Centrem 35. sametového vzpomínání bude jako tradičně Praha a Národní třída. Akce upomínající na 17. listopad 1989 se budou konat i na Václavském náměstí nebo Vyšehradě. Program k výročí pádu komunismu chystají i v Brně a dalších městecch. Obývák Václava Havla, promítání filmů, debaty či sametový brunch. To je pouze malá část z programu oslav 35. výročí 17. listopadu na tradičním Korzu Národní v Praze.

Nejen na tomto tradičním místě bude o víkendu v metropoli možné zavzpomínat na listopadové události z podzimu 1989. Spolek „Díky, že můžem“ letos podruhé přidává k oslavám 17. listopadu na Národní třídě doprovodný program Týden svobody.

Více než 40 kulturních a vzdělávacích institucí v něm nabídne přes 100 programových bodů spojených s klíčovými tématy spolku, kterými jsou popularizace moderní historie nebo zamyšlení se nad současným stavem svobody získané díky sametové revoluci.

 Výročí připomene i projekce filmu

Hlavním tématem letošní připomínky výročí je heslo Svoboda nás spojuje. Speciální součástí oslav se stane premiéra krátkého filmu stejného názvu. Jeho projekce bude patřit k vyvrcholení velkoformátové instalace z produkce kreativního studia 3dsense a návštěvníci Národní třídy ho uvidí na fasádách okolních domů.

„K půlkulatému výročí jsme chtěli nabídnout něco výjimečného. Na projekčních plochách uvidí nejen zmíněný krátký film, ale také projekci hymny sametové revoluce, Modlitbu pro Martu,“ uvedla k chystanému představení Ester Valtrová, programová manažerka a režisérka snímku.

 Součástí programu na Národní třídě také bude hudba, vystoupí zde například Vladimír Merta, ale i cimbálová kapela. Malým návštěvníkům je určeno technologické centrum UMPRUM či ukázka skautského tábora.

Odkaz prezidenta Václava Havla připomene nejen méně známými fotografiemi, ale také divadelním Maraton Havel Dejvické divadlo ve spolupráci s Dafilms.

Během odpoledne budou promítnuty čtyři inspirativní filmy o různých aspektech jeho života a díla: Havel, Život podle Václava Havla, Odcházení a Olga. Na projekce naváže diskuse. Vzpomínku na jeho první ženu Olgu Havlovou nabídne Divadlo LETÍ v inscenaci Olga (horory z Hrádečku).

 Vyšehrad a Václavské náměstí, ale ne Albertov

Program je připraven i na Václavském náměstí. Od 16:30 zde začne tradiční Koncert pro budoucnost s podtitulem Zpátky k sobě. Vystoupí například David Koller, Tata Bojs, David Kraus & Gipsy Brothers.

Připomenout si zásadní události z let 1939 i 1989 bude možné také na dalších místech hlavního města. Místo na tradičním Albertově se ovšem uctění památky 17. listopadu uskuteční na Vyšehradě u budovy tamního purkrabství.

„Na Albertově totiž momentálně probíhají rozsáhlé rekonstrukce spojené se stavbou studentského kampusu,“ vysvětlují organizátoři. Program zde začíná od 10 hodin. Od 12:00 je v plánu mimo jiné vystoupení představitelů Univerzity Karlovy. Podrobné informace o jednotlivých akcích lze nalézt například na webových stránkách dikyzemuzem.cz.

17. listopad politický

Připomenout si události staré 35 let přijdou i politici. Na Národní třídě se postupně vystřídají zástupci všech stran. Premiér Petr Fiala (ODS) přislíbil svou účast jak v jednom ze vzpomínkových průvodů, tak v poledne, kdy chce poobědvat s bývalými disidenty. K pietnímu místu dorazí i Andrej Babiš (ANO), politici SPOLU, Starostů, ale i dalších stran.

Na bezpečnostních opatřeních kolem akcí k výročí 17. listopadu se bude v Praze podílet několik stovek policistů z řad pořádkové, dopravní i kriminální služby, připraven bude i antikonfliktní tým.

 V hlavním městě je na neděli oznámeno 27 shromáždění, některá jsou spojena i s pochody, které omezí dopravu. Policejní mluvčí Jan Daněk upozornil na Pochod za mír, který startuje ve 14 hodin z Opletalovy ulice přes Wilsonovu, Sokolskou, Nuselský most až na Kavčí hory. Ten může zkomplikovat dopravní situaci v centru města.

Konfliktní situace může přinést i pochod propalestinských iniciativ, který začne ve 14:00 hod. na Palachově náměstí a bude pokračovat přes Smetanovo nábřeží na Václavské náměstí.

Brněnský sedmnáctý

Půlkulatá výročí 35 let od sametové revoluce a 85 let od uzavření českých vysokých škol nacisty si v neděli připomenou i lidé na jižní Moravě.

Studenti pořádají osmý ročník festivalu Brněnský sedmnáctý, jehož letošním tématem je „Svoboda a odpovědnost“. Na náměstí Svobody se od poledne budou střídat hudební vystoupení s řečnickými bloky, v 17:11 zazpívá Markéta Matulová Modlitbu pro Martu, následně pak Aneta Langerová českou hymnu. Poté vystoupí i s vlastními písněmi.

Kromě centrálního náměstí Svobody mohou lidé přijít slavit i do Kobližné ulice, Divadla Husa na provázku a na další místa po městě. „Jsme rádi, že se nám podařilo v Brně vytvořit tuhle tradici a získat tak pro město významnou pozici na pomyslné mapě oslav demokracie a svobody. Pořádáme největší festival na Moravě a třetí největší v Česku,“ říká vedoucí akce Stano Čaban. Výročí sametové revoluce si připomene i Masarykova univerzita. Už v pátek oslavy odstartoval rektor Martin Bareš na akci Křehká svoboda, během níž převezme ocenění polský disident, diplomat a překladatel Andrzej Jagodzińský, novinářka Lída Rakušanová a ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.

Přichystaná je i přednáška Jagodzińského na téma „Svoboda je vždy křehká“ a diskuse o svobodných médiích. V neděli v 15 hodin pak bude ve foyer sokolovny a společenského centra Stadion v Brně odhalena pamětní deska připomínající politický proces s knězem Oto Mádrem z roku 1952.

 X X X

MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM

X X X

TISÍCE  POLITIKŮM  ČR,  HRADECKA  DO  KAPSY

Téměř celé vedení kraje jsou starostové a poslanci, dva platy si nechají

Nové vedení Královéhradeckého kraje je učebnicovou ukázkou kumulace funkcí. Až na dva jsou všichni členové rady současně starosty či poslanci. Měsíčně si tak přijdou na sumy kolísající kolem 200 tisíc korun. Svých postů na radnicích, ani ve Sněmovně se vzdát nechtějí. Práci prý zvládnou.

Že je občas výhodné, když v zastupitelstvu či radě kraje sedí někdo s vazbami na celostátní politiku, potvrzují členové koalice i opozice. Stejně tak, pokud jsou mezi zastupiteli starostové obcí, ti mohou na jednání přinášet pohledy z praxe. Jenže něco jiného je, když jsou poslanci či starostové současně zastupiteli, nebo když mají výkonné funkce v krajské vládě.

„Ruku na srdce, není to nic nového. Už jsme to tady měli. Skloubit funkci poslance a starosty nebo radního kraje není nic složitého,“ přiznal při jednání ustavujícího zastupitelstva kraje koaliční zastupitel, starosta Náchoda a bývalý poslanec Jan Birke (SOCDEM).

Narážel tak na minulé i dřívější složení krajské vlády. Souběh funkcí měli i členové předchozího vedení, avšak jen dva: Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) byl náměstek hejtmana a poslanec, Martin Červíček (ODS) byl hejtman a senátor.

