Z černých lesů ekonomiky ještě nejsme. Tuzemská ekonomika je na tom lépe než v kritických letech 2022 a 2023, ale venku z černých lesů dosud nejsme. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Upozornil, že ve společnosti se rozevírají nůžky. Argument přeplněných lyžařských středisek, jejichž fotografie kolovaly o vánočních svátcích – coby důkaz bohaté společnosti – na sítích, považuje Kovanda za klam.

Svátečními projevy chtěli vládní politici podle Kovandy „nalít pořádnou doušku optimismu lidem do žil ve volebním roce, který je pro koalici extrémně důležitý“. „I když je stav tuzemské ekonomiky lepší než v kritických letech 2022 a 2023, z černých lesů dosud nejsme,“ podotkl v pořadu Co na to vaše peněženka ekonom.

V porovnání s rokem 2021 sužuje podle dat Eurostatu až o 100 tisíc lidí více takzvaná materiální a sociální deprivace, podotkl Kovanda. „Jinými slovy čelí rozvratu životní úrovně. U části populace jde o dramatické zhoršení,“ řekl také.

Zmínil se i o přeplněných lyžařských centrech; fotky z horských oblastí kolovaly mezi vánočními svátky na sociálních sítích. „Mnoho lidí napsalo: ‚Podívejte, Pec pod Sněžkou praská ve švech, a vy mluvíte o chudobě‘. Jenže to je přehlížení problému. Ve společnosti se rozevírají nůžky – jedna část se má stále lépe, zatímco další se má mnohem hůř než před pěti lety,“ upozornil ekonom.

X X X

 GEN.  PAVEL  ODHALUJE  LŽI  FIALY

 Jsme zklamaní z nenaplněných slibů, řekl Pavel. Zmínil strašení, lži Fialy, německé platy i euro

Do středisek podle něj nemíří lidé s nízkými příjmy. „Lidé v nájmu bojují s navýšením, takže si tuto možnost nemohou dovolit. Na sociálních sítích se pak vlastně rozebírá klam, jelikož na horách se nachází selektivní vzorek společnosti,“ míní Kovanda.

Další ekonom Pavel Peterka namítl, že na tuto nepříznivou situaci a rozevírající se nůžky ve společnosti neexistuje rychlé řešení. „Mělo by jít o dlouhodobou metodu. Musíme začít na základních frontách. První impulz musí přijít na úrovni školství, aby každý Čech dosáhl alespoň střední, ideálně vysoké kvalifikace,“ vyjmenoval s tím, že je rovněž nezbytné posílit předškolní péči.

„Chudší domácnosti se jinak stále dostávají do kruhu, z něhož je těžké se dostat,“ dodal Peterka.

 X X X

 GUVERNER  ČNB  MICHL  O  VÝHLEDECH  ČR

 Čeká nás rok finanční stability, ekonomika poroste, řekl Michl. Mluvil i o propouštění

Rok 2025 bude rokem nízké inflace a finanční stability. Ve vysílání Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to prohlásil guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl s tím, že jeho instituce se za to může zaručit. Dále řekl, že letos očekává růst tuzemské ekonomiky. Michl zároveň zopakoval, že v sektoru státních zaměstnanců je na místě propouštět. ČNB jde podle jeho slov příkladem.

„Bude to rok nízké inflace a finanční stability, za to ručíme jako Česká národní banka,“ řekl hned na úvod rozhovoru v Partii Michl. Následně dodal, že by se inflace mohla pohybovat okolo 2,5 procenta.

 „Radši bych byl, kdyby byla kolem 1,9 až dvou procent. Budeme se ji snažit mít ten další rok zase nižší,“ pokračoval guvernér ČNB. Připomněl, že při jeho nástupu v červenci 2022 činila inflace 17,5 procenta.

 Podle jeho mínění rovněž poroste česká ekonomika. Původní predikce hovořila o 2,7 procenta, nyní je odhad pesimističtější. „Čekáme, že ekonomika poroste letos kolem dvou procent, ale je to jenom prognóza. Důležité je, že růst má být založen na spotřebě domácností a na dluhu, na zadlužování vlády,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Michl.

Za důležité považuje investice a také chuť lidí podnikat. „Nejdůležitější je, aby tady byl duch podnikání, aby lidé chtěli podnikat a vydělávat, aby stát jen nebujel, nebyla tady jenom byrokracie a nenabíralo se ve státní sféře,“ zmínil dále guvernér ČNB.

Naopak má za to, že je na místě ve státní sféře propouštět, neboť je podle něj aktuálně přebujelá. „Podle mě by se mělo přidávat na mzdách, ale velmi rozumně, a hlavně by úřady a přebujelá ministerstva měly propouštět. Řada agend by se měla revidovat,“ řekl Michl.

Zmínil, že jeho instituce šla příkladem a snižuje počet svých zaměstnanců. „Snížili jsme počet ředitelů ze 17 na 14, zadali jsme revizi agend, čili děláme jejich audit, snažíme se zlepšit organizaci, aby ti lidé, kteří s námi zůstanou, měli skvělé platy a zároveň, aby jejich agenda byla úplně jasná,“ pokračoval guvernér ČNB.

 X X X

 PAVEL  ZKLAMANÝ  ZE  SLIBŮ  FIALY

ODBORNÍCI:  NEJLEPŠÍ  ŘEŠENÍ  FIALU  VYMĚNIT  S  CELOU  VLÁDOU

NADĚLALI  MILIARDOVÉ  DLUHY  ČR

PAVEL  K  TOMU  MUSÍ  MÍT  JENOM  ODVAHU

 Jsme zklamaní z nenaplněných slibů, řekl Pavel. Zmínil strašení, lži, německé platy i euro

Ne všem se v České republice daří dobře, někteří jsou zklamaní z nenaplněných slibů, řekl v novoročním projevu prezident Petr Pavel. Na druhou stranu si nemyslí, že by byla ekonomická situace v zemi tak špatná, jak si někteří myslí, přestože země v jistých oblastech hospodářsky dlouhodobě zaostává a reálné mzdy rostou spíše pomalu. Podle něj se řeč politiků stále častěji redukuje na marketingová hesla, a to včetně slova „mír“. Nepřímo také podpořil zavedení eura.

