vstupuji do úřadu v době, kdy hoří svět kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu a dění na Blízkém východě,“ uvedl také.

Trump rovněž apeloval na členské státy NATO, aby výrazně zvýšily své výdaje na obranu – místo nynějších dvou procent požaduje pět. „Všichni si to přece mohou dovolit,“ dodal.

Přichází nový šerif Trump?

Zvolený prezident rovněž pohrozil Panamě, když na otázku ohledně získání tamního průplavu nevyloučil, že by Spojené státy mohly nasadit vojenský či ekonomický nátlak. Stejně reagoval i v otázce Grónska, jež územně spadá pod Dánsko.

Podle komentátora Jocha však Trump na podobné cíle nedosáhne. „Počítá se s tím, že pokud by vypukl nějaký větší vojenský konflikt na geopolitickém poli, USA okamžitě obsadí logistický uzel v Panamě. Ohledně Grónska je to složitější – muselo by souhlasit Dánsko, jenže k tomu nikdy nedojde. Jinou cestou by bylo referendum mezi obyvateli autonomního území, ale ani to by nejspíše nedopadlo z hlediska záměrů Trumpa dobře,“ upozornil Joch ve vysílání CNN Prima NEWS.

CNN: Trump zvažuje vyhlášení stavu národní ekonomické nouze. Získal by tím cenný nástroj

Trump také řekl, že pokud radikálové z Hamásu, kteří operují v Pásmu Gazy, nepropustí do inaugurace zajaté rukojmí, dojde na Blízkém východě „k ohromnému peklu“. Joch zdůraznil, že republikán chce nejspíše rétoricky vyvolat u radikálů strach.

„Není zřejmé, co by USA mohly udělat více než Izrael pro porážku Hamásu. Všechna tato silná tvrzení ale především míří k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a čínské hlavě státu Si Ťin-pchingovi v duchu: ‚Podívejte se, do města přichází nový šerif, který není tak letargický jako Biden‘,“ dodal Joch.

 X X X

ZEMAN:  UŽ  ŽÁDNOU  ŠANCI  FIALOVI,  V  MLADÉ  FRONTĚ  ŘEKL

Fiala zničil tuto zemi, Pavel je loutka vládnoucí moci, říká v Rozstřelu Zeman

 Miloš Zeman přijal pozvání do pořadu Rozstřel na iDNES.cz. V rozsáhlém rozhovoru s moderátorem Vladimírem Vokálem zhodnotil práci nejvyšších ústavních činitelů, vysvětlil, proč se přeměnil v konzervativce, a přesto zůstal ateistou, označil progresivismus za novodobý mor, Donalda Trumpa za autoritáře a Vladimir Putin podle něj ztratil veškerou sebereflexi.

 X Měl by podle vás Petr Fiala dostat ještě jednu vládní šanci?

Ne, neměl by dostat žádnou novou šanci. Zničil tuto zemi a koneckonců i svoji vlastní stranu natolik významně, že by v tom neměl pokračovat.

X Proč vlastně nechodíte na předávání státních vyznamenání 28. října?

Protože se, Vladimíre, známe tak dlouho a dnes jsme se viděli po více než patnácti letech, tak ze sentimentálních důvodů poruším větu, kterou jsem sám řekl několikrát, tedy že o Petru Pavlovi dobře mluvit nemohu a špatně mluvit nechci.

Tedy proč tam nechodím: Nechci se účastnit nudného frázovitého projevu, deklamovaného ze čtecího zařízení. A nechci se účastnit vyznamenávání lidí, z nichž některými, nikoliv všemi, hluboce pohrdám. Stačí vám to?

Fiala zničil tuto zemi, Pavel je loutka vládnoucí moci, říká v Rozstřelu Zeman

 X A je, nebo není Petr Pavel dobrým prezidentem?

Není, protože je to loutka vládnoucí moci. Prezident je nejvýznamnější politická funkce a na tuto profesi je třeba mít vzdělání a zejména praktické zkušenosti. A Petr Pavel, i když může být velmi dobrý voják, v politické profesi nemá ani jedno, ani druhé.

X Rozsáhlejší rozhovor jsme spolu vedli před více než patnácti lety, kdy jste byl evropský federalista a hájil jste euro, byl jste politickým oponentem Viktora Orbána nebo současného polského prezidenta Dudy. Co se to s vámi politicky za tu dobu stalo?

Začněme u EU, Vladimíre. Principy Evropské unie mi byly od začátku sympatické, a proto jsem byl eurofederalista. Ale reálná pravidla jejího fungování, včetně kvality jejích vedoucích osobnosti, mě nakonec vedly k přesvědčení, že Evropa národních států podle de Gaullova modelu je daleko nosnější, protože neobsahuje taková rizika, jaká představuje současná Evropská komise pod vedením paní Uršuly (von der Leyenové, pozn. red).

X A euro? Ještě nedávno jste jej hájil.

Můj vztah k euru se změnil v okamžiku, kdy nešťastná Evropská komise zavedla evropský stabilizační mechanismus, tedy v souvislosti s Řeckem a s financováním jeho dluhů.

Podobný scénář hrozí i jiným státům. A zemím, jako je Česká republika, naopak hrozí, že tyto dluhy budou platit za jiné. A pak je tu možnost depreciace (oslabení) a apreciace (posílení) národní měny.

Na rozdíl od situace, kdy jste svázán jednotným kurzem, to může být u eura významná součást hospodářské politiky. A jak říkal Winston Churchill: jen idiot nemění své názory.

 X A co Viktor Orbán? Prezident Duda? To byli vaši pravicoví oponenti. Dnes jsou to vaši přátelé, se kterými máte společné postoje.

Totéž byste mohl říct i o Spojených státech. Moje odpověď je poměrně jasná: je to konzervatismus. Není totiž jen pravicový konzervatismus, ale jak správně říká Kateřina Konečná, může být i levicový konzervativismus.

A proč mi jsou třeba Orbán nebo další sympatičtí? To vyplývá z našeho společného nepřítele, kterým je progresivismus. Nemám rád, když se označuje progresivismus jako levicový, to je nálepka. Není ani levicový, ani pravicový, protože ani levice nebo pravice nehlásá devadesát pohlaví.

Progresivismus je novodobý mor

Jen bych uvedl na pravou míru, že progresivismus nemluví o devadesáti pohlavích, ale o genderech, identitách.
Podle mě je progresivismus jakýsi mor nebo rakovina současné příliš hedonistické západní společnosti. Je to neúcta k tradicím, neúcta k národu, neúcta k elementárním hodnotám, jako je rodina, a tak bych mohl pokračovat dál a dál.

Takže najednou lidé na opačných stranách barikády našli společného nového nepřítele, který předtím neexistoval. A progresivismus v podstatě ohrožuje standardní rodinu. Koneckonců rodina je přece muž, žena a děti.

Když to popřete, tak odsuzujete lidstvo k vymírání. Já jsem velmi tolerantní vůči lesbám i homosexuálům. Ale jiné formy partnerství neumožňují přirozenou fyzickou reprodukci populace.

 Ale máte tady duhové rodiny a homosexuálové i lesby děti mají.
Dobře, ale nezapomeňte na elementární poznatek: v rodině je otcovský a mateřský princip. Obě dvě tyto role by se měly v ideálním případě doplňovat.

X Ale vy jste přece byl vychováván maminkou.

Ano, pouze maminkou.

X A já zase jen tatínkem.

No, vidíte. A jak jsme oba dopadli. Jsme tak trochu šáhlí, ne?

X Myslím, že nakonec jsme nedopadli tak špatně.

Tak jistě, žijeme. To je základ.

X Ale zpět k tématu. Takže jste konzervativec?

Ve své poslední knížce říkám, že jsem levicový konzervativec.

X Ale jste stále ateista?

Ano. Vždycky svému příteli, kardinálu Dukovi, říkám, že jsem tolerantní ateista. Dokážu pochopit spíš takovou tu masarykovskou ideu osobního Boha.

X Mimochodem právě Masaryk velmi často vystupoval proti tomu, čemu říkal církevnictví. A přitom byl hluboce věřící.

 Jen idiot nemění své názory, parafrázoval v Rozstřelu Miloš Zeman Winstona Churchilla.

X A co na to říká Dominik Duka?

Jednou jsem ho požádal o požehnání a on říkal: Miloši, ty jako ateista požehnej zase mně. A učil mě, jak se to dělá. Říkal, že křížky na čelo se musí dělat palcem, a ne ukazováčkem a že musím pořádně přitlačit.

X Ustupuje podle vás liberální demokracie a nastupuje éra autoritářství?

Když budeme mluvit třeba o Donaldu Trumpovi, který je svým způsobem autoritář, tak na příkladu Spojených států amerických můžeme říci, že liberální demokracie odchází.

X Ale proč?

Moje odpověď bude velice prostá. Celý svůj politický život zastávám názor, ve kterém se utvrzuji, tedy že nejdůležitější jsou v politice silné osobnosti. A teď se podívejte na americkém příkladě na tamní osobnosti liberální demokracie.

Kamala Harrisová byla čtyři roky viceprezidentkou a nic neudělala, není za ní žádná stopa kromě hýkavého smíchu, jak říká Donald Trump. Ale když ji postavíte proti Trumpovi, tak neprohrává liberální demokracie ve střetu s autoritářstvím. Prohrává neschopná politička ve střetu se schopným byznysmenem.

X Takže liberální demokracie nemá podle vás prohráno?

Nemá. Ale bude muset najít silné osobnosti. Zatímco autokraté musí prokázat, že jsou silnými osobnostmi.

Srdce mi stále bije nalevo

X Vraťme se k levicovému konzervativismu. V čem jste vlastně zůstal levicový?
Moje srdce stále bije nalevo a myslím si, že jsem sociálním demokratem nikoliv jenom proto, že jsem byl předsedou sociální demokracie, ale proto, že hodnota solidarity je naprosto nezbytná.

X Ale také jsem vždy vyznával zásadu slučitelnosti této hodnoty s hodnotou individuálního úspěchu. Ostatně, kde lze najít průnik těchto množin? Tím průnikem je filantropie.

Progresivní zdanění bývá někdy vydáváno za projev závisti za úspěch, ale není tomu tak. Je to spíš pokus snížit rozdíly mezi sociálními vrstvami nebo skupinami, aby mezi nimi nevznikl zničující konflikt. A také si myslím, že levice může koexistovat s pravicí, ostatně já jsem taky docela dobře koexistoval s Václavem Klausem a on se mnou.

 X Jak se díváte na integrační snahy na levici? Na možnou spolupráci SOCDEM a KSČM?