 Současné složení rady Královéhradeckého kraje je ovšem v tomto směru extrémní. Z devíti radních jsou čtyři starosty a další tři zasedají v Poslanecké sněmovně.

„Složení rady je pozoruhodné tím, že velká část jejích členů bude kumulovat více funkcí. Hnutí ANO a jeho vedení přitom před časem proti této praxi ostře vystupovalo. Nyní na to zjevně zapomnělo a už to nevadí. Skutečnost, že tři členové krajské rady jsou zároveň poslanci, může činit určité problémy při určování termínů pro zasedání krajské rady nebo zastupitelstva. Může také výrazně limitovat akceschopnost koalice při zasedáních zastupitelstva kraje, v němž má pouze křehkou většinu. Hlasování o vedení kraje však ukázalo, že se může spolehnout na hlasy opozičního uskupení Stačilo,“ komentoval politolog Jiří Štefek.

„Radnice si necháme“

Dvě funkce si nechává hejtman Petr Koleta i první náměstek Jan Jarolím (oba ANO). Hejtman je starostou Hronova, Jarolím Dvora Králové nad Labem. To kritizovala na úvodním zasedání opoziční zastupitelka kraje, primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová (HDK).

„Nedokážu si představit kumulaci dvou takto důležitých exekutivních funkcí, je to pro mě absolutně nepředstavitelné. Kolik času budete trávit u nás v Hradci Králové při výkonu své velmi důležité funkce? “ dotazovala se hejtmana i jeho prvního zástupce. Oba ji ujistili, že funkce zvládnou.

„Chci nadále pokračovat v Hronově, protože tam máme rozjeté projekty. Mám tam dva místostarosty, z nichž jeden je neuvolněný. Ten se stane uvolněným, ale o tom rozhodne zastupitelstvo na prosincovém zasedání. Já se stanu neuvolněným,“ řekl Koleta, jenž už dříve na podobné otázky novinářů řekl, že starosta je starostou 24 hodin denně a práci na radnici odvede třeba o víkendech.

 Podstatnou část jeho dosavadní agendy by měl převzít nově uvolněný místostarosta. Na první tiskové konferenci Koleta po jednání rady vypočítal, které dny trávil v Hradci a které v Hronově. Podobně se vyjádřil také vicehejtman, starosta Dvora Jan Jarolím. Ten na rozdíl od hejtmana chce zatím pokračovat dál jako uvolněný starosta. Dva místostarostové ve Dvoře jsou taktéž uvolnění.

„Domluvili jsme se, že to nějakou dobu zkusíme. Kolegové si převezmou některé gesce starosty. Oslovil jsem všechny koaliční zastupitele a všichni mi vyjádřili podporu a nabídli pomoc nad rámec současných povinností. Neříkám, že to půjde dlouhodobě, ale rozhodně to zkusím. Pokud sám ucítím, že to nejde, jedné z funkcí se vzdám nebo ji výrazně upravím,“ sdělil Jarolím.

Dalšími dvěma starosty v radě jsou starosta Rokytnice v Orlických horách Jiří Štěpán (SOCDEM) a starosta Častolovic Zdeněk Praus (ANO). Oba uvedli, že požádají o neuvolněné funkce na radnicích. Opoziční zastupitelka v Častolovicích Jarmila Novohradská (Prosperita pro městys) však namítá: „Myslím, že to jsou naprosto neslučitelné funkce, kdy je člověk plně uvázán na kraji a ještě by měl dělat starostu, byť třeba neuvolněného. Starosta má velkou zodpovědnost. Byla jsem čtyři roky starostka a vím, že je to funkce na 24 hodin. Nedovedu si představit, že by ten člověk byl ještě na kraji. Jiná situace je třeba hejtman a senátor, možná ještě poslanec.“

Poslanecká malá domů

Další tři radní kraje či náměstci hejtmana jsou současně poslanci. Jde o Janu Berkovcovou, Jiřího Maška a Jaromíra Dědečka (všichni ANO). Angažování poslanců do vedení kraje má už první omezení. Jednání zastupitelstva a rady se mají konat vždy v pondělí, kdy mají poslanci den v regionech. V pondělí se mají konat i tiskové konference po jednání rady, které dosud bývaly až v následujících dnech.

„Jinak bychom nedokázali zaručit, že tady kolegové budou moci sedět. Mohou mít důležité jednání ve Sněmovně,“ přiznal Koleta.

Například nová šéfka resortu školství Jana Berkovcová zvládne kromě Sněmovny a kraje i pozici radní v Novém Městě nad Metují. Tomu se podivil třeba opoziční zastupitel, poslanec a uvolněný ředitel hradeckého Gymnázia J. K. Tyla Matěj Ondřej Havel (TOP 09): „Jakým způsobem bude zvládat kumulaci funkcí poslankyně, stínové ministryně školství, radní města a náměstkyně hejtmana?“

 „Přijímám tento závazek s velkou pokorou a respektem. Vůbec nebudu zlehčovat, že to bude jednoduchá práce,“ reagovala Berkovcová.

Díky kumulaci funkcí si noví radní kraje přijdou na pozoruhodné odměny. Třeba Koleta by si k hejtmanskému platu 158 561 korun měl přičíst 52 tisíc jako neuvolněný starosta. Vicehejtman Jarolím inkasuje od kraje 139 549 korun a dalších 93 tisíc jako uvolněný starosta. Od Nového roku jim platy ještě vzrostou. Například hejtman si pak přijde na 169 + 55 tisíc korun.

 Součet odměn Štěpána a Prause se bude pohybovat kolem 180 tisíc. Poslanci Berkovcová a Mašek jako neuvolnění náměstci získají k poslaneckému platu na kraji odměnu 80 tisíc korun, kterou potvrdilo zastupitelstvo. Hůře dopadne poslanec Jaromír Dědeček, který zůstává uvolněným členem rady. Vztahuje se na něj omezení příjmu při kumulaci funkcí poslanců a senátorů. Odměna pro člena rady se mu sníží na 40 procent, z původních 127 tisíc na 51 tisíc korun (k platu poslance).

Přehled odměn tak ukazuje, že dobře vypadající krok poslanců Maška a Berkovcové, kteří souhlasili s neuvolněnou pozicí na kraji, jim ve skutečnosti přihrává malou domů v podobě navýšení příjmu o 25 tisíc korun, protože zákon o kumulaci funkcí se na neuvolněné zastupitele nevztahuje.

X X X

 Soud ničí prezidentské sny Le Penové. Její chráněnec osnuje tichý převrat

Francouzské Národní sdružení zažívá po letech vzestupu první větší krizi. Marine Le Penová řeší častěji soudy než politiku a její nástupce Jordan Bardella mezitím pokukuje po definitivním převzetí moci. Pomoci mu k tomu má i nová autobiografie, ve které sám sebe vykresluje jako muže vzešlého z chudoby, jenž má recept na transformaci celé Francie.

Esencí současné nálady uvnitř strany bylo středeční slyšení soudu. Le Penovou přišlo podpořit několik vysoce postavených členů Národního sdružení, Bardella však chyběl, měl plné ruce práce s propagací své knihy.

Jeho mentorce přitom jde o politické přežití. V kauze takzvaných fiktivních zaměstnanců je spolu s dalšími dvě desítkami lidí podezřelá, že z peněz určených na europarlamentní asistenty vyplácela mzdu lidem ze své partaje.

Le Penová má podle prokuratury dostat dva roky nepodmíněně a tříletý trest s odkladem, což by jí podle AFP automaticky znemožnilo prezidentskou kandidaturu v roce 2027. Soud navíc požaduje, aby měla pět let zákaz ucházet se o veřejné funkce, na což by podle žádosti žalobců nemělo mít vliv její případné odvolání proti rozsudku. Obhajoba v příštích dnech bude mít možnost přednést své závěrečné argumenty. Soudce následně do dvou týdnů stanoví datum vynesení verdiktu.

