Starosta Kličko: Opusťte dočasně Kyjev. Kyjevský starosta Vitalij Kličko vyzval obyvatele Kyjeva, aby dočasně opustili město, protože polovina kyjevských výškových budov (téměř 6 000) je v důsledku vzdušného útoku ruské armády bez vytápění. Informaci přinesl například portál kyivindependent.com.

Město také podle ukrajinských zdrojů na sociálních sítích  potýká s přerušením dodávek vody. Pracovníci energetiky v mnoha kyjevských obvodech  dostali příkaz vypustit vodu z vnitřních systémů budov. V tomto případě bude vytápění obnoveno až poté, co teplota stoupne nad nulu.

K tomuto opatření lze přistoupit, pokud ve městě hrozí úplný výpadek dodávek tepla. V takovém případě je nutné vodu ze systému den předem vypustit, aby se zabránilo jejímu zamrznutí a praskání  potrubí a radiátorů, server vasevec.cz

X X X    

 Nejezdí metro, děti nechodí do školy. Části Ukrajiny jsou bez elektřiny, teploty klesají i na –20

Středeční ruské letecké útoky na ukrajinský Kryvyj Rih téměř vyřadily dodávky elektřiny ve dvou regionech na jihovýchodě Ukrajiny. O výpadcích informovala v noci na čtvrtek agentura Reuters. Na obnově dodávek Ukrajina intenzivně pracuje. V Záporoží se už dodávku obnovit podařilo. V Dnipru nejezdí metro, dětem ve školách prodloužili prázdniny.

„V důsledku útoku jsou regiony Dněpropetrovsk a Záporoží téměř bez elektřiny,“ napsalo v prohlášení na telegramu ukrajinské ministerstvo energetiky. „Kritická infrastruktura funguje na rezervní energii.“

Na zálohách tak v postižené jihovýchodní oblasti fungovaly například nemocnice. Města v regionech měla problémy se zásobováním vodou a teplem i s mobilním signálem, upozornila na ruskojazyčném webu stanice BBC.

 Oba regiony se podle něj ocitly téměř zcela bez elektřiny. V Záporoží se povedlo dodávku obnovit, v Dněpropetrovské oblasti ale k ránu zůstávalo bez dodávek proudu asi 800 tisíc spotřebitelů. Podle vicepremiéra Oleksije Kuleby je v regionu přes milion odběratelů bez vody a tepla. 

Podle ukrajinské agentury Ukrinform se v Záporoží podařilo zásobování elektřinou obnovit dříve, informovala ve čtvrtek ráno ČTK. Úřady nicméně podle serveru RBK-Ukrajina prosí obyvatele, aby omezili používání výkonných domácích spotřebičů a pomohli tak předejít dalším výpadkům proudu, jelikož situace v energetické soustavě zůstává složitá.

Reakce Zelenského

Ukrajinský prezident Zelenskyj na síti X prohlásil, že ruské útoky na energetiku a infrastrukturu, kvůli kterým se lidé ocitají v zimě bez elektřiny a tepla, nemají žádné vojenské odůvodnění.

„Je důležité, aby naši partneři po celém světě reagovali na toto úmyslné trýznění našich lidí Ruskem,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož se Moskva tímto způsobem snaží Ukrajinu zlomit. „Diplomatická jednání nemohou být záminkou pro zpomalení dodávek systémů protivzdušné obrany a vybavení, které pomáhá chránit životy,“ dodal.

Práce na obnově

Na obnově dodávek nejen elektřiny, ale i vody, pracovaly záchranné týmy celou noc „intenzivním způsobem“, reagoval na telegramu místopředseda ukrajinské vlády Oleksij Kuleba. Zvlášť podle něj ale dbali i na bezpečnost pracovníků.

 Výpadky zasáhly i přímo město Dnipro, kde přestalo fungovat metro. Informovala o tom ukrajinská veřejnoprávní televize Suspilne. Úřady v zasažených oblastech prodloužily školní prázdniny o dva dny.

Na záložní systémy byly podle Ukrajinských železnic převedeny také signalizační systémy. Vlaky v obou regionech byly přepnuty a provozovány pomocí generátorů, informovaly.

Dále se v Dněpropetrovské oblasti ocitlo bez proudu také osm šacht. Všichni pracovníci byli vytaženi na povrch, uvedl podle webu ministerstva energetiky ministr Nekrasov.

Kdy bude dodávka elektřiny plně obnovena, není jasné, sdělil stanici Suspilne předseda regionální rady v Dněpropetrovsku. Podle vedoucího vojenské správy v Kryvyj Rih Oleksandra Vilkula jsou podmínky zvlášť obtížné ve dvou okresech. Vyzval zároveň k co nejširšímu využití generátorů.

Na výpadky energie upozornil například také server The Kyiv Independent.

Útoky na infrastrukturu

Na ukrajinskou energetickou síť se ruské útoky zaměřují již dlouho. V posledních měsících se zintenzivnily. Ukrajinská premiérka Julia Svyrydenková uvedla, že blížící se sněžení a teploty klesající přes noc i na minus 20 stupňů Celsia pravděpodobně výpadky elektřiny a vytápění ještě zhorší.

„Každý den je ukrajinský energetický systém terčem nepřátelských útoků. Energetici pracují v extrémně obtížných podmínkách, aby lidem zajistili světlo a teplo,“ napsala Svyrydenková na telegramu. „Další zátěž na kritickou infrastrukturu kladou zhoršující se povětrnostní podmínky,“ varovala také.

Guvernér Záporoží Ivan Fedorov uvedl, že kvůli již existujícím výpadkům elektřiny nebyly slyšet sirény varující před ruským leteckým útokem.

Ruská reakce

Ministerstvo obrany v Moskvě podle státní agentury TASS dnes uvedlo, že ruská armáda při svém útoku poškodila ukrajinské energetické objekty a přístavní infrastrukturu, které jsou podle jeho tvrzení „využívány v zájmu ukrajinských ozbrojených sil a vojensko-průmyslového komplexu“.

X X X

Kvůli masivním útokům na Kyjev se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN

Sledujeme online 10. ledna 2026  7:43,  aktualizováno  9:19

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Vychází to z upraveného programu Rady zveřejněném v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky ruské agresi.

 „Rusko dosáhlo svými útoky na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu na Ukrajině nové a otřesné úrovně válečných zločinů a zločinů proti lidskosti,“ napsal v žádosti o svolání zasedání ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk.

Jeho žádost podpořilo šest z 15 členů Rady bezpečnosti (Francie, Británie, Lotyšsko, Dánsko, Řecko a Libérie).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že není proti přímým rozhovorům evropských zemí s Ruskem.

Na otázku ohledně nedávných komentářů evropských lídrů, kteří volají po obnovení dialogu s Moskvou, Zelenskyj agentuře Bloomberg odpověděl, že není proti tomu, aby Evropa zahájila jednání s Ruskem – za předpokladu, že Putin pochopí vážnost těchto rozhovorů.

Americký prezident Donald Trump je podle nejmenovaných zdrojů deníku The Telegraph stále více frustrovaný svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a považuje ho za větší překážku míru na Ukrajině než ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.

Zdroje z prezidentova okolí listu řekli, že Trumpovo rozhodnutí zabavit ropný tanker plující pod ruskou vlajkou a podpořit nový zákon o sankcích bylo signálem pro Putina, že mu dochází čas na ukončení válk

Ruské síly v noci na sobotu zaútočily na Ukrajinu balistickou raketou Iskander-M a 121 drony. Uvedly to ukrajinské protivzdušné síly, kterým se podařilo sestřelit 94 bezpilotních letounů. Ruský útok pokračuje i ráno.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušné systémy v noci z 9. na 10. ledna zachytily 59 ukrajinských dronů.

Po ruských náletech v noci ze čtvrtka na pátek zůstala polovina kyjevských obytných budov bez vytápění. Starosta ukrajinské metropole obyvatele vyzval, aby město dočasně opustili.

 Ruské síly v noci na sobotu zaútočily na Ukrajinu balistickou raketou Iskander-M a 121 drony. Uvedly to ukrajinské protivzdušné síly, kterým se podařilo sestřelit 94 bezpilotních letounů. Ruský útok pokračuje i ráno.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušné systémy v noci z 9. na 10. ledna zachytily 59 ukrajinských dronů.

X X X

 Regiony krvácí, Kreml přitvrzuje. Rusko usilovně shání muže pro další rok války

Válka na Ukrajině stále tvrději doléhá na ruské regiony a prohlubuje nerovnosti uvnitř země. Kombinace vysokých ztrát na frontě, nedostatku dobrovolníků a prázdných rozpočtů nutí místní úřady hledat nové vojáky stále agresivnějšími metodami. Největší cenu za pokračování konfliktu přitom dlouhodobě platí chudé oblasti obývané etnickými menšinami.

 Tučná prémie za podepsání kontraktu, odpuštění dluhů, zaručené místo na univerzitě pro děti či výhodná hypotéka. To je výčet bonusů, které stát nabízí mužům za odchod frontu. Záznam v rejstříku, chronická nemoc ani HIV už nejsou automaticky důvodem k diskvalifikaci. Vítán je téměř každý.

„Rusko loni zaznamenalo nejvyšší počet obětí od začátku invaze na Ukrajinu. Armáda musí nonstop doplňovat stavy, aby vůbec dokázala ve válce pokračovat,“ popsala portálu The Moscow Times analytička Marija Vyuškovová, která dlouhodobě sleduje ruské ztráty.

Federální i regionální rozpočty ale zároveň čelí obrovským potížím. Některé oblasti už snížily odměny, které dříve lákaly muže k narukování. Podle Vyuškovové to povede k dalšímu přitvrzení náborových praktik. „Úřady budou letos častěji používat metody nátlaku a klamání,“ míní.

Patří mezi ně například povinnost podniků dodat určitý počet „dobrovolníků“ z řad zaměstnanců nebo nezákonná zadržení ze strany policie, jejichž cílem je donutit muže přidat se k válečnému úsilí.

Regiony se pod tlakem Kremlu postupně proměnily v náborová centra, jež mezi sebou soutěží o smluvní vojáky. Úřady si najímají personální agentury, které prostřednictvím náborářů oslovují zájemce na internetu.

„Pomáháme jim s dokumenty a zprostředkováváme jim kontakt s regionálními úředníky. A pak se modlíme, aby válku přežili,“ popsala magazínu Politico Olga, jež s manželem shání čerstvé posily na frontu. Pár provádí většinu operací pomocí aplikace Telegram.

Zatímco nabízené mzdy zůstávají napříč Ruskem konstantní (kolem 200 tisíc rublů), regiony soutěží o bojovníky na poli bonusů. Kreml sice loni zavedl minimální bonusovou hranici ve výši 400 tisíc rublů (100 tisíc korun) nabízené částky nyní ale výrazně kolísají – klidně na 50 tisíc rublů. Náboráři proto směřují uchazeče tam, kde v dané chvíli platí nejlépe.

 Jejich provize se pohybují v přepočtu mezi 26 a 80 tisíci korunami za podepsanou smlouvu. Ruské oblasti čerpají rezervní fondy, určené na mimořádné situace, jako jsou živelné katastrofy, aby úroveň náboru udržely.

Podle portálu iStories jedenáct regionů vyčlenilo od jara 2024 do října 2025 v rozpočtu na platby náborářům dvě miliardy rublů – obvykle částky srovnatelné s regionálními výdaji na zdravotní péči a sociální služby. Náborářům platí i další oblasti, které ale své náklady nepublikovaly.

Toto tažení pomáhá přivést do ruských sil až 30 tisíc dobrovolníků měsíčně. Stanice BBC uvádí, že od začátku bojů na Ukrajině padlo 243 až 352 tisíc ruských vojáků. Podle šéfa NATO Marka Rutteho mělo Rusko jen v listopadu 25 tisíc padlých. Podle NATO celkový počet ruských ztrát, tedy mrtvých, zraněných a nezvěstných, dosáhl 1,1 milionu.

Na vojně jde o život

Zvyšuje se také tlak na brance. „Velení tlačí na odvedence na vojně, aby podepisovali smlouvy,“ podotkla Vyuškovová s tím, že podle odhadů zhruba 30 procent mladíků nakonec kontrakt podepíše.

Základní vojenská služba se tak stává velmi nebezpečnou. „Úřady používají proti brancům fyzické násilí, mučí je odpíráním spánku, falšují podpisy na smlouvách a v krajních případech je dokonce zabíjejí, pokud odmítnou kontrakt podepsat,“ varuje Vyuškovová. Podle ní se tyto praktiky v roce 2026 zřejmě stanou běžnou součástí systému.

 Regionální rozložení ztrát se podle Vyuškovové letos příliš nezmění. Mezi nejvíce zasaženými oblastmi setrvává Baškortostán a Tatarstán, zatímco Moskva zůstane navzdory své velikosti ušetřena. Výrazný nárůst padlých na sklonku roku zaznamenal také Permský kraj a Kirovská oblast.

V přepočtu na obyvatele dominují republiky etnických menšin. Oblasti jako Tuva, Burjatsko, Altaj či Čukotka patří dlouhodobě k nejvíce postiženým. Naproti tomu většina Severního Kavkazu vykazuje nízké ztráty.

„Možná se Kreml na Kavkaze obává výbuchu nestability,“ spekuluje Vyuškovová, zároveň ale pochybuje, že si tuto zdrženlivost bude možné udržet i při prohlubujícím se nedostatku vojáků.

 X X X

VOJENSKÉ  CVIČENÍ  ROTI  TRUMPOVI?

 Trumpovi k nevoli. Ruské, čínské a íránské lodě pořádají v jihoafrických vodách vojenské cvičení

Ruské, čínské a íránské námořní lodě zahájily v pátek v jihoafrických vodách u Kapského města vojenské cvičení, které má podle jihoafrické armády zajistit bezpečnost námořní dopravy. Informovaly o tom agentury AFP a AP. Jde o vojenské manévry uskupení rozvojových ekonomik BRICS, které potrvají do 16. ledna.

 Manévry podle agentury AFP mohou zhoršit už tak napjaté vztahy mezi jihoafrickou vládou a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Pretorii často kritizuje.

Vojenské manévry nazvané Touha po míru vede podle AFP Čína, která je hlavním americkým rivalem. Spojené státy však nemají dobré vztahy ani s Íránem, který se k BRICS připojil teprve v roce 2024. Vztahy Washingtonu s Pretorií jsou nyní na nejnižší úrovni, uvádí AFP. Trump také BRICS v minulosti obvinil, že uskupení vede „protiamerickou politiku“.

 Nemá to vůbec nic společného s Venezuelou,“ sdělil AFP mluvčí jihoafrického ministerstva obrany. Američané minulý týden bombardovali několik míst ve Venezuele a jejich speciální síly v prezidentském paláci zajaly prezidenta země Nicoláse Madura a jeho ženu. Pár nyní v USA čelí obvinění z pašování drog. Od prosince také americké síly obsazují tankery u venezuelského pobřeží, píše AFP.

„Cvičení se připravovalo od roku 2025 a bylo odloženo kvůli summitu zemí G20, který se konal ve stejném roce,“ dodal mluvčí. Právě tohoto summitu v Johannesburgu se odmítly Spojené státy zúčastnit kvůli Trumpovu přesvědčení, že v Jihoafrické republice je utlačována bílá menšina. To ale místní vláda vždy popírala.

„Washington má Pretorii v hledáčku od začátku Trumpovy administrativy,“ řekl AFP výzkumník z Ústavu bezpečnostních studií v Pretorii Priyal Singh. „Vidina dalších námořních cvičení bude Washingtonem pravděpodobně použita jako dokonalý příklad, proč musejí Spojené státy vztahy s Jihoafrickou republikou přehodnotit,“ dodal. Pretorie však hostila námořní cvičení s čínskými a ruskými loděmi už v roce 2023, připomíná AP.

 Ke cvičení se podle televize Newzroom Afrika připojí také Spojené arabské emiráty. Další země BRICS, jako jsou Etiopie nebo Brazílie, vyšlou své pozorovatele.

Jižní Afrika dlouhodobě zastává neutrální zahraniční politiku, píše AP. Administrativa Trumpova předchůdce Joea Bidena obvinila Pretorii v roce 2023 z toho, že umožnila ruské lodi na americkém sankčním seznamu zakotvit u námořní základny v Simon’s Town, kde naložila zbraně, které pak Moskva použila ve své válce na Ukrajině. Pretorie toto obvinění popřela.

Ochotu Jihoafrické republiky hostit ruské a íránské vojenské lodě podle AP kritizovala druhá největší koaliční strana v zemi Demokratická aliance (DA), která hlubší spolupráci Pretorie s Moskvou odmítá.

X X X

 DR.  VYVADIL:  RAKETOVÁ  KRIZE

 Trumpova a Putinova kubánská raketová krize…

Aneb Jak události kolem Venezuely ovlivní válku na Ukrajině

J.V. Ten nadpis je extrémně dramatický až hysterický, ale redakce Strana u.a trvale musí žít v neustálém napětí a nesporně i hlubokých dilematech, neboť žijí na Ukrajině, která je předmětem mnohaleté proxyválky Západu proti Rusku, jsou ovšem ruskojazyční a ukrajinské vedení se snaží vše ruské decimovat, zároveň jistě mohou být ohrožováni jednak ruskými útoky a jednak na druhé straně trvalou perzekucí Zelenského režimu, vůči němuž jsou v trvalé poloopozici. Za svou osobu nevím, jak bych to zvládal. V každém případě jejich analýzy  o ukrajinské realitě i vazbě na svět jsou nápadité a osobité a možná vůbec nejlepší na světě.

 Trumpovi jestřábi dychtí po eskalaci konfrontace s Moskvou.

Události posledních dnů – americká operace ve Venezuele a zabavení ruského ropného tankeru – vyvolaly rozruch v ruských telegramech Z-Telegram. Jsou pobouřeni absencí silné reakce Ruska a volají po jaderných úderech nebo úderech typu „Orešnik“ na Ukrajinu, USA nebo Evropu, potopení amerických lodí, atentátu na Volodymyra Zelenského atd.

 Na Západě a na Ukrajině se naopak objevují návrhy na útok na Rusko: zpřísnění sankcí, dodávky raket Tomahawk Kyjevu, hromadné zabavení plavidel stínové flotily, únos čečenského vůdce Ramzana Kadyrova nebo dokonce Vladimira Putina.