Mluvil jsem s Kateřinou Konečnou i Janou Maláčovou. Myslím si, že se dokážou dohodnout.

X Kateřina Konečná několikrát řekla, že chce sjednotit levicové vlastence. Nepřipadá vám pojem vlastenectví vyprázdněný?

V okamžiku, kdy žijete v mírumilovné společnosti, v mírovém světě, kdy vás nikdo neohrožuje, je to zbytečný pojem, neřekl bych prázdný. V okamžiku, kdy je vaše země ohrožena, a to ohrožení nemusí být nutně jenom vojenskou agresí, například to může být migrace, zejména když jsou migranti z jiného kulturního okruhu jako v případě muslimů, tak vlastenectví přestává být vyprázdněným pojmem a stává se pojmem zatraceně aktuálním.

X Po odchodu ze sociální demokracie jste kandidoval za SPO (Strana práv občanů). Která si dala do názvu vaše jméno – Zemanovce. Řekněte mi upřímně: to vám nepřipadalo divné?

Byl jsem proti tomu. Ale pokud se domnívali, že jim to prospěje, a ono jim to možná trochu prospívalo, tak jsem nakonec pokrčil rameny.

Ta strana bohužel trpěla tím, čím trpí většina stran. Tedy že v okamžiku, kdy šla nahoru a kdy průzkumy ukazovaly, že by se možná dostala do Sněmovny, tak se tam začali hádat o místa na kandidátkách, a dokonce se to medializovalo. A voliči pochopitelně nemají rádi strany, které se uvnitř hádají. Ale já jsem té straně vděčný, protože nesporně pomohla při organizaci obou prezidentských kampaní.

 Patolízalství a novinářské kurvy

X A to vám nevadilo patolízalství? Když se někdo chová jako šplhoun, který se chce zavděčit?

Jistě že mi to vadí. Ale víte, kde je patolízalství největší? U novinářů. Vy se zabýváte, Vladimíre, Francií, viďte? Tak asi víte, co to byl Moniteur.

Jistě, Le Moniteur Universel, noviny Francouzské revoluce.
Dobrá, teď nebudu útočit na vaši profesi, teď budu konstatovat fakta. Když Napoleon uprchl z Elby a pochodoval na Paříž, první den zněly titulky Moniteur: Uchvatitel se zmocnil Marseille. Další den: Krvavá bestie postupuje na Lyon. Další den už to byl Napoleon Bonaparte bez jakýchkoliv adjektiv a poslední den: Celá Paříž nadšeně uvítala jeho císařské Veličenstvo.

To psali stejní novináři. Takže novináři jsou, s prominutím a ne všichni, prodejné kurvy, presstituti. V mnoha případech, ne ve všech, je to označení hluboce pravdivé.

X Jako novinář tyto výrazy nepoužívám. Ale je to na vás, je to vaše licence. Mě spíš zajímají jiní patolízalové: v SPO, možná i v dalších stranách. Nevím, třeba v SPD, PRO, kteří za vámi chodili a prosili vás, abyste je podpořil. Neříkejte mi, že tohle patolízalství nevidíte?

Ale samozřejmě, že ano. Jenomže na rozdíl od vás, který tyto strany nezná tak důkladně a nezná je všechny, mohu říci z pětatřicetileté politické zkušenosti, že v každé straně najdete strašnou spoustu patolízalů a musíte se s tím smířit a musíte s nimi umět pracovat a jejich patolízalství využít pro užitečný cíl.

X Když už o SPO hovoříme: USA uvalily sankce na advokáta, jehož firmy sponzorovaly SPO. Je to advokát Fabio Delco. Co tomu říkáte?

Já jsem to zaregistroval před dvěma nebo třemi dny. Mohu konstatovat, že toho advokáta neznám. A je zajímavé, že by americký advokát organizoval ruské firmy.

Jo, připadá mi to trochu jako nelogická kombinace. Ale protože o tom nic nevím, nechci patřit mezi politiky, kteří široce hovoří o věcech, o kterých nejsou dostatečně informováni. Nevím, kdo to byl a celé mi to tak trochu připadá jako přitažené za vlasy.

X Už jste se mnohokrát vyjádřil k situaci na Ukrajině. Kdysi jste napsal knihu „Jak jsem se mýlil v politice“. Vzpomínám si na vaše vřelé debaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. To jste tehdy skutečně netušil, jaký opravdu je?

Znáte přece Peterův princip, že každý člověk v kariérním žebříčku stoupá tak dlouho, až dosáhne příčky, na které není schopen vykonávat kompetentně svoji funkci? Když tedy politik získá absolutní moc, což je příklad Vladimira Putina, tedy moc, která není kontrolována žádnou vnější silou, tak se dostane do pokušení, které se dá nazvat ztrátou odborné kompetence, chcete-li ztrátou sebereflexe.

Putin byl zpočátku reformátor. V politických začátcích se hlásil k Západu, dokonce byl ochoten vstoupit do NATO. A možná, že byla chyba, že byl odmítnut. Vladimir Putin tedy ne kvůli uražené ješitnosti, to bych ho diskreditoval, ale z pocitu všemocnosti, že se mu řada věcí podařila, dospěl k názoru, že si může dovolit udělat další krok. A to byla agrese vůči Ukrajině.

Udělal podle mě strategickou chybu, o které jsem kdysi řekl, že mu zlomí vaz. Zatím je jeho vaz v pořádku, ale myslím si, že dříve nebo později ukrajinský konflikt povede k otřesům, které mohou Vladimira Putina smést. Ale to je prognóza, která se opírá o řadu zamlčených předpokladů.

 X A jak v této souvislosti hodnotíte cestu slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy? Myslíte si, že je správné jednat právě teď s Putinem?

Samozřejmě že je to správné, protože lidé spolu mají mluvit. Na svých narozeninách jsem blahopřál také Viktoru Orbánovi, že podnikl cestu kolem světa. Nejdříve za prezidentem Zelenským do Kyjeva, potom do Moskvy za Putinem, poté Peking a prezident Si a nakonec skončil na Floridě u Donalda Trumpa.

Takže to částečně udělal i Robert Fico. Lidé, kteří spolu nemluví, tak spolu válčí. A já si myslím, že válčení už tady bylo dost. Jak říkal Masaryk: demokracie je diskuze a dialog je potřebný právě tehdy, když se svým partnerem nesouhlasím.

Přinese Donald Trump v úřadě amerického prezidenta mír na Ukrajinu?
V každém případě přinese oživení v sále. Jestli to bude mír, to nevím. Ale pokud ano, tak to bude mír, který, a to teď neříkám ve zlém, bude založen na vydírání obou stran. To znamená: Rusové, když nebudete jednat, tak dodáme Ukrajině nové a nové zbraně. A Ukrajinci, když nebudete jednat, odepřeme vám jakoukoliv finanční pomoc. A tímto způsobem může vydírání dostat obě strany k jednacímu stolu.

X A věříte tomu, že právě tohle může být úspěšné?

Je to jeho styl jednání, styl zděděný z byznysu a přenesený do politiky a je to styl víceméně úspěšný.

 X  Když budeme pokračovat v názvu vaší knihy „Jak jsem se mýlil v politice“, neobáváte se podobného scénáře jako s Ruskem také s Čínou?

Se současným čínským prezidentem jsem jednal asi pětkrát a mohu říci, že je to silná a výrazná osobnost. Je tam podobný problém jako v Rusku s Ukrajinou a ten problém se samozřejmě jmenuje Tchaj-wan.

Tady asi bude Donald Trump obezřetnější, protože zatímco vůči Ukrajině nemá žádné závazky, tak u Tchaj-wanu Spojené státy několikrát garantovaly jeho suverenitu. Nikoliv nezávislost, ale suverenitu, to jsou dva různé pojmy. Takže kdyby Čína zaútočila na Tchaj-wan, tak to může opravdu vyvolat celosvětový konflikt.

X Jak se momentálně cítíte zdravotně?

Tak dvacet let mě bolí palec u levé nohy. Tři roky mě bolí po špatně ošetřené zlomenině pravá ruka. A to je všechno. Já si nestěžuji. Představte si, kolik mých údů by mě ještě mohlo bolet a nebolí, takže jako životní optimista se z života raduji. Dobré je každé ráno. Pozor, to neplatí v politice, tam se říká: dobrý je každý den.

X A co víno? Cigarety?

Po hospitalizaci jsem půl roku nepil a nekouřil. Pak jsem dospěl k názoru, že když už, pokud jde o ženy, je tato kapitola mého života definitivně uzavřená, tak budu ne otevírat, ale udržovat jiné kapitoly, kam patří alkohol a nikotin. A na rozdíl od některých politiků, kteří šňupou kokain, mně tyto dvě drogy úplně stačí a nechci repertoár těchto drog dál rozšiřovat.

 X X X

 UKRAJINCI  CHTĚJÍ  KONEC  VÁLKY

 Ukrajinští vojáci z první linie: jednejme o konci války. Ať už je jakýkol

Ruské síly teď na Ukrajině postupují nejrychlejším tempem od prvních dnů invaze. Využívají k tomu největší výhodu, kterou Moskva v této válce má: početní převahu. Uvádí to ve své analýze deník Washington Post.

 Jak uvádějí ukrajinští vojáci z první linie: nedostatek zbraní sice přetrvává, ale to není to nejhorší, co je trápí. Tím jsou právě neúnavné útoky, valící se vlna za vlnou, bez ohledu na ztráty. V důsledku toho přetížená a vyčerpaná ukrajinská obrana chtě nechtě slábne.

Mnozí také uvádějí, že museli investovat své vlastní peníze, aby si opatřili slušnější vybavení, jako jsou drony a vozidla, s nimiž jezdí do předních pozic.

X X X

 Ohnivé peklo ničilo sídla celebrit. O domy přišli Hiltonová, Hopkins i Brody

 Požáry v oblasti Pacific Palisades v Los Angeles neušetřily ani domy slavných a bohatých osobností. O dům přišli Anthony Hopkins, Paris Hiltonová, Adam Brody, Spencer Pratt a další. Oheň schvátil taky kostel, který pravidelně navštěvovali Ben Affleck s Jennifer Garnerovou.

 Požáry od úterka pustoší oblast amerického Los Angeles. Tisíce lidí musely opustit své domovy včetně řady celebrit. Některé o svůj majetek přišly.

Požáry zničily plážový dům Paris Hiltonové se třemi ložnicemi a třemi koupelnami, který koupila teprve před čtyřmi lety za 8,4 milionu dolarů.

 O dům přišel i herec Anthony Hopkins, který ho zakoupil v roce 2019. Ben Affleck a Jennifer Garnerová zase přišli o kostel, kam pravidelně chodili.