„Záměrem prokuratury podle mě je připravit Francouze o možnost volit toho, koho volit chtějí,“ řekla po soudním jednání novinářům Le Penová. Státní zástupci se podle ní rovněž snaží „zničit stranu“, která má spolu s krajní levicí v rukou osud současné menšinové vlády Michela Barniera. Le Penová kritizovala zvláště žádost o to, aby zákaz kandidatury platil bez ohledu na odvolání.

Le Penové jde o všechno, Bardella jí však s případnou resuscitací pomáhat nehodlá. Místo toho pracuje na budování vlastní značky. V autobiografii s názvem Ce que je cherche, volně přeloženo jako „To, co hledám“, sám sebe popisuje jako rozeného lídra, jenž se nebojí obětovat osobní život a pohodlí pro vyšší dobro.

Z přistěhovalecké čtvrti do vysoké politiky

O oblíbenosti devětadvacetiletého politika svědčí i to, že do tisku šlo 155 tisíc výtisků jeho knihy. Pro porovnání: současný prezident Emmanuel Macron před nástupem do úřadu poslal na trh dvě stě tisíc kopií svého díla Révolution. Bardella kopíruje osvědčené schéma takzvané „underdog story“, kdy se musel vlastními silami propracovat z absolutního společenského dna až na vrchol.

„Chodili k nám do činžáku sami drogoví dealeři, každodenní hudbou pro mě byly výkřiky, zvuk automatických zbraní, násilí a islamizace. Musel jsem z toho utéct,“ popisuje Bardella, který vyrůstal v pařížské čtvrti Saint-Denis, jež je proslulá početnou přistěhovaleckou komunitou. Jeho matka počítala každý frank a euro. „Měla na to seznam, kam si psala úplně vše včetně nákupu jedné bagety. Snažila se šetřit, jak jen to šlo,“ vzpomíná.

V pokročilejších fázích knihy se snaží budovat obraz distingovaného politika, který řeší věci vždy racionálně, což mu v posledních letech zajistilo u Francouzů popularitu. Zároveň však odmítá, že by byl „chladným kyborgem lačným po moci“, jak se ho podle něj snaží vykreslit francouzská média. Nejzajímavější je však velmi osobní pasáž popisující vztah s Le Penovou.

Bardella se v ní pokouší rozptýlit spekulace o mocenském boji uvnitř Národního sdružení. Zároveň však přiznává, že v její konkurenci bylo a vždy bude těžké se prosadit. „Víte, je složité být za něco oceněn, když cestujete po Francii s Marine po boku. Kamkoli přijede, vzbuzuje emoce a pozornost se stočí k ní. Je to skutečná hvězda,“ míní.

Politolog Jean-Yves Camus, který se specializuje na krajně pravicovou scénu, pro list Politicoale varuje, že mladý politik se musí vyvarovat velkých veřejných prohlášení namířených proti své mentorce. „To by bylo sebevražedné,“ míní a připomíná, že jakékoli pokusy o „palácový převrat“ v rámci strany namířený proti Le Penové vždy skončil neúspěchem. Její neteř Marion by o tom mohla povídat.

„Bardella má na své straně čas. Teď může trpělivě sbírat body, v nejpříhodnější dobu vydal knihu a formálně se tak v nejožehavějších časech od strany nenápadně distancuje,“ vysvětluje Camus.

Turbulentní rok pro Národní sdružení

Národní sdružení v letošním roce zažilo několik triumfů i pádů. Vše odstartovaly červnové volby do Evropského parlamentu, ve kterých nacionalisté získali 31,5 procenta hlasů a rozdrtili tak Macronovu centristickou koalici. Po dlouhých jednáních skončili spolu s českým hnutím ANO v nově vzniklé frakci Patrioti pro Evropu,jejímž šéfem se stal právě Bardella.

Macron v reakci na debakl vládní koalice vyhlásil ve Francii předčasné legislativní volby. Zároveň vytáhl do boje proti krajní pravici. Ta s přehledem vyhrála první kolo, volební systém však hrál proti ní. Prezident vyzval veřejnost i jednotlivé politické strany ke strategickému hlasování a odstoupení kandidátů, kteří nemají šanci. Výsledkem bylo překvapivé vítězství levicové koalice. Pokud by se počítaly mandáty pro jednotlivé strany, nejvíce jich však drží Národní sdružení.

Bardella byl jeho kandidátem na premiéra, Macron však jeho jmenování odmítl. Stejně tak ze sestavování vlády vyšachoval vítěznou levicovou koalicia premiérem jmenoval republikána Michela Barniera. Počty však stále hrají proti jeho vládě. Rozhodující silou zůstává Národní sdružení se 143 křesly a levicové sdružení Nová lidová fronta se 193 mandáty.

X X X

MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM

X X X

Milei chce s Trumpem vytvořit alianci svobodných národů

Argentinský prezident Javier Milei vyzval po návštěvě příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa k vytvoření nové aliance svobodných národů. Ultraliberální argentinský politik navštívil Trumpa jako první hlava státu. Na čtvrteční večeři ve floridské rezidenci Mar-a-Lago si oba politici dávali najevo vzájemné sympatie.

 Milei se s Trumpem setkal také ještě před volbami a republikánskému kandidátovi vyjadřoval podporu i v předvolební kampani. Ve čtvrtek večer pak s Trumpem slavil jeho volební vítězství. „Díky němu je dnes svět daleko lepší, protože závan svobody je mnohem silnější,“ uvedl Milei.

Po Trumpově vítězství ve volbách v pátek Milei vyzval k vytvoření nové aliance svobodných národů. Podle argentinského prezidenta by měla taková aliance chránit západní dědictví a svobodu, kterou podle něj ohrožují záměry levice a snahy o sociální spravedlnost.

 „Dnes světem obchází jisté strašidlo, strašidlo svobody,“ uvedl Milei v parafrázi známého úvodu Manifestu komunistické strany. V původním textu Karla Marxe a Friedricha Engelse se píše o strašidlu komunismu.

Trump na čtvrtečním setkání vyjádřil podporu politice, kterou Milei vede ve své zemi. „To, co děláš s Argentinou, je neuvěřitelné,“ řekl Trump.

Zároveň připomněl, že Milei si v kampani vypůjčil trumpovský slogan MAGA obměněný na Make Argentina Great Again (učinit Argentinu znovu skvělou). Milei v kampani mimo jiné sliboval, že Argentině vrátí hospodářský rozkvět, který tato země zažívala na konci 19. a v první polovině 20. století.

Ve hře je odstoupení od klimatické dohody

Milei nastoupil do prezidentského úřadu loni v prosinci. V zahraniční politice se orientuje více na USA a na Izrael, než jeho peronističtí předchůdci. Kvůli jeho osobním invektivám proti brazilskému prezidentovi Luizi Ináciovi Lulovi da Silva, který je představitelem levice, se zhoršily vztahy s Brazílií. Ta je největším sousedem Argentiny.

V domácí politice Milei sází na snižování vládních výdajů, omezování státních úřadů a na privatizaci. Podle kritiků za jeho vlády výrazně vzrostl podíl domácností, které žijí v chudobě. Milei mimo jiné vyhrál loňské prezidentské volby se slibem, že zkrotí inflaci. Ta i po snížení zůstává nejvyšší na světě, v říjnu podle statistiků činila 193 procent.

 Deník The Guardian v pátek uvedl, že na světové politické scéně rostou obavy, že se Milei chystá oznámit odstoupení své země od Pařížské dohody o klimatu. Argentina ve středu náhle odvolala svou více než osmdesátičlennou delegaci z klimatické konference OSN COP29 v Ázerbájdžánu.

 Milei ve změnu klimatu nevěří a už dříve ji označil za „socialistickou lež“. „Máme pokyny od ministerstva zahraničí, abychom se už neúčastnili,“ uvedla ve středu argentinská státní tajemnice pro životní prostředí Ana Lamasová.