 Sám Putin mlčí.K zabavení tankerů se nevyjádřil a Kreml byl ve svých komentářích k událostem ve Venezuele spíše skoupý a delegoval pravomoc vyjadřovat rozhořčení nad porušováním mezinárodního práva na ministerstvo zahraničí a ruského zástupce při OSN.

 Co by mohlo být důvodem?

 Soudě podle prohlášení z Moskvy před Novým rokem se v té době domnívali, že se události na Ukrajině odvíjejí podle ruského scénáře: Donald Trump tlačí na Zelenského, aby stáhl vojska z Donbasu, a Spojené státy obecně nadále jednají v souladu s dohodami z Anchorage. Podle ruského plánu měly pokračující údery na ukrajinské energetické objekty a častější výpadky proudu kvůli mrazivým teplotám urychlit Kyjevem přijetí požadovaných mírových podmínek Moskvou.

A pak přišel únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura , zabavení tankeru a série ostrých prohlášení Washingtonu proti Moskvě.

Zůstává však nejasné, zda to znamená radikální změnu politiky USA směrem k návratu k tvrdé konfrontaci s Ruskem, nebo zda se Trump bude i nadále držet své předchozí vize ukončení války na Ukrajině, včetně tlaku na Kyjev ke stažení vojsk z Donbasu, a zda je rétorika Bílého domu pouze obvyklým stylem tlaku a zastrašování jeho vůdce s cílem dosáhnout dohody.

Na jedné straně je zřejmá stupňující se konfrontace Washingtonu. Senátor Lindsey Graham dále prohlásil, že Trump již schválil návrh zákona, který by uvalil 500% cla na ruské odběratele ropy. Na druhou stranu samotný americký prezident a jeho zástupci trvají na tom, že jejich cílem zůstává rychlý mír na Ukrajině. Američané navíc v Paříži odmítli slíbit Evropanům podporu pro jejich jednotky na Ukrajině v případě jejich nasazení, což jejich nasazení zcela zpochybňuje. ( J.V. Připomínám, že stejně postupoval i premiér Andrej Babiš.) Tato taktika může naznačovat, že Washington v současné době není ochoten poskytnout bezpečnostní záruky, které by si Kyjev přál a kterým Moskva odporuje.

Zdá se, že v této nejasné situaci se Moskva rozhodla dát si pauzu a zjistit, kam se Trump v ukrajinské otázce vydá dál. Rusko proto nedělá žádné prudké kroky, aby se nedostalo do konfrontace se Spojenými státy (k níž je Kreml z různých stran tlačen), a riskovalo tak zánik dialogu s Washingtonem a v důsledku toho i možnost, že Trump bude tlačit na Zelenského, aby prosadil výhodné podmínky pro ukončení války. Zároveň je pro Moskvu ukrajinská otázka důležitější než všechny ostatní otázky a v každém případě má vyšší prioritu než například Venezuela.

Pauza však nevylučuje možnost, že Rusko bude i nadále stupňovat vojenský tlak na Ukrajinu zintenzivněním ostřelování energetických zařízení nebo pokusem o atentát na Zelenského. Možná, že s ohledem na incident s Madurem se úsilí v tomto směru zdvojnásobí, aby se demonstrovala schopnost Moskvy tak učinit. Zejména proto, že před Novým rokem slíbila nějakou vojenskou reakci na útok na Putinovu rezidenci, což Ukrajina tvrdohlavě popírá.

Kreml se zřejmě zdrží přímých akcí proti Spojeným státům, dokud bude existovat naděje, že Trump bude ochoten v ukrajinských jednáních vymámit z Kyjeva ústupky. Pokud se tyto naděje zcela nenaplní – řekněme, pokud Trump schválí podmínky pro ukončení války, které jsou pro Rusko zjevně nepřijatelné, nebo uvalí sankce oznámené senátorem Grahamem – je možná změna názoru. K tomu může dojít kdykoli, dokonce i ve velmi blízké budoucnosti.

Stojí za zmínku, že Moskva je ve svých akcích proti Spojeným státům objektivně omezená. Rusko má v podstatě pouze jednu páku nátlaku, kterou může Američany ovlivnit: jaderné zbraně. Jakákoli jiná opatření, jako jsou pokusy o doprovod obchodních lodí válečnými loděmi nebo nasazení ozbrojených stráží na tankery stínové flotily, pravděpodobně na Washington příliš nezapůsobí vzhledem k zjevné dominanci amerického námořnictva ve světových oceánech. Jediné, co Moskva nyní může v reakci na kroky Washingtonu proti lodím plujícím pod ruskou vlajkou udělat, je tedy vydat Trumpovi ultimátum jaderného úderu v případě dalšího zabavení plavidel.

Zaprvé je však vydávání takových výhrůžek kvůli zabavení jednoho nebo dvou tankerů, které se teprve nedávno staly ruským vlastnictvím ve zrychleném řízení, zjevně přehnané.

Za druhé, pokud mají být vydávána taková „ultimáta soudného dne“, dává smysl nedělat tak samostatně, ale se silnými spojenci, jako je Čína, aby jim byla dána větší váha a zvýšila se pravděpodobnost, že USA ustoupí. Takové dohody vyžadují čas. Něco podobného však nelze v budoucnu vyloučit, protože možná americká námořní blokáda představuje existenční hrozbu jak pro Rusko, tak pro Čínu, přestože Čína má proti USA mnohem širší arzenál pák než Rusko a neomezuje se pouze na jaderné zbraně. Peking by například mohl blokovat dodávky kovů vzácných zemin. Je docela možné, že pokud Peking uvědomí reálnou hrozbu pro lodní dopravu do svých přístavů, nejprve použije argument vzácných zemin a teprve poté, pokud to selže, začne s Ruskem diskutovat o jaderném ultimátu.

Za třetí, i kdyby byl Kreml připraven pokusit se o druhou kubánskou raketovou krizi, přivést situaci na pokraj války a následně dosáhnout dohody se Spojenými státy, vyžadovalo by to do vedení Venezuely minimálně lidi kalibru Fidela Castra nebo Che Guevary, nikoli současné vůdce, o nichž se proslýchá, že mají s Američany tajné dohody. Ze stejného důvodu je problematické proměnit Venezuelu v Ukrajinu pro Spojené státy – tedy zatáhnout Američany do vleklé války.

Výše ​​uvedené faktory zřejmě vysvětlují poněkud opatrnou reakci Moskvy na současnou situaci.

Události se však rychle vyvíjejí. Jak jsme již psali , v Trumpově doprovodu je vlivné křídlo „jestřábů“, které od Madurova únosu výrazně posílilo svou pozici. Domnívají se, že v ukrajinských jednáních by se Rusku neměly dělat žádné ústupky. Místo toho by na něj měl být vyvíjen co nejtvrdší tlak, a to až do bodu opakování současných událostí ve Venezuele s neutralizací vedení nebo v Íránu s protesty a destabilizací. V podstatě se jedná o stejný názor, jaký zastávají Kyjev a Evropané.

„Jestřábi“ se proto přiklánějí ke zvýšení tlaku na Rusko, jako by chtěli Trumpovi ukázat, že není třeba se Moskvy  bát, že je slabá a lze ji donutit splnit jakékoli podmínky. Některé prvky zabavení tankeru se skutečně jeví jako pokus o ponížení Ruska. Například doslova bezprostředně po prohlášení ruského ministerstva zahraničí požadujícím po USA propuštění zadržené posádky Bílý dům oznámil, že námořníci budou stíháni .

Tlak USA by proto v určitém okamžiku mohl překročit hranici, kterou Kreml považuje za nepřijatelnou a kriticky ohrožující pro Rusko. Například pokud by došlo k hromadnému zabavení tankerů přepravujících ruskou ropu, mohly by se vztahy mezi Moskvou a Washingtonem rychle vyhrotit a riskovat jadernou válku s katastrofálními důsledky pro celé lidstvo. (J.V. Cituji autory, abyste měli  plastický přehled, i se když v tomto duchu se ničeho takového neobávám a nevypadá to ani, že by se toho obával Putin. Proto pokojně mlčí a čeká.

Jediným způsobem, jak minimalizovat riziko apokalyptických scénářů, je co nejdříve ukončit válku na Ukrajině.

J.V. A v tomto duchu asi nejen já, ale jistě všichni čtenáři s trochu dramatickým komentářem portálu  Strana.u.a. jistě souhlasíme a mír si jistě přejeme

 JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

SPOR  PREZIDENTA  PAVLA  POSLANCE  TURKA

Kysela: Prezident odmítl Turka přesvědčivě, riziko ústavních poruch ale zůstává.

Navzdory přesvědčivosti argumentů prezidenta Petr Pavel, kterými dnes odůvodnil své rozhodnutí nejmenovat poslance Motoristů Filip Turek ministrem, se nelze zbavit obav, zda rozšiřování prostoru pro rozhodování hlavy státu nemůže do budoucna způsobit poruchy v ústavním systému. Uvedl to ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Podle Kysely je však tato obava částečně zmírněna tím, že se v odborné i politické rovině stala obecně přijímanou možnost kompetenčního sporu, který by v krajním případě mohl zabránit svévoli prezidenta.

Prezident se podle Kysely neopřel o politické důvody

Prezident dnes v dopise premiérovi Andrej Babiš uvedl, že Turek podle něj opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. Zdůraznil, že prezident republiky má být garantem ústavního řádu a chránit základní ústavní hodnoty, včetně odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií.

Možnost odmítnout navrženého člena vlády podle Pavla existuje pouze ve výjimečných, odůvodněných případech. Turka považuje za jeden z nich a jeho situaci označil za bezprecedentní a nesrovnatelnou s dřívějšími případy, kdy prezidenti odmítali jmenovat ministry.

Dopis jako „krajní pojistka ústavního řádu“

Kysela vyzdvihl už samotný fakt, že prezident své rozhodnutí detailně a strukturovaně odůvodnil. Podle něj nejde o svévolné rozhodnutí ani o politický vzkaz.

„Jde o odůvodnění korektní v tom smyslu, že se pokouší snášet argumenty právní, nikoliv politické či osobní povahy. Nevyplývá z něj snaha o neomezené uvážení prezidenta, koho jmenuje a koho ne, ale spíše úsilí vymezit prezidentovu roli jako krajní pojistku, jakousi poslední záchranu ústavního řádu,“ uvedl.

 Riziko do budoucna: rozšiřování prezidentského uvážení

Kysela zároveň připustil, že různí lidé mohou rozdílně hodnotit, zda Turek skutečně představuje hrozbu pro demokratický právní stát. „Nicméně ne všichni lidé jsou prezidentem republiky,“ podotkl.

I přes přesvědčivost argumentace se podle něj nelze zbavit obavy, zda rozšiřování prezidentova uvážení do budoucna nepovede k systémovým poruchám. „Tato obava je nicméně alespoň částečně zmírněna tím, že se zjevně stala obecně přijímanou možnost kompetenčního sporu, který by mohl prezidentskou svévoli korigovat,“ dodal Kysela, který donedávna působil jako poradce prezidenta.

Preuss: Prezident se pohybuje na hraně

Podobně se vyjádřil také ústavní právník Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Argumentům prezidenta podle něj lze rozumět.

„Prezident se zde pohybuje na hraně, ale neopírá své stanovisko o politické důvody. Opírá je o hodnotový systém ústavního pořádku a obecné závěry judikatury Ústavního soudu,“ uvedl Preuss.Redakce České justice 

X X X

 Má právní důvod. Pavel píše Babišovi, proč odmítl Turka

„Jedním z těchto důvodů je ochrana ústavního hodnotového řádu republiky, pokud proti němu navržená osoba vystupuje, respektive pokud existují důvodné pochybnosti o jeho loajalitě k němu,“ napsal prezident Petr Pavel v dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Ilustrační snímek. Foto: Kancelář prezidenta republiky

 Poslanec Motoristů Filip Turek opakovaně prokazoval podle prezidenta Petra Pavla nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. Počet, intenzita a dlouhodobý charakter svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti. Prezident tak odůvodnil v dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO), proč odmítl Turka jmenovat členem vlády. Dopis zveřejnil na webových stránkách Hrad.

„Považuji celou situaci týkající se členství Filipa Turka ve vládě za ojedinělou, od přijetí ústavy zcela bezprecedentní, naprosto nesrovnatelnou s jakýmkoliv předcházejícím případem uplatňování výhrad či odmítnutí jmenování ve vztahu k navrhovaným členům vlády ze strany minulých prezidentů republiky,“ napsal prezident Babišovi.

Premiér dopis přijal a bude o něm mluvit s partnery na pondělní schůzce koaliční rady. Uvedl to bez dalších podrobností ve vyjádření, které poskytla mluvčí kabinetu Karla Mráčková.

Prezident chrání ústavní hodnoty

Pavel dodal, že prezident jako garant ústavního řádu musí chránit základní ústavní hodnoty včetně odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií a světonázorů. „K plnění této role je ostatně prezident republiky povinován svým ústavním slibem,“ uvedl. Odepření jmenování je podle Pavla preventivním nástrojem obranyschopné demokratické republiky

Prezident je podle ústavní nauky ve výjimečných odůvodněných případech ústavně zmocněný nevyhovět návrhu na jmenování ministra, napsal prezident. „Jedním z těchto důvodů je ochrana ústavního hodnotového řádu republiky, pokud proti němu navržená osoba vystupuje, respektive pokud existují důvodné pochybnosti o jeho loajalitě k němu,“ uvedl.

 Co říká judikatura Ústavního soudu

Při argumentaci odkázal i na judikaturu Ústavního soudu. Demokratický právní stát je podle ní oprávněný požadovat po veřejných funkcionářích splnění požadavku politické loajality. „Za relevantní v této skutečnosti pak označil nejen, zda jsou osoby ve veřejných službách skutečně loajální, ale i zda se jako loajální jeví veřejnosti,“ dodal.

U Turka je podle Pavla řada okolností, které často jednotlivě, ale hlavně ve svém souhrnu důvodně zpochybňují jeho loajalitu vůči základním hodnotám ústavního řádu. „Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo,“ uvedl.

Dalšími výroky pak Turek vážně zpochybňoval důstojnost a rovnost žen a příslušníků různých menšin. Minimálně zlehčoval násilné činy z nenávisti, a to i spáchané vůči malým dětem. Turek čelí dlouhodobě kritice mimo jiné kvůli rasistickým a homofobním příspěvkům na sociálních sítích. Za některé výroky se omluvil, u některých autorství popírá.

Turek podle hlavy státu navíc opakovaně prokazoval nedostatek respektu k předpisům, nešlo přitom o jednorázové excesy. „Nemám též pochybností, že lze tato jednání Filipu Turkovi přičíst natolik, aby u veřejnosti důvodně vyvolala pochybnosti o jeho loajalitě vůči ústavnímu řádu,“ dodal Pavel.

Odmítnutí Turka musí mít právní důvod

Ústavní právník Ondřej Preuss v rozhovoru pro Českou justici dříve upozornil, že prezident se v této situaci pohybuje „na hraně“ své role. Pro odmítnutí ministra musí mít Hrad podle Preusse právní, nikoli jen politický důvod.

„Nicméně právním důvodem patrně může být i ,nebezpečí‘ ztělesňované daným kandidátem pro demokratický právní řád a bezpečnost republiky. Například pokud by šlo o agenta cizí státní moci či organizovaného zločinu,“ řekl k tomu Preuss, ceskajustice.cz

X X X

Pavel nabízí Babišovi součinnost

Pavel v dopise Babišovi také napsal, že je připravený se s ním v duchu vzájemné loajální spolupráce ústavních orgánů sejít. Chce mu poskytnout součinnost k doplnění vlády.

„Dopis pana prezidenta jsem přijal a budeme o něm mluvit s koaličními partnery na pondělní koaliční radě,“ napsal v pátek premiér ve svém vyjádření.

Řízením ministerstva životního prostředí je dočasně pověřený šéf diplomacie a Motoristů Petr Macinka. Motoristé trvají na tom, že to nemůže být dlouhodobé řešení a že nemají jiného kandidáta než Turka, ceskajustice.cz

X X X

 Meloniová: Nastal čas, aby Európska únia začala hovoriť s Ruskom

Talianska premiérka Giorgia Meloniová súhlasí s francúzskym prezidentom, podľa ktorého by Európska únia mala byť pripravená na priame rokovania s Ruskom, ak americké snahy o sprostredkovanie mieru na Ukrajine neprinesú výsledok. TASR sa odvoláva na správu agentúry ANSA.

„V tomto prípade si myslím, že Macron má pravdu. Myslím si, že nastal čas, aby EÚ hovorila s Ruskom. Ak sa Európa rozhodne hovoriť len s jednou z dvoch strán na bojisku, obávam sa, že jej prínos bude obmedzený,“ uviedla v piatok Meloniová na tlačovej konferencii s novinármi.

Upozornila, že prípadné rozhovory musia byť koordinované. „Problém je, kto by to mal robiť. Ak by sme urobili chybu a obnovili rozhovory s Ruskom nekoordinovane, urobili by sme láskavosť Putinovi. Posledná vec, ktorú chcem v živote urobiť, je láskavosť Putinovi,“ doplnila. Podľa nej by EÚ mala zvážiť vymenovanie osobitného vyslanca pre Ukrajinu.

Meloniová reagovala aj na slová amerického prezidenta Donalda Trumpa o Grónsku. „Stále neverím hypotéze, že Spojené štáty by podnikli vojenskú akciu s cieľom prevziať kontrolu nad Grónskom, s čím by som jednoznačne nesúhlasila,“ povedala. Zdôraznila, že takýto krok by nebol v záujme nikoho, ani samotného Washingtonu.

Talianska premiérka vyzvala NATO, aby venovalo väčšiu pozornosť arktickému regiónu a zabezpečilo v ňom „významnú prítomnosť“ spojencov s cieľom zachovať bezpečnosť a obmedziť vplyv nepriateľských aktérov. 

Meloniová nemá ambíciu stať sa prezidentkou

Talianska premiérka Giorgia Meloniová v piatok poprela ambíciu stať sa v budúcnosti prezidentkou. TASR o tom informuje podľa správy agentúry ANSA.

„To, čo robím, je akurát pre mňa a som z toho nadšená,“ vyhlásila talianska premiérka. „Či to budem robiť znova v ďalšom volebnom období bude závisieť od hlasovania Talianov,“ pokračovala s tým, že „neašpiruje na postup na ďalšiu úroveň“.

„Moja úroveň mi stačí,“ priblížila. Meloniová reagovala na špekulácie, že po skončení premiérskeho mandátu sa plánuje uchádzať vo voľbách o prezidentskú funkciu.