Plameny zachvátily i domy herečky Anny Farisové, komika Billa Crystala, a bez domova jsou i herci Miles Teller, Eugene Levy a John Goodman. Dům Adama Brodyho a Leighton Meesterové v hodnotě 6,5 milionu dolarů rovněž zničily plameny.

 „Srdcervoucí, zničující, neuvěřitelné. Všechno je pryč. Naše sousedství, naše restaurace. Všichni naši přátelé přišli o všechno,“ napsala exmanželka Arnolda Schwarzeneggera Maria Shriverová.

Herci Jamesi Woodovi se podařilo z oblasti evakuovat. „V tuto chvíli nevím, jestli náš dům ještě stojí, ale bohužel domy v naší malé ulici ne,“ napsal.

 S evakuací pomáhal i představitel policisty Mahoneyho z filmů Policejní akademie Steve Guttenberg. Přeparkovával auta.

„Lidé si berou klíčky s sebou, jako by byli na parkovišti. Tohle ale není parkoviště. Opravdu potřebujeme, aby si lidé přeparkovali svá auta. Pokud tam necháte své auto, nechte tam klíčky, aby člověk jako já mohl vaše auto přeparkovat, aby se tam ty hasičské vozy mohly dostat,“ vyzýval herec prostřednictvím televizní stanice KTLA 5.

Ve čtvrti Pacific Palisades bydlí mnoho dalších amerických hvězd, mezi nimi například Jennifer Anistonová, Bradley Cooper, Tom Hanks, Reese Witherspoonová, Adam Sandler či Michael Keaton. V oblasti má svůj domov i americká viceprezidentka Kamala Harrisová, jejíž dům se má podle informací na sociálních sítích také nacházet v nebezpečné zóně.

Oscaři se odkládají

Americká Akademie filmového umění a věd se rozhodla odložit oznámení nominací na Oscary plánované původně na 17. ledna, uvádí CNN s odvoláním na dopis šéfa akademie Billa Kramera.

Akademie ho přesunula na 19. leden, aby její členové mohli déle hlasovat. Mnoho z nich žije v oblasti Los Angeles a nynější přírodní katastrofa se jich nějakým způsobem dotkla nebo se museli rovnou evakuovat.

Požáry už zničily na dva tisíce staveb a v noci na čtvrtek zachvátily také známé čtvrti Hollywood Hills a Studio City neodmyslitelně spojené s filmovým průmyslem. Požár pojmenovaný Sunset Fire řádil nedaleko slavného amfiteátru Hollywood Bowl a necelé dva kilometry od hollywoodského Chodníku slávy.

V ulicích kolem Graumanova čínského divadla, kde se konají filmové premiéry, a muzea Madame Tussaud stála auta v dopravních zácpách, zněly sirény a přelétaly nad nimi hasičské helikoptéry, píše agentura AP.

X X X

 V Kicklovi by EU získala dalšího Orbána, obrat ve Vídni straší i německé strany

 Stále reálnější pravděpodobnost, že se lídr nacionalistických Svobodných (FPÖ) Herbert Kickl stane rakouským kancléřem, znepokojuje Brusel i Berlín. Podle portálu Politico by z Kickla prakticky mohl vyrůst druhý maďarský premiér Viktor Orbán, který je dlouhodobým trnem v patě EU. V Německu politici před volbami zmiňují Rakousko jako varovný příklad vzestupu proruských sil.

 Rakouská lidová strana (ÖVP) přijala nabídku lídra FPÖ jednat o společné vládě. Svobodní bývají označováni jako pravicoví populisté a pokud koalice vznikne, bude Kickl prvním kancléřem za tuto stranu v dějinách alpské republiky.

Politico připomíná, že Kickl se netají obdivem k maďarskému premiérovi. Lze tedy předpokládat, že by následoval svůj vzor a též rozčiloval Brusel svými euroskeptickými projevy, porušováním právních pravidel EU vztahujících se k migraci a flirtováním s Moskvou.

Portál upozorňuje, že nejenže je Kickl na cestě se stát novým Orbánem, ale mohl by se s tím starým i spojit. „Maďarsko a Rakousko by společně mohly být silou, se kterou je třeba počítat,“ varuje Politico.

 Ačkoliv Orbán dokáže EU svými politickými kroky zatápět, pod tlakem Bruselu se musel častokrát sklonit. Ve spolupráci s významným spojencem by mohl účinněji a ve větší míře bojkotovat mnohé evropské politické iniciativy.

Obětí takového spojenectví by byla především Ukrajina. FPÖ se podobně jako maďarský vládní Fidesz staví proti vojenské pomoci Kyjevu, sází na levný ruský plyn, odmítá sankce EU proti Rusku a obviňuje Brusel, že svými kroky riskuje třetí světovou válku.

Politico dodává, že tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Rakousko po boku Maďarska a Slovenska zřejmě rozšíří řady států EU vstřícných k Moskvě. Další zemí může být podle portálu Česko, pokud by zde v letošních volbách zvítězil bývalý premiér Andrej Babiš, který od podle kritiků stále zřetelněji nastupuje na protiukrajinskou vlnu.

Německé zděšení nad vývojem u sousedů

A ačkoliv v sousedním Německu podle průzkumů v únorových spolkových volbách pravděpodobně zvítězí opoziční unie CDU/CSU, jež vyjadřuje odpor k Rusku a patří do evropského mainstreamu, německé strany se obávají scénáře, kdy by protiimigrační a proruská AfD dokázala po vzoru FPÖ využít neschopnost politických uskupení dohodnout se.

Právě tak, jako se to stalo v Rakousku, kde ztroskotal pokus o vytvoření koalice lidovců, sociálních demokratů (SPÖ) a liberální strany NEOS a následně i pokus o vládu ÖVP a SPÖ. Podle AfD by naopak mělo Rakousko být pro budoucí koaliční jednání v Německu vzorem.

 Podle bavorského premiéra a předsedy konzervativní Křesťansko-sociální unie (CSU) Markuse Södera je aktuální vývoj v Rakousku důvodem ke znepokojení. Opakovaně se přitom vyjadřuje proti koalici CDU/CSU a Zelených, která by mohla být jednou z možností povolebního uspořádání. „Rakousko ukázalo, kam černo-zelená koalice vede: jen k extrémnímu posílení jiných sil, v rakouském případě FPÖ,“ tvrdí Söder.

Představitelé Zelených mu striktní odmítání spolupráce vyčítají a varovali před vývojem podobným tomu v Rakousku. „Pokud zvítězí stranická taktika nad schopností kompromisu, triumfují nakonec populisté,“ uvedla spolupředsedkyně strany Franziska Brantnerová.

Södera za útoky na případnou spolupráci CDU/CSU se Zelenými zkritizovala i spolupředsedkyně parlamentní frakce Zelených Britta Hasselmannová. „Po volbách musí být všechny demokratické strany schopny spolu mluvit a dojít ke shodě,“ uvedla.

X X X

 DR:  RATH  USPĚL  U  SOUDCŮ  EU,  V  ČR  ŘEŠIT  FIALA…

Eva Pospíšilová: Rath slaví úspěch u soudu ve Štrasburku, teď je na tahu vláda

 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku přijal stížnost bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Nyní je na vládě, aby se do konce ledna vyjádřila k námitkám. Server iDNES.cz to zjistil z webových stránek soudu. Podle procesních pravidel by Česká republika mohla být vyzvána, aby se pokusila o smír s Rathem.

Soud mimo jiné zajímá, zda bylo v případě Ratha dodrženo právo na spravedlivý proces. „V obdobných případech se evropský soud zabývá otázkou, zda mediální výstupy zástupců státu, justice a výkonné moci mohly ovlivnit veřejné mínění a přesvědčit veřejnost, že obviněný je vinen ze spáchání trestného činu, a to ještě předtím, než o vině rozhodl příslušný soud,“ řekl iDNES.cz Rathův právník Roman Jelínek.

Druhá skupina námitek podané stížnosti podle něj směřuje na nestrannost a nezávislost soudů, které rozhodovaly o trestní věci jeho klienta. „Vláda je vyzvána, aby komentovala únik osobních údajů stěžovatele ze soudu prvního stupně, postup volby a jmenování laických přísedících zasedajících v případě stěžovatele a jejich spojení s regionálním subjektem, který údajně vystupoval jako civilní strana (poškozený) v napadeném řízení,“ stojí v dokumentu evropského soudu v kauze Rath versus Česká republika.

Rath byl odsouzen za korupci a manipulaci při zadávání státních zakázek. Byl zatčen v roce 2012 s krabicí vína se sedmi miliony korun. Nejprve si odpykal 3,5 roku, soud ho na začátku roku 2022 podmíněně propustil. O rok později se dostal do vězení znovu, protože mu soud ve druhé větvi kauzy manipulace při zadávání zakázek ve Středočeském kraji o rok prodloužil už dříve uložený sedmiletý trest. Propuštěný byl v květnu 2023.

Nyní Rath krok evropského soudu přivítal. „Na jednu stranu je to trochu zadostiučinění, že jsem měl ve svých argumentech pravdu, na druhou stranu ty reálné dopady do života toto rozhodnutí neodčiní. Ty prostě jsou, to je realita a tak to i beru,“ řekl iDNES.cz Rath.

Jeho cílem nicméně podle jeho slov není udělat ostudu České republice, že má nefunkční systém, protože není schopna zajistit pravidla spravedlivého procesu. „Proto bych přivítal, kdyby to ministerstvo a vláda byla, řekněme, připravená k nějakému rozumnému smírnému řešení,“ naznačil Rath.

Ministerstvo spravedlnosti reagovalo prohlášením, že „jednání o smírném urovnání jsou důvěrná“. „Z tohoto důvodu proto nelze v tuto chvíli sdělit žádné informace k obsahu jednání o smírném urovnání v řízení o stížnosti pana Ratha,“ dodalo.

V roce 2023 soud rozhodl o celkem 343 stížnostech směřujících proti České republice. Porušení shledal jen v 0,6 % případů. Eva Pospíšilová

X X X

 Mexický záliv je starší než USA. Prezidentka se postavila Trumpovi

 Reuters: Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová odmítla úterní návrh budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa na přejmenování Mexického zálivu. Sheinbaumová poukázala, že tento název se vyskytuje od roku 1607 a je oficiálně uznávaný OSN. Prezidentka také odmítla Trumpův výrok, že v Mexiku vládnou drogové kartely.