 „Při pohledu na dny a události, které nás čekají, mnozí z nás cítí obavy. A já tomu rozumím. Jsme vyčerpaní ze strachu, který šíří probíhající války. Jsme unavení z krizí. Zklamaní z nenaplněných očekávání. Plní starostí ze životních nákladů, které v předcházejících letech prudce rostly. Jsou zpochybňovány hodnoty, které jsme považovali za neměnné. Jsme pod tlakem, abychom si vytvářeli vyhraněné názory k celé řadě společenských otázek, podstatných i nepodstatných. Jsme pod tlakem velkých emocí,“ pronesl na úvod prezident republiky.

 Vzápětí Pavel dodal do svého novoročního projevu trochu optimismu – skutečný stav České republiky není podle něj ani zdaleka tak špatný, jak si někdy myslí na základě negativní nálady ve společnosti, o které mluvil také premiér Petr Fiala (ODS) ve svém vánočním projevu.

 Novinky v daních a odvodech 2025: Změny u nemovitostí, dohodářů i paušální daně

ZBYTEČNÁ  VÁLKA,  EXPREZIDENT  KLAUS  VAROVAl  FIALU  PŘED  UKRAJINOU

FIALA  DO  NÍ  NEMĚL  VSTUPOVAT,  JE  TO  VÁLKA  ZÁPADU,  NATO

UKRAJINCI  OD  VÁLKY  UTÍKAJÍ,  VÁLKU  ODMÍTAJÍ,  DOKONCE  CHTĚJÍ  NECHAT  RUSKU  I  ÚZEMÍ

GEN  PAVEL  SÁM  BY  MĚL  O  KONCI  VÁLKY  JEDNAT  S  RUSKEM,  KTERÉ  ZNÁ,  DŘÍVE  S  NÍM  BYL  V  KONTAKTU,  JAKO  VOJÁK  ČR,  VARŠAVSKÉ  SMLOUVY

„Česká republika má na rozdíl od mnoha míst tohoto světa štěstí, že není přímým dějištěm války ani rozsáhlého lidského utrpení. Naopak je zajištěna silnou bezpečnostní sítí Severoatlantické aliance a řadou dalších mezinárodních záruk. Našim názorům a postojům se v zahraničí dostává prostoru i respektu. Mnoho lidí je spokojeno se životy, které žijí,“ pokračovala hlava státu.

 Znovu ale uznal, že jsou v Česku nepochybně oblasti, které by si zasloužily zlepšení. Zmínil jejich hospodářskou zaostalost i pomalu rostoucí reálné mzdy. Podpořil také zavedení eura, stejně jako v dřívějších promluvách k široké veřejnosti. „I kdybychom ještě za několik let neměli stejné platy jako v Německu, jistě by naši budoucí prosperitu podpořilo i to, kdyby byly, stejně jako v Německu, vypláceny v evropské měně. Ano, jsem přesvědčený o tom, že pro další roky si můžeme sebevědomě vytvářet optimistické plány, nikoli ustrašené scénáře,“ sdělil v novoročním projevu.

Ne všem se daří, uznal Pavel a nabídl podporu

Vyjádřil také podporu lidem, jimž se aktuálně příliš nedaří. „Jsou domácnosti, které s námahou ze dne na den překonávají životní překážky. Čtvrtina z nás žije v hospodářsky a sociálně ohrožených územích. A i když to neznamená, že každý čtvrtý čelí vyloučení nebo chudobě, znamená to, že velké části naší společnosti se přímo dotýká špatný stav těchto území,“ řekl Pavel na Nový rok.

„Zmírnění nerovností mezi regiony je přitom jednou z nejdůležitějších výzev, se kterými se musíme vypořádat. Protože pokud máme uspět jako celek, jako celá země, nemůže nám být jedno, jak si vedou její nejslabší části. A podle toho také musíme v politice konat. Chci proto dnes vám, kteří dobré podmínky k životu nemáte, vám, kteří nemáte tolik možností najít dobré bydlení, dobrou práci, lékaře nebo školu pro své děti, chci říct, že budu nadále usilovat o to, aby váš hlas byl slyšet,“ vzkázal spoluobčanům.

  Babišovo novoroční video: Vláda se vykašlala na občany, je asociální. My s drahotou zatočíme

Osobně ho též mrzí, že současná doba „nefandí“ lidem ochotným se domluvit. „Pomalu se ztrácí schopnost spolu mluvit, naslouchat si a přemýšlet o argumentech toho druhého. Tomu jistě přispívá i to, že řeč politiků se stále častěji redukuje na marketingová hesla, která s podstatou věci mají už jen málo společného,“ poznamenal prezident Pavel.

„Dokonce i tak ryzí slovo jako mír se stalo předmětem marketingového deformování. Jako člověk, který válkami prošel, si hodnotu míru i cenu za něj uvědomuji velmi silně. Jsem si jistý, že všichni soudní lidé chtějí žít v míru a že rozhodně není tím, co by nás mělo rozdělovat. Nenechme si to vnutit,“ varoval Čechy z Pražského hradu.

Připomněl také blížící se sněmovní volby, s nimiž přichází intenzivní politické kampaně. „Můžeme očekávat, že fakta a argumenty, podle kterých bychom se měli orientovat, budou zakryty ještě silnější vrstvou odtažitých hesel a emocí.  Budeme ještě více než jindy čelit překrucování pravdy, nebo přímo lžím,“ dodal Pavel.

 X x x

 SCHILLEROVÁ  MÍSTO  NÁVRHŮ  PRO  ÚS  PROTESTY  PROTI  FIALOVI,  JAKO

V  NĚMECKU,  BELGII,  NOVÁ  VLÁDA,  JAKO  ZA  HAVLA

JENOM  SCHILLEROVÁ  A  ANO  MUSÍ  MÍT  ODVAHU,  POSLANCŮ  MAJÍ  DOST

Hnutí ANO analyzuje protiústavní aspekty důchodové reformy, tvrdí Schillerová

Experti opozičního hnutí ANO analyzují možné protiústavní aspekty vládní penzijní reformy i procedury jejího přijetí, uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Podání k Ústavnímu soudu (ÚS) je připravena na klubu podpořit.