X X X

Rusko bude čeliť neviditeľnej armáde, ak Ukrajina odstúpi územie

Ateš predstavuje pre ruského prezidenta Vladimira Putina strategický problém. Akýkoľvek pokus o mier, ktorý by ponechal ukrajinské územia v ruských rukách, naráža na realitu, že tieto oblasti nebudú pokojné.

Aj keby bola Ukrajina v rámci mierovej dohody prinútená k územným ústupkom, Rusko na okupovaných územiach nenájde pokoj. V tyle nepriateľa už funguje rozvetvená sieť ukrajinského podzemného odporu, ktorá sa pripravuje na dlhú tieňovú vojnu, píše denník The Telegraph. Agenti hnutia Ateš opísali denníku svoju činnosť. Jeden z nich – civilista z okupovanej Makijivky – priblížil, ako celé týždne sledoval ruské patroly a logistiku predtým, než vyhodil do vzduchu železničnú trať, po ktorej prepravovali zbrane pre ruskú armádu. „Cieľ bol jednoduchý – znefunkčniť trať na tak dlho, aby sa zastavil pohyb. To dalo našim vojskám trochu času navyše,“ uviedol agent. Podľa jeho slov podobné operácie vykonáva najmenej 2 000 účastníkov siete Ateš, ktorá pôsobí na okupovaných územiach Ukrajiny, na Kryme a dokonca aj hlboko v Rusku.

Hnutie Ateš (v krymskej tatárčine výraz pre oheň) je partizánske hnutie pôsobiace na okupovaných územiach Ukrajiny a v rámci samotného Ruska. V kontexte udalostí zo začiatku roka 2026 sa o nich hovorí ako o kľúčovom faktore, ktorý bráni Rusku v plnej pacifikácii obsadených regiónov. Tu sú najdôležitejšie fakty o tomto hnutí: Pôvod a ideológia

• Vznik: Hnutie bolo založené v septembri 2022 ako reakcia na ruskú inváziu a čiastočnú mobilizáciu v Rusku.

• Zloženie: Pôvodne ho tvorili najmä Krymskí Tatári, Ukrajinci, ale unikátne je tým, že do svojich radov verbuje aj nespokojných ruských vojakov priamo v jednotkách agresora.

• Cieľ: Rozložiť ruskú armádu zvnútra a zničiť logistiku, ktorá umožňuje okupáciu.

Spôsob fungovania: „Neviditeľná armáda“ – Ateš funguje na princípe decentralizovaných buniek. Ich činnosť sa delí na tri hlavné oblasti:

• Špionáž a prieskum: Agenti sledujú pohyb vojsk, umiestnenie skladov munície a protivzdušnej obrany. Tieto údaje následne odovzdávajú ukrajinským ozbrojeným silám, čo vedie k presným raketovým úderom.

• Diverzie a sabotáže: Podpaľovanie vojenských správ, vyhadzovanie železničných koľajníc do vzduchu, poškodzovanie techniky v opravárenských závodoch alebo útoky na energetickú infraštruktúru využívanú armádou.

• Infiltrácia: Členovia hnutia slúžiaci v ruskej armáde sabotujú príkazy, „strácajú“ vybavenie alebo poskytujú súradnice vlastných veliteľských stanovíšť.

Aktuálna situácia (január 2026) V roku 2026, kedy sa intenzívne rokuje o prímerí, Ateš mení svoju stratégiu:

• Dlhodobý odboj: Hnutie jasne deklarovalo, že aj keby došlo k oficiálnemu zastaveniu paľby na frontovej línii, pre nich sa vojna nekončí.

• Príprava na tieňovú vojnu: Sústredia sa na budovanie skladov zbraní a výbušnín hlboko v tyle, aby mohli v prípade dlhodobej okupácie viesť partizánsky boj mestského typu.

• Dosah: Podľa správ z roku 2025 boli zodpovední za viac ako polovicu všetkých úspešných diverzií na okupovanom území, pričom ich sieť má mať už viac ako 2 000 aktívnych členov.

Reakcia Ruska

Kremeľ vníma Ateš ako jednu z najnebezpečnejších hrozieb pre stabilitu na okupovaných územiach.

• V roku 2024 bolo hnutie v Rusku oficiálne vyhlásené za teroristickú organizáciu.

• Ruské tajné služby (FSB) pravidelne vykonávajú razie v mestách ako Sevastopoľ, Mariupoľ či Melitopoľ v snahe rozbiť ich štruktúry.

• Napriek represiám hnutie naďalej rastie, čo experti pripisujú narastajúcej frustrácii obyvateľstva v okupovaných zónach.

Ateš predstavuje pre Putina strategický problém. Akýkoľvek pokus o mier, ktorý by ponechal ukrajinské územia v ruských rukách, naráža na realitu, že tieto oblasti nebudú pokojné. Ateš slúži ako živá pripomienka toho, že ukrajinský odpor v tyle je organizovaný, technologicky zdatný a odhodlaný bojovať aj po oficiálnom utíchnutí zbraní.

Hnutie vzniklo v lete 2022 a postupne prešlo od pozorovania k zložitým diverziám: útokom na vojenské vlaky, sklady paliva, stanice rádioelektronického boja a komunikačné veže. V roku 2024 Rusko uznalo Ateš za teroristickú organizáciu a jej členom hrozí až 20 rokov väzenia. Napriek tomu je podľa nezávislého monitoru ACLED práve Ateš zodpovedný za viac ako polovicu všetkých zaznamenaných diverzií na okupovaných územiach v roku 2025. 

Prímerie nebude znamenať mier

„Prímerie je len prechod k novej etape vojny,“ vyhlásil predstaviteľ hnutia Ateš. „Staneme sa neviditeľnou armádou. Okupácia nie je navždy.“ Súčasťou siete nie sú len civilisti, ale aj ruskí vojaci. Jeden z nich, mobilizovaný vojak, ktorý sa stal dvojitým agentom, tvrdí, že jeho informácie pomohli ukrajinským silám postúpiť vpred o niekoľko kilometrov. „Mier na Ukrajine bude len dočasný. Preto budem pokračovať v práci,“ povedal. V hnutí Ateš zdôrazňujú, že by bolo osudovou chybou Kremľa domnievať sa, že okupované ukrajinské územia budú po akejkoľvek dohode plne pod kontrolou. Jeden z agentov dodáva: „Odpor nie je len front. Sú to srdcia ľudí. Čím dlhšie potrvá okupácia, tým hlbší bude hnev.“ Ukrajinskí podzemní bojovníci otvorene vyhlasujú, že nečakajú na mier, ale pripravujú sa na oslobodenie. 

Súčasná činnosť hnutia Ateš

Podľa aktuálnych správ z partizánskeho hnutia zo začiatku januára 2026 je hnutie Ateš momentálne najaktívnejšie v kľúčových logistických uzloch a centrách ruskej správy. Ich aktivita sa sústreďuje najmä tam, kde sa prelína hustá civilná zástavba s dôležitými vojenskými cieľmi. Najviac operácií je hlásených z týchto miest:

Sevastopoľ (Krym) – Toto mesto je dlhodobo centrálou Atešu na polostrove.

• Aktivita: Sledovanie pohybu Čiernomorskej flotily, identifikácia pozícií systémov PVO (najmä S-400) a navádzanie ukrajinských rakiet a námorných dronov.

• Január 2026: Agenti tu monitorujú odsun zvyšných ruských plavidiel do bezpečnejších prístavov v rámci príprav na prímerie.

Mariupoľ (Donecká oblasť) – Mariupoľ sa stal symbolom mestského odporu Atešu.

• Aktivita: Sabotáže na stavebných strojoch, ktoré Rusko využíva na budovanie opevnení a vojenských ciest. Časté sú aj útoky na miesta, kde sa zhromažďujú ruskí dôstojníci (hotely a rekonštruované budovy).

• Cieľ: Narúšať obraz „normálneho života“, ktorý sa Kremeľ snaží v meste prezentovať. 

Melitopoľ (Záporožská oblasť)

• Aktivita: Extrémne silné zastúpenie v rámci železničnej logistiky. Ateš v Melitopoli pravidelne poškodzuje koľajnice a signalizačné zariadenia na trati, ktorá spája Rostov na Done s Krymom (tzv. pozemný koridor).

• Význam: Bezpečná doprava munície cez Melitopoľ je pre Rusov momentálne takmer nemožná bez neustáleho dohľadu.

Džankoj (Krym) – Tento strategický železničný uzol na severe Krymu je pre Ateš prioritou číslo jeden.

• Aktivita: Agenti Atešu sú infiltrovaní priamo do personálu železníc a skladov. V roku 2025 a začiatkom roka 2026 tu bolo hlásených najviac „záhadných“ požiarov a technických porúch na lokomotívach. 

Makijivka a Doneck – Tieto mestá sú kľúčové kvôli infiltrácii do ruskej armády.

• Aktivita: Práve z Makijivky pochádza mnoho správ o koordinácii s mobilizovanými ruskými vojakmi, ktorí odovzdávajú súradnice skladov paliva ukrajinskému delostrelectvu.

• Január 2026: Ateš tu pripravuje bunky na dlhodobú konšpiračnú činnosť pre prípad, že tieto mestá zostanú po prímerí v „šedej zóne“.

Pôsobenie v rámci Ruska – Okrem okupovaných území Ateš v januári 2026 hlási zvýšenú aktivitu aj v mestách v ruskom vnútrozemí:

• Rostov na Done: Logistické centrum pre celú inváziu.

• Novorossijsk: Sledovanie presunutej námornej flotily.

• Tula a Iževsk: Zhromažďovanie informácií o výrobe v zbrojárskych závodoch.

Hnutie využíva moderné technológie – šifrované kanály na Telegrame a špeciálne upravené drony, čo im umožňuje operovať aj v mestách s extrémne vysokou koncentráciou ruských tajných služieb (FSB).

X X X

Trump sa chváli zhabaným tankerom: Rusi si netrúfli zasiahnuť, ropa za miliardy sa už vykladá

Spojené štáty už vykladajú ropu zo zadržaného ruského tankera Marinera. Vyhlásil to prezident USA Donald Trump v rozhovore pre televíziu Fox News. Podľa jeho slov ide o ropu v hodnote miliárd dolárov a ruský sprievod plavidla sa neodvážil zasiahnuť.

Trump uviedol, že tanker sa pohyboval v oblasti Venezuely a bol sprevádzaný ruskými loďami. Tie sa však podľa neho rozhodli nevstúpiť do konfrontácie s americkými jednotkami.

 „Vítame toto rozhodnutie a vyjadrujeme vďaku vedeniu Spojených štátov,“ dodala bez toho, aby spresnila, koľko ruských občanov bolo na palube tankera.

Osobitný ruský vyslanec Kirill Dmitriev na Telegrame uviedol, že americký prezident Donald Trump sa rozhodol prepustiť „všetkých Rusov“ na palube tankera Marinera. Spojené štáty predtým vyhlásili, že posádka tankera Marinera by mohla byť stíhaná, čo Rusko označilo za „absolútne neprijateľné“. 

Spojené štáty sa tankera Marinera, predtým Bella-1, zmocnili v stredu približne dvesto kilometrov južne od brehov Islandu. Prázdne plavidlo sa podľa amerických tvrdení snažilo vyhnúť blokáde sankcionovaných lodí pri brehoch Venezuely a smerovalo do Iránu. Pobrežná stráž USA ho prenasledovala približne dva týždne. 

Posádka tankera sa podľa pokúsila zásahu zabrániť tým, že na konci minulého roka narýchlo namaľovala na bok ruskú vlajku. Plavidlo sa zároveň objavilo v ruskom lodnom registri a ako domovský prístav bolo uvedené Soči. Rusko k nemu vyslalo ako sprievod ponorku, ani tá však Američanov od zásahu neodradila.

Spojené štáty sa v rámci blokády Venezuely doteraz zmocnili štyroch plavidiel, ktoré boli podľa nich súčasťou takzvaných tieňových flotíl nelegálne prepravujúcich ropu z Iránu, Ruska alebo Venezuely. V stredu okrem Marinery obsadili aj sankcionovaný tanker Sophia, ktorý sa mal podieľať na nelegálnej činnosti v Karibskom mori.

X X X

 Jednáte přímo s námi, ne s Venezuelou,‘ vzkázal Trump venezuelským ropným společnostem

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy. Na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem to v pátek večer SEČ řekl americký prezident Donald Trump. Podle něj Venezuela již předala Spojeným státům 30 milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.

Jednání se zástupci velkých ropných firem z USA i Evropy se koná v Bílém domě po sobotním americkém zásahu, při kterém byl unesen venezuelský prezident Nicolás Maduro. Američané po venezuelských úřadech podle předchozích Trumpových vyjádření požadují naprostý přístup k ropnému sektoru.

„Rozhodneme o tom, které ropné společnosti tam půjdou, kterým dovolíme tam jít (do Venezuely),“ uvedl Trump na začátku jednání, kterého se podle dostupných informací neúčastní žádný představitel Venezuely.

Podle amerického prezidenta by se mohlo podařit uzavřít dohodu se společnostmi, které budou chtít působit ve Venezuele, již dnes nebo v krátké době. Podle něj se ropné společnosti budou moci nyní ve Venezuele spolehnout na naprostou bezpečnost. „Jednáte přímo s námi, ne s Venezuelou,“ řekl Trump.

30 milionů barelů ropy

Podle Trumpa již Caracas začal předávat Spojeným státům 30 milionů barelů ropy. To je zhruba měsíční těžba. Šéf Bílého domu dodal, že USA začnou okamžitě zpracovávat a prodávat ropu až do objemu 50 milionů barelů. Mělo by tak stát podle schématu, který představil Trump i americké ministerstvo energetiky v uplynulých dnech. Výnosy z prodeje mají být uloženy na speciální účty a o použití financí bude rozhodovat Washington.

„Vycházíme extrémně dobře s lidmi ve Venezuele – jak s lidmi, tak s těmi, kteří je vedou,“ uvedl Trump s narážkou na novou prozatímní prezidentku Delcy Rodríguezovou. Ta se dostala do čela venezuelského státu poté, co Spojené státy v sobotu zajaly Madura. „Je to zcela odlišná Venezuela,“ řekl Trump. V zemi přitom zůstali u moci prakticky stejní činitelé, kteří působili před sobotním americkým zásahem.

X X X

 Moskva: Orešnik je odvetou za útok na Putinovo sídlo. Ukrajina to nazýva absurdné, Rusko vraj testuje NATO

Rusko oznámilo, že v noci pri rozsiahlom útoku na Ukrajinu použilo aj novú nadzvukovú raketu Orešnik, píšu agentúry s odkazom na ruské ministerstvo obrany. Raketa sa pohybovala rýchlosťou 13-tisíc km/h a letela po balistickej trajektórii. Podľa Moskvy bol útok reakciou na údajný ukrajinský pokus zaútočiť na koncom minulého roka dronmi na rezidenciu ruského vodcu Vladimira Putina. Ukrajinský nočný útok v pohraničí Ruska odpojil od elektriny vyše pol milióna ľudí, uviedol oblastný gubernátor Viačeslav Gladkov.

X X X

 Ukrajina v piatok informovala, že ruská armáda pri útokoch v oblasti Čierneho mora zasiahla dve nákladné lode. O život prišiel sýrsky člen posádky jednej z lodí, uviedla agentúra AFP, píše TASR.

 Podpredseda vlády pre obnovu Ukrajiny Olexij Kuleba doplnil, že ruské drony zaútočili na tieto civilné plavidlá neďaleko pobrežia Odeskej oblasti na juhu Ukrajiny. V príspevku na platforme Telegram citovanom britskou stanicou BBC Kuleba informoval o jednej obeti a niekoľkých zranených.

Prvá z lodí sa plavila pod vlajkou Svätého Krištofa a Nevisu a v čase útoku smerovala do prístavu Čornomorsk na nakládku obilia. Podľa Kulebu toto plavidlo pokračuje v plavbe do najbližšieho prístavu.

Ďalšia loď bola útokom poškodená v blízkosti prístavu Odesa. Ide o plavidlo plaviace sa pod vlajkou Komorských ostrovov, ktoré prevážalo sójové bôby. V dôsledku ruského útoku zahynul člen posádky tejto lode, ktorý bol sýrskym občanom, dodal Kuleba.

X X X

15:50 Použitie balistickej strely Orešnik pri ruskom nočnom útoku na Ukrajinu predstavuje eskaláciu vo vojne a je neprijateľné. Podľa tlačových agentúr to uviedli lídri Británie, Francúzska a Nemecka v spoločnom vyhlásení, ktoré zverejnila kancelária britského premiéra Keira Starmera.

Starmer, francúzsky prezident Emmanuel Macron a nemecký kancelár Friedrich Merz v telefonickom hovore podľa zverejneného zápisu konštatovali, že „neustále“ ruské útoky, „vrátane použitia balistickej strely stredného doletu Orešnik na západe Ukrajiny“, predstavujú „eskaláciu a sú neprijateľné“.

Nemecko dnes už skôr ústami hovorcu vlády odsúdilo Rusko za použitie strely Orešnik pri útoku na Ukrajinu. „Rusko naďalej eskaluje situáciu,“ uviedol hovorca Steffen Meyer na pravidelnej tlačovej konferencii. Zdôraznil, že nočný útok na Ukrajinu bol nevyprovokovaný, a zároveň sľúbil, že Nemecko bude ďalej pomáhať Ukrajine, okrem iného s budovaním účinnej protivzdušnej obrany.

X X X

Pruskom útoku na Kyjev bola v noci na piatok poškodená aj budova veľvyslanectva Kataru. Na sociálnych sieťach o tom v piatok informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i katarské ministerstvo zahraničných vecí, uviedla agentúra AFP.

Katarský rezort diplomacie vyjadril poľutovanie v súvislosti s incidentom, pričom súčasne potvrdil, že žiadny z jeho diplomatov ani zamestnancov veľvyslanectva neutrpel ujmu.

V súvislosti s útokom na Kyjev a budovu katarskej ambasády Zelenskyj pripomenul úlohu Kataru pri sprostredkúvaní rokovaní o prepustení vojnových zajatcov a civilistov zadržiavaných v ruských väzniciach a vyzval ho na jasnú reakciu na útok ruskej armády.

Reakciu Zelenskyj žiada aj od medzinárodného spoločenstva, pričom „v prvom rade od Spojených štátov, ktorých hlas má v Rusku skutočnú váhu,“ uviedol Zelenskyj.