Milei podle The Guardianu Milei zvažuje, že oznámí formální odstoupení od dohody po formálním setkkání s Trumpem.

 X X X

 O přístupu Putinova Ruska k Trumpovi

 J.V. Procesy se vyvíjejí a nemá smysl sledovat jen to, co říká jedna strana, tj. USA, kde volba nového prezidenta rozbouřila myšlenkové proudy v západním světě. Je zjevné, že dříve či později bude důležité rovněž i to, jaký postoj k nim má současný nejvýznamnější protivník Rusko, se kterým USA rozpoutalo za dosavadního prezidenta Bidena dosud největší vojenský konflikt v Evropě od roku 1945. Článek Fjodora A. Lukjanovova, šéfredaktora časopisu Russia in Global Affairs, významného poradce Vladimíra Putina pro strategické otázky ukazuje nadhledový přístup ruských decizních elit k Donaldu Trumpovi a naznačuje příčiny, proč Rusko zatím velmi zdrženlivě přistupuje k americkému prezidentovi a nenaskakuje ihned na to, co on vypustí do světa.

Donald Trump formuluje svůj politický kurz pomocí memů. Strategie, programy a akční plány pak sestavují lidé kolem něj. Podnět však přichází z prohlášení hlavní postavy.

Proto slyšíme nově zvoleného amerického prezidenta slibovat, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin. Zní to mírně řečeno nerealisticky, ale odráží to jeho touhu. Což je zjevně vědomé. Což znamená, že by neměla být okamžitě zavrhována.

Je zbytečné spekulovat na základě úniků informací a anonymních komentářů od lidí – údajně – blízkých Trumpovi o tom, co má skutečně na mysli. Se vší pravděpodobností ještě sám neví, co bude dělat. Podstatné je něco jiného: jak se bude Trumpův přístup k Ukrajině lišit od současné prezidentské administrativy a zda vůbec chápe sbližování.

Pokud jde o první z nich, rozdíl je markantní. Prezident Joe Biden a jeho tým představují kohortu politiků, jejichž názory byly formovány koncem studené války. Ideologická a morální spravedlnost Ameriky – a její nezpochybnitelná mocenská nadřazenost – neurčila ani možnost, ale spíše nutnost ovládnutí světa. Vznik soupeřících mocností, které by mohly zpochybnit určité prvky liberálního světového řádu, se setkal s prudkým odporem.

To proto, že toto uspořádání neumožňovalo žádnou odchylku od svých základních principů a odmítalo připustit kompromis v zásadních otázkách. Ruské akce na Ukrajině jsou považovány za zásah do samotné podstaty liberálního řádu. Odtud volání po „strategické porážce“ Moskvy.

Trump je pro změnu postoje. Namísto globální dominance dojde k energické obraně specifických amerických zájmů. Přednost budou mít ty, které přinášejí jednoznačné přínosy (ne v dlouhodobém horizontu, ale nyní). Víra v nadřazenost domácí politiky před zahraniční, která vždy charakterizovala Trumpovy příznivce a nyní se rozšířila napříč Republikánskou stranou, znamená, že volba mezinárodních otázek bude selektivní. Zachování morální a politické hegemonie USA není cílem samo o sobě, ale nástrojem. V takovém systému priorit ukrajinský projekt ztrácí osud, který má v očích přívrženců liberálního řádu. Stává se pěšákem ve větší hře.

Další zvláštností nově zvoleného prezidenta je, že dokonce i jeho kritici do značné míry přiznávají, že nepovažuje válku za přijatelný nástroj. Ano, použije tvrdé vyjednávání, předvádění svalů a nátlakový nátlak (jak to praktikuje ve svém obvyklém podnikání). Ale ne destruktivní ozbrojený konflikt, protože to je iracionální. Nezdá se, že by Trump měl zvrácené srdce, když mluví o potřebě zastavit krveprolití na Ukrajině a v Gaze.

Nyní se podívejme na jeho metody. Trumpovo předchozí funkční období nabízí dva příklady jeho přístupu k regionálním konfliktům. Jednou z nich byly „Abrahámovské dohody“, dohoda, která usnadnila formální vztahy mezi Izraelem a řadou arabských zemí. Druhým byla setkání s Kim Čong-unem, včetně plnohodnotného summitu v Hanoji.

První byl výsledkem raketové diplomacie Trumpova zetě Jareda Kushnera. Mocné finanční zájmy Ameriky, monarchií Perského zálivu a Izraele vedly k řadě pochybných politických dohod. Současná situace v regionu je mnohonásobně horší než tehdy, ale nedá se říci, že by se zhroutila opatření. Rámec je stále v platnosti. Takový základ však lze jen stěží považovat za vzor. Systém vztahů na Blízkém východě je velmi zvláštní a rozsah ukrajinského konfliktu je nesrovnatelně větší.

Druhý příklad je negativní. Trump se ukvapeně pokusil změnit systémovou konfrontaci tím, že se uchýlil k diáklu. Sázka spočívala v tom, že se zavděčí egu partnera – prvního severokorejského vůdce, který se setkal s americkým prezidentem. Nefungovalo to, protože kromě toho neexistovala žádná představa, jak řešit skutečné složité problémy.

Nemůžeme však jednoduše promítnout odkaz let 2016-2020 do období před námi. Trump získal určité zkušenosti. Jeho prostředí je nyní jiné a jeho volební mandát je takový, o jakém si tehdy mohl nechat jen zdát. Je zde více manévrovacího prostoru než dříve, ale ne dost pro skutečné ústupky potřebné pro komplexní dohodu s Moskvou.

Je v zájmu Ruska zachovat klid a odmítnout reagovat na jakékoli provokace. Ano, objektivně se situace mění. Nyní však všichni budou mluvit o tom, že se na krátkou dobu otevřelo okno příležitosti a tuto šanci si nesmíme nechat ujít. V krizích, jako je ta ukrajinská, neexistují žádná jednoduchá řešení ani snadné „zkratky“. Buď je toto okno bránou k novým stabilním vztahům – a nelze je otevřít násilím, ale bude třeba k němu opatrný přístup. Nebo je to brána k ještě brutálnějšímu boji, protože přináší další zklamání.

Tento článek byl poprvé publikován společností Profile.ru a byl přeložen a upraven.

JUDr. Jiří Vyvadi, server vasevec.cz

X X X

 

 

 X X X

 

Šok z Kyjeva: Mučírna SBU

15.11.2024 15:57

Poslanec ukrajinské Nejvyšší rady Oleksandr Dubinsky předal velvyslanectví USA v Kyjevě materiály o „koncentračním táboře“ Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) . Informoval o tom včera na svém kanálu na sociální síti Telegram.

Dubinsky uvedl, že spolupracovníci prezidenta (dnes s vypršelým mandátem) Vladimira Zelenského zorganizovali v centru Kyjeva „koncentrační tábor“ Bezpečnostní služby Ukrajiny. V provozu měl být od března do listopadu 2022.

„Prošlo jím asi 300 lidí, většinou občanů Ukrajiny. Všichni byli denně mučeni – byli dušeni, biti a dostávali elektrické šoky do těla a genitálií. <…> 99 % těch, kteří prošli tímto „zeleným peklem“, podepsalo přiznání zrady a udávalo ostatní. Úspěšně se tam „vyřešilo“ 13 pokusů o zabití Zelenského,“ uvedl Dubinsky.

Poslanec také poznamenal, že to vše vlastně sponzorovalo americké ministerstvo zahraničí v rámci mezinárodní finanční pomoci, protože zařízení bylo financováno z těchto prostředků. „Moji právníci již předali informace o koncentračním táboře SBU americké ambasádě a příslušným úřadům v USA,“ končí své prohlášení Dubinsky.