 Budoucí americký prezident Trump v úterý oznámil, že chce přejmenovat zmíněnou část Atlantského oceánu na Americký záliv. To Sheinbaumová odmítla. „Mexický záliv je mezinárodně uznávaným názvem,“ poukázala prezidentka. Při tiskové konferenci nechala ukázat reprodukci mapy z roku 1607, kde se název Mexický záliv již vyskytuje. Mexičtí představitelé poukázali, že název je tak výrazně starší než samotné Spojené státy, které vznikly v roce 1776.

Sheinbaumová také odmítla Trumpův výrok, podle kterého v Mexiku vládnou drogové kartely. „Domnívám se, že prezident Trump je špatně informovaný,“ uvedla prezidentka s tím, že „v Mexiku vládne lid“.

V některých částech Mexika je však výskyt drogových kartelů velmi silný a zločinecké organizace ovlivňují řízení některých úřadů skrze výhrůžky, korupci či vraždy. Mexiko se už mnoho let snaží aktivity kartelů omezit a snížit kriminalitu v zemi. To za svůj cíl označila i Sheinbaumová, která krátce po vstupu do úřadu loni v říjnu představila svou bezpečnostní strategii.

Sheinbaumová zopakovala, že Mexiko chce mít konstruktivní vztahy s novým americkým prezidentem. Ten zemi pohrozil zavedení cel po vstupu do úřadu a někteří Trumpovi spolupracovníci v uplynulých měsících uvažovali o vojenských operacích proti drogovým kartelům v Mexiku. Trump také uvedl, že kartely nechá označit za teroristickou organizaci, což by podle analytiků mohlo vojenské údery umožnit.

Perský, či Arabský záliv?

Spory ohledně správného názvu průlivů nejsou ničím novým. Například v roce 2023 při příležitosti tradičního blízkovýchodního fotbalového mistrovství Arabian Gulf Cup v Iráku opět vypukl spor mezi Íránem a arabským světem. Írán žádal, aby se Arabskému záliv říkalo Perský, přičemž odkazoval na historické dokumenty. OSN uznává, že termín je prvně spojen s perským králem Dareiem I. a používá proto označení Perský záliv.

Termín Arabský záliv vzešel později, v době nacionalistického panarabismu. Arabské země jej od té doby používají. Američtí představitelé jej jako gesto respektu vůči svým arabským spojencům též začali zmiňovat. Nicméně, oficiálně Washington podle doporučení Výboru pro cizí názvy používá označení Perský záliv, přičemž druhý termín je podle něj přijatelný v neformální komunikaci s arabskými činiteli.

Jiným příkladem je Lamanšský průliv. Britové jej označují za Anglický průliv, pro Francouze je La Manche. Většina zemí světa uznává francouzskou variantu, včetně Česka.

X X X

 Sotva odjel čínský ministr, v prezidentském areálu v Čadu stříleli ozbrojenci

V komplexu prezidentského sídla v hlavním městě Čadu Ndjameně se střílelo. Neznámí ozbrojenci vniknuli dovnitř a zaútočili. Po ohlášení útoku přijel k paláci konvoj vojenských vozidel. Situace je podle mluvčího čadské vlády stabilní.

 „Nejde o nic vážného, nepanikařte, situace je pod kontrolou,“ napsal na internetu bez bližších podrobností také čadský ministr pro infrastrukturu Aziz Mahamat Saleh.

Ke střelbě došlo ve 20:45 středoevropského času a přístupové cesty k paláci byly podle agentury AFP posléze uzavřeny.

Incident v Ndjameně se odehrál jen několik hodin po návštěvě čínského ministra zahraničí Wanga I. Ten se v Čadu sešel s několika vládními představiteli, včetně prezidenta země Mahamata Idrisse Débyho.

Do funkce prezidenta Débyho dosadila vojenská junta, která se ujala moci v dubnu 2021 po smrti jeho otce Idrisse Débyho. Ten zemi vládl 30 let. Armáda tehdy slíbila vypsání prezidentských voleb za 18 měsíců, pak ale přechodné období prodloužila až do roku 2024. To vyvolalo v zemi sérii protestů.

Výsledky parlamentních voleb z loňského 29. prosince se čekají tento měsíc. Na konci listopadu Čad oznámil, že končí vojenskou spolupráci s Francií, která trvala 60 let od konce francouzské nadvlády nad touto zemí.

X X X

 Přes 100 000 uprchlíků během tří dnů. Z východu Konga utíkají lidé před bojem armády s povstalci

Konflikt na východě Konga vyhnal z domovů za tři dny více než 100 000 lidí, uvedl Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). V provincii Severní Kivu proti sobě válčí armáda s povstaleckou skupinou M23, kterou podporuje sousední Rwanda. Tuto část Konga sužuje násilí už téměř 30 let kvůli bohatým zdrojům zlata, diamantů a nerostů.

„Od prvního do třetího ledna 2025 intenzivní střety mezi konžskou armádou a ozbrojenou skupinou ve střední části oblasti Masisi v provincii Severní Kivu vyhnaly podle místních zdrojů z domovů okolo 102 000 lidí,“ uvádí OCHA.

 Povstalecká skupina M23 ovládla minulou sobotu Masisi, kde žije kolem 40 000 obyvatel, a od té doby se jí daří upevňovat v oblasti svůj vliv. Přesto se kvůli relativnímu klidu, který panoval v neděli, rozhodly některé rodiny vrátit.

To však podle OCHA může situaci v Masisi akorát zkomplikovat. „Humanitární pracovníci se snaží předejít tomu, aby příval navrátivších lidí zhoršil katastrofální situaci v Masisi, kde k 30. listopadu 2024 bylo 600 000 lidí vysídleno,“ uvedl OCHA.

Od minulého pátku přijala nezisková organizace Lékaři bez hranic (MSF) a konžské ministerstvo zdravotnictví ve zdravotních centrech v Masisi a Nyabiondu 75 zraněných, uvedl v tiskové zprávě MSF Stephane Goetghebuer, který vede misi organizace v Severním Kivu.

„Kromě péče nabízejí tato zařízení i přístřešek pro stovky civilistů, kteří se sem přišli schovat,“ uvedl dále Goetghebuer.

Provincie Severní Kivu na východě Konga je od konce roku 2021 dějištěm konfliktu, v němž proti sobě stojí ozbrojené milice M23, které podporuje rwandská armáda, a ozbrojené složky vlády.

Minulý měsíc se měl konat summit v angolském hlavním městě Luandě, kde se měli setkat konžský prezident Félix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame. Obě strany se ale nemohly shodnout na znění smlouvy, která by zajistila mír v sužované oblasti, a ze summitu proto sešlo, píše agentura AFP.

 X X X

NKÚ  ČR  KRITIZUJE  ČERNOCHOVOU  ZA  CHYBY  V  ARMÁDĚ

ROZHAZUJE  STAMILIARDY,  VINA  I  FIALY,  ZODPOVĚDNÝ  ZA  VLÁDU

 V systému nákupů ministerstva obrany jsou fatální chyby, říká šéf Nejvyššího kontrolního úřadu

Rozpočet ministerstva obrany narostl oproti roku 2021 téměř o polovinu a Česko tak poprvé po skoro dvaceti letech může překonat hranici dvou procent HDP na výdaje spojené s armádou. „Plány jsou velmi ambiciózní,“ říká prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v rozhovoru pro Radiožurnál. Aby se je povedlo naplnit, resort obrany se podle něj „soustředí na velké projekty a unikají mu některé detaily“.

X Před Vánoci vyšla v deníku Právo informace o tom, že náčelník generálního štábu Karel Řehka napsal dopis na ministerstvo obrany, kde žádá o zastavení nákupu tanků Leopard 2A8, pokud se nezvýší rozpočet ministerstva. Akvizice by podle něj měla velké dopady na další nákupy. Ministryně Jana Černochová (ODS) na to ale řekla, že peníze se seženou. Váš úřad v posledních letech hospodaření resortu několikrát kontroloval (viz box), jak se na to díváte?

Nedává to důvěru v to, jak je ten proces připravený, a když jsem to četl, tak jsem se díval do kalendáře, jestli není apríl.

X Co považujete na základě práce Nejvyššího kontrolního úřadu obecně za největší problém ministerstva obrany a toho, jak hospodaří?

Poslední naše kontrola (ze září 2024 – pozn. red.) se zabývala plněním opatření z minulých kontrol (z let 2018 a 2019 – pozn. red.).

Kontroly ministerstva obrany

V roce 2024 se Nejvyšší kontrolní úřad podíval na čtyři kontroly z předchozích let a zjišťoval, jak ministerstvo nedostatky napravilo. Úředníci se vraceli ke kontrole výstroje armády a nemovitého majetku ministerstva z roku 2018 a také ke kontrole vysokoškolského vzdělávání vojáků a kontrole týkající se obrněné techniky z roku 2019. Kontrola ženijního vojska se týkala let 2018 – 2022. V čele resortu se během té doby vystřídali dva nestraníci za ANO Karla Šlechtová (prosinec 2017 – červen 2018) a Lubomír Metnar (červen 2018 – prosinec 2021) a Jana Černochová z ODS (od prosince 2021 dosud).

Říkáme tomu follow-up audit a díváme se na to, co nám všechno naslibovali. Pracovně tomu říkám, že papír snese všechno, takže je dobře se na to podívat. Prověřovali jsme jedenáct takových opatření, čtyři nebyla splněna vůbec a další dvě jen částečně.

O čem to vypovídá? Asi o tom, že největším neduhem obecně obrany, nechci říkat ministerstva nebo armády, je schopnost naplánovat si procesy a potom je dodržet a naplnit.

X Není v tom resort obrany specifický oproti jiným ministerstvům?

Řekl bych, že ne, že je to takový celkový neduh.

Ambiciózní plány

X Myslela jsem spíš to, jestli nejsou armádní nákupy specifické oproti jiným. Především tím, že technologie se vyvíjí velmi rychle. Takže vojáci můžou naplánovat, co by potřebovali, ale pak se něco stane, třeba válka na Ukrajině, a oni najednou vidí, že by víc potřebovali něco jiného. A pak je potřeba to změnit. Přitom tyto nákupy se plánují na několik let dopředu.

S tím souhlasím. Ale je potřeba říct, že v roce 2021 byl rozpočet ministerstva obrany 84 miliard korun a v roce 2025 má být 154 miliard korun.

X Když si představím nějakou velkou korporaci, která se rozhodne, že během čtyř pěti roků zdvojnásobí své tržby nebo ekonomické ukazatele, tak si myslím, že to je obrovský úkol. A moc neslyšíme o tom, že by na ministerstvu obrany probíhaly nějaké zásadní organizační změny, že by se na to připravovali.