 Novela, která kvůli deficitu důchodového systému postupně zvyšuje o dva roky na 67 let věk pro odchod do penze a mírně snižuje nově přiznané důchody, byla v prosinci vyhlášena ve Sbírce zákonů. Jednotlivá ustanovení této důchodové reformy nabudou účinnosti postupně až do roku 2027. Opoziční ANO a SPD slibují, že podstatnou část reformy zruší, pokud se na podzim po sněmovních volbách dostanou k moci.

Schillerová už v listopadu uvedla, že bude navrhovat poslaneckému klubu, aby ANO napadlo důchodovou reformu u ÚS. Soud by podle jejího tehdejšího vyjádření měl přezkoumat přinejmenším proceduru. Poukázala na situaci, kdy předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nenechala hlasovat o jejím návrhu přerušit jednání o novele do poloviny roku 2025 s odůvodněním, že Sněmovna již o termínu pokračování schůze rozhodla.

 „Naši experti na příslušné oblasti v tuto chvíli analyzují možné protiústavní aspekty zákona i procedury jeho přijetí, a to i s ohledem na aktuální judikaturu Ústavního soudu,“ uvedla Schillerová s tím, že následně věc probere poslanecký klub. „Já jsem připravena podání k ÚS na klubu podpořit,“ dodala bývalá šéfka státní pokladny.

Důchodová reforma má podle vlády zajistit dostatek peněz i na důchody budoucích penzistů. Bez reformních změn by propad penzijního systému dosahoval podle koaličních představitelů v polovině století až pěti procent hrubého domácího produktu, v nynějších částkách asi 350 miliard korun. Opozice to zpochybňuje, podle ní reforma představuje jen parametrické změny.

Poslanci u ANO dříve podali k ÚS například návrh na zrušení lex Babiš II, tedy novely zpřísňující pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Soud loni v prosinci část zákona zrušil. Zhruba před rokem naopak ANO neuspělo se snahou o zrušení zkrácené valorizace penzí.

U Ústavního soudu opoziční hnutí napadlo také například změny ve stavebním spoření, které byly součástí vládního konsolidačního balíčku. Podalo také návrh na zrušení části zákona, kterým se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro spořící důchodce.

 X X X

 ŠVIHLÍKOVÁ:  ENERGIE  PROBLÉM  CELÉ  EU

 Ceny energií jsou společným problémem Evropské unie. Potřebujeme jádro, tvrdí ekonomka Švihlíková

Konkurenceschopnost Evropské unie brzdí ceny energií, které jsou zásadní pro průmysl i spotřebitele. Například v USA je zemní plyn levnější čtyřikrát až pětkrát, elektřina dvakrát až třikrát. Ceny energií jsou nižší i v Číně. „Evropu skutečně trápí a trápit budou zejména ceny elektřiny. Je to společný problém Evropské unie,“ zdůrazňuje v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková, děkanka Vysoké školy Obchodní Panevropské univerzity.

V roce 2024 domácnostem i průmyslu ceny energií klesaly. Složenky s klesajícími částkami se alespoň někde čekají i letos. „Je tu optimismus, že by ceny energií mohly být levnější než v těch těžkých letech 2022 a 2023,“ potvrzuje Švihlíková a doplňuje: 

 Ceny energií, které jsou klíčovou komoditou, by podle předpovědí měly v roce 2025 klesat

„Ale nemyslím si, že tu máme dlouhodobě dobré podmínky pro to, aby ceny klesaly k úrovním, na které jsme byli zvyklí před rokem 2020. Dnes je bezesporu mnohem lepší mít dlouhodobé kontrakty než kupovat na spotovém trhu.“

Cenám energií se podrobně věnuje i takzvaná Draghiho zpráva o konkurenceschopnosti sedmadvacítky. Bývalý italský premiér Mario Draghi na zhruba 400 stranách pojmenovává, proč Evropa zaostává za USA a za Čínou a co by měla udělat, aby se pokusila nepříznivý vývoj zvrátit.

Evropská unie podle Švihlíkové stojí před rozhodnutím, jak udržet průmysl a zajistit mu nižší ceny energií. Ty v Evropě zvyšují nejrůznější regulace a mimo jiné i trh s emisními povolenkami.

 „Ve chvíli, kdy sázím na obnovitelné zdroje, tak přenáším obrovské náklady na přenosovou soustavu,“ říká a zdůrazňuje: 

„A zároveň se zápornou energetickou bilancí počítá stále více zemí. Proto se začíná znovu objevovat úvahy, odkud energie dovezeme. Podle mě je potřeba stabilní zdroj a tím je jádro.“

Až přijde Trump

Zhruba za tři týdny nastoupí do Bílého domu nový americký prezident Donald Trump. Už po svém zvolení opakoval, že americký trh chce chránit zavedením víz, které dopadnou i na Evropskou unii.

„Donald Trump si potrpí na to, aby Spojené státy měly silnou pozici. V energetice ji mají, v průmyslu ji chce obnovit,“ očekává ekonomka. „Zároveň ale mají USA obrovskou spotřebu. A pokud chce Trump, jak opakovaně říkal v kampani, posilovat průmyslovou bázi Spojených států, tak spotřeba ještě poroste.“

Podle ní je pravděpodobné, že Trump se bude ve snaze o posílení americké ekonomiky vracet k fosilním zdrojům energie.

 X X X

  Lidská práva, svoboda slova, migrace. Tohle jsou hlavní bitvy, které čekají Evropu

Konkurence versus konkurenceschopnost, svoboda slova versus bezpečnost v on-line prostoru, zelené cíle versus ekonomika. To jsou jen některé z bitev, které v několika následujících letech Evropu čekají na domácí půdě.

Nová Evropská komise pod vedením své staronové předsedkyně Ursuly von der Leyen se ujala vlády na konci loňského roku. A kromě složité situace na globální scéně, kdy bude muset řešit vztahy s USA, Ruskem nebo Čínou, na ni čeká celá řada problémů i doma, píše bruselský server Politico.

Deportace vs. lidská práva

Jedna z posledních legislativ, které opanovaly debatu po Evropě v posledních měsících prvního funkčního období Von der Leyen, byl migrační a azylový pakt. Ten sice schválily jak národní státy, tak staré složení Evropského parlamentu, to ale neznamená, že debata končí. Naopak.