14:28 Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) zverejnila úlomky balistickej rakety Orešnik (Lieska), ktorou Rusko zaútočilo na Ľvovskú oblasť v noci na 9. januára 2026. Podľa ukrajinskej tajnej služby sa cieľom útoku stala civilná infraštruktúra a Kremeľ sa pokúsil narušiť zabezpečenie regiónu.

 X XX

Ruský útok balistickou raketou stredného doletu Orešnik (Lieska) na ukrajinskú Ľvovskú oblasť je „jasnou eskaláciou… a varovaním pre Európu a Spojené štáty“. Na sociálnych sieťach to v piatok uviedla šéfka diplomacie Európskej únie Kaja Kallasová, píše TASR.

„Údajné použitie rakety Orešnik Ruskom je jasnou eskaláciou voči Ukrajine a má slúžiť ako varovanie pre Európu a USA,“ napísala Kallasová. „Putin nechce mier, ruská odpoveď na diplomaciu je viac rakiet a ničenia. Tento smrtiaci vzorec rozsiahlych ruských útokov sa bude opakovať, kým nepomôžeme Ukrajine prelomiť ho,“ pokračovala.

X X X

 Nemecko dnes odsúdilo Rusko za použitie novej nadzvukovej strely Orešnik pri nočnom útoku na Ukrajinu. Hovorca nemeckej vlády na pravidelnej tlačovej konferencii uviedol, že Moskva eskaluje situáciu. Zároveň sľúbil, že Nemecko bude ďalej pomáhať Ukrajine, okrem iného s budovaním účinnej protivzdušnej obrany.

„Rusko naďalej eskaluje situáciu,“ uviedol hovorca Steffen Meyer. Zdôraznil, že bol nočný útok na Ukrajinu nevyprovokovaný.

Tiež nemecký vládny hovorca povedal, že ruské tvrdenie o útoku na Putinovu rezidenciu už bolo vyvrátené. Tiež americký prezident Donald Trump na začiatku týždňa uviedol, že neverí, že Ukrajina na prezidentskú rezidenciu v Novgorodskej oblasti zaútočila.

X XX 

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vyzval v piatok obyvateľov, aby opustili mesto pre výpadky kúrenia po ruských útokoch. „V polovici bytových domov v Kyjeve, v takmer 6000 budovách, nefunguje kúrenie v dôsledku rozsiahlych nepriateľských útokov na kritickú infraštruktúru,“ ozrejmil Kličko na sociálnych sieťach. „Vyzývam preto obyvateľov hlavného mesta, ktorí majú možnosť dočasne opustiť Kyjev, aby tak urobili a odišli na miesta s alternatívnymi zdrojmi energie a tepla,“ vyzval obyvatel.

X X X

 Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková uviedla, že pokračujú snahy obnoviť dodávky elektriny viac ako 500-tisíc odberateľov v Kyjeve. Tie boli prerušené kvôli škodám, ktoré napáchali ruské dronové a raketové útoky, informovala agentúra Reuters.

Svyrydenková na sieti Telegram napísala, že ruskí vojaci úmyselne zaútočili na energetické zariadenia, ktoré slúžia na vykurovanie. Podľa jej slov ide o „energetický terorizmus a snahu zmeniť zimu na zbraň“. Teploty v ukrajinskom hlavnom meste dnes klesli na mínus desať stupňov Celzia.

X XX

 Český minister zahraničných vecí Petr Macinka dnes ráno pricestoval na návštevu Ukrajiny. V Kyjeve sa má stretnúť so svojím ukrajinským náprotivkom Andrijom Sybihom. Na ceste ho sprevádza okrem iných aj poslanec a čestný prezident Motoristov Filip Turek. Informoval o tom hovorca Černínskeho paláca Daniel Drake pre ČTK. 

X XX

 Má právní důvod. Pavel píše Babišovi, proč odmítl Turka.

„Jedním z těchto důvodů je ochrana ústavního hodnotového řádu republiky, pokud proti němu navržená osoba vystupuje, respektive pokud existují důvodné pochybnosti o jeho loajalitě k němu,“ napsal prezident Petr Pavel v dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Ilustrační snímek. Foto: Kancelář prezidenta republiky

 Poslanec Motoristů Filip Turek opakovaně prokazoval podle prezidenta Petra Pavla nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. Počet, intenzita a dlouhodobý charakter svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti. Prezident tak odůvodnil v dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO), proč odmítl Turka jmenovat členem vlády. Dopis zveřejnil na webových stránkách Hrad.

„Považuji celou situaci týkající se členství Filipa Turka ve vládě za ojedinělou, od přijetí ústavy zcela bezprecedentní, naprosto nesrovnatelnou s jakýmkoliv předcházejícím případem uplatňování výhrad či odmítnutí jmenování ve vztahu k navrhovaným členům vlády ze strany minulých prezidentů republiky,“ napsal prezident Babišovi.

Premiér dopis přijal a bude o něm mluvit s partnery na pondělní schůzce koaliční rady. Uvedl to bez dalších podrobností ve vyjádření, které poskytla mluvčí kabinetu Karla Mráčková.

Prezident chrání ústavní hodnoty

Pavel dodal, že prezident jako garant ústavního řádu musí chránit základní ústavní hodnoty včetně odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií a světonázorů. „K plnění této role je ostatně prezident republiky povinován svým ústavním slibem,“ uvedl. Odepření jmenování je podle Pavla preventivním nástrojem obranyschopné demokratické republiky

Prezident je podle ústavní nauky ve výjimečných odůvodněných případech ústavně zmocněný nevyhovět návrhu na jmenování ministra, napsal prezident. „Jedním z těchto důvodů je ochrana ústavního hodnotového řádu republiky, pokud proti němu navržená osoba vystupuje, respektive pokud existují důvodné pochybnosti o jeho loajalitě k němu,“ uved.

Co říká judikatura Ústavního soudu

Při argumentaci odkázal i na judikaturu Ústavního soudu. Demokratický právní stát je podle ní oprávněný požadovat po veřejných funkcionářích splnění požadavku politické loajality. „Za relevantní v této skutečnosti pak označil nejen, zda jsou osoby ve veřejných službách skutečně loajální, ale i zda se jako loajální jeví veřejnosti,“ dodal.

U Turka je podle Pavla řada okolností, které často jednotlivě, ale hlavně ve svém souhrnu důvodně zpochybňují jeho loajalitu vůči základním hodnotám ústavního řádu. „Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo,“ uvedl.

Dalšími výroky pak Turek vážně zpochybňoval důstojnost a rovnost žen a příslušníků různých menšin. Minimálně zlehčoval násilné činy z nenávisti, a to i spáchané vůči malým dětem. Turek čelí dlouhodobě kritice mimo jiné kvůli rasistickým a homofobním příspěvkům na sociálních sítích. Za některé výroky se omluvil, u některých autorství popírá.

Turek podle hlavy státu navíc opakovaně prokazoval nedostatek respektu k předpisům, nešlo přitom o jednorázové excesy. „Nemám též pochybností, že lze tato jednání Filipu Turkovi přičíst natolik, aby u veřejnosti důvodně vyvolala pochybnosti o jeho loajalitě vůči ústavnímu řádu,“ dodal Pavel.

Odmítnutí Turka musí mít právní důvod

Ústavní právník Ondřej Preuss v rozhovoru pro Českou justici dříve upozornil, že prezident se v této situaci pohybuje „na hraně“ své role. Pro odmítnutí ministra musí mít Hrad podle Preusse právní, nikoli jen politický důvod.

„Nicméně právním důvodem patrně může být i ,nebezpečí‘ ztělesňované daným kandidátem pro demokratický právní řád a bezpečnost republiky. Například pokud by šlo o agenta cizí státní moci či organizovaného zločinu,“ řekl k tomu Preuss.

Pavel nabízí Babišovi součinnost

Pavel v dopise Babišovi také napsal, že je připravený se s ním v duchu vzájemné loajální spolupráce ústavních orgánů sejít. Chce mu poskytnout součinnost k doplnění vlády.

„Dopis pana prezidenta jsem přijal a budeme o něm mluvit s koaličními partnery na pondělní koaliční radě,“ napsal v pátek premiér ve svém vyjádření.

Řízením ministerstva životního prostředí je dočasně pověřený šéf diplomacie a Motoristů Petr Macinka. Motoristé trvají na tom, že to nemůže být dlouhodobé řešení a že nemají jiného kandidáta než Turka.

X X X

Rusko zaútočilo na Ukrajinu v noci na piatok tromi desiatkami rakiet a 242 dronmi, pričom bolo poškodených 20 obytných budov, uviedli ukrajinské vzdušné sily. Moskva označila útoky za odvetné a použila aj hypersonickú balistickú raketu stredného doletu Orešnik (Lieska). TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

Ukrajinské vzdušné sily upresnili, že Moskva zaútočila 36 raketami a 242 dronmi rôzneho typu, pričom protivzdušná obrana zneškodnila 226 dronov a 18 rakiet. Ukrajina vyhlásila, že útok predstavuje hrozbu pre Európu a testuje spojencov Kyjeva.

„Takýto útok v blízkosti hraníc EÚ a NATO je závažnou hrozbou pre bezpečnosť európskeho kontinentu a testuje transatlantické spoločenstvo. Požadujeme silnú odpoveď na ľahkovážne ruské kroky,“ napísal minister zahraničných vecí Ukrajiny Andrij Sybiha na sociálnych sieťach.

Moskva vyhlásila, že nasadila raketu Orešnik v reakcii na decembrový dronový útok na sídlo prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina poprela svoju zodpovednosť za útok, keďže ani podľa šéfa Bieleho domu Donalda Trumpa k tomuto incidentu nedošlo. „Je absurdné, že Rusko sa pokúša obhájiť svoj útok falošným úderom na Putinovu rezidenciu, ktorý sa nikdy ani nestal,“ skonštatoval Sybiha.

Raketa Orešnik cielila na „objekty infraštruktúry“ v západoukrajinskom meste Ľvov neďaleko hraníc s Poľskom, píše AFP.

X X X

Vo štvrtok pochovali Nasťu a Maxima. Dvadsaťdvaročnú mladú ženu a jej malého synčeka. Druhého januára ich v Charkove zabila ruská raketa. Boli doma. Pravdepodobne pozerali vtipný novoročný animovaný film, klábosili a jedli mandarínky. Na zabitie Nasti a Maxima minuli Rusi šesť miliónov. Z Ukrajiny píše publicistka a spisovateľka Anna Gin. 

X X X

 Rusko oznámilo, že v noci pri rozsiahlom útoku na Ukrajinu použilo aj novú nadzvukovú raketu Orešnik, píšu agentúry s odkazom na ruské ministerstvo obrany. Raketa sa pohybovala rýchlosťou 13-tisíc km/h a letela po balistickej trajektórii. Podľa Moskvy bol útok reakciou na údajný ukrajinský pokus zaútočiť na koncom minulého roka dronmi na rezidenciu ruského vodcu Vladimira Putina.

O tomto útoku ale informovala len Moskva; nikto iný ho nepotvrdil a Kyjev vec označil za ruský výmysel. Aj americký prezident Donald Trump 5. januára vyhlásil, že neverí, že k podobnej ukrajinskej operácii došlo.

Velenie ukrajinského letectva na západnej Ukrajine v noci na dnešok informovalo, že balistická raketa, ktorá pred polnocou tamojšieho času mierila na objekt energetickej infraštruktúry v Ľvove, sa pohybovala rýchlosťou okolo 13-tisíc kilometrov za hodinu. Jej typ ukrajinská strana neuviedla s tým, že bude určený až po preskúmaní trosiek zbrane. (čtk)

X X X

 V dôsledku ukrajinského nočného útoku zostalo v pohraničnej Belgorodskej oblasti na západe Ruska viac než pol milióna ľudí bez elektriny a kúrenia a takmer 200-tisíc bez vody. Uviedol to oblastný gubernátor Viačeslav Gladkov.

„K dnešnému dňu o 06.00 h … v Belgorodskej oblasti je 556-tisíc ľudí v šiestich obciach bez elektrickej energie. Takmer rovnaký počet ľudí je bez kúrenia, predovšetkým v 1920 bytových domoch. Takmer 200-tisíc ľudí je bez vody,“ napísal Gladkov na sieti Telegram.

Nekonkretizoval, aké ciele ukrajinské sily zasiahli a čím. Celkové škody bude možné posúdiť až keď sa rozvidnie. Na mieste sú všetky pohotovostné zložky a prebieha obnova dodávok energií a vody, ako aj pripájanie rezervných kapacít inštalovaných v priebehu posledných mesiacov. Podrobnejšie informácie prisľúbil neskôr počas piatka.

Masívnemu ruskému útoku v noci čelila aj Ukrajina. V Kyjeve po zásahu dronov podľa tamojších úradov zahynuli najmenej štyria ľudia a 24 utrpeli zranenia. Ruské sily v noci zasiahli aj Ľvovskú oblasť na západe Ukrajiny. Tamojšie vzdušné sily tvrdia, že balistická raketa zasiahla infraštruktúru. Kyjev preveruje, či Moskva do útoku nasadila aj balistickú raketu stredného doletu Orešnik. (tasr, afp)

X X XRusko v noci na piatok zaútočilo v západoukrajinskej Ľvovskej oblasti, oznámili ukrajinské úrady s tým, že išlo o infraštruktúrny cieľ. Informuje o tom agentúra Reuters.

Šéf Ľvovskej oblasti Maksym Kozyckyj a starosta Ľvova Andrij Sadovyj v príspevkoch na Telegrame nezverejnili bližšie podrobnosti o útoku a zbraniach, ktoré k nemu Rusko použilo.

Sadovyj uviedol, že posúdenie toho, či zbraň nasadená ruskými silami bola raketa Orešnik, je plne v kompetencii ukrajinskej armády. Podľa Kozyckého miesto útoku teraz skúmajú experti.

Západné veliteľstvo ukrajinských vzdušných síl podľa agentúry Unian uviedlo, že infraštruktúrne zariadenia v Ľvove boli napadnuté o 23:47.

„Vzdušný cieľ sa pohyboval rýchlosťou približne 13 000 kilometrov za hodinu po balistickej trajektórii,“ uvádza sa vo vyhlásení.

V boji ruská armáda Orešnik v nejadrovej verzii použila prvýkrát v novembri 2024 na útok na ukrajinské Dnipro. Rusko vojnu proti Ukrajine vedie od februára 2022.

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že je nemožné Orešnik zachytiť a že raketa má ničivú silu porovnateľnú s jadrovou zbraňou. Západní experti však jeho tvrdenia spochybňujú, píše Reuters. Putin v júni uviedol, že Rusko výrobu Orešnikov zrýchľuje.

Rakety Orešnik sa v septembri objavili na spoločnom vojenskom cvičení Ruska a Bieloruska. V decembri Rusko oznámilo uvedenie raketového systému Orešnik do bojovej služby v Bielorusku.

X X X

 Ruský dronový útok na Kyjev v noci na piatok zabil najmenej štyroch ľudí a ďalších najmenej 19 ľudí zranil. Spôsobil tiež rozsiahle škody na domoch a infraštruktúre. S odvolaním sa na ukrajinské úrady o tom informuje agentúra Reuters.

Šéf kyjevskej vojenskej správy Tymur Tkačenko a starosta Kyjeva Vitalij Kličko na Telegrame uviedli, že pri dronových úderoch zahynuli štyria ľudia. Podľa Klička ďalších 19 osôb utrpelo zranenia a 14 z nich previezli do nemocnice. Jednou z obetí je podľa kyjevského starostu záchranár, ktorý zasahoval pri dome na predmestí hlavného mesta; jeho štyria kolegovia boli pri rovnakej záchrannej operácii zranení. Spomínaný dom sa totiž stal terčom dvoch dronových útokov po sebe.

Na východnom brehu rieky Dnepr boli zasiahnuté dva bytové domy, uviedol Kličko s tým, že škody sú rozsiahle. Vchod jednej z budov bol úplne zničený a značne poškodená bola tiež výšková budova.

Ruský útok na ukrajinskú metropolu podľa Klička tiež „spôsobil škody na kritickej infraštruktúre a v niektorých častiach mesta narušil dodávky vody“.

Tkačenko uviedol, že jeden dron spôsobil požiar v obchodnom centre, zatiaľ čo iný dopadol pri zdravotníckom zariadení. Obaja predstavitelia zároveň uviedli, že požiare vypukli vo viacerých mestských štvrtiach. V Kyjeve platil letecký poplach päť hodín.

X XX

 Rusko pro nás není největší hrozba, prohlásil slovenský ministr Kaliňák

Slovensko se v NATO neřadí ke státům, které za největší hrozbu pro svou zemi považují Rusko. V pátek to řekl slovenský ministr obrany Robert Kaliňák, který je blízkým spolupracovníkem premiéra Roberta Fica. Toho slovenská opozice i část médií obviňuje z opakování ruské propagandy v souvislosti s válkou na Ukrajině, kterou Moskva vojensky napadla před téměř čtyřmi lety.

„My jsme nebyli ohroženi ze strany Ruské federace. Provokace za poslední tři roky ze strany Ruska směrem ke Slovenské republice neproběhly žádné. Jsou státy Severoatlantické aliance, které mají jako svou první hrozbu a prvního nepřítele nastavenou Ruskou federaci. K těmto zemím Slovensko nepatří,“ řekl Kaliňák po pátečním jednání vlády.

Podle dřívějších informací loni v září tři ruská vojenská letadla na 12 minut narušila estonský vzdušný prostor. Moskva tento incident, kterému zase předcházel vpád dvou desítek ruských dronů do vzdušného prostoru Polska, popřela.

Rozvědky evropských zemí varují před snahami ruských tajných služeb organizovat například výbuchy či žhářské útoky v Evropě. V roce 2024 se cizinec pokusil zapálit autobusové depo dopravního podniku v Praze, což tehdejší vláda označila za součást ruské „hybridní války“.

 Kaliňák v pátek uvedl, že Bratislava se chce zaměřit na projekt obrany proti malým a středním dronům. Ministr v této souvislosti hovořil o obecné hrozbě například ze strany organizovaného zločinu, nikoliv jako reakci Bratislavy na případné ohrožení ze strany Ruska. To využívá drony při útocích na ukrajinském území. Drony nasazuje také Kyjev proti cílům v Rusku.

V minulosti slovenský ministr obrany také s odkazem na sovětskou okupaci Československa řekl, že „jednou ten Rus odejde, a to platí vždy“. Podložil tak svůj názor, že je lepší se vůči invaznímu vojsku lepší nebránit.