Mám takový pocit, že mají velkou odvahu a vůli to (výdej dvou procent HDP na obranu – pozn. red.) naplnit, ale pochopitelně takto velký úkol, který před nimi a před námi jako Českou republikou stojí, není určitě jednoduchý.

Tím se dostáváme k té naší kontrolní činnosti. Kontrolujeme to, jak se jim daří plnit jejich plány a všechny strategické dokumenty, které schvalují jak na běžícím páse a do kterých se promítá stanovisko armády, stanovisko ministerstva, ale také se do toho promítá schopnost země takovou věc zrealizovat.

X Myslím, že tady je zakopaný pes, že odtud by se mělo začít. Abychom si přesně řekli, čeho chceme dosáhnout. Realisticky odhadli, v jakém čase jsme schopni toho dosáhnout.

 Kala: Ohromilo nás, že lidé vůbec nevědí, co dělat v krizi či ohrožení země. Stát ale investuje stamiliony

 A pak si také uvědomit, že když budeme kupovat tanky, tak budeme potřebovat mít někde nějaké garáže, opravny, náhradní díly a také tankisty, kteří s tím pak budou schopni jezdit. Notabene ještě budou potřebovat munici a spoustu dalších věcí.

Takže to riziko, které v kontrolní činnosti hodnotíme, je to, že plány jsou velmi ambiciózní, a na to, aby se podařilo je splnit, tak ministerstvo potřebuje velké zakázky. Potřebují utratit hodně peněz za, a teď to říkám ve velkých uvozovkách, málo práce. Takže se soustředí na velké projekty a možná jim unikají některé detaily.

 X Takže se ministerstvo obrany podle vás soustředí na mnohamiliardové nákupy tanků a stíhaček a už málo řeší, kde budou zaparkované a kdo na nich bude sloužit?

To jsme dokonce zjistili v kontrole automobilní techniky armády, kde se uzavřely nějaké kontrakty, zrealizovaly se, ale návazné kroky už nenásledovaly.

Cena, která odpovídá trhu

X Jak jste už naznačil, ministerstvu obrany mezi roky 2023 a 2024 vzrostl rozpočet o 40 miliard korun. Jaká jsou rizika takto velkého nárůstu během krátké doby?

Riziko bylo, že jsme neplnili náš závazek vůči NATO vydávat dvě procenta HDP na svou obranu. Takže je dobře, že jsme řekli, že ho plnit začneme. Z toho vyplývá, že musíme vynakládat velké prostředky naráz a ten nárůst je příliš vysoký.

X Na druhou stranu vidíme, v jakém stavu máme naše státní finance, deficit je poměrně velký, byť se vláda snaží ho dostat pod tři procenta maastrichtských kritérií (podmínky, které musí členský stát EU splňovat, aby mohl přijmout euro jako svou měnu – pozn. red.), tak je zřejmé, že to je obrovský dluh, který generujeme, a mohli bychom říct, že nárůst peněz pro armádu se na tom samozřejmě podílí.

X Chtěl bych zdůraznit, že v tom nejsme sami. To stejné je ve Francii, která má dluh, myslím, šest procent HDP, ale situace je vážná ve Velké Británii, kde je přes pět procent. Takže když se na to podíváte, tak celá Evropa nebo ty významné části Evropy mají velký problém.

 Říkáme tomu fiskální disciplína, ale ona to není disciplína. Ono je to spíše o tom, že na všechny ty požadavky a závazky, které postupně vznikly, současná ekonomika nezvládá vydělat.

X Nevolám po tom, abychom neplnili závazek vůči NATO, ale jedno z těch rizik je, abychom byli schopni takhle robustní nárůst ufinancovat.

Častá výtka opozičních poslanců směrem k ministerstvu obrany je, že neumí tak velký rozpočet utratit. Ministryně Černochová na to na sněmovním výboru reagovala, že rozpočet úřad čerpat umí, ale že je řada firem, které třeba nedodají, co slíbí, a proto se nějaké platby odkládají a pak v rozpočtu zůstanou neutracené peníze.

Kterákoliv firma, která by měla takhle razantně zvýšit svůj rozpočet nebo odbyt, by měla také problémy. Co já bych obraně v tuto chvíli vyčítal, je, aby prošla restrukturalizací, aby byla připravena tyto procesy řídit.

Pokud závazek dvou procent HDP myslíme vážně, a já doufám, že ano, tak takhle vysoké rozpočty už budou do budoucna neustále. Potom je potřeba postupovat profesionálně a být schopen zvládnout celý proces, nejenom akviziční, ale i ten následný.

To, že firmy nezvládají, to je pravda. Na druhou stranu, nejsou to jenom české firmy. Tady se bavíme o mezinárodním trhu a víme, že některé projekty typu radary a podobně jsou dodávané z vyspělých států a ty mají velké problémy, aby prošly všemi těmi zkouškami a samozřejmě pak se ta platba zdrží.

Nemám důvod je bránit nebo se k tomu vyjadřovat příliš s pochopením. Správně to má být tak, že ten projekt je celý dobře plánován, dobře smluvně zajištěn včetně vymáhání pokut za neplnění podmínek a potom by to mělo probíhat řádně a v časech, které jsou nasmlouvány.

X Restrukturalizací myslíte třeba rozšířit na ministerstvu oddělení, které má na starost veřejné zakázky? 

V prvním kole bych nerozšiřoval, ale zefektivňoval. Takový příklad, kde jsme nebyli moc spokojení, byl pronájem starého sídla Nejvyššího kontrolního úřadu. Ministerstvo bylo připravené zaplatit možná až trojnásobný nájem proti tomu, co jsme platili my.

 Přitom všechny naše smlouvy a všechna data jsou na internetu a na našich webových stránkách. Měli jsme je tady pak na několika jednání, kde jsme jim říkali, jak to je. Takže pak tu věc zastavili.

Ale ta schopnost, že se budu snažit pořídit to, co potřebuji, za cenu, která odpovídá trhu, tak to je podle mého názoru to gros. Vlastně nic jiného by teď ministerstvo nemělo dělat, než se tím zabývat.

X A proč to tedy nejde?

To neumím odpovědět, ale znovu říkám, důkazem byl ten pronájem. Podobně ale ženijní vojsko (kontrola se týkala období 2018–2022 – pozn. red.). Tam měli rozpočet asi tři miliardy. Vyčerpali z něho devět procent a pontonové mosty, které pořídili, měly nosnost menší než tanky, které máme kupovat.

Takže si kupujeme (pontonové) mosty, přes které potom ty tanky neprojedou. To je zase ukázka toho, že v tom systému jsou fatální chyby. A nedovedu si vlastně představit, jak bychom tu válku případně vedli, když nejsme schopni tím tankem přejet přes nějaký vodní tok.

X Jak se jako Nejvyšší kontrolní úřad díváte na to, kdy se pořizuje technika, jako třeba nová bojová vozidla pěchoty, ale servisní smlouva, která má třeba i vyšší hodnotu než ten nákup, se dojednává až poté?

To sledujeme dlouhodobě. Už pandury (obrněné transportéry – pozn. red.), které byly pořízené před dlouhou dobou, tak když pak nabouraly, opravovaly se dva roky a byly nefunkční.

Ministerstvo nemělo zajištěné náhradní díly, nemělo zajištěnou opravu a tak dál. Je to věc, kterou dlouhodobě kritizujeme. Pro nás akviziční proces nestojí sám o sobě.

Tvrdíme, že se má postupovat metodou posuzování životního cyklu, takže nejde jenom o to něco nakoupit, ale také to potom udržovat v provozu a mít kapacity, abychom tu techniku měli bojeschopnou.

Lidé z ministerstva, když vysvětlovali, proč neuzavřeli servisní smlouvu hned, tak říkali, že to nevadí, že bude hotová, než ten první stroj dorazí…
Podle mého názoru je to chyba. Když jednám s tím, kdo mi vozidlo dodá, v době, kdy něco chci teprve koupit, mám mnohem silnější pozici, abych věci dojednal. Takže za mě je to chyba. Takhle bych nikdy nepostupoval. A myslím si, že v tomto by se měla ta praxe změnit.

 X X X

 Paušální daň je v Česku absurdní, její původní idea se úplně zvrhla, říká sociolog Prokop

V lednu začala platit řada změn v českém sociálním systému, o dalších návrzích budou politici ještě jednat. Jedno z největších témat, které se bude před volbami řešit, je systém dávek. Současný návrh má podle sociologa Dana Prokopa z institutu PAQ Research potenciál, nachází se v něm podle něj ale hodně chyb. „Když se opraví, tak to bude fakt dobrá reforma,“ říká Prokop v pravidelném pořadu Život k nezaplacení na Radiožurnálu.

Počínaje lednem tohoto roku se podnikatelům a živnostníkům zvyšují odvody. Minimální záloha sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se zvedne o 907 korun, minimální záloha zdravotního pojištění stoupne o dalších 175 korun. Celkově je to zvýšení, když to sečteme, o 1082 korun měsíčně, což vyvolává debatu.
Vyvolává to emoce, alespoň na sociálních sítích. Na jedné straně je to pořád méně, než platí člověk z minimální mzdy. Ta se také zvedá a teď z minimální mzdy, která byla 20 800 korun, zaplatíte vy a váš zaměstnavatel na odvodech a daních asi 10 000.

Flexibilita práce, rámcové vzdělávací programy či systém dávek. Co vládě v novém roce zbývá ke schválení? Vysvětluje Daniel Prokop z Národní ekonomické rady vlády

Když OSVČ platí minima pod 8000, tak je to pořád lepší, než to, co odvádí z minimální mzdy. Na druhou stranu jsme vládu v Národní ekonomické radě vlády (NERV) upozorňovali, že zvyšování minim poškodí nízkopříjmové OSVČ. Když jste vysokopříjmový, tak minima neplatíte. Zvedají to lidem, kteří by odvody měli pod minimy.

Vede to k tomu, že manuálně pracující řemeslník na vesnici, co má příjem 300 000 – 400 000, tak u něj hrají minima velkou roli, protože díky nim může platit 30 až 40 procent příjmu ročně na sociální a zdravotní pojištění.

U vysokopříjmového člověka minima nehrají roli, vláda to zvedla nízkopříjmovým OSVČ. U nich je nutné řešit jiné problémy, protože v systému je nerovnost pro manuálně pracující nízkopříjmové řemeslníky, ti to mají docela tvrdé.

Kancelářské profese, které mají minimální náklady, jsou v systému zvýhodněné. Myslím, že to není chyba, protože odvody jsou furt pod tím, co odvádí z minimální mzdy zaměstnanec, ale zároveň je to dost nespravedlivé v rámci živnostníků.