Prosincové schůzky o evropské migrační politice se zúčastnil i český premiér Petr Fiala. Foto: Sociální síť X, účet Petra Fialy

V posledních měsících loňského roku se téma dostalo na jednání Evropské rady, kde o něm jednali lídři národních států právě s šéfkou Komise. Ta slíbila počátkem tohoto roku předložit novou legislativu, a to návrh nařízení o navracení neúspěšných žadatelů o azyl.

Kromě toho se hovoří také o možnosti otevřít za hranicemi Evropské unie takzvaná návratová centra. V praxi jde o místa, kde by žadatelé o azyl čekali, zatímco by evropské země vyřizovaly jejich žádosti. To již zkusila třeba Itálie. Její bilaterální dohoda s Albánií je však terčem kritiky jak italských soudů, tak lidskoprávních neziskových organizací.

Nová Komise tak bude muset řešit dilema, jak dostát požadavkům národních států a řešit problém s migrací, aniž by byla obviněna z nehumánních praktik.

 Rozšíření vs. riziko vnitřního rozdělení

Dalším velkým úkolem, který před Evropou stojí, je rozšíření EU. Poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, odstartovala Evropa přijímací proces právě s Ukrajinou, ale také s Moldavskem. Ty se tak přidaly k zemím západního Balkánu, které jsou „na čekačce“ již roky.

Problém s rozšířením je následující: Rozšiřování EU má jasné výhody. Zvětšil by se tak její vnitřní trh, a tak by evropské firmy měly více příležitostí. Pomohlo by to s bojem proti úbytku populace. A také zajistilo, že tyto země nespadnou do sféry ruského vlivu. Stejně tak jsou ale s věcí spojena i rizika. V debatě zaznívá třeba obava, že vstup velkých zemí, jako je Ukrajina, povede k zaplavení evropského trhu levnou pracovní silou a levnými produkty. A to by znevýhodnilo ostatní členské země, především ty, které s ní sousedí, jako je Polsko.

Zaznívají také požadavky na reformu. Odborníci se ptají, zda je udržitelné třeba jednomyslné hlasování v Radě EU v okamžiku, kdy to bude znamenat přesvědčit více než sedmadvacet členů. Při „budování“ Evropské unie se ostatně počítalo s tím, že již při současném počtu členských států bude právo veta zrušeno. Nedošlo k tomu kvůli nevoli některých členských států.

Von der Leyen tak musí být na jednu stranu opatrná k důsledkům, které by rozšíření mělo. Na druhou stranu má svá rizika i situace, kdy kandidátské země nemají vidinu vstupu do EU. Konkrétně může dojít k deziluzi a pokušení obrátit se na Moskvu.

Farmáři vs. reformátoři

Společná zemědělská politika (SZP) tvoří více než třetinu rozpočtu Evropské unie. A 20 milionů evropských zemědělců chce, aby to takto zůstalo. Von der Leyen má však jiné představy. Její Komise má ambiciózní plány na obnovu průmyslové konkurenceschopnosti Evropy. A na to potřebuje peníze.

V Bruselu se tak objevila myšlenka reformy SZP, která by propojila vyplácení peněz s plněním cílů, jako je rozšiřování ekologického zemědělství. Jak však Politico upozorňuje, stala se okamžitě terčem kritiky jak ze strany zemědělské lobby, která platí za jednu z těch nejmocnějších, tak ze strany národních ministrů zemědělství.

Jak by se mohla situace změnit, se částečně ukáže již v prvním čtvrtletí letošního roku. V průběhu prvních sta dní mandátu totiž slíbila Von der Leyen spolu s eurokomisařem pro zemědělství Christophem Hansenem představit novou Vize pro zemědělství a potravinářství. To přitom bude teprve první fází procesu. Tou druhou, potenciálně ještě třaskavější, bude jednání o novém víceletém finančním rámci, podle kterého se budou rozdělovat unijní finance mezi lety 2028 a 2034.

Konkurence vs. konkurenceschopnost

Jedno ze slov, které se prolíná de facto každou debatou o budoucnosti Evropy je konkurenceschopnost. Ať už jde o americkou dominanci v oblasti umělé inteligence nebo rychlý růst čínských exportů elektromobilů, evropské firmy začínají zaostávat za svými zámořskými rivaly. A politici v Bruselu se zoufale snaží vymyslet způsoby, jak zajistit, aby domácí podniky zůstaly konkurenceschopné.

Teresa Ribera během slyšení před europoslanci. Foto: Evropský parlament

Jeden z nápadů, který se objevil, přišel od bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Ten navrhuje, aby Evropa umožnila svým společnostem růst. Například v oblasti telekomunikací. EU má 34 mobilních operátorů ve srovnání s pouhými třemi v USA. Řešení? Zmírnit pravidla fúzí, které umožní zavedeným hráčům porazit své menší soupeře.

Oblast vymáhání pravidel hospodářské soutěže dostala do svého portfolia španělská místopředsekyně Komise Teresa Ribera. Bude to tak právě ona, kdo bude muset zodpovědět otázku, zda se držet přísných antimonopolních pravidel, která zajišťují konkurenci na trhu a nižší ceny, nebo rozvolnit svůj přístup a umožnit vznik větších a potenciálně globálně více konkurenceschopných firem.

Svoboda slova vs. bezpečnost v on-line prostředí

Během prvního funkčního období Ursuly von der Leyeno přišla EU s jedněmi z nejrozsáhlejších právních předpisů pro digitální svět, které kdy vznikly. Konkrétně jde o akt o umělé inteligenci nebo akt o digitálních službách (DSA), který má zkrotit velké on-line platformy.

Zajímavý je právě druhý jmenovaný zákon. DSA se od roku 2023 musí řídit velké platformy poskytující své služby v Evropě, at už jde o Facebook, X Elona Muska nebo TikTok. Legislativa obsahuje pravidla ohledně toho, jak mají platformy postupovat proti nelegálnímu obsahu. Od doby, kdy Evropa legislativu v roce 2021 přijala, se však svět změnil. A to především vlivem Muska. Ten mezitím koupil tehdejší Twitter, změnil mu jméno na X a vyhlásil válku tomu, co nazývá „cenzurou“ ze strany regulátorů.