 X X X

 Druhá vlna útoků na Venezuelu zatím nebude, oznámil Trump. Země podle něj dobře spolupracuje

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social oznámil, že zrušil druhou, původně očekávanou vlnu amerických útoků na Venezuelu, protože Caracas s Washingtonem dobře spolupracuje. Obě země podle šéfa Bílého domu pracují především na přebudování ropné a plynové infrastruktury Venezuely. USA však kvůli bezpečnosti ponechají rozmístěné své vojenské lodě v blízkosti venezuelského pobřeží, dodal Trump.

„USA a Venezuela dobře spolupracují, zejména pokud jde o přebudování její ropné a plynové infrastruktury do mnohem větší, lepší a modernější podoby,“ napsal americký prezident.

 Velké ropné společnosti budou podle Trumpa do venezuelské infrastruktury investovat nejméně 100 miliard dolarů (asi 2,1 bilionu korun). Prezident uvedl, že se s představiteli ropných gigantů v pátek setká v Bílém domě. Americká média už dříve informovala, že se Trumpova administrativa tento týden plánuje setkat s představiteli firem Chevron, ConocoPhillips a ExxonMobil.

Jedinou americkou ropnou společností, která ve Venezuele nyní působí, je Chevron. Má tam jednak vlastní těžbu, jednak se podílí na těžbě s venezuelskou státní společností PDVSA. Umožňuje mu to výjimka z amerických sankcí, které se zatím stále vztahují na venezuelský sektor těžby ropy. Další velké americké firmy z tohoto odvětví, včetně společností ExxonMobil a ConocoPhillips, Venezuelu opustily, když tehdejší prezident Hugo Chávez v roce 2006 znárodnil podíly zahraničních soukromých firem.

Šéf Bílého domu v pátečním příspěvku rovněž ocenil, že Venezuela začala propouštět politické vězně. Jedná se podle něj o známku toho, že Caracas usiluje o mír. Předseda venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez ve čtvrtek oznámil, že vládní úřady propouštějí významný počet venezuelských a zahraničních vězňů.

Na svobodu se jich zatím dostalo jen devět, napsal v noci na pátek místní opoziční deník El Nacional. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele ve vězení od předloňského září, na seznamu místního deníku není.

X X X

 Bývalý strážce národního parku nenese vinu za založení požáru v Českém Švýcarsku, rozhodl soud

Krajský soud v Ústí nad Labem v pátek znovu rozhodl o tom, že někdejší dobrovolný strážce Jiří Lobotka nenese vinu za založení obřího požáru v národním parku České Švýcarsko v roce 2022. K opětovnému projednání mu případ vrátil pražský vrchní soud.

Ústecký krajský soud musel podle odvolacího soudu znovu přehodnotit důkazy – mimo jiné výpisy z mobilního telefonu – a zvážit, zda je namístě uznat Lobotku vinným, nebo ho zprostit obžaloby. Výpisy operátor již neměl k dispozici, zaznělo u soudu. Zatím není jasné, jestli je rozhodnutí pravomocné.

 Bývalý dobrovolný strážce Jiří Lobotka se k založení největšího lesního požáru Česka v novodobé historii doznal v psychiatrické léčebně, později to ale odvolal. Policie ho vinila i z dalších menších požárů na Děčínsku. Podpaloval krmelce, myslivecké posedy nebo rozhlednu. K těmto činům se muž přiznal.

Krajský soud v Ústí nad Labem loni v lednu uznal vinu Jiřího Lobotky pouze v případě menších požárů na Děčínsku z jara 2023, za ty mu vyměřil dva roky vězení. Podle tehdejšího rozhodnutí nenese vinu za rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko v roce 2022.

Státní zástupce se ale proti rozhodnutí odvolal. A v říjnu pak odvolací soud v Praze osvobození Lobotky zrušil a vrátil ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem.

 X X X

 Kam zmizelo 160 milionů? Záhada obří zpronevěry trvá. Obžalovaná nemluví otevřeně, tvrdí novinář

Ztracené peníze. Kam se podělo 160 milionů korun poškozených klientů? Podle obžaloby je zpronevěřila bývalá advokátka. Případ, který změnil zákony v Česku. U soudu byl a roky se celé kauze věnuje redaktor serveru SeznamZprávy.cz Vojtěch Blažek. Ptá se Matěj Skalický.

Exdvokátka Hana Suková, která zpronevěřila 160 milionů korun z úschov klientů, u Městského soudu v Praze 

Bývalá advokátka Hana Suková si je dobře vědoma toho, co udělala. Sype si popel na hlavu, v rozhovoru s naším kolegou z iROZHLASu otevřeně mluvila o tom, že si je vědoma toho, že zpronevěřila desítky milionů korun. 

„Ten podvod se nedá ničím odčinit. Prostě to vězení mě nemine. (…) Nejhorší je, že jsem to samé spáchala vůči své druhý dceři a bývalému manželovi, ty jsem taky podvedla.“

Hana Suková, obžalovaná advokátka (Archiv Tomáše Piky, leden 2026)

Obměkčilo to poškozené, kterých je přes čtyřicet? Někteří k Městskému soudu v Praze i dorazili.
Hned od začátku vám to asi začnu trochu kazit. Nemyslím si totiž, že mluvila úplně otevřeně. Kdyby tak mluvila, sypala si popel na hlavu a přiznávala se v plném rozsahu, tak by třeba řekla, kde těch 161 milionů skončilo – kde ty peníze hledat, jaká byla jejich cesta a podobně. A to právě neudělala, přičemž to je na tomhle případu ta největší záhada. 

Zpátky k otázce. Poškozené to neobměkčilo. Ti jsou evidentně už tři roky brutálně naštvaní a nelze se jim divit. Jsou tam lidé, kteří přišli o veliké peníze. Nemají dnes ani nemovitost, ani miliony. Sešlo se jich tam odhledem dvacet nebo třicet. Bylo vidět, že si nechtěli nechat ujít příležitost. A možná i poprvé, protože někteří s ní ani nepřišli do styku během toho, když jim zapisovala smlouvy. Většinou přicházeli do styku se spoluobžalovanou dcerou paní doktorky Sukové, s paní Marešovou.

Nekazíte, jsem rád, že to říkáte, protože já mám jen zprostředkované informace. Vy jste u soudu byl. Osmdesátiletá Suková přišla s rouškou a s parukou. Vyvolalo to pozdvižení? Proč to udělala?
Chvíli to trochu vypadalo… Nechci říct dramaticky, ale…

Pokud ji někteří poškození viděli poprvé, tak ji viděli takto…?
Ano, není to úplně standardní jednání. Jeden pán k ní přišel a říkal jí: ukažte nám, jak vypadáte, proč se za to stydíte, když můžete krást, tak teď aspoň ukažte svoji tvář. To bylo trochu vyhrocené. Před samotným soudem pak někteří poškození různě komentovali její výpověď, nebo se tak hořce usmívali nad některými částmi výpovědí paní Sukové a paní Marešové. Až tedy soudce – který byl jinak nad věcí a klidný – je musel upozornit, že by je mohl ze soudní síně vykázat.

Takže mezi nimi probíhala i nějaká slovní přestřelka?
To vyloženě ne, spíš to byly komentáře na adresu paní Sukové nebo paní Marešové, když vypovídaly. Ironizovaly nebo zpochybňovaly to, co tam obě dámy říkaly.

Korigoval jste to, že by paní Suková mluvila otevřeně a sypala si popel na hlavu. Za vás tedy přiznává vinu, ale ne v plném rozsahu?
Jednoznačně ji přiznává. Řekla, že to udělala, že peníze zpronevěřila. Ale tak vypovídá už od svého zatčení v září v roce 2022, kdy se prakticky hned přiznala. Z celého přístupu ke kauze vyplývá, že se především snaží ochránit svoji dceru, koncipientku Pavlu Marešovou, která u ní pracovala a která měla chod kanceláře a nemovitostní záležitosti z velké části na starosti. Paní Suková tvrdí, že to všechno způsobila sama a že její dcera o odklánění nebo odtékání peněz nevěděla.

Finanční potíže

Kdy a proč s tím paní doktorka Suková začala?
To úplně přesně nevíme. A u soudu to vypadalo, že to neví ani ona sama. Policie to datuje podle toho, co se jí podařilo dohledat asi 15 let zpátky. Nechci se chlubit, ale byl jsem asi jediný novinář, kterému se s ní pře rokem podařilo mluvit, ještě v průběhu kauzy. Tehdy se mi podařilo ji zastihnout v místě jejího bydliště. Před tím panelákem mi říkala, že to dělala od začátku svého angažmá v advokacii, to znamená třeba od roku 2000 nebo tak nějak. Vysvětlovala to tím, že nevydělávala tolik a že se dostala do finančních problémů. Proto si prý začala půjčovat a dluhy se nabalovaly. Splácela jich víc a víc, možná si půjčovala i od nějakých pochybných lidí. A pak začala sahat na klientské peníze. 

Takže přesné datum nevíme. Paní Suková o něm nemluví, ale podle všeho se zdá, že v tom skutečně jela úplně od začátku. Jak by se taky jinak mohlo nastřádat 160 milionů – nebo 161, abychom byli přesní – kdyby její trestná činnost nebyla dlouhodobá.

Když sahala na peníze klientů, tak o jakých penězích se bavíme? To jsou peníze, které jí klienti dali do úschovy?
Ano, mluvíme o advokátních úschovách. Pro ty, co nevědí, jak to funguje – když prodáváte nebo kupujete nemovitost, peníze složíte na neutrální půdu, nejčastěji k notáři nebo k advokátovi, do doby, než katastr nemovitost přepíše na nového vlastníka. Aby se nestalo, že někomu pošlete peníze a on potom řekne, že nic nedostal a nemovitost nenechá přepsat. Zkrátka aby to – teď to zní trochu absurdně v kontextu tohohle případu – zamezilo podvodům.

Ale klienti to přece museli zjistit, ne? Pokud jim sebrala peníze, tak pak to prodávající nebo kupující nedostal.
Do jisté doby nemohli. Doktorka Suková pilotovala to klasické „letadlo“ – sebrala část úschov, udělala s nimi bůhvíco a chybějící peníze dosypala z dalších, nově přijatých úschov. V roce 2022 se započetím války na Ukrajině zamrzl realitní trh. Přes léto neměla téměř žádné obchody, respektive neměly je realitní kanceláře, se kterými spolupracovala. Ty jí nedohazovaly klienty, kteří by si u ní peníze mohli uschovat, z pak čehož měla provizi. Najednou tedy vyschl přísun peněz a klienti se začali domáhat. Říkali: katastr to zapsal, tak už ty peníze vyplaťte. Jenže ona je neměla. Takhle to prasklo. Ze začátku se zdálo, že to je případ sice neobvyklý a profesně strašný, protože šlo asi o čtyřicet milionů…

Poškozených nebylo na začátku tolik.
Nebylo, ale postupně se začali hlásit. Pak to vystoupalo na asi sedmdesát milionů a nakonec je z toho těch 161 milionů.

K čemu doktorka Suková potřebovala tolik peněz? Už jste zmiňoval, že se dostala do finančních potíží. Potřebovala pokrýt potíže ve výši 161 milionů korun?
To se nakumulovalo, jak jsem pochopil. Ale to je právě to, na co jsem narážel, když jsem říkal, že doktorka Suková zřejmě neříká všechno. Tvrdí, že na začátku advokátní praxe pracovala i jako konkurzní správkyně. Dostala tři konkurzy, které nebyly tak výnosné – měla zlikvidovat nějakou firmu, z výtěžku uspokojit věřitele a zároveň si z toho nechat svoji odměnu, jak je to podle zákona. Ale konkurzy nebyly bonitní. Skoro nic tam nebylo, takže nedostala odměnu. Tehdy před rokem mi řekla trochu až absurdní větu, která se stala malinko ikonickou – že měla děti na studiích, své dcery, a nějakých 150, 200 tisíc měsíčně potřebujete. To samozřejmě vyvolalo bouři u poškozených klientů, kteří tenhle výrok považovali za značnou nehoráznost. Ale když tedy peníze nevydělala, tak si poprvé půjčila. A zase se to nabalovalo…

Ale proč tvrdím, že u soudu asi neříká všechno nebo že tam pořád zůstávají bílá místa – nikdy totiž neřekla, od koho si peníze půjčovala. I teď před soudem to odmítla říct, ale sám jsem se jí na to ptal už tehdy. Říkala, že to jsou prostě lidé, o kterých nemůže mluvit a že je nebude jmenovat. Myslím, že zmiňovala, že tam je i nějaký její kolega z advokátní praxe. Když to ale shrnu – pokud neřekne přesně, jak půjčky probíhaly nebo od koho si půjčovala, komu dlužila a komu pak splácela z nově přijatých úschov, tak se jí to prostě nedá věřit. 

Nikdo neví, ani policie, kde těch 160 milionů je…?
Policie pátrala a nepodařilo se jí – jak vyplývá z obžaloby – najít žádné pevné vodítko, které by ji dovedlo k nemovitostem v zahraničí nebo k nějakým zásadním investicím. Jsou tam tři roviny, kde peníze mohly skončit. Tím prvním, nejjednodušším vysvětlením je, že to za ty roky projedla, když to tak řeknu. Zkrátka že si žila nad poměry.

Druhá verze je, že peníze investovala do pochybného projektu. Ona sama od začátku mluvila značně neurčitě o tom, že je zapojená do nějakého projektu zázračného kyvadla, které dokáže na základě perpetuum mobile vyrábět elektrickou energii a že by z toho mohla mít peníze. Že tam spíš poskytovala právní služby. Dokonce jmenovala konkrétního vynálezce z Hradce Králové, který bude volán před soud jako svědek. U soudu říkala, že se dokonce zúčastnila pokusu, kdy se mělo ukázat, že to kyvadlo funguje a že vyrábí energii. A to, co znělo až absurdně – říkala, že se test dělal v lese, kde nefoukal vítr, přičemž to kyvadlo je závislé na větru, takže to nevyšlo. Do dneška se opájí představou, že by z toho to mohla uhradit škodu.

Třetí oblast, na kterou se policie zaměřila, bylo to, jestli neinvestovala do kryptoměn a o investice nepřišla. To je dokázané a říká to i ona sama, že jistému člověku – kterého jsem se už v minulosti snažil sehnat, ale nepodařilo se mi to – svěřila několik set tisíc korun na investici do bitcoinů. Ve středu před soudem přiznala, že tyhle peníze jsou asi fuč.

„Někteří skončili v depresích“

Říkal jste, že některé výroky měly poškozené popudit. Nedivím se, asi musela řadě z nich zničit život. Příběhy sdílela například Česká televize ve svých reportážích, na Seznamu jste s těmi lidmi měli rozhovory.
Oběťmi jsou úplně normální lidé. Měli třeba byt v Praze, prodávali ho, už měli zajednaný v developerském projektu za Prahou nebo jinde dům. A to se jim úplně zhroutilo. Najednou neměli byt, protože to katastr přepsal a kupující řekl, že nemůže za to, že jim nějaká advokátka ukradla peníze. Takže pro mnoho z nich to bylo naprosto devastující. 

Jsou tam lidé, kteří to třeba musí dodneška tajit před svými nejbližšími, například před svými rodiči, protože by to s nimi mohlo otřást. Jsou tam lidé, kteří museli mít několik prací, aby vůbec všechno uplatili. Někteří skončili v depresích. Pro některé to byla jediná nemovitost, takže jsou dneska v nájmu a platí obrovské peníze, přitom měli svůj byt. Litují toho, že se do něčeho takového vůbec pustili. 

Rozumí tomu, jak se něco takového vůbec mohlo stát? Říkal jste přece, že advokátní úschova měla zajistit, že se peníze neztratí. Dokonce už v roce 2017 podal na Hanu Sukovou trestní oznámení Finanční analytický úřad. Byly tam i kontroly. To na nic nepřišli?
Rozumí, ale nejsou schopní to přijmout, což se úplně nedivím. Bylo to tak, jak říkáte. Už v roce 2017 Finanční analytický úřad, který bojuje proti praní špinavých peněz, poslal na policii trestní oznámení a vyrozuměl o tom i Českou advokátní komoru, protože zjistil, že paní Suková vybírá peníze klientů v hotovosti. Musíme si uvědomit, že i když jsou peníze na úschovním účtu, tak nejsou toho advokáta. Ten na ně i podle stavovských předpisů České advokátní komory nesmí sáhnout. Musí tam prostě zůstat, mají přes úschovní účet jen doputovat z bodu A do bodu B přes úschovní účet.

Advokát je prostě garant toho, že jsou uschované a že na ně nikdo nesáhne.
Přesně tak. Ale stalo se něco úplně neuvěřitelného, i státní zastupitelství později konstatovalo, že to byla naprostá chyba – policista, který trestní oznámení dostal na stůl, na tom případu neudělal vůbec nic. Respektive si z něj vyzobl část, která se týkala něčeho jiného. Co se týká úschov a machinací, vybírání hotovosti, přeposílání na jiné účty… To úplně nechal být. Pak jenom napsal závěrečné odkládací usnesení, kde uvedl, že se to nepotvrdilo a hotovo. Úplně od stolu. 

Česká advokátní komora provedla v roce 2017 u doktorky Sukové kontrolu, ale nezjistila nic závadného. Potom provedla ještě jednu o rok nebo o dva později, ale tam také na nic nepřišla. Dneska v souladu s tím, co říká doktorka Suková, tvrdí, že paní Suková pozměnila různé dokumenty, například výpisy z účtů – nevíme jak, podrobnosti nejsou známé – aby to vypadalo, že na účtech nebyl žádný pohyb. To znamená, že z úschovního účtu to na čas neodešlo, pak se to tam zase nesypalo nebo se nevybíralo v hotovosti… Ale to je věc, ke které nemáme žádné důkazy. Advokátní komora říká, že to je v rámci její mlčenlivosti nebo kontrolní činnosti, že o podrobnostech z kontrol nemůže mluvit. 

Každopádně klienti tomu nevěří a advokátní komoře mají za zlé, že ji rozpor nezarazil. Že Finanční analytický úřad, který vidí do všech účtů a má skutečně dobré informace, pošle advokátní komoře zprávu, že tam jednoznačně probíhá něco divného, u doktorky Sukové se uskuteční kontrola, ale ta nic neukáže.