Oleksandr Dubinsky (1981) je ukrajinský novinář, televizní moderátor a blogger, v současnosti nezařazený poslanec Nejvyšší rady, dříve člen Zelenského strany Služebník lidu. Místopředseda Výboru Nejvyšší rady pro finance, daně a celní politiku, server vasevec.cz

X X X

 ‚Jedna z nejčernějších nocí.‘ Rusko masivně udeřilo na Oděsu, útok trval skoro hodinu

Nejméně jednoho mrtvého si vyžádal čtvrteční masivní ruský útok na jihoukrajinský přístav Oděsa, oznámily v pátek brzy ráno ukrajinské úřady. Podle šéfa vojenské oblastní správy Oleha Kipera úder ruské armády pozdě večer zničil bytový dům v centru města.

 „Nepřítel 14. listopadu podnikl masivní útok na centrum města za použití střel a dronů,“ uvedla podle ruskojazyčného serveru BBC ukrajinská policie. Kromě rezidenčních budov úder poškodil také obchod, infrastrukturu, automobily a garáže.

„Oděsa to nezažila poprvé, ale tato noc byla pro obyvatele jednou z nejhorších. Útok trval skoro hodinu, přišel v několika vlnách a protivzdušná obrana měla hodně práce s tím, aby sestřelila ruské drony, které letěly na Oděsu,“ hlásil ráno přímo z města zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

„Jedna žena zahynula, dalších deset lidí je zraněno, včetně chlapce. Úplný počet obětí upřesňujeme,“ píše se v policejním prohlášení. Kiper, který na telegramu zveřejnil snímky hořící budovy a zásahu záchranářů, původně hovořil o osmi zraněných.

„Nebyly to žádné vojenské cíle, byly to civilní budovy. Teď ještě není známo, jaký je rozsah škod nočního útoku, ale byla to opravdu jedna z nejčernějších nocí tady,“ zdůraznil zpravodaj Dorazín.

Ruské síly v poslední době zesílily útoky na jižní Ukrajinu a poškodily také civilní lodě v přístavech v Oděské oblasti, píše agentura AFP. Kyjev zase zintenzivnil útoky na vojenské i energetické cíle v Rusku.

Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že jeho protivzdušná obrana v noci na pátek sestřelila 51 ukrajinských dronů nad Krasnodarským krajem, Bělgorodskou oblastí, Azovským mořem a anektovaným Krymským poloostrovem.

X X X

 Europoslanci debatovali o vztazích s USA za Trumpa. Pocítí to i naši vnuci, řekl jim Borell

 Není to konec tohoto světa, ale začátek nového. Efekty pocítí i generace našich vnuků. O vztazích mezi Evropskou unií a USA poté, co si Američané podruhé zvolili prezidentem Donalda Trumpa, to řekl Josep Borell, končící vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. S europoslanci debatoval o tom, jak se vztahy s novou americkou administrativou promění. Obává se slábnoucí pomoci Ukrajině i dopadu na ekonomiku, efekty podle něj budou trvat po generace.

„Jeho zvolení není náhodné, svědčí o hluboké politické a kulturní proměně americké společnosti. Změní to náš vztah, a dokonce i náš vztah vztah k pravdě, protože pravda se zdá být tvárná,“ řekl Borell, jehož mandát skončí spolu s nástupem nové Evropské komise.

To, co se děje v USA, by Evropu nemělo nechat lhostejnou. Jednak proto, že trendy v americké a evropské společnosti si jsou podle Borella podobné. Jednak proto, že to bude mít výrazné geopolitické důsledky. „Tyto volby – toto rozhodnutí amerických voličů – budou utvářet vývoj světa, efekty budou trvat do generace našich vnuků,“ řekl šéf unijní diplomacie.

Už to tady jednou bylo

O tom, co Trump v roli prezidenta skutečně udělá, můžeme podle něj jen spekulovat. Není podle něj výjimkou, že politik dělá jiné věci, než slíbil. „Můžu vám ale říct, že musíme být připraveni na to, co se může stát,“ řekl. Opětovné zvolení Trumpa bude mít podle Borella velké důsledky na bilaterální vztahy EU a USA. Připomněl, že Trump hovoří o zavedení desetiprocentních cel na evropské výrobky a šedesátiprocentních cel na čínské výrobky. „To by nás na globalizovaném trhu také ovlivnilo, protože čínské výrobky, které by nešly do Spojených států, by mohly přijít do Evropy,“ řekl. Obává se též dopadu masového vyhošťování migrantů nebo zvýšení úrokových sazeb. Američané se podle něj rozhodli a my musíme reagovat s vědomím, že na vztazích s USA závisí miliony pracovních míst.

Hlavní téma je ale podle něj bezpečnost. Dopad na situaci na Ukrajině, na Blízkém východě i na vztah mezi Čínou a Tchaj-wanem. Evropa podle něj musí dostát svým závazkům vůči Ukrajině. Připustil přitom, že v případě slábnoucí pomoci ze strany USA to může znamenat využití zmraženého ruského kapitálu – tedy ne jen výnosů z něj, které je aktuálně předmětem debat.

„Trumpovo zvolení by nám mělo posloužit k tomu, abychom si jasně uvědomili potřebu posílit naši bezpečnost, vzít svůj osud do vlastních rukou, jak se dnes říká,“ dodal. Připomněl, že podobná slova zazněla již v roce 2017, kdy si Američané Trumpa zvolili poprvé. A dodal, že doufá, že tentokrát se too skutečně stane. Evropská unie totiž podle něj není jen o hospodářství. Měla by rozvíjet i společnou bezpečnostní a obrannou politiku, a to ne jako alternativa, ale jako doplněk k NATO.

Kromě situace na Ukrajině se obává také vlivu na situaci v Gaze a na reakci Číny. „Tato americká administrativa jistě nebude klást stejný důraz jako prezident Biden a můj přítel Blinken (Antony Blinken, ministr zahraničí USA, pozn. red.) na snahu najít příměří. Pravděpodobně dojde k větší shovívavosti vůči expanzivním tendencím Netanjahuovy vlády a k menšímu bezpečí Palestinců. Pokud jde o Čínu, uvidíme pro začátek obchodní problémy a jistě i agresivnější postoj ve velkých technologických a obchodních otázkách,“ řekl europoslancům. „Není to konec světa, je to začátek jiného světa,“ dodal.

Vondra: Investujme do obrany, abychom udrželi NATO při životě

V rozpravě následně zaznělo, že Evropa musí dělat aktivní kroky k posílení vlastní bezpečnosti. „Je důležité podporovat z evropských fondů takové vládní projekty, jako je například polský projekt Východní štít – posílení bezpečnosti společné hranice. Hranice musí být bezpečné. Vzduch musí být chráněn,“ řekl za největší politickou skupinu evropských lidovců europoslanec Andrzej Halicki. Evropa podle něj má potenciál i vybavení, je třeba jen politické rozhodnutí. Připomněl také, že již brzy se ujme své role nový eurokomisař pro bezpečnost. Andrius Kubilius bude vůbec první člověk v této nově vytvořené pozici.

Podobně hovořil i zástupce frakce socialistů, která je v Evropském parlamentu druhá nejsilnější. „Pokud je jeho první období v Bílém domě předzvěstí jeho druhého období, pak bychom se měli připravit na to, že euroatlantické vztahy pravděpodobně nebudou vůbec klidné Pohrdání mezinárodním právem a multilaterálními organizacemi, jako je OSN, opětovné opuštění úsilí o ekologickou transformaci, nová obchodní válka – možná – mezi Evropskou unií a Spojenými státy, omezení pomoci Ukrajině a výrazné vzdálení se od aliancí, jako je NATO, jsou výzvy, na které budeme muset reagovat,“ řekl europoslanec Yannis Maniatis. Evropa se proto podle něj musí konečně stát strategicky autonomní.