A co víc, původně jihoafrický miliardář je také klíčovým spojencem nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa a nově zvolený viceprezident USA JD Vance zašel tak daleko, že spojil americkou podporu NATO s tím, jak EU s Muskovou platformou X zachází.

Právě to musí Evropa brát v potaz, až bude dál postupovat v již zahájeném vyšetřování toho, zda X pravidla dodržuje.

Bezpečnost vs. výdaje

Evropu čeká další debata o peníze. Tentokrát půjde o investice do vlastní bezpečnosti. A to v kontextu rizika, že Washington omezí investice do NATO a stáhne svou podporu Ukrajině. Dnes Evropa není příliš zvyklá masivně utrácet na obranu. Pokud má však Unie převzít větší zodpovědnost za svou bezpeřnost, bude se to muset změnit.

Ursula von der Leyen odhadla, že na posílení vojensko-průmyslového sektoru bude potřeba investovat 500 miliard eur. Kde však tyto prostředky vzít, když se největší evropské ekonomiky potýkají s problémy a když jsou zároveň nutné obrovské výdaje na řešení klimatické krize a zvýšení konkurenceschopnosti?

Další spor se vede o to, zda by obranné fondy EU měly být použity pouze na nákup vybavení vyrobeného v Evropě. Některé země, zejména Francie, tvrdí, že Evropa musí investovat do vlastní produkce, aby oživila svůj obranný průmysl, který se od konce studené války výrazně zmenšil.

Tento přístup je ale v rozporu s potřebou rychle a efektivně získávat zbraňové systémy a zároveň s rizikem podráždění Washingtonu. Američtí představitelé ostatně otevřeně přiznávají, že se jim tato myšlenka příliš nelíbí. Trumpova administrativa by tak mohla využít nákupy amerických zbraní jako nástroj pro rozdělení evropských zemí – upřednostňovala by ty, které dál nakupují v USA, a ignorovala ty, které se rozhodnou jinak.

Zelená politika vs. rozpočty

Clean Industrial Deal, česky Dohoda o čistém průmyslu, má být jedním z klíčových legislativních projektů příští Evropské komise — i když její konkrétní podoba zůstává zatím nejasná.

Cílem podle Evropské komise je zvýšit investice do čistých technologií a energeticky náročných sektorů, aby evropská ekonomika mohla dál růst, aniž by blok rezignoval na své environmentální cíle cíle. Otázka, jak toho dosáhnout, však zůstává zahalená tajemstvím, protože členské státy EU se zdráhají uvolnit potřebné finanční prostředky.

Eurokomisař pro klima, uhlíkovou neutralitu a čistý růst Wopke Hoekstra. Foto: Evropský parlament

Zatím jediným nástrojem, který Komise navrhla, je Evropský fond konkurenceschopnosti. Jeho široké zaměření ale naznačuje, že sektor čistých technologií bude muset o peníze tvrdě soupeřit s dalšími odvětvími, jako jsou umělá inteligence nebo vesmírné technologie.

Situaci navíc komplikuje skutečnost, že Clean Industrial Deal bude mít podle palcem několik klíčových aktérů. Jako celek budou plán řídit duo místopředsedů Komise Teresa Ribera a Stéphane Séjourné. Jedna z hlavních částí dohody, takzvaný Zákon o urychlení dekarbonizace průmyslu, jehož cílem je očistit změnit dva nejvíce znečišťující sektory, bude spadat pod komisaře pro klima Wopkeho Hoekstru. Ten však bude zároveň zaneprázdněn dokončováním jednání o reformě směrnice o zdanění energií, která určuje daňové sazby pro různé energetické zdroje.

Národní zájmy vs. priority EU

Letos v létě představí Evropská komise svůj návrh na příští sedmiletý rozpočet EU. Započnou tak pravděpodobně velmi ostrá vyjednávání mezi členskými státy, která mají trvat až do konce roku 2027.

Rozpočet ve výši 1,2 bilionu eur, který patří k nejcitlivějším politickým tématům v Bruselu, pokrývá výdaje na širokou škálu oblastí — od podpory Ukrajině až po dotace na evropskou filmovou produkci. Východoevropské a severské země, jako jsou Polsko a Švédsko, chtějí navýšit výdaje EU na obranu, zatímco jižní státy, jako Itálie a Řecko, by rády získaly více peněz na boj s nelegální migrací.

Jednou z klíčových otázek bude, jaké podmínky budou muset státy splnit, aby se dostaly k evropským financím. Komise by chtěla nastavit systém, ve kterém budou muset členské státy provést zásadní ekonomické reformy výměnou za přístup ke své části rozpočtu EU. Tento přístup se však nelíbí zejména zemím ve východní Evropě, které patří k největším příjemcům evropských prostředků.

V roce 2025 stanoví členské státy své „červené linie“ pro vyjednávání. Pokud se ale historie bude opakovat, lze očekávat dlouhé spory.

Čisté technologie vs. riziko škodlivých látek

Státy a firmy se předhánějí ve vývoji nových technologií, aby zabránily katastrofálním důsledkům změny klimatu — mnoho z těchto řešení se však neobejde bez použití chemikálií s nepředvídatelnými vedlejšími účinky. Mezi ně patří i tzv. „věčné chemikálie“ neboli PFAS, jejichž rizika věda teprve postupně začíná odhalovat. Obavy z PFAS vedly EU k tomu, aby začala usilovat o postupné vyřazení těchto látek v odvětvích, na která Unie spoléhá při zelené transformaci. Evropská komise zároveň připravuje revizi právního rámce chemické bezpečnosti, aby lépe chránila občany před škodlivými látkami.

Evropská komise se zavázala snížit znečištění v EU na úroveň, která „již nebude považována za škodlivou“ pro lidské zdraví a životní prostředí — to bylo ale v roce 2021. Od té doby uplynuly tři roky, proběhly dvě války a vypukla energetická krize, přičemž nyní navíc hrozí krize dluhová. Priority se proto změnily.