Dobrá zpráva je, že teď už by se něco takového – třeba pohyby na účtu – stát nemělo, protože na případ reagovali legislativci.
Přesně tak, jestli je případ paní Sukové v něčem pozitivní, tak v tom, že se s novelou zákona zavedlo několik opatření, která tomuto mají předejít. Například, že klient dostane upozornění, pokud dojde na úschovním účtu k pohybu. Zároveň je tuším zakázáno manipulovat penězi v hotovosti, vybírat hotovost z účtu. Mimochodem paní Suková takhle vybrala přes 200 milionů. 

Z bankomatu?
Na různých pobočkách. Tak, jak to policie postupně zrekonstruovala. Další velké peníze tam pak zase v hotovosti vkládala. Takže už jen proto se paní Suková přiznává, protože ta důkazní situace je taková, že by to nemohla ustát.

Paní Suková se přiznává, ale její dcera ne. Ta tvrdí, že o ničem nevěděla, byť spolu seděly v jedné kanceláři a na případech spolupracovaly. Kdy bude soud pokračovat?

„Trvám na tom, že se necítím být vinnou skutky tak, jak jsou popsány v obžalobě.“

Pavla Marešová, spoluobžalovaná a dcera Sukové (archiv Marie Bílkové, leden 2026)

Začátkem února. Ano, paní Marešová říká, že o ničem nevěděla. Na to obžaloba odpovídá tím, že jsou důkazy o tom, že obsluhovala internetové bankovnictví, jehož prostřednictvím se některé peníze přelévaly. Paní Marešová to vysvětluje tak, že to dělala maminka, paní Suková, pod její bankovní identitou. Podle ní jen došlo k nedorozumění nebo omylu. Vysvětluje to takovým technickým způsobem. Obžaloba tomu samozřejmě nevěří. Navíc, jak říká obžaloba, je to osoba znalá práva, právnička a advokátní koncipientka. Měla vědět, že se na úschovní peníze nesahá.

Městský soud v Praze začal projednávat kauzu advokátky Hany Sukové a zpronevěry 160 milionů korun z úschov klientů. Na snímku další obžalovaná Pavla Marešová.

Kromě toho policie v konání paní Sukové našla systém – kdykoliv z úschovních účtů vybrala peníze v hotovosti, tak paní Marešové přistály peníze na osobním kontu. Celkem to za ty roky činilo asi dvacet milionů korun. U soudu se jí samozřejmě ptali, jestli jí nebylo divné, že jí tam přistály peníze. Říkala, že se o to nestarala, že to prostě brala jako výdělek advokátní kanceláře nebo zisk z jiných matčiných obchodů, které realizovala a o kterých nic nevěděla.

Hrozí dceři a matce stejný trest?
Teoreticky ano, ale obžaloba má za hlavního strůjce celého zločinu paní Sukovou. Jí tedy navrhuje devět let odnětí svobody, protože má navíc ten podvod. V době, kdy už byla v těžkých finančních problémech, si pod různými záminkami – že to taky bude úschova, kterou zhodnotí – půjčovala od lidí peníze, které už samozřejmě taky neviděli. 

Takže paní Suková má i podvod, paní Marešová má pouze zpronevěru…?
Přesně tak. Státní zástupkyně tedy paní Marešové navrhuje sedm let.

„Paní doktorce Sukové navrhuji 9 let odnětí svobody se zařazením do věznice s ostrahou. (…) S tím, že oběma navrhuji uložení zákazu trestu výkonu advokacie, eventuálně tedy advokátního koncipienta.“

Markéta Pánková, státní zástupkyně (archiv Marie Bílkové, leden 2026)

Dostanou poškození někdy zpátky své peníze?
Od paní Sukové určitě ne. Tam si dovolím věštit, že ty peníze prostě nejsou. 

Takže odškodňovat bude stát?
To si taky nemyslím. Asi narážíte na to, že v rámci novely, která měla trochu napravit reputaci advokátních úschov a celý systém, vznikl úkol pro Českou advokátní komoru, aby pro tyhle případy zřídila odškodňovací fond. To se stalo. Na podzim byl na sněmu advokátní komory takový fond ustaven, ovšem s výjimkou, že se odškodňování bude vztahovat pouze na nové případy zpronevěr, tedy až od roku 2026.

To znamená, že pokud se 160 milionů nenajde, tak o ně lidé nenávratně přišli?
A pokud nebude odškodňovat Česká advokátní komora. Ti lidé s tím samozřejmě nejsou v míru, takže se to bude řešit dál. Ale klienti teď zkrátka tahají za kratší konec. 

X X X

Trump se příští týden setká se šéfkou venezuelské opozice Machadovou, přijal by od ní Nobelovu cenu

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová zřejmě příští týden navštíví Washington. V pořadu stanice Fox News to uvedl americký prezident Donald Trump a naznačil, že se s ní setká osobně a že by od ní přijal Nobelovu cenu, pokud mu ji věnuje. Šéf Bílého domu zároveň zopakoval, že Nobelovu cenu měl dostat on.

„Chápu to tak, že dorazí někdy příští týden a těším se, že ji pozdravím,“ odpověděl prezident na otázku konzervativního televizního moderátora Seana Hannityho, zda se s Machadovou setká.

Po sobotním útoku Spojených států na Venezuelu, při němž americké jednotky unesly jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, Trump vyloučil okamžitou podporu opozičních lídrů Machadové či Edmunda Gonzáleze jako nových vůdců země.

 Machadová přitom v rozhovoru s Fox News prohlásila, že Venezuelané, kterým podle ní Nobelova cena za mír náleží, ji chtějí dát Trumpovi a sdílet ji s ním. Také uvedla, že s Trumpem nehovořila od 10. října, kdy bylo udělení ceny oznámeno. Prozatímní prezidentkou Venezuely se po únosu Madura stala dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, od které Washington požaduje poslušnost.

Norský Nobelův výbor, pětičlenný orgán volený norským parlamentem, Machadovou ocenil po opakovaných veřejných prohlášeních amerického prezidenta, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží právě on, což několikrát zdůvodňoval výčtem svých úspěchů při ukončování válek ve světě.

Hannity se Trumpa při rozhovoru zeptal, zda by Nobelovu cenu přijal, kdyby mu ji Machadová věnovala. „Slyšel jsem, že to chce udělat, byla by to velká čest,“ odpověděl Trump. „Zastavil jsem osm válek,“ uvedl. K tomu, že neobdržel Nobelovu cenu za mír Trump dodal, že „pro Norsko to je velká ostuda“ a že „teoreticky“ by měl dostat cenu za ukončení každé války.

XUmelá inteligencia vás môže ‚vyzliecť‘ do naha. Nemecko to chce zastaviť

Nemecké ministerstvo spravodlivosti pripravuje opatrenia zamerané na účinnejší boj proti zneužívaniu umelej inteligencie (AI) na manipuláciu s obrázkami spôsobom, ktorý porušuje osobné práva.

Hovorkyňa rezortu v piatok oznámila, že tieto opatrenia sa budú týkať lepšej regulácie tzv. deepfake obsahu a boja proti digitálnemu násiliu, informuje TASR podľa správy agentúry Reuters.

Chatbot Grok – založený na AI a integrovaný do sociálnej siete X miliardára Elona Muska – je v súčasnosti v Európe vyšetrovaný pre svoj tzv. pikantný režim, ktorý používateľom umožňuje generovať sexuálne explicitné obrázky.

Agentúra Reuters vo svojom vyšetrovaní zistila, že táto funkcia sa zneužívala na vytváranie obrázkov žien a detí vo veľmi sporom oblečení a často bez súhlasu zobrazených osôb.

Nemecký minister kultúry Wolfram Weimer už v priebehu tohto týždňa vyzval Európsku komisiu, aby podnikla právne kroky na zastavenie „industrializácie sexuálneho obťažovania“.

Hovorkyňa ministerstva spravodlivosti Anna-Lena Beckfeldová v piatok na tlačovej konferencii naznačila, že Nemecko plánuje riešiť túto otázku aj prostredníctvom vnútroštátnych súdov.

„Je neprijateľné, aby sa manipulácia vo veľkom meradle používala na systematické porušovanie osobných práv,“ uviedla Beckfeldová. „Chceme preto zabezpečiť, aby sa trestné právo mohlo účinnejšie uplatňovať na boj proti tomuto javu,“ dodala.

Rezort spravodlivosti plánuje podľa hovorkyne predložiť konkrétne návrhy v blízkej budúcnosti, no viac informácií v súčasnosti poskytnúť nemohla.

Reuters uzatvára, že hoci chatbot Grok spočiatku odmietal obavy týkajúce sa generovania obrázkov, spomínanú funkciu už obmedzil len pre platiacich predplatiteľov platformy, dodáva Reuters.

 X XX

Koniec 19-ročného trestu? Ústavný súd žiada Luxemburg o verdikt, ktorý môže vyslobodiť Kočnera

Ústavný súd SR sa koncom roka 2025 nečakane obrátil na Súdny dvor Európskej únie s tzv. prejudiciálnou otázkou týkajúcou sa aplikácie zásady lex mitior (latinsky „miernejší zákon“), ktorá hovorí o použití priaznivejšieho právneho predpisu.

Svedok Marián Kočner (uprostred) počas hlavného pojednávania v kauze Bonaparte v Justičnom paláci v Bratislave 31. júla 2024.

Informoval o tom denník Sme s tým, že odpoveď môže ovplyvniť aj prípad Mariana Kočnera, ktorý si momentálne odpykáva trest 19 rokov väzenia za falšovanie zmeniek televízie Markíza. Aj keď sa prejudiciálna otázka týka iného prípadu, podľa denníka ide v tomto prípade o princípy, ktorých sa domáha aj Kočner.

Súdny dvor EÚ podľa Sme o danej problematike už raz rozhodol, verdikt sa však týkal prípadu z oblasti správneho, nie trestného práva. Najvyšší súd SR následne dospel k záveru, že rozsudok súdneho dvora vo veci Baji Trans, s. r. o., týkajúci sa pokuty pre vodiča kamióna, je v trestnom konaní neaplikovateľný. 

„Krátko pred Vianocami však ústavný súd informoval, že sa na Luxemburg s obdobnou otázkou o zmiernených trestoch predsa len obráti znova. Tentoraz sa už konkrétne pýta na trestné prípady,“ uviedol denník Sme. V prípade obdobného rozhodnutia by podľa denníka bol najvyšší súd prakticky prinútený vyhovieť dovolaniu Kočnera v zmenkovej kauze. „Znamenalo by to zrušenie 19-ročného právoplatného trestu, ktorý dostal rovnako ako jeho komplic Pavol Rusko, za falšovanie zmeniek televízie Markíza, a nové kolo súdneho procesu,“ napísal denník.

Sme tiež pripomína, že po spornej koaličnej novele trestných kódexov by dvojici po novom nehrozilo 12 až 20 rokov väzenia ako pôvodne, ale len päť až 12 rokov. „Kočner je za mrežami už od júna 2018 a dnes 62-ročný odsúdený by teda prakticky okamžite mohol žiadať o podmienečné prepustenie,“ dodalo Sme.

X X X

Turek podá žalobu na Pavla. Chce ospravedlnenie za zdôvodnenie, prečo nemá byť ministrem.

Poslanec strany Motoristi sebe Filip Turek podá žalobu na ochranu osobnosti na prezidenta Petra Pavla, povedal v piatok novinárom v Kyjeve.

Bude žiadať ospravedlnenie, pretože sa ho hlboko dotklo piatkové zdôvodnenie, prečo ho Pavol odmieta vymenovať za ministra životného prostredia. Turek opätovne vylúčil, že by Pavol mohol čeliť kompetenčnej žalobe premiéra Andreja Babiša (ANO), ktorá by mala objasniť, či môže navrhovaného člena vlády odmietnuť. Vyjadrenie Hradu agentúra zisťuje.

Čo povedal Pavel

Pavel v piatok v liste adresovanom Babišovi uviedol, že Turek opakovane preukazoval nedostatok rešpektu voči českému právnemu poriadku. Počet, intenzita a dlhodobý charakter tohto správania svedčí o tom, že v jeho prípade nejde o jednorazové excesy napríklad z mladickej nerozvážnosti, uviedol prezident.

S Babišom je pripravený spolupracovať na doplnení vlády o zvyšného ministra, životné prostredie má zatiaľ na starosti šéf diplomacie Peter Macinka (Motoristi).

„Jeho zdôvodnenie sa ma hlboko dotýka, v najbližších dňoch podám žalobu na ochranu osobnosti a budem žiadať, aby sa mi prezident ospravedlnil,“ povedal Turek novinárom pri dnešnej návšteve Ukrajiny, na ktorú sprevádza Macinku. Vylúčil kompetenčnú žalobu aj to, že by Motoristi chceli nejako „vydierať“ koaličných partnerov. „My sme išli do volieb, aby nepokračovala Fialova vláda,“ uviedol.

Kritika Turka

Turka chce za ministra životného prostredia 21 percent ľudí, zistil aktuálny prieskum agentúry STEM pre televíziu CNN Prima News. Podľa ďalších 21 percent opýtaných by mal zostať radovým poslancom, 36 percent je pre Turkov odchod z politiky. Vyjadriť sa nedokázalo 17 percent ľudí, päť percent Turka nepoznalo, vyplýva z prieskumu, ktorý CNN Prima News zverejnila v piatok večer a v ktorom zodpovedalo takmer 1100 ľudí.

Turek dlhodobo čelí kritike okrem iného kvôli rasistickým a homofóbnym príspevkom na sociálnych sieťach. Za niektoré výroky sa ospravedlnil, u niektorých autorstvo popiera. Kontroverzia vzbudilo tiež jeho majetkové priznanie či informácie, podľa ktorých pred rokmi vyhrážal zamestnancovi saudskoarabskej ambasády.

Prezident v liste skonštatoval, že musí chrániť základné ústavné hodnoty vrátane odmietnutia totalitných a autoritárskych ideológií a svetonázorov. U Turka je rad okolností, ktoré hlavne vo svojom súhrne dôvodne spochybňujú jeho lojalitu voči základným hodnotám ústavného poriadku, myslí si. „Vo svojich rôznych vyjadreniach a rokovaniach opakovane adoroval, či aspoň bagatelizoval jeden z najhorších totalitných režimov 20. storočia, nacistické Nemecko,“ uviedol.

Ďalšími výrokmi potom Turek vážne spochybňoval dôstojnosť a rovnosť žien a príslušníkov rôznych menšín, minimálne zľahčoval násilné činy z nenávisti, a to aj spáchané voči malým deťom, uviedol Pavel. Kandidát Motoristov tiež podľa neho opakovane preukazoval nedostatok rešpektu k predpisom, nešlo pritom o jednorazové excesy.

X X X

 Venezuela po americkom víkendovom útoku hlási najmenej 100 mŕtvych, medzi obeťami sú desiatky vojakov 

Spojené štáty počas nočnej vojenskej operácie zadržali a vyviezli z krajiny Nicolása Madura. Venezuelská vláda teraz spresňuje rozsah tragédie – potvrdila smrť 23 vlastných vojakov a 32 kubánskych spolubojovníkov.

Venezuelský minister vnútra Diosdado Cabello v stredu neskoro večer vyhlásil, že pri víkendovom útoku Spojených štátov zahynulo najmenej 100 ľudí. Jeho oznámenie tak prišlo len deň po tom, čo Caracas potvrdil, že pri incidente zahynulo aj 23 venezuelských vojakov. Upozornili na to agentúry AFP a Reuters, píše TASR.

• Spojené štáty uskutočnili vojenskú operáciu vo Venezuele.
• Útok si vyžiadal celkovo už 100 obetí.
• Prezident Nicolás Maduro a jeho manželka boli zranení.

Obete a zranení

„Zatiaľ – a zdôrazňujem, zatiaľ, – je 100 mŕtvych a podobný počet zranených. Útok na našu krajinu bol strašný,“ vyhlásil Cabello v štátnej televízii.

Spojené štáty vykonali v noci na sobotu vo Venezuele špeciálnu vojenskú operáciu, počas ktorej americké jednotky zadržali a vyviezli z vlasti tamojšieho prezidenta Nicolása Madura a jeho manželku.

Maduro utrpel zranenie nohy

Venezuelský minister vnútra v stredu potvrdil, že Maduro utrpel pri útoku zranenie nohy a jeho manželka zranenie hlavy, no obaja „sa zotavujú“. Cabello vo svojom prejave v súvislosti s víkendovým incidentom zároveň pochválil jeho krajinu a označil ju za „odvážnu“.

Dočasná prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová v utorok vyhlásila sedemdňový smútok za spomínaných vojakov, ktorí počas americkej operácie zahynuli.

Operácia si vyžiadala aj životy 32 kubánskych vojakov, ktorých mená v utorok zverejnila kubánska vláda a vyhlásila za nich dvojdňový smútok.

 X X X

Lídri povstaleckých skupín opúšťajú Venezuelu – situácia je napätá 

Zatknutie venezuelského prezidenta Nicolása Madura americkými jednotkami spustilo ústup kolumbijských geríl z Venezuely. Miestne úrady varujú pred bezpečnostnými hrozbami na hranici.

• Kolumbijské povstalecké skupiny údajne opustili svoje základne vo Venezuele.

Velitelia kolumbijských geríl dosiaľ údajne operujúcich vo Venezuele po sobotňajšom zajatí prezidenta Nicolása Madura americkými špeciálnymi jednotkami opúšťajú krajinu. Pre agentúru AFP to v utorok uviedol zdroj z prostredia kolumbijskej armády, píše TASR.

Kolumbia dlhodobo podozrievala lídrov povstaleckých skupín, akými sú napríklad Národná oslobodzovacia armáda (ELN) alebo odštiepenecké frakcie rozpustených Revolučných ozbrojených síl Kolumbie (FARC), z prítomnosti vo Venezuele. Tieto skupiny kontrolujú pašerácke trasy pre obchod s kokaínom pozdĺž spoločnej hranice.

Gerily pod Madurovou ochranou

Bezpečnostný experti podľa agentúry AFP tvrdia, že ELN mala na území Venezuely svoje základne, ktoré Madurov režim toleroval. Anonymný zdroj z prostredia kolumbijskej armády v utorok francúzskej agentúre povedal, že po útokoch USA v Caracase majú správy o snahách niektorých povstaleckých lídrov vrátiť sa do vlasti.

Podľa kolumbijského ministerstva obrany predstavuje prítomnosť gerilových lídrov v oblasti hranice po zajatí Madura hrozbu pre národnú bezpečnosť krajiny. V nadväznosti na jeho presun do New Yorku Bogota vydala varovanie pred možnými útokmi a k viac ako 2 200-kilometrovej hranici nasadila tisíce vojakov.