Do rozpravy v Evropském parlamentu se zapojili také čeští europoslanci. Klára Dostálová (ANO) předřečníkům vyčetla že démonizují americké voliče, kteří volají po změně. „Staví zdi kolem odlišných názorů a ignorují hlasy milionů voličů. To není demokracie, to je hra o trůny,“ řekla.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) pak vyzval k akci. „Zaprvé musíme mnohem více investovat do naší bezpečnosti a obrany, abychom si ve Washingtonu získali respekt a udrželi NATO při životě,“ řekl. Dále musí podle něj Evropa omezit své klimatické snahy. „A za třetí, skutečným problémem je Trumpův merkantilismus. Obrovská odpovědnost by proto ležela na nové Evropské komisi. Musí okamžitě navázat spolupráci s Washingtonem, aby se zabránilo eskalaci obchodních válek, které by vážně poškodily naše podniky,“ řekl. (knn), ceskajustice.cz

 X X X

SOCDEM prohrála s potomky pravníka Altnera, vysouzená částka podle nich činí půl miliardy

 Strana SOCDEM (dříve ČSSD) má za právní zastupování související s jejím sídlem – Lidovým domem – zaplatit potomkům právníka Zdeňka Altnera 18,5 milionu korun a smluvní pokutu. Dnes o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1. Altnerovi dědici pokutu vyčíslili na 432,8 milionu korun, společně s úroky a náklady řízení podle nich celková částka činí téměř půl miliardy. Nový rozsudek ve vleklém sporu není pravomocný, strana Altnerovy nároky odmítá a odvolá se. Spor se u soudů táhne 24 let.

„Celou věc lze vyřešit odkazem na starou římskou zásadu pacta sunt servanda – smlouvy se mají dodržovat. Bez dodržování této zásady by nemohl fungovat obchod,“ uvedla soudkyně Dagmar Stamidisová. Podotkla, že Altner ve při o Lidový dům dosáhl plného úspěchu, což potvrdil i Ústavní soud.

Připomněla také svědeckou výpověď bývalého prezidenta Miloše Zemana, který byl v roce 1997 předsedou ČSSD a s Altnerem podepsal smlouvu o právním zastupování. „Zcela jasně řekl, že obsah mandátní smlouvy mu byl jasný, a pokud by mu jasný nebyl, dal by ji přepracovat,“ upozornila soudkyně.

Přesnou výši smluvní pokuty Stamidisová neuvedla, vyjádřila ji v procentech za určité období a konkrétně ji nevyčíslila ani na dotazy novinářů po vyhlášení rozsudku. Altnerovi dědici tvrdí, že k 18,5 milionu korun ze smluvní jistiny patří k dnešnímu dni 432,8 milionu smluvní pokuty, dále zhruba 40 milionů za úroky z prodlení za uplynulých 24 let a 2,8 milionu za náklady na soudní řízení. Pokud by se stal verdikt v této podobě pravomocným, musela by SOCDEM zaplatit do 15 kalendářních dnů od právní moci.

SOCDEM: Je to nesprávné a nezákonné

Právník SOCDEM Jakub Matějček u soudu řekl, že strana všechny závazky vůči Altnerovi dávno vypořádala a že jednání jeho potomků má charakter zneužití práva. „S dnešním rozhodnutím pochopitelně zásadně nesouhlasíme. Je zcela nesprávné a nezákonné. Paní soudkyně se neřídila závazným rozhodnutím Nejvyššího soudu z června 2019, ignorovala výsledky dokazování, odmítla provést i některé námi navržené důkazy,“ sdělil. Naznačil také, že verdikt může být politicky motivovaný.

Obdobně se následně na síti X vyjádřila i přímo SOCDEM – mimo jiné uvedla, že o rozhodnutí se dozvěděla už den předem.

„Vyjádření, že se jedná o politické rozhodnutí, považuji za úplně absurdní, neboť to byli oni, kteří našeho tátu pronásledovali, sankcionovali, využili všechno možné a zneužívali všech možných institutů. Sociální demokracie proti nám vede zcela účelovou exekuci, aby na nás vyvíjela tlak, abychom se našich nároků vzdali,“ reagoval Altnerův syn Patrik.

Případ se táhne roky

Podle původního pravomocného verdiktu z roku 2016 měla ČSSD Altnerovi vyplatit přes 300 milionů Kč, většinu částky rovněž tvořila smluvní pokuta. Toto rozhodnutí následně zrušil Nejvyšší soud s tím, že smluvní ujednání o odměně nebylo dostatečně určité a že není jasné, co advokát pro stranu konkrétně vykonal. Proto justice řeší požadavek Altnerových znovu. Altner v listopadu 2016 zemřel.

Po úspěchu ve sporu o Lidový dům Altner poslal ČSSD fakturu na 50 milionů korun, o dvě třetiny z této částky se ale zvlášť přihlásili jeho spolupracovníci Václav Halbich a Zdeněk Hájek. Strana proto Altnerovi vyplatila jen třetinu a zbytek peněz složila do soudní úschovy. Aktuální spor se konkrétně týká Altnerova požadavku na desetiprocentní odměnu z částky, kterou po vyhraném sporu vyplatila sociální demokracii firma B. H. Centrum jako nájemné za Lidový dům.

Patrik a Veronika Altnerovi jednali se SOCDEM o možném smíru, podle jejich dřívějšího vyjádření jim ale strana nabídla zhruba milion korun, což označili za zcela nedostačující. „Bylo by dobře, kdy by se sociální demokracie už začala chovat rozumným, věcným způsobem. Jsme připraveni vyřešit tu věc i smírem. Táta, ale i my čekáme celou dobu jenom na to, aby se sociální demokracie zachovala férově,“ dodala Veronika Altnerová, ceskajustice.cz

 X X X

 Milei chce s Trumpem vytvořit alianci svobodných národů

Argentinský prezident Javier Milei vyzval po návštěvě příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa k vytvoření nové aliance svobodných národů. Ultraliberální argentinský politik navštívil Trumpa jako první hlava státu. Na čtvrteční večeři ve floridské rezidenci Mar-a-Lago si oba politici dávali najevo vzájemné sympatie.

 Milei se s Trumpem setkal také ještě před volbami a republikánskému kandidátovi vyjadřoval podporu i v předvolební kampani. Ve čtvrtek večer pak s Trumpem slavil jeho volební vítězství. „Díky němu je dnes svět daleko lepší, protože závan svobody je mnohem silnější,“ uvedl Milei.

Po Trumpově vítězství ve volbách v pátek Milei vyzval k vytvoření nové aliance svobodných národů. Podle argentinského prezidenta by měla taková aliance chránit západní dědictví a svobodu, kterou podle něj ohrožují záměry levice a snahy o sociální spravedlnost.

 „Dnes světem obchází jisté strašidlo, strašidlo svobody,“ uvedl Milei v parafrázi známého úvodu Manifestu komunistické strany. V původním textu Karla Marxe a Friedricha Engelse se píše o strašidlu komunismu.

Trump na čtvrtečním setkání vyjádřil podporu politice, kterou Milei vede ve své zemi. „To, co děláš s Argentinou, je neuvěřitelné,“ řekl Trump.

Zároveň připomněl, že Milei si v kampani vypůjčil trumpovský slogan MAGA obměněný na Make Argentina Great Again (učinit Argentinu znovu skvělou). Milei v kampani mimo jiné sliboval, že Argentině vrátí hospodářský rozkvět, který tato země zažívala na konci 19. a v první polovině 20. století.

Ve hře je odstoupení od klimatické dohody

Milei nastoupil do prezidentského úřadu loni v prosinci. V zahraniční politice se orientuje více na USA a na Izrael, než jeho peronističtí předchůdci. Kvůli jeho osobním invektivám proti brazilskému prezidentovi Luizi Ináciovi Lulovi da Silva, který je představitelem levice, se zhoršily vztahy s Brazílií. Ta je největším sousedem Argentiny.