V nadcházejících letech budou unijní zákonodárci a členské státy debatovat o tom, jak zajistit, aby přísnější regulační rámec pro chemikálie nebrzdil přechod na čistou energii, a zároveň chránil obyvatele a životní prostředí před toxickým znečištěním, ceskajustice.cz

X X X

 Šéf budějovické nemocnice: Jsme jako malé město. Letošní stěhování platí5

Ředitel českobudějovické nemocnice Michal Šnorek líčí opravu pavilonu CH, využití nových technologií nebo plány do nového roku. Sám se nově stal předsedou představenstva jihočeských nemocnic.

 Českobudějovická nemocnice by v přirovnání k jinému společenství vyšla nejlépe asi jako mraveniště. Zdánlivě nesourodé hemžení lidí v bundách a kabátech (pacienti a jejich doprovod), světlých oblecích (lékaři, sestry a další personál), oranžových stejnokrojích (posádky sanitek) a montérkách (stavaři a dělníci).

Jednotlivci i dvojice či malé skupiny se vzájemně míjejí, každý má přesto svůj jasný cíl. Fungování celého organismu popisuje v novoročním rozhovoru generální ředitel nemocnice, 42letý Michal Šnorek.

X Budějovická nemocnice loni získala titul Nejlepší nemocnice v kategorii Finanční zdraví. Proč je důležité pro nemocnici, která by měla primárně sloužit poskytování zdravotní péče, sledovat finance?

I když to vypadá, že to s hlavním posláním nemocnice nesouvisí, tak jsem přesvědčený, že je to právě naopak. Je důležité, zda má nemocnice dostatek prostředků na hrazení svých závazků. Zda je hradí včas, jak investuje do svého majetku. A zásadním kritériem je pak úroveň mezd, čili jak dokáže odměnit svůj personál. Je to pro nás důležité proto, abychom dokázali zajistit dobré pracovní podmínky pro zaměstnance i kvalitní péči pro pacienty.

X Titul Nejlepší nemocnice absolutně získali kolegové ze Strakonic. Sdílíte spolu zkušenosti či poznatky a spolupracujete?

Já jim to moc přeji, je to zasloužené ocenění. Strakonická nemocnice má štěstí na vynikajícího ředitele, kterým je Tomáš Fiala. Nemocnice drží řadu vynikajících oddělení, jedním je třeba interní oddělení s primářem Ivo Horným, kde je špičková gastroenterologie. Na konci srpna jsme společně otevřeli odběrové centrum dárců krve, které je odloučeným pracovištěm našeho transfuzního oddělení. Nabízí dárcům ze Strakonicka možnost darovat krev a nemusí jezdit do Budějovic.

X Na webu nemocnice sháníte celou řadu zaměstnanců na různé pozice. Máte opravdu takový nedostatek lékařů a sester?

Aktuálně máme téměř 3 800 zaměstnanců, jsme největší zaměstnavatel v kraji. Na stránkách máme pořád vypsané volné pracovní pozice, což může být matoucí a může to budit dojem nedostatku lékařů. Ale je to tak, že pokud se na stránky podívají současní absolventi a pokud vypsaná pozice není, mohou mít dojem, že není možné se o tuto pozici ucházet. A řada z nich nám to právě takto řekla. Takže i když máme oddělení personálně naplněné, ale uvažujme o navýšení, tak pak jsou tyto pozice tady uvedené.

X Rozumím.

Jen pro ilustraci, za loňský rok jsme se rozrostli o 190 zaměstnanců, z toho je 30 lékařů a 70 sester. A nárůst v tomto tempu trvá už několik let. Dnes u nás pracuje 670 lékařů. Jsme rádi, že se na nás zájemci o zaměstnání s důvěrou obracejí.

X A nejsou to jen zdravotníci.

Nemocnice je takové malé město. Kromě lékařů a sester jsou tady další profese. Farmaceuti, psychologové, fyzioterapeuti, radiologičtí fyzikové, laboranti a tak dále. Pak jsou to sanitáři, ošetřovatelky, samozřejmě někdo musí vařit, uklízet, prát prádlo, zajišťovat administrativu.

X Největší akcí loňského roku byla rekonstrukce a dostavba areálu CH. Pro veřejnost se otevřel v září, některé provozy se však stěhovaly ještě později. Jak celou akci hodnotíte?

Rekonstrukce pavilonu CH trvala zhruba pět let ve dvou etapách. Od září až do listopadu se stěhovala úrazová chirurgie, neurochirurgie a anesteziologicko-resuscitační oddělení, jeden rok tam budou fungovat operační sály kardiocentra a chirurgie. V tuto chvíli jsou pracoviště na svých místech a kolegové se postupně adaptují. Vše je nové, větší a skvěle vybavené. Zmíním třeba neurochirurgii, ta se konečně dočkala důstojných podmínek pro pacienty i pro zaměstnance.

X A to se děje za plného provozu. Nelze oddělení zavřít třeba na dva měsíce, než se přestěhuje.

Souvisí to s tím, že nemocnice má dva areály. Cílem projektu je opustit dolní areál v ulici Generála Svobody a veškeré provozy nastěhovat do horního areálu. Takže různě oddělení přesouváme a využíváme toho, že zatím dolní areál máme. V jedné části pracují dělníci na stavbě a ve druhé leží pacienti. Je to spojené se snížením komfortu a hlučností, což nás mrzí. Ale pacienti i zaměstnanci jsou velmi tolerantní a vnímají to, že tu přestavbu musíme udělat a že odměnou bude zařízení s mnohem lepšími podmínkami.

X Loni poprvé pomáhal na sále při operaci srdce robot, konkrétně robotický systém Da Vinci X. V čem přesně je jeho přínos?

Není to tak, že by nějaký robot sám operoval. Ovládá ho stále lékař-specialista. Zjednodušeně se dá říct, že je to velmi složitá a chytrá laparoskopie. Při operaci jsou zavedené do těla pacienta vstupy a porty a operatér řídí systém přes ovládací konzoli, která je několik metrů od pacienta. Výhodou je menší invazivita, lepší hojení a vyšší přesnost. Robotická ramena eliminují drobné otřesy a umožňují provádět mimořádně precizní pohyby.