X Jak docílit té spravedlnosti?

Absurdní je paušální daň, to v téhle podobě existuje snad jen v Česku. I když máte hrubý příjem 1,5 milionu, tak můžete platit minimální daň pod 9000 korun, asi 8500 to je v současnosti. Takže máte hrubý příjem 1,5 milionu a na sociálních a zdravotních odvodech a dani platíte výrazně méně, než člověk z minimální mzdy.

Tato minimální daň působí velkou nespravedlnost, protože její původní idea byla: „Pomozme nízkopříjmovým živnostníkům, aby nemuseli dělat administrativu.“ A zvrhlo se to v: „Ulevme daňově kancelářským profesím a IT v Praze.“ Když to trochu zjednoduším.

Poté nespravedlnost je, že některé profese mají nákladový paušál, tedy si z příjmu můžete odečíst náklady 60 procent. Když jste manuálně pracující, tak to odpovídá, ti mají vysoké náklady. Potom jsou profese, které mají reálné náklady 15 nebo 10 procent a mají také 60 procent paušál, takže jsou zvýhodněné v tom, co si mohou odečíst jako náklady z příjmů, když používají tento typ danění.

Jsou tam tyto vnitřní nespravedlnosti a trochu moc to doháníme tím, že zvyšujeme minima, které zatěžují nízkopříjmové.

X Připomněl jste, že se zvyšuje minimální mzda, řekl jste i na kolik. Jaká je její ideální výše? Dá se na to odpovědět?

Experti většinou říkají kolem 45 až 50 procent průměrné mzdy. Asi se liší, nakolik se obávají dopadů. Jeden potenciální negativní dopad je nárůst nezaměstnanosti u lidí, kteří berou kolem té minimální mzdy. Spousta amerických studií ukazuje, že u nízkokvalifikovaných mladých lidí může existovat, ale dopad je relativně omezený.

Pozitiva v minimální mzdě jsou, že se zvýší malé mzdy – ono to trochu táhne nahoru i mzdy těsně nad tou minimální. Pozitivní dopad je podle mě větší, takže bych šel i výš, než šla vláda.

Marian Jurečka (ministr práce a soicálních věcí za KDU-ČSL) to ale udělal dobře, že růst mezd bude vázaný na jejich vývoj, nebude to politické handrkování.

Systém trestal samoživitelky

X Obraťme list, nebo spíše poobraťme. Co jsou klíčové věci v oblasti dávek?
O hodně velkých novelách se v Parlamentu bude jednat v lednu. Leden je strašně důležitý v tom, co po vládě zůstane v oblasti vzdělávání, dávek a dalších. V dávkách se hraje o to, že se spojí do jedné, ale je tam pořád hodně chyb. Podle mě je základní chyba v dávkovém systému, jak je teď navržený. Když jste v insolvenci nebo nějakých typech exekucí a legálně si vyděláte 10 000 korun, tak vás potrestá srážka ze mzdy a zároveň se vám sníží dávky, tak přijdete třeba o tři tisíce. Je tam systém, který trestá lidi za to, že si navýší příjem v insolvenci nebo exekuci tím, že se jim sníží čistý příjem.

Je tam pět chyb, tohle je jedna z největších, které když se opraví, tak to bude fakt dobrá reforma. Když se neopraví, tak si myslím, že z toho bude ještě mrzení, které se bude muset lepit v dalších novelách.

X Jestliže se v exekucích mění srážky, tak některé tím směrem, který doporučovala Národní ekonomická rada vlády?

Je to zpřísnění. Často to zní, že jenom obhajuji ty chudší, ale tady je věc, která byla nespravedlivá vůči některým dlužníkům a věřitelům: když jste v exekuci, tak máte nezabavitelné minimum, na které vám exekutor nemůže sáhnout, a to se řídí podle vaší domácnosti.

Bonifikaci měli lidé, kteří měli manžela nebo manželku. Vůbec nebylo zohledňované, že manžel nebo manželka taky pracuje. Takže paradoxně samoživitelky měly tvrdší systém v exekuci než lidé, kteří mají manžela nebo manželku, protože vám za ně rostlo nezabavitelné minimum a tolik se vám nesráželo.

To se teď ruší, a pokud manžel nebo manželka není důchodce nebo invalidní důchodce, tak se bude snižovat. Systém by měl zohledňovat zranitelnosti lidí, kteří s vámi žijí v domácnosti, ne jenom její velikost. Měl by také zohledňovat, jestli manželka není na rodičovské nebo mateřské dovolené. Ale je to věc, která to dělá trochu spravedlivější z hlediska toho, jaké jsou srážky pro samoživitelky a samostatně žijící důchodce, které jsou relativně velké.

Když máte velkou rodinu, tak se vám dnes dablují částky v nezabavitelném minimu tak moc, že se vám skoro nic nesráželo. Je to taková věc, která je vstřícná vůči věřitelům a má docela smysl. Bude to platit od 1. ledna.

Věc, která může někomu působit větší komfort, je, že tam jsou nově elektronické přihlášky do podpor nezaměstnanosti.
To bych řekl, že se povedlo, byť to taky trvalo roky.

X Ptal jsem se na to proto, abychom končili dobře.

Karlu Trpkošovi a lidem, kteří digitalizovali systém na ministerstvu práce a sociálních věcí, se povedlo, že už hodně dávek čerpáte elektronicky. Zejména rodičovskou, ale teď to bude i nezaměstnanost. Jak jsem mluvil o flexibilitě, že chceme, aby lidé ve špatné práci využili to, že si platili 20 let pojištění, šli na měsíc do nezaměstnanosti a našli si lepší práci, teď to mohou udělat online.

Lidé, kteří nechtějí být klientem sociálního systému, nemusí mít pocit, že se doprošují. Využijí, že si platili pojištění a že mohou změnit práci jednodušším postupem přes online žádost. Pomůže to k tomu, aby systém čerpali lidé, u kterých chceme, aby ho využívali pro hledání lepší práce.

X X X

DR.  BRADÁČOVA  VYSTŘÍDÁ  NA  NSZ  DR  STŘÍŽE

 Vztah Bradáčové s politiky? Jako kočka s myší, řekl Kubáček. Popsal, kdy se spálila

Lenka Bradáčová, která se stane nejvyšší státní zástupkyní, je velmi ambiciózní, řekl politolog Jan Kubáček v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Její vztah s politiky je podle něj jako kočka s myší – vzájemně se respektují, ale zároveň si dívají pod prsty.

Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil nominaci Lenky Bradáčové na post nejvyšší státní zástupkyně. Navrhl ji ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle Fialy jde o logickou a správnou volbu. Na otázku, jaký má Bradáčová vztah k politikům, politolog Jan Kubáček v pořadu K věci na CNN Prima NEWS odpověděl, že vazba je „relativně dvojsečná“.

 „Ona je velmi ambiciózní. Zároveň umí s politiky jednat korektně, ale velmi opatrně, protože se už párkrát spálila. Myslím si, že tam ta vazba je trošku jako kočka s myší. Vzájemně se obě strany respektují, ale zároveň si dívají pod prsty,“ řekl Kubáček.

Popsal, že se spálila například při protikorupčním boji, když začínala v Ústeckém kraji, nebo i ohledně kauz k nechvalnému konci vlády Petra Nečase. „Ona často umí pompézně nastartovat kauzu, dramaticky ji pojmenovat, přitáhnout pozornost, a pak skutek utekl. Respektive není to potom tak razantní, jak z její strany bylo prezentováno,“ sdělil politolog.

Bradáčová podle něj bude hlavou všech státních zástupců, která bude trvat na tom, aby státní zastupitelství bylo pojmem a aby bylo známé běžným lidem. „Podle mě bude hodně dynamickou dámou a jde tam vrcholit svou profesní kariéru. Rozhodně nebude šedou myší,“ míní Kubáček.

Bradáčová se funkce ujme 1. dubna. Nahradí stávajícího šéfa žalobců Igora Stříže, který oznámil svou rezignaci k 31. březnu. Na uvolněné místo vrchního státního zástupce v Praze bude vypsáno výběrové řízení. Jeho vítěze pak může, ale také nemusí, jmenovat ministr spravedlnosti do funkce vedoucího státního zástupce.

 X X X

TŘÍSTUPŇOVÉ  STÁTNÍ  ZASTUPITELSTVÍ?

 Bradáčová se vyslovila pro zúžení soustavy státních zastupitelství na třístupňovou. Pochválila předchůdce

Budoucí šéfka žalobců Lenka Bradáčová je pro zúžení soustavy státních zastupitelství na třístupňovou. Změna nemusí být vázaná na soustavu soudů, řekla dnes novinářům. Svou vizi fungování nejvyššího státního zastupitelství a případné změny chce Bradáčová z respektu k odcházejícímu předchůdci Igoru Střížovi oznámit až po 1. dubnu, kdy se ujme funkce. Předeslala, že chce navázat na hájení spravedlnosti a zefektivnit systém, aby neplýtval silami státních zástupců.

„Jsem dlouhodobě známá svou představou třístupňové justiční soustavy, ve vztahu ke státnímu zastupitelství o to více. První velký pokus tu by učiněn v roce 2012 tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Ta předloha skončila ve druhém čtení a já si myslím, že minimálně se o ní musí začít znovu debatovat,“ uvedla současná pražská vrchní státní zástupkyně Bradáčová.

Soustava soudů a státních zastupitelství má nyní čtyři stupně – okresní, krajský, vrchní a nejvyšší. Který stupeň by měl zaniknout, Bradáčová nespecifikovala. V minulosti uváděla, že vedle zvažovaného rušení dvojice vrchních státních zastupitelství by se mělo uvažovat o reorganizaci nejnižších článků justiční soustavy, tedy okresních.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek na síti X uvedl, že souhlasí. „Zúžení soustavy státních zastupitelství podporuji. Tento návrh jsem již v roce 2012 předložil Poslanecké sněmovně a prošel prvním čtením. Vláda Jiřího Rusnoka jej pak stáhla z dalšího projednávání,“ napsal.

Pochválila Stříže a Zemana

Na uvolněné místo vrchního státního zástupce v Praze bude vypsáno výběrové řízení. Jeho vítěze pak může, ale také nemusí, jmenovat ministr spravedlnosti do funkce vedoucího státního zástupce.

Bradáčová dnes vyzdvihla práci svých dvou předchůdců Stříže a Zemana. I díky nim se podle ní státní zastupitelství stalo emancipovaným orgánem veřejné moci, v němž pracuje řada špičkových profesionálů. „Justice v České republice obecně patří na špici v postkomunistických státech, přestože jsou některé excesy – ty provází i justici na západ od nás – a nikdo nemůže nikdy slíbit, že nikdy k žádnému excesu v justici nedojde,“ podotkla.