V domácí politice Milei sází na snižování vládních výdajů, omezování státních úřadů a na privatizaci. Podle kritiků za jeho vlády výrazně vzrostl podíl domácností, které žijí v chudobě. Milei mimo jiné vyhrál loňské prezidentské volby se slibem, že zkrotí inflaci. Ta i po snížení zůstává nejvyšší na světě, v říjnu podle statistiků činila 193 procent.

 Deník The Guardian v pátek uvedl, že na světové politické scéně rostou obavy, že se Milei chystá oznámit odstoupení své země od Pařížské dohody o klimatu. Argentina ve středu náhle odvolala svou více než osmdesátičlennou delegaci z klimatické konference OSN COP29 v Ázerbájdžánu.

 Milei ve změnu klimatu nevěří a už dříve ji označil za „socialistickou lež“. „Máme pokyny od ministerstva zahraničí, abychom se už neúčastnili,“ uvedla ve středu argentinská státní tajemnice pro životní prostředí Ana Lamasová.

Milei podle The Guardianu Milei zvažuje, že oznámí formální odstoupení od dohody po formálním setkkání s Trumpem.

 X X X

V Miláně bodoval film se Soukalovou, někdejší biatlonistka zazpívala italsky

Hned dva filmy, které si v říjnu odnesly cenu z festivalu Sportfilm Liberec, uspěly v celosvětovém finále sportovních filmů FICTS v Miláně. Porotu zaujaly snímky Gabriela Soukalová: Pravda se pořád vyplatí a Největší Maxim.

 Město hostilo mezinárodní filmovou přehlídku Milano International FICTS Fest začátkem listopadu. Každoroční vyvrcholení světové série festivalů, mezi něž patří jako druhý nejstarší Sportfilm Liberec, proběhlo na galavečeru v Palazzo Lombardia v sobotu 9. listopadu za účasti tvůrců a sportovců.

Ve světové konkurenci se v kategorii dokumenty prosadil český snímek Gabriela Soukalová: Pravda se pořád vyplatí a získal cenu FICTS Special award. Ocenění z rukou prezidenta festivalu Franca Ascaniho převzali Gabriela Soukalová, hlavní kameraman Robert Štaffen a režisér snímku Petr Větrovský.

  „V Miláně jsme letos získali speciální cenu a je vidět, že i ve skromných podmínkách, s velkým příběhem a s významnou hlavní postavou může vzniknout film, který zaujme diváky i na celosvětovém festivalovém finále,“ neskrýval dojetí Větrovský.

V Miláně zabodoval i na libereckém Sportfilmu oceněný německý film Největší Maxim, který získal trofej Mention d’honneur v kategorii Sport and Society. Dokument vypráví příběh odvážného malého Maxima, který přišel při autonehodě o obě nohy. Od té doby má skateboard jako dopravní prostředek a nic pro něj není překážkou.

Během slavnostního vyhlášení vystoupila Gabriela Soukalová se svou písní Teď budu mluvit já a sklidila velké ovace za zpěv části písně v italštině. „Odvážím si z Milána nádherný zážitek. Vůbec jsem nečekala, že bychom mohli vyhrát hlavní cenu festivalu. Mám obrovskou radost a jsem ráda, že byli náležitě oceněni všichni, kteří se na filmu podíleli,“ sdělila své dojmy Soukalová.

Česku se na festivalu daří

Česká republika v minulosti uspěla v roce 2019 s filmem z historie basketbalu pod názvem Zlatý podraz, poté se prosadil dokument režiséra Adolfa Ziky Mr. Kriss o mladém breakdancerovi a ilustrátorovi Kristiánu Mensovi a v roce 2022 uspěly dokonce tři snímky – Zátopek, Poslední závod a Jan Koller: Příběh obyčejného kluka. Rok 2023 přinesl ocenění snímku Martin Škrtel: Buď, alebo a dokumentu Případ Modrý.

ADVERTISING

„Úspěchy české sportovní tvorby jsou v posledních letech nepřehlédnutelné. Vzniká mnoho skvělých snímků, sklízejí ve světové konkurenci vavříny, a to posiluje i pozici Sportfilmu. Pomáhá nám to vyjednat projekce a účast tvůrců zajímavých filmů pro další ročník, jako je třeba nový snímek amerického režiséra a držitele ocenění Emmy Alina Bijana o stepaři, kde se představí hvězda Trainspottingu nebo komedie Do naha Robert Carlyle. Kromě toho jsme obdrželi čestné uznání jako festival a současně jsme byli požádáni o spolupráci a supervizi při zakládání nových festivalů FICTS v Norsku a Chile,“ dodala ředitelka Sporfilmu Liberec Renata Balašová.

 X X X

V Chrastavě hořela průmyslová hala. Nedokážou si to ošéfovat, stěžuje si starosta

V Chrastavě na Liberecku hořela hala v průmyslové zóně za nádražím, hasiči kvůli rozsahu požáru vyhlásili třetí stupeň poplachu, informovala mluvčí Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje Jaroslava Benešová. Kvůli zásahu uzavřela policie přilehlou ulici U Nisy. Hasiči lokalizovali požár kolem 21:15.

Požár byl na operační středisko nahlášen kolem 20:00, na místě jsou hasiči a policie, záchranná služba k požáru nevyjela. „Nepovolali nás, nejsme tam potřeba,“ řekl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Michael Georgiev.

„Při požáru průmyslového objektu v ulici U Nisy zasahuje deset jednotek hasičů,“ řekla iDNES.cz Benešová. Postupně ale mohly být podle ní zasahující jednotky zredukovány.

„Požárem byl zasažena skladovací část průmyslové haly, hasiči nasadili osm vodních proudů. Stupeň požárního poplachu byl snížen na druhý, v této chvíli jsou redukovány nasazené síly a prostředky,“ uvedli liberečtí hasiči na síti X.

 \\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\Hala patří společnosti Grupo Antolin, která v Chrastavě vyrábí polyuretanovou pěnu. Ve stejném areálu hořelo už před třemi lety. Vzplanula výrobní hala a skladovací prostory. Oheň tehdy napáchal škody za 100 milionů korun.

„Před třemi lety byl požár daleko horší, nicméně se velice zlobím, protože je to stejná hala. Zase hořel polystyren. Takže mi vadí, že si to tady nedokážou ošéfovat, aby se takové požáry neopakovaly,“ řekl na místě iDNES.cz starosta Chrastavy a senátor Michael Canov (SLK).

Podle něj po minulém požáru firma postavila dvě haly a jedna z nich nyní opět začala hořet.

 Požár podle něj už dohořívá, hasiči kontrolují střechu, zda tam není případné další ohnisko.

 „Kolem 21:15 velitel zásahu nahlásil lokalizaci požáru. Příčina vzniku požáru a předpokládaná výše škody způsobená plameny je v tuto chvíli předmětem vyšetřování,“ napsali později hasiči na síti X.

X X X

Důstojná péče o lidi v závěru života se v kraji zlepšuje v sociálních i zdravotnických zařízeních

 Zájem o kulatý stůl k paliativní péči, který minulý týden uspořádalo Centrum sociální pomoci v Litomyšli, byl oproti předpokladům dvojnásobný. Zúčastnili se ho i zástupci Pardubického kraje, kteří se tímto tématem také aktuálně zabývají.

 „V našem kraji máme dva pobytové hospice – v Chrudimi a v žambereckém Albertinu. Kromě toho zde působí tři domácí hospice se specializovanou paliativní péč  a další domácí hospice s obecnou paliativní péčí, které mohou pomoci rodinám postarat se o jejich blízké v závěru života doma. Těm poskytujeme pravidelnou podporu. Stále však podle statistik umírá přes 60 procent lidí v našem kraji v nemocnicích. Například v okrese Třebíč, kde se paliativě v posledních letech intenzivně věnují, je to opačně. Tam v nemocnicích umírá jen 40 procent lidí a výrazně se zvýšil počet domovů pro seniory s paliativní péčí. Proto vítám, že se zde mohli setkat sociální pracovníci se zdravotníky a předat si zkušenosti,“ uvedl náměstek hejtmana pro sociální péči a neziskový sektor Pardubického kraje Pavel Šotola.