Za rok 2024 jsme provedli zhruba 450 operací, střídají se zde lékaři několika odborností. Zhruba polovina jsou urologické operace, zhruba čtvrtinu tvoří gynekologické, zbytek jsou chirurgické operace a výkony hrudních chirurgů. Jen malá část se týká kardiochirurgie a operací aortokoronárního bypassu.

x Jaké další technologie jste v minulém roce začali využívat?

Instalovali jsme nový mamograf, přístroj k vyšetření prsu. Je to zařízení nejvyšší kategorie s důrazem na maximální komfort pacientek, současně s co nejnižší radiační dávkou a vysokou obrazovou kvalitou. Máme také novou magnetickou rezonanci. I to souvisí s finančním zdravím. Abychom mohli pracovat s nejlepší technikou, musíme dobře hospodařit. Pak si toto můžeme dovolit.

X Na co se připravujete letos?

Už asi dva měsíce trvá rekonstrukce operačních sálů kardiocentra a chirurgie v pavilonu C. Není to jen vymalování nebo výměna obkladaček. Podlaží jsou vybouraná až na skelet budovy a do nich se vestaví nové operační sály. Jeden z nich bude nově hybridní. Jeho vybavení zahrnuje takzvanou angiolinku. Do stavebních prací investujeme kolem 275 milionů korun bez daně, tento přístroj stojí zhruba 40 milionů. A až to dokončíme po letních prázdninách, tak tam nastěhujeme zpět operační sály kardiocentra a chirurgie z pavilonu CH, kde jsou teď jen dočasně. Z dolního areálu nemocnice přestěhujeme ortopedii, oční a ORL, což jsou poslední tři zde umístěná pracoviště. Platí, že dolní areál opustíme do konce roku.

Mrzí mě zbytečné chyby nebo stížnosti.
Za rok jich řešíme asi šedesát.

Michal Šnorek, ředitel budějovické nemocnice

X Jaký bude rok 2025 pro vás?

Kromě těchto úkolů, které mne a mé kolegy čekají v nemocnici, tak se od ledna stávám předsedou představenstva jihočeských nemocnic. Přibude mi práce, která souvisí s činností pro ostatní nemocnice Jihočeského kraje.

X Co vás motivuje k práci?

V budějovické nemocnici jsem se narodil, jsem s ní spjatý od malička. Devatenáctým rokem zde pracuji jako lékař a snažím se, aby nemocnice vzkvétala, aby se jí dařilo. A proto mi práce přináší radost, a to i díky tomu, že jsem obklopený velmi šikovnými a schopnými lidmi.

X Co vám radost neudělá?

Zbytečné chyby nebo stížnosti. Za rok jich řešíme asi 60. Pro představu, za rok nemocnice eviduje asi 50 tisíc hospitalizací. Naprostá většina stížností je o tom, že někdo ze zaměstnanců něco řekl, co neměl, nebo neřekl, co měl říct. Z mého pohledu jsou to často věci, které nemusely nastat. Zbytečně to kazí naše dobré jméno, což mne mrzí.

X Co byste popřál Jihočechům do roku 2025?

Jako lékař přeji hlavně pevné zdraví. Je potřeba i určitá dávka štěstí, bez toho to nejde. Popřál bych čtenářům, aby nemuseli využít služby nemocnice, a pokud ano, tak aby dostali bezpečnou a kvalitní péči. Aby od nás odcházeli spokojení. Všem bych popřál dobrou náladu, protože je jí ve společnosti málo.

X X X

 ČNB cílí na sto tun zlata. Zvažoval jsem i pár bitcoinů, řekl guvernér

Česká národní banka výrazně posílila zásoby zlata, v současné době jich drží asi padesát tun. Během následujících tří let by se toto množství mělo ještě zdvojnásobit, řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News guvernér ČNB Aleš Michl. Dodal, že zvažoval i nákup bitcoinu.

 „Když jsem jako guvernér začínal, měli jsme osm tun zlata, což bylo nejmíň v historii. V současnosti máme padesát tun, budeme mít sto. Měl jsem v hlavě i bitcoin, ale je nás v bankovní radě sedm. Zlato teď bude stačit a budeme o tom dál debatovat. Bitcoin je zajímavá věc na diverzifikaci, ale šlo by o to nakoupit jich pár, ne masivně investovat,“ řekl Michl.

Inflace se v letošním roce podle něj bude pohybovat kolem 2,5 procenta. Za největší riziko pro další inflační vývoj považuje guvernér deficity státního rozpočtu a nekontrolované tištění peněz. „Deficit státního rozpočtu je největší inflační riziko, proto je potřeba schodek snižovat. Vyrovnaný rozpočet je nejlepší způsob, jak bojovat proti inflaci,“ řekl guvernér.

Připomněl také, že k vysoké inflaci předchozích let přispělo i období extrémně nízkých úrokových sazeb. Také proto chce být ČNB ve snižování sazeb opatrná a na prosincovém zasedání jejich snižování bankovní rada zastavila.

„V prosinci 2023 byly sazby ještě sedm procent. Pak jsme je začali pomalu snižovat a teď máme vyčkávací období. Chceme si udělat nové analýzy a na začátku února se rozhodneme, jak dál. Všechny možnosti jsou otevřené, ale opětovný nárůst inflace nedovolíme, nebudeme opakovat chybu s nízkými sazbami,“ řekl Michl.

Důležité bude udržení deficitu rozpočtu pod kontrolou a zkrocení zadlužování lidí, státu i firem. „Rád bych měl vyrovnaný rozpočet, ale asi je to jenom sen. V období před covidem ovšem přebytkové rozpočty byly, takže možné to je. V poměru daňových příjmů k HDP máme v porovnání s ostatními vyspělými státy zhruba průměrné zdanění, takže stát má na vyrovnaný rozpočet peněz dost,“ míní guvernér.

Součástí boje s inflací jsou tak podle něj i dražší úvěry. „Sazby hypoték jsou vyšší, než byly dřív, protože se snažíme krotit inflaci. Kdo ale o hypotéce uvažuje, měl by si na to najít čas s obejít si třeba tři, čtyři banky. Jsou na trhu i dravci, kteří mají sazby nižší,“ řekl.