Střížova nástupkyně také uvedla, že po nabídce místa od ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) si vzala „přiměřenou“ dobu na rozmyšlenou, zda ji přijme. Funkce nejvyšší a vrchní státní zástupkyně vnímá jako zcela jiné. Šéf žalobců podle ní především nastavuje fungování soustavy státního zastupitelství a vnitřní legislativu. „Je také tím posledním, kdo v určitých typech rozhodnutí může tato rozhodnutí zvrátit, to je zcela zásadní pozice nejvyššího státního zástupce. Vrchní státní zástupce stojí v čele úřadu, kde se vede dozor v nejzávažnějších trestních věcech v této zemi počínaje korupcí a konče terorismem,“ připomněla

Fiala: Bradáčová je logická a správná volba

K výběru Bradáčové se dnes vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS). Její jmenování označil za logickou a správnou volbu. Vláda podle něj věří, že instituce bude pod jejím vedením fungovat nezávisle a efektivně.

„Paní doktorka Bradáčová má dlouholetou praxi včetně pozice vrchní státní zástupkyně v Praze, kterou vykonává od roku 2012. Její zkušenosti, její profesionalita, její kompetence, respekt, kterému se těší v právnické obci, to všechno z ní činí dobrou volbu,“ uvedl premiér. Blažek doplnil, že by pokládal za nesprávné, kdyby se na pozici konalo výběrové řízení. On i vláda podle něj musí za jmenování šéfa žalobců převzít politickou odpovědnost.

Dnešní debata ministrů o jmenování Bradáčové byla podle Blažka „věcná jako o každých jiných bodech“. „Měla výhodu, že se nemusela představovat, protože ji všichni znali. Neříkám, že všichni osobně, ale z médií a profesního života,“ podotkl. Vyzdvihl, že Bradáčová prošla okresním, krajským i vrchním státním zastupitelstvím, takže soustavu dokonale zná.

„Pokud si někdo myslí, že paní doktorka Bradáčová má nějaké obrovské ambice a strašně tu funkci chtěla, tak tak to prostě není,“ dodal Blažek a připomněl, že Nejvyšší státní zastupitelství sídlí v Brně, takže „to bylo komplikovanější s logistikou a stěhováním“.

Nominaci od ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) schválil kabinet dnes, tedy den poté, co stávající šéf žalobců Igor Stříž oznámil svou rezignaci k 31. březnu. Bradáčová se funkce ujme 1. dubna.,) ceska justice.cz

 X X X

 Vrchní soud v Praze má novou místopředsedkyni pro úsek kárného řízení

Ve vedení Vrchního soudu v Praze bude první žena. Soudkyně Kateřina Černá se od 1. ledna stala místopředsedkyní pro úsek kárného řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů. „Rolí místopředsedkyně na úseku kárného řízení bude organizační řízení tohoto úseku a poskytování podpory jednotlivým senátům,“ sdělil v tiskové zprávě mluvčí soudu Vít Vatra.

Černá začínala jako advokátní koncipientka a poté přešla do justice. Soudit začínala na Okresním soudě v Benešově, a to na civilním i trestním úseku. Po pěti letech byla z okresního soudu přeložena ke Krajskému soudu v Praze, kde jí připadla obchodní agenda. Na krajském soudě působila do konce roku 2015. Následně nastoupila na Vrchní soud v Praze, kde pokračovala v řešení obchodní agendy se zaměřením na cenné papíry a korporátní právo.

Toto téma je jí blízké, mimo jiné právě proto, že v minulosti působila na trestním úseku a kárná řízení dle svých slov považuje za kvazi trestní proces, a dále také protože se podílela na organizaci konference k tématu kárných řízení pořádané v dubnu 2024 Vrchním soudem v Praze.

Mimo soudcovskou náplň práce se nová místopředsedkyně podílí také na budování zahraniční spolupráce Vrchního soudu v Praze. S předsedou soudu Lubošem Dörflem například v minulosti v rámci obnovování spolupráce navštívili Oberlandesgericht v Norimberku, německou obdobu našeho vrchního soudu.

Mohlo by vás zajímat

NSS musí projednat volební stížnost exsenátora Karpíška, původně to odmítal kvůli chybějícímu podpisu. Místopředsedy Vrchního soudu jsou Jan Sváček, Robert Fremr, František Kučera a Roman Horáček.

X X X

 Místo invalidity do práce. Národní kardiovaskulární plán může podpořit českou ekonomiku

I když Národní kardiovaskulární plán už na konci loňského roku schválila vláda, práce v této oblasti rozhodně nekončí – právě naopak. Odborníci i ministerstvo zdravotnictví se právě teď vrhají do práce na akčním plánu, který je prvním ze tří, jehož prostřednictvím bude národní plán realizován. Akční plán na tři roky, jehož podobu bychom měli znát v dubnu, se zaměří zejména na sběr potřebných dat do Národního kardiovaskulárního informačního systému. Jak v podcastu Zdravotnického deníku Perspektivy zdraví uvedl místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta II. Interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecké fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart, právě kvalitní data nám ukážou, kde nás tlačí bota a na co se do budoucna zaměřit. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka se ale na zdravá srdce nebudeme zaměřovat jen v Česku – kardiologický plán se totiž chystá i na evropské půdě.

„Když se podíváme zpátky, vidíme neustálý nárůst čerpání zdravotní péče z titulu kardiovaskulárních diagnóz. Více jak 2,5 milionu návštěv, to je opravdu varovné číslo. Znamená, že prakticky každý čtvrtý z nás trpí touto chorobou,“ uvedl v podcastu místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta II. Interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart.

Nemoci srdce a cév zůstávají hlavní příčinou úmrtí v Česku. A na obzoru není žádné zlepšení. Spíše naopak. Podle odhadů jen samotný výskyt srdečního selhání stoupne do deseti let o 68 procent. Statisíce pacientů tak budou potřebovat zdravotní péči, ale také související služby.

„Srdeční selhání nám skutečně dělá vrásky. Dá se odhadnout, že bychom do roku 2040 ze stávajících zhruba 380 tisíc pacientů, kteří pravděpodobně trpí srdečním selháním, mohli mít 850 až 900 tisíc. To je obrovské číslo. Národní kardiovaskulární plán jsme vytvořili nejen proto, abychom byli nachystáni na tuto potenciální situaci, ale abychom trend zvrátili, abychom zamezili nárůstu. A to možné je. Jsme přesvědčeni, že pokud zlepšíme diagnostiku a léčbu některých rizikových faktorů, jako je hypertenze či diabetes, a zavedeme nové léčebné postupy, tak pacientů nebude ani zdaleka tolik,“ podtrhuje Linhart.

Akční plán na první tři roky bude v dubnu

Národní kardiovaskulární plán, jak v podcastu uvedla Aneta Hroníková z odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví, se bude skládat ze tří akčních plánů, z nichž každý bude na tři roky. První plán má být předložen v dubnu.

„Pro první tři léta je třeba si upřesnit, co jsou realistické cíle a jaká data budeme potřebovat k tomu, abychom se posouvali stále dopředu. Vznikla obrovská suma dat, kterou máme k dispozici, ale při práci na plánu jsme narazili i na to, že některá data nejsou dobře dostupná. Nejsou dohledatelná, anebo se vůbec nesbírají, to je ten nejhorší scénář. V prvních třech letech bychom tak chtěli ve sběru dat nastavit priority. Hodně to souvisí s celým plánem na digitalizaci českého zdravotnictví, například na sdílení laboratorních dat, a také na integraci spousty údajů, které jsou v oddělených registrech, jako je třeba registr koronárních intervencí nebo kardiochirurgických operací. Všechna tato data by měl postupně obsahovat Národní kardiovaskulární informační systém, tedy NKIS,“ konstatuje Linhart.

Co bude následovat v dalších letech, nechce Linhart odhadovat, cestu však vytyčí právě sbíraná data. „Ve chvíli, kdy budeme vidět trendy, zjistíme, kde nás tlačí bota. Bude také možné mít efektivní a férový benchmarking, tedy srovnání mezi jednotlivými regiony, pracovišti a centry, což je velmi motivační,“ dodává Aleš Linhart.

Na plán půjdou peníze z pojišťoven i Evropy

„Když se na to podívám z finanční perspektivy, tak to, co je na tomto plánu výjimečné a zásadní, je, že na něm velmi intenzivně participovaly i zdravotní pojišťovny. Plán je jasně designován tak, aby v momentě, kdy budeme znát nadcházející finanční mechanismy a další programovací období EU, byl poměrně jednoduše využitelný i pro to, abychom mohli alokovat finanční podporu nejen z našich, ale případně i z evropských fondů,“ uvádí náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, který připomíná, že oblast řešení kardiovaskulárních nemocí zapadá do jedné z priorit, které nyní Evropská komise považuje za obzvlášť aktuální, a to stárnutí populace.

Kolik peněz bude plán stát a jaký efekt naopak přinese, podle Dvořáčka nelze odhadnout. Jak uvedla Aneta Hroníková, v rámci připomínkového řízení k návrhu Národního kardiovaskulárního plánu proběhla řada jednání se zdravotními pojišťovnami, na jejichž bedra financování plánu z velké části půjde, a ve všech aspektech se podařilo dohodnout řešení.

„Proces už probíhá. Nedávno jsme měli jednání se zdravotními pojišťovnami na téma center pro kardiomyopatie. Domníváme se, že řada kroků v plánu obsažených je velmi efektivní, je to podaná ruka pojišťovnám. Například chceme, aby superspecializovaná a supernákladná péče byla poskytována tam, kde bude poskytována racionálně – kde bude mít expertní zázemí a nepůjde jen o preskripci nějakého nákladného léku, ale bude to preskripce v centru, kde jsou fundovaní odborníci, kteří se o pacienta postarají komplexně. A nebudou podávat léčbu tam, kde vidí, že třeba nemá perspektivu,“ popisuje žádoucí směr místopředseda České kardiologické společnosti.

„Jsme připraveni diskutovat i o tom, jak dostat komplikovaného pacienta do specializované kardiologické péče. A naopak jak posunout pacienty, kteří jsou nepříliš komplikovaní a čerpají kardiologicko-vaskulární péči u specialistů, k těm, kteří jsou schopni péči perfektně zastat, a to jsou všeobecní praktičtí lékaři,“ vyzdvihuje Linhart s tím, že praktičtí lékaři jsou v Česku vysoce kvalitní a pacienti často zbytečně vyhledávají specializovanou péči, místo aby šli k nim. I to je podle něj součástí zmíněného národního plánu.