Trump versus Petro

Americký prezident Donald Trump v uplynulých dňoch bez poskytnutia dôkazov nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra drogovým barónom a odkázal mu, aby si „dával pozor“. Petro v reakcii uviedol, že za svoju vlasť je ochotný chopiť sa zbrane.

X X X

Trump opäť pritvrdil, hrozí ovládnutím Grónska. NATO však tvrdí, že nie je v ohrození ani Európa 

Americký generál Alexus Grynkewich ubezpečil, že NATO nie je v kríze, napriek hrozbám prezidenta Trumpa o kontrole nad Grónskom. Pripravenosť aliancie na ochranu jej územia podľa neho ostáva neohrozená.

• NATO nie je podľa generála Grynkewicha v kríze.
• Vyhlásil to napriek Trumpovým hrozbám o Grónsku.
• Grynkewich tvrdí, že aliancia je pripravená brániť územie.

Americký generál a hlavný veliteľ spojeneckých síl v Európe (SACEUR) Alexus Grynkewich v piatok vyhlásil, že aliancia NATO nie je ani zďaleka v „kríze“, a to aj napriek hrozbám prezidenta USA Donalda Trumpa, že Washington získa kontrolu nad Grónskom. Informovala o tom agentúra AFP, píše TASR.

„Zatiaľ to nemalo žiadny vplyv na moju prácu na vojenskej úrovni… Chcem iba povedať, že sme aj dnes pripravení brániť každý centimeter územia aliancie,“ vyhlásil Grynkewich pred novinármi počas návštevy Fínska.

Reakcie na Trumpove hrozby

„Preto si myslím, že momentálne nie sme ani zďaleka v kríze,“ dodal.

Grynkewichove vyjadrenia prichádzajú po tom, ako Trump opakovane vyhlásil, že chce, aby USA prevzali kontrolu nad Grónskom – autonómnym dánskym územím bohatým na nerastné suroviny. Na získanie tohto ostrova s 57 000 obyvateľmi americký prezident nevylúčil ani použitie vojenskej sily, vysvetľuje AFP.

V rozhovore pre denník The New York Times, ktorý bol zverejnený vo štvrtok, sa Trumpa spýtali, či je jeho prioritou zachovanie NATO alebo získanie Grónska. „Možno si budeme musieť vybrať,“ odpovedal americký prezident.

NATO alebo Grónsko?

Grynkewich v piatok v reakcii túto odpoveď uviedol, že sa nechce vyjadrovať k tomu, či NATO prežije bez USA.

Americký minister zahraničných vecí Marco Rubio sa má na budúci týždeň stretnúť s predstaviteľmi Dánska a Grónska. Cieľom schôdzky je prediskutovať najnovšie vyjadrenia predstaviteľov USA o Grónsku.

 X X X

 Silný vietor a sneženie spôsobili v Európe chaos. Viac ako 10 obetí a státisíce domácno

Víchrice a husté sneženie spôsobené tlakovou nížou Goretti ochromili celú Európu, prerušili dopravu a odrezali státisíce domácností od elektriny. Vo viacerých krajinách zaznamenali rekordné nárazy vetra a úmrtia.

Európu v piatok zasiahli víchrice a husté sneženie, ktoré narušili leteckú a železničnú dopravu a státisíce ľudí odrezali v mrazivých teplotách od dodávok elektriny. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

• Európu zasiahli silné víchrice a husté sneženie.
• Počasie narušilo leteckú a železničnú dopravu v celej Európe.
• Státisíce domácností zostali bez elektriny vo viacerých krajinách.

Letecká doprava bola narušená v celej Európe od Českej republiky po Moskvu. Meteorológovia vo viacerých štátoch vyzývali ľudí, aby zostali doma, a vydali varovania pred nepriaznivým počasím.

Dodávky elektriny narušené

Britská energetická spoločnosť National Grid uviedla, že v dôsledku hlbokej tlakovej níže Goretti, ktorá v noci zasiahla Spojené kráľovstvo so silným vetrom a hustým snežením, zostalo bez elektriny približne 57 000 domácností.

Vo Francúzsku prerušila Goretti dodávky elektriny pre približne 380 000 domácností, väčšinou v Normandii na severe krajiny, uviedol dodávateľ elektrickej energie Enedis.

Extrémne podmienky vo Francúzsku a Británii

Francúzske úrady informovali, že v noci na piatok zaznamenali v departmente Manche na severozápade krajiny nárazy vetra s rýchlosťou až 216 kilometrov za hodinu. Vietor vyvrátil stromy aj v departmente Seine-Maritime na severe Francúzska.

Anglicko a Wales zasiahli nárazy vetra s rýchlosťou až 160 kilometrov za hodinu. Meteorologická agentúra Met Office varovala aj pred „veľmi veľkými vlnami“, ktoré môžu spôsobiť „nebezpečné podmienky v pobrežných oblastiach“. V niektorých častiach Británie očakávajú aj výdatné snehové zrážky.

Búrka zasiahla aj Nemecko

S extrémnym počasím bojuje aj Nemecko, kde dopravu narušili silné sneženie a vietor, ktoré priniesla búrka Elli. Nemecká meteorologická služba varovala pred vetrom s „hurikánovou silou“ v oblastiach pri Severnom mori aj na juhozápade krajiny.

Výstrahy pred mrazom a snežením platia aj na väčšine Balkánu. Školy a úrady zatvorené. Vo viacerých európskych štátoch zavreli v dôsledku počasia úrady aj školy.

AFP tiež uvádza, že tento týždeň zahynulo v Európe pri nehodách spôsobených nepriaznivým počasím viac ako desať ľudí.

X XX

 Trhy v neistote. Najvyšší súd odkladá historické rozhodnutie o clách a fiškálnej politike Trumpa

 Najvyšší súd USA odložil verdikt o zákonnosti ciel Donalda Trumpa, čo vyvoláva neistotu na finančných trhoch a môže ovplyvniť obchodnú politiku aj rozpočtovú stabilitu Spojených štátov. Súd zvažuje, či administratíva môže využiť mimoriadne právomoci a či majú dovozcovia nárok na vrátenie už zaplatených ciel.

Najvyšší súd Spojených štátov v piatok nerozhodol o zákonnosti rozsiahlych ciel, ktoré zaviedol prezident Donald Trump. Finančné trhy tak naďalej čakajú na verdikt, ktorý môže mať výrazné dôsledky pre obchodnú politiku aj fiškálnu situáciu USA. TASR o tom informuje na základe správy CNBC.

• Najvyšší súd USA nerozhodol o Trumpových clách.
• Finančné trhy čakajú na verdikt s ekonomickým dopadom.
• Súd môže obmedziť právomoci vlády pri uvalení ciel.

Špekulovalo sa, že rozhodnutie bude zverejnené v piatok, no súd vydal len jedno stanovisko, ktoré sa netýkalo ciel. Aktuálne nie je jasné, kedy bude verdikt zverejnený.

Otázky o zákonnosti ciel

Najvyšší súd má rozhodnúť o dvoch hlavných otázkach, a to, či môže Trumpova administratíva využívať zákon o medzinárodných mimoriadnych ekonomických právomociach (IEEPA) pri uvalení ciel a či vláda v prípade nezákonnosti ciel musí vrátiť colné poplatky dovozcom, ktorí ich už zaplatili.

Súd však môže zvoliť aj kompromisné riešenie. Má možnosť priznať obmedzené právomoci podľa IEEPA a nariadiť len čiastočné refundácie, prípadne zvoliť iný variant, keďže ide o citlivú tému, ktorú pozorne sledujú ekonómovia aj investori.

Nástroje administratívy

Aj v prípade, že Biely dom spor prehrá, Trumpova administratíva má k dispozícii ďalšie nástroje na zavedenie ciel, ktoré nevyžadujú mimoriadne právomoci podľa IEEPA.

Minister financií Scott Bessent vo štvrtok (8. 1.) uviedol, že očakáva „zmiešaný“ verdikt. „Nie je pochýb o tom, že budeme môcť pokračovať vo výbere ciel približne na rovnakej úrovni. Otázne je, či prezident nestratí flexibilitu využívať clá na účely národnej bezpečnosti a ako vyjednávaciu páku.“

Možné ekonomické dôsledky

Zrušenie ciel by malo viacero dôsledkov, uviedol ekonóm Interactive Brokers Jose Torres. Podľa neho by administratíva hľadala iné riešenia, keďže Trump je odhodlaný presadiť svoju obchodnú agendu.

Analytici Morgan Stanley očakávajú, že rozhodnutie Najvyššieho súdu bude obsahovať množstvo nuáns. Podľa nich môže súd zúžiť rozsah existujúcich ciel bez toho, aby nariadil ich úplné zrušenie, alebo obmedziť ich budúce využívanie.

Doterajší vplyv ciel prekvapil analytikov. Ich vplyv na infláciu bol zatiaľ obmedzený a obchodný deficit sa výrazne znížil. V októbri dosiahol najnižšiu úroveň od konca finančnej krízy v roku 2009.

X X X

GP Maroš Žilinka podáva žaloby pre záchrankový tender: Minister podľa neho neodstránil nezákonnosť. 

Podľa Žilinku šéf rezortu neodstránil zásadné porušenia zákona, ktoré majú charakter reťazenia nezákonnosti a zasahujú do práv účastníkov konania.

Generálny prokurátor SR Maroš Žilinka prechádza do ďalšej fázy sporu s rezortom zdravotníctva. Po tom, čo minister zdravotníctva Kamil Šaško (Hlas-SD) nevyhovel jeho protestom v súvislosti s tendrom na záchranky, podá generálny prokurátor desiatky správnych žalôb na Správny súd v Bratislave.

Problémom sú podľa generálneho prokurátora rozhodnutia Ministerstva zdravotníctva (MZ) SR z 8. októbra 2025. Týmito rozhodnutiami rezort zastavil konania o vydanie povolení na prevádzkovanie ambulancií záchrannej zdravotnej služby. Podľa Maroša Žilinku bol tento krok nezákonný, na čo upozornil podaním protestov prokurátora.

Reťazenie nezákonnosti

Minister zdravotníctva však začiatkom roka 2026 námietkam generálneho prokurátora nevyhovel. „Minister zdravotníctva Slovenskej republiky dňa 05. 01. 2026 nevyhovel protestom, ktoré som podal proti rozhodnutiam Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky z 08. 10. 2025,“ uviedol Žilinka na sociálnej sieti

Podľa šéfa prokuratúry minister v konaní o protestoch neodstránil zásadné pochybenia, ktoré majú podľa jeho slov vážny charakter. „Minister zdravotníctva Slovenskej republiky v konaní o protestoch neodstránil zásadné porušenia zákona, majúce charakter reťazenia nezákonnosti, ktorými Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky zasiahlo v neprospech práv účastníkov administratívneho konania,“ zdôraznil Maroš Žilinka.

Spor mieri na súd

Vzhľadom na to, že nedošlo k náprave stavu, ktorý generálny prokurátor považuje za nezákonný, rozhodol sa využiť ďalší zákonný prostriedok. „Pretože nedošlo k odstráneniu zásadného porušenia zákonnosti ministrom zdravotníctva, vo veciach podám správne žaloby,“ potvrdil Žilinka s tým, že celkovo pôjde o 32 správnych žalôb, ktoré adresuje Správnemu súdu v Bratislave.

Maroš Žilinka podáva žaloby pre záchrankový tender: Minister podľa neho neodstránil nezákonnosť 

Podľa Žilinku šéf rezortu neodstránil zásadné porušenia zákona, ktoré majú charakter reťazenia nezákonnosti a zasahujú do práv účastníkov konania.

Generálny prokurátor SR Maroš Žilinka prechádza do ďalšej fázy sporu s rezortom zdravotníctva. Po tom, čo minister zdravotníctva Kamil Šaško (Hlas-SD) nevyhovel jeho protestom v súvislosti s tendrom na záchranky, podá generálny prokurátor desiatky správnych žalôb na Správny súd v Bratislave.

Problémom sú podľa generálneho prokurátora rozhodnutia Ministerstva zdravotníctva (MZ) SR z 8. októbra 2025. Týmito rozhodnutiami rezort zastavil konania o vydanie povolení na prevádzkovanie ambulancií záchrannej zdravotnej služby. Podľa Maroša Žilinku bol tento krok nezákonný, na čo upozornil podaním protestov prokurátora.

Reťazenie nezákonnosti

Minister zdravotníctva však začiatkom roka 2026 námietkam generálneho prokurátora nevyhovel. „Minister zdravotníctva Slovenskej republiky dňa 05. 01. 2026 nevyhovel protestom, ktoré som podal proti rozhodnutiam Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky z 08. 10. 2025,“ uviedol Žilinka na sociálnej sieti

Podľa šéfa prokuratúry minister v konaní o protestoch neodstránil zásadné pochybenia, ktoré majú podľa jeho slov vážny charakter. „Minister zdravotníctva Slovenskej republiky v konaní o protestoch neodstránil zásadné porušenia zákona, majúce charakter reťazenia nezákonnosti, ktorými Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky zasiahlo v neprospech práv účastníkov administratívneho konania,“ zdôraznil Maroš Žilinka.

Spor mieri na súd

Vzhľadom na to, že nedošlo k náprave stavu, ktorý generálny prokurátor považuje za nezákonný, rozhodol sa využiť ďalší zákonný prostriedok. „Pretože nedošlo k odstráneniu zásadného porušenia zákonnosti ministrom zdravotníctva, vo veciach podám správne žaloby,“ potvrdil Žilinka s tým, že celkovo pôjde o 32 správnych žalôb, ktoré adresuje Správnemu súdu v Bratislave.

 X X X

 Vyhlásenia USA o Grónsku vyvolali diplomatickú reakciu Dánska a Grónska, žiadajú stretnutie s Marcom Rubiom 

Dánsko a autonómne Grónsko iniciovali naliehavé rokovania s USA s cieľom objasniť nedávne vyjadrenia predstaviteľov americkej vlády týkajúce sa arktického územia.

Dánsko a Grónsko požiadali o naliehavé stretnutie s americkým ministrom zahraničných vecí Marco Rubiom. Oznámila to v utorok podľa agentúry AFP grónska ministerka zahraničných vecí Vivian Motzfeldtová. Cieľom schôdzky by podľa nej bolo prediskutovať najnovšie vyjadrenia predstaviteľov USA o Grónsku. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

• Dánsko a Grónsko požiadali o stretnutie s americkým ministrom zahraničia.
• Diskutovaná téma sú vyhlásenia USA týkajúce sa Grónska.
• Dánsko a Grónsko s podporou EÚ odmietajú snahy USA o získanie Grónska.

Sobotňajší vojenský zásah amerických síl vo Venezuele, počas ktorého zadržali a do USA odvliekli prezidenta Nicolása Madura a jeho manželku, opäť vyvolal obavy z oživenia zámerov amerického prezidenta Donalda Trumpa prevziať kontrolu nad Grónskom, ktoré je autonómnym územím Dánska.

Trumpove zámery v Arktíde

Trump po intervencii opätovne vyhlásil, že Spojené štáty potrebujú Grónsko z dôvodov národnej bezpečnosti. Jeho poradca Stephen Miller v utorok pre stanicu CNN zase povedal, že je oficiálnym stanoviskom vlády USA, že Grónsko by malo byť súčasťou Spojených štátov.

Šéfka grónskej diplomacie na sieti Facebook oznámila, že Dánsko a Grónsko požiadali o urýchlené stretnutie s Rubiom, aby „diskutovali o významnom vyhlásení Spojených štátov o Grónsku“. „Americkému ministrovi zahraničných vecí Marcovi Rubiovi sa doteraz nepodarilo stretnúť s grónskou vládou, napriek tomu, že grónska a dánska vláda požiadali o stretnutie na ministerskej úrovni v priebehu roka 2025,“ napísala ministerka.

Vyjadrenia európskych lídrov

Jej dánsky náprotivok Lars Lokke Rasmussen podľa AFP uviedol, že schôdzka s Rubiom, o ktorú požiadali už v pondelok, by mala „vyjasniť určité nedorozumenia“ ohľadom Grónska. Taktiež poprel tvrdenia Trumpa, že okolo Grónska sa pohybuje veľké množstvo čínskych a ruských lodí.

Proti Trumpovým výrokom sa už skôr ostro vyhranila dánska premiérka Mette Frederiksenová aj predseda grónskej vlády Jens-Frederik Nielsen. Dánsko a Grónsko podporili predtým spoločným vyhlásením aj európski lídri. Frederiksenová v pondelok varovala, že ak by Spojené štáty napadli Grónsko, znamenalo by to koniec NATO. Trumpove výroky o potrebe získať tento ostrov v Arktíde sú však podľa nej myslené vážne.

Macronov postoj k Grónsku

Naopak, francúzsky prezident Emmanuel Macron v utorok povedal, že neverí, že by Spojené štáty narušili zvrchovanosť Dánska. „Grónsko je územie pod dánskou suverenitou a takým aj zostane,“ vyhlásil na okraj summitu spojencov Ukrajiny v Paríži.

X X X

 Biznis štátneho tajomníka: Šalitroš kúpil pozemky od štátu, firmu následne predal ľuďom spájaným s oligarchom Brhelom

 Firma Radomíra Šalitroša získala od štátu pozemky za vyše 330-tisíc eur. Krátko na to skončila v rukách právnikov a manažérov, ktorí sa roky pohybujú v blízkosti obžalovaného oligarchu Jozefa Brhela.

Štátny tajomník ministerstva investícií (MIRRI) a bývalý poslanec za stranu Hlas Radomír Šalitroš uzavrel na sklonku roka 2025 obchody, ktoré vyvolávajú otázky o konflikte záujmov a prepojeniach na oligarchu.

Podľa zistení Investigatívneho centra Jána Kuciaka (ICJK) Šalitrošova firma Nový mlyn najprv na jeseň 2025 kúpila od štátneho Slovenského pozemkového fondu (SPF) pozemky v Košiciach. Následne, ešte pred koncom roka, celú firmu aj s týmito pozemkami predal ľuďom, ktorí sú dlhodobo spájaní s oligarchom Jozefom Brhelom.

Navyše, Šalitrošov podiel v inej firme bol založený v prospech investičného fondu, za ktorým sa objavujú tie isté mená.