Hlavní cestou k dostupnějšímu bydlení i celkovému zlepšení životní úrovně je podle guvernéra ČNB renesance české ekonomiky. „Musíme se zbavit závislosti na státu, aby se tu rozjelo podnikání, přišly nápady, iniciativa. A pak bude i dostupnější bydlení. Budoucnost přeje těm, kdo budou vzdělaní, pracovití a budou mít výsledky. Bez výsledků práce nemůžete fungovat, sociální sítě vás sežerou,“ dodal.

V tomto směru označil Michl za chybu politiku centrální banky z let 2013 až 2017. „Tehdy jsme korunu oslabovali, mrzí mě to. Byl to nesmyslný krok, největší makroekonomická chyba. Tehdy se zastavilo sbližování českých mezd s těmi německými,“ prohlásil.

Ke zmínce prezidenta Petra Pavla z novoročního projevu o tom, že by ke mzdovému sbližování přispělo euro, je guvernér skeptický. „Euro není žádná spása, to nás k německým mzdám nepřiblíží. Pomůže nám jen, když se tu bude produkovat, pomůže nám podnikavost a silná měna,“ uzavřel.

 X X X

Soud zamítl námitku jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola proti zatykači. V Soulu se demonstrovalo

Jihokorejský soud zamítl námitku prezidenta Jun Sok-jola proti zatykači, který na něj byl vydán a jehož platnost vyprší v pondělí 6. ledna, píše agentura Jonhap. Policie se pokusila Juna zadržet v jeho rezidenci v pátek, ale po šestihodinovém napjatém střetu s prezidentskou ochrankou se stáhla. Junovi byly pozastaveny jeho prezidentské pravomoci po neúspěšném pokusu zavést v zemi stanné právo.

 Jun a jeho právníci se u soudu v Soul pokusili napadnout platnost soudního příkazu k jeho zadržení a prohledání prezidentského sídla jako nelegální, uvedli soudní úředníci.

 Prezidentův právník v neděli oznámil, že Jun plánuje vypovídat u ústavního soudu v procesu o pokusu o zavedení stanného práva ze začátku prosince. První slyšení se bude konat 14. ledna.

Desetitisíce příznivců a odpůrců sesazeného prezidenta se v Soulu v sobotu shromáždily před jeho sídlem. Podle agentury Jonhap se protestů účastnilo na 35 tisíc lidí. Protestující obsadili silnice, což ve městě způsobilo velké dopravní zácpy.

‚Budeme tu pořád‘

Vyšetřovatelé se v pátek neúspěšně pokusili prezidenta zatknout, když na něj v úterý soud vydal zatykač. Platnost zatykače vyprší v pondělí. Proto se před sídlem prezidenta Jihokorejci shromáždili a zůstali před ním i přes noc v mrazivých podmínkách, líčí AP.

„Opustil jsem svou práci, abych přišel chránit naši zemi a demokracii. Bydlím dvě hodiny odsud a jít na demonstraci a hned odejít by bylo zbytečné,“ řekl agentuře AFP 28letý odpůrce prezidenta Juna. „Sníh nic neznamená (…) budeme tu pořád,“ pokračovala bývalá pracovnice kavárny, která strávila noc před domem Jun Sok-jola.

 Politická krize v Jižní Koreji vypukla 3. prosince, když prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a kvůli údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí vyslovit souhlas ústavní soud. Vyšetřovatelé navíc chtějí prezidenta vyslechnout kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury. Jun však nereagoval ani na jedno ze tří předvolání k výslechu a proto na něj soud na žádost protikorupčního úřadu v úterý vydal zatykač.

X X X

Boje protureckých skupin a syrských kurdských sil mají za 2 dny 100 obětí. Mají budovat ‚bezpečné zóny‘

Více než sto obětí si za poslední dva dny vyžádaly boje na severu Sýrie mezi povstalci podporovanými Tureckem a jednotkami syrských Kurdů. Informovala o tom v neděli podle agentury AFP Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která dlouhodobě monitoruje dění v Sýrii.

 Ty v předchozích letech pomohly mezinárodní koalici vedené Spojenými státy porazit v Sýrii teroristickou organizaci Islámský stát (IS), turecká vláda je ale považuje za teroristy.

 Syrské demokratické síly tvrdí, ze od pátku odrazily „všechny útoky“ povstalců podporovaných tureckými drony a letadly.

Turecko už od roku 2016 operuje na severu Sýrie, kde během občanské války v Sýrii vznikla de facto kurdská autonomie. Ankara svůj postup zdůvodňuje snahami o zabezpečení hranice, na jejíž druhé straně v Turecku rovněž žijí Kurdové a turecká vláda tam už několik desetiletí bojuje s organizací Strana kurdských pracujících (PKK).

Na severu Sýrie turecké jednotky se Syrskou národní armádou vyhnaly podle nevládních organizací z řady obcí už desítky tisíc Kurdů. Ankara tvrdí, že tam buduje „bezpečné zóny“ pro syrské uprchlíky, jichž žijí v Turecku asi tři miliony.

Tážení proti vládě Asada

Ofenzivu proti Syrským demokratickým silám Ankara se spřízněnými povstalci zahájila loni koncem listopadu, kdy aliance skupin povstalců Haját Tahrír aš-Šám (HTS) zahájila vítězné tažení proti vládě Bašára Asada, jehož za necelé dva týdny svrhla. Od té doby Syrské demokratické síly ztratily město Tal Rifaat i Manbidž.

Většinu Sýrie nyní ovládá aliance povstalců Haját Tahrír aš-Šám, kterou vede někdejší džihádista Ahmad Šara a která v prosinci ustavila přechodnou vládu. Šara, který ve vládě nemá oficiální funkci, ale je považován za faktického vládce Sýrie, se snaží vytvořit novou syrskou armádu, do níž by se sloučily různé povstalecké skupiny, včetně Syrských demokratických sil.

S jejími zástupci jednal Šara 30. prosince a rovněž je přesvědčoval, aby se Syrské demokratické síly staly součástí jeho armády. „Zbraně smějí být jen v rukou státu. Kdokoliv je ozbrojený a způsobilý přidat se k ministerstvu obrany, toho uvítáme,“ řekl sunnitský muslim Šara, který se tento týden setkal i duchovními několika křesťanských církví.