A pokud jde o náklady, ty podle Linharta v konečném důsledku mohou být naopak v opačném ranku. „Plán samozřejmě předpokládá, že na přímých nákladech se něco bude muset vydat. Já si ale dovolím odhadnout, že pokud se nám podaří realizovat větší část toho, co plán obsahuje, tak budou ve skutečnosti náklady neutrální anebo dokonce pozitivní, protože chceme české populaci prodloužit život ve zdraví,“ podtrhává šéf II. Interní kliniky. Polovina pacientů s infarktem myokardu je totiž podle něj v produktivním věku, takže pokud by se toto číslo podařilo zredukovat, znamenalo by to nejen úsporu nákladů, ale také menší výpadek ekonomické aktivity a celkově pozitivní přínosy pro ekonomiku. Podobně je to i v případě srdečního selhání, kde je možné pacienta stabilizovat tak, že nemusí čerpat dávky, ale může být ekonomicky aktivní.

Vzniká také evropský kardiologický plán

Napomoci snížení incidence nemocí srdce a cév je také jednou ze současných aktivit Evropské komise. I tady se chystá kardiovaskulární plán.  „V tuto chvíli máme závěry Rady EU, což je první krok, aby vůbec Evropský kardiovaskulární plán mohl vzniknout. Je to jedna z priorit i nového komisaře pro zdraví Olivéra Várhelyiho, což je skvělá zpráva. Některé věci ale chybí. To, co já považuji za úplně nejsložitější, je, že nám vypadla podstatná část, která se týká financování evropského plánu,“ poukazuje náměstek Dvořáček.

Nejde o to, že bychom chtěli z evropských peněz financovat léčbu českých pacientů, ale zavádění pilotních programů či práce na doporučeních se bez financování neobejde.

„Byť to ale v závěrech Rady zatím není, při poslední schůzce, kterou jsme s panem komisařem měli, nám přislíbil, že financování pro tuto oblast zajistí. To je první krok pro to, aby evropský plán mohl vzniknout,“ dodává Dvořáček.

Ivana Pečinková, ceskajustice.cz

X X X

 NVIDIA představila budoucnost: autonomní řízení a robotika

„Rok 2025 bude patřit autonomnímu řízení a robotice. Pokud je umělá inteligence bublina, pak se v letošním roce bude i nadále dofukovat,“ říká analytik BHS Timur Barotov

Americké akcie v pondělí vzrostly v čele s technologickými giganty jako jsou Nvidia, Alphabet a Meta Platforms, protože v pondělí začal veletrh spotřební elektroniky roku 2025 v Las Vegas. Počáteční přednáška Jensena Huanga, generálního ředitele společnosti Nvidia rozvířila nadšení investorů z dalšího potenciálního rozvoje umělé inteligence (AI). Akcie společnosti Nvidia vzrostly až o 5 % a téměř dosáhly rekordní hodnoty. Také akcie dalších výrobců čipů v pondělí výrazně posílily, částečně i díky solidní zprávě o výsledcích společnosti Foxconn, smluvního výrobce čipů, který zaznamenal 15% meziroční nárůst tržeb. V souvislosti s tím akcie čipových gigantů Micron, ASML a Taiwan Semiconductor vzrostly o 8 %, 6 % a 11 %.

 Společnost Nvidia v pondělí na veletrhu CES (consumer Electronics Show) v Las Vegas poskytla řadu nových a často vzrušujících oznámení zaměřených na umělou inteligenci. Ředitel Jensen Huang a představil svou vizi všeho: od autonomního softwaru AI, který bude pohánět roboty a samořídící auta, až po nový superpočítač, který se vejde na stůl všedního spotřebitele. Akcie společnosti za posledních 12 měsíců vzrostly o neuvěřitelných 205 % díky prozíravým investicím do AI hardwaru a softwaru CUDA (Compute Unified Architecture), který umožňuje vývojářům používat její čipy ke spouštění programů pro umělou inteligenci. Nejnovější oznámení společnosti se zaměřila na to, jak mohou programátoři využívat stávající hardware v nabídce Nvidia – její platformy Hopper a Blackwell. Společnost by také mohla debutovat s novou generací čipů již v březnu.

 Nový superčip GB10

Během pondělní akce Huang ukázal nejnovější čip založený na technologii Blackwell, superčip GB10. Jedná se o malou verzi superčipu GB200, který spojuje procesor Grace a grafický procesor Blackwell. Nvidia uvádí, že čip bude k dispozici v malém desktopovém systému nazvaném Project DIGITS a bude dodáván se 128 GB paměti a 4TB úložištěm. Společnost tvrdí, že tato sestava je dostatečně výkonná pro výzkumné pracovníky, kteří mají zájem o „prototypování, dolaďování a provozování modelů umělé inteligence“. Cena tohoto systému bude začínat na 3 000 dolarech a bude k dispozici v květnu u společnosti Nvidia a OEM partnerů.

 Systémy autonomního řízení a robotika

Kromě nového čipu a stolního počítače Nvidia také debutovala svou platformu Cosmos pro vývoj autonomních systémů AI. Platforma využívá world foundation models (WFM), což jsou modely AI, které simulují podmínky v reálném světě. Tyto systémy jsou užitečné pro trénování humanoidních robotů a samořídících automobilů. Cosmos bude simulovat různé scénáře použití robotů a automobilů ve virtuálním prostředí, aniž by se musely používat v reálném světě. „Přichází okamžik ChatGPT pro robotiku,“ uvedl Huang ve svém prohlášení. „Stejně jako velké jazykové modely jsou i modely WFM zásadní pro pokrok ve vývoji robotů a autonomního řízení, ale ne všichni vývojáři mají odborné znalosti a zdroje na trénování vlastních,“ vysvětlil Huang. „Vytvořili jsme Cosmos, abychom demokratizovali WFM a poskytli obecnou robotiku na dosah každému vývojáři. Revoluce autonomních vozidel právě dorazila, předpovídám, že to bude pravděpodobně první robotický průmysl s obratem v řádu několika bilionů dolarů.“ Ve spojitosti s robotikou, Nvidia ještě kromě systému Cosmos přišla s projektem Isaac GROOT Blueprint pro trénink humanoidních robotů. Tento software, který se připojuje k náhlavní soupravě Apple Vision Pro, umožňuje vývojáři provádět a zaznamenávat konkrétní pohyby, které chce robota naučit. Isaac GROOT Blueprint pak tyto pohyby převezme a syntetizuje, čímž robotovi poskytne obrovskou sadu pohybů založených na původních pohybech vývojáře. Inženýři často musí humanoidní roboty učit pohybům prováděním opakujících se pohybů, které robot dokáže sám sledovat a pochopit. Obvykle je to časově náročná záležitost, ale díky systému Isaac GROOT Blueprint budou podle společnosti Nvidia vývojáři schopni zkrátit čas potřebný k vytvoření budoucích humanoidních robotických systémů.

 V oblasti automobilového průmyslu společnost Nvidia oznámila, že Toyota začne používat čip DRIVE AGX Orin a operační systém Nvidia DriveOS, který bude pohánět pokročilé asistenční funkce řidiče v příští generaci vozidel této automobilky. Nvidia rovněž uzavřela dohodu s automobilkou Continental a se společností Aurora, která se zabývá samořízenými nákladními vozidly (autonomní řízení 4. úrovně). Obě společnosti plánují, že od roku 2027 budou na silnicích jezdit autonomní nákladní vozy. Segmenty automobilového průmyslu a robotiky společnosti Nvidia ale stále tvoří relativně malou část jejích celkových příjmů. Ve třetím čtvrtletí vydělala tato divize 449 milionů dolarů ve srovnání s divizí datových center, která přinesla 30,8 miliardy dolarů z celkových tržeb ve výši 35,1 miliardy dolarů. Přesto ale divize „automobilový průmysl a robotika“ svižně roste, její tržby se ve čtvrtletí meziročně zvýšily o 72 %.

Nvidia nakonec oznámila i řadu softwarových a hardwarových nabídek v oblasti AI, včetně svých AI Blueprints, agentních aplikací umělé inteligence (AI agents), které vývojářům umožní vytvářet a spouštět vlastní agenty umělé inteligence. Agenti AI jsou specializované programy, které mohou provádět vícekrokové úlohy v různých aplikacích. Společnosti jako Google a Microsoft sázejí na agenty AI a myslí si, že to bude dalším velkým posunem v podnikové a spotřebitelské AI díky jejich schopnosti automatizovat běžnější úkoly, jako je například import informací z e-mailů do tabulek. Mgr. Barotov Timur, Capital Markets Analyst

X X X

 Jihomoravský kraj daruje skautům hájenku v Bzenci

 Starší hájenka v Bzenci, která poslední tři roky postrádala využití, nyní získá nový smysl. Jihomoravský kraj ji daruje skautům z okresu Hodonín, kteří zde plánují vytvořit zázemí pro svou činnost i místo pro setkávání dětí a dospělých.

„Hájenka byla donedávna ve správě Střední školy gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, ale poslední tři roky neměla pro školu žádné využití. Skauti pro nás představují významného partnera v práci s dětmi a dospívajícími. Darováním hájenky jim umožníme vytvořit zázemí pro jejich klubovnu. Věříme, že toto nové prostředí významně podpoří jejich aktivity a přispěje k dalšímu rozvoji skautingu na Hodonínsku,“ uvedl krajský radní pro oblast majetku František Hasoň.

Budova byla postavená v roce 1951, jedná se o přízemní objekt s podkrovím, dvěma byty, rozsáhlými sklepy a zahradou. Její technický stav vyžaduje celkovou rekonstrukci. Darovací smlouva zajišťuje, že skauti dům budou využívat jen k nekomerčním účelům a Jihomoravskému kraji zůstane předkupní právo.

„Jsme vděční, že Jihomoravský kraj podporuje rozvoj skautingu i tímto směrem. Díky nové základně v Bzenci-Přívozu budou moct skauti nejen z okresu Hodonín zažít nová skautská dobrodružství. Se získáním budovy však přichází i výzvy. Aktivně vyhledáváme možnosti, jak rekonstrukci budovy financovat. Už jsme například založili transparentní účet,“ řekl Karel Ryba, člen okresní rady Junáka Hodonín.

Skautský okres Hodonín má aktuálně 1202 členů všech věkových kategorií. Skauti zde působí v šesti střediscích rozmístěných po celém regionu, kde šíří hodnoty skautingu a organizují programy pro děti, mládež i dospělé.