 Centrum sociální pomoci v Litomyšli završilo kulatým stolem dvouletý projekt nadace Abakus, který umožnil jeho zaměstnancům získat odborné lektory, projít vzděláváním, změnami procesů i komunikace s klienty. Řadu zkušeností umístili na svůj web pro inspiraci dalším zařízením s tím, že celý proces trvá přibližně dva roky, než si všichni uvědomí, že dává smysl to dělat jinak.

 Pečovat se musí i o zaměstnance

Právě v takovýchto profesích, kde se zaměstnanci často setkávají s odcházením člověka, mají sami blízko k vyhoření. Jejich práce je fyzicky i psychicky vyčerpávající, musí nalézt zdravou míru soucitu. Na druhou stranu mohou propadnout komplexu mučedníka, který koná dobro. Proto mají některá zařízení k dispozici pro zaměstnance i psychologa.

 Kolik péče je akorát?

Primář kliniky paliativní medicíny VFN v Praze Ondřej Kopecký se s účastníky zamýšlel nad světem zdravotníků a pacientů v závěru života. „Musíme si uvědomit, že vstupujeme krátce na návštěvu do života těchto lidí, a tak bychom se měli chovat. Nejsme nad světem nemocného,“ podotkl. Podle něj musí zdravotníci hledat buď s pacientem, nebo jeho nejbližšími, co je pro něj nejlepší, kudy se má tato péče ubírat, nejde to měřit podle nějakých tabulek. Celým smyslem této péče je chovat se k pacientovi jako k člověku, s respektem a předvídavostí dalších kroků.

 První zkušenosti má i Orlickoústecká nemocnice

 Od května 2023 působí při Orlickoústecké nemocnici Centrum podpůrné a paliativní péče, které poskytuje specializovanou paliativní péči pacientům hospitalizovaným v Orlickoústecké nemocnici i ambulantním a také podporu jejich blízkým. Své zkušenosti popsala jeho lékařka Eva Kynická. „Věnujeme se v nemocnici péči o pacienty v pozdních ale i časnějších fázích závažného onemocnění. Za první rok práce nemocničního konziliárního paliativního týmu máme za sebou na 400 intervencí s týmem, který tvoří lékař-paliatr, lékař, paliativní sestra, zdravotně-sociální pracovnice, klinická psycholožka, kaplan a eventuálně další odborníci. Pomáháme v otevřené komunikaci porozumění onemocnění a očekávání, ve formulaci cíle a plánu péče a to v souladu s přáními, preferencemi a hodnotovým světem nemocného. Vnímáme naši službu v nemocnici nejen jako pomoc pacientům a jejich blízkým, ale i jako pomoc zdravotníkům v péči o tyto závažně nemocné.“

Kraj chce pomáhat s osvětou i vzděláváním

Pardubický kraj se paliativní péči věnuje také ve střednědobé koncepci zdravotnictví na roky 2022 – 2030. Krajskou koordinátorkou pro tuto oblast je Jitka Kosíková, která založila Domácí hospic sv. Michaela v Poličce, a postupné rozvíjení paliativní péče v kraji by mělo vést k podobným výsledkům, jako na zmiňovaném Třebíčsku a celkově v Kraji Vysočina.

V tomto týdnu začala Česká televize vysílat dokumentární sérii nazvanou Do konce. Ta mapuje příběhy několika rodin, které se každá po svém starají o své umírající. Je mezi nimi i rodina z Pardubického kraje. „Náš kraj vznik série podpořil, protože si myslíme, že právě takové příběhy ze života mohou lidem celou problematiku lépe přiblížit. Kromě toho připravujeme na příští rok projekt pro pečující, který by se měl zaměřit nejen na poradenství, ale také na vzdělávání a metodickou podporu odborných pracovníků v péči o umírající. Moc bych si přál, aby se i sociálním a zdravotnickým zařízením dařilo odborníky v této oblasti získat, udržet, a dobře se o ně starat,“ dodal Pavel Šotola.

PhDr. Zuzana Nováková

X X X

  Močícím myslivcům zabavila policie mobily, ostatní musí podávat vysvětlení

Policie zabavila mobilní telefony dvěma myslivcům, kteří močili v honitbě na Jablonecku. Jeden z nich navíc na místě vysypal prací prášek. Podezírá je z toho, že maří policejní lov divočáků, který má zamezit šíření afrického moru prasat. V telefonech se snaží najít důkazy, že akce byla domluvená. Další nimrody si policisté předvolali na podání vysvětlení. Myslivci se ale nařčení brání.

 „Jeden náš člen byl na okresním zastupitelství, kde podal trestní oznámení kvůli fotografii, na které čůrá. Prý se mu za to smějí v práci. Tam si ho vyzvedla kriminální policie a převezla ho k podání vysvětlení. Musel taky odevzdat telefon. Měli na to nějaký papír,“ říká Jan Bejdák, hospodář Mysliveckého spolku Zelené údolí, pod který myslivci spadají.

Policisté si následně zajeli pro druhého myslivce z fotografie. „Odvezli si ho taky na podání vysvětlení. Ten jim potvrdil, že je to skutečně on, a dodal, že použil prací prášek jako dezinfekci prostředí. Taky mu zabavili mobil,“ pokračuje Bejdák, podle kterého si policie pozvala všechny členy spolku, aby podali vysvětlení. A to včetně devadesátiletých členů.

Bejdák si je jistý, že nikdo z myslivců nechtěl odlov divokých prasat policejními snajpry narušit. „Z naší strany jsme doložili důkaz, že po další dny se na místě podařilo zastřelit další kusy,“ vysvětluje hospodář spolku.

 Myslivci, které zachytila fotopast, se měli u honitby vymočit začátkem minulého týdne, tedy v době, kdy vypukl odlov prasat. V tu dobu se také v lese u Rádla objevil prací prášek. Tento týden policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření nakažlivé nemoci.

„Prověřujeme různé opakované formy jednání, jejichž cílem bylo znemožnit nebo znesnadnit odstřel zvěře a které byly namířeny buď směrem k znesnadnění postupu policejních střelců, nebo směrem k plašení zvěře. Ke konkrétním formám jednání a dalším podrobnostem se v této fázi trestního řízení nebudeme vyjadřovat,“ reagovala na dotaz ohledně močících myslivců mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová.

Akce odstartovala v pondělí 4. listopadu. Policejní odstřelovači vyrážejí z areálu rýnovické věznice v noci lovit divočáky, aby zastavili šíření afrického moru prasat. Od pondělí do čtvrtka je po setmění vstup do lesů zakázán. Za druhý turnus odlovili v oblasti Rádla jen čtyři divočáky, příští týden se proto podle Rubášové přesunou do sousední honitby ve Vratislavicích nad Nisou. Celkem snajpři zatím v oblasti odlovili 18 kusů, podle průzkumu jich tam může být až 200.

 X X X

Fotbalová jednadvacítka porazila v úvodním utkání baráže o Euro Belgii 2:0, trefili se Karabec a Fila

Čeští fotbalisté do 21 let v úvodním utkání play off o postup na mistrovství Evropy v příštím roce zvítězili v Belgii 2:0 a jsou blízko třetí účasti na šampionátu za sebou. Odvetu sehrají v úterý v Hradci Králové.

 Svěřenci trenéra Jana Suchopárka skórovali v Lovani v obou poločasech. V 34. minutě se prosadil se štěstím Adam Karabec, kterého trefil domácí brankář při odkopu. Pojistku přidal střídající Daniel Fila po dvou minutách na hřišti v 80. minutě.