Načasovanie obchodu

Radomír Šalitroš sa do povedomia verejnosti dostal najmä ako jeden z hlavných aktérov koaličnej krízy spred roka, keď spolu s ďalšími poslancami Hlasu vyvolal rebéliu v parlamente. Po vylúčení zo strany v januári 2025 sa situácia upokojila jeho vymenovaním za štátneho tajomníka na ministerstve investícií (MIRRI).

Práve v čase, keď sa formovali jeho politické nezhody a následný presun do exekutívy (október 2024), zaregistroval SPF žiadosť jeho firmy o odkúpenie pozemkov pod ruinami mlyna v košickej časti Nad Jazerom.

K prevodu došlo na jeseň 2025. Kúpna cena 337-tisíc eur za štátne pozemky bola uhradená 19. decembra 2025. V ten istý deň došlo v Obchodnom registri k zmene majiteľa firmy Nový mlyn.

Šalitroš v tom nevidí problém. „Prevod pozemkov samotný bol potom vykonaný v čase, kedy som už viac ako dva roky nebol vo výkonnej funkcii v spoločnosti a túto som ani nezastupoval,“ uviedol pre ICJK.

Kto sú noví majitelia?

Novými konečnými užívateľmi výhod firmy Nový mlyn, ktorej hodnota majetku presahuje 4 milióny eur, sa stali advokát Tomáš Lysina a manažér Stanislav Fuňa. Minoritný podiel má aj advokát Rastislav Roško.

• L/R/P advokáti (Lysina a Roško): Ich kancelária roky právne zastrešovala firmy z rodiny Brhelovcov. Lysina bol predsedom predstavenstva firmy, ktorej lietadlom sa Jozef Brhel vracal na Slovensko po vypuknutí kauzy Mýtnik.
• Stanislav Fuňa: V minulosti pôsobil v manažérskych funkciách firiem spájaných s Brhelovcami.

Advokáti Lysina a Roško sa od Brhelovcov verejne dištancovali po začatí trestných stíhaní v kauze Mýtnik. Po nástupe štvrtej vlády Roberta Fica sa ich kancelárii začalo dariť v získavaní štátnych zákaziek, pričom len v roku 2024 uzavreli rámcové zmluvy za takmer 850-tisíc eur.

Šalitroš tvrdí, že Brhelovcov nepozná a s kupujúcimi rokoval od roku 2023.

Spoločný fond s Brhelovou vilou

Prepojenie na oligarchu, ktorý čelí obžalobe v kauze Mýtnik, sa objavuje aj pri druhej Šalitrošovej firme – SILO GM. Tá vlastní v košickom areáli budovu sila.

Šalitrošov podiel v tejto firme bol na jar 2024 založený v prospech českého investičného fondu Česká pole 2016. Zaujímavosťou je, že v prospech toho istého fondu je založená aj luxusná vila Brhelovcov v chorvátskej Rogoznici.

Politik tvrdí, že financovanie získal za trhových podmienok na stabilizáciu budovy sila. Správcovská spoločnosť fondu odmietla zverejniť zoznam investorov, no akvizíciu investora do tohto fondu uvádzala ako kľúčový úspech práve advokátska kancelária L/R/P.

Problémy s eurofondmi pre brata

Okrem predaja firmy a úverov čelí rodina štátneho tajomníka aj problémom s nevydareným projektom. Firma Nat design, ktorú vlastní Šalitrošov brat Vladimír (a v ktorej v minulosti pôsobil aj samotný politik), musí vrátiť dotáciu takmer 890-tisíc eur.

Peniaze z eurofondov mali ísť na inovácie a výrobu postelí v areáli mlyna. Audit ministerstva hospodárstva však odhalil, že projekt nebol zrealizovaný v termíne a firma stavala halu bez stavebného povolenia. Nat design má navyše dlhy na daniach (takmer 125-tisíc eur) aj v Sociálnej poisťovni.

Radomír Šalitroš sa od bratových aktivít dištancuje a tvrdí, že vo firme už nemá žiadne majetkové práva ani funkcie.

Advokát Brhelovcov Michal Mandzák na otázky ICJK reagoval stručne s tým, že jeho klienti prestali podnikať pred piatimi rokmi a Šalitroša nepoznajú.

X XX

Matúš Šutaj Eštok zakročil proti fámam o dávkach pre utečencov a zverejnil prekvapivé dáta pre Slovákov 

Minister vnútra Matúš Šutaj Eštok odmieta hoaxy o masovom zneužívaní dávok ukrajinskými utečencami. Zdôrazňuje, že väčšina pomoci je hradená z európskych zdrojov a systém nie je zneužívaný.

• Minister vnútra odmieta tvrdenia o zneužívaní dávok utečencami.
• Dočasné útočisko nie je azyl, je to ochrana podľa EÚ.
• Ak utečenci na Slovensku nebývajú, nemajú nárok na dávky.

Minister vnútra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) dementuje tvrdenia o masovom zneužívaní systému a štátnych dávok zo strany utečencov z Ukrajiny. Reaguje tak na tému dočasného útočiska pre ľudí z Ukrajiny a hoax o tom, ako na Slovensku poberajú dávky, hoci tam nežijú. Šéf rezortu vnútra to konštatuje vo videu na sociálnej sieti.

„Internet zaplavili tvrdenia o masovom zneužívaní systému a vyťahovaní peňazí zo štátu. Šíria sa masovo, ale nie sú pravdivé, sú totiž postavené na manipulácii faktov. A chcem to povedať veľmi jasne, nič také sa nedeje,“ zdôrazňuje Šutaj Eštok.

Status dočasného útočiska

Podotýka, že tzv. dočasné útočisko nie je azyl, ide o dočasnú ochranu podľa práva Európskej únie zavedenú pre výnimočnú situáciu. Osoby s týmto statusom môžu podľa ministra zo Slovenska vycestovať a vrátiť sa späť, je to zákonné. Zároveň však platí, že ak sa na Slovensku reálne takéto osoby nezdržiavajú, nemajú nárok na akékoľvek dávky ani príspevky zo strany štátu.

Po sprísnení pravidiel poberá podľa ministra v súčasnosti príspevok na ubytovanie približne 9 000 ľudí, ktorí utiekli pred vojnovým konfliktom. Väčšina si bývanie hradí podľa neho z vlastných zdrojov a významná časť pomoci je financovaná z európskych peňazí, nie zo štátneho rozpočtu. „Podotýkam, že sme to umožnili najmä pre matky s deťmi a zdravotne ťažko znevýhodnené osoby,“ dopĺňa Šutaj Eštok.

Prínos Ukrajincov do systému

Pozornosť rovnako upriamuje aj na fakt, že na Slovensku v súčasnosti pracuje a platí odvody približne 70 000 ľudí z Ukrajiny. „Do systému odvádzajú viac, než z neho čerpajú a len za posledné roky priniesli stovky miliónov eur do verejných financií,“ odkazuje Šutaj Eštok.

X X X

 Vance varuje Európu: Berte záujem USA o Grónsko vážne, ak región nebudete lepšie chrániť, budeme musieť konať

 Americký viceprezident J. D. Vance odkázal európskym lídrom, že Spojené štáty nemienia ustúpiť v otázke Grónska. Kým Biely dom nevylučuje ani vojenské riešenie na zaistenie bezpečnosti ostrova, Vance kritizuje Dánsko za nedostatočnú ochranu územia pred vplyvom Ruska a Číny.

Americký viceprezident J. D. Vance vo štvrtok odkázal európskym lídrom, aby brali vážne prezidenta Donalda Trumpa v otázke Grónska. Trump dlhodobo vyhlasuje, že Spojené štáty potrebujú Grónsko pre svoju bezpečnosť. Biely dom v utorok deklaroval, že jednou z možností na získanie Grónska je „vždy“ využitie americkej armády. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

• Viceprezident Vance žiada Európu, aby brala Trumpa vážne.
• USA tvrdia, že potrebujú Grónsko pre svoju bezpečnosť.
• Rusko a Čína zvyšujú vojenskú aktivitu v okolí Grónska.
• USA chcú podľa Rubia Grónsko kúpiť, nie ho vojensky obsadiť.

„Myslím si, že moja rada pre európskych lídrov a kohokoľvek iného by bola brať prezidenta Spojených štátov vážne,“ odpovedal Vance na brífingu na otázku o Grónsku.

Vance: Radím európskym priateľom, aby brali bezpečnosť Grónska vážnejšie

Viceprezident USA vyjadril presvedčenie, že Dánsko a zvyšok Európy nerobia dosť pre ochranu strategicky situovaného ostrova pred ambíciami Ruska a Číny. Európskych lídrov vyzval, aby reagovali najmä na Trumpove tvrdenie, že USA potrebujú Grónsko pre „protiraketovú obranu“. AFP v tejto súvislosti napísala, že Moskva a Peking zintenzívňujú svoje vojenské aktivity v okolí ostrova a arktický ľad sa topí v dôsledku zmeny klímy.

„Takže to, čo od našich európskych priateľov žiadame, je, aby brali bezpečnosť tohto územia vážnejšie, pretože ak tak neurobia, Spojené štáty budú musieť niečo podniknúť,“ povedal Vance. „Čo to bude, nechám na prezidentovi, zatiaľ čo budeme pokračovať v diplomatických rokovaniach s našimi európskymi priateľmi a všetkými zúčastnenými na túto konkrétnu tému,“ dodal.

Trumpov záujem o Grónsko

Trump po intervencii vo Venezuele opätovne vyhlásil, že Spojené štáty potrebujú Grónsko z dôvodov národnej bezpečnosti. Jeho poradca Stephen Miller v utorok pre stanicu CNN povedal, že oficiálnym stanoviskom vlády USA je, že Grónsko by malo byť súčasťou Spojených štátov. Biely dom tvrdí, že Trump a jeho tím diskutujú o možnostiach získania Grónska a využitie americkej armády na dosiahnutie tohto cieľa je „vždy“ jednou z možností.

V súvislosti s Grónskom sa na budúci týždeň stretne americký minister zahraničných vecí Marco Rubio s predstaviteľmi Dánska. Rubio podotkol, že USA majú záujem Grónsko kúpiť, nie si ho vojensky podmaniť. Už vo štvrtok sa s poradcami Trumpa podľa agentúry AP stretli vyslanci Dánska a Grónska.

X X X

Poľsko chce naďalej stáť po boku USA a posilňovať bezpečnostné väzby, vyhlásil Tusk. 

Poľský premiér Donald Tusk označil silné transatlantické väzby s USA za kľúč k bezpečnosti Európy a varoval pred oslabením solidarity v NATO. Zdôraznil, že hodnoty slobody a ľudskosti závisia od spolupráce Západu.

Transatlantické väzby medzi Európou a Spojenými štátmi sú jedinou šancou na prežitie slobodného sveta. Poľský premiér Donald Tusk to povedal na tlačovej konferencii v piatok po stretnutí s poľským prezidentom Karolom Nawrockým, pričom sa označil na najviac proamerického politika v Európe a vyjadril obavu z oslabenia solidarity v rámci NATO. Informuje o tom varšavský spravodajca TASR.

• Tusk zdôraznil dôležitosť transatlantických väzieb pre slobodu.
• Poľsko sa usiluje o silné vzťahy s USA a Európou.
• Premiér varoval pred oslabením solidarity v rámci NATO.

Premiér uviedol, že Poľsko sa usiluje zachovať čo najsilnejšie väzby medzi Európou a Spojenými štátmi, pretože v tom vidí základ svojej aj európskej bezpečnosti.

Silné transatlantické väzby

„Nie som fanúšikom všetkých činov a správania súčasnej americkej administratívy, ale nič to nemení na mojom presvedčení, že Spojené štáty, Európa a NATO sú jedinou šancou na prežitie nášho sveta, v ktorom sú hodnoty slobody a ľudskosti dôležité,“ zdôraznil Tusk.

Dodal, že Poľsko ako lojálny spojenec musí zostať úprimné voči USA aj v prípade rozdielnych názorov.

Konštruktívne stretnutie s prezidentom

„Medzi priateľmi by ste mali úprimne hovoriť o tom, čo je správne a čo nie,“ uviedol premiér a vyjadril znepokojenie v súvislosti so situáciou okolo Grónska.

Stretnutie s prezidentom Nawrockým Tusk označil za konštruktívne a zdôraznil, že vláda a prezident budú spolupracovať pri presadzovaní spoločných bezpečnostných priorít krajiny a prezentácii na samite G20 v USA.

Obaja politici sa zhodli na potrebe jednotného postupu štátnych inštitúcií pri ochrane poľských záujmov a deklarovali, že otázky bezpečnosti Poľska, ako aj vzťahov s Ukrajinou a Ruskom, by mali zostať mimo vnútropolitických sporov, čo potvrdil aj hovorca prezidenta Rafal Lešiewicz.

X X X

Smrt diktátorovi! Demonstrace v Íránu gradují, stát vypnul internet a viní USA

Íránská vláda v pátek odpojila internet i mezinárodní telefonní spojení. Státní televize prolomila mlčení k protestům občanů a duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v projevu obvinil z jejich podněcování Spojené státy. Ty si podle něj mají hledět svých vlastních problémů. Trump Írán varoval, aby proti demonstrantům nezasahoval tak, jak má ve zvyku. Počet lidí zabitých při protestech v Íránu vzrostl na 62, uvádějí lidskoprávní aktivisté.

Chameneí v pátek v televizním projevu vyzval íránský lid k jednotě a z nepokojů v zemi obvinil USA. Zároveň varoval, že islámská republika neustoupí a nebude se podřizovat zahraničním zemím.

V krátkém projevu silně kritizoval Spojené státy, přičemž řekl, že americký prezident Donald Trump má „potřísněné ruce krví více než tisíce Íránců“, což byl zjevný odkaz na dvanáctidenní válku, kterou v loni v červnu vyvolal bezprecedentní útok Izraele na vojenské a jaderné objekty, včetně obydlených oblastí, a do něhož se USA také zapojily.

 „Írán zůstává neochvějný a ani o píď se neodchýlí od svých zásad a nebude se podřizovat cizím zemím. Naléhavě vyzývám amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se soustředil na problémy své vlastní země,“ řekl duchovní vůdce Íránu a varoval, že „arogantní“ americký vůdce bude svržen.

 Protivládní demonstrace v Íránu nabírají na síle už téměř dva týdny a podle organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící v USA při nich zemřelo už 62 lidí a 2 300 bylo zatčeno. Mezi oběťmi protestů je podle ní 48 demonstrantů a 14 příslušníků bezpečnostních složek. Ve čtvrtek přitom aktivisté sbírající informace od sítě spolupracovníků po celém Íránu hovořili o 45 mrtvých.

Kvůli vládou způsobeným výpadkům internetu a telefonního signálu jsou informace o protestech a počtech účastníků omezené. Záběry, které zveřejnila státní televize, ukazují hořící vozidla, zastávky hromadné dopravy a banky. Videa na sociálních sítích zachycují pochody davů lidí napříč Teheránem i dalšími městy. Na jednom z nich dav volá po smrti diktátora, na dalších protestující vyjadřují podporu monarchii, která v zemi vládla před revolucí v roce 1979.

Chameneí také kritizoval protestující, že „ničí své vlastní ulice, aby udělali radost prezidentovi jiné země,“ čímž podle agentur opět odkazoval na Trumpa. Americký prezident Trump a viceprezident J. D. Vance se opakovaně zastávají protestujících. „Informoval jsem je, že pokud začnou zabíjet protestující, což mají ve zvyku dělat během nepokojů, kterých mají hodně, udeříme velmi tvrdě,“ uvedl ve čtvrtek Trump.

Podle státní íránské televize za protesty mohou „terorističtí agenti“ Spojených států a Izraele. V nenápadné ranní reportáži uvedla, že demonstrace provázelo násilí, které si vyžádalo oběti, bližší podrobnosti však v reportáži nebyly. Televize dále uvedla, že během protestů došlo ke žhářským útokům na „automobily občanů, motocykly i veřejné prostředky, jako je metro, hasičská vozidla a autobusy“.

Teheránský prokurátor v pátek pohrozil protestujícím, že lidé ničící veřejný majetek, podílející se na sabotážích či střetech s pořádkovými silami budou čelit trestu smrti.

 Protesty, které jsou největší za tři roky, zahájili 28. prosince v Teheránu obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů a demonstrace získaly politický ráz. Organizace Iran Human Rights uvedla, že protesty se rozšířily do všech provincií země.

Podnícení od bývalého korunního prince

Syn bývalého íránského šáha Rezá Pahlaví, který žije v exilu a býval korunním princem, vyzval Íránce, aby vyšli do ulic ve čtvrtek a v pátek ve 20:00 (18:00 SEČ). Podle stanice Euronews demonstranti v Teheránu skandovali „smrt diktátorovi“, „smrt islámské republice“, zatímco jiní provolávali „šáh se vrátí“.

„Rád bych poděkoval vůdci svobodného světa, prezidentu Trumpovi, za to, že znovu potvrdil svůj závazek pohnat režim k odpovědnosti. Je načase, aby jej následovali i další, včetně evropských lídrů, prolomili mlčení a jednali rozhodněji na podporu íránského lidu,“ uvedl Pahlaví v příspěvku v noci na pátek.

 „Vyzývám je, aby využili veškeré dostupné technické, finanční i diplomatické prostředky k obnovení komunikačních kanálů pro obyvatele Íránu, aby jejich hlas a jejich vůle mohly být slyšet i vidět. Nenechte umlčet hlasy mých statečných krajanů,“ dodal.

 Šáhova rodina opustila zemi začátkem roku 1979, kdy šíitské duchovenstvo rozdmýchávalo protesty a později se chopilo moci. Žila střídavě v Egyptě, Maroku, Mexiku a na Bahamách. Šáh onemocněl rakovinou a rok po islámské revoluci v Káhiře zemřel.

Podle profesora politologie Sádeka Zíbákaláma z Teheránské univerzity je možné, že íránské úřady zatím protesty jasně a plně nepotlačily právě kvůli varováním amerického prezidenta Trumpa.

„Íránské orgány mají povinnost chránit své občany a musí umožnit svobodu projevu a pokojného shromažďování bez obav z odvetných opatření,“ uvedli ve společném prohlášení francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k neprodlenému nezávislému vyšetření potlačování protestů. „Mělo by být provedeno rychlé, transparentní a nezávislé vyšetřování,“ řekl Türk, podle nějž by lidé porušující mezinárodní právo měli nést následky. K současným nepokojům se vyjádřila také íránská laureátka Nobelovy ceny za mír z roku 2003 Širín Ebadiová. Podle agentury AFP varovala před možným masakrem v zemi po dobu trvání výpadků internetu.